Vyhláška ze dne 12.12.1973 o dokumentaci staveb

20.12.1973 | Sbírka:  163/1973 Sb. | Částka:  40/1973ASPI
163/1973 Sb.
VYHLÁŠKA
federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj
ze dne 12. prosince 1973
o dokumentaci staveb
Změna: 31/1976 Sb.
Změna: 76/1977 Sb.
Změna: 68/1978 Sb.
Změna: 152/1978 Sb.
Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanoví podle § 53 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, a podle § 31 odst. 1 zákona č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu:
ČÁST PRVNÍ
Úvodní a obecná ustanovení
§ 1
Rozsah platnosti
(1) Vyhláška upravuje způsob a rozsah dokumentace staveb, jejichž investory jsou organizace, postup při jejím vypracování, projednávání a schvalování, a provádění závěrečného technickoekonomického vyhodnocení staveb.
(2) Vyhláška se vztahuje na dokumentaci staveb, jež mají být uskutečněny v Československé socialistické republice. Vztahuje se na všechny druhy staveb bez zřetele na způsob výstavby a přiměřeně i na opravy staveb financované z provozních (neinvestičních) prostředků. 1)
§ 2
Pojmy
(1) Stavbou se rozumí souhrn stavebních prací, strojů a zařízení včetně jejich montáží, nářadí a inventáře investičního charakteru, prováděný na souvislém místě a v souvislém čase nově (novostavba) nebo přestavbou základních prostředků již existujících (rekonstrukce, rozšíření, modernizace) k dosažení společného účelu. 2) Za součást stavby se považuje též odstranění dosavadních základních prostředků na staveništi a - pokud jde o inženýrské sítě a není zvláštními předpisy stanoveno jinak - též odstranění starých a vybudování nových základních prostředků nebo jejich částí nahrazujících ty, které jsou narušeny prováděním stavby a je nezbytné jejich funkci zachovat.
(2) Souborem staveb se rozumějí vzájemně souvisící stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlá nebo dlouhodobá investiční výstavba na souvislém území nebo ke společnému účelu na různých místech.
(3) Provozní soubor (dílčí provozní soubor) je souhrn strojů a zařízení včetně jejich montáží a inventáře investičního charakteru, který slouží k zajištění dílčího samostatného technologického nebo netechnologického procesu a je uváděn do provozu v souvislém čase. 3)
(4) Stavební objekt je prostorově ucelená nebo alespoň technicky samostatná část stavby. 4)
(5) Komplexní bytovou výstavbou se rozumí výstavba obytných souborů i výstavba samostatných bytových staveb (stavebních objektů).
(6) Obytný soubor je souborem bytových stavebních objektů a stavebních objektů, popř. provozních souborů technické a občanské vybavenosti. 5) Obytný soubor je podle svého rozsahu stavbou, bude-li realizován v souvislém časovém období zpravidla tří až čtyřletém, nebo je souborem staveb.
(7) Zařízením staveniště se rozumějí objekty a zařízení, které v době provádění stavby slouží provozním a sociálním účelům účastníků výstavby; patří sem též objekty a zařízení, které jsou budovány anebo byly již vybudovány a propůjčeny investorem, dodavatelem nebo jinou organizací pro účely zařízení staveniště. Místně soustředěné objekty plnící funkci zařízení staveniště pro více staveb tvoří sdružené zařízení staveniště (příloha č. 16).
§ 3
Účastníci výstavby
(1) Účastníky výstavby se rozumějí investor, generální projektant a dodavatelské organizace.
(2) Investor je organizace, která pro sebe nebo pro jinou organizaci (budoucího provozovatele - uživatele) stavbu připravuje a zajišťuje. Pokud některé činnosti příslušející podle této vyhlášky investorovi vykonává jiná organizace (např. inženýrská nebo projektově inženýrská), vztahují se ustanovení této vyhlášky, pokud jednají o investorovi, též na tuto organizaci.
(3) Dodavatelská organizace je organizace, jejímž předmětem činnosti je uskutečňování dodávek pro stavbu. Pokud taková organizace uzavřela smlouvu o dodávce, označuje se jako vyšší dodavatel 6) nebo dodavatel. Pokud se taková organizace dohodla o spolupráci, byla k ní určena 7) nebo se k ní smluvně zavázala, 8) označuje se jako v úvahu přicházející vyšší dodavatel (dodavatel).
(4) Generálním projektantem je organizace oprávněná k projektové činnosti podle zvláštních předpisů, 9) která se zavázala v souladu s tímto předpisem a zvláštními předpisy 10) k dodávce projektové dokumentace celé stavby, alespoň v rozsahu úvodního projektu včetně autorského dozoru.
(5) Dodavatelská organizace může být generálním projektantem za podmínek stanovených v předchozím odstavci jen u vybraných druhů staveb vymezených v jejím oprávnění k projektové činnosti nebo zvlášť určených federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, pokud se zavázala dodat celou stavbu.
(6) Zahraniční organizace může být generálním projektantem, jen prokáže-li, že je oprávněna k projektování dané stavby podle práva platného v zemi jejího sídla, a zaváže-li se dodržovat ustanovení této vyhlášky a ostatních právních předpisů, zejména též technických norem platných v Československé socialistické republice.
§ 4
Dokumentace staveb
(1) Dokumentace staveb podle této vyhlášky zahrnuje investiční záměr, přípravnou dokumentaci, projektovou dokumentaci a dokumentaci skutečného provedení stavby a zprávu o závěrečném technickoekonomickém vyhodnocení stavby.
(2) Dokumentace staveb musí být omezena na nezbytný rozsah odpovídající druhu, charakteru, významu, velikosti a složitosti stavby.
§ 5
Využití typizace
(1) Zpracovatel přípravné a projektové dokumentace je povinen uplatňovat schválené typizační směrnice a typové podklady v rozsahu jejich závaznosti. 11)
(2) Typové podklady stavebních konstrukcí, jejich prvků nebo soustav a typové podklady technických zařízení stavebních objektů, jejich prvků nebo soustav 12) je zpracovatel projektové dokumentace povinen si vyžádat od vyššího dodavatele (dodavatele) v úvahu přicházejícího, který je poskytuje jako projektové podklady podle § 27.
(3) Při použití typových podkladů může být v úvodním (jednostupňovém) projektu a prováděcím projektu příslušná část vyznačena pouze schematicky, ale s odkazem na typový podklad připojený k projektové dokumentaci.
§ 5a
Využití opakovatelných projektů
Použijí-li se při zpracování přípravné a projektové dokumentace opakovatelné projekty, postupuje se podle této vyhlášky, pokud zvláštní předpisy 12a) nestanoví jinak.
§ 6
Projektová dokumentace ze zahraničí
Projektová dokumentace dovezená ze zahraničí může být použita, jen vyhovuje-li tuzemským právním předpisům, zejména technickým normám. Soulad dokumentace s těmito předpisy nebo udělení potřebných výjimek zabezpečuje organizace, která u podniku zahraničního obchodu obstarává její dovoz.
ČÁST DRUHÁ
Investiční záměr
§ 7
Účel a funkce investičního záměru
(1) Investiční záměr je
a) jedním z podkladů pro řízení a pro plánování investiční výstavby, zejména střednědobé,
b) pokynem a podkladem pro vypracování přípravné dokumentace.
(2) Investiční záměr vyjadřuje základní požadavky na stavbu, popřípadě soubor staveb a nároky na její přípravu a realizaci. Vychází z plánované koncepce rozvoje odvětví, oboru, podniku nebo z potřeb rozvoje bytové a občanské výstavby a služeb; přitom objasňuje širší souvislosti stavby nebo souboru staveb, které vyplývají z prognóz. Zdůvodňuje nutnost výstavby, a to zejména na podkladě provedených rozborů využití základních prostředků - a pokud to přichází v úvahu - i na podkladě průzkumu odbytových možností. Prokazuje dále, že uspokojení plánovaného rozvoje potřeb nelze dosáhnout jiným způsobem.
§ 8
Obsah investičního záměru
(1) Investiční záměr obsahuje zejména:
a) název, místo nebo oblast stavby,
b) popis a účel stavby,
c) požadavky na efektivnost stavby z nadpodnikového a národohospodářského hlediska zdůvodněné v souladu s § 7 odst. 2,
d) souhrnnou charakteristiku technickoekonomické úrovně stavby (podle druhu a povahy stavby), zejména:
- údaje o předpokládané technologii výroby, popř. o předpokládaném nákupu licencí nebo dovozu strojů a zařízení,
- podle potřeby údaje o předpokládané úrovni automatizovaného systému řízení (výrobního procesu, podniku apod.),
- celkové náklady stavby (§ 46) a náklady na souvisící investice, 13)
- požadovaný celkový počet pracovníků, z toho přírůstek a zdroje jeho krytí (z vlastních zdrojů, náborem, apod.),
- technickoekonomickou charakteristiku výrobku (zejména druh, množství, jakost, pracnost, cenu a rentabilitu) a údaje o odbytu,
- potřebu a zabezpečení surovin, energií, vody apod.,
- nároky na území včetně nároků na dopravu,
- vliv na životní prostředí,
- požadované lhůty pro zpracování přípravné a projektové dokumentace, pro zahájení stavby a její uvedení do trvalého provozu (užívání),
e) u staveb, kterými mají být realizovány výsledky řešení úkolů zařazených v plánu rozvoje vědy a techniky
- nadějnost a rizikovost uplatnění těchto výsledků,
- návrh opatření i mimořádných, avšak potřebných k účinnému zabezpečení realizace vyřešených úkolů,
f) podle potřeby požadavky na variantní řešení.
(2) Jde-li o investiční záměr na soubor staveb, uvedou se údaje uvedené v předchozím odstavci za celý soubor staveb a v potřebném členění pro jednotlivé stavby.
§ 9
Zpracování a vydání investičního záměru
(1) Vypracování investičního záměru zajišťuje a investiční záměr vydává orgán (organizace), jemuž přísluší schválit přípravnou dokumentaci (§ 64).
(2) Investiční záměr se vypracovává a vydává pro každou stavbu nad 10 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby, popř. pro soubor takových staveb; u ostatních staveb, jen jde-li o nároky na nové stavební pozemky nebo nové pracovní síly anebo stanoví-li to ústřední orgán investora.
§ 10
Projednávání investičního záměru
(1) Investiční záměr musí být v průběhu zpracování projednán
a) s příslušným orgánem oblastního plánování - z hlediska rozmisťování staveb a zabezpečení uvažovaného přírůstku počtu pracovníků, 14)
b) u staveb, jejichž okruh se vymezuje zvláštním opatřením, se Státní plánovací komisí, a jde-li přitom o stavby organizací řízených ústředními orgány republik, podle příslušnosti též s Českou plánovací komisí nebo Slovenskou plánovací komisí.
(2) Pokud má být stavbou realizován úkol zařazený do státního plánu rozvoje vědy a techniky, může federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvo výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvo výstavby a techniky SSR podle příslušnosti stanovit povinnost, aby mu byl investiční záměr předložen v průběhu zpracování.
ČÁST TŘETÍ
Přípravná dokumentace
ODDÍL PRVNÍ
Společná ustanovení
§ 11
Druhy přípravné dokumentace. Výchozí podklady
(1) Přípravnou dokumentací stavby je projektový úkol; je-li stavba součástí souboru staveb, zahrnuje přípravná dokumentace též studii souboru staveb.
(2) Výchozím podkladem pro vypracování přípravné dokumentace stavby (souboru staveb) je investiční záměr, pokud se vypracovává a vydává. V ostatních případech se pro vypracování přípravné dokumentace použije stejných výchozích podkladů jako pro vypracování investičního záměru.
§ 12
Zabezpečení výkonu funkce generálního projektanta
(1) Investor je povinen nejpozději do zahájení prací na projektovém úkolu vyhledat organizaci oprávněnou k projektové činnosti, která bude vykonávat funkci generálního projektanta, a sjednat s ní o tom písemnou dohodu, 15) ve které se tato organizace zaváže
- zaujmout stanovisko k návrhu projektového úkolu (§ 23),
- uzavřít v dohodnuté lhůtě smlouvu o dodávce úvodního (jednostupňového) projektu včetně autorského dozoru.
(2) Nedojde-li ke sjednání dohody podle odstavce 1 a jde-li o úkol státního plánu (stavbu jmenovitě uvedenou ve státním plánu pro přípravu k zahájení), je příslušný ústřední orgán povinen k žádosti ústředního orgánu investora určit organizaci, která přichází v úvahu jako generální projektant.
(3) Nedojde-li k dohodě u ostatních staveb, postupuje investor podle ustanovení § 72 odst. 1 a 2.
ODDÍL DRUHÝ
Projektový úkol
Účel a funkce projektového úkolu
§ 13
(1) Projektový úkol vymezuje požadavky stanovené investičním záměrem komplexně pro celou stavbu do podrobností potřebných pro vypracování úvodního (jednostupňového) projektu. Jde-li o soubor staveb, musí být v projektovém úkolu každé stavby souboru přihlédnuto též k podmínkám a návaznostem vyplývajícím ze studie souboru staveb.
(2) Projektový úkol věcně a funkčně vymezuje a zdůvodňuje stavbu a její umístění, stanoví požadavky na její technickou, ekonomickou a architektonickou úroveň a vymezuje časový průběh výstavby. Přitom zejména
a) stanoví:
- rozsah a orientační členění stavby na stavební objekty a provozní soubory umožňující jednání podle § 16,
- uživatelské nároky a podmínky provozu (užívání) stavby včetně nároků na zajištění energií, vody, dopravy apod.,
- požadovaný počet pracovníků, z toho přírůstek a zdroje jeho krytí (z vlastních zdrojů, náborem apod.),
- použití technologických souborů16) u rozhodujících stavebních objektů,
- celkové náklady stavby (§ 47),
- požadavky na provádění stavby, zejména zásady řešení zařízení staveniště a lhůtu výstavby, popř. na postupné uvádění stavby do trvalého provozu (užívání),
- podle potřeby nároky na dovozy,
- u výrobních a podle potřeby i u nevýrobních staveb též požadavky na technologii výroby, způsob provozu z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví a vliv na životní prostředí, PO, CO, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, nároky na suroviny a podle potřeby na uvažovaný automatizovaný systém řízení (výrobního procesu, podniku apod.),
- dopravně technické parametry u směrových dopravních staveb;
b) prokazuje soubornou efektivnost stavby.
(3) Podle charakteru a rozsahu stavby jsou součástí projektového úkolu též potřebné studie (např. technologická, zastavovací, objemová).
(4) Pro zcela jednoduché stavby, pro které se zpracovává zjednodušená projektová dokumentace podle § 29, se zpracuje zjednodušeně též projektový úkol.
(5) Ekonomická zpráva se zpracovává jako oddělitelná část projektového úkolu; její obsah je uveden v příloze č. 1.
(6) Podrobný obsah projektového úkolu je uveden pro výrobní stavby v příloze č. 2, pro nevýrobní stavby v příloze č. 3.
§ 14
(1) Projektový úkol slouží:
a) k ověření účelnosti, realizovatelnosti a efektivnosti stavby,
b) k plánování investiční výstavby,
c) k vyjasnění budoucího dodavatelského systému,
d) k vyjádření potřeby pracovních sil a k ověření zdrojů jejího krytí,
e) k uzavření smlouvy o přípravě dodávek nebo smlouvy o spolupráci na organizační a projektové přípravě stavby,
f) k uzavření smlouvy o dodávce projektové dokumentace,
g) k předběžnému zajištění finančních prostředků (včetně devizových prostředků),
h) k projednání dovozu licencí a jiných dodávek,
i) k výjimečnému upřesnění požadavků na vývoj,
j) k registraci stavby.
(2) Návrh projektového úkolu (popř. jeho část), projednaný podle § 20 a doložený souhrnným stanoviskem národního výboru podle § 21, je podkladem k návrhu na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby podle zvláštních předpisů.
§ 15
Způsob vypracování projektového úkolu
(1) Projektový úkol se vypracovává samostatně pro každou stavbu; musí být vypracován v souladu s výchozími podklady podle § 11 odst. 2.
(2) Vypracování projektového úkolu včetně nezbytných průzkumů a studií zabezpečuje investor. Investor může zajistit vypracování projektového úkolu anebo jeho části u projektové nebo jiné odborné organizace.
§ 16
Spolupráce dodavatelských organizací při vypracování projektového úkolu
(1) Pro vypracování projektového úkolu jsou dodavatelské organizace povinny poskytnout investorovi (zpracovateli) na jeho žádost informace o svých výrobních a dodavatelských možnostech, výrobcích a lhůtách dodávek a údaje pro vypracování propočtu nákladů.
(2) Investor je povinen na počátku prací na projektovém úkolu vejít ve styk s dodavatelskými organizacemi, projednat a dohodnout s nimi způsob a rozsah jejich spolupráce na vypracování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu a možnost i způsob dodavatelského zajištění stavby.
(3) Nedojde-li k dohodě podle předchozího odstavce nebo nemohla-li být dodavatelská organizace vyhledána a jde-li o úkol státního plánu (stavbu jmenovitě uvedenou ve státním plánu pro přípravu k zahájení), je ústřední orgán nadřízený dodavatelské organizaci povinen k žádosti ústředního orgánu investora určit organizaci, která přichází v úvahu jako dodavatel (vyšší dodavatel) a bude na projektovém úkolu a úvodním (jednostupňovém) projektu spolupracovat.
(4) Nedojde-li k dohodě nebo nepodařilo-li se investorovi dodavatelskou organizaci vyhledat u ostatních staveb, postupuje investor podle ustanovení § 72 odst. 1 a 2.
(5) Písemnou dohodu podle odstavce 2, popř. opis (výpis) rozhodnutí o určení dodavatelské organizace podle odstavce 3 investor připojí jako doklad k projektovému úkolu.
§ 17
Etapy
(1) V odůvodněných případech mohou být u rozsáhlých a složitých staveb v projektovém úkolu vymezeny etapy stavby, které umožňují postupné uvádění kapacit (stavby) do trvalého provozu (užívání). V rámci první etapy musí být zajištěno zařízení staveniště nezbytné k zahájení stavby, zejména sociální zařízení.
(2) Etapu může tvořit jen ucelená část stavby schopná samostatného provozu (užívání); etapa může být vymezena jinak, jen vyžadují-li to podmínky dovozu nebo výjimečně nutnost včasného zajištění části stavby potřebné k rozvinutí výstavby u staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize (§ 65).
(3) Stavbu je možno členit na etapy, jen dá-li k tomu souhlas ústřední orgán investora po dohodě podle příslušnosti se Státní plánovací komisí a federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo s Českou plánovací komisí a ministerstvem výstavby a techniky ČSR nebo se Slovenskou plánovací komisí a ministerstvem výstavby a techniky SSR.
§ 18
Varianty
Projektový úkol nebo jeho část se zpracovává, je-li to účelné nebo stanoví-li to investiční záměr, ve variantách. V takovém případě investor projednává a předkládá k vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a ke schválení nejvhodnější variantu s vyhodnocením ostatních variant.
§ 19
Výběr staveniště
(1) V rámci prací na projektovém úkolu zabezpečuje investor výběr staveniště včetně provedení potřebných průzkumů v nezbytném rozsahu. Odůvodnění výběru staveniště je součástí projektového úkolu.
(2) Staveniště musí odpovídat společenským zájmům, zejména požadavkům územního plánování a umožňovat nejhospodárnější provedení i provoz (užívání) zamýšlené stavby.
(3) Zásady pro postup při výběru staveniště jsou uvedeny v příloze č. 4, obsah a rozsah průzkumů v příloze č. 5.
§ 20
Projednávání projektového úkolu
(1) Investor v průběhu prací na projektovém úkolu projednává - podle potřeby za účasti zpracovatele projektového úkolu - podle charakteru stavby
a) s orgány, které podle zvláštních předpisů hájí společenské zájmy, účinky a důsledky stavby, zejména požadavky na zajištění hygienické péče, požární ochrany, ochrany před korozí podzemních kovových zařízení, racionálního hospodaření palivy a energií, civilní obrany, bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, péče o životní a přírodní prostředí včetně řešení otázek odpadů a exhalací, ochrany památkových objektů a chráněných částí přírody, obranyschopnosti státu,
b) s orgány a organizacemi možnosti a podmínky zabezpečení realizace a budoucího provozu (užívání) stavby zejména z hledisek dodávek surovin, palivové základny, energií, vody, dopravy a pracovních sil, připojení na železniční, silniční, energetickou, vodovodní, kanalizační a telekomunikační síť, souvisících investic, mimořádných podmínek pro provádění stavby, kooperací s dosavadními, budovanými, popř. plánovanými závody (stavbami), odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě,
c) s organizacemi a s občany, jejichž zájmy mohou být stavbou dotčeny, umístění, účinky a důsledky stavby,
d) s odborovými svazy svých rozhodujících v úvahu přicházejících vyšších dodavatelů zásady řešení sociálního zařízení staveniště staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize (§ 65).
(2) Investor dále projedná
a) předběžné zajištění finančních prostředků (včetně devizových),
b) dovoz licencí, popř. dovoz strojů a zařízení včetně průkazu nutnosti dovozu,
c) upřesnění požadavků na vývoj,
d) podle potřeby technologii výroby s příslušným výzkumným ústavem,
e) odbyt výrobků včetně vývozu.
(3) Pokud nebude investor stavbu sám provozovat (užívat), projedná návrh projektového úkolu s budoucím provozovatelem (uživatelem). U staveb komplexní bytové výstavby a investic podmiňujících komplexní bytovou výstavbu zajistí způsob a podmínky převzetí a budoucího provozu (užívání) objektů občanské a technické vybavenosti s budoucími provozovateli (uživateli) též smluvně.
(4) V závěru prací na projektovém úkolu investor - podle potřeby za účasti zpracovatele, popř. generálního projektanta - projedná s dodavatelskými organizacemi zejména předpokládané řešení stavby, požadavky na její provádění včetně dodavatelského systému a propočet celkových nákladů stavby.
(5) Od projednání podle odstavce 1 písm. a) lze upustit, jde-li o věci, které budou projednány podle § 21.
(6) Doklady o projednání projektového úkolu jsou jeho součástí.
§ 21
Vyžádání jednotného souhrnného stanoviska národního výboru
(1) Investor předloží návrh projektového úkolu ve třech vyhotoveních příslušnému krajskému národnímu výboru, Národnímu výboru hlavního města Prahy nebo Národnímu výboru hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen "krajský národní výbor") nebo jím pověřenému okresnímu národnímu výboru k projednání a vyžádá vydání jednotného souhrnného stanoviska do šesti týdnů od obdržení návrhu projektového úkolu národním výborem.
(2) V jednotném souhrnném stanovisku se shrnují a koordinují stanoviska všech dotčených orgánů národního výboru, organizací jím řízených i národních výborů nižších stupňů, s výjimkou projektových a dodavatelských organizací. Jednotné souhrnné stanovisko nenahrazuje však rozhodnutí a jiná závazná opatření, vydávaná příslušnými orgány na základě zvláštních předpisů podle správního řádu.
§ 22
Využití výsledků projednání
Výsledky projednání podle § 20 a výsledky obsažené v jednotném souhrnném stanovisku národního výboru musejí být zahrnuty do návrhu projektového úkolu před jeho schválením s uvedením, jak bylo vyhověno připomínkám zejména národního výboru.
§ 23
Vyžádání stanoviska generálního projektanta
Současně s vyžádáním jednotného souhrnného stanoviska národního výboru předloží investor návrh projektového úkolu před jeho schválením k vyjádření organizaci, která bude vykonávat funkci generálního projektanta, pokud nebyla zpracovatelem projektového úkolu. Tato organizace sdělí své stanovisko investorovi do 30 dnů po obdržení návrhu projektového úkolu; investor připojí stanovisko k návrhu.
ODDÍL TŘETÍ
Studie souboru staveb
§ 24
(1) Studie souboru staveb řeší vzájemné urbanistické, výrobní, technické, funkční, provozní a ekonomické souvislosti jednotlivých staveb souboru včetně souvisících investic, požadavky na jednotlivé stavby a společné inženýrské sítě a objasňuje věcnou a časovou koordinaci postupné přípravy a realizace jednotlivých staveb. Jde-li o soubor staveb na souvislém území, obsahuje studie souboru staveb též základní koncepci zařízení stavenišť.
(2) Souborná efektivnost se vyjadřuje v ekonomické zprávě, která se zpracovává podle přílohy č. 1.
(3) Studie souboru staveb musí být vypracována nejpozději s projektovým úkolem první stavby souboru a musí být v souladu s územními plány; je podkladem pro návrhy projektových úkolů dalších staveb souboru, podle kterých se postupně upřesňuje.
(4) U komplexní bytové výstavby lze se souhlasem příslušného krajského národního výboru upustit zcela nebo zčásti od zpracování studie souboru staveb, jen je-li schválen podrobný územní plán vymezující zejména jednotlivé obytné soubory, podmiňující investice a společné inženýrské sítě a komunikace.
(5) Zpracování studie souboru staveb zabezpečuje, pokud si to nevyhradí nadřízený orgán,
a) investor, jde-li o soubor jím připravovaných staveb,
b) investor, jehož stavba vyvolala potřebu dalších staveb u jiných investorů, ve spolupráci s těmito investory, nedojde-li k jiné dohodě,
c) u průmyslových aglomerací investor s rozhodujícím podílem na výstavbě a pokud nedojde o tom k dohodě, investor určený dohodou nadřízených, popř. ústředních orgánů,
d) národní výbor, jde-li o soubor staveb různých investorů, tvořící ve svém souhrnu soustředěnou výstavbu (městské aglomerace, obytné soubory, administrativní a obchodní centra, soubory dopravních staveb apod.), jestliže si to z hlediska potřeby zpracování územních plánů vyhradil.
(6) Pro zpracování a projednávání studie souboru staveb, popř. pro vyžádání stanovisek k ní přiměřeně platí ustanovení oddílu druhého.
(7) Podrobný obsah studie souboru výrobních staveb je uveden v příloze č. 6, nevýrobních staveb v příloze č. 7.
ČÁST ČTVRTÁ
Projektová dokumentace
ODDÍL PRVNÍ
Společná ustanovení
§ 25
Členění a rozsah projektové dokumentace
(1) Projektová dokumentace stavby se člení na dva stupně, a to na úvodní projekt a na prováděcí projekty.
(2) Za podmínek stanovených touto vyhláškou může být vypracován jednostupňový projekt (§ 28), popřípadě zjednodušená projektová dokumentace (§ 29).
(3) Projektovou dokumentací stavby není
a) výkresová a jiná dokumentace (dále jen "dodavatelská dokumentace"), kterou zpracovávají dodavatelé
aa) v rámci své výrobní přípravy, 17)
ab) na základě prováděcích projektů jako součást své dodávky v rozsahu dohodnutém s investorem, 18)
b) projektová dokumentace dočasných objektů zařízení staveniště zpracovávaná v souladu se základním řešením zařízení staveniště stanoveným v úvodním projektu; tato dokumentace se zpracovává podle obdoby ustanovení § 28 a 29 této vyhlášky a zabezpečuje ji dodavatel stavební části,
c) dokumentace automatizovaného systému řízení navazující na projektovou dokumentaci uvedenou v příloze č. 9 a 10 (část B).
§ 26
Zabezpečení projektové dokumentace
(1) Projektovou dokumentaci pro celou stavbu včetně výkonu autorského dozoru zabezpečuje pro investora generální projektant, pokud nejde o případy uvedené v odstavci 3 a 4.
(2) U vybraných druhů provozních souborů dohodnutých mezi ústředními orgány investorů a ústředními orgány dodavatelů zpracovávají pro generálního projektanta části úvodního projektu v rozsahu své dodávky vyhlášení vyšší dodavatelé.
(3) Prováděcí projekty provozních souborů (dílčích provozních souborů), dodávaných vyššími dodavateli, zpracovávají vyšší dodavatelé jako součást svých dodávek. 19)
(4) Prováděcí projekty stavebních objektů může zpracovávat dodavatel stavební části (dodavatel stavebních prací) jako součást své dodávky. 20)
(5) Termíny zpracování částí úvodního projektu podle odstavce 2 musejí umožnit včasné odevzdání úvodního projektu; termíny zpracování prováděcích projektů podle odstavce 3 a 4 musejí být v souladu s plánem organizace výstavby.
§ 27
Projektové podklady
(1) V úvahu přicházející vyšší dodavatelé (dodavatelé) jsou povinni poskytovat pro zpracování projektové dokumentace staveb projektové podklady, a to na žádost jejího zpracovatele obsahující výchozí technické údaje a předpokládané termíny zahájení a dokončení stavby. Odpovídají za jejich správnost a tuto odpovědnost nemohou předem vyloučit. 21) Tutéž povinnost mají další dodavatelé vůči dodavatelům uvedeným v první větě.
(2) Dodavatelé uvedení v odstavci 1 mohou změnit poskytnuté projektové podklady, jen dojde-li ke změně jejich výrobního programu v souladu se zvláštními předpisy; 22) jinak, jen dohodnou-li se o tom účastníci výstavby, popř. jejich nadřízené nebo ústřední orgány.
(3) Úroveň výchozích technických údajů a projektových podkladů se přizpůsobuje druhu a složitosti dodávek a danému stupni projektové dokumentace. Výchozí technické údaje se uvádějí v podrobnostech nezbytných pro poskytnutí projektových podkladů, zpravidla s obsahem uvedeným v příloze č. 8. Projektové podklady musejí být poskytovány v podrobnostech postačujících k vypracování příslušného stupně projektové dokumentace.
(4) Projektovými podklady jsou konstrukční, technologické nebo jiné údaje, jimiž jsou definovány základní vlastnosti stavebních prvků, konstrukcí, strojů a zařízení, které mají být při výstavbě použity, údaje o montáži a užívacích, popř. provozních podmínkách a podklady ekonomické, rozpočtové a cenové. Jsou to zejména:
- zásady konstrukčního uspořádání a statického řešení konstrukčních soustav,
- statické údaje o stavebních prvcích, jejich stycích a spojích s údaji o výsledcích předepsaných zkoušek,
- výkresy stavebních prvků, stavebních konstrukcí (střešní plášť, podlahy, příčky apod.), popř. konstrukčních soustav a jejich technicko-fyzikální parametry; výkresy styků a spojů; potřebné výkresy návaznosti na doplňující stavební konstrukce (osazení oken, příček, zábradlí apod.),
- technologické a bezpečnostní údaje pro manipulaci a montáž,
- požadavky na úpravy stavebních prvků nebo stavebních konstrukcí z hlediska instalací,
- rozměrové náčrtky strojů a zařízení, základové plány, výkonové charakteristiky, působící síly, údaje o hlučnosti, připojovací rozměry, kotevní výkresy, návrhy stavebních úprav, podklady pro pružné uložení strojů, váhy, tolerance apod.,
- výrobní program standardních strojů,
- katalogové listy, prospekty, podnikové normy a jiné publikace obsahující popis, hlavní rozměry, váhy a výkony základních a provozních jednotek,
- technickoekonomické údaje potřebné pro vypracování ekonomické zprávy,
- průběžné lhůty výroby atd.,
- kalkulace "R" položek,
- ceny výrobků zahrnované do specifikací, pokud nejsou uvedeny v cenících velkoobchodních cen,
- údaje pro vypracování plánu organizace výstavby,
- odkazy na
ceníky,
typové podklady,
státní a oborové technické normy,
průkazní zkoušky, pokud jsou požadovány technickými normami,
výsledky schválení nebo hodnocení u výrobků podléhajících těmto úkonům.
(5) Projektové podklady týkající se standardních 23) stavebních prvků, konstrukcí, strojů a zařízení se poskytují do 15 dnů od doručení požadavku.
(6) U nestandardních stavebních prvků a konstrukcí a nestandardních strojů a zařízení a kovových konstrukcí se poskytují projektové podklady v dohodnutých lhůtách zajišťujících včasné vypracování a odevzdání projektové dokumentace v souladu s plánem organizace výstavby.
(7) Výchozí technické údaje se k žádosti o poskytnutí projektových podkladů potřebných pro vypracování prováděcích projektů nepřipojují, pokud jsou patrny z úvodního projektu; v těchto případech postačí odvolávka na příslušnou část úvodního projektu.
(8) Projektové podklady poskytované pro zpracování prováděcích projektů nesmějí vést ke zhoršení technickoekonomických parametrů úvodního projektu nebo ke změně jeho koncepce.
(9) Ve výjimečných případech mohou být výchozí technické údaje o nestandardních strojích a zařízeních, stavebních prvcích a konstrukcích, které jsou součástí provozních souborů nebo stavebních objektů, jež mají být uvedeny do provozu (užívání) v pozdější lhůtě, předány i po schválení úvodního projektu. Takový postup je možný, jen dohodnou-li se o tom účastníci výstavby při projednávání úvodního projektu, a to za podmínky, že nebude ohrožena lhůta dodávky a plynulost výstavby a dá k tomu souhlas orgán příslušný ke schválení úvodního projektu. Obdobně může být dohodnuto předání výchozích technických údajů pro nestandardní stroje a zařízení, které si zajišťuje investor jako dodávky jednotlivých strojů a zařízení, popř. pro dodávky z dovozu.
(10) Povinnost poskytovat projektové podklady splní dodavatel, jde-li o projektové podklady uvedené v prokazatelně dostupných katalozích a cenících nebo jde-li o typové podklady, tím, že odkáže na příslušný platný katalog, ceník nebo označí zpracovatele a místo distribuce typového podkladu. 24)
(11) Projektové podklady se poskytují bez úplaty s výjimkou projektových podkladů uvedených v odstavci 6.
(12) Ustanovení předchozích odstavců se použije též při zajišťování projektových podkladů, jde-li
a) o speciální stavební práce,
b) o provozně nevyzkoušené stroje,
c) o stroje a zařízení z dovozu s tím, že podklady zajišťuje ta organizace, která u podniku zahraničního obchodu zajišťuje dovoz.
§ 28
Jednostupňový projekt
(1) Jednostupňový projekt se zpracovává v obdobné skladbě jako úvodní projekt s podrobností prováděcího projektu.
(2) Jednostupňový projekt může být vypracován pro jednoduché stavby, které nevyžadují složitější řešení, zejména pro stavby s jednoduchým architektonickým a stavebně technickým řešením, pro stavby se známou technologií a standardním strojním zařízením, pro drobné rekonstrukce, při použití opakovaných projektů apod.
(3) U staveb projektovaných dvoustupňově lze v rámci úvodního projektu vypracovat projektovou dokumentaci jednoduchých stavebních objektů, popřípadě provozních souborů nebo jejich ucelených částí jako jednostupňový projekt.
§ 29
Zjednodušená projektová dokumentace
(1) Pro zcela jednoduché stavby (např. drobné zemědělské stavby včetně zvláštních zemědělských investic, drobné akce Z, jednoduché modernizace a adaptace, jednoduché objekty v hlubinných dolech a lomech, pro bourací práce a demontáže, jsou-li stavbami nebo částmi staveb) se projektová dokumentace zpracovává zjednodušeně, tj. v rozsahu omezeném na popis pracovního postupu, nezbytné výkresy, soupis materiálu a rozpočet.
(2) Ustanovení předchozího odstavce se použije i pro naléhavé zabezpečení základních prostředků (objektů) proti havarijnímu stavu a dále pro práce, jimiž se mají bezprostředně odstranit následky havárií a živelních pohrom; přitom se využije co nejvíce původní dokumentace.
(3) V rámci úvodního projektu se souhlasem investora a po dohodě s příslušnými dodavateli mohou být zjednodušeně vypracovány jednotlivé technicky jednoduché provozní soubory a stavební objekty nebo jejich ucelené části.
(4) Opakuje-li se na téže stavbě stavební objekt, popř. provozní soubor nebo jeho ucelená část beze změny, může se vypracovat jeho projektová dokumentace jen jednou a u opakovaných případů uvést pouze odkaz.
ODDÍL DRUHÝ
Úvodní (jednostupňový) projekt
Účel a funkce úvodního (jednostupňového) projektu
§ 30
(1) Úvodní (jednostupňový) projekt je souborným technickoekonomickým a architektonickým řešením celé stavby, popřípadě její etapy.
(2) Úvodním (jednostupňovým) projektem nesmějí být zhoršeny závazné údaje a ukazatele schváleného projektového úkolu, zejména nesmí být překročen stanovený celkový počet pracovníků a jeho přírůstek.
(3) Úvodní (jednostupňový) projekt zejména:
a) prokazuje efektivnost předpokládanou projektovým úkolem;
b) určuje definitivně funkci, rozsah a účinky stavby;
c) zpřesňuje členění stavby na provozní soubory a stavební objekty, určuje skladbu hlavních strojů a zařízení v jednotlivých provozních souborech a jejich vzájemnou vazbu, konstrukční soustavy a technologické soubory stavebních objektů a architektonické řešení;
d) určuje zásady organizace, metod a technické koncepce řízení výrobního nebo jiného procesu, popřípadě automatizovaného systému řízení a stanoví pro budoucí provoz (užívání) bezpečnostní, protipožární, hygienické, sociální, estetické a ostatní podmínky péče o životní prostředí i způsob jejich zajištění; řeší podmínky ochrany proti korozi podzemních kovových zařízení;
e) konečným způsobem vyjadřuje územně technické vztahy a podle potřeby zpřesňuje rozsah odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a výpočet odvodu peněžitých částek;
f) stanoví a odůvodňuje počet pracovníků, z toho přírůstek, a určuje způsob jeho krytí;
g) určuje konečný rozsah dovozu licencí a jiných dodávek;
h) stanoví rozpočtové náklady stavby.
(4) Součástí úvodního (jednostupňového) projektu je plán organizace výstavby, který
a) je základním a závazným podkladem pro projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu a pro operativní řízení a kontrolu provádění staveb;
b) vyjadřuje způsob a postup další přípravy a provádění stavby a počátečního období provozu (užívání) stavby, zejména dodavatelský systém, časový plán a základní řešení zařízení staveniště, s výjimkou řešení sdruženého zařízení staveniště, pokud není součástí zařízení staveniště stavby.
(5) Úvodní (jednostupňový) projekt prokazuje soubornou efektivnost stavby v ekonomické zprávě a obsahuje srovnání údajů a ukazatelů dosažených v úvodním (jednostupňovém) projektu s údaji a ukazateli schválenými v projektovém úkolu.
(6) Ekonomická zpráva, tvořící součást souhrnného řešení úvodního (jednostupňového) projektu, se zpracovává podle přílohy č. 1, a to tak, aby mohla být oddělena.
(7) Statický výpočet, základní technologické, hydrotechnické a jiné výpočty, cenové rozbory a technické údaje o provedených průzkumech připojí generální projektant jako doklad k úvodnímu (jednostupňovému) projektu jen na výslovnou žádost investora, pokud zvláštní předpisy, zejména technické normy nestanoví jinak.
(8) Jestliže výpočty uvedené v předchozím odstavci byly provedeny pomocí samočinných počítačů, postačí, poskytne-li generální projektant údaj o základních podmínkách a výsledcích, popřípadě též algoritmus řešení.
(9) Podrobný obsah úvodního (jednostupňového) projektu je uveden
- pro výrobní stavby v příloze č. 9,
- pro nevýrobní stavby v příloze č. 10.
