Vyhláška ze dne 21.7.1981 o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví

10.8.1981 | Sbírka:  77/1981 Sb. | Částka:  19/1981ASPI

Vztahy

Nadřazené: 20/1966 Sb.
Prováděcí: 18/1996 (ZU)
Aktivní derogace: 4/1978 Sb., 72/1971 Sb.
Pasivní derogace: 393/2004 Sb., 425/1990 Sb., 95/1981 Sb.
77/1981 Sb.
VYHLÁŠKA
ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky
ze dne 21. července 1981
o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví
Změna: 425/1990 Sb.
Ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky stanoví podle § 54 odst. 1 a § 58 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, v dohodě s ministerstvem školství České socialistické republiky a s ostatními zúčastněnými orgány:
ČÁST PRVNÍ
Odborní pracovníci ve zdravotnictví
HLAVA PRVNÍ
Zdravotničtí pracovníci
§ 1
Kategorie a obory zdravotnických pracovníků
(1) Úkoly ve zdravotnictví plní zdravotničtí pracovníci těchto kategorií: lékař, farmaceuti, zdravotničtí pracovníci s jiným vysokoškolským vzděláním, střední zdravotničtí pracovníci, nižší zdravotničtí pracovníci a pomocní zdravotničtí pracovníci.
(2) Zdravotničtí pracovníci jednotlivých kategorií vykonávají odbornou činnost v oborech, pro něž získali způsobilost k výkonu povolání.
(3) Bližší náplně činnosti jednotlivých kategorií a oborů zdravotnických pracovníků určuje ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky (dále jen "ministerstvo zdravotnictví").
Lékaři
§ 2
Lékaři vykonávají činnost vyžadující vysokoškolské lékařské vzdělání, zejména poskytují léčebně preventivní péči včetně posudkové činnosti, odborně usměrňují péči o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek včetně opatření proti vzniku a šíření přenosných nemocí a podílejí se na zdravotní výchově obyvatelstva, popřípadě na plnění pedagogických a výzkumných úkolů ve zdravotnictví.
§ 3
(1) Lékaři získávají způsobilost k výkonu povolání ukončením studia na vysoké škole ve studijních oborech všeobecné lékařství, dětské lékařství, hygiena, stomatologie. Na základě závazného stanoviska ministerstva zdravotnictví mohou tito lékaři získat způsobilost k výkonu povolání v jiném studijním oboru než ve kterém ukončili řádné studium po doplnění znalostí řádným studiem na vysoké škole.1)
(2) Lékaři, absolventi lékařské fakulty studijního oboru všeobecného lékařství, mohou vykonávat své povolání též v oborech dětské lékařství, hygiena, epidemiologie a mikrobiologie. Po doplnění znalostí v rozsahu určeném ministerstvem zdravotnictví v oboru stomatologie.2)
(3) Lékaři, absolventi lékařské fakulty studijního oboru hygiena, mají způsobilost k výkonu povolání především v oborech hygiena, epidemiologie a mikrobiologie a zásadně mohou vykonávat své povolání jen v těchto oborech. Se souhlasem ministerstva zdravotnictví mohou být tito lékaři též zařazováni podle kádrové situace do specializační průpravy pro získání specializace v oboru všeobecného lékařství.2)
(4) Lékaři, absolventi lékařské fakulty studijního oboru dětské lékařství, mají způsobilost k výkonu povolání především v péči o dítě. Organizace je může podle kádrové situace výjimečně převést k výkonu povolání lékaře v jiném oboru na základě závazného stanoviska ministerstva zdravotnictví, které současně určí potřebné podmínky.2)
(5) Lékaři, absolventi lékařské fakulty studijního oboru stomatologie, mají způsobilost k výkonu povolání jen v péči o chrup, dutinu ústní a orgány s ní související.
Farmaceuti
§ 4
Farmaceuti vykonávají činnost vyžadující vysokoškolské farmaceutické vzdělání, zejména se zabývají přípravou a výrobou léčiv, jejich kontrolou, plánovitým zajišťováním a dispenzací, jsou odbornými poradci lékařů v oblasti léčiv a vybraných zdravotnických potřeb a v oblasti účelné farmakoterapie, uplatňují se na speciálních pracovištích a v laboratořích zdravotnických zařízení a kontrolních a výzkumných ústavů ve zdravotnictví a podílejí se na zdravotní výchově obyvatelstva.
