Pokyny ze dne 17.7.1978 pro diferencovanou porostní výchovu

17.7.1978 | Sbírka:  30 389/ORLH/78 | Částka:  13/1978ASPI

Vztahy

Nadřazené: 13/1978 Sb.
Pasivní derogace: 45 299/ORLH/199/84, 20 427/ORLH/227/ODV
30389/ORLH/78
Pokyny
pro diferencovanou porostní výchovu
ze dne 17. července 1978
Vyhláškou č. 13/1978 o kategorizaci lesů, způsobech hospodaření a lesním hospodářském plánování (dále jen "vyhláška"),, je stanovena intenzita probírkových zásahů pro smrk (kyselá a živná řada), borovici, jedli, dub a buk při různém stupni zakmenění. Intenzita tu vyjadřuje v % míru síly výchovných zásahů v porostech od 30 let při pravidelném intervalu 10 let.
Při diferencované výchově se síla jednotlivých výchovných zásahů přizpůsobuje délce výchovného intervalu, stanovené podle podmínek hospodářského souboru.1)
V porostech starších 30 (příp.40) let se při pravidelném 10letém intervalu síla zásahu rovná tabulkové intenzitě uvedené ve vyhlášce, při odlišném intervalu se přizpůsobuje jeho délce tak, aby byla síla úměrná procentu intenzity stanovenému vyhláškou. Z hlediska racionalizace se v posledních dvou až třech věkových stupních před začátkem obnovy porostu omezují výchovné zásahy na nejnutnější míru podle stavu porostu a produkční síle.
V mladých porostech se síla výchovných zásahů stanoví diferencovaně pro hospodářské soubory a v konkrétních porostech se přizpůsobí výchozí hustotě, začátku a dosavadnímu průběhu výchovy i stavu porostu. Za mladé se z hlediska výchovy pokládají porosty do 30-40 let. Hranice je stanovena podle hospodářských souborů, u produkčnějších ke konci, v méně produkčních po začátku fáze tyčovin.
Způsob výchovy zahrnuje způsob zásahu, způsob výběru a druh zásahu.
- Způsob zásahu je individuální (selektivní) a schematický, příp. kombinace obou způsobů.
- Způsob výběru je kladný (pozitivní) s vyhledáním vhodných stromů a jejich uvolňováním,
záporný (negativní) s vyhledáváním a odstraňováním nevhodných stromů a udržováním potřebného rozestupu,
kombinovaný při spojení obou výběrů.
- Druh zásahu podúrovňový zasahuje převážně do podúrovně, v menší míře do úrovně,
neutrální zasahuje do podúrovně i úrovně ve stejném poměru,
úrovňový zasahuje převážně do hlavního porostu, v menší míře do podúrovně.
Výchovný interval patří při diferencované výchově k nástrojům racionalizace. Nebývá pravidelný tak jako u klasické výchovné metody vycházející z růstových tabulek, ale odpovídá podmínkám hospodářského souboru a pěstebním cílům v různých fázích vývoje porostu.
Způsob výchovy a výchovný interval se podle zaměření výchovy, pěstebního cíle a možnosti racionální technologie diferencují v rámcovém plánování hospodářských souborů a jsou uvedeny v příloze spolu s výchozí hustotou při zalesňování, na kterou jako výchovná metoda navazují.
Podrobné plánování výchovných zásahů v konkrétních porostech vychází z rámcového plánování, přihlíží však více k zvláštnostem hospodářského stavu současného porostu (skladba, struktura, hustota, kvalita), dosavadní výchově, možnostem racionalizace, potřebě rozčlenění apod. a přizpůsobuje zásahy tak, aby bylo dosaženo co nejdříve optimálního stavu odpovídajícího podmínkám hospodářského souboru.
Hlavní zásahy pro rámcové i podrobné plánování výchovy jsou dále uvedeny pro hlavní dřeviny podle výrazných rozdílů přírodních a porostních podmínek.
