Vyhláška ze dne 30.7.1979 o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech

24.8.1979 | Sbírka:  93/1979 Sb. | Částka:  19/1979ASPI

Vztahy

Nadřazené: 63/1978 Sb., 65/1965 Sb.
Prováděcí: 11 (24/1979)
Aktivní derogace: 110/1970 Sb., 61/1969 Sb., 124/1967 Sb.
Pasivní derogace: 3/1987 Sb., 88/1983 Sb., 86/1982 Sb., 42/1982 Sb., 45/1981 Sb., 166/1979 Sb.
93/1979 Sb.
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky
a ministerstva školství České socialistické republiky
ze dne 30. července 1979
o odměňování a hmotném zabezpečení žáků a učňů připravujících se na dělnická povolání v učebních a studijních oborech
Změna: 166/1979 Sb.
Změna: 45/1981 Sb.
Změna: 42/1982 Sb.
Změna: 86/1982 Sb.
Změna: 88/1983 Sb.
Ministerstvo práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstvo školství České socialistické republiky stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a s Českou odborovou radou podle § 230 odst. 2 a 3 zákoníku práce a podle § 40 odst. 3 písm. a) zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol:
§ 1
Rozsah platnosti
Tato vyhláška se vztahuje na žáky a učně 1)
a) středních odborných učilišť, odborných učilišť a učňovských škol 2)
b) středních odborných učilišť a odborných učilišť pro mládež vyžadující zvláštní péči a zvláštních odborných učilišť (dále jen "zařízení pro mládež vyžadující zvláštní péči". 3)
§ 2
Učební doba v učebních a studijních oborech
Učební doba se dělí na období přípravné a období odborného rozvoje, jejichž délka se řídí náročností učebního nebo studijního oboru (dále jen "učební obor"). 4)
§ 3
Kategorie učebních oborů
(1) Pro účely odměňování a hmotného zabezpečení žáků a učňů se učební obory zařazují do kategorie A nebo do kategorie B.
(2) Do kategorie A se zařazují zvýhodněné učební obory uvedené v příloze č. 1 a to
a) národohospodářsky nejdůležitější,
b) ve vybraných organizacích 5) určené s ohledem na plánované mimořádné mezioblastní přesuny učňů,
c) vyhlášené jako prioritní.
(3) Do kategorie B se zařazují ostatní učební obory.
Odměňování žáků a učňů
§ 4
Odměňování žáků a učňů v přípravném období
(1) V přípravném období se poskytují žákům a učňům měsíční odměny v rozpětí stanoveném pro příslušný školní rok a kategorii, do níž je učební obor zařazen.
(2) Měsíční odměny se poskytují žákům a učňům v tomto rozpětí: 
 
------------------------------------------------------------------
                        v 1. roce    ve 2. roce    ve 3. a 4. roce
                          Kčs          Kčs            Kčs
------------------------------------------------------------------
v kategorii A
a) učební obory národohospodářsky nejdůležitější
1. důlní učební  obory, u kterých
   se    uskutečňuje    praktická
   příprava       v       podzemí
   v organizacích        řízených
   federálním ministerstvem paliv
   a energetiky a  v organizacích
   rudného a  nerudného hornictví
   řízených            federálním
   ministerstvem        hutnictví
   a těžkého        strojírenství
   [příloha č. 1 část a) bod 1]   80 - 300  200 - 500  300 - 500
2. další učební obory národohospodářsky nejdůležitější, a to
2 a) v      odvětví     hornictví
     a energetiky  a   v  odvětví
     rudného      a     nerudného
     hornictví   v   organizacích
     řízených          federálním
     ministerstvem          paliv
     a energetiky   a  federálním
     ministerstvem      hutnictví
     a těžkého      strojírenství
     [příloha č. 1  část a)  bod
     2 písm. 2 a)]                50 - 200  150 - 400  250 - 400

2 b) v    organizacích   řízených
     federálním     ministerstvem
     hutnictví      a     těžkého
     strojírenství,
     a ministerstvem stavebnictví
     ČSR  [příloha č. 1 část  a)
     bod 2 písm. 2 b)]            50 - 200  150 - 400  250 - 400

2c) v organizacích řízených federálním
    ministerstvem hutnictví a těžkého
    strojírenství, federálním
    ministerstvem všeobecného
    strojírenství a federálním
    ministerstvem elektrotechnického
    průmyslu [příloha č. 1 část a)
    bod 2 písm. 2c)]              50 - 200  150 - 400  250 - 400

    strojírenství,
    a federálním
    ministerstvem
    elektrotechnického
            průmyslu   [příloha č. 1  část a) bod
    2 písm. 2b)]
2c) ve všech  odvětvích
    národního hospodářství
    [příloha č. 1 část a)
    bod 2 písm. 2c)]
b) učební obory ve vybraných organizacích určené s ohledem na plánované mimořádné mezioblastní přesuny žáků a učňů [příloha č. 1 část b)] 
 