§ 5
(1) Farmaceuti získávají způsobilost k výkonu povolání ukončením studia na vysoké škole ve studijních oborech všeobecná farmacie, klinická farmacie a technologická farmacie.1)
(2) Farmaceuti, absolventi studijního oboru všeobecná farmacie, mají způsobilost k výkonu povolání především v zařízeních lékárenské služby a zdravotnického zásobování.
(3) Farmaceuti, absolventi studijního oboru klinická farmacie, mají způsobilost k výkonu povolání především na odděleních klinické farmakologie a nukleární medicíny nemocnic s poliklinikou, v biochemických, hematologických a toxikologických laboratořích, ve výzkumných ústavech v zařízeních lékárenské služby, při biologické kontrole léčiv a v laboratořích hygienické služby.
(4) Farmaceuti, absolventi studijního oboru technologická farmacie, mají způsobilost k výkonu povolání především ve farmaceutickém průmyslu, na specializovaných pracovištích lékárenské služby, nemocnic s poliklinikou, kontrolních a výzkumných ústavů, zařízení zdravotnického zásobování a hygienické služby.
(5) Organizace může podle kádrové situace výjimečně převést farmaceuty, absolventy jednotlivých studijních oborů, na jejich žádost k výkonu povolání v jiném oboru farmacie na základě závazného stanoviska ministerstva zdravotnictví a po doplnění znalostí řádným studiem.1)
Zdravotničtí pracovníci s jiným vysokoškolským vzděláním
§ 6
Zdravotničtí pracovníci s jiným vysokoškolským vzděláním vykonávají podle svého odborného zaměření pedagogickou činnost ve středních zdravotnických školách, středních odborných učilištích zdravotnických, v Ústavu pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků (dále jen "Ústav") a při dalším vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví nebo činnost spojenou s odborným vedením a organizováním práce středních zdravotnických pracovníků.
§ 7
(1) Způsobilost výkonu povolání zdravotnického pracovníka s jiným vysokoškolským vzděláním se získává ukončením studia na vysoké škole1)
a) ve studijním oboru učitelství odborných předmětů pro střední zdravotnické školy,
b) ve studijním oboru péče o nemocné,
c) ve studijním oboru tělesná výchova a sport - rehabilitace.
(2) Zdravotničtí pracovníci s jiným vysokoškolským vzděláním, absolventi studijního oboru učitelství odborných předmětů pro střední zdravotnické školy a studijního oboru pedagogika - péče o nemocné, mají způsobilost vyučovat příslušné odborné předměty na středních zdravotnických školách, popřípadě vykonávat pedagogickou činnost v zařízeních pro výchovu a výuku a pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků.
(3) Zdravotničtí pracovníci s jiným vysokoškolským vzděláním, absolventi studijního oboru péče o nemocné, mají způsobilost k výkonu povolání při odborném vedení a organizování práce středních zdravotnických pracovníků. Způsobilost k výkonu pedagogické činnosti v tomto oboru mohou získat po doplnění pedagogického vzdělání řádným studiem na vysoké škole.3)
(4) Zdravotničtí pracovníci s jiným vysokoškolským vzděláním, absolventi studijního oboru tělesná výchova a sport - rehabilitace, mají způsobilost k výkonu povolání při odborném vedení a organizování práce rehabilitačních pracovníků. Způsobilost k výkonu pedagogické činnosti v tomto oboru mohou získat po doplnění pedagogického vzdělání řádným studiem na vysoké škole.3)
Střední zdravotničtí pracovníci
§ 8
(1) Střední zdravotničtí pracovníci vykonávají odbornou činnost vyžadující úplné střední zdravotnické vzdělání, a to podle povahy vykonávané práce buď samostatně nebo podle pokynu lékaře nebo farmaceuta, vedoucího středního zdravotnického pracovníka, popřípadě jiného vedoucího pracovníka.