§ 31
Schválený úvodní (jednostupňový) projekt na stavbu, popřípadě na její etapu je podkladem
a) k žádosti o vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby (stavebního povolení),
b) k uzavření dodávkových smluv,
c) k zajištění pracovních sil,
d) k zajištění financování stavby,
e) k plánování investiční výstavby,
f) ke zpracování prováděcích projektů, nejde-li o jednostupňový projekt,
g) k žádosti o udělení souhlasu k zahájení stavby a k registraci stavby.
§ 32
Způsob vypracování úvodního (jednostupňového) projektu
(1) Úvodní (jednostupňový) projekt se zpracovává na základě schváleného projektového úkolu a vydaného územního rozhodnutí o umístění stavby. Práce na úvodním (jednostupňovém) projektu nesmějí být zahájeny před schválením projektového úkolu.
(2) Úvodní projekt se vypracovává na celou stavbu; jsou-li ve schváleném projektovém úkolu vymezeny etapy stavby (§ 17), zpracovává se úvodní projekt na jednotlivé etapy.
(3) Vypracovává-li se úvodní projekt na etapy stavby, musí být současně s úvodním projektem na první etapu zpracován v nezbytném rozsahu plán organizace výstavby, zastavovací plán a souhrnný rozpočet na celou stavbu.
(4) U staveb nad 10 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby, jejichž dokumentace podléhá státní expertize, zpracuje se v rámci úvodního projektu projektová dokumentace (jednostupňový projekt, popřípadě prováděcí projekty) části stavby potřebné v roce plánovaného zahájení stavby k rozvinutí výstavby, 25) a to pro stavební objekty nebo provozní soubory, které lze využít jako zařízení staveniště (jde zejména o sociální zařízení, terénní úpravy, komunikace, inženýrské sítě, administrativní, ubytovací, skladové a halové objekty, transformační stanice, kompresorovny). Současně zpracuje příslušný v úvahu přicházející dodavatel projektovou dokumentaci dočasných objektů zařízení staveniště nezbytných k rozvinutí výstavby, které nebudou nahrazeny sdruženým zařízením staveniště (příloha č. 16). Pro ostatní stavby se může tento postup uplatnit jen se souhlasem ústředního orgánu investora.
(5) Ústřední orgán investora může udělit souhlas podle předchozího odstavce jen na základě posouzení koncepce úvodního projektu obsahujícího též zásady plánu organizace výstavby.
(6) Jde-li o stavbu vyžadující rozsáhlý geologický průzkum, mohou být průzkumné práce pro úvodní projekt zahájeny se souhlasem schvalujícího orgánu ještě před schválením projektového úkolu.
§ 33
Spolupráce dodavatelských organizací při vypracování úvodního (jednostupňového) projektu
(1) Po schválení projektového úkolu - nejpozději do zahájení prací na úvodním (jednostupňovém) projektu - musí být z podnětu investora, popř. ostatních účastníků výstavby vytvořeny předpoklady pro spolupráci dodavatelských organizací při vypracování úvodního (jednostupňového) projektu, zejména uzavřením
a) smluv o přípravě dodávek 26) u staveb uložených jako úkol státního plánu,
b) smluv o přípravě dodávek nebo smluv o spolupráci na projektové a organizační přípravě stavby 27) u všech ostatních staveb.
(2) Dodavatelské organizace jsou povinny poskytovat v potřebném rozsahu spolupráci předpokládanou ve smlouvách podle předchozího odstavce i před jejich uzavřením podle obecných zásad, 28) vyžaduje-li to plynulost a včasnost projektové přípravy.
§ 34
Členění stavby v úvodním (jednostupňovém) projektu
(1) Úvodní (jednostupňový) projekt člení stavbu věcně na technologickou a stavební část; 29) rozsah těchto částí vymezený projektem (příloha č. 9 a č. 10 část C a D) je podkladem pro uzavírání hospodářských smluv.
(2) Pro účely plánování, stanovení lhůt výstavby 30) a dohody o režimu zařízení staveniště 31) se rozumějí
a) technologickou částí výrobky a výkony, jejichž náklady se zahrnují do hlavy II a IV souhrnného rozpočtu, a s nimi souvisící náklady a výdaje hlavy VI, VII a VIII souhrnného rozpočtu;
b) stavební částí výrobky a výkony, jejichž náklady se zahrnují do hlavy III a V souhrnného rozpočtu, a s nimi souvisící náklady a výdaje hlavy VI, VII a VIII souhrnného rozpočtu.
(3) U bytových stavebních objektů v komplexní bytové výstavbě patří pro účely uvedené v předchozím odstavci a pro uzavírání dodávkových smluv do stavební části též výrobky a výkony, jejichž náklady se zahrnují do hlavy IV souhrnného rozpočtu.
§ 35
Použití některých práv a výrobků
(1) Použije-li generální projektant v projektovém řešení vynálezu, je povinen vyznačit tuto skutečnost v úvodním (jednostupňovém) projektu a vymezit zároveň ekonomický nebo jiný společenský význam a důsledky využití tohoto vynálezu. Stejně postupuje, dojde-li k použití, popř. k využití zlepšovacího návrhu.
(2) O použití provozně nevyzkoušených strojů a zařízení 32) v úvodním (jednostupňovém) projektu rozhodne na návrh investora schvalující orgán na základě vyjádření řešitele a výrobce.
Projednávání úvodního (jednostupňového) projektu
§ 36
Společná ustanovení
(1) Projednávání úvodního (jednostupňového) projektu navazuje věcně na projednávání projektového úkolu (§ 20 a 21). Věci projednané již ve stadiu projektového úkolu se projednávají znovu jen tehdy, došlo-li v průběhu prací na úvodním (jednostupňovém) projektu ke změně předpokladů nebo podmínek, z nichž se vycházelo při projednávání projektového úkolu, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.
(2) Účastníci výstavby a příslušné orgány a organizace jsou povinni omezit projednávání na nezbytný rozsah odpovídající druhu, významu, rozsahu a složitosti stavby; přitom se mohou dohodnout, že jednání podle potřeby účelně sloučí, popř. je-li to odůvodněno společenským zájmem, přiměřeně zjednoduší v rámci platných předpisů. Doklady o projednání jsou součástí úvodního (jednostupňového) projektu.
§ 37
Projednávání úvodního (jednostupňového) projektu v průběhu prací
(1) Generální projektant a investor jsou povinni být v průběhu prací na úvodním (jednostupňovém) projektu v trvalém styku; zejména jsou povinni projednat spolu koncepci úvodního (jednostupňového) projektu, popřípadě za účasti zástupce orgánu příslušného k provedení státní expertizy, schvalujícího orgánu a v úvahu přicházejících vyšších dodavatelů, popř. dodavatelů.
(2) V průběhu prací na úvodním (jednostupňovém) projektu projednává s příslušnými orgány a organizacemi (pokud projednání neodpadá podle § 36 odst. 1)
a) generální projektant zejména
- územně technické vztahy, např. napojení stavby na silniční, železniční, energetickou, vodovodní, kanalizační, telekomunikační síť,
- ochranná pásma (ložiska užitkových nerostů, hygienické a bezpečnostní vzdálenosti, hluková pásma, překážkové roviny a plochy letišť),
- ochranu památkových objektů a chráněných částí přírody,
- způsob zajištění hygienické péče, požární ochrany, civilní obrany, ochrany před korozí podzemních kovových zařízení, racionálního hospodaření palivy a energií, bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, péče o životní a přírodní prostředí,
- technologii provádění rozhodujících dodávek pro stavební část,
- členění úvodního (jednostupňového) projektu z hlediska dodavatelského systému a vymezení budoucích dodávek,
- základní řešení sociálního zařízení staveniště [§ 20 odst. 1 písm. d)] u staveb, jejichž dokumentace podléhá státní expertize (§ 65); 32a)
b) investor zejména
- způsob zabezpečení budoucího provozu (zajištění surovin, paliv, energií, vody, dopravy, pracovních sil apod.),
- odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě včetně způsobu úhrady,
- likvidaci škod na zemědělských a lesních porostech a kulturách způsobených při výstavbě zejména liniových staveb,
- budoucí provoz (užívání) s provozovatelem (uživatelem), pokud jím nebude sám.
(3) O jednáních, která povedou samostatně, a o výsledcích těchto jednání se generální projektant a investor vzájemně průběžně informují.
§ 38
Projednávání úvodního (jednostupňového) projektu v závěru prací
(1) V závěru prací na úvodním (jednostupňovém) projektu projednává generální projektant za účasti investora s organizacemi, které přicházejí v úvahu jako vyšší dodavatelé, popř. jako dodavatelé jednotlivých strojů a zařízení, zejména
a) celkové řešení úvodního (jednostupňového) projektu včetně souhrnného rozpočtu (§ 56 odst. 1),
b) plán organizace výstavby,
c) části úvodního (jednostupňového) projektu týkající se jejich dodávek včetně rozpočtů příslušných provozních souborů a stavebních objektů (§ 56 odst. 2),
d) způsob zabezpečení a termíny vypracování prováděcích projektů včetně způsobu a podmínek výkonu autorského dozoru
a pořídí o tom zápis.
(2) V zápise o projednání úvodního (jednostupňového) projektu potvrdí v úvahu přicházející vyšší dodavatelé, popř. dodavatelé, že dodávky pro stavbu jsou schopni provést v souladu s úvodním (jednostupňovým) projektem.
(3) Organizace uvedené v předchozím odstavci si zajistí podle potřeby účast svých v úvahu přicházejících dodavatelů při projednávání.
§ 39
Řešení rozporů
(1) Rozpory, které vzniknou při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu v průběhu nebo na závěr prací, jsou povinni účastníci výstavby řešit a odstranit podle ustanovení § 72 odst. 1 až 3, pokud není třeba postupovat podle ustanovení správního řádu.
(2) Rozpory vzniklé při projednávání úvodního (jednostupňového) projektu na závěr prací, které se nepodařilo odstranit jednáním účastníků výstavby, nejsou překážkou pro odevzdání úvodního (jednostupňového) projektu investorovi. Generální projektant v takovém případě připojí k odevzdanému úvodnímu (jednostupňovému) projektu doklad o marném projednání rozporu.
(3) Po odstranění rozporů uvedených v předchozím odstavci nadřízenými, popř. ústředními orgány je generální projektant povinen neprodleně promítnout výsledek do úvodního (jednostupňového) projektu; jde-li o odstranění vady projektových prací, učiní tak bezplatně.
ODDÍL TŘETÍ
Prováděcí projekty
§ 40
Účel prováděcích projektů
(1) Prováděcími projekty se prohlubuje, upřesňuje, popř. doplňuje řešení úvodního projektu do takové podrobnosti, aby v nich obsažené řešení bylo postačujícím podkladem pro výrobní přípravu dodavatelů a pro provedení stavby.
(2) Prováděcími projekty nesmějí být zhoršeny parametry, ani změněna technická, ekonomická a architektonická koncepce nebo zvýšen celkový počet pracovníků a jeho přírůstek stanovený schváleným úvodním projektem.
§ 41
Způsob vypracování prováděcích projektů
(1) Prováděcí projekty se zpracovávají na jednotlivé provozní soubory (dílčí provozní soubory) a stavební objekty nebo jejich ucelené části.
(2) Statický výpočet, technologický výpočet a ostatní výpočty a údaje o doplňujících průzkumech se připojují ve dvou vyhotoveních jako doklad k odevzdávanému prováděcímu projektu.
(3) Podrobný obsah prováděcích projektů je uveden v příloze č. 11.
§ 42
Zabezpečení souladu mezi prováděcími projekty
(1) Soulad mezi prováděcím projektem stavebního objektu a prováděcími projekty provozních souborů (dílčích provozních souborů) v něm umístěných zabezpečuje zpracovatel prováděcího projektu stavebního objektu.
(2) Soulad mezi prováděcími projekty dvou nebo více provozních souborů dodávaných investorovi (odběrateli) jedním vyšším dodavatelem zabezpečuje tento vyšší dodavatel.
(3) Soulad mezi prováděcími projekty dvou nebo více stavebních objektů zabezpečuje jejich vyšší dodavatel (dodavatel), pokud se zavázal zpracovat tyto prováděcí projekty.
(4) V ostatních případech zabezpečuje soulad mezi prováděcími projekty generální projektant při výkonu autorského dozoru.
(5) Zpracovatelé prováděcích projektů jsou povinni poskytovat si navzájem a generálnímu projektantovi dílčí projektové výsledky potřebné k vykonávání činnosti podle předchozích odstavců.
(6) Rozpory vzniklé při zabezpečování souladu mezi prováděcími projekty podle odstavců 1 a 4 řeší generální projektant.
§ 43
Změny
(1) Zjistí-li se při vypracování prováděcích projektů, že je nutno zcela výjimečně změnit řešení některé části úvodního projektu, musí to zpracovatel prováděcího projektu oznámit investorovi.
(2) Investor bez zbytečného odkladu projedná návrh změny úvodního projektu s generálním projektantem a příslušným dodavatelem, popř. s dotčenými orgány státní správy, dohodne s nimi podmínky dalšího postupu a odůvodněný návrh změny předloží k rozhodnutí orgánu, který schválil úvodní projekt.
ČÁST PÁTÁ
Propočtová a rozpočtová část dokumentace staveb
ODDÍL PRVNÍ
Společná ustanovení
§ 44
Celkové náklady stavby
(1) Celkové náklady stavby jsou veškeré náklady a výdaje investora souvisící s jejím pořízením.
(2) Celkové náklady stavby se vyjadřují v propočtové části investičního záměru, v propočtové části přípravné dokumentace a v rozpočtové části projektové dokumentace jednotným způsobem se zřetelem na dosaženou vyjasněnost stavby.
(3) Propočtovou částí investičního záměru a přípravné dokumentace je propočet celkových nákladů stavby (dále jen "propočet").
(4) Rozpočtovou část projektové dokumentace tvoří
a) rozpočty jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů a souhrnný rozpočet k úvodnímu (jednostupňovému) projektu (dále jen "souhrnný rozpočet"), zahrnující rozpočtové náklady uvedené v rozpočtech provozních souborů a stavebních objektů a v rozpočtech ostatních výrobků, výkonů a výdajů;
b) odbytové rozpočty jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů (dále jen "odbytové rozpočty") a kontrolní sestavení rozpočtových nákladů stavby, zahrnující náklady uvedené v odbytových rozpočtech a rozpočtech ostatních výrobků, výkonů a výdajů.
(5) Pro vyjádření celkových nákladů stavby se používá tiskopisů č. 1 až 3, jejichž vzory jsou uvedeny v příloze č. 12. Přitom tiskopis č. 1 se používá u všech staveb, tiskopis č. 3 u staveb komplexní bytové výstavby, tiskopis č. 2 u ostatních staveb.
§ 45
Členění celkových nákladů stavby
(1) Celkové náklady stavby v propočtu, souhrnném rozpočtu a kontrolním sestavení rozpočtových nákladů stavby se člení na jedenáct hlav takto: 
Hlava    I  Projektové a průzkumné práce
Hlava   II  Provozní soubory celkem
            z toho: - dodávka
                    - montáž
                    - doplňkové náklady
Hlava  III  Stavební objekty celkem
            z toho: - základní náklady
                    - doplňkové náklady
Hlava   IV  Stroje, zařízení, nářadí a inventář investiční povahy
Hlava    V  Umělecká díla
Hlava   VI  Vedlejší náklady celkem
            z toho: a) zařízení staveniště
                    b) územní vlivy
                    c) mimořádně ztížené pracovní prostředí
                       (provozní vlivy)
                    d) přirážky za snížení rozpočtových nákladů
                       staveb
                    e) preferenční přirážky na vybraných stavbách
Hlava  VII  Ostatní náklady neuvedené v jiných hlavách
Hlava VIII  Rezerva
Hlava   IX  Jiné investice
Hlava    X  Náklady hrazené z investičních prostředků nezahrnované
            do pořizovací ceny základních prostředků
            z toho: příspěvky jiným investorům
Hlava   XI  Náklady hrazené z provozních (neinvestičních)
            prostředků
            z toho: inženýrská činnost.
(2) Podrobné členění nákladů jednotlivých hlav je uvedeno v příloze č. 13.
ODDÍL DRUHÝ
Propočet v investičním záměru a v přípravné dokumentaci
§ 46
Propočet v investičním záměru
(1) Celkové náklady stavby se v investičním záměru určí pomocí technickohospodářských ukazatelů 33) nebo porovnáním s jinými stavbami; není-li použití těchto způsobů možné, náklady se odborně propočtou.
(2) Náklady lze v propočtu v investičním záměru členit zjednodušeně; přitom se uvedou alespoň:
a) celkové náklady stavby,
b) náklady zahrnované do plánu investiční výstavby; v tom:
ba) náklady stavební části,
bb) náklady technologické části; z toho: náklady na montáž.
Propočet v projektovém úkolu
§ 47
Způsob stanovení propočtu
(1) Celkové náklady stavby se určí jako součet nákladů provozních souborů, stavebních objektů, ostatních výrobků a výkonů a výdajů. Náklady se sestaví podle technickohospodářských ukazatelů, propočtových informací dodavatelských organizací nebo propočtovými, popřípadě rozpočtovými ukazateli odvozenými z dříve vyprojektovaných nebo realizovaných tuzemských i zahraničních staveb. Přitom se přihlédne k podmínkám staveniště a dosažitelné technické úrovni.
(2) V propočtu se náklady vyjádří v členění podle § 45; přitom náklady uváděné v jednotlivých hlavách nemusejí být rozčleněny s výjimkou hlavy II, kde musejí být vyjádřeny náklady celkem a z toho montáže.
(3) Jde-li o stavbu, která se člení na etapy podle § 17, sestavuje se propočet pro celou stavbu tak, že pro etapy, které nejsou technicky vyjasněny, se propočet určí jako v investičním záměru.
§ 48
Rezerva
(1) Součástí propočtu je rezerva, která se použije v souladu s postupným zpřesňováním technického řešení ke zpřesnění rozpočtových nákladů v souhrnném rozpočtu. Nelze ji využít pro věcné rozšíření nebo jinou koncepční změnu stavby.
(2) Rezerva se uvádí v hlavě VIII propočtu a stanoví se u staveb pořizovaných nově (novostaveb) v rozmezí od 7 do 10 %, u staveb povahy rekonstrukce nebo modernizace a u staveb, které mají převážně povahu nástavby, přístavby a vestavby, v rozmezí od 10 do 14 %. U báňských staveb se zvýšeným rizikem smí být rezerva stanovena až do výše 30 %, u ostatních báňských staveb do výše 20 %. Základnou je součet nákladů provozních souborů a stavebních objektů (hlava II a III propočtu).
(3) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k náročnosti a složitosti stavby, popřípadě k rizikovosti a ostatním specifickým podmínkám jejího provádění a ke stanovisku investora (není-li zpracovatelem projektového úkolu) a jeho rozhodujících v úvahu přicházejících vyšších dodavatelů.
§ 49
Překročení nákladů
Navrhuje-li zpracovatel projektového úkolu náklady stavby, které překračují náklady uvažované v investičním záměru, je povinen překročení zdůvodnit a prokázat, že celkové náklady stavby v investičním záměru a zejména technickohospodářské ukazatele, pokud byly použity, nemohou být dodrženy ani při uplatnění jiného řešení.
§ 50
Propočet ve studii souboru staveb
(1) Propočet se zpracuje jako součet propočtů jednotlivých staveb souboru.
(2) Propočet se provede zpravidla způsobem stanoveným pro projektový úkol (§ 47).
(3) V propočtu se součet nákladů na zařízení stavenišť všech územně souvisících staveb souboru rozvrhne na jednotlivé stavby tak, aby se dosáhlo nejhospodárnějšího využití zařízení stavenišť.
ODDÍL TŘETÍ
Rozpočtová část úvodního projektu
§ 51
Souhrnný rozpočet
(1) V souhrnném rozpočtu se celkové náklady stavby určí jako součet rozpočtových nákladů provozních souborů, stavebních objektů, ostatních výrobků a výkonů a výdajů. Náklady se sestaví s použitím cen 34) a rozpočtových ukazatelů nebo informací (§ 52 odst. 2).
(2) Souhrnný rozpočet se zpracovává v členění podle § 45 a podle míry vyjasněnosti stavby dosažené v úvodním projektu.
(3) Jde-li o stavbu, pro kterou byly schváleny etapy podle § 17, souhrnný rozpočet se sestavuje vždy pro celou stavbu; přitom pro etapy, které nejsou dopracovány do úrovně úvodního projektu, se rozpočtové náklady určí podle § 52 odst. 2 písm. c). Náklady na zařízení staveniště celé stavby se zahrnují do rozpočtových nákladů první etapy.
(4) V příloze k souhrnnému rozpočtu odůvodní jeho zpracovatel odchylky od propočtu v projektovém úkolu a použití rozpočtových ukazatelů a informací.
§ 52
Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů
(1) Rozpočty provozních souborů a stavebních objektů (hlava II a III) určují rozpočtové náklady, které se člení
a) na základní rozpočtové náklady,
b) na doplňkové rozpočtové náklady.
(2) V rozpočtech se náklady podle míry vyjasněnosti úvodního projektu určují
a) návrhem souhrnné ceny provozního souboru nebo stavebního objektu vypracovaným podle zvláštního cenového předpisu;
b) skupinovými cenami, a pokud nejsou vytvořeny, cenami, sazbami a zvláštními druhy cen postupně v tomto pořadí:
ba) velkoobchodními (maloobchodními) cenami, kupními cenami a sazbami,
bb) konečnými cenovými limity nebo limity kupní ceny u výrobků z dovozu,
bc) předběžnými cenami u nestandardních výrobků;
c) rozpočtovými ukazateli a informacemi tehdy, nelze-li rozpočtové náklady určit způsobem stanoveným pod písmeny a) nebo b).
(3) Rozpočty, u nichž jsou náklady určeny podle ustanovení písmena a) a b) předchozího odstavce, mají funkci odbytových rozpočtů.
(4) Zpracovává-li se jednostupňový projekt stavby nebo jednotlivých provozních souborů či stavebních objektů, určují se náklady v jeho rozpočtu cenami uvedenými v odstavci 2 písm. ba), bb), bc).
§ 53
Rozpočty ostatních výrobků, výkonů a výdajů
V rozpočtech ostatních výrobků, výkonů a výdajů se náklady a výdaje zahrnované do hlavy I, IV, V, VI, VII, IX, X a XI souhrnného rozpočtu určují cenami, a není-li jich možno použít, rozpočtovými ukazateli a informacemi, popřípadě i odbornými propočty.
§ 54
Určení vedlejších nákladů
(1) Rozpočtové náklady na zařízení staveniště uváděné v hlavě VI souhrnného rozpočtu určuje generální projektant globálními sazbami a - pokud jde o objekty zařízení staveniště jmenovitě rozpočtované - zpravidla rozpočtovými ukazateli; přitom postupuje podle zvláštních předpisů. 35)
(2) Individuální metody rozpočtování zařízení staveniště může být výjimečně použito, jen dá-li k tomu při zpracování projektového úkolu souhlas podle příslušnosti investora federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvo výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvo výstavby a techniky SSR, a to v dohodě s příslušným cenovým úřadem. Souhlas mohou vázat na splnění zvláštních podmínek.
(3) Byla-li povolena pro první stavbu souboru staveb individuální metoda rozpočtování zařízení staveniště, je nutné si vyžádat pro další stavby téhož souboru rozhodnutí orgánů uvedených v předchozím odstavci o použití globální nebo individuální metody rozpočtování zařízení staveniště.
(4) Ostatní vedlejší rozpočtové náklady se určují podle zvláštních předpisů. 36)
§ 55
Rezerva
(1) Součástí souhrnného rozpočtu je rezerva, která je určena především na krytí nákladů, jež nemohly být předvídány v úvodním projektu. Nejméně 50 % této rezervy je vyhrazeno ke krytí nepředvídaných nákladů nebo změn cen při realizaci stavby. Rezervu nelze použít pro věcné rozšíření nebo jinou koncepční změnu stavby.
(2) Rezerva se uvádí v hlavě VIII souhrnného rozpočtu a stanoví se u staveb pořizovaných nově (novostaveb) v rozmezí od 4 do 7 %, u staveb povahy rekonstrukce nebo modernizace a u staveb, které mají převážnou povahu nástavby, přístavby a vestavby, v rozmezí od 5 do 10 %. U báňských staveb se zvýšeným rizikem smí být přirážka stanovena až do výše 30 %, u ostatních báňských staveb do výše 20 %. Základnou je součet nákladů provozních souborů a stavebních objektů (hlava II a III souhrnného rozpočtu).
(3) Při stanovení výše rezervy se přihlíží k náročnosti a složitosti stavby, popřípadě k rizikovosti a k ostatním specifickým podmínkám jejího provádění a ke stanovisku investora a jeho rozhodujících vyšších dodavatelů.
§ 56
Projednání souhrnného rozpočtu
(1) Generální projektant projednává souhrnný rozpočet podle § 38 odst. 1 z hlediska technického i nákladového.
(2) Při projednávání podle předchozího odstavce mohou investor a dodavatelé dohodnout na podkladě rozpočtů sestavených podle § 52 odst. 2 písm. a) souhrnné ceny a na podkladě rozpočtů sestavených podle § 52 odst. 2 písm. b) odbytové náklady; jde-li však o rozpočty sestavené podle § 52 odst. 4, dohodnou vždy odbytové náklady.
§ 57
Odbytové náklady
(1) Odbytové náklady v úvodním projektu jsou rozpočtové náklady stanovené podle § 52 odst. 2 písm. b), u nichž došlo k dohodě o množství výrobků a výkonů a o jejich ocenění v souladu s výkresy a seznamy strojů a zařízení a s technickými zprávami.
(2) Má-li být odůvodněně provedeno vyšší množství výrobků a výkonů, než bylo dohodnuto podle předchozího odstavce, vyžaduje to změnu dohody; není-li přitom třeba změny projektové dokumentace, postačí ke změně dohody sesouhlasený zápis do stavebního (montážního) deníku. 37)
(3) Ceny, sazby a zvláštní druhy cen dohodnuté v odbytových nákladech se změní
a) dojde-li ke změně cen a sazeb do 30 dnů před zahájením prací na provozním souboru nebo stavebním objektu;
b) dojde-li ke stanovení cen nebo sazeb, jimiž je nutno nahradit zvláštní druhy cen [§ 52 odst. 2 písm. bb) a bc)]; v těchto případech lhůty pro stanovení cen nebo sazeb určí zvláštní předpis;38)
c) jinak jen na podkladě rozhodnutí federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj vydaného v dohodě s Federálním cenovým úřadem.
(4) Změny podle předchozího odstavce promítne do odbytových nákladů zpracovatel rozpočtu.
ODDÍL ČTVRTÝ
Rozpočtová část prováděcích projektů
§ 58
Zpracování a projednání odbytových rozpočtů
(1) Odbytové rozpočty se jako součást prováděcích projektů zpracovávají jen pro provozní soubory a stavební objekty, pro které při projednávání souhrnného rozpočtu podle § 56 nebyly dohodnuty souhrnné ceny nebo odbytové náklady.
(2) Rozpočtové náklady se v odbytových rozpočtech určují cenami, sazbami a zvláštními druhy cen uvedenými v § 52 odst. 2 písm. b).
(3) Při zpracování odbytových rozpočtů jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů je nutno dodržet rozpočtové náklady stanovené pro ně v úvodním projektu. Nelze-li výjimečně dodržet u některých provozních souborů a stavebních objektů tyto rozpočtové náklady, je možno použít k jejich zvýšení úspor docílených při projednání odbytových rozpočtů ostatních provozních souborů nebo stavebních objektů. Nestačí-li tyto úspory, lze použít rezervy, a to se souhlasem investora po vyjádření generálního projektanta.
(4) Je-li zpracovatelem prováděcího projektu provozního souboru nebo stavebního objektu generální projektant, projedná návrh odbytového rozpočtu s vyššími dodavateli (dodavateli) investora, kteří podle potřeby přizvou své dodavatele. Investor pak za účasti generálního projektanta dohodne se svými vyššími dodavateli (dodavateli) na podkladě odbytového rozpočtu nejpozději do 30 dnů před zahájením prací na provozním souboru nebo stavebním objektu odbytové náklady obdobně jako v ustanovení § 57. Dojde-li však výjimečně k dohodě o odbytových nákladech později, použijí se vždy ceny a sazby platné 30 dnů před zahájením prací na provozním souboru nebo stavebním objektu. Zápis o projednání je nedílnou součástí prováděcího projektu.
(5) Je-li zpracovatelem prováděcího projektu vyšší dodavatel investora, projedná návrh odbytového rozpočtu s generálním projektantem a svými dodavateli. Dále se postupuje obdobně jako v předchozím odstavci.
§ 59
Řešení rozporů
(1) Rozpory, které vzniknou při projednávání odbytového rozpočtu podle § 58, se řeší podle ustanovení § 72 odst. 1 až 3. 39)
(2) Rozpory vzniklé při projednávání podle § 58, které se nepodařilo odstranit jednáním účastníků výstavby, nejsou překážkou odevzdání prováděcího projektu investorovi. Zpracovatel v takovém případě připojí k odevzdávanému prováděcímu projektu doklad o marném projednání rozporu.
(3) Po odstranění rozporů uvedených v předchozích odstavcích nadřízenými, popřípadě ústředními orgány je zpracovatel povinen neprodleně promítnout výsledek do prováděcího projektu (odbytového rozpočtu); jde-li o odstranění vady projektových prací, učiní tak bezplatně.
§ 60
Odbytové rozpočty stavebních objektů důlních staveb v podzemí
Pro stavební objekty důlních staveb v podzemí zpracovává odbytové rozpočty podle prováděcích projektů dodavatel nebo generální projektant. Odbytové rozpočty se pak projednávají podle obdoby § 58 jako odbytové náklady postupně podle průběhu prací. Dohoda o odbytových nákladech se uzavře nejpozději do 30 dnů před smluveným termínem předání stavebních objektů.
§ 61
Odbytové náklady výrobků a výkonů a výdaje
(1) Odbytové náklady výrobků a výkonů a výdaje zahrnované do hlav I, IV, V, VI, VII, IX, X a XI souhrnného rozpočtu, pokud již nejsou určeny cenami v úvodním projektu, se určí vždy cenami podle cenových předpisů platnými v den uzavření dohody o nich, popřípadě platnými 30. den před zahájením jejich dodávky a u vedlejších rozpočtových nákladů podle § 58.
(2) Odbytové náklady jmenovitě určených stavebních objektů zařízení staveniště sestavuje dodavatel, který zařízení staveniště zajišťuje nebo obstarává, podle zvláštních předpisů. 40)
§ 62
Překročení rozpočtových nákladů
Rozpočtové náklady určené v odbytových rozpočtech provozních souborů a stavebních objektů a v rozpočtech dodávek výrobků, výkonů a výdajů nesmějí ve svém souhrnu překročit rozpočtové náklady stanovené pro ně v úvodním projektu. Zvláštní předpis stanoví, které orgány a za jakých podmínek mohou povolit výjimku z tohoto ustanovení. 41)
§ 63
Kontrolní sestavení rozpočtových nákladů stavby
Rozpočtové náklady provozních souborů a stavebních objektů projednané jako souhrnné ceny nebo odbytové náklady a zpřesněné rozpočty ostatních výrobků a výkonů a výdajů jsou podkladem pro vypracování kontrolního sestavení rozpočtových nákladů, které zpracovává generální projektant průběžně v rámci autorského dozoru podle podkladů vlastních i investora. Kontrolní sestavení dokončí do zahájení prací na posledním provozním souboru nebo stavebním objektu.
ČÁST PÁTÁ A
Zvláštní ustanovení pro použití souhrnných cen provozních souborů a stavebních objektů
§ 63a
Účel, obsah a rozsah
Ustanovení této části se vztahují na případy, kdy se podle zvláštních opatření Federálního cenového úřadu nebo na jejich základě stanoví rozpočtováním souhrnné ceny stavebních objektů a provozních souborů.
§ 63b
Projektová dokumentace pro použití souhrnné ceny
(1) Podkladem pro použití souhrnné ceny provozního souboru nebo stavebního objektu je rozpočet souhrnné ceny (odst. 2) vypracovaný podle míry technické vyjasněnosti v úvodním projektu, v jednostupňovém projektu nebo v prováděcím projektu.
(2) Rozpočet souhrnné ceny provozního souboru nebo stavebního objektu, který se vypracovává jako součást projektové dokumentace, plní funkci odbytového rozpočtu a projednává se způsobem stanoveným v § 58. Rozpočet souhrnné ceny vypracovává zpracovatel projektu.
(3) Rozpočet souhrnné ceny obsahuje kromě vlastního rozpočtu technické údaje provozního souboru nebo stavebního objektu a potvrzení dohody o souhrnné ceně.
(4) Popis prací a dodávek 41a) se jako součást projektové dokumentace vypracovává pouze v rozsahu nezbytném pro výrobní přípravu dodavatele. Zabezpečuje její vždy dodavatel, a to tak, že buď její zpracuje sám nebo její objedná u generálního projektanta. Generální projektant je povinen zpracovat popis prací a dodávek pro dodavatele podle jeho objednávky, pokud dodavatel uplatní svůj požadavek nejpozději před zahájením prací na úvodním (jednostupňovém) projektu a pokud nejde o popis prací a dodávek k prováděcímu projektu provozního souboru, který generální projektant nezpracovává (§ 26 odst. 3). 41b)
(5) Ceny a sazby použité v rozpočtu souhrnné ceny musejí vždy odpovídat cenám a sazbám platným třicet dnů před zahájením prací na provozním souboru nebo stavebním objektu.
(6) Rezerva vypočítávaná pro souhrnné rozpočty z rozpočtových nákladů provozních souborů a stavebních objektů, pro něž se stanoví souhrnná cena, se přiměřeně sníží. Způsob snížení určí zvláštní předpis.
§ 63c
Souhrnná cena v úvodním (jednostupňovém) projektu
Souhrnnou cenu provozního souboru nebo stavebního objektu v úvodním (jednostupňovém) projektu dohodne investor a dodavatel při projednávání souhrnného rozpočtu (§ 38 odst. 1).
§ 63d
Souhrnná cena v prováděcím projektu
(1) Souhrnná cena se projedná a dohoda o ní se uzavře nejpozději do třiceti dnů před zahájením prací na provozním souboru nebo stavebním objektu postupem stanoveným pro odbytové náklady (§ 58 odst. 4).
(2) Prováděcí projekt mimo popis prací a dodávek (§ 63b odst. 4) zajišťuje v rozsahu nezbytném pro svou výrobní potřebu dodavatel. Dodavatel buď sám zpracuje prováděcí projekt, nebo požádá generálního projektanta, aby prováděcí projekt zcela nebo zčásti podle jeho objednávky pro něho vypracoval. Pokud dodavatel stavebních prací uplatní svůj požadavek u generálního projektanta nejpozději do zahájení prací na úvodním (jednostupňovém) projektu, je generální projektant povinen prováděcí projekt podle dodavatelovy objednávky vypracovat. 41c)
§ 63e
Změna rozpočtu souhrnné ceny
Změna rozpočtu souhrnné ceny dohodnutého jako podklad pro stanovení souhrnné ceny je možná pouze za podmínek platných pro změnu odbytových nákladů. 41d)
§ 63f
V případech § 63a se nepoužijí ustanovení § 26 odst. 4 a § 52 odst. 4; ustanovení § 26 odst. 1, § 55 odst. 2 první věty, § 56 odst. 2 a § 58 odst. 4 se použijí jen přiměřeně.
§ 63g
Rozpočet souhrnné ceny typového stavebního objektu
(1) Rozpočet souhrnné ceny typového stavebního objektu, pro který se stanoví velkoobchodní cena podle zvláštního předpisu, 41e) se zpracovává jako součást jednostupňového projektu; výjimečně se zpracovává jako součást prováděcího projektu v těch případech, kdy
a) při použití podrobné dokumentace k typovému podkladu, 41f) popřípadě typového podkladu 41g) (dále jen "podklad"), se zaměňují konstrukce a práce podle zvláštního předpisu, 41h) a vyžadují-li tyto změny úpravu podkladu pro úvodní projekt;
b) úvodní projekt se zpracovává před stanovením velkoobchodní ceny typového stavebního objektu;
c) technické vyjasnění části typového stavebního objektu doplňující podklad je mimořádně náročné.
(2) Zpracovává-li rozpočet souhrnné ceny typového stavebního objektu generální projektant, je povinen odevzdat jako součást projektové dokumentace v jednom vyhotovení oceněné popisy prací a dodávek celého typového stavebního objektu; přitom využije oceněné popisy prací a dodávek z podkladů, které jsou součástí základních rozpočtových nákladů. 41i)
(3) Rozpočet souhrnné ceny v případě uvedeném v odstavci 1 písm. a) zabezpečuje dodavatel jako součást prováděcího projektu podle ustanovení § 63b odst. 4 a § 63d odst. 2 v případě, že požaduje sám změny. Přitom je povinen bez úplaty požadované změny uplatnit u generálního projektanta už při zpracovávání úvodního projektu a promítnout je pro něho do podkladu pro úvodní projekt.
(4) V souhrnném rozpočtu stavby se pro typový stavební objekt, pro který se stanoví souhrnná cena, zahrne do hlavy VIII jako rezerva částka odpovídající 4 % z rozpočtových nákladů uvedených v hlavě III; pro typové stavební objekty technické a občanské vybavenosti komplexní bytové výstavby se rezerva stanoví ve výši 2 %, pro typové bytové stavební objekty ve výši 1 %.
(5) Ustanovení § 55 odst. 2 první věty, § 63b odst. 4 a 6 a § 63d odst. 2 se nepoužijí. Jde-li o postup podle odstavce 3, nepoužijí se pouze ustanovení § 55 odst. 2 první věty a § 63b odst. 6.
(6) Podrobný způsob rozpočtování souhrnných cen typových stavebních objektů stanoví zvláštní předpis. 41j)
ČÁST ŠESTÁ
Schvalování přípravné a projektové dokumentace. Státní expertiza
§ 64
Schvalování přípravné a projektové dokumentace
(1) Projektový úkol schvaluje
a) ústřední orgán investora - u staveb uložených jako úkoly státního plánu a u centrálně posuzovaných staveb, pokud si schválení nevyhradila příslušná vláda,
b) ústřední orgán investora, popřípadě jím zmocněný nadřízený orgán investora - u ostatních staveb nad 2 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby,
c) nadřízený orgán investora nebo jím zmocněný investor, pokud si schválení nevyhradil ústřední orgán investora - u staveb do 2 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby.
(2) Ústřední, popřípadě nadřízený orgán investora, který udělil zmocnění ke schválení projektového úkolu podle předchozího odstavce písm. b) nebo c), může stanovit závazné podmínky, za nichž může být projektový úkol schválen.
(3) Schvalující orgán (organizace) stanoví ve schvalovacím protokolu k projektovému úkolu mimo jiné, kterému orgánu (organizaci) přísluší schválit úvodní (jednostupňový) projekt. Pokud tak neučiní, schvaluje úvodní (jednostupňový) projekt orgán (organizace) jemu podřízený; schválil-li investor projektový úkol, schvaluje též úvodní (jednostupňový) projekt. Zjednodušenou projektovou dokumentaci schvaluje investor, pokud si schválení nevyhradil nadřízený orgán.
(4) U staveb uvedených v § 65 odst. 1 je nezbytným podkladem pro schválení projektového úkolu provedení státní expertizy.
(5) Projektový úkol a úvodní (jednostupňový) projekt, který nepodléhá státní expertize, se schvaluje na podkladě odborného posouzení, které zabezpečuje schvalující orgán.