   1. nedostatkové učební obory
                       100 - 200      200 - 300      200 - 300
   2. vybrané učební obory
                        80 - 150      120 - 250      150 - 250
c) učební obory vyhlášené jako prioritní [příloha č. 1 část c)] 
                        50 - 100       80 - 190      150 - 200
 
v kategorii B

  ostatní učební obory  30 - 80        50 - 120      100 - 150
(3) Organizace, v níž se uskutečňuje příprava žáků a učňů (dále jen "organizace"), určí výši měsíční odměny jednotlivým žákům a učňům v rámci rozpětí stanoveného v odstavci 2 podle celkového zhodnocení prospěchu, chování a účasti na výchově mimo vyučování za příslušné zúčtovací období.
(4) Učňům, kteří získali úplné střední vzdělání absolvováním gymnázií, se poskytne v celém přípravném období měsíční odměna podle odstavce 2 v rozpětí stanoveném v příslušné kategorii pro druhý rok přípravného období.
(5) Měsíční odměna se poskytuje žákům a učňům také za dobu důležitých překážek v práci (§ 124 a 128 zákoníku práce) s výjimkou doby mateřské dovolené a další mateřské dovolené, popřípadě i v období odborného rozvoje, pokud počátek pracovní neschopnosti spadá do přípravného období, nejdéle však po dobu, po kterou by se jim jinak poskytovalo nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění. 7)
(6) Pokud učni v přípravném období ve třetím popřípadě čtvrtém roce vykonávají v souladu s učebními plány a učebními osnovami produktivní práci, náleží jim odměna za vykonanou práci stanovená podle § 5 a 6. Je-li takto stanovená odměna vyšší než měsíční odměna podle odstavce 2, měsíční odměna se jim neposkytne.
(7) Měsíční odměna se žákům po dobu hlavních školních prázdnin neposkytuje.
Odměňování učňů v období odborného rozvoje
§ 5
(1) V období odborného rozvoje se učňům přiděluje produktivní práce podle učebních plánů a učebních osnov a učni jsou za tuto práci odměňováni podle dalších ustanovení této vyhlášky.
(2) Vykonává-li učeň v období odborného rozvoje produktivní práci v časové mzdě, poskytne se mu odměna podle celkového zhodnocení jeho prospěchu a chování v první polovině tohoto období v rozpětí 50 až 75 %, v druhé polovině tohoto období v rozpětí 60 až 100 % časové mzdy, kterou by obdržel kvalifikovaný pracovník za stejný výkon a výsledky práce. Časová mzda se vypočítává z tarifu třídy, která je stejná nebo může být o jeden stupeň nižší, než je osobní třída, která má být podle mzdových předpisů učni přiznána po závěrečné učňovské zkoušce podle mzdových předpisů.
(3) Pokud učeň vykonává v období odborného rozvoje produktivní práci, za niž jsou pracovníci starší než 16 let odměňováni úkolovou mzdou, poskytne se mu odměna podle celkového zhodnocení jeho prospěchu a chování v rozpětí 70 až 100 % mzdy, kterou by obdržel kvalifikovaný pracovník za stejný výkon a výsledky práce.
(4) Učni se poskytne kromě odměny stanovené podle předchozích odstavců též případná prémie nebo odměna, kterou by obdržel kvalifikovaný pracovník za stejný výkon nebo výsledky práce.
(5) Pracuje-li učeň v kolektivní úkolové mzdě, poskytne se mu odměna podle odstavce 3, nejméně však odměna odpovídající časové mzdě v druhé polovině období odborného rozvoje podle ustanovení odstavce 2.
(6) V období odborného rozvoje se poskytují učňům podíly na hospodářských výsledcích za podmínek stanovených v kolektivních smlouvách.
(7) Měsíční odměnu ve stejné výši, jaká přísluší podle § 4 učňům učebního oboru téže kategorie v posledním roce přípravného období, obdrží v období odborného rozvoje též učni, kteří v příslušném měsíčním období nevykonávali produktivní práci z důvodu organizace výuky stanovené učebními plány a učebními osnovami. Jestliže v příslušném měsíčním období vykonávali z důvodů výrobních nebo z důvodu organizace výuky stanovené učebními plány a učebními osnovami produktivní práci pouze v omezeném rozsahu, náleží jim odměna nejméně ve výši odpovídající časové mzdě podle odstavce 2.
(8) Během jednoho zúčtovacího období je střídání forem mzdy pro stanovení odměny přípustné jen tehdy, lze-li práci konanou v jednotlivých formách mzdy přesně evidovat.
(9) Jiný způsob odměňování učňů může organizace použít jen na základě zásad vydaných příslušným ústředním orgánem se souhlasem ministerstva práce a sociálních věcí České socialistické republiky.
§ 6
(1) Učňům, kteří z důvodů výuky v souladu s učební osnovou výjimečně pracují ve ztíženém nebo zdraví škodlivém prostředí, pokud je to přípustné podle příslušného seznamu prací a pracovišť zakázaných mladistvým, poskytne organizace k odměně stanovené podle § 5 odst. 2 až 5 příplatek, jaký přísluší za stejných podmínek pracovníkům podle mzdových předpisů.
(2) Učňům, kteří z důvodů výuky výjimečně pracují v sobotu nebo v neděli, poskytne organizace za práci v těchto dnech příplatek, který podle mzdových předpisů náleží ostatním pracovníkům.
Hmotné zabezpečení žáků a učňů
Stravování
§ 7
(1) Žákům a učňům učebních oborů zařazených do kategorie A, žákům a učňům sociálně potřebným a žákům a učňům v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péči, poskytuje organizace v přípravném období bezplatně celodenní stravování, pokud jim zároveň poskytuje ubytování; pokud organizace neposkytuje těmto žákům a učňům ubytování, poskytuje jim bezplatně jedno hlavní jídlo (oběd nebo večeři) a jedno vedlejší jídlo denně.
(2) Ostatním žákům a učňům, pokud o to požádají, poskytuje organizace stravování za úhradu.
(3) Organizace zajišťuje žákům a učňům celodenní stravování v hodnotě finančního stravovacího normativu 17,80 Kčs, z toho 
 