(2) Střední zdravotničtí pracovníci vykonávají své povolání v těchto oborech: zdravotní sestra, dětská sestra, ženská sestra, dietní sestra, rehabilitační pracovník, asistent hygienické služby, zdravotní laborant, farmaceutický laborant, radiologický laborant, zubní laborant a oční optik.
§ 9
(1) Střední zdravotničtí pracovníci získávají způsobilost k výkonu povolání v jednotlivých oborech ukončením studia na střední zdravotnické škole nebo v příslušném studijním oboru na střední škole pro pracující při středním odborném učilišti zdravotnickém.4)
(2) Způsobilost k výkonu povolání zdravotní sestry mají též absolventi vojenských zdravotnických škol, které vychovávají střední zdravotnické pracovníky.
(3) Povolání zdravotního laboranta jsou oprávněny vykonávat též osoby, které úspěšně absolvovaly nejméně čtyři semestry studia na lékařské fakultě, a povolání farmaceutického laboranta osoby, které úspěšně absolvovaly nejméně čtyři semestry studia na farmaceutické fakultě. Povolání zdravotní sestry jsou oprávněny vykonávat též osoby, které absolvovaly zkoušky z předmětu péče o nemocné při studiu učitelství odborných předmětů pro střední zdravotnické školy.
§ 10
(1) Střední zdravotničtí pracovníci vykonávají odbornou činnost v oborech, pro které získali způsobilost k výkonu povolání.
(2) Zdravotní sestry, dětské sestry a ženské sestry mohou v případě potřeby pracovat ve všech těchto oborech bez rozšíření způsobilosti k výkonu povolání, s výjimkou činností na porodním sále a ve funkci obvodní ženské sestry, které mohou vykonávat pouze ženské sestry, a činností na pracovištích poskytujících péči o novorozence, které mohou vykonávat pouze dětské sestry. Zdravotní sestry a ženské sestry vykonávající odbornou činnost v oboru dětská sestra jsou povinny absolvovat kurs psychologie a pedagogiky dítěte.
(3) Zdravotní sestry, dětské sestry, ženské sestry, dietní sestry, rehabilitační pracovníci, asistenti hygienické služby, radiologičtí laboranti a zubní laboranti mohou trvale pracovat v jiném povolání, v úsecích práce stanovených v příloze č. 6. této vyhlášky, jestliže do dvou let ode dne převedení na takový úsek práce vykonají na střední zdravotnické škole zkoušky z předmětů uvedených v této příloze.
Nižší zdravotničtí pracovníci
§ 11
(1) Nižší zdravotničtí pracovníci vykonávají odbornou činnost vyžadující střední, popřípadě jiné zdravotnické vzdělání pod vedením pracovníka s vyšší odbornou kvalifikací.
(2) Nižší zdravotničtí pracovníci vykonávají své povolání v těchto oborech: ošetřovatelka, pěstounka (dětská ošetřovatelka), zubní instrumentářka, masér, dezinfektor, laboratorní pracovník a pitevní laborant preparátor.
§ 12
(1) Nižší zdravotničtí pracovníci získávají způsobilost k výkonu povolání
a) ukončením studia na zdravotnické odborné škole,5) nebo
b) absolvováním dlouhodobého kursu podle osnov vydaných ministerstvem zdravotnictví, nebo
c) absolvováním tříletého učebního oboru6) zdravotník ve středním odborném učilišti zdravotnickém.
(2) Povolání nižšího zdravotnického pracovníka jsou oprávněny vykonávat též osoby, které absolvovaly na střední zdravotnické škole, popřípadě na lékařské nebo farmaceutické fakultě část studia určenou ministerstvem zdravotnictví.
Pomocní zdravotničtí pracovníci
§ 13
Pomocní zdravotničtí pracovníci vykonávají pod vedením pracovníků s vyšší odbornou kvalifikací činnost vyžadující zdravotnickou přípravu. Své povolání vykonávají v oboru sanitář pro jednotlivé úseky zdravotnických služeb stanovené ministerstvem zdravotnictví.7)
§ 14
Pomocní zdravotničtí pracovníci získávají způsobilost k výkonu povolání absolvováním kursu podle osnov vydaných ministerstvem zdravotnictví nebo dvouletého učebního oboru ve středním odborném učilišti zdravotnickém.6)
HLAVA DRUHÁ
Jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví
§ 15
Vedle zdravotnických pracovníků plní úkoly ve zdravotnictví podle zásad účelné dělby práce též jiní odborní pracovníci.