(6) Projektový úkol předkládaný ke schválení musí být doložen územním rozhodnutím o umístění stavby a návrhem registračního listu a - jde-li o soubor staveb - též studií souboru staveb.
(7) Projektový úkol u staveb nad 10 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby nemůže být schválen, pokud nebyl dohodnut nebo určen dodavatelský systém a v úvahu přicházející rozhodující vyšší dodavatelé, popř. dodavatelé.
(8) Úvodní (jednostupňový) projekt nemůže být schválen, pokud nejsou odstraněny rozpory o technickém řešení a o plánu organizace výstavby a pokud nejsou zajištěny potřebné pracovní síly.
(9) Prováděcí projekty nepodléhají schvalování, pokud technické normy nestanoví něco jiného.
(10) Projektový úkol a úvodní (jednostupňový) projekt nemohou být podkladem pro účely uvedené v § 14 odst. 1 a 31, jestliže od jejich schválení uplynula lhůta delší než dva roky, pokud schvalující orgán nestanovil kratší lhůtu.
§ 65
Státní expertiza
(1) Státní expertize podléhá přípravná, popř. projektová dokumentace
a) staveb uložených jako úkoly státního plánu,
b) centrálně posuzovaných staveb,
c) staveb obytných souborů.
(2) Státní expertizu provádějí
- federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj u staveb uvedených v předchozím odstavci písm. a) a b), které určí výběrem;
- ministerstvo výstavby a techniky ČSR a ministerstvo výstavby a techniky SSR podle příslušnosti u staveb uvedených v předchozím odstavci písm. a) a b), které určí výběrem na základě výběru provedeného federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, a dále u staveb uvedených v témže odstavci písm. c), které si vyberou;
- ústřední orgány investorů u ostatních staveb uvedených v předchozím odstavci písm. a) a b) a krajské národní výbory u ostatních staveb uvedených v témže odstavci písm. c).
(3) Závěry státní expertizy jsou závazné pro schvalující orgán, není-li jím vláda, pokud jsou takto označeny.
(4) U staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) si orgány uvedené v odstavci 2 vyžadují pro účely státní expertizy stanovisko
a) příslušné plánovací komise (Státní plánovací komise, České plánovací komise, Slovenské plánovací komise),
b) příslušného ministerstva financí,
c) příslušného cenového úřadu,
d) federálního ministerstva zahraničního obchodu,
e) Státní banky československé (podle příslušnosti ústředí nebo hlavního ústavu),
f) popřípadě dalších ústředních orgánů.
(5) Ministerstvo výstavby a techniky ČSR a ministerstvo výstavby a techniky SSR si pro účely státní expertizy dokumentace staveb uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) vyžádají kromě stanovisek orgánů uvedených v předchozím odstavci ještě stanovisko Státní plánovací komise a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj.
(6) Ústřední orgány investorů si vyžadují kromě stanovisek orgánů uvedených v odstavci 4 též stanovisko Státní plánovací komise a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj; ústřední orgány investorů republik si tato stanoviska vyžadují prostřednictvím ministerstva výstavby a techniky ČSR nebo ministerstva výstavby a techniky SSR a České plánovací komise nebo Slovenské plánovací komise.
(7) Orgány uvedené v odstavci 2 si vyžadují stanovisko federálního ministerstva zahraničního obchodu jen v případech, kdy z dokumentace vyplývají požadavky na dovoz nebo předpoklad vývozu. Ústřední orgány investorů vyžadují stanovisko Státní banky československé (podle příslušnosti ústředí nebo hlavního ústavu) pro účely státní expertizy pouze u staveb, pro něž je požadován bankovní úvěr nebo devizové prostředky, popř. u dalších staveb oznámených jim Státní bankou československou.
(8) Pro provedení státní expertizy staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) si ministerstvo výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvo výstavby a techniky SSR vyžadují stanovisko
a) České plánovací komise nebo Slovenské plánovací komise,
b) ministerstva financí ČSR nebo ministerstva financí SSR,
c) Státní banky československé (příslušného hlavního ústavu),
d) nebo podle své úvahy dalších orgánů,
a to v rozsahu a případech vzájemně dohodnutých.
(9) Pro provedení státní expertizy staveb uvedených v odstavci 1 písm. c) si krajský národní výbor podle příslušnosti vyžádá stanovisko ministerstva výstavby a techniky ČSR nebo ministerstva výstavby a techniky SSR, nedojde-li k jiné dohodě.
§ 66
Podrobnosti o postupu, způsobu a náležitostech schvalování přípravné a projektové dokumentace a státní expertize obsahuje příloha č. 14 této vyhlášky.
ČÁST SEDMÁ
Autorský dozor
§ 67
Společná ustanovení
(1) Autorským dozorem se zajišťuje dodržení řešení úvodního (jednostupňového) projektu, a to v období zpracování prováděcích projektů, dodavatelské dokumentace, v průběhu provádění stavby a při odevzdání a převzetí; součástí autorského dozoru je též účast při zkušebním provozu, uvedení stavby do trvalého provozu (užívání) a závěrečném technickoekonomickém vyhodnocení stavby.
(2) Výkon autorského dozoru je povinností generálního projektanta. Na žádost generálního projektanta jsou jeho dodavatelé části úvodního (jednostupňového) projektu povinni zúčastnit se autorského dozoru v rozsahu své dodávky.
(3) Provádění autorského dozoru nezbavuje investora odpovědnosti za řádné provádění technického dozoru podle zvláštních předpisů a dodavatele odpovědnosti za řádné provádění dodávek.
(4) Na významných, technicky a architektonicky složitých stavbách je zpravidla autorský dozor trvalý. Na ostatních stavbách se zajišťuje dozor občasný. Způsob a bližší podmínky výkonu autorského dozoru sjednává generální projektant s investorem a s dodavateli uvedenými v odstavci 2.
(5) Zjistí-li generální projektant při výkonu autorského dozoru závady, např. nedodržování řešení úvodního (jednostupňového) projektu, popř. příslušných právních předpisů, zejména technických norem, uvědomí bez zbytečného odkladu investora a dodavatele, zpravidla zápisem do stavebního nebo montážního deníku, popř. též příslušný orgán.
§ 68
Rozsah autorského dozoru
(1) V období zpracování prováděcích projektů generální projektant
a) zabezpečuje soulad prováděcích projektů provozních souborů a stavebních objektů, zpracovaných vyššími dodavateli jako součást jejich dodávky, s řešením úvodního projektu,
b) zabezpečuje soulad mezi prováděcími projekty stavebních objektů a prováděcími projekty provozních souborů v rámci celé stavby (§ 42 odst. 4 a 6),
c) na požádání vyšších dodavatelů poskytuje nutná vysvětlení k úvodnímu projektu,
d) kontroluje soulad situačních výkresů stavebních objektů nebo vytyčovacích výkresů inženýrských objektů s celkovou situací stavby (zastavovacím plánem) v úvodním projektu,
e) schvaluje volbu druhu a barvy povrchových omítek, obkladů, vnějších i vnitřních nátěrů nebo jiných úprav povrchů, tvarů, druhů a polohy architektonických prvků, pevných osvětlovacích těles apod.,
f) sleduje stav rozpočtových nákladů stavby v průběhu zpracování prováděcích projektů ve srovnání s náklady podle úvodního projektu,
g) sleduje vzniklé odchylky od údajů a ukazatelů obsažených v ekonomické zprávě úvodního projektu; způsobují-li odchylky zhoršení základních ukazatelů efektivnosti, upozorní investora.
(2) V období zpracování dodavatelské dokumentace generální projektant zajišťuje soulad dodavatelské dokumentace a projektové dokumentace dočasných objektů zařízení staveniště s řešením úvodního (jednostupňového) projektu, popř. i prováděcích projektů v rozsahu, který si vyhradí při projednávání podle § 38; přitom poskytuje vysvětlení potřebná pro vypracování dodavatelské dokumentace.
(3) V období realizace stavby generální projektant
a) se účastní předání staveniště dodavatelům,
b) zajišťuje dodržení řešení úvodního (jednostupňového) projektu s přihlédnutím k podmínkám stanoveným v rozhodnutí o přípustnosti stavby (stavebním povolení), zejména poskytuje vysvětlení potřebná pro plynulost výstavby,
c) vyjadřuje se k odchylkám a změnám v prováděcích projektech navrhovaným dodavateli a projednává je s investorem a podle potřeby s dotčenými orgány státní správy,
d) vyjadřuje se k čerpání částek na nepředvídané práce a vydání
,
e) sleduje postup výstavby z hlediska časového plánu stavby,
f) zpracovává kontrolní sestavení rozpočtových nákladů stavby,
g) zúčastní se odevzdání a převzetí stavby nebo její ucelené části včetně komplexního vyzkoušení.
(4) Po dokončení stavby se generální projektant na výzvu investora zúčastňuje
a) zkušebního provozu,
b) řízení o povolení k uvedení stavby do trvalého provozu (užívání),
c) závěrečného technickoekonomického vyhodnocení
a přitom poskytuje potřebná vysvětlení.
ČÁST OSMÁ
Dokumentace skutečného provedení stavby
§ 69
(1) Vyšší dodavatelé (dodavatelé) investora jsou povinni zakreslovat do jednoho vyhotovení prováděcích projektů, popř. jednostupňového projektu, které sami dodali, nebo do jednoho vyhotovení prováděcích projektů, popř. jednostupňového projektu, které jim investor k tomu účelu předal, veškeré změny, k nimž došlo při provádění jejich dodávek.
(2) Toto vyhotovení prováděcích projektů, popř. jednostupňového projektu s vyznačením skutečného provedení jsou vyšší dodavatelé (dodavatelé) povinni předat investorovi při odevzdání a převzetí dodávek.
(3) Investor je povinen na podkladě dokumentace předané mu podle předchozího odstavce pořídit a archivovat dokumentaci skutečného provedení celé stavby; požádá-li o to investor, je povinen tuto dokumentaci souborně zpracovat generální projektant. 42)
(4) Tutéž povinnost, jakou mají vyšší dodavatelé (dodavatelé) podle odstavce 1 a 2, mají vůči nim jejich další dodavatelé.
ČÁST DEVÁTÁ
Závěrečné technickoekonomické vyhodnocení staveb
§ 70
(1) Závěrečné technickoekonomické vyhodnocení staveb se provádí u všech staveb, jejichž náklady zahrnované do plánu investiční výstavby v době dokončení stavby jsou vyšší než 2 mil. Kčs; u ostatních staveb, jen pokud na ně byla poskytnuta státní dotace (subvence) nebo úvěr, anebo u nichž tak stanovil nadřízený orgán investora v dohodě se Státní bankou československou.
(2) Závěrečné technickoekonomické vyhodnocení staveb nad 2 mil. Kčs tvoří:
a) vyhodnocení stavby investorem,
b) vyhodnocovací řízení.
Rozsah a způsob vyhodnocení ostatních staveb určí nadřízený orgán investora v dohodě se Státní bankou československou.
(3) Investor je povinen co nejdříve, nejpozději však do jednoho roku, u staveb komplexní bytové výstavby nejpozději do tří měsíců, po uvedení stavby do trvalého provozu (užívání) vyhodnotit stavbu za účasti generálního projektanta a zprávu o vyhodnocení předložit příslušnému orgánu (organizaci) k provedení vyhodnocovacího řízení. Delší lhůty může u jednotlivých staveb stanovit ústřední orgán investora v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo s ministerstvem výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvem výstavby a techniky SSR podle příslušnosti. Vyhodnocovací řízení musí být provedeno do dvou měsíců od předložení zprávy.
(4) Je-li stavba členěna na etapy, provádí se závěrečné technickoekonomické vyhodnocení stavby teprve po uvedení do trvalého provozu (užívání) celé stavby.
(5) Pro provádění závěrečného technickoekonomického vyhodnocování staveb se sestavují roční časové plány vyhodnocování a o provedených vyhodnoceních se zpracovávají souhrnné zprávy.
(6) Bližší ustanovení o provádění závěrečného technickoekonomického vyhodnocení staveb, sestavování časového plánu vyhodnocení a zpracování souhrnných zpráv jsou uvedena v příloze č. 15.
ČÁST DESÁTÁ
Společná, přechodná a závěrečná ustanovení
§ 71
Odchylné úpravy
(1) Na návrh ústředního orgánu investora, projednaný s dotčenými ústředními orgány dodavatelských organizací, může federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj stanovit pro některé druhy staveb odchylně obsah projektového úkolu, úvodního projektu a popř. prováděcích projektů.
(2) U staveb zařazených do zvláštní části plánu a rozhodujících o zabezpečení obranyschopnosti státu může federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj v dohodě s příslušnými ústředními orgány v závažných a odůvodněných případech stanovit nezbytnou úpravu odchylnou od této vyhlášky.
(3) Pokud ústřední orgán investora bude podrobněji upravovat postup při provádění ustanovení vyhlášky v oboru své působnosti, je povinen projednat toto opatření předem s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj.
(4) Účastníci výstavby se mohou v nezbytných případech po vzájemné dohodě odchýlit od ustanovení o podrobném obsahu dokumentace uvedených v přílohách č. 2, 3, 6, 7, 9 až 11; vždy však musí být zachována základní skladba této dokumentace a dokumentace musí splňovat účel a funkci předepsané touto vyhláškou a být postačujícím podkladem pro projednávání, schvalování a pro závěrečné technickoekonomické vyhodnocení.
(5) Při přípravě staveb na území hlavního města Prahy a hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy se postupuje podle této vyhlášky, pokud zvláštní předpisy 42a) nestanoví jinak.
§ 72
Odstraňování nedostatků. Řešení rozporů
(1) Zjistí-li kterýkoliv z účastníků výstavby při zpracování a projednávání přípravné a projektové dokumentace, popř. v souvislosti s výkonem autorského dozoru skutečnosti, které negativně ovlivňují další přípravu stavby, je povinen bez zbytečného odkladu
a) provést potřebná opatření k jejich odstranění, a to ve spolupráci s ostatními účastníky výstavby,
b) nemohou-li tato opatření provést, oznámit zjištěné skutečnosti svým nadřízeným orgánům, popřípadě dalším zúčastněným organizacím (dalším dodavatelům) a jejich nadřízeným orgánům se žádostí o provedení potřebných opatření.
(2) Nadřízené orgány jsou povinny projednat skutečnosti oznámené podle předchozího odstavce a provést v dohodě potřebná opatření, a to do 30 dnů po obdržení žádosti.
(3) Nedojde-li k dohodě a jde-li o úkol státního plánu (stavbu jmenovitě uvedenou ve státním plánu pro přípravu k zahájení nebo stavbu zahajovanou), jsou nadřízené orgány povinny požádat neprodleně ústřední orgány o rozhodnutí; k žádosti musejí připojit doklad o neúspěšném projednání. Příslušné ústřední orgány projednají zjištěné nedostatky a rozhodnou rozpory bez zbytečných odkladů - nejpozději tak, aby byly dodrženy lhůty pro přípravu plánů a jejich realizace - s konečnou platností.
§ 73
Lhůty
(1) Pro projednávání přípravné i projektové dokumentace staveb, pro zaujímání stanovisek, pro poskytování informací, údajů a projektových podkladů platí pro všechny orgány a organizace obecně lhůta 30 dnů, pokud není v jednotlivých ustanoveních této vyhlášky nebo zvláštními předpisy stanoveno jinak nebo nebyla-li dohodnuta lhůta kratší.
(2) Jestliže ke splnění povinností podle předchozího odstavce musí dodavatelská organizace jednat s dalšími dodavatelskými organizacemi, může lhůty stanovené touto vyhláškou překročit, nejvýše však o 15 dnů.
(3) Lhůta počíná ode dne, kdy povinná organizace se dozvěděla o požadavku organizace oprávněné. Připadne-li poslední den lhůty na den pracovního klidu, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.
(4) Organizace, která je v prodlení se splněním povinnosti uložené v této vyhlášce ve lhůtě v ní stanovené, je povinna zaplatit oprávněné organizaci penále 500 Kčs za každý den prodlení. To neplatí, jestliže povinnost k placení penále z téhož důvodu vzniká již podle ustanovení jiných právních předpisů nebo jestliže jde o stavbu, u níž jsou organizace povinny uzavřít smlouvu o přípravě dodávek [§ 33 odst. 1 písm. a)].
(5) Pokud lhůty stanovené obecně nebo zvláště pro splnění povinnosti nebo poskytnutí součinnosti podle ustanovení § 20 odst. 1, § 24 odst. 6, § 37 odst. 2 uplynou a povinnost nebyla splněna ani součinnost poskytnuta a příslušný orgán byl na to řádně upozorněn, má se po marném uplynutí dalších 15 dnů za to, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak, že tento orgán nemá připomínky, a návrhy, k nimž se měl vyjádřit, nebo na nichž měl spolupracovat, platí v předloženém znění.
§ 74
Přechodná ustanovení
(1) Pro stavby, jejichž přípravná dokumentace je ke dni účinnosti vyhlášky rozpracována, se investiční záměr nezpracovává ani nevydává.
(2) Projektové úkoly staveb, rozpracované ke dni účinnosti vyhlášky, mohou být dokončeny podle předpisů, za jejichž platnosti byly rozpracovány, pokud budou předloženy ke schválení do 30. června 1974.
(3) Projektová dokumentace, rozpracovaná ke dni účinnosti vyhlášky, se dokončí podle této vyhlášky, má-li být odevzdána po 30. červnu 1974.
(4) Přípravná a projektová dokumentace, předložená k posouzení a schválení přede dnem účinnosti vyhlášky, bude posouzena a schválena podle dosud platných předpisů. 43)
(5) Změny přípravné a projektové dokumentace schválené podle dosud platných předpisů se vyřídí podle ustanovení této vyhlášky.
§ 75
Zrušovací ustanovení
(1) Zrušují se:
- vyhláška Státní komise pro techniku č. 107/1966 Sb., o dokumentaci staveb,
- ustanovení § 3 až 6, 8 až 10, 12 až 14, 17, 19, 21 a příl. č. 1 vyhlášky Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj, hlavního arbitra ČSSR a ministerstev výstavby a techniky ČSR a SSR č. 162/1970 Sb., o některých opatřeních v bytové výstavbě; vypouštějí se všechny v ní uvedené odkazy na ustanovení vyhl. č. 107/1966 Sb. a v ustanovení § 2 odst. 1 též slova "(§ 3 odst. 1)",
- ustanovení čl. III a VI vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, Federálního cenového úřadu, federálního ministerstva financí a Státní arbitráže ČSSR č. 166/1971 Sb., kterou se mění a doplňují některá ustanovení vyhl. č. 107/1966 Sb., o dokumentaci staveb, a vyhl. č. 22/1967 Sb., o fakturování a placení dodávek pro investiční výstavbu a dodávek geologických prací, ve znění vyhl. č. 136/1970 Sb., pokud jde o vedlejší rozpočtové náklady staveb,
- směrnice č. 3 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 27.5.1971 o zvláštním režimu přípravy a schvalování staveb odvětví paliv a energetiky (oznámeno v částce 20/1971 Sb.),
- směrnice č. 4 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 23.6.1971 o posuzování, státní expertize a schvalování přípravné a projektové dokumentace staveb (oznámeno v částce 28/1971 Sb.),
- směrnice č. 6 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 28.9.1971 pro provádění závěrečného technickoekonomického vyhodnocení dokončených staveb uvedených do provozu (užívání) (oznámeno v částce 31/1971 Sb.),
- pokyny č. 3/1972 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, Státní plánovací komise, Federálního statistického úřadu a předsedy Státní banky československé pro plánování, provádění financování, statistické vykazování a pro rozpočtování nákladů v investiční výstavbě (oznámeno v částce 11/1972 Sb.).
§ 76
Účinnost
Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1974.
Ministr:
Ing. Šupka v. r.
PŘÍLOHY
Příl.1
Ekonomická zpráva přípravné dokumentace a úvodního (jednostupňového) projektu
I.
Zásady pro zpracování ekonomické zprávy
1. Ekonomická zpráva v příslušném stupni dokumentace se zpracovává tak, aby vyjadřovala všechny souvislosti stavby s ohledem na její charakter, velikost a význam (důsledky) a s ohledem na míru propracovanosti věcných problémů.
V přípravné dokumentaci se klade důraz zejména na širší souvislosti stavby (souboru staveb) charakterizované hledisky národohospodářské nebo nadpodnikové efektivnosti; současně však musí přípravná dokumentace poskytovat spolehlivé podklady pro rozhodování o stavbě (souboru staveb) z hlediska úrovně technickoekonomického řešení stavby (souboru staveb) a pro zpracování projektové dokumentace.
V projektové dokumentaci musí být propracována zejména úroveň technickoekonomického řešení stavby; širší souvislosti stavby budou analyzovány v té míře, v jaké dochází ke změnám oproti přípravné dokumentaci.
2. V případě, že se údaje a ukazatele hodnotí porovnáním se srovnávací variantou sestavenou ze schválených soustav THU, musí být v dokumentaci uveden postup při jejím vyčíslení; přitom srovnávací varianta musí být s navrhovanou stavbou srovnatelná z hlediska velikosti, struktury, přírodních a technických podmínek staveniště a výrobního programu (účelu), nikoliv však z hlediska technické a cenové úrovně, ani z hlediska provozního režimu a stavebně konstrukčního řešení.
3. U nevýrobních staveb, jejichž investory (provozovateli) jsou organizace s hospodářskou činností, se přiměřeně využije též ustanovení o obsahu ekonomické zprávy výrobních staveb.
4. Při rozboru jednotlivostí musí být v příslušných částech ekonomické zprávy uvedeno, jaké jiné varianty řešení byly zkoumány, a důvody přijetí navrhovaného řešení.
5. Vstupní údaje použité pro ekonomické propočty, jako jsou ceny, sazby, tarify, normy, normativy apod. musí být v dokumentaci charakterizovány a zdůvodněny.
6. Pro zpracování ekonomické zprávy se v jednotlivých otázkách využívá
- směrnic FMTIR č. 2/1972 o soustavách THU v investiční výstavbě (Zpravodaj FMTIR, částka 1 z roku 1972), 44)
- Zásad hodnocení efektivnosti investic, schválených FMTIR v roce 1974,44)
- § 18 vyhlášky č. 162/1970 Sb., o některých opatřeních v bytové výstavbě, včetně přílohy č. 2 (u staveb komplexní bytové výstavby).
II.
Obsah ekonomické zprávy výrobní stavby
1. Titulní list
a) Identifikační údaje stavby:
Název stavby
Místo, okres a kraj stavby
Odvětví a pododvětví
Charakter stavby (nová, rekonstrukce)
Velikostní kategorie
Registrační číslo projektového úkolu
Registrační číslo zahájené stavby
b) Identifikační údaje investora:
Název investora
Sídlo investora (místo, okres, kraj)
Nadřízený ústřední orgán
Skupina organizací (VHJ)
Odvětví a pododvětví
Druh organizace
Plánovací skupina
Orgán udělující souhlas k zahájení stavby
Financující pobočka SBČS.
c) Údaje o stavbě:
Celkové náklady stavby
Celkové náklady zahrnované do plánu investiční výstavby
Stavební práce
Objem dovozu strojů a zařízení ze ZST
Objem dovozu strojů a zařízení z KS
Kapacita
Roční objem výkonů (výroby)
Počet pracovníků celkem, z toho přírůstek
Měsíc a rok zahájení stavby
Měsíc a rok dokončení stavby
Doba výstavby v měsících.
2. Hospodářskopolitické a technickoekonomické cíle výstavby stanovené v předchozí dokumentaci, zejména:
a) účel stavby,
b) základní požadavky na stavbu,
c) závazné údaje a ukazatele,
d) podmínky stanovené pro zpracování příslušného stupně dokumentace,
e) neuzavřené problémy, zejména požadavky na zpracování variant.
3. Vyjádření a zhodnocení efektivnosti stavby z nadpodnikových a národohospodářských hledisek, zejména
a) potřeba (účelnost) stavby především s ohledem na stupeň využití existujících kapacit, včetně jejich modernizace a rekonstrukce,
b) soulad stavby s úkoly střednědobých plánů a dlouhodobých výhledů rozvoje národního hospodářství, oborů a podniků,
c) souvislost stavby se styčnými (navazujícími) podniky a obory, především vyvolané, nepřímé a následné zvýšení a snížení jednorázových nákladů (investic), počtu pracovníků, spotřeby paliva, energií aj., provozních nákladů, výkonů, vývozu a dovozu apod.,
d) vliv stavby na změny struktury, meziodvětvové vztahy a proporce, na oblastní rozvoj, kooperační vztahy, specializaci výroby apod.,
e) souvislost stavby s vnějšími ekonomickými vztahy, především s realizací programu mezinárodní socialistické ekonomické integrace a zvyšováním efektivnosti zahraničního obchodu,
f) stav vědeckovýzkumné základny z hlediska možnosti zajištění perspektivní progresívnosti uvažovaných výrobků (služeb), včetně servisu,
g) umístění stavby a její vliv na životní prostředí a na územní bilanci pracovních sil,
h) mimoekonomické účinky a důsledky stavby.
4. Vyjádření a propočty úrovně technickoekonomického řešení stavby
a) Vyjádření a propočty technickoekonomických nároků a účinků stavby, zejména
- kapacity,
- technickoekonomická úroveň výrobků (služeb),
- plochy a obestavěné prostory,
- investiční náklady a základní a oběžné prostředky,
- pracovníci a jejich struktura,
- výkony (výroba) a ekonomická struktura odbytu,
- náklady na výkony s vazbou na cenovou úroveň a zisk,
- nároky na provozní materiálovou spotřebu,
- nároky na území a životní prostředí,
- lhůty přípravy a realizace výstavby.
b) Propočty ukazatelů ekonomické efektivnosti stavby, zejména
- návratnosti investičních nákladů,
- rentability fondů,
- výtěžnosti fondů,
- produktivity práce,
- směnnosti,
- rentability nákladů,
- měrných investic na jednotku výroby,
- měrných vlastních nákladů na jednotku výroby,
- poměru vyvolaných a nepřímých investic k přímým investicím,
- investičních nákladů na relativní úsporu jedné pracovní síly,
- reprodukční hodnoty převoditelného rublu a USD.
5. Hodnocení úrovně technickoekonomického řešení stavby
a) Vyčíslení údajů a ukazatelů stavby v pořadí a rozsahu shodném s nomenklaturou schválené soustavy THU na týž nebo nejblíže příbuzný druh stavby a dalších ukazatelů ekonomické efektivnosti stavby podle Zásad hodnocení efektivnosti investic a údajů a ukazatelů registračního listu stavby;
b) porovnání jednotlivých technickoekonomických údajů a ukazatelů stavby
- s údaji a ukazateli předchozí dokumentace,
- s údaji a ukazateli srovnávací varianty sestavené ze schválených soustav THU; 45) v úvodním projektu též za rozhodující části stavby,
- s průměrnými současnými a výhledovými ukazateli podniku, oboru, VHJ, odvětví, resortu apod.,
- s údaji a ukazateli nejprogresívnějších tuzemských a zahraničních staveb téhož druhu, popř. jejich projektů,
- v případě rekonstrukcí a modernizací s údaji a ukazateli charakterizujícími stav před výstavbou (bez investic);
c) rozbor a zhodnocení zjištěných rozdílů.
6. Financování stavby a důsledky výstavby na finanční a důchodovou situaci investora
a) přehled financování stavby (v letech výstavby)
- z vlastních zdrojů investora
- z toho: redistribuce,
- požadavek na investiční úvěr a propočet jeho splácení v jednotlivých letech,
- požadavek na dotace ze státního rozpočtu (státních fondů);
b) požadavky na provozní dotace, subvence a intervence;
c) propočet potřeby devizových prostředků na dovoz strojů a zařízení, popř. na nákup licencí ze socialistických a kapitalistických států 46) a propočet splatnosti devizově návratných úvěrů (v letech);
d) propočet potřeby devizových prostředků na dovoz surovin, materiálů, náhradních dílů apod. pro budoucí provoz ze socialistických a kapitalistických států; 47)
e) důsledky výstavby a budoucího provozu na výhledovou finanční a důchodovou situaci investora.
7. Souhrnné hodnocení efektivnosti stavby z podnikového, nadpodnikového a národohospodářského hlediska, zejména
a) pozitivní ekonomické a mimoekonomické účinky a důsledky stavby,
b) negativní ekonomické a mimoekonomické důsledky stavby,
c) vliv stavby na efektivnost oboru a odvětví a na efektivní oblastní rozvoj,
d) spolehlivost použitých informací, nejistoty, rizika, otevřené problémy a ocenění míry pravděpodobnosti dosažení předpokládaných ekonomických účinků.
III.
Obsah ekonomické zprávy nevýrobní stavby
1. Titulní list (obsah jako v bodu II/1)
2. Sociálněpolitické a technickoekonomické cíle výstavby (obsah jako v bodu II/2)
3. Vyjádření a zhodnocení efektivnosti z národohospodářských hledisek, zejména
a) současný stav, existující nároky a společensky žádoucí způsob uspokojování potřeb druhem služby v lokalitě, vyjádřený standardem příslušných zařízení a urbanistickými nebo jinými územně plánovacími ukazateli,
b) soulad stavby s úkoly střednědobých plánů a dlouhodobých výhledů rozvoje národního hospodářství a s koncepcí rozvoje území, osídlení, funkcí uvažovaných ploch a požadovanou komplexností výstavby,
c) potřeba (nezbytnost) stavby, zejména s ohledem na stupeň využití existujících zařízení, včetně jejich rekonstrukce a modernizace,
d) mimoekonomické účinky a důsledky stavby.
4. Vyjádření a propočty technickoekonomických nároků a účinků (úrovně technickoekonomického řešení) stavby a hospodárnosti výstavby a provozu (užívání) stavby, zejména
a) kapacity,
b) technickoekonomická charakteristika poskytovaných služeb,
c) plochy, obestavěné prostory,
d) investice a základní prostředky,
e) pracovníci a mzdové náklady,
f) výkony a provozní náklady,
g) nároky na provozní materiálovou spotřebu (energie, paliva, vody, popř. jiná materiálová spotřeba),
h) nároky na území a životní prostředí,
i) lhůty přípravy a realizace výstavby.
5. Hodnocení úrovně technickoekonomického řešení stavby
a) u staveb komplexní bytové výstavby vyčíslení souhrnných údajů a základních ukazatelů stavby 48) a jejich porovnání s údaji a ukazateli soustav THU-KBV;
b) u ostatních staveb vyčíslení údajů a ukazatelů stavby v pořadí a rozsahu shodném s nomenklaturou schválené soustavy THU na týž nebo nejblíže příbuzný druh stavby a dalších ukazatelů ekonomické efektivnosti podle Zásad hodnocení efektivnosti investic a údajů a ukazatelů registračního listu stavby a porovnání
- s údaji a ukazateli předchozí dokumentace,
- s údaji a ukazateli srovnávací varianty sestavené ze schválených soustav THU, 49)
- s údaji a ukazateli obdobných staveb (zařízení) nebo jejich projekty;
c) rozbor a zhodnocení zjištěných rozdílů.
6. Financování stavby
a) zdroje financování a požadavky na státní rozpočet,
b) propočet potřeby devizových prostředků na dovoz strojů a zařízení, popř. na nákup licencí, materiálů, náhradních dílů apod. ze socialistických a kapitalistických států.
7. Souhrnné hodnocení společenské potřeby a efektivnosti stavby
a) pozitivní účinky a důsledky stavby,
b) negativní důsledky stavby,
c) spolehlivost použitých informací, nejistoty, rizika a otevřené problémy.
Příl.2
Projektový úkol výrobní stavby
Projektový úkol má tyto části:
A. Průvodní zpráva
B. Propočet
C. Ekonomická zpráva
D. Požadavky na provádění stavby
E. Výkresy
F. Doklady
Obsah jednotlivých částí:
A.
Průvodní zpráva
1. Základní údaje
- název a místo stavby,
- účel stavby,
- údaje o výrobních kapacitách a druzích výrobků,
- údaje o zadání, vypracování a projednání projektového úkolu,
- údaje potřebné pro registraci stavby podle zvláštních předpisů.
2. Technické údaje
2.1 Všeobecné údaje
- orientační členění stavby na provozní soubory (popřípadě na provozní celky) a na stavební objekty [§ 13 odst. 2 písm. a) vyhlášky];
- údaje o použitých mapových a měřických podkladech;
- přehled všech průzkumů (včetně průzkumu stavebně historického, agresivity půdy, výskytu bludných proudů a hladiny hluku) použitých nebo provedených při vyhodnocení výběru staveniště a údaje o způsobu zabezpečení případných doplňujících průzkumů;
- charakteristika území výstavby z hlediska dosavadního využití pozemku, stavebně-technického stavu dosavadní zástavby, včetně inženýrských sítí;
- údaje o podmínkách přípravy území z hlediska uvolnění staveniště, zejména rozsah a uvažovaný způsob demolic, skrývky lesní a orné půdy, vykácení porostů a odvodnění staveniště; údaje o možnostech odvozu materiálů;
- údaje o podmínkách zabezpečení provozu, popřípadě ochrany dosavadních objektů a zařízení po dobu realizace nové výstavby a možnosti jejich využití jako zařízení staveniště;
- přehled staveb jiných investorů v prostoru navrhované výstavby a v jejím okolí a podmínek pro koordinaci vzájemných vztahů;
- předpokládané požadavky na souvisící investice;
- nároky na dovozy licencí a jiných dodávek;
- zvláštní požadavky na členění projektové dokumentace z hlediska dodavatelského systému a předávání do provozu (užívání);
- údaje o dosavadních i předpokládaných ochranných pásmech;
- rozsah odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, jeho zdůvodnění a vyhodnocení;
- požadavky hygienické péče, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požadavky na PO a CO;
- údaje o vlivu stavby na životní prostředí s návrhy na odstranění nebo omezení nepříznivých vlivů;
- dopravně technické parametry (u směrových dopravních staveb);
- popř. údaje o návaznosti stavby na soubor staveb;
- popř. upřesnění požadavků na vývoj.
2.2 Údaje o technologické části, zejména
- údaje o technologii výrobního procesu a o její technické úrovni;
- určení rozhodujících strojů, jejichž dodávky jsou předpokládány z dovozu;
- určení rozhodujících strojů (popřípadě provozních souborů), které jsou předmětem plánu rozvoje vědy a techniky;
- údaje o potřebě a zajištění základních surovin a jejich jakosti;
- údaje o potřebě a zajištění jednotlivých druhů paliv, energie a vody a údaje o zajištění palivové základny pro technologii, popřípadě výrobu energie;
- nároky na dopravu všeho druhu;
- údaje o počtu pracovníků (z toho žen) v budoucím provozu s návrhem kvalifikace;
- údaje o množství a druhu odpadu, odpadních vod, údaje o jejich využití nebo zneškodnění;
- jde-li o rekonstrukci nebo rozšíření dosavadních závodů nebo staveb, též údaje o stavu objektů a strojního zařízení, objasňující souvislost nově budovaných staveb s dosavadními provozními soubory, objekty a zařízeními;
- údaje o dosavadní výrobě, provozu, zásobování energií apod. s přehledem objektů, které budou popřípadě zrušeny, a s údaji o hodnotách základních prostředků;
- údaje o úrovni automatizovaného systému řízení výrobního procesu. 50)
2.3 Údaje o stavební části obsahují podle jednotlivých stavebních objektů zejména
- účel stavebního objektu;
- požadavky na plochy, prostory a provozní uspořádání;
- požadavky na použití typizačních směrnic a typových podkladů;
- požadavky na technické a vnitřní vybavení a předpokládaný způsob jejich zabezpečení;
- požadované užití technologických souborů, popř. i konstrukčních soustav;
- údaje o potřebě paliva, energií a vody; požadavky na slaboproudé zařízení, měření a regulaci;
- požadavky na řešení všech druhů inženýrských sítí v závislosti na dosavadním jejich stavu v místě stavby, na podmínkách umístění stavby a na podkladě celkové bilance potřeby vody, energií apod.;
- požadavky na dopravní řešení a terénní úpravy též se zřetelem na provádění stavby;
- údaje o množství a druhu odpadů, popřípadě exhalací, předpokládaný způsob jejich zneškodnění a vyhodnocení jejich vlivu na životní prostředí;
- podmínky připojení stavebního objektu na zdroje, inženýrské sítě a veřejná a jiná zařízení, včetně základních kapacitních a technických údajů o nich a průkaz možnosti a vhodnosti jejich využití;
- zvláštní požadavky na akustické řešení, na druh a hladinu osvětlení, na mikroklima;
- požadavky hygienické péče, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požadavky na řešení PO a CO;
- požadavky na ochranu před korozí podzemních kovových zařízení.
2.4 Údaje 51) o technickém systému automatizovaného systému řízení podniku (výpočetní středisko, zařízení pro přenos informací apod.) s vyjádřením technických, věcných a časových nároků v podrobnostech odpovídajících neměnným podkladům 52) potřebným pro vypracování souhrnné technické zprávy a stavební části (viz bod B/2.9 a část D přílohy č. 9). Jde zejména o:
- konfiguraci (sestavu) technického systému (technické a programové vybavení počítače, rozsah pamětí, periférie, prostředky pro sběr a přenos dat),
- způsob provozu technického systému,
- požadavky na stavební a montážní práce pro technický systém automatizovaného systému řízení.
3. Odůvodnění výběru staveniště
B.
Propočet
se zpracovává podle části páté vyhlášky.
C.
Ekonomická zpráva
se zpracovává podle přílohy č. 1.
D.
Požadavky na provádění stavby
- zásady řešení zařízení staveniště, zejména z hlediska včasného zajištění sociálního zařízení,
- údaje o dopravních trasách pro přesun rozhodujících stavebních prvků, konstrukcí, hmot a materiálů,
- časový postup provádění stavby a zajištění vyvolaných investic,
- předpokládaná lhůta vypracování projektové dokumentace, - údaje o dodavatelském systému,
- uvádění ucelených částí stavby a celé stavby do trvalého provozu (užívání),
- lhůta výstavby,
- popř. vymezení etap (§ 17 vyhlášky).
E.
Výkresy
- přehledná situace oblasti zakreslená do mapového podkladu s vyznačením širších vztahů stavby k okolí a s vyznačením staveniště a ochranných pásem,
- přehledná situace zamýšlené stavby,
- popřípadě odkaz na příslušnou výkresovou dokumentaci studie souboru staveb nebo územně plánovací dokumentaci,
- potřebné studie (technologická, zastavovací, objemová apod.),
- u rekonstrukcí nebo rozšíření též celková situace stavby s dokumentací dosavadního stavu, popřípadě další výkresová, event. grafická dokumentace.
F.
Doklady
- investiční záměr (je-li zpracován), protokol o výběru staveniště,
- dohoda, popř. opis (výpis) podle § 16 odst. 5 vyhlášky,
- popř. doklad o dohodě podle § 17 odst. 3 vyhlášky,
- výsledky projednání s orgány a organizacemi podle § 20, 21 a 23 vyhlášky,
- popř. další doklady.
Příl.3
Projektový úkol nevýrobní stavby
Projektový úkol má tyto části:
A. Průvodní zpráva
B. Propočet
C. Ekonomická zpráva
D. Požadavky na provádění stavby
E. Výkresy
F. Doklady
Obsah jednotlivých částí:
A.