------------------------------------------------------------------
                                                     Kčs
------------------------------------------------------------------


snídaně                v hodnotě                     3,10
přesnídávka                    v hodnotě                     1,20
oběd                   v hodnotě                     6,70
svačina                v hodnotě                     1,30
večeře                 v hodnotě                     5,50
Náklady na nákup potravin do výše finančního stravovacího normativu hradí organizace z provozních prostředků.
(4) Organizace může žákům a učňům poskytovat stravu vyšší výživové hodnoty, než odpovídá stanovenému finančnímu stravovacímu normativu, pokud vyšší náklady uhradí osoby povinné výživou žáků a učňů.
(5) Žákům a učňům důlních učebních oborů a dalších učebních oborů národohospodářsky nejdůležitějších, uvedených v příloze č. 1 část a), zajišťují organizace stravování v hodnotě těchto finančních stravovacích normativů: 
 
                                               pro žáky a učně
                             pro žáky a učně     vybraných
                            důlních učebních      učebních
                                oborů              oborů
                                 Kčs                Kčs
------------------------------------------------------------------
snídaně                      3,70                    3,30
přesnídávka                  2,40                    2,00
oběd                         7,70                    7,20
svačina                      1,90                    1,80
večeře                       6,40                    5,80
------------------------------------------------------------------

celkem                      22,10                   20,10
Zvýšené náklady oproti hodnotě finančního stravovacího normativu stanoveného v odstavci 3 hradí organizace ze zisku po splnění povinných odvodů, daní a přídělů. 8)
(6) Žáci a učni se považují za sociálně potřebné, jestliže čistý měsíční příjem osob povinných jejich výživou na jednoho člena domácnosti nepřesahuje částku 650 Kčs. Zásady pro zjišťování sociální potřebnosti jsou uvedeny v příloze č. 2. Žáci, učni a osoby povinné jejich výživou jsou povinni neprodleně oznámit organizaci všechny okolnosti, které by mohly mít vliv na posuzování sociální potřebnosti.
(7) V období odborného rozvoje platí všichni učni za stravování v měsíčních obdobích, kdy jsou odměňováni za produktivní práci, za každý den, kdy se stravovali, částku 15,70 Kčs při celodenním stravování. Při polodenním stravování platí částku odpovídající hodnotě odebraného jídla, a to za: 
 