§ 16
Jiní odborní pracovníci působící ve zdravotnictví získávají způsobilost k výkonu povolání studiem na školách poskytujících vysokoškolské, úplné střední nebo střední vzdělání jiného než zdravotnického směru a průpravou pro výkon práce ve zdravotnictví určenou ministerstvem zdravotnictví pokud ji již nezískali studiem na vysoké nebo střední škole.
ČÁST DRUHÁ
Další vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví
HLAVA PRVNÍ
Společná ustanovení
§ 17
(1) Další vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví zahrnuje
a) specializační průpravu lékařů a farmaceutů,
b) nástupní praxi a pomaturitní specializační studium středních zdravotnických pracovníků,
c) speciální průpravu jiných odborných pracovníků s vysokoškolským vzděláním a pomaturitní studium jiných odborných pracovníků s úplným středním vzděláním pro výkon práce ve zdravotnictví podle přílohy č. 5 této vyhlášky,
d) průpravu pro výkon vedoucích funkcí ve zdravotnictví,
e) průpravu jiných odborných pracovníků pro výkon práce ve zdravotnictví,
f) soustavné zdokonalování znalostí odborných pracovníků ve zdravotnictví.
(2) Základní formou dalšího vzdělání odborných pracovníků ve zdravotnictví je soustavné individuální studium a získávání znalostí a dovedností pod vedením kvalifikovaného pracovníka.
(3) Odborní pracovníci ve zdravotnictví jsou povinni plánovitě prohlubovat a zdokonalovat svoje odborné a ideologické znalosti po dobu výkonu svého povolání.
§ 18
Další vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví řídí ministerstvo zdravotnictví po dohodě s ministerstvem školství České socialistické republiky za odborné pomoci nebo prostřednictvím Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů (dále jen "Institut") a ústavu. Přitom úzce spolupracuje s krajskými národními výbory a využívá též vzdělávacích zařízení zdravotnických organizací.
§ 19
V souvislosti s dalším vzděláváním odborných pracovníků ve zdravotnictví jsou vedoucí pracovníci na všech stupních řízení povinni:
a) zabezpečit a kontrolovat nástupní praxi, která je ukončena zhodnocením a zpracováním plánu dalšího rozvoje pracovníka,
b) vést pracovníky k všestrannému odbornému růstu, k zvyšování ideové a odborné úrovně jejich práce a k dodržování socialistické morálky,
c) zabezpečit zaškolení všech pracovníků, u nichž došlo ke změnám funkce, pracovní náplně nebo k přerušení odborné činnosti oboru na dobu delší než pět let,
d) plánovitě řídit další vzdělávání odborných pracovníků ve zdravotnictví v souladu se závěry komplexního hodnocení a navrhovat je na odpovídající školicí akce,
e) zhodnotit ideologický a odborný růst odborných pracovníků ve zdravotnictví a jeho výsledky promítat do jejich komplexního hodnocení.
HLAVA DRUHÁ
Další vzdělávání zdravotnických pracovníků
ODDÍL PRVNÍ
Organizace a řízení
§ 20
(1) Institut, Ústav i krajské ústavy národního zdraví zabezpečující další vzdělávání zdravotnických pracovníků spolu vzájemně úzce spolupracují.
(2) Při plnění úkolů na úseku dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků spolupracuje Institut též s lékařskými fakultami a fakultou farmaceutickou a Ústav s vybranými středními zdravotnickými školami.
§ 21
Specializační průprava lékařů a farmaceutů a pomaturitní specializační studium středních zdravotnických pracovníků se koná zpravidla na pracovištích těchto pracovníků, pokud vyhovují požadavkům pro tyto účely. Je-li toho třeba, doplňuje se na pracovištích zvlášť určených pro tento účel v rámci kraje krajským národním výborem na návrh krajského odborníka příslušného oboru a školicími akcemi v Institutu nebo Ústavu, popřípadě na školicích místech určených ministerstvem zdravotnictví.