Průvodní zpráva
1. Základní údaje
- název a místo stavby,
- účel stavby,
- počet základních účelových jednotek v souladu s územně plánovací dokumentací,
- u staveb komplexní bytové výstavby též počet, kategorizace a standard bytů, jakož i stavebních objektů, popř. provozních souborů občanské a technické vybavenosti podle jejich charakteru a zatřídění,
- údaje o zadání, vypracování a projednání projektového úkolu,
- údaje potřebné pro registraci stavby podle zvláštních předpisů.
2. Technické údaje
2.1 Všeobecné údaje
- orientační členění stavby na stavební objekty, popř. na provozní soubory [§ 13 odst. 2 písm. a) vyhlášky];
- údaje o použitých mapových a měřických podkladech;
- přehled všech průzkumů použitých nebo provedených při vyhodnocení výběru staveniště (včetně průzkumu stavebně historického, agresivity půdy, výskytu bludných proudů a hladiny hluku) a údaje o způsobu zabezpečení případných doplňujících průzkumů;
- charakteristika území z hlediska dosavadního využití pozemku, stavebně technického stavu dosavadní zástavby, včetně inženýrských sítí;
- údaje o podmínkách přípravy území z hlediska uvolnění staveniště, zejména rozsah a uvažovaný způsob demolic, skrývky lesní a orné půdy, vykácení porostů a odvodnění staveniště; údaje o možnostech odvozu materiálů;
- údaje o podmínkách zabezpečení provozu, popřípadě ochrany dosavadních objektů a zařízení po dobu realizace nové výstavby;
- údaje o možnostech využití dosavadních objektů jako zařízení staveniště;
- přehled ochranných pásem dosavadních i výhledově předpokládaných;
- přehled podmínek respektování památkově chráněných objektů;
- vyhodnocení dosavadního stavu životního prostředí, předpokládaného vlivu stavby na toto prostředí a naopak;
- seznam a předběžné výměry pozemků a nemovitostí dotčených výstavbou, způsob jejich uvolnění a nároky na dislokaci;
- rozsah a podmínky odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, popřípadě lesní půdy, jeho vyhodnocení a zdůvodnění;
- přehled staveb jiných investorů v prostoru navrhované výstavby a v jejím okolí a podmínek pro koordinaci vzájemných vztahů;
- předpokládané požadavky na souvisící investice;
- nároky na dovoz licencí a jiných dodávek;
- údaje o možnosti využití nově budovaných stavebních objektů pro účely zařízení staveniště;
- popř. údaje o návaznosti stavby na soubor staveb;
- údaje o počtu pracovníků (z toho žen);
- zvláštní požadavky na členění projektové dokumentace z hlediska dodavatelského systému a předávání do provozu (užívání);
- urbanisticko-architektonické a zastavovací podmínky; požadavky hygienické péče, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a na řešení PO a CO.
2.2 Stavební program jednotlivých stavebních (pozemních) objektů obsahující podle jejich charakteru zejména:
- údaje o účelu a kapacitě;
- požadavky na plochy, prostory a provozní uspořádání podle účelu a ve vztahu k technickohospodářským ukazatelům; standard vybavení;
- požadavky na technické, vnitřní, popřípadě strojní vybavení a zařízení, pokud jsou součástí stavební části, údaje o jejich účelu a funkci a předpokládaný způsob jejich zabezpečení;
- požadavky na řešení vnitřní přepravy a skladování;
- zvláštní požadavky na řešení PO a CO;
- zvláštní požadavky na stavebně architektonické řešení;
- požadavky na výtvarné řešení a výzdobu;
- určení uživatelů stavebních objektů;
- požadavky na vybavení a úpravu terénu souvisícího se stavebním objektem;
- požadavky na použití technologických souborů, typových podkladů a typizačních směrnic stavebních objektů nebo jejich prostorově ucelených částí;
- způsob zakládání;
- údaje o potřebě paliva, energií a vody; požadavky na slaboproudá zařízení, měření a regulaci;
- údaje o množství a druhu odpadů, popřípadě exhalací, předpokládaný způsob jejich zneškodnění a vyhodnocení jejich vlivu na životní prostředí;
- podmínky připojení stavebních objektů na zdroje, inženýrské sítě a veřejná a jiná zařízení, jakož i základní kapacitní a technické údaje o nich a průkaz možnosti a vhodnosti jejich využití;
- zvláštní požadavky
na akustické řešení,
na druh a hladinu osvětlení,
na klimatizaci,
na mikroklima a hygienické podmínky;
- audiovizuální řešení (orientace, informace); centrální klíč;
- u kotelen také seznam napojených objektů, orientační tepelná bilance, přidělení palivové základny; požadavky na provozní parametry, měření a regulaci; stupeň odloučení zplodin a kouřových plynů; základní provozní a investiční ukazatele pro uvedení kotelny do provozu;
- požadavky hygienické péče, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
- uvažovaný vliv okolí na stavební objekt a naopak;
- u rekonstrukcí nebo rozšíření dosavadních stavebních objektů údaje o jejich stavu, o stavu jejich zařízení a vybavení a o způsobu jejich současného a navrhovaného využití.
2.3 Stavební program stavebních (inženýrských) objektů obsahující podle jejich charakteru zejména
- údaje o účelu a kapacitě;
- požadavky na stavební (inženýrské) objekty v závislosti na dosavadním jejich stavu v místě stavby a na podmínkách umístění stavby;
- podmínky připojení stavebních (inženýrských) objektů (sítí) na zdroje a dosavadní rozvody, včetně základních údajů o těchto zdrojích, průkazu o možnosti a vhodnosti jejich využití a zvláštních požadavků na jejich řešení (předčištění, ochrany, útlumy vedení apod.);
- požadavky na úpravu prostranství, na řešení drobných zařízení technické vybavenosti včetně souvisících údajů o místních podmínkách (např. odvoz odpadků, vegetační podmínky) a na rozsah tzv. malé architektury, popř. výzdoby;
- požadavky hygienické péče a ochrany zdraví při práci a na řešení PO a CO;
- požadavky na ochranu před korozí podzemních kovových zařízení.
2.4 Údaje o technickém systému automatizovaného systému řízení podniku (viz bod 2.4 přílohy č. 2).
2.5 Údaje o technologické části se zpracovávají podle bodu 2.2 přílohy č. 2.
3. Odůvodnění výběru staveniště
B.
Propočet (se zpracovává podle části páté vyhlášky)
C.
Ekonomická zpráva (se zpracovává podle přílohy č. 1)
D.
Požadavky na provádění stavby
- zásady řešení zařízení staveniště, zejména z hlediska včasného zajištění sociálního zařízení,
- údaje o dopravních trasách pro přesun rozhodujících stavebních prvků, konstrukcí, hmot a materiálů,
- časový postup provádění stavby a zajištění souvisících investic,
- předpokládané lhůty vypracování projektové dokumentace,
- údaje o dodavatelském systému,
- předpokládané lhůty uvádění stavby, popřípadě jejích ucelených částí do provozu (užívání),
- lhůta výstavby,
- popř. vymezení etap (§ 17 vyhlášky).
E.
Výkresy
- přehledná situace oblasti zakreslená do mapového podkladu s vyznačením širších vztahů stavby k okolí, s vyznačením staveniště a ochranných pásem,
- přehledná situace dokumentující dosavadní stav území, s vyznačením staveniště, ochranných pásem a s orientačním vyznačením navrhované zástavby,
- potřebné studie (např. zastavovací, objemová, technologická),
- u rekonstrukcí nebo rozšíření též celková situace stavby (objektu) s dokumentací dosavadního stavu, popřípadě další výkresová, event. grafická dokumentace,
- odkaz na příslušné výkresy schválené územně plánovací dokumentace, popřípadě studie souboru staveb s vyznačením rozsahu vyčleněné stavby.
F.
Doklady
- investiční záměr (je-li zpracován),
- protokol o výběru staveniště,
- dohoda, popř. opis (výpis) podle § 16 odst. 5 vyhlášky,
- popř. doklad o dohodě podle § 17 odst. 3 vyhlášky,
- výsledky projednání s orgány a organizacemi podle § 20, 21 a 23 vyhlášky,
- popř. další doklady.
Příl.4
Zásady pro postup při výběru staveniště
1. Výběr staveniště se provádí podle § 19 vyhlášky.
2. Podkladem pro výběr staveniště jsou zejména údaje
- o zamýšleném druhu stavby;
- o zajištění pracovních sil pro budoucí provoz;
- o ploše potřebné pro výstavbu včetně skládek a odvalů a pro zařízení staveniště;
- o nárocích vyplývajících ze zakládání stavby;
- o potřebě vodních zdrojů;
- o zdrojích paliv pro technologické a energetické účely;
- o potřebě energií (elektřiny, páry, plynu, horké vody, oleje apod.);
- o nárocích na přepravu (osob, surovin, výrobků, odpadových hmot apod.);
- o nárocích na služby obyvatelstvu, popřípadě o míře jejich zajištění v existujících zařízeních.
Podkladem pro výběr staveniště jsou dále
- mapa oblasti;
- přehledná situace;
- situační výkres předběžného umístění stavby (souboru staveb) s vyznačením předpokládaných vstupů na staveniště, dočasně používaných ploch včetně maximální hranice staveniště;
- u rekonstrukcí též celková situace dosavadního stavu.
3. Do prací spojených s výběrem staveniště patří (podle povahy, rozsahu a složitosti stavby nebo souboru staveb):
- provedení nezbytných průzkumů a obstarání výsledků všech dosud provedených průzkumů v uvažovaných oblastech (viz příloha č. 5);
- prohlídka všech uvažovaných stavenišť a jejich okolí;
- obstarání potřebných mapových podkladů;
- projednání otázek kooperace při provádění nebo provozu (užívání) stavby (např. možnost použití cizích objektů při provádění stavby, vybudování společných pomocných zařízení nebo objektů pro služby);
- zjištění podmínek napojení stavby na veřejné komunikace (železnice, silnice, vodní cesty) a sítě (energetické, vodovodní, kanalizační, spojové apod.);
- zjištění, že vydatnost vodních zdrojů je dostačující pro zamýšlenou stavbu;
- projednání otázek souvisících investic.
4. Při výběru staveniště je nutno dbát, aby
- nároky na přepravu těžených a zpracovávaných surovin a materiálů, na přepravu hotových výrobků do hlavních středisek spotřeby, dodávky energie, vody atd. pro stavbu v součtu prováděných přeprav byly co nejmenší;
- byla zajištěna účelná návaznost na celostátní technické sítě (železniční a silniční dopravu, elektrizační soustavu, soustavu rozvodů plynu apod.);
- byl zajištěn soulad stavby (souboru staveb) se širším okolím a jeho technickými sítěmi, jakož i podmínky pro její další provoz (užívání);
- byl respektován požadavek minimálního odnětí půdy vysoké bonity zemědělské výrobě;
- byla uvážena i ostatní rozhodující hlediska (např. ložiska surovin, vodní toky apod.);
- byla respektována hlediska ochrany a tvorby životního prostředí.
Příl.5
Průzkumy
1. Do souboru průzkumných prací patří průzkumy podmínek přírodních, urbanistických a architektonických, technickohospodářských a podmínek pro provádění staveb (souboru staveb). Průzkumy vycházejí zejména z průzkumů obdobné povahy, provedených např. při zpracování územních plánů nebo při jiných příležitostech a podle potřeby se zpřesňují a prohlubují.
1.1 Do průzkumu přírodních podmínek patří zejména průzkum surovinových zdrojů, inženýrskogeologický a hydrogeologický (vlastnosti základové půdy, poddolování, seismicita, režim, množství a jakost podzemních vod); průzkum půdně mechanický, průzkum hydropedologický a hydrologický (množství a jakost povrchové vody, inundační oblast); průzkum klimatických podmínek; průzkum z hledisek ochrany přírody (včetně zemědělské a lesní půdy); průzkum ověřující, že nebudou dotčena ložiska nerostných surovin; případně i další speciální průzkumy (např. bakteriologický, chemický, bludných elektrických proudů, agresivity půdy, hlučnosti, vysokofrekvenčního záření apod.).
1.2 Průzkumem urbanistických a architektonických podmínek stavby se rozumí zejména průzkum dosavadního urbanistického a architektonického utváření prostředí včetně zpracování potřebných topografických (mapových) podkladů; dále průzkum územní souvislosti s průmyslovým a obytným zastavěním a průzkum potřeby asanací; průzkum památkových objektů a památkově cenných komplexů a ověření, že nejsou dotčeny chráněné části přírody; při rekonstrukci památkových budov též uměleckohistorický průzkum, fotodokumentační průzkum včetně fasád (fasády sousedících budov a architektonických článků, které jsou předmětem památkové ochrany, hlavní prostory vnitřní i vnější) apod.
1.3 Průzkumem technickohospodářských podmínek se rozumí zejména průzkum zásobování vodou (pitnou, užitkovou, provozní) a zásobování elektřinou, teplem a plynem; dále průzkum možností využití odpadních vod, odvedení a zneškodnění jiného odpadu; průzkum dopravních a spojových zařízení; průzkum stavu objektů a sítí; průzkum podmínek pro zemědělství a lesní hospodářství (rekultivace), průzkum místních zdrojů pracovních sil a průzkum vlivu stavby na okolí (exhalace, hluk apod.) nebo naopak; dále vliv odpadních vod na zhoršení kvality vody v plánovaném vodním recipientu.
1.4 Průzkumem podmínek pro provádění stavby se rozumí zejména průzkum místních zdrojů přírodních i jiných stavebních hmot u velkých staveb s abnormální potřebou stavebních hmot na jednom místě (přehrady apod.); průzkum možnosti použití dosavadních objektů pro účely zařízení staveniště - zejména též pro ubytování pracovníků, pro určení ploch jako skladovacích prostorů a průzkum dopravních a energetických podmínek pro provádění stavby. Dodavatelé v rámci přípravy stavby provádějí též průzkum místních zdrojů stavebních hmot, možnosti výroby stavebních prvků, druhu mechanizačního vybavení a ostatních podmínek pro provádění stavby.
Příl.6
Studie souboru výrobních staveb
Studie souboru staveb má tyto části:
A. Průvodní zpráva
B. Propočet
C. Ekonomická zpráva
D. Požadavky na provádění souboru staveb
E. Výkresy
F. Doklady
Obsah jednotlivých částí (v členění na celý soubor a podle potřeby na jednotlivé stavby):
A.
Průvodní zpráva
1. Základní údaje
- název a místo souboru staveb;
- charakteristika účelu souboru staveb;
- údaje o zadání a vypracování studie souboru staveb;
- návrh členění souboru staveb na jednotlivé stavby se zdůvodněním;
- orientační údaje o druzích výrobků, o výrobních kapacitách a o výrobních souvislostech jednotlivých staveb; úvahy o možnostech rozšíření výroby; orientační údaje o předpokládaných účincích výstavby z hlediska veřejného zájmu.
2. Technické údaje o souboru staveb
- údaje o použitých měřických podkladech;
- přehled všech průzkumů s uvedením zpracovatelů průzkumů a času jejich provedení a s vyhodnocením vlivu průzkumů na navrhovanou výstavbu včetně navrhovaných opatření;
- podmínky přípravy území z hlediska uvolnění staveniště (odvodnění, skrývka, ornice, násypy, výkopy apod.) včetně zdůvodnění návrhu případných demolic, výkupů, vyvlastnění apod.;
- zdůvodnění výběru objektů a zařízení doporučených k dalšímu užívání nebo k rekonstrukci; způsob zabezpečení případných památkově chráněných objektů nebo oblastí a jejich ochrany proti odpadům, exhalacím apod.;
- návrh principů technologie výroby hlavních výrobních procesů nebo hlavní produkce;
- orientační údaje o potřebě základních surovin, polotovarů, energie, paliv, vody, pracovních sil, dopravy apod.;
- bilance (předběžné) množství odpadních vod, hmot a exhalací s udáním jejich druhů a zásad způsobu využití nebo zneškodnění;
- návrh napojení na všechny druhy inženýrských sítí s předběžnou bilancí požadavků na ně a s uvedením kapacit dosavadních zařízení;
- požadavky na telekomunikační a jiná slaboproudá zařízení;
- návrh způsobu napojení na dopravní systém s předběžnou bilancí ploch potřebných pro dopravní zařízení a parkování;
- požadavky na ochranu podzemních kovových zařízení;
- orientační údaje o vlivu na životní prostředí a bezpečnost a ochranu zdraví při práci;
- předběžné bilance o dodavatelských a odběratelských kooperacích;
- návrh celkového systému organizace a řízení výrobních procesů a správy; požadavky na automatizovaný systém řízení;
- požadavky na technický rozvoj a vědeckotechnickou spolupráci s příslušnými lhůtami;
- požadavky na souvisící investice;
- úvahy o projektovém a dodavatelském zajištění souboru staveb;
- jsou-li součástí souboru staveb i rekonstrukce nebo rozšíření závodů nebo jejich částí, obsahuje studie souboru výrobních staveb též údaje a ukazatele o dosavadním jejich stavu, objasňující návaznost nově navrhovaných staveb na dosavadní stav.
3. Umístění souboru staveb
- charakteristika staveniště a jeho orientační vymezení;
- zdůvodnění výběru staveniště na podkladě průzkumů a širších územních vztahů, popřípadě na podkladě výtahu z příslušného územního plánu; vyznačení dobývacích prostorů, chráněných území a přehled ochranných pásem;
- zdůvodnění zásad urbanistického a architektonického řešení;
- zásady požadavků na úpravu území souboru staveb a jeho okolí;
- posouzení vlivu souboru staveb na okolí;
- orientační požadavky hygienické péče;
- požadavky na PO a CO;
- orientační údaje o podmínkách založení měřické sítě potřebné pro zajištění geodetických prací;
- orientační bilance odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě;
- orientační údaje o pozemcích a nemovitostech dotčených výstavbou souboru staveb.
B.
Propočet
se zpracovává podle části páté vyhlášky.
C.
Ekonomická zpráva
se zpracovává podle přílohy č. 1.
D.
Požadavky na provádění souboru staveb
- základní koncepce zařízení staveniště se zřetelem na jeho využití pro stavby souboru, popřípadě využití dosavadních objektů pro tento účel;
- návrh dopravních tras pro přesun rozhodujících stavebních prvků, hmot, materiálů a strojů a zařízení pro výstavbu;
- orientační lhůty vypracování projektových úkolů jednotlivých staveb;
- orientační lhůty provádění jednotlivých staveb a jejich pořadí a lhůty uvádění do provozu (užívání).
E.
Výkresy
- přehledná situace oblasti zakreslená do mapového podkladu s vyznačením začlenění souboru staveb do širšího okolí, s vyznačením jeho komunikačních a jiných návazností a s vyznačením ochranných pásem, chráněných území a dobývacích prostorů;
- celková situace souboru staveb s plošným rozmístěním jednotlivých staveb podle projektových úkolů vypracovaných postupně na jednotlivé stavby souboru;
- je-li součástí souboru staveb rekonstrukce nebo rozšíření dosavadního závodu (stavby), jeho celková situace s vyznačením návaznosti na nově navrhované stavby;
- přehledná situace vymezující rozsah té stavby souboru, která má být provedena jako první.
F.
Doklady
- investiční záměr (je-li zpracován), popřípadě protokol o výběru staveniště;
- o projednání s orgány a organizacemi podle § 24 odst. 6 vyhlášky;
- popřípadě další doklady.
Příl.7
Studie souboru nevýrobních staveb
Studie souboru staveb má tyto části:
A. Průvodní zpráva
B. Propočet
C. Ekonomická zpráva
D. Požadavky na provádění souboru staveb
E. Výkresy
F. Doklady
Obsah jednotlivých částí (v členění na celý soubor a podle potřeby na jednotlivé stavby):
A.
Průvodní zpráva
1. Základní údaje
- název a místo souboru staveb;
- charakteristika účelu souboru staveb;
- údaje o zadání a vypracování studie souboru staveb;
- návrh členění souboru staveb na jednotlivé stavby se zdůvodněním;
- charakteristika území výstavby z hlediska existující zástavby, bytového fondu a využití pozemků; výčet objektů, bytů a zařízení určených nebo navrhovaných k demolici anebo k dalšímu užívání, popřípadě k rekonstrukci, s vyčíslením základních účelových jednotek srovnatelných s ukazateli nově navrhované výstavby;
- uvažovaný počet nově navrhovaných bytových jednotek a jejich skladba podle kategorií; výčet navrhovaných stavebních objektů, popř. provozních souborů občanské vybavenosti a objektů veřejného charakteru, s uvedením počtu základních účelových jednotek;
2. Technické údaje o souboru staveb
- údaje o použitých mapových a měřických podkladech;
- přehled všech průzkumů s uvedením zpracovatelů průzkumů a času jejich provedení a s vyhodnocením vlivu průzkumů na navrhovanou výstavbu včetně navrhovaných opatření;
- zdůvodnění výběru objektů a zařízení doporučených k dalšímu užívání nebo k rekonstrukci a způsob zabezpečení památkově chráněných objektů; zdůvodnění návrhu demolic;
- údaje o použití konstrukčních soustav pro nově navrhované obytné budovy; vyhodnocení a zdůvodnění počtu bytů a jejich standardu, kategorizace a výškového zónování, ve srovnání s technickohospodářskými ukazateli a v závislosti na urbanisticko-architektonických podmínkách komplexního řešení; celková bilance s využitím ponechaného existujícího bytového fondu; údaje o použití typových podkladů;
- návrh technického a občanského vybavení a jeho zdůvodnění z hlediska charakteru jeho zatřídění, se zřetelem na existující zařízení, popřípadě vliv spádových oblastí mimo území souboru ve vztahu k technickohospodářským ukazatelům a srovnání s urbanistickými nebo jinými územně plánovacími ukazateli;
- údaje o použití konstrukčních soustav pro stavební objekty technického a občanského vybavení, údaje o využití typových podkladů, zdůvodnění použití atypických řešení a údaje o standardu vybavení;
- požadavky na vývoj (konstrukcí, hmot, vybavení, zařízení apod.) a na eventuální experimentální ověření navrhovaných řešení bytových nebo jiných objektů;
- návrh způsobu napojení na dopravní systém, návrh dopravního řešení, bilance ploch potřebných pro dopravní zařízení veřejná i soukromá; vyhodnocení dosavadního stavu dopravního řešení;
- bilance požadavků na všechny druhy inženýrských sítí s vyhodnocením využitelnosti kapacit dosavadních zařízení;
- bilance požadavků na všechny druhy energií a na zajištění zdrojů vody;
- požadavky na telekomunikační a jiná slaboproudá zařízení;
- návrh napojení staveb na všechny druhy inženýrských sítí;
- návrh na likvidaci suchých odpadů všeho druhu;
- podmínky přípravy území z hlediska uvolnění staveniště (postup a způsob provedení demolic, skrývka orné a lesní půdy, vykácení porostu a odvodnění staveniště) včetně úvah o možném využití a umístění materiálu;
- požadavky na souvisící investice;
- podmínky zabezpečení provozu dosavadních objektů a zařízení včetně zajištění vztahu k případným souvisícím stavbám jiných investorů;
- úvahy o projektovém a dodavatelském zajištění výstavby souboru staveb;
- požadavky na ochranu před korozí podzemních kovových zařízení.
3. Umístění souboru staveb
- zdůvodnění výběru stavenišť na podkladě průzkumů a širších územních vztahů, popřípadě na podkladě příslušných územních plánů;
- zastavovací a urbanisticko-architektonické podmínky pro návrh řešení souboru staveb; přehled ochranných pásem dosavadních i výhledově předpokládaných;
- zdůvodnění zásad urbanisticko-architektonického řešení a v souvislosti s ním stanovení podmínek, popřípadě zásad pro řešení úpravy území souboru staveb a jeho okolí;
- orientační údaje o vlivu souboru staveb na životní prostředí a bezpečnost a ochranu zdraví při práci a stanovení podmínek a zásad řešení výstavby se zřetelem k těmto vlivům; posouzení vlivu stavby na okolí a opačně;
- orientační požadavky hygienické péče a stanovení podmínek, popřípadě zásad pro jejich splnění;
- orientační požadavky PO a CO a stanovení podmínek, popřípadě zásad pro jejich splnění;
- bilance ploch, hustoty zastavění a osídlení v porovnání s ukazateli se zdůvodněním odchylek;
- orientační údaje o podmínkách založení měřické sítě potřebné pro zajištění souvisících geodetických prací;
- orientační bilance odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě;
- orientační údaje o pozemcích a nemovitostech dotčených výstavbou souboru staveb s přehledem rozsahu potřebných dislokací a vyklizení pozemků.
B.
Propočet
se zpracovává podle části páté vyhlášky.
C.
Ekonomická zpráva
se zpracovává podle přílohy č. 1.
D.
Požadavky na provádění souboru staveb
- základní koncepce zařízení staveniště se zřetelem na jeho využití pro stavby souboru, popřípadě využití dosavadních objektů pro tento účel;
- návrh dopravních tras pro přesun rozhodujících prvků, konstrukcí, hmot, materiálů a strojů a zařízení pro výstavbu;
- orientační lhůty pro vypracování projektových úkolů jednotlivých staveb;
- orientační lhůty provádění jednotlivých staveb a předběžné lhůty uvádění do provozu (užívání).
E.
Výkresy
- přehledná situace oblasti zakreslená do mapového podkladu s vyznačením začlenění souboru staveb do širšího okolí a s vyznačením jeho komunikačních a jiných návazností a ochranných pásem;
- celková situace souboru staveb s vyznačením jednotlivých staveb podle projektových úkolů, vypracovaných postupně na jednotlivé stavby souboru, popřípadě i s vyznačením objektů;
- přehledná situace vymezující rozsah té stavby souboru, která má být provedena jako první.
F.
Doklady
- investiční záměr (je-li zpracován), popřípadě protokol o výběru staveniště;
- o projednání s orgány a organizacemi podle § 24 odst. 6 vyhlášky;
- popřípadě další doklady.
Příl.8
Výchozí technické údaje
1. Výchozí technické údaje pro poskytování projektových podkladů obsahují zpravidla:
- název, požadovaný účel a charakteristiku výrobku;
- počet, popřípadě množství (v měrných technických jednotkách);
- technologické údaje a parametry o druhu, velikosti, složení a vlastnostech výrobků, materiálů nebo látek, které budou vyráběny, zpracovány, dopravovány apod., jakož i požadovaný výkon, příkon, kapacita, popřípadě druh a dobu provozu;
- zvláštní požadavky na vybavení a provoz (na automatizaci, mechanizaci, ochranu životního prostředí, požární ochranu, hygienickou péči, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, společnou ochranu před korozí podzemních kovových zařízení, popřípadě zvláštní technické a přejímací podmínky, event. obsluhu zařízení, na potřebu náhradních dílů apod.);
- zvláštní požadavky na montáž;
- údaje o tom, kde bude zařízení umístěno (v jakých provozních podmínkách a v jakém prostředí);
- přibližnou váhu (pokud je odběrateli podkladů známa);
- náčrt sestavy;
- jméno a sídlo dřívějšího dodavatele a jím fakturovanou cenu, jde-li o nestandardní zařízení, o němž je odběrateli podkladů známo, že bylo dříve dodáno nebo nabízeno v podobném provedení nebo k obdobnému účelu použití.
2. Výchozí technické údaje se podle potřeby doplní u stavební části (včetně kovových konstrukcí)
- náčrty dispozičního uspořádání objektu nebo jeho části s popisem účelu a funkce jednotlivých prostorů a s vymezením podmínek nebo nároků na konstrukce a na technické, popřípadě architektonické nebo výtvarné řešení;
- rozměrovými náčrty požadované skladebnosti stavebních prvků nebo konstrukcí, s popisem jejich účelu a s vymezením specifických požadavků na jejich výtvarné, technické, technicko-fyzikální vlastnosti;
- údaji o způsobu řešení technických zařízení budov, vyvolávajících potřebu úprav stavebních prvků, popřípadě konstrukcí;
- schematickým náčrtem sestavy kovové konstrukce, s naznačením umístění příslušného stroje v obrysech a předběžným vyznačením zatížení;
- zvláštními požadavky na montáž kovové konstrukce.
Příl.9
Úvodní projekt výrobní stavby
Úvodní projekt má tyto části:
A. Průvodní zpráva
B. Souhrnné řešení stavby
C. Technologická část
D. Stavební část
E. Rozpočtová část
F. Plán organizace výstavby
Obsah jednotlivých částí:
A.
Průvodní zpráva
- název stavby, místo, okres (kraj), názvy a adresy investora a generálního projektanta,
- výchozí podklady, na základě kterých byl úvodní projekt vypracován,
- přehled uspořádání úvodního projektu,
- členění stavby na provozní soubory a stavební objekty,
- dodavatelský systém s uvedením vyšších a dalších rozhodujících dodavatelů.
B.
Souhrnné řešení stavby
1. Ekonomická zpráva
se zpracovává jako samostatná a oddělitelná část podle přílohy č. 1.
2. Souhrnná technická zpráva
objasňuje celkové řešení stavby a obsahuje zejména
2.1 Staveniště
- zásady celkového urbanistického a technického řešení stavby;
- stručné zdůvodnění a popis staveniště s odkazem na provedený výběr staveniště, zhodnocení a výsledky provedených průzkumných prací, u rekonstrukcí dosavadních staveb nebo památkových objektů zhodnocení stavu objektů z hlediska stavebně technického, popřípadě stavebně historického;
- popis způsobu napojení stavby na dopravní systém, zásady řešení dopravy na území stavby s bilancí ploch potřebných pro dopravní zařízení, případně zvláštních dopravních zařízení;
- hlavní zásady hrubé výškové úpravy staveniště s hrubou bilancí zemních prací, včetně údajů o skrývce ornice a místě jejího uskladnění;
- popis úprav území stavby, rekultivace a sadových úprav, včetně zřízení hřišť všeho druhu, osvětlení vnějších ploch apod.;
- údaje o souvisících investicích a způsob jejich zajištění;
- vyhodnocení stavby z hlediska hluku dopravy silniční, železniční a letecké;
- vliv provozu budované stavby na okolí a naopak, popis ochranných pásem všeho druhu včetně opatření pro jejich správnou funkci a využití;
- údaje o způsobu zajištění požární ochrany s popisem řešení zařízení CO a PO;
- zdůvodnění odchylek řešení oproti zásadám stanoveným ve výchozích podkladech a v dokladech o projednání v průběhu zpracování úvodního projektu;
- popis způsobu napojení stavby na všechny druhy sítí inženýrských, energetických a spojových s uvedením bilancí potřeby ve vztahu k výsledkům průzkumu a k dosavadním zařízením a se zásadami řešení;
- popis řešení ochrany před korozí podzemních kovových zařízení, vyhodnocení průzkumných prací a úprav objektů na trase.
2.2 Technologie výroby (provozu)
2.21 Vlastní technologie výroby:
- výrobní program, kapacita, roční časový fond, výrobní nebo jiná kooperace s dalšími závody;
- stručný popis hlavní technologie jednotlivých provozních souborů (provozních celků);
- možnosti rozšíření výroby;
- údaje o potřebě, výchozím a konečném složení surovin, materiálů, meziproduktů a odpadních látek (látková bilance); způsob zajištění surovin;
- způsob zneškodnění, zužitkování a odstranění odpadních látek a jejich vliv na okolí.
U inženýrských staveb se uvede:
- účel, rozsah a funkce stavby, u víceúčelových staveb též komplexní řešení ve vztahu k jednotlivým uživatelům a k organizaci provozu;
- stručný popis a zdůvodnění zásad technického řešení stavby, s udáním parametrů hlavních objektů.
U vodohospodářských a podobných staveb též:
- celkové údaje o potřebě a zajištění chemikálií;
- hlavní údaje o likvidaci vodárenských kalů, využití kanalizačních kalů.
2.22 Manipulace s materiálem
- celková koncepce řešení.
2.23 Měření, regulace, řízení a automatizace
- celková koncepce řešení.
2.3 Energetické hospodářství
Řešení zdrojů a rozvodů s rozdělením spotřeby energií pro provozní soubory (celky) a stavební objekty. U staveb budovaných pro výrobu některé z energií se výroba této energie považuje za technologii výroby a díl "Energetické hospodářství" je obsažen v oddílu 2.2 - "Technologie výroby (provozu)".
2.31 Elektřina
- bilance roční potřeby elektřiny a způsob jejího krytí,
- orientační diagram denní spotřeby,
- volba proudových soustav a napětí,
- způsob regulace na straně vysokého a nízkého napětí,
- údaje o zkratových proudech,
- volené ochrany v rozvodné síti, popřípadě u velkých a důležitých agregátů,
- celková koncepce uzemnění,
- způsob kompenzace účiníku,
- kategorizace spotřeby elektřiny pro jednotlivé provozní celky,
- případné zvláštní požadavky na zásobování elektřinou.
2.32 Teplo
- bilance potřeby tepla (páry, horké vody, topného plynu, oleje apod.) a způsob jejího krytí,
- grafické vyjádření průběhu spotřeby tepla,
- parametry topných médií (pára, horká voda apod.) na rozvodných systémech,
- způsob hospodaření s kondenzáty a údaje o čistotě kondenzátů,
- případné zvláštní požadavky na zásobování teplem.
2.33 Ostatní energie (stlačený vzduch, inertní plyn apod.)
- bilance vlastní výroby a spotřeby energií,
- volba parametrů energií na zdrojích a rozvodných systémech.
2.34 Sdělovací zařízení (ústředny, rozvody, vnitřní a vnější, vnitrozávodní):
- celková koncepce řešení.
2.4 Vodní hospodářství
- bilance potřeby vody a bilance odpadních vod,
- grafické vyjádření průběhu spotřeby,
- popis a srovnání kvality všech užitkových a odpadních vod včetně zdrojů a recipientu, návrhy na jejich úpravu se všemi potřebnými údaji,
- stručný popis objektů vodního hospodářství, způsobu úpravy vody, čištění odpadních vod, určení systému oběhu vody v závodě apod.
2.5 Stavební objekty
2.51 Stručný popis pozemních objektů (výrobních, nevýrobních a pomocných).
2.52 Stručný popis inženýrských objektů.
2.53 Stručný popis objektů pro zvláštní účely (CO, PO, vnitřní stráž).
2.54 Zásady řešení vytápění.
2.55 Zásady řešení vnějšího osvětlení.
2.56 Přehled o použití typových podkladů, opakovaných projektů a prefabrikace.
2.6 Hygienická péče, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, ochrana proti požáru.
2.61 Celková charakteristika technologie výroby (provozu) z hlediska hygienické péče, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
2.62 Zdroje, druhy, vlastnosti a množství škodlivin a jiné možnosti ohrožení zdraví a bezpečnosti pracovníků.
2.63 Popis komplexního technického řešení stavby z hlediska hygienické péče, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s výsledným účinkem a případnými odkazy na další část dokumentace, a to zejména:
- celkového řešení stavby (umístění, vliv na okolí a naopak, zástavba podle provozů, pásma hygienické ochrany, bezpečnostní pásma apod.),
- likvidace škodlivin a jiných ohrožení, jejichž zdrojem jsou technologické postupy a výrobní i pomocná technická zařízení,
- stavební, prostorové, mikroklimatické, akustické a světelné řešení,
- vnitřních komunikací a únikových cest,
- vnitrozávodní dopravy a manipulace s materiálem,
- bezpečných přístupů a ploch pro obsluhu, údržbu a opravy objektů a technických zařízení,
- skladování nebezpečných látek a manipulace s nimi,
- hygienických zařízení,
- rozsahu bezpečnostních opatření pro provádění stavebních a montážních prací za provozů. 53)
2.64 Charakteristika řešení ochrany proti požáru s případnými odkazy na další část dokumentace.
2.7 Organizace provozů a její vazba na celkovou organizaci závodu, s udáním potřeby pracovních sil a směnnosti.
2.8 Zásady a popis způsobu zajištění údržby základních prostředků. Uvedou se zejména:
- zásady a popis způsobu provádění údržby (vlastními pracovníky, jinými provozy, event. externě),
- rozbor potřebných kapacit (pro opravy, údržbu a způsob zajišťování náhradních dílů).
2.9 Automatizovaný systém řízení obsahuje:
- údaje o technickém systému automatizovaného systému řízení podniku (výpočetní středisko, zařízení pro přenos informací apod.), jak byly uvedeny v projektovém úkolu;
- údaje o řešení příslušného dílu stavební části úvodního projektu vyjadřující vazby na budování automatizovaného systému řízení podniku.
Poznámka: Při výskytu agresívní půdy, spodní vody nebo bludných elektrických proudů obsahuje souhrnná technická zpráva také způsob řešení pasívní a společné ochrany.
3. Výkresy
3.1 Přehledná situace oblasti zakreslená do mapového podkladu se zakreslením staveniště a jeho napojení na inženýrské objekty a vyznačením vztahů k okolí, zejména ochranných pásem a inundací a místa souvisících investic mimo staveniště vypracovaná většinou v měřítku 1 : 25 000 nebo v jiném vhodném měřítku.
3.2 Celková situace stavby (zastavovací plán), vypracovaná zpravidla v měřítku 1 : 1000 až 1 : 500, obsahuje:
- světové strany, směr a častost převládajících větrů;
- vyznačení průzkumu staveniště (sondy, podzemní voda, území inundační, poddolované a sesuvné), pokud toto není uvedeno ve zvláštních výkresech;
- dosavadní stav polohově a výškově s vyznačením pevných bodů a s vyznačením dosavadních pozemních a inženýrských objektů (komunikace, rozvody plynu, vody, kanalizace, elektrické vedení silnoproudé a slaboproudé, topné kanály apod.), jakož i označení chráněných objektů stavebních i přírodních;
- navrhované zastavění včetně napojení na pozemní a inženýrské objekty s vyznačením chráněných podchodů pod komunikacemi, úprava staveniště včetně demolic; možnosti rozšíření;
- základní rozměry určující velikost navrhovaného zastavění a jeho polohu na pozemku (ve vztahu k polohovým a výškovým bodům, k osám tras komunikací apod.);
- situační vyznačení dopravních, pěších a parkových komunikací, hřišť, drobné architektury a zeleně;
- vyznačení výškových kót prvých podlaží stavebních objektů a orientačních výškových kót upraveného terénu;
- označení ochranných pásem hygienických a bezpečnostních vzdáleností;
- označení hlukových pásem (dopravy silniční, železniční a letecké), jakož i vyznačení náletových kuželů;
- názvy přilehlých dosavadních prostorů (ulice, náměstí apod.), popřípadě číslo parcel a bloků;
- legenda jednotlivých objektů;
- vyznačení plochy pozemků zastavěných a nezastavěných v m2 a v procentech.
3.3 Orientační vytyčovací plán stavby s vyznačením použití měřické sítě i s údaji o základních výškových bodech.
3.4 Terénní úpravy
- schematické řezy jen u složitějších výškových úprav.
3.5 Sadové úpravy s vyznačením osázení; jsou uvedeny druhy keřů, stromů a drobné zahradní architektury s udáním hlavních rozměrů; rekultivace pozemku.
3.6 Celková situace objektů CO a PO.
3.7 Odkládací plochy pro potřebu údržby a generálních oprav.
3.8 Koordinační plán s orientačním vyznačením všech sítí, popřípadě s řešením způsobu jejich křížení; soulad prostorového řešení s prostředím se ve složitých případech podle potřeby dokumentuje perspektivními nebo panoramatickými pohledy (event. fotografiemi modelů), které objasňují architektonické řešení.