        snídani                         3,-  Kčs
        přesnídávku                     1,-  Kčs
        oběd                            5,80 Kčs
        svačinu                         1,30 Kčs
        večeři                          4,60 Kčs.
Učni musí vždy zůstat z odměny za produktivní práci v příslušném zúčtovacím období nejméně částka odpovídající výši měsíční odměny v posledním roce přípravného období.
(8) Poskytuje-li organizace žákům a učňům jídlo, u něhož náklady na nákup potravin jsou nižší než stanoví finanční stravovací normativ, je povinna pro ně zajistit vydatnější další jídla k vyrovnání celodenní, popřípadě polodenní stravy do výše stanoveného finančního stravovacího normativu.
§ 8
(1) Osoby povinné výživou žáků a učňů, kteří nejsou zvýhodněni podle § 7 odst. 1, platí za stravování žáků a učňů přípravném období úhradu ve výši 15,70 Kčs; v období odborného rozvoje, pokud náklady na stravování nejsou plně uhrazeny z odměny učně podle ustanovení § 7 odst. 7, hradí zbytek až do výše 15,70 Kčs při celodenním stravování; při polodenním stravování hradí zbytek do částky odpovídající hodnotě odebraného jídla podle věty druhé § 7 odst. 7.
(2) Organizace dohodnou s učni a osobami povinnými jejich výživou způsob úhrady nákladů, zejména zda učeň souhlasí, aby tyto náklady byly hrazeny formou srážky z jeho odměny za produktivní práci, popřípadě z nemocenského.
§ 9
Ubytování
(1) Žákům a učňům, kteří jsou zvýhodněni podle § 7 odst. 1 a jsou ubytováni, poskytuje se v přípravném období ubytování bezplatně. Za ubytování ostatních žáků a učňů platí v přípravném období i v období odborného rozvoje osoby povinné jejich výživou tyto měsíční částky:
a) 40 Kčs, jestliže ubytovací zařízení je vybaveno ústředním topením, teplou vodou a ložnicemi s lůžkovou kapacitou nejvýše pro 4 osoby
b) 30 Kčs, jestliže ubytovací zařízení vyhovuje pouze některému z požadavků uvedených pod písm. a)
c) 20 Kčs, jestliže ubytovací zařízení nevyhovuje žádnému z požadavků pod písm. a).
(2) V období odborného rozvoje platí učni zvýhodnění podle § 7 odst. 1 za ubytování částky uvedené v odstavci 1, při zachování výše odměny uvedené v § 7 odst. 7.
(3) Měsíční částky za ubytování se nemění, i když žák nebo učeň není ubytován po všechny dny v měsíci. Pokud je žák nebo učeň ubytován jen po část měsíce z důvodu organizace přípravy pro povolání, stanoví se výše úhrady za ubytování úměrně k počtu dnů, po které je ubytován.
§ 10
Organizace jsou povinny poskytovat žákům a učňům pracovní oděv a obuv a v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy osobní ochranné pracovní prostředky, popřípadě osobní vybavení.
§ 11
Úhrada jízdného
(1) Organizace uhradí žákům a učňům prokázané jízdné veřejnými hromadnými dopravními prostředky
a) jednorázově při nástupu do přípravy pro povolání z místa bydliště do místa nástupu,
b) při dojíždění z místa bydliště na teoretické vyučování, pokud se uskutečňuje v jiné obci než praktická příprava nebo odborný výcvik; obdobně učňům, u kterých v průběhu učební doby dojde z důvodů zavádění zdokonalené školské soustavy 9) ke změně místa teoretického vyučování nebo odborného výcviku,
c) ubytovaným žákům a učňům zvýhodněným podle § 7 odst. 1 dvakrát měsíčně do místa jejich trvalého bydliště po celou dobu ubytování,
d) ubytovaným žákům a učňům učebních oborů zařazených do kategorie B čtyřikrát ročně do místa jejich trvalého bydliště po celou dobu ubytování.
(2) Organizace hradí žákům a učňům prokázané zlevněné jízdné autobusem, popřípadě vlakem za 2. vozovou třídu osobního vlaku, při vzdálenosti nad 100 km včetně příplatku na rychlík. Žáci a učni jsou povinni obstarat si průkazky na slevu jízdného a zvolit nejkratší směr jízdy. Výdaje za místní dopravní prostředky organizace nehradí.
(3) Žákům a učňům, kterým se poskytuje bezplatné stravování a ubytování, poskytne organizace v přípravném období pokud odjíždějí do místa trvalého bydliště častěji, příspěvek na úhradu zlevněného jízdného k návštěvě rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu až do výše finančního stravovacího normativu za dny, kdy předem ohlásili, že se nebudou stravovat.
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 12
(1) Učňům, s kterými organizace v učebních smlouvách uzavřených před účinností této vyhlášky dohodla podle dosavadních předpisů zvýhodněné stravování případně ubytování, které by jim podle této vyhlášky nenáleželo, se toto zvýhodnění zachovává až do skončení jejich učebního poměru. Stejně se postupuje v případech, kdy organizace před účinností této vyhlášky písemně dohodla se zákonnými zástupci žáků zvýhodněné stravování případně ubytování.
(2) Ustanovení vyhlášky č. 124/1967 Sb., o částečné úhradě nákladů na péči poskytovanou v některých zařízeních pro mládež, se nevztahují na žáky a učně uvedené v § 1 této vyhlášky ani na osoby povinné jejich výživou.
§ 13
Zrušují se
a) vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí ČSR č. 61/1969 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení učňů
b) vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí ČSR č. 110/1970 Sb., o finančním a hmotném zabezpečení učňů v internátních učňovských školách pro mládež vyžadující zvláštní péče a v učňovských školách navštěvovaných učni z ústavů sociální péče pro tělesně vadnou mládež
c) výnos ministerstva práce a sociálních věcí ČSR ze dne 31. 5. 1973 čj. VIII-6340 o některých opatřeních ve finančním a hmotném zabezpečení učňů učebních oborů strojírenské metalurgie, registrovaný v částce 22/1973 Sb.
d) výnos ministerstva práce a sociálních věcí ČSR ze dne 11. 11. 1976 čj. 23-6340 o finančním a hmotném zabezpečení nedostatkových a vybraných učebních oborů ve vybraných organizacích na území hl. města Prahy, registrovaný v částce 29/1976 Sb.
e) výnos ministerstva práce a sociálních věcí ČSR ze dne 20. 6. 1978 čj. 23-6360 o finančním a hmotném zabezpečení učňů důlních a vybraných učebních oborů organizací federálního ministerstva paliv a energetiky, registrovaný v částce 22/1978 Sb.
f) výnos ministerstva práce a sociálních věcí ČSR ze dne 14. 12. 1978 čj. 23-6360 o finančním a hmotném zabezpečení učňů nedostatkových a vybraných učebních oborů ve vybraných organizacích na území Severočeského kraje, registrovaný v částce 1/1979 Sb.
§ 14
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1979.
Ministr školství ČSR:
Vondruška v. r.
Náměstek ministra práce a sociálních věcí ČSR:
Trávníček v. r.
Příl.1
Seznam učebních oborů zařazených do kategorie A 
 