ODDÍL DRUHÝ
Specializační průprava lékařů a farmaceutů
Obecná ustanovení
§ 22
(1) Specializační průpravou získává lékař a farmaceut specializaci I. stupně určenou pro výkon odborné činnosti. Po jejím dosažení může získat vyšší specializaci (specializaci II. stupně nebo nástavbovou specializaci) určenou pro výkon specializované činnosti.
(2) Lékaři a farmaceuti mohou získat specializaci I. a II. stupně v oborech uvedených v příloze č. 1 a nástavbovou specializaci v oborech uvedených v příloze č. 2 nebo ve zvlášť úzkých oborech uvedených v příloze 3; přílohy tvoří součást této vyhlášky.
(3) Absolvování specializační průpravy pro specializaci I. stupně je pro lékaře a farmaceuty vykonávající činnost ve stanovených oborech povinné. Zařazování do specializační průpravy pro získání vyšší specializace se provádí na základě komplexního hodnocení s přihlédnutím ke společenským potřebám zdravotnictví a ke zvláštním schopnostem a předpokladům uchazeče.
§ 23
(1) Do specializační průpravy pro získání specializace v některém z oborů uvedených v příloze č. 1 a 2 zařazují lékaře a farmaceuty ministerstvo zdravotnictví, lékaře a farmaceuty pracující mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené. Zařazení navrhuje organizace, k níž je lékař nebo farmaceut v pracovním poměru.
(2) Do specializační průpravy pro získání nástavbové specializace ve zvlášť úzkých specializačních oborech uvedených v příloze č. 3 zařazuje lékaře a farmaceuty ministerstvo zdravotnictví na základě návrhů ústředně řízených zdravotnických organizací nebo příslušných ústředních orgánů. Ministerstvo zdravotnictví může zařadit lékaře nebo farmaceuta do specializační průpravy pro získání nástavbové specializace ve zvlášť úzkém oboru, i když není tento obor uveden v příloze č. 3.
§ 24
Délka specializační průpravy
(1) Specializační průprava pro specializaci I. stupně trvá dva a půl roku. Specializační průprava pro vyšší specializaci trvá tři až pět let; její délka je blíže určena ve specializačních náplních (§ 25).
(2) Do specializační průpravy započítává Institut jen dobu výkonu povolání lékaře nebo farmaceuta v ČSSR. Ministerstvo zdravotnictví může v jednotlivých případech výjimečně započítat i práci lékaře nebo farmaceuta vykonanou v zahraničí.
§ 25
Rozsah znalostí
Základní rozsah odborných znalostí v jednotlivých specializačních oborech včetně znalostí potřebných z hlediska obrany státu, jakož i rozsah znalostí společenskovědních stanoví specializační náplně, které vydává ministerstvo zdravotnictví.
§ 26
Kvalifikační atestace
(1) Znalosti lékařů a farmaceutů získané v průběhu specializační průpravy se ověřují kvalifikační atestací před zkušební komisí Institutu, který určuje místo, termín a způsob vykonání kvalifikační atestace.
(2) Lékaře a farmaceuty doporučuje ke kvalifikačním atestacím ministerstvo zdravotnictví a lékaře a farmaceuty pracující mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.
(3) Po úspěšně vykonané kvalifikační atestace vydává Institut diplom o specializaci.
Získávání specializací ve zvláštních případech
§ 27
Na návrh ústředně řízené zdravotnické organizace Institut výjimečně zařadí lékaře nebo farmaceuta do specializační průpravy pro získání nástavbové specializace, i když získal specializaci I. stupně v jiném oboru, než u kterého je tato nástavbová specializace uvedena a v příloze č. 2. Ministerstvo zdravotnictví tak činí, jde-li o nástavbovou specializaci uvedenou v příloze č. 3.