SMRKOVÉ POROSTY 2)
Výchova je zaměřena v prvé řadě na dosažení maximální produkce a zvýšení odolnosti proti škodlivým činitelům. Všeobecně se uplatní podúrovňové zásahy s negativním výběrem. Jen v nejkvalitnějších porostech a pro zvýšení odolnosti jsou vhodné i úrovňové zásahy s pozitivním výběrem.
Zásahy musí být včasné, zpočátku silnější, intervaly diferencované podle stáří porostu, stanoviště a dosavadního stavu výchovy (kratší u zanedbaných). Vytváří se pravidelné rozestupy. Ve vyšších a horských polohách je závažným kritériem ohrožení sněhem (výhodné volnější kultury), v nižších polohách nepříznivě působí plevelné dřeviny na vytváření struktury mlazin (výhodné hustější kultury).
V nižších polohách produkčně nadprůměrné porosty (HS-hospodářský soubor 451) vyžadují individuální výběr, jen přehoustlé nárosty lze upravit schematicky. Zásahy se přizpůsobí hustotě. Včasným zásahem lze rozdílné hustoty natolik sjednotit, že v dalším již odpovídají optimálnímu postupu. V probírkách se podporují kvalitní předrůstavé a silně úrovňové stromy (příp. se vyznačí a vyvětví 300-400 nejkvalitnějších s rozestupem 5-6 m).
V produkčně průměrných až podprůměrných porostech (HS 431, 251) je přípustný schematický řadový výběr (1. zásah 25 %, 2. zásah 30 %), v přehoustlých pruhový, v řídkých nárostech individuální. Probírkovými zásahy se redukují ustupující stromy a vytváří pravidelné rozmístění.
U stanoviště nevhodných porostů (HS 131, 231) na vysýchavých půdách se dbá na udržení co nejdelší koruny i za cenu snížení kvality. Schematicky se radikálně upraví přehoustlé kultury. Snížený počet jedinců se udržuje po celý vývoj porostu.
Ve vyšších polohách je při silném ohrožení větrem a sněhem zaměřena výchova především na odolnost a stabilitu porostu. Schematický zásah je přípustný jen v přehoustlých kulturách a nárostech. V mladších porostech se udržuje volný, v dospívajících plnější zápoj.
Při nadprůměrné produkci (HS 551) se vedle udržení rozestupu zasahuje ve prospěch nadějných (kombinovaný výběr). Vhodné je vyvětvení 200-400 nejkvalitnějších, příp. ošetření proti loupání.
Při průměrné a nižší produkce (HS 531) převažuje při zaměření na kvantitu negativní výběr s částečnou podporou nejvzrůstnějších (200-400 ošetřit proti loupání).
V nepříznivých terénech (HS 211, 411, 511) se vylučuje pojízdná mechanizace. Na chudších stanovištích je vhodný čtvercový spon, na bohatších řadový po spádnici. Výchova začíná většinou schematicky (ve vyšších polohách jen před zapojením porostu), začátek je oproti příznivým terénům pozdější, intervaly delší.
Ve vyšších horských polohách (HS 711, 731, 751) při soustavném působení námrazy, sněhu a větru, a celkovém nedostatku tepla převažuje zcela hledisko bezpečnosti produkce. Individuální příp. kombinované zásahy se zaměřují na pravidelnost rozestupů a podporu nejstabilnějších jedinců. Zápoj dospívajících se udržuje plnější než u mladých porostů.
Na zamokřených půdách (HS 391, 591, 791) a oglejených přechodech k nim (HS 271, 571, 771) patří porosty k nejohroženějším a stabilita se zvyšuje podporou předrůstavých a úrovňových s velkou korunou. Důležitý je vhodný ekotyp smrku, odvodnění a vnější prostorová úprava.
V lesích ochranných (HS 01, 02) a na přechodech k nim se počet zásahů přizpůsobuje funkci těchto lesů.