a) Učební obory národohospodářsky nejdůležitější

     1. důlní  učební obory,  u kterých  se uskutečňuje  praktická
příprava   v   podzemí    v   organizacích   řízených   federálním
ministerstvem  paliv   a  energetiky  a   v  organizacích  rudného
a nerudného hornictví řízených  federálním ministerstvem hutnictví
a těžkého strojírenství

01-11-4  horník mechanizátor
01-51-2  horník
01-55-2  hlubinné dobývání

03-15-2   mechanik opravář se zaměřením pro důlní stroje a
          zařízení
04-62-2   elektromechanik se zaměřením pro důlní stroje a
          zařízení
04-42-4   důlní elektromontér

     2. další učební obory národohospodářsky nejdůležitější

2a) v odvětví   hornictví  a   energetiky  a   v  odvětví  rudného
    a nerudného  hornictví  v   organizacích  řízených  federálním
    ministerstvem  paliv a  energetiky a  federálním ministerstvem
    hutnictví a těžkého strojírenství

01-12-4   mechanik důlních strojů a velkostrojů
03-13-2   mechanik opravář se zaměřením pro stroje a zařízení
03-16-2   mechanik opravář se zaměřením pro plynárenská
          zařízení
04-61-2   elektromechanik se zaměřením pro stroje a zařízení
04-63-2   elektromechanik se zaměřením pro rozvodná zařízení
01-56-2   povrchové dobývání

2b) v   organizacích  řízených federálním  ministerstvem hutnictví
    a těžkého strojírenství,  federálním ministerstvem všeobecného
    strojírenství  a  federálním  ministerstvem elektrotechnického
    průmyslu

03-71-2   slévač
03-72-2   strojní kovář

     2c) ve všech odvětvích národního hospodářství

02-72-2   klempíř se zaměřením pro stavební výrobu
09-31-2   železobetonář se zaměřením pro výrobu stavebních
          dílců
09-32-2   železobetonář se zaměřením pro výrobu a montáž
          stavebních konstrukcí
09-41-2   kameník se zaměřením pro těžbu a zpracování kamene
09-71-2   zedník
09-72-2   tesař
09-77-2   pokrývač

b) Učební  obory ve  vybraných  organizacích  určené s  ohledem na
   plánované mimořádné mezioblastní přesuny žáků a učňů
   [pokud již nejsou zvýhodněny podle bodu a)]

ba) Učební  obory ve  vybraných  organizacích  na území  hl. města
    Prahy

     1. nedostatkové učební obory

01-63-2   strojník se zaměřením pro vrtné soupravy
01-77-2   strojník se zaměřením pro stavební a traťové stroje
02-52-2   hutník se zaměřením pro výrobu neželezných kovů
02-84-2   strojní mechanik se zaměřením pro ocelové konstrukce
02-85-2   strojní mechanik se zaměřením pro výrobu a montáž
          potrubí
03-19-2   mechanik opravář se zaměřením pro kolejová vozidla
03-41-2   úpravář kovů se zaměřením pro tepelné zpracování
03-42-2   úpravář kovů se zaměřením pro pokovování
03-71-2   slévač
03-72-2   strojní kovář
03-75-2   obráběč kovů
04-63-2   elektromechanik se zaměřením pro rozvodná zařízení
04-71-2   spojový mechanik se zaměřením pro sdělovací sítě
04-86-2   železničář
06-47-2   provozní chemik se zaměřením pro prádelny a čistírny
06-81-2   gumař-plastikář
06-95-2   řezník-uzenář
06-96-2   konzervář
08-71-2   obuvník se zaměřením pro výrobu obuvi z usní a plastů
08-85-2   brašnář-sedlář
09-51-2   sklenář se zaměřením pro zasklívání a rámování
09-75-2   dlaždič
09-76-2   izolatér
09-81-2   kominík