§ 28
Ministerstvo zdravotnictví může
a) povolit zařazení lékaře nebo farmaceuta přímo do specializační průpravy pro nástavbovou specializaci v oborech uvedených v přílohách č. 2 a 3, jestliže zajistí před vykonáním kvalifikační atestace pro nástavbovou specializaci doplnění znalostí ze specializační průpravy a vykonání kvalifikační atestace pro specializaci I. stupně příslušného oboru;
b) zhodnotit v odůvodněných případech postgraduální vzdělání lékaře nebo farmaceuta získané podle dřívějších předpisů a přiznat na jeho základě specializaci;
c) přiznat profesorům a docentům, u nichž obor, v němž získali vědeckopedagogický titul, odpovídá některému oboru, v němž lze získat vyšší specializaci, specializaci v tomto oboru; diplom o specializaci jim vydá Institut;
d) stanovit jiný termín nebo způsob vykonávání kvalifikační atestace, především u nástavbových specializací ve zvlášť úzkých oborech uvedených v příloze č. 3;
e) přiznat specializaci na základě specializace získané v cizině, popřípadě určit rozsah doplnění znalostí potřebných k jejímu přiznání.
ODDÍL TŘETÍ
Nástupní praxe a pomaturitní specializační studium středních zdravotnických pracovníků
§ 29
Nástupní praxe
(1) Další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků začíná povinnou nástupní praxí, která umožňuje prohloubit a upevnit znalosti získané studiem.
(2) Nástupní praxe se koná na pracovištích zdravotnických zařízení, výzkumných ústavů a ústavů sociální péče, která poskytují středním zdravotnickým pracovníkům možnosti uplatnění v základní odborné činnosti, pro kterou získali způsobilost k výkonu povolání.
(3) Nástupní praxe trvá šest až dvanáct měsíců; její délku určí vedoucí pracoviště individuálně, a to podle osobních vlastností školního prospěchu a výsledků práce absolventa v průběhu šestiměsíční nástupní praxe.
§ 30
Zařazení do pomaturitního specializačního studia
(1) Pomaturitním specializačním studiem získávají střední zdravotničtí pracovníci specializace, popřípadě vyšší specializace v úsecích práce uvedených v příloze č. 4 této vyhlášky.
(2) Do pomaturitního specializačního studia mohou být zařazeni střední zdravotničtí pracovníci, kteří získali způsobilost k výkonu povolání v příslušném oboru, popřípadě mohou pracovat v jiném oboru nebo úseku práce za podmínek stanovených v § 10 odst. 2 a 3, mají tříletou praxi a pracují v úseku práce, v němž hodlají získat specializaci.
(3) Střední zdravotnické pracovníky zařazuje do pomaturitního specializačního studia ministerstvo zdravotnictví a střední zdravotnické pracovníky pracující mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené. Zařazení navrhuje organizace, k níž je střední zdravotnický pracovník v pracovním poměru.
§ 31
Délka pomaturitního specializačního studia
(1) Pomaturitní specializační studium středních zdravotnických pracovníků trvá jeden až dva roky;8) jeho délka v jednotlivých úsecích práce je blíže určena ve specializačních náplních (§ 32).
(2) Do pomaturitního specializačního studia započítává Ústav jen dobu výkonu povolání středního zdravotnického pracovníka v Československé socialistické republice, a to v úseku práce odpovídající zvolené specializaci. Ministerstvo zdravotnictví může v jednotlivých případech výjimečně započítat i práci středního zdravotnického pracovníka vykonanou v zahraničí.
§ 32
Rozsah znalostí
Základní rozsah odborných znalostí v jednotlivých úsecích práce, jakož i znalostí společenskovědních stanoví specializační náplně, které vydává ministerstvo zdravotnictví.
§ 33
Specializační zkoušky
(1) Znalosti středních zdravotnických pracovníků získané v průběhu pomaturitního specializačního studia se ověřují zkouškou před zkušební komisí Ústavu, který určuje místo, termín a způsob vykonání specializační zkoušky.
(2) Po úspěšně vykonané specializační zkoušce vydává Ústav vysvědčení o specializaci.