BOROVÉ POROSTY 3)
Účelem výchovy je především nejvyšší produkce kvalitních sortimentů a zvýšení odolnosti proti škodlivým činitelům, zejména sněhovým polomům. Výchovné zásahy převažují podúrovňové, pouze v nejmladším věku (výběr nevhodných předrostů) a v porostech tvarově nevyrovnaných se zasahuje opatrně v úrovni.
Vzhledem k rychlému vývoji a včasné kulminaci běžného přírůstku jsou nejdůležitější zásahy do 30 let. Velký vliv má počáteční hustota a spon (výhodný řadový). Prvý zásah u porostů přiměřené kvality nebývá zaměřen na redukci hustoty, ale na částečné (na slabších stanovištích úplné) odstranění nežádoucích jedinců. Stínání před zapojením porostu může být silnější než vytínání celých stromků v mlazinách. Racionální je výrazným zásahem před zapojením mlaziny odsunout další zásah přes období mlaziny. Ve stádiu tyčkovin se přechází do podúrovně. V tyčovinách a kmenovinách je na úpravu kvality již pozdě, neboť přírůst silně klesá a silnější zásah znamená snížení hmotového přírůstu.
Kvalitní porosty nadprůměrné produkce mohou být zastoupeny v HS 133, 253, 273, výjimečně i v 233, 433. Cílem je maximální množství kvalitních sortimentů. I když nekvalitních jedinců nebývá mnoho, nesmí být prvý zásah náhlý. Druhý zásah bývá kombinovaný, v kvalitnějších mlazinách i při slabých zásazích s 10letým intervalem (u méně kvalitních častěji). Všeobecně se udržuje vše, co přispívá čištění od větví a odstraňuje vše, co deformuje nadějné. Vhodné je vyvětvit 250-300 nejkvalitnějších. U nepodsázených se udržuje plný zápoj až do obnovy.
V málo kvalitních porostech, především na živných stanovištích (HS 253, 453) není prvý zásah zaměřen na odstranění předrostů (je jich mnoho), ale na redukci hustoty, většinou schematicky. Celkově se při zaměření na přírůst nejvzrůstnějších jedinců udržuje volnější zápoj.
Pro porosty méně produktivních stanovišť (HS 133, 233, 213) je charakteristický menší počet předrostů a pomalejší růst i přirozené vylučování. Proto je nutná redukce a výhodný je schematický zásah. Při nedostatku vlády se udržuje volnější zápoj i v tyčovině, ale v kmenovinách již musí být plnější (ztráty).
Ve vyšších polohách (HS 513, 533) trpí nížinná forma borovice silně sněhem. Více je přizpůsobena náhorní forma, která má i menší sklon k předrostům. Proto je počáteční hustota nižší. Výběr se zaměřuje na předrosty a netvaré jedince s širší korunou. V tyčovinách se udržuje k vyčištění plnější zápoj, nadějné však nesmí být tísněny.
Na zamokřených a rašelinných půdách (HS 393,593), či na oglejených přechodech k nim (HS 273, 573) patří borovice ke zpevňujícím dřevinám. V kvalitních mlazinách a tyčkovinách se mírnějšími zásahy zajišťuje i kvalita porostu, u méně kvalitních se postupuje silnějšími zásahy. V tyčkovinách se uvolňují koruny pro zlepšení kořenového systému. Účelná je vertikální výstavba, vnější rozčlenění a odvodnění.
V ochranných lesích je prvý zásah (při výšce člověka) intenzivní, další jen podle potřeby na úpravu příměsi, podporu nejvzrůstnějších a zdravotní výběr.
Při výchově v zástinu dorůstají náhle uvolnění borovice, nejsou-li v hustém zápoji, v obrostlíky. Teprve od tyčovin, kdy již pokročilo čištění od větví, jsou možné silnější zásahy.