     2. vybrané učební obory

02-71-2   klempíř se zaměřením pro strojírenskou výrobu
02-81-2   strojní mechanik se zaměřením pro stroje a zařízení
03-13-2   mechanik opravář se zaměřením pro stroje a zařízení
03-79-2   lakýrník
04-85-2   manipulant poštovního provozu a přepravy
09-61-2   malíř se zaměřením pro stavební výrobu
09-62-2   malíř se zaměřením pro interiéry
64-61-2   prodavač se zaměřením pro potravinářské zboží
64-63-2   prodavač se zaměřením pro elektrotechnické zboží
64-64-2   prodavač se zaměřením pro drogistické zboží
64-67-2   prodavač se zaměřením pro textil a odívání

bb) Učební obory ve vybraných  organizacích         na území Severočeského
    kraje

     1. nedostatkové učební obory

01-51-2   horník
01-77-2   strojník se zaměřením pro stavební a traťové stroje
02-84-2   strojní mechanik se zaměřením pro ocelové konstrukce
02-85-2   strojní mechanik se zaměřením pro výrobu a montáž
          potrubí
03-11-2   mechanik opravář se zaměřením pro zemědělské a lesnické
          stroje   a  zařízení   (jen  v   organizacích  řízených
           ministerstvem lesního a vodního hospodářství ČSR)
03-19-2   mechanik opravář se zaměřením pro kolejová vozidla
04-63-2   elektromechanik se zaměřením pro rozvodná zařízení
04-86-2   železničář
06-41-2   provozní chemik se zaměřením pro průmyslovou chemii
06-81-2   gumař-plastikář
45-75-2   mechanizátor lesní výroby

     2. vybrané učební obory

02-71-2   klempíř se zaměřením pro strojírenskou výrobu
03-13-2   mechanik opravář se zaměřením pro stroje a zařízení

c) Učební obory vyhlášené jako prioritní
   [pokud nejsou zvýhodněny podle bodu a) nebo b)]

ca) Ve všech odvětvích národního hospodářství

01-61-2   strojník se zaměřením pro zemědělskou výrobu
01-62-2   strojník se zaměřením pro výrobu krmiv a úpravu plodin
01-63-2   strojník se zaměřením pro vrtné soupravy
01-65-2   strojník se zaměřením pro hutní tváření kovů
01-66-2   strojník se zaměřením pro energetická zařízení
01-67-2   strojník se zaměřením pro lodní dopravu
01-68-2   strojník se zaměřením pro duté sklo
01-69-2   strojník se zaměřením pro ploché sklo
01-71-2   strojník se zaměřením pro výrobu stavebních hmot
01-72-2   strojník se zaměřením pro dřevařské polotovary
01-73-2   strojník se zaměřením pro konstrukční desky
01-74-2   strojník se zaměřením pro výrobu papíru
01-75-2   strojník se zaměřením pro zpracování papíru
01-77-2   strojník se zaměřením pro stavební a traťové stroje
01-78-2   strojník se zaměřením pro hutní druhovýrobu kovů
02-51-2   hutník se zaměřením pro výrobu železných kovů
02-52-2   hutník se zaměřením pro výrobu neželezných kovů
02-84-2   strojní mechanik se zaměřením pro ocelové konstrukce
02-85-2   strojní mechanik se zaměřením pro výrobu a montáž
          potrubí
02-86-2   strojní mechanik se zaměřením pro výrobu a montáž
          kotlů
02-87-2   strojní mechanik se zaměřením pro traťové montáže
03-15-2   mechanik opravář se zaměřením pro důlní stroje a
          zařízení
03-19-2   mechanik opravář se zaměřením pro kolejová
          vozidla