§ 34
Získávání specializací ve zvláštních případech
Ministerstvo zdravotnictví může
a) výjimečně zařadit středního zdravotnického pracovníka do pomaturitního specializačního studie ve zvlášť úzkém úseku práce, i když není uveden v příloze č. 4,
b) stanovit jiný termín nebo způsob vykonání specializační zkoušky,
c) přiznat specializaci na základě specializace získané v cizině, popřípadě určit rozsah doplnění znalostí potřebných k jejímu přiznání.
ODDÍL ČTVRTÝ
Jiné formy dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků
§ 35
Příprava pro výkon vedoucích funkcí
(1) Příprava vedoucích zdravotnických pracovníků - organizátorů určených ministerstvem zdravotnictví a jejich kádrových rezerv spočívá u lékařů v získání nástavbové specializace v oboru sociálního lékařství a organizace zdravotnictví, u farmaceutů v získání nástavbové specializace v oboru organizace a řízení farmacie a u středních zdravotnických pracovníků v získání vyšší specializace v úseku práce organizace a řízení práce středních zdravotnických pracovníků.
(2) Příprava pro výkon ostatních vedoucích funkcí určených ministerstvem zdravotnictví spočívá kromě splnění stanovených odborných kvalifikačních předpokladů v absolvování funkčního (doplňkového) kursu organizace a řízení zdravotnictví organizovaného Institutem nebo Ústavem. Funkční (doplňkový) kurs se zakončuje ověřením znalostí před komisí jmenovanou Institutem nebo Ústavem a o jeho absolvování vydává Institut nebo Ústav osvědčení.
§ 36
Příprava lékařů a farmaceutů pro speciální úseky činností
Pro lékaře a farmaceuty zaměřené na plnění úkolů ve speciálních úsecích činnosti organizuje Institut zvláštní školicí akce zakončené ověřením znalostí. O absolvování školicí akce vydává Institut osvědčení.
§ 37
Příprava středních zdravotnických pracovníků pro speciální úseky činnosti a funkce
(1) Pro střední zdravotnické pracovníky pořádá Ústav dlouhodobé školicí akce, jimiž se tito pracovníci připravují pro speciální úseky činnosti a pro výkon funkcí určených ministerstvem zdravotnictví.
(2) Školicí akce se zakončují ověřením znalostí. O absolvování školicí akce vydává Ústav osvědčení.
§ 38
Seminární školení
(1) K průběžnému zvyšování znalostí zdravotnických pracovníků pořádají zdravotnické organizace pravidelná seminární školení. Organizaci rozsah a obsahové zaměření stanoví ministerstvo zdravotnictví.
(2) Účast zdravotnických pracovníků na seminárním školení je součástí jejich pracovních povinností.
§ 39
Školicí akce
(1) Ke zdokonalování znalostí zdravotnických pracovníků se pořádají krátkodobé školicí akce, zejména tématické kursy, funkční a doplňkové kursy, školení na školicích místech (stáže) a jiné školicí akce k seznámení se speciálními a novými metodami práce a aktuálními úkoly ve zdravotnictví a k přípravě pro výkon funkcí.
(2) Školicí akce pořádá Institut nebo Ústav, popřípadě krajský ústav národního zdraví zpravidla podle programů schválených Institutem nebo Ústavem.
(3) Školicí akce může Institut nebo Ústav účelně kombinovat s řízeným a pravidelně ověřovaným samostatným studiem zdravotnických pracovníků, pro něž jsou akce organizovány.
§ 40
Periodické zdokonalování znalostí zdravotnických pracovníků
K zajištění pravidelného a všestranného doplňování znalostí zdravotnických pracovníků v jednotlivých oborech a úsecích práce se organizují akce periodického zdokonalování znalostí. Časové etapy, rámcový obsah a okruh pracovníků tohoto povinného zdokonalování znalostí určí ministerstvo zdravotnictví.
ODDÍL PÁTÝ
Přezkoumávání způsobilosti zdravotnických pracovníků s vysokoškolským a úplným středním vzděláním
§ 41
(1) Odborné znalosti zdravotnických pracovníků s vysokoškolským a úplným středním vzděláním přezkoumávají příslušní okresní, krajští a hlavní odborníci.