3.9 Souhrnné technologické schéma.
3.10 Schéma vnitrozávodní dopravy se znázorněním materiálového toku, směrování, frekvence apod. s vyznačením dopravních prostředků.
3.11 Jednopólové schéma zásobování elektřinou včetně napájecích silnoproudých rozvodů.
3.12 Hlavní schéma rozvodu páry nebo horké vody s údaji o přenosu tepla s vyznačením hlavní sběrné sítě vratných kondenzátů a s údaji o množství a napojení na zdroj.
3.13 Schéma rozvodů ostatních energií, pokud mají význam hlavních energií (topný plyn, tlakový vzduch apod.).
3.14 Společné schéma všech vnějších sdělovacích rozvodů s vyznačením ústředen.
3.15 Základní schéma
- jímání vody, její úpravy a dopravy,
- hospodaření vodou (průmyslová voda, požární voda, odpady, kanalizace),
- čištění odpadních vod a odvedení do recipientu.
3.16 Organizační schéma (viz čl. 2.7).
3.17 Schéma aktivní ochrany před korozí.
Poznámka: Podle povahy případu lze (uvedené) výkresy účelně sloučit, popřípadě vypustit nebo nahradit tabulkami.
4. Doklady
- výpis z protokolu o schválení projektového úkolu,
- územní rozhodnutí o umístění stavby,
- výsledky projednání úvodního projektu s příslušnými orgány a organizacemi, jakož i s dodavateli podle § 37 a 38 vyhlášky.
C.
Technologická část
Technologická část úvodního projektu se zpracovává pro provozní soubory, a to podle jejich prostorové souvislosti. Provozní soubory umístěné v bezprostřední návaznosti na jiné provozní soubory se řeší společně jedním schématem a dispozicí s jednoznačným vymezením rozsahu jednotlivých provozních souborů. Každá technická zpráva obsahuje též charakteristiku a popis technického řešení provozního souboru z hlediska hygienické péče a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; obsahuje také způsob řešení zabezpečující, aby hodnoty hlučnosti, otřesů apod. byly v souladu s příslušnými předpisy.
U provozních souborů budovaných pro výrobu některé z energií se výroba této energie považuje za technologii a technologická část se zpracuje jako pro výrobní zařízení.
U jiných provozních souborů nebo jejich částí, jako jsou přípojná potrubí, napájecí rozvody, transformovny, spínací stanice, vzduchotechnická zařízení, elektrotechnická část, automatizované systémy řízení výrobního procesu (vyšší stupeň řízení) a energetická dispečerská zařízení apod., zpracuje se příslušná část přiměřeně jako pro provozní soubory výrobního (provozního) zařízení.
1.1 Výrobní (provozní) zařízení
1.11 Technická zpráva
- charakteristika provozního souboru, množství roční výroby, sortimentů, jakost, popřípadě parametry výrobků, meziprodukty, fond pracovní doby, projektovaná kapacita zařízení;
- popis technologie výroby;
- látková bilance;
- potřeba hlavních a pomocných surovin, jejich zdroje a způsob zásobování, množství odpadních látek a jejich zneškodnění, využití a odvedení;
- rozpis energií a vody; uvede se druh a množství energií a vod, jejich zdroje a způsob zásobování, hlavní spotřebiče, instalované výkony, výpočtová a špičková zatížení odběru elektřiny, kategorizace spotřeby;
- přehled zaměstnanců a směnnosti;
- řešení manipulace s materiálem uvnitř provozního souboru;
- požadavky na dopravu do provozního souboru a z něho;
- sklady a mezisklady surovin, provozních hmot, polovýrobků, výrobků a odpadů.
Poznámka: Technické požadavky vyplývající ze zpracování úvodního projektu, jež je nutno splnit v rámci komplexního vyzkoušení a zkušebního provozu, popřípadě garančního měření se uvádějí odděleně.
1.12 Výkresy
- technologické schéma; vyjadřuje technologický postup podle toku materiálu s vyznačením hlavních údajů o množství, intenzitě a o hlavních parametrech hmot a energií vstupujících a vystupujících;
- dispoziční schéma; vyznačuje vzájemné propojení všech strojů, zařízení a měřicí i regulační obvody; tam, kde je to účelné, lze obě schémata nahradit jediným schématem;
- dispozice strojů a zařízení (půdorysy a potřebné řezy zpravidla v měřítku 1 : 200); vyjadřuje návrh prostorového rozmístění hlavních strojů a zařízení uvedených ve schématu, a to v podrobnosti potřebné k určení celkové plochy a prostorů, ve vztahu ke stavební konstrukci, k zásadnímu určení vazeb na vnější rozvody a inženýrské sítě; vyznačuje se v ní směr případného rozšíření a druh prostředí; zakreslení potrubí a potrubních svazků, které svými rozměry nebo jinými vlastnostmi ovlivňuje dispoziční řešení.
1.13 Seznam strojů a zařízení Obsahuje hlavní stroje a zařízení v tomto uspořádání:
- stroje a zařízení se uvedou v členění na provozní jednotky, popřípadě základní jednotky; u každé položky se uvedou technické údaje; pro nestandardní stroje se v případě potřeby uvedou výchozí technické údaje; pokud je v seznamu uveden provozně nevyzkoušený stroj, musí být jako takový označen;
- kovové konstrukce, které jsou součástí technologického zařízení; uvede se název a váha;
- potrubí včetně příslušenství a armatury; uvedou se souhrnně podle druhu materiálů, celkovou vahou v tunách stanovenou odborným odhadem;
- izolace se uvedou souhrnně v členění podle druhu materiálů izolací s odhadem výměr;
- nátěry se uvedou souhrnně s odhadem výměr.
Poznámka: (Platí pro zpracování všech seznamů strojů a zařízení.)
a) pro nestandardní stroje a zařízení a kovové konstrukce mohou být výchozí technické údaje uvedeny ve zvláštních výkresech nebo popisech, které tvoří přílohu k seznamu strojů a zařízení;
b) odděleně se uvádí
- inventář hrazený z investičních prostředků,
- stroje a zařízení z tuzemska zajišťované investorem přímo;
c) stroje a zařízení z dovozu.
Seznam strojů a zařízení je současně specifikací k rozpočtu provozního souboru.
1.2 Měření, regulace, řízení a automatizace
1.21 Technická zpráva
- popis systému řízení výroby a prvotního sběru dat v návaznosti na vyšší stupeň souvislosti měřicích, regulačních a ovládacích obvodů s výrobním postupem;
- charakteristika provozu a prostředí;
- charakteristické údaje měřených a regulovaných médií s údaji o hlavních konstrukčních materiálech;
- technické údaje a parametry jednotlivých obvodů s popisem funkcí.
1.22 Výkresy
- kopie dispozice strojů a zařízení uvedená v dílu 1.12 "Výrobní zařízení" s vyznačením hlavních sběrných tras;
- kopie schématu (dispozičního) uvedeného v dílu 1.12 "Výrobní zařízení", popřípadě schémata složitých měřicích a regulačních obvodů a hlavních automatizačních obvodů;
- dispozice dozoren, panelů, ovládacích pultů, přístrojových skříní v dozornách i v provozech s udáním hlavních rozměrů;
- schéma toku informací v rámci provozního souboru s návazností na automatizovaný systém řízení výrobního procesu.
1.23 Seznam strojů a zařízení
- soupis přístrojů souhrnně po skupinách podle základních typů;
- soupis měřicích a regulačních obvodů s udáním dálkových přenosů;
- panely, pulty, skříně a ochranné skříně s hlavními rozměry, jakož i veškeré zařízení investičního charakteru měřicích ústředen a velitelen a řídících systémů se uvedou samostatně.
1.3 Provozní rozvod silnoproudu
1.31 Technická zpráva
- údaje, kde začíná a končí rozvod;
- volba proudových soustav a napětí a způsob napájení;
- údaje o celkové spotřebě a přehled spotřeb v jednotlivých proudových soustavách, rozčleněných podle napětí;
- případné zvláštní provozní a předpisové podmínky a jejich řešení;
- druh prostředí;
- stupeň důležitosti dodávky elektrické energie;
- zásadní řešení ochran proti zkratu, přetížení a doteku, uzemnění apod.;
- popis způsobu kompenzace účiníku;
- zásady blokování, ovládání, měření a signalizace;
- zkratové poměry až po přípojnici hlavních (úsekových) rozváděčů.
1.32 Výkresy
- přehledové schéma propojení rozváděčů bez dimenzování ochran; zakreslí se hlavní rozváděče až po přípojnici podružných rozváděčů nebo až k místům připojení samostatně napojovaných výrobních zařízení s jejich označením, s vyznačením proudových soustav a s udáním zkratových poměrů;
- dispozice se zakreslenými sdruženými trasami rozvodů počínaje od hlavního rozváděče až po podružné rozváděče s uvedením druhu a rozměrů rozváděčů a informativních rozměrů sdružených tras;
- schémata rozváděčů (jednopólová) s vyznačením jednotlivých vývodů, použitých přístrojů bez dimenzování pojistek a tepelných ochran a bez udání druhu a průřezů vodičů a vývodů; dále se uvede druh rozváděče a jeho hlavní rozměry.
1.33 Seznam strojů a zařízení členěný podle objektů
- obsahuje jednotlivé položky investičních dodávek, tj. rozváděče (druh, proudovou soustavu, jmenovitý proud přípojnice, počet polí pro v. n., zkratovou odolnost), popřípadě transformátory od 30 kVA;
- u montážních prací uvedou se jen souhrnně položky základního montážního materiálu podle odborného odhadu.
1.4 Provozní potrubí
1.41 Technická zpráva obsahuje:
- údaje, kde začíná a končí provozní rozvod;
- množství přenášených médií bez uvádění údajů obsažených ve výkresech;
- stručné zdůvodnění druhů volených potrubí s jejich technickým popisem (tlakové ztráty, požadavky na vytápění nebo chlazení potrubí, izolace a nároky na materiál) s požadavky na uložení, spádování, kompenzace, odvodnění apod.;
- výsledky výpočtů předběžných tlakových a tepelných ztrát;
- další údaje, např. požadavky na vyzkoušení apod.
1.42 Výkresy
- schéma rozvodu s označením druhu média, provozního tlaku, teploty, spotřebičů a napojení na přípojné (vnější) potrubí;
- dispozice obsahuje vyznačení tras potrubí od místa napojení na přípojné (vnější) potrubí až k místům připojovaných zařízení; armatury se kreslí schematickými značkami.
1.43 Seznam strojů a zařízení obsahuje
- potrubí včetně příslušenství a armatury; uvedou se souhrnně podle druhu materiálu, celkovou váhou v tunách stanovenou odborným odhadem;
- kovové konstrukce, které jsou součástí potrubí; uvede se název, váha;
- izolace; uvedou se souhrnně v členění podle druhu materiálů izolací s odhadem výměr;
- nátěry; uvedou se souhrnně s odhadem výměr.
1.5 Údržba základních prostředků
1.51 Technická zpráva
- určení a řešení ploch, prostorů a přístupových cest pro demontáž (zařízení, jeho uzlů, mechanizační prostředky);
- návrh potřebných úprav stavebních konstrukcí (zavěšení kladkostrojů apod.);
- přístupnost a vyměnitelnost součástí a uzlů (max. rozměry, váhy, možnost jejich dopravy);
- výčet kapacity a technická data zařízení provozovatele určených pro údržbu.
Poznámka: Obsah technické zprávy je nutno projednat s dodavateli a provozovatelem, event. uplatnit požadavky ve výchozích technických údajích
.
1.52 Výkresy
Zpravidla se zpracovávají do hloubky výchozích technických údajů s použitím výkresů technologické části, popř. stavební části úvodního projektu.
1.53 Seznam strojů a zařízení
Zpracovává se obdobně podle 1.13.
Poznámka: Vypracování dokumentace podle bodů 1.52 a 1.53 přichází v úvahu jen v případech, kdy požadavky na údržbu vyvolávají potřebu mechanizačních, dopravních či jiných prostředků, které je nutno hradit z investičních prostředků na stavbu.
1.6 Specifikace dodávek s dlouhou dodací lhůtou
1.61 Specifikace dodávek a prací, které je nutno vzhledem k jejich dlouhým dodacím lhůtám a plánované lhůtě výstavby zajistit předem.
Specifikaci odevzdá generální projektant investorovi v dohodnutém rozsahu a termínu.
D.
Stavební část
1. Pozemní objekty
1.1 Architektonicko-stavební řešení
1.11 Technická zpráva
- zásady funkčního, technického, architektonického a výtvarného řešení; uvádějí se zejména výsledky průzkumných prací, způsob založení stavebních objektů, popis nosných konstrukcí, požadavky na vnější a vnitřní vybavení; případné odchylky od typových podkladů a doklad o jejich projednání;
- charakteristika a popis technických řešení stavebních objektů z hlediska hygieny a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a navrhovaná řešení;
- stručný popis osvětlení, větrání a klimatizace s uvedením hlavních údajů;
- popis statického působení konstrukcí;
- zvláštní požadavky na ochranu proti korozi apod.;
- u rekonstrukcí památkových objektů obsahuje též řešení z hlediska památkové ochrany a z hledisek umělecko-historických.
1.12 Výkresy (podle povahy, velikosti a složitosti zpravidla v měřítku 1 : 200) obsahují:
- půdorysy; vyjadřují stavebně architektonickou dispozici ve vazbě na modulovou síť, obsahují zejména rozhodující rozměry hlavních konstrukcí, včetně základů podle předběžného statického výpočtu, výškové kóty podlaží, podest apod., označení místností podle účelu (v legendě) a jejich plošné výměry, podlahy a obklady s charakteristickým popisem, druh izolací proti zemní vlhkosti, tlakové agresívní vodě a proti agresívnímu prostředí, obrysově hlavní vnitřní zařízení, pokud ovlivňuje dispozici;
- řezy; vyznačují se schematicky nosné konstrukce včetně základů, výškové kóty jednotlivých podlaží, říms, hřebenů, vstupů a okolního terénu rostlého i upraveného, vztažené k úrovni prvního podlaží, pro které se udá i nadmořská výška;
- pohledy s udáním jakosti a druhu omítky a barvy; povrch rostlého i upraveného terénu stavebního objektu; kóty jednotlivých podlaží, říms, hřebenů, vstupů, rostlého i upraveného terénu;
- schematické výkresy konstrukcí, popřípadě s vyznačením zatížení;
- doplňkové výkresy; zpracovávají se podle potřeby jako perspektiva, axonometrie, panoramatický pohled, barevné řešení interiéru; zvláštní studie, např. akustiky, osvětlení, tepelného sálání apod.;
Dokumentace strojů a zařízení, které jsou součástí stavební části se zpracovává obdobně jako v části C.
1.2 Zdravotně technická instalace a požární vodovod
1.21 Technická zpráva
Udává na základě bilancí potřebu vody, plynu, množství splašků a provozní podmínky (tlak, rychlost, roční i špičková spotřeba) a zdůvodňuje připojení na venkovní sítě.
1.22 Výkresy
- do půdorysů (obvykle jde o suterén) se zakreslí schematicky ležaté rozvody i se strojním zařízením; stavební úpravy jako rýhy, drážky a prostupy se nekreslí;
- do půdorysů stavebních výkresů se schematicky zakreslí umývadla, klozety, instalační jádra apod.
1.23 Seznam hlavních zařízení
Uvádí se souhrnně za pozemní objekty.
1.3 Vytápění
1.31 Technická zpráva
Uvede na základě bilance potřebu tepla s udáním média a parametrů; řeší se možnost napojení na zdroj nebo na venkovní rozvod a systém regulačního zařízení; zdůvodňuje volbu systému.
1.32 Výkresy
Do půdorysu (obvykle jde o suterén) se zakreslí schematicky horizontální rozvod; do půdorysu podlaží se schematicky zakreslí topná tělesa. Jestliže pozemní objekt obsahuje kotelnu nebo výměníkovou stanici, zpracuje se schéma a dispoziční řešení tohoto zařízení obdobně jako v části C - 1.12.
1.33 Seznam hlavních zařízení se uvede souhrnně za pozemní objekt; pro zabudovaný zdroj zpracovává se obdobně jako v části C - 1.13.
1.4 Hromosvody
1.41 Technická zpráva
Obsahuje stručný popis s uvedením místních uzemňovacích podmínek.
1.42 Výkresy
Zpracovávají se schematicky, a to jen u složitých ochranných zařízení (kdy např. se použije Faradayových klecí, ochranných sítí na stožárech apod.); uzemňovací desky se vyznačují jen značkami v půdorysech.
1.43 Seznam zařízení se zpracovává jen u složitých ochranných zařízení.
1.5 Vzduchotechnická zařízení
1.51 Technická zpráva
Uvede se popis provozu a základní údaje a charakteristika zařízení se stručným zdůvodněním volených výkonů, výchozí parametry pro výpočet zařízení, regulační systém a důležité údaje o nutných stavebních opatřeních, bilance spotřeb energie a látek a charakteristika a popis technického řešení z hlediska hygienické péče a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
1.52 Výkresy
Dispozice zařízení, prostorové umístění strojů, konstrukcí, panelů, rozváděčů, kanálů a potrubí s uvedením profilů a s kótami hlavních rozměrů ve vztahu ke stavební konstrukci a k ostatním zařízením.
1.53 Seznam strojů a zařízení se základními parametry a s charakteristikou i hrubou váhou. Izolace se uvedou souhrnně s odhadem výměr.
1.6 Vnitřní světelné a silnoproudé rozvody
1.61 Technická zpráva
Obsahuje údaje o volbě proudových soustav a napětí, bilance celkové potřeby a přehled potřeb v jednotlivých proudových soustavách, případné požadavky na řízení, blokování, ovládání apod., druh osvětlení s údaji požadované intenzity, využitelnost dosavadních zdrojů nebo popis zdroje napájení, druh prostředí, stupeň důležitosti dodávky, druh zemnění s údaji o místních uzemňovacích podmínkách a charakteristiku i popis technického řešení z hlediska hygienické péče a bezpečnosti i ochrany zdraví při práci.
1.62 Výkresy
- schéma rozvodu včetně rozváděčů;
- dispozice se zakreslenými sdruženými trasami rozvodů a umístěním rozváděčů s vyznačením druhů a informativních rozměrů tras, rozmístění a druhů svítidel.
1.63 Seznam zařízení obsahující jednotlivé položky investičních dodávek (rozváděče, skříňky, transformátory apod.) s uvedením počtu jednotek a základních technických údajů.
1.7 Sdělovací ústředny a vnitřní slaboproudé rozvody
1.71 Technická zpráva
Obsahuje popis a zdůvodnění koncepce řešení s vazbou na veřejná zařízení (napojení na veřejnou telefonní síť, popřípadě rozhlasu po drátě nebo jiná zařízení, např. rozvod televizního signálu), návrh na umístění soustřeďovacího bodu místního rozvodu, jeho plochu a stručný popis rozvodů. Ve složitých případech se připojí grafické vyjádření, např. pomocí přehledových schémat, tabulek apod.
1.72 Výkresy
Schéma rozvodů s připojením k soustřeďovacím bodům, dispozice se zakreslenými rozvody s vyznačením jejich typů, rozmístění vývodů, popřípadě strojů.
1.73 Seznam zařízení doplněný o tabulku udávající počet a druh sdělovacích a slaboproudých přístrojů v jednotlivých místnostech a prostorách s odkazem na způsob jejich napájení.
2. Inženýrské objekty
(komunikace, mosty, tunely, vnější sítě, hydroenergetické, hydrotechnické a plošné objekty, hydromeliorace a jiné)
2.1 Stavebně technické řešení
(kromě světelných, silnoproudých a vnějších sdělovacích rozvodů).
2.11 Technická zpráva
- popis inženýrského objektu (rozvodů) a pomocných zařízení;
- vyhodnocení výsledků průzkumných prací, případně výzkumných prací;
- popis funkčního a technického řešení; uvede se zejména způsob založení objektu, popis užitých zařízení, konstrukcí a jejich statického působení, popřípadě další údaje;
- požadavky na vybavení;
- úprava dotčeného režimu povrchových a podzemních vod;
- zvláštní požadavky na postup prací;
- zvláštní požadavky na provoz zařízení, údaje o množství dopravovaných materiálů, látek nebo energie, o jejich vlastnostech, dopravě, skladování, o rozvodech, o čištění apod.;
- charakteristika a popis technického řešení objektu z hlediska hygienické péče a bezpečnosti i ochrany zdraví při práci a navrhovaná opatření;
- popis řešení ochrany před korozí kovových podzemních zařízení, vyhodnocení průzkumných prací a úprav objektů na trase;
- seznam typových podkladů.
2.12 Výkresy
- výkresy inženýrského objektu;
- vytyčovací výkres objektu s označením výšek s navázáním na souřadnicovou síť a seznam směrových a výškových bodů;
- podélné profily v přiměřeném měřítku; podélné profily se nemusejí dokládat u podružných tras vodovodů a plynovodů;
- vzorové příčné řezy;
- charakteristické příčné řezy zpravidla v měřítku 1 : 100, vystihující hrubý rozsah zemních prací a technických úprav (u podzemních rozvodů se nekreslí);
- povšechné výkresy provizorních přemostění, komunikací, vodotečí, přeložek, dálkových vedení, dále objektů určených k demolici nebo k adaptaci včetně provizorních zařízení dotčených navrhovaným objektem;
- způsob zakládání inženýrského objektu se situací a charakteristickými řezy; návrh konstrukce jímky;
- povšechný výpočet kubatury zemních prací (popřípadě se schématem pohybu zemin);
- schematický plán polohy zařízení aktivní ochrany před korozí.
2.2 Vnější světelné a silnoproudé rozvody
2.21 Technická zpráva
- údaje, kde začíná a končí rozvod;
- volba proudových soustav a napětí;
- údaje instalovaných výkonů napájených míst;
- druh prostředí;
- kategorizace dodávky elektřiny;
- druh uzemnění s údaji místních uzemňovacích podmínek;
- zkratové poměry s údaji výsledků výpočtů a s uvedením výchozích parametrů; ochrany proti zkratu;
- úbytky na napětí, ztráty na výkonu s údaji výsledků výpočtů s uvedením výchozích parametrů;
- charakteristika a popis technického řešení z hlediska hygienické péče a bezpečnosti i ochrany zdraví při práci.
2.22 Výkresy
- jednopólové schéma hlavního rozvodu včetně zdrojů a údajů o přenosu energie;
- situace vnějších rozvodů zakreslená obvykle v celkové situaci s jednočarovým vyjádřením průběhu tras, popřípadě kabelových kanálů a využitých podchodů (přechodů) včetně nároků na vstupy do inženýrských objektů; vyznačení druhu a rozmístění svítidel venkovního osvětlení.
2.23 Seznam zařízení obsahuje jednotlivé položky investičních dodávek s uvedením počtu jednotek a základních technických jednotek.
2.3 Vnější sdělovací rozvody
2.31 Technická zpráva
- popis a zdůvodnění celkové koncepce řešení s vazbou na veřejná nebo jiná zařízení; ve složitých případech může být technická zpráva doplněna grafickým vyjádřením, např. pomocí přehledových schémat, tabulek apod.;
- stručný popis rozvodů;
- hodnota útlumu k nejvzdálenějším účastníkům.
2.32 Výkresy
- společné schéma všech vnějších sdělovacích rozvodů, doplněné údaji o typech a kapacitě kabelů;
- situace vnějších rozvodů s jednočarovým vyjádřením průběhu tras, popřípadě kabelových kanálů, podchodů (přechodů), včetně vstupů do objektů k soustřeďovacím bodům vnitřního rozvodu.
2.33 Seznam zařízení
Seznam kabelů s údaji délek.
3. Specifikace dodávek s dlouhou dodací lhůtou Specifikace dodávek a prací, které je nutno vzhledem k jejich dlouhým dodacím lhůtám a plánované lhůtě výstavby zajistit předem. Specifikaci odevzdá generální projektant investorovi v dohodnutém rozsahu a termínu.
Poznámky:
1. Pro inženýrské objekty, mající zčásti též charakter pozemních objektů (např. jímací objekty, čerpací stanice, čistírny odpadních vod apod.) se přiměřeně použije ustanovení části D-1 "Pozemní objekty".
2. Pokud se v pozemních a inženýrských objektech navrhují stroje a zařízení vyvolávající hluk a otřesy, obsahuje příslušná technická zpráva vždy též způsob řešení zabezpečující, aby hodnoty hlučnosti, otřesů apod. byly v souladu s příslušnými předpisy.
E.
Rozpočtová část
se zpracovává podle části páté vyhlášky.
F.
Plán organizace výstavby
1. Technická zpráva
1.1 Dodavatelský systém s vymezením rozsahu dodávek jednotlivých vyšších a jiných dodavatelů v návaznosti na členění projektové dokumentace včetně dovozu.
1.2 Lhůta výstavby, rozhodující lhůty (termíny) a komentář k časovému plánu.
1.3 Popis postupů stavebních a montážních prací podle stavebních objektů a provozních souborů z hlediska vzájemné návaznosti, z hlediska bezpečnosti prací při souběhu prací ve vztahu k časovému plánu stavby a postupů a uvádění stavby do provozu a stanovení náběhu výroby; při výstavbě za provozu dosavadních objektů a zařízení údaje o potřebě koordinace postupu provádění stavby se zřetelem na jejich provoz a bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
1.4 Základní řešení zařízení staveniště
- charakteristika staveniště,
- způsob rozpočtování zařízení staveniště,
- skladba, kapacita a podmínky využití objektů pro účely zařízení staveniště v členění
a) na trvalé stavební objekty projektované stavby, které se vybudují v předstihu tak, aby jich mohli dočasně užívat dodavatelé jako zařízení staveniště,
b) na dosavadní objekty a zařízení investora nebo jiných organizací,
c) na dočasné objekty zařízení staveniště,
- způsob zajištění provozu zařízení staveniště (voda, energie, komunikace apod.),
- postup při likvidaci zařízení staveniště.
1.5 Podmínky uvedení stavby do provozu, tj. podmínky komplexního vyzkoušení, zkušebního provozu, náběhu výroby, popř. garančních zkoušek, podle potřeby se zřetelem na zvláštní požadavky uvedení do provozu zařízení z dovozu a provozně nevyzkoušených strojů.
2. Výkresy
2.1 Kopie celkové situace stavby se zakreslením
- ploch určených pro vybudování dočasných objektů zařízení staveniště a
- všech objektů, které mají být jmenovitě určeny a rozpočtovány,
- všech vstupů i vjezdů, a to na hlavním i vedlejším staveništi,
- deponií ornice a přebytečného výkopku, popř. zemníků zřízených pro účely výstavby.
3. Časový plán stavby
3.1 U staveb, kde příslušná vláda stanovila ve státním plánu termín dokončení stavby, vypracovávají se dále uvedené grafy v kalendářním vyjádření; u ostatních staveb se vypracovávají grafy v kalendářním nebo ve lhůtovém vyjádření.
3.2 Graf postupu dalších projektových prací po úvodním projektu podle jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů s údajem, kdo zpracuje prováděcí projekty jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů nebo jejich částí; lhůty dodání prováděcích projektů generálnímu projektantovi a investorovi; lhůty pro předložení poptávky vyšším dodavatelům
- časový průběh předávání výchozích technických údajů a projektových podkladů pro prováděcí projekty.
3.3 Graf postupu provádění stavby od předpokládaného zahájení do odevzdání a převzetí, a to v členění na provozní soubory, stavební objekty a objekty zařízení staveniště, které mají být jmenovitě určeny a rozpočtovány, v rozvržení do jednotlivých let (pro první kalendářní rok v kvartálech) s termíny
- předání staveniště;
- zahájení a ukončení stavebních prací na stavebních objektech s uvedením termínu stavební připravenosti pro zahájení montáže provozních souborů;
- zahájení a skončení montážních prací jednotlivých provozních souborů s termíny (lhůtami) jejich předání k dokončení stavebních prací a termíny (lhůtami) k odevzdání a převzetí stavebních prací;
- komplexních zkoušek podle jednotlivých provozních souborů (celků) s termíny (lhůtami) jejich odevzdání a převzetí, časový průběh zkušebního provozu a termíny (lhůty) pro uvedení stavby, popřípadě jejích provozně ucelených částí do provozu (užívání);
- uvedení staveniště do původního nebo smluveného stavu (likvidace dočasných objektů zařízení staveniště, rekultivace pozemků apod.).
3.4 Časové rozvržení finančních objemů (celkem a z toho stavební a technologické části stavby)
- výkaz hlavních objemů a potřeb hlavních materiálů (v členění podle grafu postupu provádění stavby 3.3);
- časové rozvržení příchodu a odchodu pracovníků pro provádění stavební části a pro montáž technologického zařízení jako podklad pro zajištění rozsahu zařízení staveniště pro pracovníky potřebného v průběhu provádění stavby.
4. Doklady
- o projednání možnosti používání trvalých objektů (dosavadních a budovaných v rámci stavby) pro potřeby zařízení staveniště s organizací, která zajišťuje (obstarává) zařízení staveniště;
- o projednání plánu organizace výstavby s dodavateli investora.
Příl.10
Úvodní projekt nevýrobní stavby
Úvodní projekt má tyto části:
A. Průvodní zpráva
B. Souhrnné řešení stavby
C. Stavební část
D. Technologická část
E. Rozpočtová část
F. Plán organizace výstavby
Obsah jednotlivých částí:
A.
Průvodní zpráva
- název stavby, místo, okres (kraj), názvy a adresy investora a generálního projektanta,
- výchozí podklady, na základě kterých byl úvodní projekt vypracován,
- přehled uspořádání úvodního projektu,
- členění stavby na stavební objekty, popřípadě i na provozní soubory,
- dodavatelský systém s uvedením vyšších a dalších rozhodujících dodavatelů.
B.
Souhrnné řešení stavby
1. Ekonomická zpráva
se zpracovává jako oddělitelná část podle přílohy č. 1.
2. Souhrnná technická zpráva
objasňuje celkové řešení stavby a obsahuje zejména:
- zásady celkového urbanistického, architektonického a technického řešení stavby;
- stručné odůvodnění a popis staveniště s odkazem na provedený výběr staveniště, zhodnocení a výsledky provedených průzkumných prací, u rekonstrukcí dosavadních staveb včetně památkových objektů zhodnocení stavu objektů z hlediska stavebně technického, popř. stavebně historického;
- popis způsobu napojení stavby na dopravní systém, zásady řešení dopravy na území stavby s bilancí ploch potřebných pro dopravní zařízení, popřípadě zvláštních dopravních zařízení;
- hlavní zásady hrubé výškové úpravy staveniště s hrubou bilancí zemních prací, včetně údajů o skrývce ornice a místě jejího uskladnění;
- popis úprav území stavby, rekultivace a sadových úprav, včetně zařízení hřišť všeho druhu, osvětlení vnějších ploch apod.;
- údaje o souvisících investicích a způsob jejich zajištění;
- vyhodnocení stavby z hlediska hluku dopravy silniční, železniční a letecké;
- vliv provozu stavby na okolí a naopak, popis ochranných pásem všeho druhu včetně opatření pro jejich správnou funkci a využití;
- údaje o způsobu zajištění požární ochrany s popisem řešení zařízení PO a CO;
- zdůvodnění odchylek řešení oproti zásadám stanoveným ve výchozích podkladech a v dokladech o projednání v průběhu zpracování úvodního projektu;
- popis způsobu napojení stavby na všechny druhy sítí inženýrských, energetických a spojových s uvedením bilancí potřeby ve vztahu k výsledkům průzkumu a k dosavadním nařízením a se zásadami řešení;
- popis způsobu ochrany před korozí podzemních kovových zařízení;
- charakteristika provozu a popis technického řešení stavby z hlediska hygienické péče, bezpečnosti i ochrany zdraví při práci;
- rozsah bezpečnostních opatření při provádění stavebních a montážních prací za provozu;
- popř. údaje o automatizovaném systému řízení podniku (obdobně jako v části B/2.9 přílohy č. 9).
Poznámka: Při výskytu agresívní půdy, spodní vody a bludných elektrických proudů obsahuje souhrnná technická zpráva také způsob řešení pasívní a společné ochrany.
3. Výkresy
3.1 Celková situace stavby (zastavovací plán) vypracovaná zpravidla v měřítku 1 : 1000 až 1 : 500 obsahuje:
- světové strany, směr a častost převládajících větrů;
- vyznačení průzkumu staveniště (sondy, podzemní voda, území inundační, poddolované a sesuvní), pokud tento průzkum není uveden ve zvláštních výkresech;
- dosavadní stav polohově a výškově, s vyznačením pevných bodů a s vyznačením dosavadních pozemních a inženýrských objektů (komunikace, rozvody vody, plynu, kanalizace, elektrické vedení silnoproudé a slaboproudé, topné kanály apod.), jakož i označení chráněných objektů stavebních i přírodních;
- navrhované zastavění včetně napojení na pozemní a inženýrské objekty s vyznačením podchodů pod komunikacemi, úprava staveniště včetně demolic; možnosti rozšíření;
- základní rozměry určující velikost navrhovaného zastavění a jeho polohu na pozemku (ve vztahu k polohovým a výškovým bodům, k osám tras komunikací apod.);
- situační vyznačení pěších a parkových komunikací, hřišť, drobné architektury a zeleně;
- vyznačení výškových kót prvních podlaží stavebních objektů a orientačních výškových kót upraveného terénu;
- označení ochranných pásem hygienických a bezpečnostních vzdáleností;
- označení hlukových pásem dopravy silniční, železniční a letecké, jakož i vyznačení náletových kuželů;
- názvy přilehlých dosavadních prostorů (ulic, náměstí apod.), popřípadě čísla parcel a bloků;
- legenda jednotlivých objektů;
- vyznačení plochy pozemků zastavěných a nezastavěných v m2 a v procentech;
- situační vyznačení řešení PO a CO v rozsahu stavby.
3.2 Orientační vytyčovací plán stavby s vyznačením použité měřické sítě, včetně údajů o základních výškových bodech.
3.3 Koordinační plán s orientačním vyznačením všech sítí, popřípadě s řešením způsobu jejich křížení; ve složitých případech soulad prostorového řešení s prostředím se podle potřeby dokumentuje perspektivními nebo panoramatickými pohledy (event. fotografiemi modelů), které objasňují architektonické řešení.
3.4 V případě potřeby se vypracují základní schémata (zásobování vodou, kanalizace, zásobování elektřinou, rozvodu páry nebo horké vody apod.), které lze účelně slučovat, popřípadě zakreslovat do celkové situace nebo nahrazovat tabulkami.
4. Doklady
- výpis z protokolu o schválení projektového úkolu;
- územní rozhodnutí o umístění stavby;
- výsledky projednání úvodního projektu s příslušnými orgány a organizacemi, jakož i s dodavateli podle § 37 a 38 vyhlášky.
C.
Stavební část
1. Pozemní objekty
1.1 Architektonicko-stavební řešení
1.11 Technická zpráva
- zásady řešení funkčního, technického, architektonického a výtvarného; zejména se uvádějí výsledky průzkumných prací, způsob založení objektů, popis nosných konstrukcí, požadavky na vnější a vnitřní vybavení; případné odchylky od schválených typových podkladů a doklad o jejich projednání;
- charakteristika a popis technického řešení stavebních objektů z hlediska hygienické péče a bezpečnosti i ochrany zdraví při práci a navrhovaná řešení;
- stručný popis osvětlení, větrání, klimatizace a akustických podmínek s uvedením hlavních údajů;
- popis statického působení konstrukce, zvláštní požadavky na ochranu proti korozi apod.;
- u rekonstrukcí památkových objektů obsahuje též řešení z hlediska památkové ochrany a z hlediska umělecko-historického.
1.12 Výkresy (zpravidla v měřítku 1 : 200) obsahují:
- půdorysy, které vyjadřují stavebně architektonickou dispozici ve vazbě na modulovou síť a obsahují zejména rozhodující rozměry hlavních konstrukcí včetně základů podle předběžného statického výpočtu, výškové kóty podlaží, podest apod., označení místností podle účelu (v legendě) a jejich plošné výměry, podlahy a obklady s charakteristickým popisem, druh izolací proti zemní vlhkosti, proti tlakové agresívní vodě a proti agresívnímu prostředí, bludným elektrickým proudům; dále obsahují obrysově hlavní vnitřní zařízení, pokud ovlivňuje dispozici;
- řezy, v nichž se vyznačují schematicky nosné konstrukce včetně základů, výškové kóty jednotlivých podlaží, říms, hřebenů, vstupů a okolního terénu rostlého i upraveného, vztažené k úrovni prvního podlaží, pro které se udá i nadmořská výška;
- pohledy s udáním jakosti a druhu omítky a barvy, povrchu rostlého i upraveného terénu stavebního objektu a s vyznačením kót jednotlivých podlaží, říms, hřebenů, vstupů, rostlého i upraveného terénu;
- schematické výkresy konstrukcí, popřípadě s vyznačením zatížení;
- doplňkové výkresy zpracovávané podle potřeby jako perspektiva, axonometrie, panoramatický pohled, barevné řešení interiéru, zvláštní studie, např. akustiky, osvětlení, tepelného sálání apod.
1.2 Zdravotně technická instalace a požární vodovod
1.21 Technická zpráva
Uvádí na základě bilance potřebu vody, plynu, množství splašků a provozní podmínky (tlak, rychlost, roční i špičková spotřeba) a zdůvodňuje připojení na venkovní sítě.
1.22 Výkresy
- do půdorysu (obvykle suterénu) se zakreslí schematicky ležaté rozvody i se strojním zařízením; stavební úpravy jako rýhy, drážky a prostupy se nekreslí;
- do půdorysů stavebních výkresů se schematicky zakreslí umyvadla, klozety, instalační jádra apod.
1.23 Seznam hlavních zařízení
Uvádí se souhrnně za stavební objekt.
1.3 Vytápění
1.31 Technická zpráva
Uvádí na základě bilance potřebu tepla s udáním média a parametrů; řeší možnost napojení na zdroj nebo na venkovní rozvod a systém regulačního zařízení; zdůvodňuje volbu systému.
1.32 Výkresy
Do půdorysu (obvykle suterénu) se zakreslí schematicky horizontální rozvod; do půdorysu podlaží se schematicky zakreslí topná tělesa. Jestliže stavební objekt obsahuje kotelnu nebo výměníkovou stanici, zpracuje se schéma a dispoziční řešení tohoto zařízení obdobně jako v části C přílohy č. 9.
1.33 Seznam hlavních zařízení
Uvádí se souhrnně za stavební objekt; pro zabudovaný zdroj zpracovává se obdobně jako v části C přílohy č. 9.
1.4 Hromosvody
1.41 Technická zpráva
Obsahuje stručný popis s uvedením místních uzemňovacích podmínek.
1.42 Výkresy
Zpracovávají se schematicky, a to jen u složitých zařízení (kdy se např. použije Faradayových klecí, ochranných sítí na stožárech apod.), uzemňovací desky se vyznačují jen značkami v půdorysech.
1.43 Seznam zařízení
Zpracovává se jen u složitých ochranných zařízení.
1.5 Vzduchotechnická zařízení
1.51 Technická zpráva
Uvede se popis provozu a základní údaje a charakteristika zařízení se stručným zdůvodněním volených výkonů, výchozí parametry pro výpočet zařízení, regulační systém a důležité údaje o nutných stavebních opatřeních, bilance spotřeb energie a látek a charakteristika a popis technického řešení z hlediska hygienické péče a bezpečnosti práce i ochrany zdraví při práci.