03-41-2   úpravář kovů se zaměřením pro tepelné zpracování
03-42-2   úpravář kovů se zaměřením pro pokovování
03-71-2   slévač
03-72-2   strojní kovář
03-75-2   obráběč kovů
03-85-2/04 strojírenská výroba se zaměřením pro slévárny
04-63-2   elektromechanik se zaměřením pro rozvodná zařízení
04-71-2   spojový mechanik se zaměřením pro sdělovací sítě
04-86-2   železničář
05-31-2   keramik se zaměřením pro porcelán a keramiku
05-32-2   keramik se zaměřením pro stavební keramiku
05-51-2   sklář se zaměřením pro duté sklo
05-53-2   sklář se zaměřením pro technické sklo
05-61-2   brusič skla se zaměřením pro obrušování a zabrušování
05-62-2   brusič skla se zaměřením pro vybrušování
05-63-2   brusič skla se zaměřením pro rytí
05-71-2   výrobce bižuterie a ozdobných předmětů se zaměřením
          pro skleněnou bižuterii
05-72-2   výrobce bižuterie a ozdobných předmětů se zaměřením
          pro kovovou bižuterii
05-73-2   výrobce bižuterie a ozdobných předmětů se zaměřením
          pro ozdobné předměty
06-41-2   provozní chemik se zaměřením pro průmyslovou chemii
06-43-2   provozní chemik se zaměřením pro výrobu koksu a
          zpracování vedlejších produktů
06-47-2   provozní chemik se zaměřením pro prádelny a čistírny
06-51-2   textilní chemik se zaměřením pro úpravu textilií
06-52-2   textilní chemik se zaměřením pro barvení textilií
06-53-2   textilní chemik se zaměřením pro potiskování
          textilií
06-61-2   koželužský chemik se zaměřením pro zpracování kůže
06-62-2   koželužský chemik se zaměřením pro zpracování
          kožešnických kožek
06-71-2   biochemik se zaměřením pro mlékárenskou výrobu
06-72-2   biochemik se zaměřením pro výrobu piva a sladu
06-73-2   biochemik se zaměřením pro lihovarskou výrobu
          a výrobu vína
06-81-2   gumař-plastikář
06-91-2   mlynář
06-92-2   pekař
06-94-2   cukrovinkář
06-96-2   konzervář
07-31-2   přadlák se zaměřením pro přípravu lýkových vláken
07-32-2   přadlák se zaměřením pro zpracování vláken v
          textilní polotovary
07-41-2   tkadlec se zaměřením pro plošné textilie
07-42-2   tkadlec se zaměřením pro kovové tkaniny a síta
07-82-2   pletař
08-21-2   truhlář se zaměřením pro výrobu nábytku a zařízení
08-22-2   truhlář se zaměřením pro stavební výrobu
08-71-2   obuvník se zaměřením pro výrobu obuvi z usní a
          plastů
08-72-2   obuvník se zaměřením pro výrobu obuvnických
          polotovarů
08-83-2   čalouník
08-85-2   brašnář-sedlář
08-86-2   svrškař
09-51-2   sklenář se zaměřením pro zasklívání a rámování
09-73-2   vodař
09-75-2   dlaždič
09-76-2   izolatér
09-81-2   kominík
09-82-2   stavební výroba
45-61-2   pěstitel se zaměřením pro vinohradnictví
45-62-2   pěstitel se zaměřením pro ovocnářství a včelařství
45-63-2   pěstitel se zaměřením pro šlechtění a semenářství
45-75-2   mechanizátor lesní výroby
45-77-2   drůbežář
45-78-2   rybář
45-81-2   chovatel se zaměřením pro chov skotu, prasat a ovcí
55-61-2   protetik se zaměřením pro mechaniku
55-62-2   protetik se zaměřením pro bandáže
55-63-2   protetik se zaměřením pro obuv

