Nařízení ze dne 4.12.1975 o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům

11.12.1975 | Sbírka:  135/1975 Sb. | Částka:  33/1975ASPI

Vztahy

Nadřazené: 121/1975 Sb.
Aktivní derogace: 2/1971 Sb.
Pasivní derogace: 142/1983 Sb., 11/1980 Sb., 163/1979 Sb., 100/1978 Sb., 71/1978 Sb.
135/1975 Sb.
NAŘÍZENÍ VLÁDY
Československé socialistické republiky
ze dne 4. prosince 1975
o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům
Změna: 71/1978 Sb.
Změna: 163/1979 Sb.
Vláda Československé socialistické republiky nařizuje podle § 169 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení (dále jen "zákon"):
Nároky na starobní a vdovský důchod při trvalém zaměstnání
§ 1
(1) Pracujícímu, který je zaměstnán po vzniku nároku na starobní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění), se poskytuje starobní důchod v nezměněné výši, jestliže jeho hrubý výdělek nečiní více než 800 Kčs měsíčně.
(2) Poživatelce vdovského důchodu z důchodového zabezpečení (pojištění), které je současně vyplácen starobní důchod nebo která dovršila věk 57 let a vdovský důchod pobírá samostatně nebo v souběhu s jakýmkoliv jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění), se vdovský důchod při zaměstnání nekrátí, jestliže její hrubý výdělek nečiní více než 800 Kčs měsíčně.
(3) Hrubým výdělkem podle odstavců 1 a 2 se rozumí výdělek,7) z něhož se zjišťuje průměrný měsíční výdělek,8) avšak bez příspěvků placeného jednotným zemědělským družstvem na částečnou úhradu nákladů sociálního zabezpečení.
§ 2
(1) Pracujícímu, který je zaměstnán 6) po vzniku nároku na starobní důchod z důchodového zabezpečení (pojištění), se poskytuje starobní důchod
a) v nezměněné výši, je-li zaměstnán
1. ve výrobě průmyslové, stavební, zemědělské nebo lesnické, včetně zakázkových prací, oprav a údržby;
2. při činnosti dopravní, spojové, geologické, ve vnitřním obchodě nebo v materiálně technickém zásobování;
3. v dělnických povoláních nebo jako provozní a obsluhující pracovník v komunálních službách nebo při zajišťování služeb na úseku kulturně výchovné činnosti;
4. v dělnických povoláních nebo jako provozní a obsluhující pracovník v provozech zajišťujících hromadné stravování osob;
5. v dělnických povoláních ve zdravotnických organizacích, jako zdravotnický pracovník v jeslích a mikrojeslích, jako střední, nižší nebo pomocný zdravotnický pracovník v nepřetržitých anebo třísměnných provozech ve zdravotnických organizacích a v zařízeních sociální péče, při výkonu prací v pečovatelské službě, jako vychovatel v zařízeních sociální péče pro mládež;
6. při topičských, údržbářských nebo úklidových pracích anebo při práci člena závodní stráže, vrátného a hlídače;
b) až do výše 1100 Kčs měsíčně, je-li zaměstnán
1. ve zdravotnictví, v zařízeních sociální péče, v komunálních službách a v provozech zajišťujících hromadné stravování osob při výkonu jiných prací než jsou uvedeny pod písm. a) č. 3 až 5;
2. při nákupu zemědělských výrobků, v bytovém hospodářství, v ubytovacích službách a ve službách cestovního ruchu.
(2) Poživatelce vdovského důchodu z důchodového zabezpečení (pojištění), které je současně vyplácen starobní důchod nebo která dovršila věk 57 let a vdovský důchod pobírá samostatně nebo v souběhu s jakýmkoliv jiným důchodem, se vdovský důchod při zaměstnání poskytuje a podmínek stanovených v odstavci 1.
(3) Ustanovení odstavce 1 a 2 se nevztahuje na pracující, kteří konají práce administrativní, a s výjimkou prací uvedených v odstavci 1 písm. a) č. 4 a 6 též práce v řídících orgánech.
§ 3
Pracujícímu, který byl po vzniku nároku na starobní důchod dále nepřetržitě zaměstnán, nepobíral starobní důchod ani jeho část a splňuje podmínky pro výplatu tohoto důchodu při zaměstnání podle § 1 nebo § 2, se zjišťuje průměrný měsíční výdělek pro vyměření starobního důchodu z úhrnu hrubých výdělků za posledních 10 (5) kalendářních roků, do něhož spadá den, od něhož se přiznává starobní důchod, pokud je tento výpočet pro něj výhodnější než výpočet podle § 14 odst. 2 zákona. Ustanovení § 14 odst. 3 poslední věta a odst. 4 a 5 zákona platí i tu.
bez nadpisu
§ 4
(1) Pracujícímu, který je zaměstnán po vzniku nároku na starobní důchod z důchodového zabezpečení, se poskytuje tento důchod ve výši jedné poloviny, pokud není pro něj výhodnější úprava podle § 1 nebo § 2, jestliže jeho hrubý výdělek po vzniku nároku na starobní důchod podstatně poklesl; přitom je podmínkou, že podstatný pokles výdělku byl způsoben zkrácením pracovního úvazku nebo změnou zaměstnání.