1.52 Výkresy
Dispozice zařízení, prostorové umístění strojů, konstrukcí, panelů, rozváděčů, kanálů a potrubí s uvedením profilů a s kótami hlavních rozměrů ve vztahu ke stavební konstrukci a k ostatním zařízením.
1.53 Seznam strojů a zařízení
Uvádí základní parametry, charakteristiku, hrubou váhu a izolace souhrnně s odhadem výměr.
1.6 Vnitřní světelné a silnoproudé rozvody
1.61 Technická zpráva
Obsahuje údaje o volbě proudových soustav a napětí, bilanci celkové potřeby a přehled potřeb v jednotlivých proudových soustavách, případné požadavky na řízení, blokování, ovládání apod.; druh osvětlení s údaji požadované intenzity, využitelnost dosavadních zdrojů nebo popis zdroje napájení, druh prostředí, stupeň důležitosti dodávky, druh zemnění s údaji o místních uzemňovacích podmínkách a charakteristiku a popis technického řešení z hlediska hygienické péče a bezpečnosti i ochrany zdraví při práci.
1.62 Výkresy
Schéma rozvodu včetně rozváděčů, dispozice se zakreslenými sdruženými trasami rozvodů s umístěním rozváděčů, s vyznačením druhů a informativních rozměrů tras, rozmístění a druhu svítidel.
1.63 Seznam zařízení
Uvádí jednotlivé položky investičních dodávek (rozváděče, skříňky, transformátory apod.) s uvedením počtu jednotek a základních technických údajů.
1.7 Vnitřní sdělovací a slaboproudé rozvody
1.71 Technická zpráva
Obsahuje popis a zdůvodnění koncepce řešení s vazbou na veřejná zařízení (napojení na veřejnou síť, popřípadě síť rozhlasu po drátě nebo i jiná zařízení, např. rozvod televizního signálu), návrh na umístění soustřeďovacího bodu místního rozvodu, jeho plochu a stručný popis rozvodů. Ve složitých případech se připojí grafické vyjádření, např. pomocí přehledových schémat, tabulek apod.
1.72 Výkresy
Schéma rozvodů s připojením k soustřeďovacím bodům; dispozice se zakreslenými rozvody a vyznačením jejich typů, rozmístěním vývodů, popřípadě přístrojů.
1.73 Seznam zařízení doplněný o tabulku udávající počet a druh sdělovacích a slaboproudých přístrojů v jednotlivých místnostech a prostorách s odkazem na způsob jejich napájení.
1.8 Ostatní zařízení (která jsou součástí stavebního objektu). Dokumentace obsahuje technickou zprávu, výkresy a seznam v nezbytném rozsahu.
2. Inženýrské objekty
Dokumentace inženýrských objektů se zpracovává podle přílohy č. 9, části D-2.
D.
Technologická část
Technologická část úvodního projektu se zpracovává jen u staveb zahrnujících provozní zařízení (souhrn strojů a zařízení), které má charakter provozního souboru. Technologická část se zpracovává jako pro provozní soubory podle přílohy č. 9, části C, s výjimkou veřejných telefonních ústředen.
1. Veřejné telefonní ústředny
1.1 Technická zpráva
- volba typů a druhů zařízení, výpočet hodnot zaručujících provoz navržených zařízení, zdůvodnění odchylek od projektového úkolu;
- požadavky na prostředí a na stavebně technické úpravy;
- popis nestandardního zařízení, jeho funkce včetně potřebných parametrů;
- popis uspořádání provozu a počet zaměstnanců;
- možnost dalšího rozšíření a řešení nouzového provozu;
- řešení uzemnění.
1.2 Výkresy
- funkční bloková schémata (přehledová);
- přehledové schéma sdělovací sítě (pokud to povaha investice vyžaduje);
- skupinový plán;
- kabelový plán;
- dispozice strojů a zařízení, včetně proudových zdrojů ve vhodném měřítku, která vyjadřuje rozmístění strojů a zařízení, délky a typy stojanových řad s kótováním jednotlivých zařízení vzájemně a od stavebních konstrukcí včetně silových vývodů a osvětlovacích těles; u proudových zdrojů se uvedou údaje o spotřebě a výkonu zařízení;
- u nestandardních zařízení schematický náčrt zařízení s návrhem uspořádání výstroje;
- situační výkres uzemnění zařízení;
- orientační obsazení mezilehlých rozvodů a hlavního rozvodu.
1.3 Seznam strojů a zařízení
Obsahuje soupis strojů a zařízení s uvedením ceníkových čísel podle výrobců.
Poznámka:
a) V rámci provozního souboru veřejné telefonní ústředny se projektuje kabelové spojení mezi hlavním rozvodem a kabelovnou včetně roštu, a to na konečnou kapacitu ústředny.
b) U pobočkových ústředen se technická zpráva i výkresová část zpracují zjednodušeně přiměřeně funkci, typu a kapacitě ústředny. Spojovací vedení mezi svislou stranou hlavního rozvodu a pobočkovými stanicemi se řeší jako součást vnitřního sdělovacího rozvodu.
E.
Rozpočtová část
se zpracovává podle části páté vyhlášky.
F.
Plán organizace výstavby
se zpracovává podle přílohy č. 9 části F.
Příl.11
Prováděcí projekty
Obsah prováděcích projektů:
- zpracovaných ve stavební části stavby na jednotlivé stavební objekty (pozemní objekty, inženýrské objekty), popřípadě jejich ucelené části;
- zpracovaných v technologické části stavby na jednotlivé provozní soubory (dílčí provozní soubory), popřípadě jejich ucelené části.
A.
Prováděcí projekt stavebního objektu
Společné zásady:
a) Technické zprávy
Zpracovávají se ve stejné skladbě jako v úvodním projektu. Zpřesňují, doplňují a zdůvodňují veškeré údaje a odchylky oproti úvodnímu projektu. Dále uvádějí výsledky doplňujících průzkumů a výpočtů, zdůvodňují technické, konstrukční, popř. dispoziční řešení. Stanoví případné zvláštní podmínky pro provádění, montáž nebo technologické postupy. Ve zprávě se uvádějí i popisy ochranných nátěrů (zejména u technických zařízení budov), dále zvláštní požadavky na obsluhu a chod zařízení a vybavení objektů, popisy neobvyklých a nestandardních zařízení; odvolávky na použité technické normy a typové podklady (popř. typizační směrnice), popis výtvarného a barevného řešení interiéru i exteriéru (popis způsobů úpravy povrchů, obkladů, zvolených barevných odstínů apod.).
b) Výpočty
Zpracovávají se v souladu s příslušnými technickými normami a připojují se jako doklady (A-5).
c) Legendy
Doplňují výkresy jen v nezbytném rozsahu o údaje, které nebylo možno vyjádřit graficky.
d) Výkresy podrobností (detailů)
Zobrazují neobvyklé nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a ke kterým je třeba při realizaci přihlédnout.
1. Pozemní objekty
1.1 Architektonicko-stavební řešení
1.11 Technická zpráva
Zpracovává se podle společných zásad.
1.12 Výkresy (podle povahy, velikosti a složitosti)
- zpravidla v měřítku 1 : 100 nebo 1 : 50,
- situační výkres objektu; zakresluje se do mapového podkladu s určením stavební čáry, s vyznačením pevného výškového bodu a souřadnicového systému stavby a s napojením na související inženýrské objekty (komunikace, vnější sítě apod.),
výkresy (půdorysy, řezy, průčelí) v měřítku 1 : 50 nebo 1 : 100, dále výkresy podrobností v měřítku 1 : 20 (1 : 25) až 2 : 1, kterými se zobrazí a označí:
- terén (dosavadní a upravený) navazující na stavební objekt,
- výkopy s uvedením figur, geologických vrstev, hladin podzemní vody, návaznosti na původní a upravený terén, odvodnění výkopu,
- základy včetně prostupů, drážek a kanálů souvisících se základy šachty, základy pod stroje, s návazností na upravený terén apod.,
- svislé konstrukce nosné i nenosné,
- úpravy povrchů, komínové a ventilační průduchy, schodiště, rampy, strojní konstrukce včetně podlah, nosné střešní konstrukce a střešní pláště včetně světlíků, oplechování, větracího systému, dilatací, řešení sklonů apod.,
- otvory včetně výplní otvorů (okna, dveře, vrata, výkladce),
- stavební úpravy, jako např. drážky, prostupy, výklenky, obezdívání, plentování, kanálky v podlahách, základy pro stroje a zařízení.
Poznámka: Jednotlivými půdorysy a řezy musí být jednoznačně určeny tvary, druhy a objemy konstrukcí, dále objemy, popř. rozměry prostorů (místností); jednotlivými pohledy na důležitá průčelí se zobrazí jejich řešení zachycující prostorové a výtvarné vztahy navrhovaných objektů k prostředí. Podle potřeby se vypracuje i barevné řešení.
1.13 Výpisy a seznamy, zejména výpisy truhlářských výrobků (oken, dveří, vrat apod.), zámečnických výrobků (okna, vrata, výkladce, žebříky, zábradlí apod.), klempířských výrobků (střešních žlabů, odpadů apod.), dále výpisy betonových a jiných prefabrikátů, seznamy podrobností, seznamy stavebních úprav apod. (mohou být též součástí výkresů).
1.14 Dokumentace strojů a zařízení, které jsou součástí stavební části, se zpracovává přiměřeně jako dokumentace obdobných strojů a zařízení technologické části.
1.2 Betonové konstrukce
1.21 Technická zpráva
Zpracovává se podle společných zásad.
1.22 Podrobný statický výpočet
Stanoví tvar a rozměry jednotlivých částí (prvků) nosné konstrukce, včetně základů pod stroje a zařízení; určuje jakost jednotlivých částí konstrukce i podmínky, kterým konstrukce musí vyhovět.
1.23 Výkresy výztuže a tvarů (kromě typizovaných prvků) v měřítku 1 : 50 nebo 1 : 25, ve složitějších případech v měřítku 1 :10 - 1 : 5; součástí každého výkresu výztuže je výkaz výztuže s označením druhů a profilů oceli.
1.24 Výkres skladby prefabrikovaných konstrukcí
Zpravidla v měřítku 1 : 50 nebo 1 : 100 s charakteristickými řezy a s označením dutin, které budou použity pro instalace; podle potřeby s vyznačením bytových jader dodávaných vcelku.
1.25 Doplňující výkresy a údaje pro prefabrikované konstrukce (s výjimkou konstrukcí podle typových podkladů) s vyznačením podrobností styků jednotlivých prvků, s uvedením technologie svařování a zálivek a s údaji o spojovacím materiálu.
1.3 Konstrukce kovové, dřevěné a jiné
1.31 Technická zpráva
Zpracovává se podle společných zásad.
1.32 Podrobný statický výpočet (obdobný jako u 1.22).
1.33 Výkresy
- přehledné výkresy v měřítku zpravidla 1 : 100, 1 : 30, popř. 1 : 200 nebo 1 : 20, pomocí pohledů, řezů a půdorysů se určí skladba a funkce konstrukce, dále vazba na ostatní části stavby a na technologická zařízení. Výkresy se kreslí v takové podrobnosti, aby bylo možno určit prvky (dílce) a označit jednotlivé průřezy konstrukce;
- výkresy kotvení v měřítku zpravidla 1 : 50, 1 : 20 (1 : 15); pomocí půdorysů a detailů se určí poloha uložení a druh kotvení konstrukce. Součástí těchto výkresů jsou údaje o zatížení základů a schéma zatížení.
1.34 Výkaz materiálu podle jednotlivých průřezů; přípojný materiál - u kovových konstrukcí včetně styčníkových plechů a přípojových úhelníků - se uvádí souhrnně v m, popř. m2.
1.4 Zdravotně technická instalace, vnitřní plynovod a požární vodovod
1.41 Technická zpráva
Zpracovává se podle společných zásad.
1.42 Výkresy (v měřítku stavebních výkresů)
- situace s vyznačením přípojek a jejich připojení na zdroje, s dimenzemi, výškovými údaji a s vyznačením spádu;
- výkresy podlaží se zařizovacími předměty, s určením typů a rozměrů, označením stoupacího potrubí a odbočkových vedení s dimenzemi; jsou-li v podlaží umístěny stroje a zařízení netechnologické povahy, též jejich dispozice;
- schéma rozvodu s potřebnými řezy;
- výkresy ležatého potrubí s vyznačením spádu, tvarovek a dimenzí a s potřebnými podélnými řezy.
1.43 Seznam strojů a zařízení
1.5 Vytápění
1.51 Technická zpráva
Zpracovává se podle společných zásad.
1.52 Výkresy
- dispozice a schémata kotelny a strojovny se zpracovávají obdobně podle části B;
- výkresy podlaží s označením svislých potrubí, popř. i ležatých rozvodů, místností s udáním požadované teploty, s vyznačením typu a velikosti topných těles, popřípadě jejich armatur;
- schéma rozvodu a příslušné řezy.
1.53 Seznam strojů a zařízení
1.6 Hromosvody
1.61 Technická zpráva
Zpracovává se podle společných zásad a obsahuje dále zdůvodnění typů a rozmístění jímací soustavy, napojení na uzemňovací soustavu, propojení zemničů včetně popisu volených materiálů.
1.62 Výkresy
- schéma napojení jímačů na uzemňovací soustavu a propojení zemničů;
- dispoziční výkresy jímačů na střechách, popřípadě Faradayovy sítě, včetně detailů provedení svodů zemničů a propojení kovových konstrukcí objektů.
1.63 Seznam zařízení
1.7 Vzduchotechnická zařízení
1.71 Technická zpráva
Zpracovává se podle společných zásad.
1.72 Výkresy
- funkční schéma zařízení s údaji nutnými pro vyregulování systému;
- dispozice vzduchotechnického zařízení; řeší konečné rozmístění a polohu strojů, konstrukcí, panelů, rozváděčů, obsluhovacích plošin, úplného potrubí, kanálů a všech tras ostatních vedení atd.; zpracovává se jako dispozice strojů a zařízení podle části B.
1.73 Seznam strojů a zařízení
1.8 Vnitřní světelné a silnoproudé rozvody
1.81 Technická zpráva
Zpracovává se podle společných zásad a obsahuje dále výsledky výpočtů, uzemnění, úbytky napětí, intenzity osvětlení, popřípadě zkratových proudů.
1.82 Výkresy
- jednopólové schéma vyjadřující elektrický rozvod v řešeném objektu; obsahuje vstupní stanici, hlavní a přidružené rozváděče, napájení jednotlivých zařízení, spotřebičů a svítidel, s udáním proudových soustav a přenášených výkonů;
- jednopólové, popřípadě vícepólové schéma základní, s označením typu a druhu zařízení, vystihující způsob napájení, zajištění, měření a ochran, členěné podle jednotlivých rozváděčů nebo zařízení; pomocné obvody (např. ovládací, blokové) mohou být vyjádřeny pouze v řádkovém schématu;
- schéma (např. řádkové) vystihující způsob řízení obsluhy, řešení vazby, blokování a dalších speciálních požadavků, s vyznačením umístění přístrojů různých zařízení;
- podrobné instalační schéma (půdorys), světelné a motorové instalace se svítidly, zásuvkami, vypínači; motory a rozváděče; ochranné propojení a uzemnění částí podle ČSN a označení druhu a průřezů kabelů a vodičů;
- výkresy tras rozvodů s udáním rozměrů profilů kanálů, lávek apod., se souhrnným vyjádřením uložených kabelů a vodičů v trasách, v souladu se soupisem kabelů a vodičů;
- výkresy uzemňovací soustavy obsahující návrh uzemňovací sítě, s uvedením počtu uzemňovacích jímek a zemničů a jejich provedení.
1.83 Seznam strojů a zařízení
Obsahuje též soupis kabelů a vodičů (tabulky s uvedením druhů, průřezů, délek, napětí a cílového označení ve shodě s výkresy).
1.9 Sdělovací ústředny a vnitřní sdělovací rozvody
1.91 Technická zpráva
Zpracovává se podle společných zásad a obsahuje dále způsob uzemnění, popis zařízení s uvedením parametrů, odvolávku na použité typové podklady.
1.92 Výkresy
Schéma a dispoziční výkresy se zpracovávají jako upřesnění výkresů úvodního projektu.
1.93 Seznam strojů a zařízení
2. Inženýrské objekty
2.1 Stavebně technické řešení
(pro všechny objekty kromě vnějších světelných, silnoproudých a sdělovacích rozvodů)
2.11 Technická zpráva
Zpracovává se podle společných zásad.
2.12 Podrobné statické výpočty; hydrotechnické a jiné výpočty
2.13 Výkresy
(Zpracovávají se na základě podrobného zaměření terénu v místech tras a objektů.)
- podrobná přehledná situace v přiměřeném měřítku;
- vytyčovací výkres objektů a tras, doplněný topografiemi pevných směrových a výškových bodů;
- podélný profil s vyznačením všech křížení a odbočení;
- vzorové příčné řezy v měřítku zpravidla 1 : 50;
- příčné řezy v měřítku zpravidla 1 : 100 v potřebných vzdálenostech;
- výkresy rozvozu hmot;
- výkresy výkopových a výlomových prací;
- výkresy propustků, opěrných nebo zárubních zdí, lávek, podchodů apod.;
- výkresy složitých křižovatek, přípojek a odboček komunikací a podchodů dálkových vedení;
- kladečské výkresy;
- přehledné výkresy objektů, tj. půdorysy, řezy a pohledy zpracované v měřítku zpravidla 1 : 50 nebo 1 : 100;
- výkres založení spodní stavby (jímek, pažení základových jam, odkopů, zařízení pro zakládání a čerpání vody během výstavby);
- výkresy konstrukcí i pomocných konstrukcí s vyznačením druhu a jakosti použitých hmot;
- výkresy výztuže;
- výkresy tvarů;
- výkresy podrobností konstrukcí (dilatace, ložisko kotvení, izolace, odvodnění apod.);
- výkresy nestandardních výrobků, jako podklad pro vypracování dílenských výkresů);
- schematický plán zařízení aktivní ochrany před korozí;
- kladečská schémata se zakreslením tvarovek a armatur.
2.14 Seznam strojů a zařízení
2.2 Vnější světelné a silnoproudé rozvody
2.21 Technická zpráva
Zpracovává se podle společných zásad a obsahuje dále výsledky výpočtů zkratových proudů, uzemnění, úbytků na napětí, intenzity osvětlení.
2.22 Výkresy
- jednopólové schéma vyjadřující elektrický rozvod; obsahuje vstupní stanici, hlavní a podružné rozváděče, napájení jednotlivých zařízení, spotřebičů a svítidel s udáním proudových soustav a přenášených výkonů a zkratových poměrů;
- jednopólové, popřípadě vícepólové schéma s označením typu a druhu zařízení, vystihující způsob napájení, zajištění, měření a ochran, členěné podle jednotlivých rozváděčů nebo zařízení; pomocné obvody (např. ovládací, blokové) mohou být vyjádřeny pouze v řádkovém schématu;
- schéma (např. řádkové) a popis vystihující způsob řízení, obsluhy, řešení vazby, blokování a dalších speciálních požadavků, s vyznačením umístění přístrojů různých zařízení;
- vyznačení intenzity osvětlení v jednotlivých prostorách (možno nahradit tabulkou);
- dispozice zařízení se zakreslením rozvodu silnoproudu;
- výkres zakótovaných tras kabelových rozvodů s udáním rozměrů profilů kanálů, lávek apod., se souhrnným vyjádřením uložených kabelů a vodičů v trasách, v souladu se soupisem kabelů a vodičů;
- vzorové příčné řezy výkopů a uložení kabelů;
- výkresy přechodů a křižování;
- výkresy uzemňovací soustavy, obsahující schéma a dispozice uzemňovací sítě, jakož i uvedení počtu uzemňovacích jímek a zemničů i jejich provedení;
- dispoziční umístění svítidel, stožárů a spotřebičů s udáním typů a výkonů.
2.23 Seznam zařízení; obsahuje též soupis kabelů a vodičů (tabulky s uvedením druhu, průřezu, délek, napětí a cílového označení).
2.3 Vnější sdělovací rozvody
2.31 Technická zpráva
Zpracovává se podle společných zásad.
2.32 Výkresy
- společné schéma všech vnějších sdělovacích rozvodů (z úvodního projektu), doplněné dimenzemi vodičů a uvedením délek jednotlivých kabelů;
- dispozice, která obsahuje zakótované trasy jednotlivých rozvodů (vzdálenosti pevných a neměnných bodů);
- vzorové příčné řezy výkopů a uložení kabelů;
- výkresy přechodů a křižování a dále skříní a konstrukcí pro kabelové závěsy.
2.33 Seznam zařízení
3. Strojně stavební dispozice se zpracovává jako doplněk dispozice strojů a zařízení (část B 1.12) v případech, kdy v této dispozici nelze vyjádřit v potřebných podrobnostech soulad technologické části se stavební částí a jejich návaznosti.
Obsahuje vždy nezbytné výkresy detailů, potřebných k dostatečnému ověření souladu mezi stroji a zařízeními a jejich základy a souladu mezi stroji a zařízeními a stavební konstrukcí a jejich základy.
Stroje a zařízení se kótují vzhledem k jejich umístění, ve vztahu k základům a stavební konstrukci; ze stavební části se kótují hlavní rozměry konstrukcí a základů; kótování je provedeno v milimetrech.
4. Rozpočtová část
Zpracovává se podle části páté vyhlášky.
5. Doklady podle § 41 odst. 2 vyhlášky.
B.
Prováděcí projekt provozního souboru
1. Společné zásady
Technická zpráva
Zpracovává se ve stejné skladbě a v nezbytném rozsahu jako technická zpráva úvodního projektu, s uvedením konečných údajů a se zdůvodněním případných odchylek. Každá technická zpráva obsahuje u dosud nevyráběných strojů a zařízení výsledek šetření o patentové a licenční nezávadnosti na podkladě prohlášení výrobce zařízení.
1.1 Výrobní (provozní) zařízení
Prováděcí projekty jiných provozních souborů, jako jsou přípojná potrubí, napájecí rozvody, transformovny, spínací stanice, vzduchotechnická zařízení, automatizované systémy řízení výrobního procesu (vyšší stupně řízení) apod., se zpracovávají přiměřeně jako pro provozní soubory výrobního (provozního) zařízení.
1.11 Technická zpráva
Zpracovává se podle společných zásad a dále obsahuje popis provedení ochranných a protiúrazových nátěrů, popřípadě značek pro jednotlivá média nebo skupiny strojů a zařízení; určení druhů konečných barev (se zřetelem na řešení interiéru).
1.12 Výkresy
- dispozice strojů a zařízení (zpravidla v měřítku 1 : 100 nebo 1 : 50, potrubní uzly, ventilové skupiny, prostupy atd. se kreslí podle potřeby v měřítku větším); řeší konečné rozmístění a polohu stroje včetně strojů a zařízení pro manipulaci s materiálem (dopravníky, zdvihací stroje, vozíky, hydraulické dopravní zařízení), panelů, rozváděčů, obsluhových plošin, potrubí, všech kabelových tras, ostatních vedení; kreslí se v půdorysech a ve všech řezech nutných k vyznačení úplného vzájemného souladu a propojení v rámci technologické části. Zakótují se celkové vnitřní rozměry a výšková poloha podlaží, základy strojů a zařízení, prostupy a montážní otvory; okna, dveře, plošiny, schodiště atd. se kótují podle potřeby. Jednotlivé stroje jsou dispozičně zakótovány výškově a půdorysně vzhledem k hlavním nosným prvkům stavební konstrukce nebo k vnitřním stěnám;
- výkresy kovových konstrukcí, které jsou součástí výrobního zařízení; kreslí se obdobně jako výkresy příslušných konstrukcí uvedené v části A;
- schémata podle specifických požadavků některých oborů (schéma manipulace s materiálem, dopravní schéma, tepelné schéma apod.).
1.13 Seznam strojů a zařízení (včetně montáží) Obsahuje podrobnou specifikaci všech strojů a zařízení, včetně montáže, která je současně specifikací k odbytovému rozpočtu, v tomto uspořádání:
- stroje a zařízení se uvádějí v členění na základní jednotky; u každé položky se uvádí pořadové číslo, číslo položky na výkresech, název, charakteristika a parametry (odkazy na typové podklady, platné normy, popřípadě odkaz na číslo výkresu stroje nebo zařízení), počet jednotek, váha; provozně nevyzkoušené stroje musí být jako takové označeny;
- stroje a zařízení z dovozu se uvádějí odděleně;
- kovové konstrukce, které jsou součástí technologického zařízení; uvádí se pořadové číslo, číslo položky na výkrese, název, popřípadě odkaz na výkres konstrukce, váha;
- izolace, které se uvádějí podrobně podle jednotlivých druhů zařízení (stroje); v popise jednotlivých položek se uvádí druh a výměra izolace; nakonec se zpracovává rekapitulace pro celý provozní soubor podle druhů izolací;
- nátěry, které se uvádějí souhrnně pro celý provozní soubor a v členění podle druhu a s údajem výměr.
1.2 Měření, regulace, řízení a automatizace
1.21 Technická zpráva
Zpracovává se podle společných zásad.
1.22 Výkresy
- schéma měřicích míst, dálkového ovládání a regulace; u složitých výrobních zařízení může schéma regulačních obvodů tvořit samostatnou část;
- liniová schémata (proudová, postupová) výrobního zařízení se zakreslením čidel a přístrojů normalizovanými značkami a s označením čísel položek seznamu strojů a zařízení;
- principiální schéma samostatných obvodů s označením čísel položek seznamu strojů a zařízení (jen u speciálních případů);
- výkresy přístrojových skříněk, desek, rozváděčů (panelů); obsahují vnější rozměry, zvláštní požadavky (např. výřezy pro speciální přístroje), čísla položek seznamu strojů a zařízení, popřípadě též typy a rozsahy;
- schémata elektrických obvodů; vystihují zapojení jednotlivých prvků měření, signalizace, regulace a dálkového ovládání uvnitř a vně rozváděčů, s uvedením druhu vodičů a s vyznačením napájecích připojení;
- schémata neelektrických obvodů; vystihují zapojení jednotlivých prvků měření, signalizace, regulace a dálkového ovládání uvnitř i vně rozváděčů s uvedením napájecích připojení na rozvody neelektrických energetických zdrojů (chladicí voda, tlakový vzduch, inertní plyn, olej, topná pára atd.) a příslušných odpadů, pokud nejsou již vyjádřena v liniových (proudových) schématech, resp. principiálních schématech nebo doplňujícím textem v technické zprávě;
- schémata kombinovaných obvodů (např. elektropneumatická); kreslí se jako jedno společné schéma;
- dispozice strojů a zařízení doplněná umístěním odběrů, čidel regulačních orgánů, přístrojů kromě rozváděčů a rozváděčů s označením čísel položek seznamu strojů a zařízení, hlavních tras měřicích a regulačních obvodů s místy vyústění rozvodu vzduchu, vody, vývodu elektrické energie apod.;
- detaily styčných nebo upevňovacích bodů mezi měřicím a regulačním zařízením, strojním zařízením a stavební konstrukcí, např. upevnění rozváděčů, výkresy průchozích otvorů, čidel, odběrů, jímek, ukončení ovládaných orgánů, s příslušnými připojovacími rozměry.
Poznámka:
Schémata jednotlivých obvodů (elektrických, neelektrických, kombinovaných) lze účelně slučovat.
1.23 Seznam strojů a zařízení (včetně montáže)
Obsahuje specifikaci všech měřicích, signalizačních, ovládacích a regulačních přístrojů a jejich příslušenství, rozdělených podle jednotlivých obvodů a specifikace rozváděčů, desek, skříněk; souhrnný soupis impulsních a spojovacích trubek podle druhů a velikostí; u každé položky je uvedeno číslo položky, název a charakteristické údaje (shodně s objednávkou); u přístrojů, kde je to nutné (např. clona, regulační ventil) protokol o výpočtu; údaje o umístění vzhledem k výrobnímu zařízení; odvolávka na zajištění úpravy výrobního zařízení pro montáž čidla nebo regulačního přístroje, s případným uvedením čísel výkresů; přístroje z dovozu se uvádějí odděleně.
1.3 Provozní rozvod silnoproudu
1.31 Technická zpráva
Zpracovává se podle společných zásad a dále obsahuje:
- údaje, kde začíná a končí rozvod podle použitého členění;
- výsledky výpočtů zkratových proudů, uzemnění, úbytku na napětí a kompenzace účiníku;
- zvláštní požadavky pro obsluhu a chod zařízení za všech provozních stavů a popis řešení blokování, ovládání, měření a signalizace.
1.32 Výkresy
- jednopólové schéma vyjadřující elektrický rozvod v řešeném objektu; obsahuje vstupní stanici, hlavní a podružné rozváděče; napájení jednotlivých zařízení, strojů nebo spotřebičů s udáním proudových soustav i přenášených výkonů a zkratových poměrů;
- jednopólové, popřípadě vícepólové základní schéma s označením typu a druhu zařízení, vystihující způsob napájení, zajištění, měření a ochran, členěné podle jednotlivých rozváděčů nebo zařízení; pomocné obvody (např. ovládací, blokové) mohou být vyjádřeny pouze v řádkovém schématu (v takovém případě se jednopólové, popřípadě vícepólové schéma u složitých zařízení doplňuje příslušně označenými odcházejícími vedeními pomocných obvodů);
- schéma (např. řádkové) a popis vystihující způsob zařízení, obsluhy, řešení vazby, blokování a dalších speciálních požadavků s vyznačením přístrojů v různých zařízeních;
- schéma rozvodů vystihující zapojení jednotlivých zařízení s označením druhu a průřezů kabelů a vodičů, vypracované s přihlédnutím k vnitřnímu zapojení spojových zařízení (schéma rozvodu může být nahrazeno vhodně upraveným soupisem kabelů a vodičů v technické zprávě);
- dispozice strojů a zařízení se zakreslením rozvodu silnoproudu;
- výkresy tras kabelových a pásových rozvodů s udáním rozměrů profilů kanálů, lávek apod.; se souhrnným vyjádřením uložených kabelů a vodičů v trasách v souladu se soupisem kabelů a vodičů;
- výkresy uzemňovací sítě s uvedením počtu uzemňovacích jímek a zemničů a jejich provedení.
1.33 Seznam strojů a zařízení
Obsahuje specifikaci v tomto uspořádání:
- jednotlivé položky dodávek, tj. rozváděče, skříňky, případně transformátory atd., s údaji obdobnými (pořadové číslo, číslo položky na výkresech atd.) jako v části B-1.13;
- soupis spotřebičů, silových kabelů a vodičů (tabulky s uvedením druhu, průřezů, délek, napětí a cílového označení ve shodě s výkresy); kabely pro dozor se uvádějí souhrnně.
1.4 Provozní potrubí
1.41 Technická zpráva
Zpracovává se podle společných zásad a dále obsahuje: popis provedení ochranných nátěrů s určením druhu konečných barev, popřípadě značek pro jednotlivá média.
1.42 Výkresy
- potrubní schéma, do něhož se zakreslují všechny stroje a zařízení obrysovými čarami nebo normalizovanými značkami podle jejich výškového uspořádání; potrubní propojení je úplné a obsahuje všechny potrubní větve technologické, energetické i pomocné, s vyznačením otápění a izolací; potrubí se označuje číslem větve, vnějším průměrem, tloušťkou stěny a druhem materiálu; dále jsou vyznačeny všechny armatury a měřicí a regulační přístroje normalizovanými značkami; ve schématu jsou vyznačeny styčné body potrubí s jinými provozními soubory;
- jiná schémata podle potřeby (odvodnění, otápění apod.);
- dispozice; obsahuje vyznačení potrubí včetně armatur, ohybů, spojů, návarků, kompenzačních členů, označení spádů atd. a je dispozičně okótována (potrubí, jehož vnější průměr bez izolace ve zvoleném měřítku je 2 mm a větší, kreslí se dvěma čarami, ostatní potrubí jednou čarou a s tvarovkami, armaturami a vyznačením spojů podle norem); pevné body a závěsy, ovlivňující stavební konstrukci, jsou jednoznačně určeny a zakótovány, ostatní závěsy se vyznačují podle druhu a počtu bez kótování; izolace potrubí se vyznačuje vždy v řezech, v pohledech se kreslí pouze na úsecích souvisejících s uzly, křižováním apod.
1.43 Seznam strojů a zařízení obsahuje
- potrubí, u něhož se uvádí úplný rozpis všech potrubních větví, členěný podle druhu materiálu, Jt a Js; u každé položky rozpisu se uvede začátek a konec větve, druh materiálu, dopravovaná látka, Jt, druh těsnění, délka, vnější průměr, tloušťka stěny; dále se uvádí veškeré příslušenství potrubní větve, jako ohyby, příruby, závěsy atd.; rozpis potrubí se uzavírá rekapitulací za celý provozní soubor podle materiálu a druhu potrubí;
- armatury, u nichž se uvádí úplný rozpis armatur, rozdělený podle materiálu, druhu, Jt a Js s odvoláním na umístění armatur (potrubní větev, stroj, aparát); rozpis armatur se uzavírá rekapitulací za celý provozní soubor;
- kovové konstrukce, které jsou součástí potrubí; uvádí se pořadové číslo, číslo položky na výkrese, název, popřípadě odkaz na výkres konstrukce, váha;
- izolace, u nichž se uvádějí podrobně jednotlivé druhy s údajem výměr;
- nátěry, u nichž se uvádí členění podle druhů s údajem výměr.
1.5 Údržba základních prostředků
Dokumentace se zpracovává ve stejné skladbě jako v technologické části úvodního projektu, avšak s udáním konečných a podobných údajů.
2. Rozpočtová část
se zpracovává podle části páté vyhlášky.
3. Doklady
podle § 41 odst. 2 vyhlášky.
Příl.12
Vzory tiskopisů pro sestavování propočtů a rozpočtů a vysvětlivky k nim
Vysvětlivky k tiskopisu č. 1
1. Skladba a forma tiskopisu je závazná a nesmí být měněna.
2. Tiskopis se vyplňuje:
a) při zpracování investičního záměru a projektového úkolu jako propočet (A),
b) při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu jako souhrnný rozpočet (B),
c) při výkonu autorského dozoru podle § 68 odst. 3 písm. f) vyhlášky jako kontrolní sestavení rozpočtových nákladů (C).
3. Všechny rozpočtové náklady se v tiskopisu uvádějí v tisících Kčs zaokrouhleně na celé tisíce bez desetinných míst.
4. Přeškrtnutá okénka v tiskopisu se nevyplňují; do součtu jednotlivých sloupců (ř. 37, sl. c až h) se započítávají pouze částky uvedené v silně orámovaných okénkách.
5. Sloupce c, d, e obsahují náklady zahrnované do plánu investiční výstavby. Do sloupce c se uvádějí rozpočtové náklady stavební části, do sloupce d se uvádějí rozpočtové náklady technologické části (§ 34 vyhlášky). Platí, že c + d = e.
6. Sloupec f obsahuje náklady zahrnované do pořizovací ceny základních prostředků; proti součtu sloupce e je rozšířen o náklady na projektové a průzkumné práce (hl. I) a jiné investice (hl. IX). V hlavách II až VIII platí, že e=f.
7. Sloupec g obsahuje náklady financované z investičních prostředků; proti součtu sloupce f je rozšířen o náklady hrazené z investičních prostředků, avšak nezahrnované do pořizovací ceny základních prostředků (hl. X). V hlavách I-IX platí, že f=g.
8. Sloupec h obsahuje celkové náklady stavby. Proti součtu sloupce g zahrnuje navíc náklady na přípravu a zabezpečení výstavby financované z provozních (neinvestičních) prostředků (hl. XI). V hlavách I-X platí, že g=h.
9. Jednotlivé řádky tiskopisu se vyplňují takto:
Řádek 1 - nehodící se názvy se škrtnou. Změněné, nově zpracované rozpočty (propočty) se označují pořadovým číslem změny.
Řádek 2, 3, 4, 5 - údaje charakterizující název a místo stavby se uvedou shodně se základními údaji přípravné nebo projektové dokumentace, uváděnými též v příslušném registračním listu.
Řádek 6 - charakter stavby se uvede buď jako nová stavba, nebo rekonstrukce. 54)
Řádek 7, 8, 9 - údaje obsahující název a místo investora, nadřízeného a ústředního orgánu investora.
Řádek 10, 11 - číslo stavby doplní investor po dohodě s financující pobočkou Státní banky československé, 55) čísla registračních listů doplní po provedené registraci.
Řádek 12 - obsahuje náklady na projektové a průzkumné práce zahrnované do plánu projektových prací a financované z investičních prostředků.
Řádek 13 - obsahuje součet rozpočtových nákladů všech provozních souborů stavby a zásadně se vyplňuje pouze ve sloupci d; jsou-li součástí provozních souborů stavební práce, netvořící samostatný stavební objekt, uvedou se jejich náklady ve sloupci d. Platí, že d=e=f=g=h.
Řádek 14, 15, 16 - údaj uvedený v řádku 13, sloupci d se v souhrnném rozpočtu rozčlení
- na dodávky rozpočtované v samostatných specifikacích vč. mimostaveništní dopravy (ř. 14),56)
- na montážní práce - základní rozpočtové náklady (ř. 15),
- na doplňkové rozpočtové náklady (ř. 16). 56) V propočtu (A) nemusí být doplňkové náklady uváděny samostatně v řádku 16. Platí, že ř. 14+15+16= ř. 13.
Jsou-li součástí provozních souborů stavební práce vykázané ve sloupci d, uvedou se základní rozpočtové náklady těchto prací v řádku 15, sloupec d a doplňkové rozpočtové náklady v řádku 16, sloupec d.
Řádek 17 - obsahuje součet rozpočtových nákladů všech stavebních objektů. Zásadně se vyplňuje údaj jen ve sloupci c); jsou-li součástí, popř. příslušenstvím stavebních objektů i stroje a strojní zařízení, uvedou se rovněž ve sloupci c. Platí, že c=e=f=g=h.
Řádek 18, 19 - údaj v řádku 17, sloupci c se v souhrnném rozpočtu rozčlení
- na základní rozpočtové náklady včetně mimořádné cenové přirážky v komplexní bytové a občanské výstavbě (ř. 18),57)
- na doplňkové rozpočtové náklady (ř. 19). 57)
V propočtu (A) nemusí být údaj v ř. 17 sloupec c takto rozčleněn (§ 47 odst. 2 vyhlášky). Platí, že řádek 18+19= řádek 17.
Jsou-li součástí stavebních objektů stroje a zařízení vykázané ve sloupci c, uvedou se jejich základní rozpočtové náklady včetně nákladů na mimostaveništní dopravu a montáž v řádku 18, sloupec c a jejich doplňkové náklady v řádku 19, sloupec c.
Řádek 20 - náklady na stroje, zařízení, nářadí a inventář investiční povahy, které nejsou součástí nákladů provozních souborů nebo stavebních objektů, se v tomto řádku uvádějí pouze ve sloupci d. Platí, že d=e=f=g=h.
To neplatí u bytových stavebních objektů v komplexní bytové výstavbě (§ 34 odst. 3 vyhlášky), jejichž náklady se uvádějí ve sloupci c. Platí, že c=e=f=g=h.
Řádek 21 - náklady na umělecká díla, tvořící nedílnou součást staveb, se uvádějí jen ve sloupci c. Platí, že c=e=f=g=h.