JEDLOVÉ POROSTY 4)
Vyžadují po celý život péči zaměřenou na dostatečně dlouhou pravidelnou korunu (intenzivní úrovňová výchova), při výrazné výškové diferenciaci porostu. Nesnáší stísněný horizontální zápoj, ani radikální uvolnění, zejména u nárostu. Z hustých mlazin vznikají tyčoviny s krátkými korunami. Nárok na světlo se zvyšuje při zhoršení ostatních podmínek a s postupujícím věkem.
Nutná je stupňovitá struktura, nejlépe ve směsi. Před zapojením (při výšce 1-2 m) se odstraní nevhodné předrosty a plevelné dřeviny a upraví se hustota ve výškově nediferencovaných částech porostu. V přehoustlých mlazinách opatrněji. Vytváří se rovnoměrné rozmístění nadějných při zachování nejnutnější podúrovně. V chráněných polohách se postupuje intenzivněji s delším intervalem, v exponovanějších opatrněji.
Probírky jsou zásadně úrovňové, udržuje se zdravá podúroveň.
BUKOVÉ POROSTY 5)
Účelem výchovy je zlepšení jakosti porostní zásoby a dosažení odpovídajícího podílu nejcennějších sortimentů, v druhé řadě i maximální objemová produkce. Vzhledem k tomu jsou vhodné pouze úrovňové zásahy. Racionalizační opatření nesledují redukci počtu zásahů, ale zvýšení kvality. V mladém porostu nelze pokládat kvalitní složení za definitivní, a proto nelze připustit radikálnější zásahy. Vytváření kvality vyžaduje v mladších porostech nepříliš silné zásahy a kratší intervaly, zejména na lepších bonitách. Důležité je využívání přirozeného vývoje porostu, včetně přirozeného prořeďování. Základním předpokladem výchovy čisté bučiny je dobře zapojená mlazina a uvolněný, ale rovnoměrný zápoj horní vrstvy probírkových porostů.
Prvý zásah je nejúčinnější a nejlevnější při počínajícím zapojení, při obnově v zástinu po vyklizení starého porostu. Odstraní se předrosty (často starší podrosty a výmladky) a tvarově nevhodné stromy z úrovně a upraví směs. Nejsou-li sousední stromky dost pevné, lze předrosty jen stínat nebo likvidovat chemicky (také při odstraňování stromů ze strmých okrajů skupin). Další zásahy jsou citlivější, se slabým výběrem v úrovni (nad úrovní) a slabým proředěním přehoustlých částí. Zásahy ve spodní etáži jsou nadbytečné, na slunných a mělkých vápencových půdách i škodlivé.
V mlazinách produkčně nadprůměrných stanovišť (HS 416, 456, 556) se postupně vyberou z úrovně netvaré a podporují se nejcennější; v přehoustlých částech se upraví i střední vrstvy. V tyčkovinách zesílí zásahy do nižších vrstev. Na průměrných stanovištích (HS 436, 536) se celé období mlazin i tyčkovin redukují nevhodní jedinci horních vrstev, na podprůměrných stanovištích jen tvarově nejhorší. V exponovaných polohách (HS 516, příp. 416) se prodlužuje výchovný interval.
V tyčkovinách a kmenovinách vychovávaných dosud úrovňově se uplatní úrovňová probírka, u vychovávaných podúrovně (z clonné seče) se vybírají netvaré a podporují nadějné stromy s postupných vytvářením podrostu z nárostů. Podrost je nutno udržovat až do obnovy porostu, zejména na živných půdách.
V zanedbaných tyčovinách se provedou 2 zásahy po 5 letech, třetí po 10 letech.