(2) Za podstatný pokles výdělku pracujícího se považuje, jestliže měsíční hrubý výdělek pracujícího je alespoň o třetinu nižší než průměrný měsíční výdělek, z něhož se vypočítává starobní důchod, avšak neomezený podle § 14 odst. 4 zákona.
(3) Polovina starobního důchodu se vypočítává ze starobního důchodu té výše, v níž by náležel ke dni, od něhož se přiznává polovina tohoto důchodu. Průměrný měsíční výdělek pracujícího se zjišťuje z hrubých výdělků dosažených před rokem, v němž mu vznikl nárok na starobní důchod; byl-li pracující po vzniku nároku na starobní důchod nepřetržitě zaměstnán a nepobíral starobní důchod ani jeho část, zjišťuje se průměrný měsíční výdělek z hrubých výdělků dosažených před rokem, v němž nastal podstatný pokles výdělku po vzniku na důchod, jestliže to je pro pracujícího výhodnější.
Nároky na důchod při krátkodobém zaměstnání
§ 5
(1) Poživatelům starobního, vdovského a sirotčího důchodu z důchodového zabezpečení (pojištění), kterým by se důchod nevyplácel anebo by se krátil při zaměstnání, se poskytuje důchod v nezměněné výši, jestliže je důchodce krátkodobě zaměstnán po dobu sjednanou nejvýše na 18O pracovních dnů, pokud důchodce skutečně neodpracoval v takto sjednaném krátkodobém zaměstnání v kalendářním roce více než uvedený počet pracovních dnů. Do počtu odpracovaných dnů se započítávají i dny, za které důchodci náleželo nemocenské, náhrada mzdy, u důchodců odměňovaných měsíční mzdou též svátky, i když jim náhrada mzdy za tyto dny nenáleží. Dny, za které náležela náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou, se do počtu odpracovaných dnů nezapočítávají.
(2) Důchodcům uvedeným v předchozím odstavci se poskytuje důchod v nezměněné výši také tehdy, jestliže jsou zaměstnáni s pracovním úvazkem takového rozsahu, že v kalendářním roce nepřesáhne 1200 pracovních hodin.
(3) Konal-li důchodce v témže kalendářním roce jak práce uvedené v odstavci 1, tak práce uvedené v odstavci 2, hodnotí se každý den, ve kterém konal práce uvedené v odstavci 2, jako jeden pracovní den; celková doba trvání všech prací nesmí činit v kalendářním roce více něž 18O pracovních dnů.
(4) V případě zvýšené potřeby pracovních sil při mimořádných událostech může být nejvyšší časový rozsah prací stanovený v předchozích odstavcích překročen. O rozsahu takového překročení a o tom, pro které práce se povoluje, rozhodne v případě jednotlivých mimořádných událostí pro organizace řízení federálními ústředními orgány vláda Československé socialistické republiky, pro organizace řízené ústředními orgány republik a národními výbory vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky.
Nároky na důchod při pracích podle dohody o pracovní činnosti nebo při poskytování služeb nebo oprav na základě povolení národního výboru
§ 6
(1) Poživatelům starobního důchodu a poživatelkám vdovského důchodu, kteří konají práce podle dohody o pracovní činnosti,9) se poskytují tyto důchody jen za podmínek a ve výši stanovených v § 1, 2 a 5. Ustanovení § 5 o výplatě sirotčího důchodu v nezměněné výši platí obdobně. Nebyl-li v dohodě o pracovní činnosti, uzavřené pro výkon práce podle § 5, dohodnut počet pracovních dnů (§ 5 odst. 1) nebo počet pracovních hodin (§ 5 odst. 2), počítá se jeden kalendářní týden doby, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, za pět pracovních dnů.
(2) Poživatelům starobního důchodu a poživatelkám vdovského důchodu, kteří poskytují služby nebo opravy na základě povolení národního výboru,10) se poskytují tyto důchody jen za podmínek a ve výši stanovených v § 1 a 2.