Řádek 22 až 29 - obsahuje všechny vedlejší rozpočtové náklady stavby. Jejich součet z řádku 22 je rozveden podle druhu v řádcích 23 až 29, a to v členění na část stavební (sl. c) a technologickou (sl. d) podle věcné příslušnosti k rozpočtovým nákladům provozních souborů a stavebních objektů.
V propočtu (A) se vedlejší náklady určují zpravidla odhadem, popř. propočtem předpokládaných nákladů.
Řádek 28 a 29 je vyhrazen pro jiné vedlejší náklady, jejichž druh a právní důvod může být nově stanoven.
Platí, že součet řádků 23 až 29 se vždy rovná řádku 22; v řádku 22, že sloupec c+d=e=f=g=h.
Řádek 30 - obsahuje ostatní rozpočtové náklady neuvedené v jiných hlavách; podle vztahu ke stavební nebo technologické části stavby se tyto náklady uvádějí ve sloupci c nebo d. Platí, že c+d=e=f=g=h.
Řádek 31 - obsahuje rezervu, rozdělenou na část stavební (sl. c) a technologickou (sl. d). Platí, že c+d=e=f=g=h.
Řádek 32 - obsahuje náklady na jiné investice nezahrnované do plánu investiční výstavby, zahrnované však do pořizovací ceny základních prostředků. Platí, že f=g=h.
Řádek 33 - obsahuje náklady financované z investičních prostředků, avšak nezahrnované do pořizovací ceny základních prostředků. Platí, že g=h.
Řádek 34 - z celkové částky nákladů uvedené v řádku 33 se v řádku 34 sloupce g samostatně uvádějí příspěvky jiným investorům.
Řádek 35 - obsahuje ve sloupci h veškeré rozpočtové náklady stavby financované z provozních (neinvestičních) prostředků.
Řádek 36 - z nákladů uvedených v řádku 35 se samostatně uvádějí v řádku 36 sloupce h samostatnou položkou celkové náklady na inženýrskou činnost (dodavatelskou i přímou).
Řádek 37 - obsahuje ve všech sloupcích (c až h) součet částek uvedených v silně orámovaných okénkách.
Řádek 38 - uvádí jméno a podpis zpracovatele, název a sídlo organizace zpracovatele a datum vypracování.
Řádek 39 - uvádí údaje o generálním projektantovi, investorovi a o schvalujícím orgánu a o dni schválení; stanoví způsob podpisu statutárním zástupcem.
Řádek 40 - uvádí potřebu dovozu v rozdělení na dovozy ze ZST a KS ve fco cenách čs. hranice.
Vzor tiskopisu č. 1
Vysvětlivky k tiskopisu č. 2
1. Skladba a forma tiskopisu je závazná a nesmí být měněna.
2. Tiskopis se vyplňuje u všech staveb, s výjimkou staveb komplexní bytové výstavby;
a) při zpracování projektového úkolu jako rekapitulace k propočtu (A); nepoužívá se ho k sestavení propočtu v investičním záměru;
b) při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu jako rekapitulace nákladů k souhrnnému rozpočtu (B);
c) při výkonu autorského dozoru podle § 68 odst. 3 písm. f) vyhlášky jako rekapitulace nákladů ke kontrolnímu sestavení rozpočtových nákladů stavby (C).
3. Podkladem pro sestavení rekapitulace nákladů jsou propočty, rozpočty a odbytové rozpočty provozních souborů, stavebních objektů, ostatních výrobků, výkonů a výdajů.
4. Nehodící se názvy tiskopisu se škrtnou.
5. V záhlaví se uvede název a místo stavby shodně s názvem v tiskopisu č. 1.
6. Všechny náklady stavby se v rekapitulaci k propočtu uvádějí v tisících Kčs bez desetinných míst. Rozpočtové náklady v rekapitulaci k souhrnnému rozpočtu a kontrolnímu sestavení se uvádějí v tisících Kčs na jedno desetinné místo. Součty jednotlivých hlav se však do souhrnného rozpočtu nebo kontrolního sestavení (tiskopis č. 1) převádějí zaokrouhleně na celé tisíce Kčs bez desetinných míst.
7. Nelze-li při zpracování rekapitulace k propočtu (A) náklady provozních souborů a stavebních objektů podrobněji rozčlenit, postačí jejich členění u provozních souborů do sloupců 3, 5 a 8 a u stavebních objektů do sloupců 3 a 8.
V souhrnném rozpočtu i v kontrolním sestavení musejí však již být rozpočtové náklady všech hlav rozčleněny v plném rozsahu.
8. Pro každou hlavu se ve sloupci 1 uvedou jednotlivé nákladové položky, z nichž se skládá celkový náklad příslušné hlavy. U stavebních objektů se ve sloupci 1 uvede navíc příslušné číslo jednotné klasifikace stavebních objektů. 58) Každá hlava se uzavře samostatným součtem, který se převádí do tiskopisu č. 1.
9. Rekapitulace nákladů u jednotlivých hlav se provede takto:
Hlava I - náklady na projektové a průzkumné práce se uvedou pouze ve sloupci 2 v minimálním členění na
- projektové práce,
- průzkumné práce.
Hlava II - náklady podle jednotlivých provozních souborů se uvedou ve sloupci 2 a 3, jejich podrobnější členění ve sloupci 4, 5, 6, 7. Platí, že sloupec 2 = sloupec 3, sloupce 4 + 5 = sloupec 6, sloupec 3 = sloupce 6 + 7.
Hlava III - náklady podle jednotlivých stavebních objektů se uvedou ve sloupci 2 a 3, jejich podrobnější členění ve sloupci 6 a 7. Platí, že sloupec 2 = sloupec 3, sloupec 3 = sloupce 6 + 7.
Hlava IV - náklady v členění podle položek se uvedou pouze ve sloupci 2.
Hlava V - náklady se člení na jednotlivá umělecká díla, a to pouze ve sloupci 2.
Hlava VI
a) vedlejší náklady v rozčlenění podle předepsaných druhů se uvádějí ve sloupci 8 až 15, a to na řádcích jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů a v rekapitulaci nákladů hlavy II a III;
b) náklady mimoglobálních objektů zařízení staveniště v členění podle jednotlivých objektů se uvádějí pouze ve sloupci 3; jejich základní a doplňkové rozpočtové náklady se uvedou ve sloupci 6 a 7. Vedlejší náklady těchto objektů se uvedou ve stejných řádcích ve sloupcích 8 až 15. Rekapitulace mimoglobálních objektů zařízení staveniště se uzavře součty ve sloupcích 3, 6 až 15;
c) obdobně jako v odstavci b) se postupuje u jmenovitě rozpočtovaných objektů zařízení staveniště při použití individuální metody s tím, že jednotlivé skupiny nákladů 59) se uzavřou samostatnými mezisoučty; za jmenovitými objekty nutno navíc uvést samostatně též nerozdělenou částku nákladů na ostatní zařízení staveniště;
d) celková rekapitulace nákladů hlavy VI se provede tak, že se nejprve převede součet nákladů mimoglobálních objektů [písm. b)], popř. mezisoučty jednotlivých skupin jmenovitě rozpočtovaných objektů u individuální metody rozpočtování zařízení staveniště [písm. c)] ze sloupce 3 do sloupce 8 a 9, potom se provede celkový součet sloupců 8 až 15; součet sloupce 8 se zapíše do sloupce 2. Takto získané součty tvoří jednotlivé položky rekapitulace nákladů hlavy VI ve sloupci e na tiskopisu č. 1. Rozvržení těchto položek do části stavební a technologické (sloupec c a d tiskopisu č. 1) se provede za pomoci mezisoučtů jednotlivých skupin objektů zařízení staveniště. Platí, že sloupec 2 = sloupec 8, sloupec 8 = sloupce 9 + 10 + 11 + 12 + 13 + 14 + 15.
Hlava VII - náklady v členění uvedeném v příloze č. 13 a podle příslušnosti ke stavební a technologické části se uvedou ve sloupci 2.
Hlava VIII - rezerva se uvádí ve sloupci 2.
Hlava IX - náklady v členění uvedeném v příloze č. 13 se uvádějí pouze ve sloupci 2.
Hlava X - náklady v členění uvedeném v příloze č. 13 se uvádějí pouze ve sloupci 2. Úhrn částek připadajících na příspěvky jiným investorům, vykazovaný v řádku 34 tiskopisu č. 1, se zjistí z údajů ve sloupci 2.
Hlava XI
a) náklady na dodavatelskou inženýrskou činnost se uvádějí ve sloupci 16 na řádcích jednotlivých provozních souborů a stavebních objektů a v rekapitulaci nákladů hlavy II a III. V rekapitulaci hlavy XI se oba mezisoučty ze sloupce 16 zapíší do sloupce 2;
b) ostatní náklady financované z provozních (neinvestičních) prostředků v členění uvedeném v příloze č. 13 se uvedou rovněž ve sloupci 2;
c) součet nákladů hlavy XI ve sloupci 2 se na tiskopisu č. 1 uvede v řádku 35. Úhrn nákladů na inženýrskou činnost zahrnující jak dodavatelskou, tak i přímou inženýrskou činnost, zjištěný z údajů ve sloupci 2, se evidenčně vykáže samostatnou položkou v řádku 36 tiskopisu č. 1.
Vzor tiskopisu č. 2
Vysvětlivky k tiskopisu č. 3
1. Skladba a forma tiskopisu je závazná a nesmí být měněna.
2. Tiskopis se vyplňuje u staveb komplexní bytové výstavby
a) při zpracování projektového úkolu jako rekapitulace k propočtu (A); nepoužívá se ho k sestavení propočtu v investičním záměru;
b) při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu jako rekapitulace nákladů k souhrnnému rozpočtu (B);
c) při výkonu autorského dozoru podle § 68 odst. 3 písm. f) vyhlášky jako rekapitulace nákladů ke kontrolnímu sestavení rozpočtových nákladů stavby (C).
3. Podkladem pro sestavení rekapitulace nákladů jsou propočty, rozpočty a odbytové rozpočty provozních souborů, stavebních objektů, ostatních výrobků, výkonů a výdajů.
4. Nehodící se názvy tiskopisu se škrtnou.
5. V záhlaví se uvede název a místo stavby shodně s názvem v tiskopisu č. 1.
6. Všechny náklady v rekapitulaci k propočtu, souhrnnému rozpočtu a kontrolnímu sestavení se uvádějí v tisících Kčs bez desetinných míst.
7. Rekapitulace nákladů se sestavuje jednak podle hlav, jednak podle provozních souborů a stavebních objektů.
8. Celkové náklady stavby jsou v rekapitulaci podle hlav (pol. č. 1 až 12) rozčleněny šachovnicovým způsobem (horizontálně i vertikálně) do jedenácti hlav, přičemž souhrnné údaje jednotlivých hlav musí souhlasit s údaji ve sloupci h tiskopisu č. 1.
9. V rekapitulaci podle provozních souborů a stavebních objektů (pol. č. 13 a dalších) jsou náklady všech hlav rozvrženy na jednotlivé provozní soubory a stavební objekty. Součty takto rozvržených nákladů ve sloupci 7 až 20 musí být totožné s částkami uvedenými v těchto sloupcích v rekapitulaci podle hlav.
Vzor tiskopisu č. 3
Poznámka:
Objednávky tiskopisů č. 1 - 3 vyřizuje Statistické a evidenční vydavatelství tiskopisů, provozovna Bruselská ul. č. 2, Praha 2, PSČ 121 28.
Příl.13
Členění propočtu, souhrnného rozpočtu a kontrolního sestavení rozpočtových nákladů stavby
Členění propočtu, souhrnného rozpočtu a kontrolního sestavení rozpočtových nákladů stavby na jednotlivé hlavy a uspořádání na tiskopisu č. 1 umožňují získání potřebných podkladů pro sestavení plánů organizací na úseku investiční výstavby v souladu s metodickými pokyny Státní plánovací komise pro vypracování plánů 60) a v návaznosti na předpisy o financování reprodukce základních prostředků. 61)
Členění umožňuje vyjádřit
a) náklady zahrnované do plánu investiční výstavby (ř. 37, sl. e),
b) náklady zahrnované do plánu projektových prací (ř. 12, sl. f),
c) náklady na jiné investice (ř. 32, sl. f),
d) náklady zahrnované do pořizovací ceny základních prostředků (ř. 37, sl. f),
e) náklady hrazené z investičních prostředků (ř. 37, sl. g),
f) náklady hrazené z investičních prostředků nezahrnované do pořizovací ceny základních prostředků (ř. 33, sl. g),
g) náklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků (ř. 35, sl. h),
h) celkové náklady stavby (ř. 37, sl. h).
Hlava I
- Projektové a průzkumné práce
Zařazují se náklady na projektové a průzkumné práce
a) určené podle ceníku projektových prací; jde zejména o náklady
- na činnosti generálního projektanta stavby,
- na zpracování úvodního (jednostupňového) a prováděcích projektů jednotlivých stavebních objektů a provozních souborů,
- na výkon autorských dozorů,
- na další práce, pokud přicházejí v úvahu a provádějí se v rámci projektové dokumentace, jako např.
- změny a doplňky požadované odběratelem,
- projekty demolic, demontáží, jestliže jsou součástí stavby,
b) prováděné v rámci projektové dokumentace
- podle ceníku geologických prací,
- podle ceníku geodetických a kartografických prací.
Uvádějí se zde i náklady na nepoužité alternativy projektů až do doby, než příslušný orgán dá souhlas k odpisu. Převod těchto nákladů do hlavy X se v rozpočtu provede při změně rozpočtu prováděné z jiných (závažnějších) důvodů.
Hlava II
- Provozní soubory 62)
Zařazují se náklady na stroje, zařízení, nářadí a inventář, jestliže odpovídají pojmu základních prostředků a představují-li provozní soubor, jakož i náklady na jejich montáž (šéfmontáž), včetně mimostaveništní dopravy a doplňkových rozpočtových nákladů.
Náležejí sem také náklady na vyzdívky (např. průmyslových pecí) a náklady na demontáže existujících provozních souborů prováděné v souvislosti s realizací nových provozních souborů.
Hlava III
- Stavební objekty 63)
Zařazují se náklady na pořízení stavebních objektů včetně veškerého materiálu a práce zahrnované do velkoobchodních cen včetně nákladů spojených s likvidací, popřípadě přesunem existujících základních prostředků, prováděným jako součást staveb, včetně nákladů na odlesnění a včetně doplňkových rozpočtových nákladů. Nezahrnují se však náklady na vyklizení likvidovaných objektů, které patří do hlavy XI.
Dále se zařazují náklady na předměty získané po splnění úkolů rozvoje vědy a techniky a zařazované do základních prostředků náležející ke stavební části. U komplexní bytové výstavby a u občanské výstavby, u nichž se poskytuje mimořádná cenová přirážka, zařazují se i náklady na tuto přirážku.
Hlava IV
- Stroje, zařízení, nářadí a inventář investiční povahy
Zahrnují se náklady na stroje, zařízení, nářadí a inventář, jestliže jsou základními prostředky, a nejsou-li součástí provozních souborů nebo stavebních objektů (např. paletizační vozíky, vysokozdvižné vozíky, různé jiné dopravní prostředky, zkušební přístroje, měřicí přístroje, přenosné přístroje na rentgenování svarů, ruční brusky, tlakové zkoušečky, regály apod.).
Do celkových nákladů se zahrnují náklady na jejich mimostaveništní dopravu, vnitrostaveništní dopravu, na jejich osazení a umístění. Nelze sem zařazovat náklady na pořízení drobných a krátkodobých předmětů.
Patří sem též náklady na pořízení samostatných základních prostředků určených do rezervy nebo do konzervace 64) a na předměty získané po splnění úkolů rozvoje vědy a techniky a zahrnované do základních prostředků, které náležejí do technologické části.
Hlava V
- Umělecká díla
Zařazují se náklady na umělecká díla a muzejní předměty, pokud jsou nedílnou součástí staveb, např. sochy, fresky, sgrafita. Nelze zahrnovat náklady na umělecká díla, která mají povahu přenosného vybavení a která se financují z jiných investic; jejich náklady se začleňují do hlavy X.
Hlava VI
- Vedlejší náklady
Vedlejší náklady se určují podle zvláštních předpisů 65) v členění:
- zařízení staveniště,
- územní vlivy,
- mimořádně ztížené pracovní prostředí (provozní vlivy),
- přirážky za snížení rozpočtových nákladů staveb,
- preferenční přirážky na vybraných stavbách. 66)
Vybranými stavbami jsou stavby
- určené vládou ČSSR nebo ČSR nebo SSR,
- podmiňující komplexní bytovou výstavbu,
- samostatných čistíren odpadních vod.
Hlava VII
- Ostatní náklady neuvedené v jiných hlavách
Podle vztahu ke stavební nebo technologické části stavby se do sloupce c nebo d zařazují náklady na
- úhrady za patenty a licence pro výstavbu (nikoli pro budoucí výrobu nebo provoz),
- stabilizaci bodů vytyčovací sítě, vytyčení hlavních tras, stavebních čar a výškových úrovní na staveništi,
- vysazování dlouhodobých kultur, např. sadů, vinic, chmelnic apod.,
- ložiskovou geologii, pokud jde o investiční náklady,
- ostatní práce a náklady jinde neuvedené, pokud se financují z investičních prostředků stavby a zahrnují se do její pořizovací ceny,
- zvýšení rozpočtových nákladů, které je důsledkem provádění stavby zahraničním dodavatelem,
- zvýšení rozpočtových nákladů vzniklé zahraničními poddodávkami stavebních prací nebo v souvislosti s použitím stavebních profesí ze zahraničí,
- popř. i další náklady vzniklé v souvislosti s realizací stavby nebo stanovené zvláštními předpisy (s výjimkou preferenčních přirážek uváděných v hl. VI).
Hlava VIII
- Rezerva
Rezerva se stanoví podle § 48 a 55 vyhlášky.
Hlava IX
- Jiné investice
Zařazují se náklady na jiné investice, jejichž výčet je taxativní, pokud se zahrnují do pořizovací ceny základních prostředků. Jsou to
- nákup (úplatný převod) existujících základních prostředků, pokud nebudou likvidovány;
- výkup pozemků jen u těch organizací, které je vedou v účetnictví (výrobní a spotřební družstva a podniky zahraničního obchodu);
- odvody za odnětí půdy zemědělské výrobě pro investiční výstavbu; 67)
- odvody za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro zařízení staveniště;
- cenové přirážky při dovozu strojů a zařízení v zahraničním obchodě 68) (u dodávek investičního charakteru se zahrnují v plné výši; není přípustné je rozdělovat na část hrazenou z investičních prostředků a část hrazenou z provozních prostředků, která připadá k zahraničním úrokům).
Hlava X
- Náklady hrazené z investičních prostředků nezahrnované do pořizovací ceny základních prostředků
Zahrnují se např. náklady na
- některé jiné investice, které se nezahrnují do pořizovací ceny základních prostředků; nákup pozemků, pokud se sledují v operativní evidenci (např. u státních hospodářských organizací, rozpočtových a příspěvkových organizací), umělecká díla a muzejní předměty, které nejsou nedílnou součástí staveb a jsou pořizovány jako přenosné vybavení; nákup (úplatný převod) základních prostředků (např. budov, strojů, zařízení a inventáře), které jsou určeny k likvidaci včetně výkupů nemovitostí od soukromníků;
- příspěvky jiným investorům včetně příspěvků na vyvolané (doplňkové) investice u dalších investorů 69) a příspěvky na infrastrukturu;
- nepoužité alternativy projektů (po vydání souhlasu k jejich odpisu);
- zabezpečovací a konzervační, popř. udržovací a dekonzervační práce při zastavení stavby, pokud přijdou v průběhu výstavby v úvahu;
- nedokončené investice, které je nutno po jejich zničení, popř. poškození nahodilými událostmi nahradit zcela nebo zčásti novými investicemi (tyto náklady se odepíší a do pořizovací ceny základních prostředků se zahrnou náklady na práce náhradní).
Hlava XI
- Náklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků
Zahrnují se všechny náklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků, které je nutno vynaložit v souvislosti s budovanou investicí. Jsou to zejména náklady na přípravu a zabezpečení výstavby, např. na
- organizační a přípravnou činnost investora (tj. na vypracování investičního záměru, přípravné dokumentace, expertizy, činnost ředitelství budovaných podniků a závodů, technický dozor investora, odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich ucelených částí, přípravu a zahájení provozu včetně komplexního vyzkoušení a zkušebního provozu, přípravu kádrů pro budované podniky, přesídlení obyvatel, závěrečné technickoekonomické vyhodnocení);
- inženýrskou činnost;
- ložiskovou geologii;
- vybavení provozu a jiných budovaných zařízení zásobami, součástkami, náhradními díly, drobnými a krátkodobými předměty;
- správní a místní poplatky, penále, poplatky z prodlení, veškeré úroky (tuzemské i zahraniční), peněžní náhrady škod souvisejících s investiční výstavbou a dále jiné nehmotné náklady a přirážky (zdržné, úhrada za užívání, stavební povolení, užívací povolení, arbitrážní poplatky, tuzemské i zahraniční pojistné, pokuty aj.);
- náklady na projektové soutěže, technickou pomoc poskytovanou projektovými nebo inženýrskými organizacemi;
- ostatní práce neinvestiční povahy (např. náklady na vyklizení likvidovaných objektů, cenové přirážky při dovozech neinvestičního charakteru, např. náhradních dílů apod.);
- umělecká díla, která mají povahu drobných předmětů;
- náklady vyvolané prodloužením záruční doby nad dobu stanovenou zvláštními předpisy, zlepšení budoucího ekonomického nebo jiného efektu trvalého provozu 70) a vzniklé dodavateli v souvislosti se splněním jeho povinnosti uzavřít smlouvu s investorem.
Příl.14
Schvalování přípravné a projektové dokumentace staveb a státní expertiza
1. Pojmy
1.1 Schválením přípravné a projektové dokumentace (dále jen "dokumentace") se rozumí rozhodnutí orgánu (organizace) uvedeného v § 64 vyhlášky o tom, že (zda) tato dokumentace má (může) být výchozím podkladem pro další přípravu nebo pro uskutečnění stavby, a podle potřeby stanovení závazných podmínek pro další přípravu nebo realizaci stavby.
1.2 Posuzování dokumentace je vyhodnocení celkové technickoekonomické úrovně stavby a jejích nejdůležitějších nároků, důsledků a účinků orgánem (organizací), který dokumentaci schvaluje. Posuzování dokumentace zároveň zahrnuje hodnocení správnosti, úplnosti a věcného obsahu dokumentace včetně hodnocení vyjádření vypracovaných k ní podle čl. 5 a vyhodnocení jejího souladu s předchozí dokumentací.
1.3 Státní expertizou se rozumí souborné zhodnocení národohospodářských, oblastních, meziodvětvových a jiných významných souvislostí a důsledků stavby ústředními orgány určenými v § 65 vyhlášky.
1.4 Stanoviskem pro účely státní expertizy se rozumí zhodnocení souvislostí a důsledků stavby podle předchozího článku zpracované pro orgány provádějící státní expertizu orgánem, od něhož bylo vyžádáno (§ 65 vyhlášky), v oboru jeho působnosti a z hledisek uvedených v čl. 3.3.
2. Schvalování přípravné a projektové dokumentace staveb (mimo stavby komplexní bytové výstavby)
2.1 Schvalování přípravné dokumentace staveb
2.11 Předpoklady schvalování přípravné dokumentace staveb
2.111 Projektový úkol předkládaný ke schválení musí být doložen v souladu s § 64 odst. 4, 6 a 7 vyhlášky.
2.12 Postup při schvalování přípravné dokumentace
2.121 Nesouhlasí-li ústřední orgán investora schvalující přípravnou dokumentaci stavby se závěry státní expertizy, projedná své námitky s orgánem, který provedl státní expertizu; nedojde-li ke sjednocení stanovisek, rozhodne o rozporu příslušná vláda.
2.123 Před schválením přípravné dokumentace účelových staveb národních výborů a organizací jimi řízených nad 10 mil. Kčs nákladů stavby zahrnovaných do plánu investiční výstavby je schvalující orgán povinen vyžádat si stanovisko příslušného odvětvového orgánu. Nedojde-li ke sjednocení stanovisek odvětvového ústředního orgánu a schvalujícího orgánu, jehož stanovisko potvrdí krajský národní výbor, rozhodne příslušná vláda nebo orgán jí zmocněný.
2.13 Schvalovací protokol
2.131 Schvalovací protokol, jímž se schvaluje přípravná dokumentace, podepisuje vedoucí schvalujícího orgánu (organizace) nebo jím pověřený zástupce.
2.132 Schvalující orgán předá po jednom vyhotovení schvalovacího protokolu orgánu, který prováděl státní expertizu, orgánům, které vypracovaly k dokumentaci stanoviska pro účely státní expertizy a všem orgánům (organizacím), které se k dokumentaci vyjadřovaly; pro investora předá tolik vyhotovení schvalovacího protokolu, kolik vyhotovení schválené dokumentace se investorovi vrací.
2.14 Údaje obsažené ve schvalovacím protokolu. Závazné údaje
2.141 Ve schvalovacím protokolu se uvádějí identifikační údaje podle přílohy č. 1 (II/1. a) až c)).
2.142 Schvalující orgán stanoví při schvalování a ve schvalovacím protokolu výslovně uvede údaje a ukazatele, jejichž změna vyžaduje
a) nové schválení dokumentace na základě předchozího posouzení, popř. státní expertizy (závazné údaje) nebo
b) projednání odchylek při schvalování projektové dokumentace s orgánem, který schválil přípravnou dokumentaci.
2.143 Závaznými údaji podle předchozího článku jsou tyto údaje a ukazatele:
a) u všech staveb:
aa) náklady stavby zahrnované do plánu investiční výstavby,
ab) projektovaná kapacita v měrných, popř. účelových jednotkách,
ac) počet pracovních sil, z toho přírůstek, v tom ze zdrojů krajského národního výboru,
ad) doba výstavby v měsících;
b) u výrobních staveb též:
ba) roční objem výroby zboží,
bb) roční objem výkonů,
bc) hrubý zisk,
bd) náklady ve vztahu na cenovou úroveň budoucí výroby (návrhy cenových limitů výrobků, pro něž dosud nejsou stanoveny velkoobchodní ceny).
2.144 Orgán schvalující dokumentaci může určit další údaje, které se schválí jako závazné.
2.2 Schvalování projektové dokumentace
2.21 Předpoklady schvalování projektové dokumentace staveb
2.211 Projektová dokumentace předkládaná ke schválení musí být doložena v souladu s § 64 odst. 4 a 8 vyhlášky.
2.22 Postup při schvalování projektové dokumentace
2.221 Ustanovení čl. 2.12 až 2.14 se použijí podle obdoby.
2.222 Schvalující orgán potvrdí schválení projektové dokumentace též v souhrnném rozpočtu.
2.3 Změny závazných údajů projektové dokumentace
2.31 Postup při změnách závazných údajů projektové dokumentace
2.311 Jestliže při zpracování projektové dokumentace nemohou být dodrženy závazné údaje přípravné dokumentace nebo při realizaci stavby závazné údaje projektové dokumentace, musí být jejich změna posouzena, popř. podrobena státní expertize a schválena - nestanoví-li zvláštní předpisy jinak 71) - podle této přílohy stejným způsobem jako při státní expertize a schválení dokumentace, u níž ke změně dochází.
2.312 Rozsah předkládané projektové dokumentace, u které došlo ke změně podle čl. 2.311, popř. způsob jejího posouzení a způsob provedení státní expertizy stanoví podle povahy změny orgán příslušný provést její schválení, popř. státní expertizu.
3. Státní expertiza dokumentace staveb (mimo stavby komplexní bytové výstavby)
3.1 Výběr staveb pro provádění státní expertizy
3.11 Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj provádí společně se Státní plánovací komisí výběr staveb, u nichž si vyhrazuje provedení státní expertizy pro jednotlivá léta (§ 65 odst. 2 vyhlášky).
3.12 Obdobně postupuje při výběru dalších staveb podle příslušnosti ministerstvo výstavby a techniky České socialistické republiky a ministerstvo výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky v součinnosti s Českou plánovací komisí a Slovenskou plánovací komisí.
3.2 Postup při státní expertize přípravné dokumentace
3.21 Ústřední orgán investora schvalující přípravnou dokumentaci, která podléhá státní expertize, je povinen ji předložit před schválením ústřednímu orgánu provádějícímu státní expertizu, pokud státní expertizu neprovádí sám.
3.22 Orgány provádějící státní expertizu a orgány zpracovávající stanoviska k účelům státní expertizy jsou oprávněny vyžádat si od orgánu, který předložil dokumentaci k provedení státní expertizy, předložení dalších dokladů a znaleckých posudků odborných organizací, popř. externích odborníků i zahraničních; mohou si vyžádat i spolupráci dalších orgánů nebo organizací. Kromě toho mohou požadovat, aby byly již v průběhu zpracování dokumentace přizvány ke konzultacím o problematice uvažovaného řešení.
3.23 Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj provádějící státní expertizu vyžaduje od ministerstva výstavby a techniky České socialistické republiky nebo ministerstva výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky stanovisko především z hlediska územně technických podmínek.
3.24 Orgán provádějící státní expertizu shrne stanoviska orgánů, které je vypracovaly pro účely státní expertizy, a své stanovisko (rozdíly v názorech projedná a v dohodě s uvedenými orgány odstraní) a na tomto základě vypracuje protokol o státní expertize.
3.25 Součástí protokolu o státní expertize je návrh na řešení neuzavřených a sporných otázek, jež je třeba vyřešit před schválením přípravné dokumentace, popř. při zpracování projektu.
3.26 Protokol o státní expertize zašle orgán, který jej vypracoval, orgánu, který mu předložil dokumentaci, a orgánům, které k dokumentaci dávaly stanoviska.
3.27 Postup ústředních orgánů investorů družstevních a společenských organizací je obdobný postupu ústředních orgánů investorů státní správy.
3.3 Hlediska pro zpracování stanovisek k účelům státní expertizy
3.31 Orgány (ústřední orgány) vypracovávají stanoviska pro účely státní expertizy v rozsahu a z hledisek vyplývajících z jejich působností, pravomocí a odpovědností, vymezených zvláštními předpisy a statuty. V tomto rozsahu mohou označovat své stanovisko nebo jeho části za závazné. Formou doporučení se mohou ve stanoviscích zabývat i dalšími otázkami.
3.32 V souladu s ustanovením předchozího odstavce zpracovávají orgány dále uvedené na vyžádání orgánu příslušného k provádění státní expertizy stanovisko k přípravné dokumentaci jím předložené zpravidla z těchto hledisek:
a) Státní plánovací komise (Česká plánovací komise nebo Slovenská plánovací komise), zejména z hlediska
- hospodářskopolitické koncepce státu (republiky),
- souladu s úkoly dlouhodobých a střednědobých plánů rozvoje národního hospodářství, zvláště s úkoly státního plánu,
- řešení strukturálních změn,
- řešení meziodvětvových vztahů,
- rozvoje jednotlivých oblastí,
- účinku na řešení úkolů v oblasti mezinárodních vztahů a dělby práce, zabezpečování vnitřních vazeb,
- reálnosti uskutečnění stavby s ohledem na celostátní investiční politiku a bilance dodavatelských kapacit,
- nároků na palivoenergetickou bilanci,
- oblastního umístění a bilance pracovních sil se zřetelem na zabezpečení provozu stavby, 72)
- efektivnosti stavby a jejího vlivu na efektivnost oboru a odvětví;
b) federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj (ministerstvo výstavby a techniky České socialistické republiky a ministerstvo výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky) zpracovává stanovisko, zejména z hlediska
- souladu se záměry státní technické politiky a licenční politiky,
- využití výsledků výzkumných a vývojových prací, progresivnosti navrhované techniky, technologie a výrobků a možnosti realizace provozních souborů, jejichž řešení je zajišťováno v plánu rozvoje vědy a techniky,
- úrovně a reálnosti zajištění technologického procesu výrobním zařízením,
- umístění stavby, uspořádání a funkce ploch s přihlédnutím k podmínkám stavění a provozu (užívání), ke koncepci osídlení, zdrojům pracovních sil a podmínkám životního prostředí,
- úrovně stavebního a architektonického řešení,
- komplexnosti výstavby se zřetelem na potřebu vyvolaných investic a jejich zajištění a na hospodárnost územně technického řešení,
- vazby na současnou výkonnost dosavadních dopravních cest, na mezinárodní síť, tranzity a dopravní dohody,
- propočtových (rozpočtových) nákladů,
- lhůt výstavby a jejich realizovatelnosti,
- efektivnosti a mimoekonomických účinků stavby,
- zajištění (uplatněných) zájmů obrany a bezpečnosti státu,
- souladu dokumentace s právními předpisy a metodickými opatřeními;
c) ministerstvo financí, zejména z hledisek
- finanční politiky státu (republiky),
- dodržení předpisů platných pro hospodaření se státními finančními prostředky,
- efektivnosti vynakládání finančních prostředků na výstavbu a provoz;
d) federální ministerstvo zahraničního obchodu, zejména z hlediska
- dovozu potřebných surovin,
- vývozu hotových výrobků,
- požadavků na dovoz strojů a zařízení, potřebných k realizaci stavby,
- plánu zahraničně obchodní činnosti;
e) Federální cenový úřad (Český cenový úřad nebo Slovenský cenový úřad), zejména z hlediska posouzení nákladové a cenové úrovně budoucí produkce;
f) Státní banka československá, zejména z hlediska
- vlivu realizace stavby na stav a vývoj důchodové situace podniku, popřípadě oboru,
- možnosti financování stavby investičním úvěrem podle požadavku investora,
- možnosti realizace požadovaného dovozu strojů a zařízení a jeho krytí,
- požadavků na devizové prostředky, na dovoz surovin a materiálů pro provoz nových kapacit,
- návratnosti vložených investičních prostředků.
3.4 Státní expertiza projektové dokumentace
3.41 Státní expertiza úvodního (jednostupňového) projektu se provádí jen výjimečně, pokud si ji příslušný orgán vyhradil.
3.42 Ustanovení čl. 3.2 a 3.3 se použijí podle obdoby.
4. Schvalování a státní expertiza dokumentace staveb komplexní bytové výstavby
4.1 Schvalování dokumentace staveb komplexní bytové výstavby
4.11 Dokumentaci staveb obytných souborů schvaluje krajský národní výbor, pokud se souhlasem příslušného ministerstva výstavby a techniky nezmocní okresní národní výbor.
4.12 Krajský národní výbor stanoví samostatné bytové stavby, jejichž dokumentaci bude schvalovat sám; projektovou dokumentaci ostatních samostatných bytových staveb schvaluje investor, pokud si to se souhlasem krajského národního výboru nevyhradil okresní národní výbor, popř. orgán nadřízený investorovi.
4.13 Schvalující orgán stanoví při schvalování a ve schvalovacím protokolu výslovně uvede:
a) celkové náklady stavby,
- z toho náklady zahrnované do pořizovací ceny základních prostředků,
- v tom náklady zahrnované do plánu investiční výstavby,
- z toho stavební část,
b) projektovanou kapacitu v měrných, popřípadě účelových jednotkách,
c) dobu výstavby v měsících,
d) průměrný náklad na jeden byt včetně technické a občanské vybavenosti,
e) průměrný náklad na jeden čistý byt,
f) náklady na technickou a občanskou vybavenost,
g) průměrný standard (plošný i zařízení) bytových staveb a staveb občanské vybavenosti,
h) velikost domácnosti (cenzové domácnosti),
ch) seznam podmiňujících investic s uvedením nákladů na vybudování každé z nich.
4.131 Ve schvalovacím protokolu se uvádějí identifikační údaje podle přílohy č. 1 [II/1. a) až c)].
4.2 Státní expertiza dokumentace staveb obytných souborů
4.21 Vyjádření krajského národního výboru k dokumentaci předkládané příslušnému ministerstvu výstavby a techniky musí obsahovat také vysvětlení, jak krajský národní výbor zabezpečí dodržení technickohospodářských ukazatelů komplexní bytové výstavby v rámci kraje.
5. Postup při předkládání dokumentace staveb a její náležitosti
5.1 Obecná ustanovení
5.11 Dokumentaci, která vyžaduje schválení vyššími stupni řízení, anebo u níž má být provedena státní expertiza, předkládá investor spolu se svým vyjádřením vždy přímo nadřízenému orgánu nebo organizaci.
5.12 Orgán (organizace), který předkládá dokumentaci ke schválení nebo k provedení státní expertizy či k zaujetí stanoviska pro účely státní expertizy, je povinen ji doplnit svým vyjádřením. Bez tohoto vyjádření je předložená dokumentace neúplná a musí být doplněna. Lhůty stanovené v čl. 6 počínají teprve předložením doplněné dokumentace.
5.13 Vyjádření obsahuje:
a) prověření správnosti a úplnosti řešení i formulace jednotlivých věcných problémů stavby v dokumentaci,
b) prověření souladu předkládané dokumentace s předchozí dokumentací,
c) zhodnocení kladných i záporných účinků, které stavba a její provoz (užívání) vyvolá, rizik s její realizací spojených,
d) zdůvodnění nezbytnosti a naléhavosti stavby,
e) návrhy na řešení otevřených otázek.
5.14 Vyjádření se předkládá ve stejném počtu vyhotovení jako dokumentace, ke které se připojuje, a musí být podepsáno vedoucím orgánu (organizace) nebo jím pověřeným zástupcem.
5.15 Orgán, příslušný provést schválení nebo státní expertizu dokumentace, může v jednotlivých případech v souladu s ustanovením čl. 5.22 omezit rozsah dokumentace, která mu má být k tomu účelu předložena.
5.2 Předkládání dokumentace staveb k provedení státní expertizy
5.21 Náležitosti předkládané dokumentace
5.211 Organizace a orgány předkládající dokumentaci staveb k provedení státní expertizy jsou povinny zabezpečit
a) úplnost a přehlednost dokumentace,
b) možnost rozdělení dokumentace již při jejím vypracování na části potřebné pro práci orgánů zpracovávajících stanoviska pro účely státní expertizy,
c) náležité uspořádání a obsahovou náplň vyjádření k dokumentaci,
d) neprodlené předkládání vyžádaných doplňujících vyjádření, dokladů a údajů.
5.212 Dokumentaci staveb podléhající státní expertize
a) ústředního orgánu investora předkládá orgán přímo nadřízený investorovi se svým vyjádřením v sedmi vyhotoveních,
b) ministerstva výstavby a techniky České socialistické republiky nebo ministerstva výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky předkládá ústřední orgán investora se svým vyjádřením v devíti vyhotoveních,
c) federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj předkládá ústřední orgán investora se svým vyjádřením v osmi vyhotoveních.
5.213 Jestliže dokumentace předkládaná příslušným orgánům vypracovávajícím stanoviska pro účely státní expertizy nemá obsah odpovídající ustanovením článku 5.211, použije se ustanovení čl. 3.22.