DUBOVÉ POROSTY 6)
Kromě stanovišť, kde dub má půdoochrannou funkci nebo zajišťuje bezpečnost porostu, se zaměřuje dubové hospodářství, a tím i výchova porostu na maximální podíl dýhárenských výřezů. Jen na chudších stanovištích (HS 235) a u málo kvalitních porostů různých stanovišť (H 255, 275, 575), kde výrazněji nelze zlepšit kvalitu, se postup zaměřuje od fáze tyčovin na silné sortimenty při kratším obmýtí negativním výběrem, silnými zásahy a delšími intervaly. Další intervaly se použití i na exponovaných stanovištích. Všeobecně se uplatní pozitivní výběr, pouze prvý zásah je negativní (větevnaté předrosty, vidličnaté, nemocné, křivé) a provádí se při optimální hustotě až v době, kdy je porost přehledný. Dříve jen v přehoustlých nárostech a smíšených porostech, neboť v mládí je dub značně tvarově plastický a proto likvidace méně tvárných nesmí být předčasná. Udržuje se pravidelný horizontální zápoj. Uvolňování kvalitních jedinců při velké hustotě není efektivní. Rozrůstání korun do šířky není u kultur a nárostů na závadu, po zapojení se zúží. Tvar korun má význam od stadia mlazin. V mlazinách má již hlavní úroveň patřit dubu, příměs je nutno převést do podúrovně. Přehoustlé mlaziny s vytáhlými jedinci trpí sněhem a při nedostatku světla se projevuje fototropismus.
Výchovné intervaly v čistých porostech jsou většinou 10leté, v kvalitních populacích i delší. Kratší (5leté) intervaly jsou nutné při horší kvalitě mlazin s možností jejich zlepšení a při nežádoucí příměsi. Prodlužují se při použití arboricidů.
V kvalitních tyčovinách po ukončení výtěže nežádoucích jedinců (v 40-55 letech) se vybere a vysvětlí 150-200 ks nadějných jedinců.
V zanedbaných tyčkovinách a tyčovinách se postupuje mírně v krátkém intervalu.
V kmenovinách pokračuje mírná úprava v korunách pro udržení tloušťkového přírůstu.
V lužním lese se zasahuje do úrovně i ve prospěch podrostu cenných listnáčů, ne však na úkor kvalitních dubů. Roste-li směs dubu a cenných listnáčů od mládí pospolu, je třeba pomáhat dubu.
Vyřizuje:
Ing.Bureš
Ředitel odboru rozvoje lesního hospodářství
Ing. Jaroslav Boček v.r.
Příloha
Tab.č.1
HOSPODÁŘSKÝ LES
+---------------------------------------------+-------------------------------+ ------------------------------+---------------+
|     HOSPODÁŘSKÝ SOUBOR                      |                               | Způsob výchovy    Interval   | Zalesňování   |
+----+-------------------------------+--------+      Zaměření výchovy         +------+--------+-------+------+ hustota       |
|Čís.|typ hospodářství               |porosty |                               |  m   |   d    |   m   |  d   | 1000 ks       |
+----+-------------------------------+--------+-------------------------------+ ------+--------+-------+------+---------------+
|13  |Borové hospodářství            |borové  | kvalita x - kvantita      RAC | s,n+- |   p-   |  5-10 |10-15 | bo 10-15      |
|    |přirozených borových stanovišť |smrkové | kvantita                      | s    |   p-   |   10  |  15  | sm 5-6        |
+----+-------------------------------+--------+-------------------------------+         ------+--------+-------+------+---------------+
|19  |Hospodářství lužních stanovišť |dubové  | kvalita (dýh.)                | n+-   |   u+   |  5-10 |  10  | db 10         |
+----+-------------------------------+--------+-------------------------------+ ------+--------+-------+------+---------------+
|21  |Borové nebo dubové hospodářství|borové  | kvantita, ochranné f.         | s, n-|   p-   |   10  |10-15 | bo 10-12      |
|    |exponovaných stanovišť         |dubové  | kvantita, ochranné f.         | n-   |   n+-   | 10-15 |10-15 | db 10         |
|    |                               |smrkové | kvantita, ochranné f.         | s    |   p-   |   10  | 15   |    -          |
+----+-------------------------------+--------+-------------------------------+ ------+--------+-------+------+---------------+
|23  |Borové nebo dubové hospodářství|borové  | kvalita x - kvantita      RAC | s, n-|   p-   |  5-10 |10(15)| bo 11-13      |