cb) Ve vybraných organizacích

03-11-2   mechanik opravář se zaměřením pro zemědělské a
          lesnické stroje a zařízení v organizacích lesního
          a vodního hospodářství
06-95-2   řezník-uzenář v organizacích řízených ministerstvem
          zemědělství a výživy ČSR
64-53-2   knihař v organizacích řízených ministerstvem průmyslu
          ČSR

cc) v  organizacích   místního  hospodářství   a  služeb  řízených
    národními výbory a ve výrobních družstvech

03-12-2   mechanik opravář se zaměřením pro vážicí zařízení
03-18-2   mechanik opravář se zaměřením pro zdvihací zařízení
03-21-2   mechanik opravář se zaměřením pro chladírenská zařízení
07-72-2   krejčí se zaměřením pro pánské oděvy
08-31-2   zpracovatel přírodních pletiv se zaměřením pro výrobu
          košíků a nábytku
08-32-2   zpracovatel přírodních pletiv se zaměřením pro pletenou
          galanterii
08-52-2   kožešník se zaměřením pro šití a opravy kožešinových
          výrobků
64-53-2   knihař
85-61-2   pozlacovač se zaměřením pro obrazové rámy.
Příl.2
Zásady pro zjišťování sociální potřebnosti žáků a učňů
(1) Za sociálně potřebného se považuje žák nebo učeň (dále jen "učeň") pokud průměrný čistý měsíční příjem na jednoho člena domácnosti, ve které učeň žije, nepřesahuje 650 Kčs.
(2) Průměrným čistým měsíčním příjmem pro zjištění sociální potřebnosti se rozumí měsíční průměr peněžních nebo penězi ocenitelných příjmů snížených o daň ze mzdy, popřípadě o jinou daň, jíž jsou tyto příjmy podrobeny, které dosáhli v uplynulém kalendářním roce
a) oba rodiče a učeň
b) jeden z rodičů, jeho manžel a učeň
c) učeň a jeho manžel.
(3) Do příjmů, které jsou základem pro zjišťování průměrného čistého měsíčního příjmu, se zahrnují:
a) příjmy z pracovního (služebního, členského) poměru nebo v souvislosti s ním a jiné příjmy podléhající dani ze mzdy;
b) příjmy z pracovní činnosti člena JZD;
c) příjmy z činností konaných v poměru obdobném pracovnímu poměru a příjmy z činností konaných podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr;
d) příjmy podléhající dani z příjmů obyvatelstva;
e) příjmy podléhající dani z příjmů občanů ze zemědělské výroby;
f) příjmy podléhající dani z literární a umělecké činnosti;
g) nemocenské; vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství, podpora při ošetřování člena rodiny;
h) dávky důchodového zabezpečení s výjimkou dávek uvedených v odstavci 4;
i) zaopatřovací příspěvek;
j) výživné (příspěvek na výživu) od jiných osob, určené rozhodnutím soudu nebo poskytované na základě dohody schválené soudem;
k) srážky k úhradě výživného ve prospěch dětí prováděné z pracovní odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě.
(4) Do příjmů, které jsou základem pro zjišťování průměrného čistého měsíčního příjmu se nezahrnují:
a) přídavky na děti a příplatek k nim;
b) výchovné a příplatek k výchovnému;
c) zvýšení důchodu a výchovného pro bezmocnost;
d) sirotčí důchod;
e) odměna pěstouna;
f) peněžité příspěvky a věcná pomoc sociální péče;
g) příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči;
h) podpora při narození dítěte;
i) mateřský příspěvek;
j) odměna dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby;
k) věcné a peněžité odměny poskytované při životních a pracovních výročích;
l) pohřebné;
m) peněžní plnění ze smluvního pojištění;
n) odměny učně za práce podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odměny vyplývající z pracovního poměru na základě rámcové pracovní smlouvy nebo z občanské výpomoci;
o) příjmy učně z pracovního (členského) poměru a invalidní nebo částečný invalidní důchod do částky 800 Kčs měsíčně.
(5) Od průměrného čistého měsíčního příjmu se odečítá částka určená soudem některému z rodičů učně nebo učni, popřípadě jeho manželovi k plnění vyživovací povinnosti.
(6) Čistý měsíční příjem připadající na jednoho člena domácnosti se zjistí tak, že příjem rodičů a učně nebo manžela učně a učně se dělí počtem členů domácnosti.
(7) Za členy domácnosti se považují:
a) rodiče a jejich vlastní nebo osvojené nezaopatřené děti 13) (dále jen "nezaopatřené děti"), a to v případě, kdy se průměrný čistý měsíční příjem zjišťuje u rodičů učně;
b) učeň, jeho manžel a jejich nezaopatřené děti v případě, kdy se průměrný čistý měsíční příjem zjišťuje u manžela učně;
c) učeň se počítá za dva členy domácnosti v případě kdy
1. se o rodinu stará svobodný, rozvedený, ovdovělý nebo z jiných vážných důvodů osamělý rodič;
2. oba rodiče jsou důchodci a kromě důchodu nemají příjem z pracovní činnosti;
3. ženatý učeň (vdaná učnice).
1) Pojem "žáci a učni" se používá všude tam, kde jde jednak o žáky uvedené v § 20 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol, a jednak o učně, kteří uzavřeli učební smlouvu podle § 220 a násl. zákoníku práce. Pokud se úprava týká jen učebního poměru, používá se pojem "učeň".
2) § 24 odst. 3 zákona č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povolání v učebním poměru (učňovský zákon).
3) Vyhláška ministerstva školství ČSR č. 95/1978 Sb., o školách pro mládež vyžadující zvláštní péči.
4) Délka učební doby a z toho období přípravného je stanovena vyhláškou ministerstva školství ČSR č. 87/1970 Sb., o učebních oborech a o organizaci výchovy učňů, ve znění vyhlášky č. 68/1971 Sb., vyhlášky č. 54/1972 Sb. a vyhlášky č. 70/1970 Sb., popřípadě učebními plány; pokud jde o studijní obory, vyhláškou ministerstva školství ČSR a ministerstva zdravotnictví ČSR č. 102/1979 Sb., kterou se stanoví nomenklatury studijních oborů na středních odborných učilištích, gymnáziích, středních odborných školách, konzervatořích, středních školách pro pracující, odborných školách, na středních školách pro mládež vyžadující zvláštní péči a soustava učebních oborů na středních odborných učilištích, a o studiu na nich. Do celkové délky učební doby se započítává též doba uvedená v § 20 odst. 4 a v § 15 odst. 3 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol.
5) Seznam vybraných organizací určených na základě příslušných usnesení vlád republik se uveřejňuje ve Zpravodaji ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a ve Věstníku ministerstva školství ČSR a ministerstva kultury ČSR, a lze do nich nahlédnout na odborech pracovních sil a na odborech školství ONV.
6) § 6 odst. 2 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol.
7) Za dobu pracovní neschopnosti, po kterou žáku a učni podle tohoto ustanovení náleží měsíční odměna, se neposkytuje nemocenské. Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje podle zvláštních předpisů.
8) Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 161/1980 Sb., o finančním hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků.
9) Zákon č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol.
13) § 18 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění ve znění zákona č. 99/1972 Sb., o zvýšení přídavků na děti a výchovného.