Společná ustanovení
§ 7
Podle tohoto nařízení se pracujícím rozumí pracovník v pracovním poměru, člen výrobního družstva, člen jednotného zemědělského družstva, voják z povolání, příslušník Sboru národní bezpečnosti a příslušník sboru nápravné výchovy a pracující uvedený v § 3 písm. c) zákona;3) zaměstnáním se tu rozumí zaměstnáním v pracovním poměru, pracovní činnost v poměru člena výrobního družstva a člena jednotného zemědělského družstva, služba v ozbrojených silách a jiné činnosti uvedené v § 9 odst. 2 písm. a) zákona.4)
§ 8
(1) Za dobu zaměstnání (prací uvedených v § 6), po kterou se poskytuje starobní důchod nebo jeho část, se nárok na tento důchod nezvyšuje.
(2) Pracující si může zvolit místo výplaty důchodu zvyšování nároku na důchod. Provedená volba nemůže být změněna před uplynutím tří měsíců; jde-li však o případy uvedené v § 5, může důchodce kdykoliv požádat, aby mu byl místo výplaty důchodu zvyšován nárok na starobní důchod. Doba zaměstnání (prací uvedených v § 6) se hodnotí pro zvýšení nároku na důchod ve všech těchto případech podle obecných předpisů ode dne následujícího po uplynutí období, za které byla již vyplacena měsíční splátka důchodu.
§ 9
Po dobu po kterou náleží podle § 1 až 5 starobní důchod nebo jeho část při zaměstnání, se důchod vyplácí, i když v této době náleží důchodci nemocenské.
§ 10
Organizace je povinna uvést v hlášení orgánu sociálního zabezpečení okolnosti, z nichž je patrno, zda jde o práce , při nichž je důchodce účasten výhod podle tohoto nařízení, popřípadě zda jde o práce uvedené v § 6. Organizace odpovídá podle platných předpisů za škodu vzniklou neoprávněnou výplatou důchodu.5)
§ 11
(1) Pracující poživatele starobních důchodů, kteří jsou zaměstnáni ve výrobě, službách a dalšími pracemi uvedenými v § 2 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení a jimž po zvýšení podle části osmé zákona se vyplácí starobní důchod v částce vyšší než 1100 Kčs měsíčně, jsou povinni do 31. ledna 1976 ohlásit trvání takového zaměstnání orgánu důchodového zabezpečení, který důchod vyplácí.
(2) Přesahuje-li v případech uvedených v odstavci 1 výše starobního důchodu po zvýšení částku 1100 Kčs měsíčně, upraví se vyplácený starobní důchod na tuto částku počínajíc splátkou důchodu splatnou v únoru 1976. Přeplatky vzniklé výplatou splátek starobního důchodu v částce vyšší než 1100 Kčs měsíčně za únor a březen 1976 nebudou vymáhány, jestliže důchodce splnil svou ohlašovací povinnost.
(3) Pracující poživatelé starobních důchodů, kteří konají práce administrativní v jednotných zemědělských družstvech a jimž podle tohoto nařízení již nenáleží důchod při zaměstnání, jsou povinni trvání takového zaměstnání ohlásit do 10.ledna 1976. Výplata důchodu v těchto případech končí splátkou důchodu splatnou v lednu 1976. Přeplatky vzniklé výplatou splátek důchodu za leden a únor 1976 nebudou vymáhány, jestliže důchodce splnil svou ohlašovací povinnost.
Závěrečná ustanovení
§ 12
Zrušuje se nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 2/1971 Sb. o výjimečném poskytování důchodu některým pracujícím důchodcům.
§ 13
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.
Dr. Štrougal v.r.
3) Např. členové orgánů lidové kontroly, poslanci národních výborů, pokud jsou uvolněni pro výkon poslanecké funkce, advokáti.
4) Jinou činností je např. činnost členů orgánů lidové kontroly, poslanců národních výborů, pokud jsou uvolněni pro výkon poslanecké funkce advokátů.
5) Povinnost organizace vést záznamy a podávat hlášení pro účely sociálního zabezpečení a povinnost nahradit neprávem vyplacené dávky stanoví § 111 až 113 zákona a § 151 až 159 vyhlášky č. 128/1975 Sb.
6) Jde o činnost v odvětvích národního hospodářství vymezených vyhláškou č. 113/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace zaměstnání, vydanou na základě zákona č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací. Vymezení pojmů "dělnická povolání" a "provozní nebo obsluhující pracovníci" bylo provedeno Federálním statistickým úřadem podle vyhlášky č. 129/1971 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace zaměstnání a jednotné klasifikace studijních a učebních oborů.
7) § 14 vyhlášky č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
8) § 14 zákona č. 121/1975 Sb.
9) § 232 odst. 2 zákoníku práce (úplné znění č. 55/1975 Sb.); při pracích konaných podle dohody o provedení práce podle § 232 odst. 3 tohoto zákoníku se poskytuje starobní důchod v nezměněné výši.
10) Zásady č. 20/1965 Sb., pro poskytování některých služeb a oprav občany na základě povolení národního výboru, schválené usnesením vlády ze dne 3. března 1965.