|    |kyselých stanovišť             |dubové  | kvantita, (kvalita)           | n-   |   u+-   | 10-15 |10-15 | db 11-12      |
|    |                               |smrkové | kvantita                  RAC | s    |   p-   |   10  | 15   |    -          |
+----+-------------------------------+--------+-------------------------------+ ------+--------+-------+------+---------------+
|25  |Dubové hospodářství            |dubové  | kvalita (dýh.)                | n+-   |   u+   |  5-10 | 10   | db 13-15      |
|    |živných stanovišť              |borové  | kvalita x - kvantita     (RAC)| s, n+-|   p-   |    5  | 10   | bk 10         |
|    |                               |smrkové | kvantita (odolnost)      (RAC)| s    |   p+-   |   10  | 10   | sm  6         |
+----+-------------------------------+--------+-------------------------------+ ------+--------+-------+------+---------------+
|27  |Borové hospodářství            |borové  | odolnost (kvalita x)     (RAC)| s, n-|   p-   |  5-10 | 10   | bo 10-12      |
|    |oglejených stanovišť           |dubové  | kvalita - kvantita            | n+-   |   u+-   |  5-10 |10-15 | db 10-12      |
|    |                               |smrkové | odolnost, kvantita       (RAC)| s    |   p-   |   10  |10-15 | sm  5-6       |
+----+-------------------------------+--------+-------------------------------+ ------+--------+-------+------+---------------+
|29  |Olšové hospodářství            |olšové  | kvalita, kvantita             | n+-   |   n+-   |   10  | 10   | ol  4         |
|    |podmáčených stanovišť          |        |                               |      |        |       |      | sm  5-6       |
+----+-------------------------------+--------+-------------------------------+ ------+--------+-------+------+---------------+
|39  |Borové hospodářství            |borové  | odolnost, kvantita (kvalita)  | n-   |   p-   |    5  | 10   | bo(db) 10     |
|    |podmáčených stanovišť          |smrkové | odolnost, kvantita            | s    |   p-   |   10  |10(15)| sm  4-5       |
+----+-------------------------------+--------+-------------------------------+ ------+--------+-------+------+---------------+
|41  |Bukové nebo smrkové hospod.    |bukové  | kvalita, ochranné f.          | u-   |   u+   |   5-10| 10   | bk 10-12      |
|    |exponovaných stanovišť         |smrkové | kvantita, ochranné f.         | s    |   p-   |   10  |10(15)| sm  5-6       |
+----+-------------------------------+--------+-------------------------------+ ------+--------+-------+------+---------------+
|43  |Smrkové nebo borové hospod.    |smrkové | kvantita                  RAC | s    |   p-   |   10  | 10   | sm  6         |
|    |kyselých stanovišť středních   |borové  | kvalita x) - (kvantita)   RAC | s, n-|   p+-   |   5-10| 10   | bo 10-12      |
|    |poloh                          |bukové  | kvalita - kvantita            | u+-   |   u+   |   5(10| 10   | bk 10         |
+----+-------------------------------+--------+-------------------------------+ ------+--------+-------+------+---------------+
|45  |Smrkové nebo bukové hospod.    |smrkové | kvalita, kvantita             | n-, p|   n+-   |    5  | 10   | sm  6         |
|    |živných stanovišť středních    |bukové  | kvalita                       | u-   |   u+   |    5  | 10   | bk 12         |
|    |                               |borové  | kvalita - kvantita            | s, n+-|   p-   |    5  | 10   | jd  8         |
+----+-------------------------------+--------+-------------------------------+ ------+--------+-------+------+---------------+
|51  |Smrkové hospodářství           |smrkové | kvantita, ochranné f.         | p-   |   p-   |  10-15|10-15 | sm  4         |
|    |exponovaných stanovišť         |bukové  | kvantita (kvalita), ochranné f| u-   |   u+   |   10  | 10   | bk  8         |
|    |vyšších poloh                  |borové  | kvantita, ochranné f.         | n+-   |   p-   |   10  |10(15)| js  6         |
+----+-------------------------------+--------+-------------------------------+ ------+--------+-------+------+---------------+