5.22 Omezení rozsahu dokumentace předkládané k vypracování stanovisek pro účely státní expertizy
5.221 Z dokumentace staveb podléhajících státní expertize se jednotlivým orgánům vypracovávajícím stanoviska k účelům státní expertizy předkládá
a) federálnímu ministerstvu financí - ekonomická zpráva přípravné dokumentace a úvodního (jednostupňového) projektu (dále jen "ekonomická zpráva"), propočet v projektovém úkolu, popřípadě souhrnný rozpočet.
b) federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu - rovněž ekonomická zpráva, 73)
c) Státní bance československé - technické údaje o stavbě (a technologii výroby) z průvodní zprávy, ekonomická zpráva a propočet v projektovém úkolu, popřípadě souhrnný rozpočet,
d) Federálnímu cenovému úřadu - ekonomická zpráva,
e) Státní plánovací komisi a federálnímu ministerstvu pro technický a investiční rozvoj - úplná dokumentace.
5.222 Ustanovení čl. 5.221 platí obdobně i pro rozsah dokumentace předkládané ústředním orgánům republik, které vypracovávají stanoviska k účelům státní expertizy.
5.223 Omezení rozsahu dokumentace předkládané podle čl. 5.221 a 5.222 zajišťuje orgán předkládající dokumentaci orgánu státní expertizy, popř. orgán či organizace jím určená.
6. Lhůty
6.1 Lhůta pro provádění státní expertizy činí 60 dnů od předložení dokumentace.
6.2 Lhůty pro schválení dokumentace, pro vypracování vyjádření a další předložení dokumentace činí pro každý z těchto úkonů 30 dnů od předložení dokumentace. Pokud je schvalující orgán totožný s orgánem provádějícím státní expertizu, musí být státní expertiza i schválení ukončeno nejpozději ve lhůtě 60 dnů.
6.3 Lhůta pro vypracování stanovisek pro účely státní expertizy činí 30 dnů od předložení dokumentace.
6.4 Nejsou-li lhůty uvedené v článcích 6.1 až 6.3 postačující, projedná orgán provádějící státní expertizu, schvalující orgán nebo orgán vypracovávající stanovisko pro účely státní expertizy neprodleně s orgánem, který předložil dokumentaci, v jaké přiměřené delší lhůtě provede státní expertizu nebo schválení, popř. vypracuje stanovisko; prodloužení lhůty nemá přesáhnout - není-li výjimečně dohodnuto jinak - 30 dnů.
6.5 Je-li orgán provádějící státní expertizu totožný se schvalujícím orgánem, mohou být státní expertiza a schvalování dokumentace provedeny v těsné časové návaznosti nebo spojeny v jedno řízení; protokol o státní expertize a schvalovací protokol musejí být však vypracovány odděleně.
Příl.15
Závěrečné technickoekonomické vyhodnocení stavby
A.
Provádění závěrečného technickoekonomického vyhodnocení stavby
I.
Úvodní ustanovení
(1) Účelem závěrečného technickoekonomického vyhodnocení stavby je:
a) posoudit průběh přípravy a realizace výstavby,
b) shrnout poznatky a zkušenosti z přípravy a realizace výstavby pro zkvalitnění úrovně řízení investiční výstavby,
c) posoudit technickou, technologickou a technickoekonomickou úroveň realizované stavby,
d) rozhodnout o opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků nebo ke zvýšení efektů realizované stavby, jestliže předpokládaných efektů nebylo dosaženo.
(2) Závěrečné technickoekonomické vyhodnocení stavby je též podkladem pro stanovení konečných závazků vůči Státní bance československé a státnímu rozpočtu a pro registraci dokončené stavby. 74)
(3) Základní metodou vyhodnocení stavby je porovnání skutečných údajů a ukazatelů realizace a provozu stavby s údaji a ukazateli uvedenými v bodě II/1 a z hledisek uvedených v bodě II/3.
II.
Vyhodnocení stavby investorem
(1) Podkladem pro porovnání předpokládaného a skutečně dosaženého průběhu a výsledku výstavby jsou:
a) údaje a ukazatele výchozí dokumentace stavby,
b) v případě, že výchozí dokumentace nebyla zpracována podle této vyhlášky, též údaje a ukazatele srovnávací varianty sestavené ze schválených soustav THU, 75)
c) průměrné současné, popř. výhledové ukazatele oboru, VHJ, odvětví, resortu apod.,
d) údaje a ukazatele nejprogresívnějších tuzemských a zahraničních staveb (částí staveb) téhož druhu, popř. jejich projektů,
e) u rekonstrukcí a modernizací údaje a ukazatele charakterizující stav před výstavbou.
(2) Výchozí dokumentací podle bodu 1 písm. a) se rozumí:
a) u staveb, na něž se vztahují ustanovení vyhlášky č. 17/1970 Sb., o udělování souhlasu k zahajování staveb, projektová dokumentace, která byla podkladem pro vydání povolení k zahájení stavby,
b) u staveb, na něž se nevztahují ustanovení vyhl. č. 17/1970 Sb., dokumentace, která byla podkladem pro zahájení financování stavby,
c) u staveb, na které byla poskytnuta státní dotace (subvence), též dokumentace, která byla podkladem pro poskytnutí těchto dotací (subvencí). 76)
(3) Vyhodnocení stavby se provádí zejména z těchto hledisek:
a) zhodnocení efektivnosti stavby z nadpodnikových a národohospodářských hledisek (splnění předpokladů obsažených v přípravné a projektové dokumentaci), zejména
- vliv stavby na využití stávajících kapacit a základních prostředků,
- soulad stavby s úkoly střednědobých plánů a dlouhodobých výhledů rozvoje národního hospodářství, oborů a podniků,
- souvislost stavby se styčnými (navazujícími) podniky a obory, především vyvolané (podmiňující) zvýšení a snížení jednorázových nákladů (investic), počtu pracovníků, spotřeby paliva, energií aj., provozních nákladů, výkonů, vývozu a dovozu apod.,
- vliv stavby na změny struktury, meziodvětvové vztahy a proporce, na oblastní rozvoj, kooperační vztahy, specializaci výroby apod.,
- soulad stavby s přijatou koncepcí rozvoje území, osídlení, funkcí uvažovaných ploch a požadovanou komplexností výstavby,
- umístění stavby a její vliv na životní prostředí a na územní bilanci pracovních sil,
- mimoekonomické účinky a důsledky stavby;
b) zhodnocení přípravy a průběhu realizace výstavby, zejména
- projektové zajištění včetně změn projektové dokumentace v průběhu výstavby a jejich příčin,
- dodavatelské zajištění stavební a technologické části stavby,
- dovozy strojů a zařízení, stavebních, popř. montážních prací,
- náklady na výstavbu včetně změn rozpočtu a jejich příčin,
- financování výstavby,
- časový průběh výstavby a lhůty výstavby,
- zkušební provoz a jeho průběh,
- ztráty v důsledku prodloužení doby výstavby, popř. dodatečný efekt při uvedení stavby do provozu před lhůtou,
- kvalita realizovaných dodávek, druh a rozsah zjištěných vad a nedodělků;
c) zhodnocení technické a technologické úrovně stavby a organizace provozu, zejména
- porovnání se současnou technickou a technologickou úrovní ve světě,
- mimoekonomické vlivy techniky a technologie (pracovní prostředí, namáhavost, bezpečnost práce apod.),
- progresivita stavebního řešení z hlediska současných poznatků a vývojových tendencí,
- architektonicko-estetická úroveň stavby,
- organizace a řízení provozu ve srovnání se stávajícími obdobnými provozy, využití výpočetní techniky apod.;
d) zhodnocení dosažených technickoekonomických parametrů stavby a ukazatelů provozu, zejména
- kapacity,
- technickoekonomická úroveň výrobků (služeb),
- plochy a obestavěné prostory,
- základní a oběžné prostředky,
- pracovníci a jejich struktura,
- výkony (výroba) a ekonomická struktura odbytu,
- náklady na výkony a zisk,
- nároky na provozní materiálovou spotřebu,
- nároky na území a životní prostředí,
- ekonomická efektivnost stavby,
- důsledky stavby na finanční a důchodovou situaci investora, včetně potřeby provozních dotací, subvencí a intervencí a devizových prostředků na dovoz surovin, materiálů, náhradních dílů apod. pro provoz.
(4) Investor za účasti generálního projektanta vypracuje na základě vyhodnocení stavby podle předchozího bodu zprávu, jejíž součástí je:
a) přehled údajů a ukazatelů stavby (mimo stavby komplexní bytové výstavby) v pořadí a rozsahu shodném s nomenklaturou schválené soustavy THU na týž nebo nejblíže příbuzný druh stavby a dalších ukazatelů ekonomické efektivnosti stavby podle Zásad hodnocení efektivnosti investic a dalších údajů a ukazatelů registračního listu stavby;
b) u staveb komplexní bytové výstavby souhrnné údaje a základní ukazatele stavby; 77)
c) závěry provedeného vyhodnocení, zejména
- celkové zhodnocení průběhu realizace výstavby, hlavní klady a nedostatky, charakteristika činnosti jednotlivých účastníků výstavby,
- souhrnné zhodnocení efektivnosti stavby, základní pozitivní a negativní ekonomické i mimoekonomické účinky a důsledky stavby, vliv stavby na efektivnost oboru, odvětví a na efektivní oblastní rozvoj,
- návrh na opatření, která je třeba učinit zejména v případě, že nebylo dosaženo projektovaných parametrů stavby (technickoorganizační apod.),
- návrhy na dořešení otevřených problémů výstavby [např. závazků vůči Státní bance československé a státnímu rozpočtu (státním fondům)].
III.
Vyhodnocovací řízení
(1) Investor předloží - nejde-li o případ upravený v odstavci 3 písm. d) - vypracovanou zprávu orgánu provádějícímu vyhodnocovací řízení, který v dohodě s investorem stanoví termín vyhodnocovacího řízení tak, aby mohlo být ukončeno včetně vypracování protokolu do dvou měsíců od předložení zprávy.
(2) Investor svolá ve stanoveném termínu vyhodnocovací řízení a současně rozešle zprávu účastníkům řízení a přizvaným orgánům.
(3) Vyhodnocovací řízení provádí:
a) ústřední orgán investora u staveb, na něž se vztahují směrnice FMTIR č. 1/1971 o režimech staveb; 78) u centrálně posuzovaných staveb, jestliže si to vyhradil;
b) krajský národní výbor u staveb komplexní bytové výstavby zajišťovaných národními výbory, pokud nepřenesl pravomoc na investora;
c) nadřízený orgán investora u ostatních staveb, pokud nepověřil investora podle bodu d);
d) investor u staveb komplexní bytové výstavby a bytových staveb, pokud na něho přenesl pravomoc krajský národní výbor nebo nadřízený orgán investora.
(4) Účastníky vyhodnocovacího řízení jsou:
a) investor,
b) generální projektant,
c) uživatel (provozovatel) stavby, není-li jím investor,
d) Státní banka československá,
e) nadřízený orgán investora, není-li současně orgánem provádějícím vyhodnocovací řízení,
f) krajský národní výbor u staveb komplexní bytové výstavby včetně podmiňujících investic, není-li současně orgánem provádějícím vyhodnocovací řízení,
g) rozhodující dodavatelé stavební a technologické části stavby.
(5) U centrálně posuzovaných staveb je investor povinen přizvat k vyhodnocovacímu řízení podle příslušnosti zástupce federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstva výstavby a techniky ČSR nebo ministerstva výstavby a techniky SSR, zástupce příslušného ústředního plánovacího orgánu a popřípadě zástupce ústředního orgánu investora, není-li orgánem provádějícím vyhodnocovací řízení.
(6) U staveb stanovených jako úkol státního plánu je investor povinen přizvat k vyhodnocovacímu řízení kromě orgánů uvedených v předchozím bodě i další orgány uvedené v § 6 odst. 5 směrnic FMTIR č. 1/1971 o režimech staveb.
(7) Nejde-li o stavby uvedené v odstavcích 5 a 6, může orgán provádějící vyhodnocovací řízení stanovit, že vyhodnocovací řízení se provede na základě předložených písemných stanovisek účastníků vyhodnocovacího řízení.
(8) Orgán, který provádí vyhodnocovací řízení, po projednání a posouzení zprávy vypracované investorem a stanovisek účastníků řízení ke zprávě vypracuje protokol o vyhodnocovacím řízení, který musí obsahovat:
a) závěry celkového vyhodnocení stavby,
b) průběh a výsledek vyhodnocovacího řízení,
c) stanoviska jednotlivých účastníků řízení,
d) u staveb, na něž byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu (státního fondu), vyhodnocení dodržení podmínek, za nichž byla dotace poskytnuta, včetně stanoviska Státní banky československé,
e) rozhodnutí o opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků, popřípadě návrhy na jejich provedení příslušným orgánům.
(9) Protokol o vyhodnocovacím řízení zašle orgán (organizace), který prováděl vyhodnocovací řízení, všem účastníkům řízení i orgánům uvedeným v odstavcích 5 a 6, které byly přizvány. Ústřední orgán investora obdrží protokol u všech staveb, na které byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu (státního fondu).
IV.
Další opatření
(1) U staveb uvedených v odstavci 6 předchozí části je ústřední orgán investora povinen ve vedení orgánu projednat výsledky závěrečného technickoekonomického vyhodnocení stavby obdobně jako čtvrtletní zprávu podle § 7 odst. 5 směrnic FMTIR č. 1/1971 o režimech staveb.
(2) Investor po obdržení protokolu o vyhodnocovacím řízení vypracuje registrační list stavby a odešle jej svému nadřízenému orgánu. 79)
B.
Sestavování ročních časových plánů a souhrnných zpráv
(1) U staveb stanovených jako úkol státního plánu a u staveb centrálně posuzovaných sestaví ústřední orgán investora v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj, nebo podle příslušnosti s ministerstvem výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvem výstavby a techniky SSR vždy na příští rok časový plán vyhodnocování staveb. U centrálně posuzovaných staveb uvede také, u kterých staveb bude sám provádět vyhodnocovací řízení. Plán musí obsahovat také počty ostatních vyhodnocovaných staveb nad 2 mil. Kčs obsažených v plánech nadřízených orgánů investorů (odstavec 4) v členění podle VHJ.
(2) Ústřední orgán investora předkládá roční časový plán do konce běžného roku podle příslušnosti:
a) Státní plánovací komisi, České plánovací komisi nebo Slovenské plánovací komisi,
b) federálnímu ministerstvu pro technický a investiční rozvoj, ministerstvu výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvu výstavby a techniky SSR,
c) Výboru lidové kontroly ČSSR, Výboru lidové kontroly ČSR nebo výboru lidové kontroly SSR,
d) Státní bance československé - ústředí nebo hlavnímu ústavu pro ČSR v Praze nebo hlavnímu ústavu pro SSR v Bratislavě.
(3) U staveb komplexní bytové výstavby sestavuje a předkládá roční časový plán vyhodnocování krajský národní výbor stejným způsobem.
(4) U ostatních staveb sestavují roční časové plány vyhodnocování staveb orgány nadřízené investorovi po projednání se Státní bankou československou ve stejném termínu jako v odstavci
(5) Ústřední orgány investorů a krajské národní výbory (u staveb komplexní bytové výstavby) kontrolují dodržování termínů obsažených v ročních časových plánech a vypracovávají o výsledcích vyhodnocení staveb za uplynulý rok souhrnnou zprávu. Po jednom vyhotovení této zprávy předkládají federálnímu ministerstvu pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvu výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvu výstavby a techniky SSR a Státní plánovací komisi nebo České plánovací komisi nebo Slovenské plánovací komisi nejpozději do konce prvního čtvrtletí následujícího roku. Rozsah souhrnných zpráv stanoví podle potřeby federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj.
Příl.16
Sdružené zařízení staveniště
I.
Společná ustanovení
(1) Sdružené zařízení staveniště se zřizuje pro potřeby více staveb v místech soustředěné výstavby za účelem efektivnějšího využití věcných i finančních prostředků vynakládaných na dočasné objekty zařízení staveniště a pro včasné zabezpečení jeho funkcí sociálních (zejména ubytování a výroba jídel) a provozních (např. sklady a opravárny).
(2) Náklady přípravy, vybudování a užívání sdruženého zařízení staveniště se kryjí z globálních rozpočtových nákladů staveb.
(3) Sdružené zařízení staveniště se může zřídit pro potřeby vyšších dodavatelů u staveb, které mají na základě projednaného projektového úkolu nebo zpracované studie souboru staveb dohodnuty (určeny) rozhodující vyšší dodavatele investora a jsou uvažovány ve výrobních plánech ústředních dodavatelských orgánů.
(4) Při splnění podmínek podle bodu 3 se dále vyžaduje, aby
a) stavby, které mají charakter staveb centrálně posuzovaných a nejsou závaznými úkoly státního plánu, byly zařazeny v prováděcím státním plánu nebo uvedeny v seznamu staveb připravovaných k zahájení v následujících letech,
b) stavby komplexní bytové výstavby a stavby komplexní bytovou výstavbu podmiňující, které nejsou stanoveny jako závazné úkoly státního plánu, byly zahrnuty do režimů komplexní bytové výstavby.
(5) Sdružené zařízení staveniště buduje, provozuje 80) a udržuje, vede ve své správě a poskytuje jeho užívání zřizovatel. Zřizovatelem je stavební dodavatelská organizace určena podle bodu II/2 nebo podle bodu III/2; zřizovatelem může být určena i jiná dodavatelská organizace, souhlasí-li s tím podle příslušnosti federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvo výstavby a techniky České socialistické republiky, popřípadě ministerstvo výstavby a techniky Slovenské socialistické republiky, na návrh svého ústředního orgánu.
(6) Sdružené zařízení staveniště se zřizuje jako:
a) samostatné sdružené zařízení staveniště,
b) sdružené zařízení staveniště souboru staveb.
(7) V příslušné části dokumentace staveb, jejichž dodavatelé se na zřízení sdruženého zařízení staveniště dohodli, se uvede, do jaké míry budou potřeby těchto staveb uspokojeny sdruženým zařízením staveniště.
(8) Režim hospodaření s rozpočtovými náklady sdruženého zařízení staveniště upravuje zvláštní předpis. 81)
II.
Samostatné sdružené zařízení staveniště
(1) Samostatné sdružené zařízení staveniště lze zřizovat pro stavby, splňují-li podmínky uvedené v bodě I/3 a 4; zřizuje se jako samostatný celek podle vlastní dokumentace (bod 5) na dobu trvání výstavby těchto staveb.
(2) Samostatné sdružené zařízení staveniště se zřizuje z podnětu ústředních orgánů dodavatelů uskutečňujících dodávky pro stavby připadající v úvahu pro jeho zřízení; na základě jejich dohody určí jeden z nich podřízenou organizaci, která bude vykonávat funkci zřizovatele, a oznámí jí, pro které stavby by se v dané oblasti mělo sdružené zařízení staveniště využít.
(3) Zřizovatel určený podle bodu 2 uzavře s přicházejícími v úvahu vyššími dodavateli investorů, kteří se budou na samostatném sdruženém zařízení staveniště podílet, smlouvu o sdružení prostředků ke zřízení samostatného sdruženého zařízení staveniště. 82)
(4) Pokud všechny potřebné funkce nemohou být zabezpečeny jedním samostatným sdruženým zařízením staveniště, lze zřídit pro daný okruh staveb i několik samostatných sdružených zařízení staveniště.
(5) Zřizovatel samostatného sdruženého zařízení staveniště zabezpečuje dokumentaci samostatného sdruženého zařízení staveniště, která zahrnuje:
a) projektový úkol samostatného sdruženého zařízení staveniště (dále jen "projektový úkol"),
b) jednostupňový projekt samostatného sdruženého zařízení staveniště (dále jen "jednostupňový projekt"),
c) popřípadě úvodní projekt a prováděcí projekty samostatného sdruženého zařízení staveniště (dále jen "úvodní projekt a prováděcí projekty").
(6) Pro zpracování a projednání dokumentace samostatného sdruženého zařízení staveniště a pro řešení rozporů se použijí přiměřeně ustanovení části třetí až páté a desáté vyhlášky, pokud v této příloze není stanoveno jinak.
(7) Podkladem pro zpracování projektového úkolu je smlouva o sdružení prostředků ke zřízení samostatného sdruženého zařízení staveniště.
(8) Zpracovaný a projednaný projektový úkol předloží zřizovatel k posouzení svému ústřednímu orgánu, který projektový úkol posoudí zejména z hlediska efektivnosti vybudování samostatného sdruženého zařízení staveniště a jeho hospodárného umístění ve vztahu k zúčastněným stavbám, věcné účelnosti a úplnosti sdruženého zařízení staveniště s ohledem na nároky zúčastněných staveb, objektivity propočtových nákladů a jejich splatitelnosti z příspěvků zúčastněných staveb.
(9) V případě potřeby úvěru projedná zřizovatel projektový úkol posouzený podle bodu 8 s financující pobočkou Státní banky československé.
(10) Projektový úkol posouzený podle bodu 8 a projednaný podle bodu 9 je podkladem návrhu na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby podle zvláštních předpisů, 83) o které žádá zřizovatel.
(11) Na základě splněných předpokladů podle předchozích bodů může ústřední orgán zřizovatele schválit návrh projektového úkolu.
(12) V propočtu a v souhrnném rozpočtu se náklady samostatného sdruženého zařízení staveniště rozčlení bez ohledu na povahu vedlejších rozpočtových nákladů do jednotlivých hlav podle své věcné příslušnosti stanovené přílohou č. 13.
III.
Sdružené zařízení staveniště souboru staveb
(1) Sdružené zařízení staveniště souboru staveb je možné zřizovat pro územně souvisící stavby souboru staveb zajišťované pouze jediným investorem pro jednoho budoucího provozovatele - uživatele; připravuje se a buduje jako součást zařízení staveniště první stavby plánované k zahájení (dále jen "první stavba").
(2) O zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb se mohou dohodnout v úvahu přicházející vyšší dodavatelé investora stavební a technologické části stavby, kteří projeví úmysl podílet se na sdruženém zařízení staveniště souboru staveb, a to nejpozději do schválení projektového úkolu první stavby. Zřizovatelem sdruženého zařízení staveniště souboru staveb je dodavatel stavební části první stavby, u níž má být sdružené zařízení staveniště souboru staveb zřízeno, pokud se nevyužije ustanovení poslední věty za středníkem bodu I/5.
(3) Dohoda o zřízení sdruženého zařízení staveniště souboru staveb podle bodu 2 musí obsahovat podmínky využití sdruženého zařízení staveniště souboru staveb a výši podílů odpovídající části globálních rozpočtových nákladů jednotlivých staveb souboru, které budou tvořit náklady sdruženého zařízení staveniště souboru staveb.
(4) Na základě této dohody musí být podíly z globálních rozpočtových nákladů jednotlivých staveb souboru začleněny do propočtu projektového úkolu první stavby, u které má být sdružené zařízení staveniště souboru staveb zřízeno.
(5) Není-li možné nebo účelné zřizovat sdružené zařízení staveniště souboru staveb, lze se dohodnout o zřízení samostatného sdruženého zařízení staveniště.
1) § 15 vyhlášky č. 140/1971 Sb., o financování reprodukce základních prostředků.
2) Za stavbu se nepovažují "stroje a zařízení, nářadí a inventář nezahrnuté do rozpočtu budovaných staveb" (viz sdělení Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj ze dne 9. října 1970, uveřejněné v částce 6 Zpravodaje Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj z roku 1970).
3) Srv. "Metodiku třídění technologických zařízení v investiční výstavbě" - vydala býv. Státní komise pro techniku ve své knižnici jako č. 5, řada 2, svazek 1, ročník 1966.
4) Srv. vyhl. č. 89/1967 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace stavebních objektů.
5) Nomenklatura stavebních objektů, popř. provozních souborů technické a občanské vybavenosti a jejich rozsah je stanoven soustavou technickohospodářských ukazatelů komplexní bytové výstavby.
6) Vyšší dodavatel - viz § 280 odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů; úplné znění č. 37/1971 Sb. (dále jen "hosp. zák.").
7) § 118 hosp. zák.
8) § 116 a 280 hosp. zák.
9) Vyhl. č. 108/1966 Sb., o oprávnění k projektové činnosti ve znění vyhl. č. 137/1970 Sb.
10) § 272 a 299-301 hosp. zák.
11) § 12 odst. 1 vyhl. č. 75/1971 Sb., o typizaci ve výstavbě.
12) § 8 odst. 1 písm. b) a c) vyhl. č. 75/1971 Sb.
12a) Vyhláška č. 75/1977, o opakovaných projektech.
13) Zásady hodnocení efektivnosti investic vydané federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj (1974), směrnice č. 25 ministerstva výstavby a techniky ČSR ze dne 30.11.1970, o určování investic podmiňujících komplexní bytovou výstavbu (oznámeno v částce 37/1970 Sb.) a směrnice č. 3 ministerstva výstavby a techniky SSR z 30.11.1970, o určování investic podmiňujících komplexní bytovou výstavbu (Zpravodaj FMTIR, částka 1, ročník 1971).
14) Obdobně jako při postupu podle Metodických pokynů České plánovací komise pro přípravu a projednání projektových úkolů z hlediska oblastní stránky rozvoje národního hospodářství (Ústřední věstník České socialistické republiky č. 6, částka 2, ročník 1971) a Pokynů býv. ministerstva plánování Slovenské socialistické republiky pro projednávání návrhů na rozmisťování staveb a přípravné dokumentace investory (Zpravodaj FVTIR částka 5, ročník 1970).
15) § 116 hosp. zák.
16) Jednotná klasifikace stavebních objektů a oborový číselník, Díl I. Jednotná klasifikace stavebních objektů (Vydal Federální statistický úřad v roce 1970 jako část 3. Jednotné soustavy ekonomických klasifikací).
17) Jsou to zejména:
1. konstrukční, dílenské a montážní výkresy pro výrobu a montáž jednotlivých strojů a zařízení a kovových konstrukcí, statické a technicko-fyzikální výpočty a výkresy panelů, stavebních prvků, konstrukcí hromadně vyráběných anebo typizovaných, dílenské a montážní výkresy nosných a pomocných konstrukcí, silových a ovládacích zařízení, drátovací a svorková schémata, stanovení konečného očíslování, určení počtu a sledu svorek u zařízení, schémata vnitřních propojení zařízení a přístrojů, detailní kabelové a kladečské plány a kladečské výkresy rozvodů; specifikace drobného základního a pomocného materiálu pro montážní práce;
2. konstrukční, dílenské a montážní výkresy výrobků přidružené stavební výroby a výroby prefabrikátů včetně jejich statických výpočtů, dále vyzdívek a izolací technologických zařízení;
3. výkresy stavebních a montážních zařízení, jako lešení, výtahy, jeřábové dráhy apod.;
4. dokumentace pro ostatní výrobní a montážní přípravu dodavatelů; podrobné vytyčení stavby prováděné na základě hlavních tras, stavebních čar a hlavních výškových bodů, vytyčených investorem.
18) Jde zejména o dokumentaci
- pro prokazování požadovaných vlastností jejich dodávek (atesty, individuální a komplexní zkoušky apod.),
- pro správné a bezpečné uvádění do provozu, provozování a odstavování jimi dodávaných strojů a zařízení (předpisy pro zkušební provoz a provozní předpisy),
- pro správné a včasné provádění údržby jimi dodávaných strojů a zařízení (dokumentace údržby a náhradních dílů),
- pro jiné účely podle dohody s investorem.
19) § 301 hosp. zák.
20) § 299 hosp. zák.
21) § 291 hosp. zák.
22) § 51 a 119 odst. 2 hosp. zák.
23) Jde o předměty určitého druhu, jakosti, rozměrů apod., hromadně nebo opakovaně vyráběné, běžné, obvyklé.
24) § 15 odst. 1 a 2 vyhl. č. 75/1971 Sb., o typizaci ve výstavbě.
25) Takové zahájení stavby vyžaduje povolení podle zvláštních předpisů [zejména podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a vyhlášky č. 85/1977 Sb., o podmínkách zahajování staveb a jejich registraci a evidenci].
26) § 116 hosp. zák., vyhl. č. 31/1972 Sb., o smlouvách o přípravě dodávek některých staveb, vyhl. č. 104/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky stavebních prací.
27) § 116, 280 a 281 hosp. zák. a prováděcí předpisy uvedené v předcházející poznámce.
28) § 15, § 118, § 119 hosp. zák.
29) Viz "Metodické zásady pro vymezení stavební části staveb", uveřejněné ve Zpravodaji ministerstva techniky, částka 5 z 11.10.1968.
30) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Státní arbitráže Československé socialistické republiky č. 91/1972 Sb., o normách lhůt výstavby.
31) Směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva financí č. 8/1971 (Zpravodaj FMTIR částka 7, ročník 1971; oznámeno v částce 6/1972 Sb.).
32) Provozně nevyzkoušenými stroji a zařízeními se rozumějí stroje a zařízení, které nebyly provozně vyzkoušeny v technických podmínkách odpovídajících budoucímu provozu a které jsou vyvíjeny na podkladě plánů rozvoje vědy a techniky. Dohodou investora s dodavateli mohou být výjimečně prohlášeny za nevyzkoušené i stroje a zařízení, jež mají být poprvé použity v mimořádných technologických podmínkách.
32a) Příslušným orgánem je okresní odborová rada odpovídající místu stavby.
33) Směrnice č. 2 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 15.2.1972 o soustavách technickohospodářských ukazatelů v investiční výstavbě (Zpravodaj FMTIR částka 1, ročník 1972; oznámeno v částce 7/1972 Sb.).
34) Pokud se v této části vyhlášky používá pojmů "cena", "souhrnná cena", "skupinová cena", "velkoobchodní cena", "maloobchodní cena", "kupní cena", "sazba", "zvláštní druhy cen", "konečný cenový limit", "limit kupní ceny", "předběžná cena", jde o pojmy upravené vyhláškou Federálního cenového úřadu č. 137/1973 Sb., o cenách.
35) Zejména směrnice č. 8 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva financí ze dne 20.12.1971 o vedlejších rozpočtových nákladech na zařízení staveniště (Zpravodaj FMTIR částka 7, ročník 1971), opatření č. 31/71 ministra paliv a energetiky ČSSR a opatření č. 39/71 ministra hutnictví a strojírenství ČSSR, kterými se vydávají Pravidla pro používání ceníků a sazeb důlně stavebních prací a pro sestavování rozpočtů důlních objektů (vydáno jako samostatná příručka).
36) Výnos Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj z 20.12.1971 o rozpočtování a fakturaci vedlejších rozpočtových nákladů staveb (Cenové zprávy č. 44/1971 Ústavu racionalizace ve stavebnictví) a § 4 vyhlášky č. 87/1966 Sb., o některých ekonomických opatřeních v investiční výstavbě, ve znění doplňujících předpisů.
37) Srv. § 30 odst. 12 vyhl. č. 104/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky stavebních prací.
38) Vyhláška Federálního cenového úřadu č. 137/1973 Sb., o cenách.
39) Spory o tvorbu cen (cenové spory) se řeší podle cenových předpisů.
40) Vyhláška č. 104/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky stavebních prací, a směrnice č. 8 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj, Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva financí ze dne 20.12.1971 o vedlejších rozpočtových nákladech na zařízení staveniště (Zpravodaj FMTIR částka 7, ročník 1971).
41) Směrnice Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj a ministerstev výstavby a techniky ČSR a SSR z 25.6.1970 o postupu při zvýšení rozpočtových nákladů rozestavěných staveb ve znění směrnic č. 1 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 24.5.1973 (Zpravodaj FVTIR částka 5, ročník 1970 a Zpravodaj FMTIR částka 3, ročník 1973).
41a) Srv. výměr Federálního cenového úřadu č. 2638/10/1972 ze dne 31. října 1972, kterým se vydávají pravidla pro oceňování stavebních prací (Sešit 55 Cenových zpráv Ústavu racionalizace ve stavebnictví z roku 1972) a Pravidla Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu pro používání ceníků montážních prací a pro sestavování rozpočtů provozních souborů ze dne 30. června 1970 (výměr Českého cenového úřadu č. 1742/32/70 a výměr Slovenského cenového úřadu č. 387-C/70/II).
41b) Úhrada za popis prací a dodávek se vyčlení ve prospěch dodavatele z ceny projektových prací (hlava I souhrnného rozpočtu) podle zvláštního předpisu, který vydá Federální cenový úřad.
41c) Úhrada za prováděcí projekt se vyloučí ve prospěch dodavatele stavebních prací z ceny projektových prací (hlava I souhrnného rozpočtu) podle zvláštního předpisu, který vydá Federální cenový úřad. Srv. poznámku 41b k § 63b.
41d) § 59 písm. b) vyhlášky č. 137/1973 Sb. a § 57 odst. 2 a 3 vyhlášky č. 163/1973 Sb.
41e) Pokyn FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. P-5/77 o tvorbě velkoobchodních cen typových stavebních objektů (Cenový věstník č. 1, ročník 1978).
41f) § 10 vyhlášky č. 95/1977 Sb., o typizaci ve výstavbě.
41g) § 9 vyhlášky č. 95/1977 Sb.
41h) § 9 odst. 8 vyhlášky č. 95/1977 Sb.
41i) § 10 odst. 3 a § 9 odst. 6 vyhlášky č. 95/1977 Sb.
41j) Výnos FMTIR č. 4/1978 o rozpočtování souhrnných cen typových stavebních objektů a opakovaných stavebních objektů nebo provozních souborů (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR, částka 3-4, ročník 1978).
42) § 278 hosp. zák.
42a) Výnos FMTIR č. 3/1978 o zvláštním postupu při přípravě staveb na území hlavního města Prahy (Zpravodaj FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR, částka 3-4, ročník 1978).
43) Směrnice č. 4 federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 23.6.1971 o posuzování, státní expertize a schvalování přípravné a projektové dokumentace staveb (Zpravodaj FMTIR částka 5, ročník 1971; oznámeno v částce 28/1971 Sb.).
44) Srv. též
- Podrobný výklad ke směrnicím FMTIR č. 2/1972 o soustavách technickohospodářských ukazatelů v investiční výstavbě (vydalo FMTIR v roce 1973).
- Terminologie a výpočty používané při tvorbě soustav THU (vydalo FMTIR v roce 1973).
45) Pokud pro daný druh staveb existují.
46) Dovoz bude členěn na jednotlivé socialistické a kapitalistické státy, v hodnotovém vyjádření v mil. Kčs FCO čs. hranice (vč. VRCV); devizové prostředky nutné pro krytí požadovaných dovozů se uvedou zároveň celkem za celý dovoz v mil. Kčs FCO čs. hranice (vč. VRCV) a v členění na socialistické a kapitalistické země; dále se uvedou léta, ve kterých se předpokládá realizace dovozu.
47) V členění podle teritoriálního zaměření a s uvedením náročnosti na devizové krytí (pokud je možno ji vyjádřit).
48) Podle přílohy č. 2 k § 18 vyhlášky č. 162/1970 Sb., o některých opatřeních v bytové výstavbě.
49) Pokud pro daný druh staveb existují.
50) Metodické pokyny federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj pro budování automatizovaných systémů řízení podniků z roku 1973. (Oznámení o vydání viz Zpravodaj FMTIR, částka 4-5, ročník 1973.)
51) Uvádějí se pouze v případech, kdy se požaduje vybudování automatizovaného systému řízení podniku.
52) Metodické pokyny federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj pro budování automatizovaných systémů řízení podniků z roku 1973 (Oznámení o vydání viz Zpravodaj FMTIR, částka 4-5, ročník 1973).
53) Srv. § 41 vyhl. č. 104/1973 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávek stavebních prací.
54) Metodické směrnice FSÚ č. 4 z 16.3.1970 (Zpravodaj FVTIR, částka 3, ročník 1970).
55) Do vydání obecně platného předpisu se uvede číslo stavby dohodnuté mezi investorem a financující pobočkou Státní banky československé.
56) Článek 27 a 28 Pravidel pro používání ceníků montážních prací pro rozpočtování provozních souborů - ČCÚ a SCÚ 1970
57) Článek 57 a článek 9 a násl. Pravidel pro oceňování stavebních prací - FCÚ 1973.
58) Viz poznámku k § 13 odst. 2 písm. a) vyhlášky.
59) Viz poznámku k § 54 odst. 1 vyhlášky.
60) Např. Jednotné metodické pokyny pro vypracování návrhů prováděcích plánů na rok 1973 a další léta pátého pětiletého plánu čj. 20 210/72/III.
61) Např. vyhláška č. 140/1971 Sb., o financování reprodukce základních prostředků.
62) Viz poznámka 3) k § 2 odst. 3 vyhlášky.
63) Viz poznámka 16) k § 13 odst. 2 písm. a) vyhlášky. "Metodické zásady pro vymezení stavební části staveb", uveřejněné ve Zpravodaji ministerstva techniky, částka 5 z 11.10.1968.
65) Směrnice FMTIR, FCÚ a FMF č. 8/1971 o vedlejších rozpočtových nákladech na zařízení staveniště, výnos FCÚ a FMTIR z 20.12.1971 o vedlejších rozpočtových nákladech.
66) Nepatří sem náklady na mzdové preference a preferenční odlučné, které jsou součástí nákladů územních vlivů.
67) Zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.
68) Např. "Směrnice a sazebník cenových přirážek a srážek na rok 1974" federálního ministerstva financí čj. XIII/26 463/73.
69) Neposkytuje-li investor stavby příspěvek na vyvolanou (doplňkovou) investici, ale realizuje-li ji jako součást stavby, nezahrne náklady související s její realizací do hlavy X, ale do příslušných hlav I-IX.
70) § 4 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 87/1966 Sb., o některých ekonomických opatřeních v investiční výstavbě.
71) Směrnice Federálního výboru pro technický a investiční rozvoj a ministerstev výstavby a techniky ČSR a SSR ze dne 25. června 1970 o postupu při zvyšování rozpočtových nákladů rozestavěných staveb, změněné (pro Slovenskou socialistickou republiku) směrnicemi FMTIR č. 1/1973.
72) Podklad pro Státní plánovací komisi zpracovává Česká plánovací komise nebo Slovenská plánovací komise.
73) Při zpracování dokumentace investoři, nadřízené orgány investorů a ústřední orgány investorů musejí zabezpečit, aby údaje nezbytné pro vypracování stanoviska ministerstva zahraničního obchodu byly opatřovány výlučně v úzké součinnosti s podniky zahraničního obchodu, popřípadě ministerstva zahraničního obchodu.
74) § 8 vyhl. č. 7/1971 Sb., o registraci staveb.
75) Směrnice č. 2 FMTIR ze dne 15.2.1972 o soustavách technickohospodářských ukazatelů v investiční výstavbě, uveřejněné ve Zpravodaji FMTIR, částka 1/1972.
76) Opatření pro poskytování státních dotací (subvencí) na investiční výstavbu hospodářským organizacím od 1. ledna 1971 (Ústřední věstník, částka 1/1971).
77) Zpracované podle přílohy č. 2 k § 18 vyhlášky č. 162/1970 Sb., o některých opatřeních v bytové výstavbě.
78) Uveřejněny ve Zpravodaji FMTIR, částka 2-3/1971.
79) § 9 vyhl. č. 7/1971 Sb., o registraci staveb.
80) Stravování se řídí nařízením vlády č. 25/1974 Sb., o závodním stravování.
81) Článek 26 výnosu FCÚ a FMTIR č. V-1/76 ze dne 12. dubna 1976 o vedlejších rozpočtových nákladech staveb ve znění výnosu FCÚ a FMTIR č. V-3/78 ze dne 21. prosince 1978 (reg. v částce 34/1978 Sb.).
82) § 360a hospodářského zákoníku a § 7 vyhlášky č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací.
83) § 39 zákona č. 50/1976 Sb.