|53  |Smrkové hospodářství           |smrkové | odolnost, kvantita            | p-   |   p-   |   10  | 10   | sm  4         |
|    |kyselých stanovišť vyšších     |bukové  | kvalita                       | u+-   |   u+   |   5-10| 10   | bk 10         |
|    |poloh                          |borové  | odolnost, kvalita             | s, n+-|   p-   |   5-10|10(15)| jd  8         |
+----+-------------------------------+--------+-------------------------------+ ------+--------+-------+------+---------------+
|55  |Smrkové hospodářství           |smrkové | odolnost, kvalita             | p-   |   p+-   |    5  | 10   | sm  4         |
|    |živných stanovišť vyšších      |bukové  | kvalita                       | u+-   |   u+   |    5  | 10   | bk 10-12      |
|    |poloh                          |jedlové | odolnost, (kvalita)           | u+-   |   u-   |   5-10| 10   | jd  8         |
+----+-------------------------------+--------+-------------------------------+ ------+--------+-------+------+---------------+
|57  |Smrkové hospodářství           |smrkové | odolnost, (kvantita)          | p+-   |   p+-   |   5-10| 10   | sm  4-5       |
|    |oglejených stanovišť           |borové  | odolnost, kvalita             | n+-   |   p-   |   5-10| 10   | bo 10         |
|    |                               |dubové  | kvalita - kvantita            | n+-   |   u+   |  (5)10|10-15 | jd  6         |
+----+-------------------------------+--------+-------------------------------+ ------+--------+-------+------+---------------+
|59  |Smrkové hospodářství           |smrkové | odolnost (kvantita)           | p-   |   p-   |   5-10| 10   | sm  4         |
|    |podmáčených stanovišť          |borové  | odolnost (kvalita)            | n+-   |   p-   |   5-10| 10   | jd  6         |
+----+-------------------------------+--------+-------------------------------+ ------+--------+-------+------+---------------+
|71  |Přirozené smrkové hospodářství |smrkové | odolnost, ochranné f.         | p+-   |   p-   |  15-30|15-30 | sm 2,5-3      |
|    |exponovaných stanovišť         |        |                               |      |        |       |      | bk  6-7       |
+----+-------------------------------+--------+-------------------------------+ ------+--------+-------+------+---------------+
|73  |Přirozené smrkové hospodářství |smrkové | odolnost, (kvantita)          | p+-   |   p-   |  10-15|10-15 | sm  3         |
|    |kyselých stanovišť             |        |                               |      |        |       |      | bk  8         |
+----+-------------------------------+--------+-------------------------------+ ------+--------+-------+------+---------------+
|75  |Přirozené smrkové hospodářství |smrkové | odolnost, kvantita            | p+-   |   p-   |   10  |10-15 | sm 3-3,5      |
|    |živných stanovišť              |        |                               |      |        |       |      | bk 8-9        |
+----+-------------------------------+--------+-------------------------------+ ------+--------+-------+------+---------------+
|77  |Přirozené smrkové hospodářství |smrkové | odolnost, (kvantita)          | p+-   |   p-   |   15  | 15   | sm  3         |
|    |oglejených stanovišť           |        |                               |      |        |       |      | jd  6         |
+----+-------------------------------+--------+-------------------------------+ ------+--------+-------+------+---------------+
|79  |Přirozené smrkové hospodářství |smrkové | odolnost                      | p+-   |   p-   |  15-20|15-20 | sm  3         |
|    |podmáčených (raš.) stanovišť   |        |                               |      |        |       |      |               |
+----+-------------------------------+--------+-------------------------------+ ------+--------+-------+------+---------------+

OCHRANNÉ LESY
+----+------------------------------+---------+------------------------------+- ---------------+-------------+----------------+
|Č.  |   Hospodářský soubor         |         |Zaměření výchovy              |  Způsob        |   Interval  |  Model         |
+----+------------------------------+---------+------------------------------+- ---------------+-------------+----------------+
|01  |a) Mimořádně nepříznivá       |         | ochranné funkce              |  p-, n-        |   15-40     |  h             |
|    |   stanoviště                 |         |                              |                |             |                |
+----+------------------------------+---------+------------------------------+- ---------------+-------------+----------------+
|02  |b) Vysokohorské pod hranicí   |         | ochranné funkce              |  p-            |   15-40     |  h, (f)        |
|    |   stromové vegetace (obvody  |         |                              |                |             |                |
|    |   lavin)                     |         |                              |                |             |                |
+----+------------------------------+---------+------------------------------+- ---------------+-------------+----------------+
|03  |c) Pásmo kosodřeviny          |         | ochranné funkce              |  p-            |              -      |  -             |
+----+------------------------------+---------+------------------------------+- ---------------+-------------+----------------+
|04  |d) Ostatní ochranné lesy      |         | ochranné funkce              |           podle funkčního zaměření            |
+----+------------------------------+---------+------------------------------+- ----------------------------------------------+

Vysvětlivky k výchově:
kvalita - kvantita, tzn. kvalita nebo kvantita, dle stavu
                    porostu
RAC - maximální možnosti racionálního způsobu výchovy
      s využitím pojízdné mechanizace
ochranné f. - funkce půdoochranné a vodohospodářské
údaje v závorce platí jen v určitých případech

p - podúrovňová                       m - mladé porosty (30-40 let)
n - neutrální                         d - dospívající
u - úrovňová                          x - při zaměření na kvalitu
+ - kladný výběr                          indiv.výběr, interval 5 let
- - záporný výběr                         (mladé)
+- - kombinovaný výběr
s - 1.příp. 2. zásah
    lze řešit i schematicky
1) Hospodářské soubory jsou charakterizovány jednotnými přírodními a porostními poměry a shodným funkčním zaměřením. Přírodní podmínky příp. funkční zaměření se vyjadřují v označení hospodářského souboru dvoumístným číselným symbolem (viz příloha vyhlášky), porostní poměry se uvedou třetím číslem následovně: 
   1 - smrkové                        6 - bukové
   2 - jedlové (smíšení sm, bk,jd)    7 - ost. listnaté
   3 - borové                         8 - topolové
   4 - ost. jehličnaté                9 - poškozené smrkové
   5 - dubové                         0 - nízký les
2) Běžný i průměrný přírůst vrcholí brzy a rychle klesá , a proto je nutno včas přejít od silnější k mírné probírce. Světlostní přírůst a reakce na uvolnění jsou slabé a proto kritický stupeň zakmenění je jen 0,75-0,80. Optimum se blíží maximálnímu zakmenění.
3) K typickým vlastnostem patří dobré odrůstání při vysoké hustotě, sklon ke košatění v mladém věku (ve věku kmenoviny nepatrný), jednoduchá struktura s horizontálním zápojem, kritický stupeň zakmenění 0,80-0,85.
4) V zástinu dlouhotrvající přírůst, nezastíněné se svými vlastnostmi blíží smrku.
5) Pozdější vyvrcholení dlouhotrvajícího přírůstu, schopnost snášet zastínění a využívání světlostního přírůstu, kritický stupeň zakmenění 0,6 (mladé) - 0,7 (dospívající). Rychlé reagování na uvolněný prostor i ve vyšším věku vede k rozpínání a košatění korun.
6) Charakteristické je dlouhé trvání běžného přírůstu, dlouhotrvající sklon ke košatění a fototropismu. V reagování na uvolnění a ve světlostním přírůstu stojí dub mezi borovicí a bukem. Regenerace dlouho stísněných korun je možná jen pozvolná, jinak tvoří vlky. K vypěstování kvality je nutná pomocná etáž.