(2) Zjistí-li okresní, krajští nebo hlavní odborníci při přezkoumávání znalostí závažné nedostatky ve výkonu povolání zdravotnických pracovníků uvedených v odstavci 1, navrhnou doplnění potřebných znalostí popřípadě navrhnou krajskému národnímu výboru způsob jejich ověření. V případě potřeby lze současně přezkoumat i zdravotní způsobilost k výkonu povolání těchto zdravotnických pracovníků podle zvláštních předpisů,9) jakož i jejich morální a etické vlastnosti.
§ 42
Doplnění potřebných znalostí u zdravotnických pracovníků s vysokoškolským vzděláním organizuje Institut, u zdravotnických pracovníků s úplným středním vzděláním Ústav formou školení ve výukových základnách Institutu nebo Ústavu. Odborné znalosti ověřuje Institut (Ústav); o absolvování školení a ověření znalostí vydává hodnocení.
§ 43
(1) Návrh na ověření potřebných znalostí i zdravotnických pracovníků s vysokoškolským a úplným středním vzděláním pracujících v organizacích řízených národními výbory podávají příslušní okresní a krajští odborníci nebo ústavy národního zdraví. Pokud tito pracovníci pracují v ústředně řízených zdravotnických organizací, podávají takový návrh hlavní odborníci nebo tyto organizace. Jestliže pracují mimo státní zdravotní správu, mohou návrh podat odborníci určení těmito orgány. Odborné návrhy mohou podat i znalecké komise.10)
(2) O povinnosti podrobit se ověření potřebných znalostí rozhoduje u zdravotnických pracovníků s vysokoškolským a úplným středním vzděláním ministerstvo zdravotnictví, a u pracovníků pracujících mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.
§ 44
(1) O výsledku ověření odborných znalostí zdravotnických pracovníků s vysokoškolským a úplným středním vzděláním informuje Institut (Ústav) příslušné navrhovatele, jakož i organizace, k nimž jsou tito pracovníci v pracovním poměru.
(2) Ověřené nedostatky v odborných znalostech nebo v jiných předpokladech pro výkon povolání zdravotnického pracovníka mohou být důvodem pro opatření podle zvláštních předpisů.11)
HLAVA TŘETÍ
Další vzdělávání jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví
§ 45
Speciální průprava pro výkon práce ve zdravotnictví
(1) Jiní odborní pracovníci, kteří vykonávají činnost ve zdravotnictví, mohou kromě soustavného dalšího zvyšování kvalifikace ve svém oboru absolvovat pod vedením a podle pokynů vedoucích pracovníků speciální průpravu pro výkon práce ve zdravotnictví, zejména v úsecích stanovených v příloze č. 5 písm. A. Obdobně mohou získat jiní odborní pracovníci speciální průpravu pro výkon práce ve zdravotnictví formou pomaturitního specializačního studia podle přílohy č. 5 písm. B, popřípadě jinými formami. Zařazování do speciální průpravy pro výkon práce ve zdravotnictví a ke zvláštním schopnostech a předpokladům uchazeče.
(2) Rozsah znalostí jiných odborných pracovníků potřebných pro výkon práce ve zdravotnictví podle jednotlivých kategorií i délku speciální průpravy stanoví ministerstvo zdravotnictví v náplních této průpravy.
(3) Speciální průpravu absolvují jiní odborní pracovníci při zaměstnání jednak pod vedením a podle pokynů vedoucích pracovníků, jednak v doplňovacích školicích akcích organizovaných Institutem, Ústavem, popřípadě krajským ústavem národního zdraví.
(4) Jiné odborné pracovníky do speciální průpravy pro výkon práce ve zdravotnictví zařazuje ministerstvo zdravotnictví, jiné odborné pracovníky pracujících mimo státní zdravotní správu příslušné ústřední orgány, popřípadě orgány jimi pověřené.
(5) Znalosti jiných odborných pracovníků získané v průběhu speciální průpravy pro výkon práce ve zdravotnictví se ověřují zkouškou před zkušební komisí Institutu nebo Ústavu, které určují místo, termín a způsob zkoušky. O úspěšně vykonané zkoušce vydává Institut nebo Ústav osvědčení.
§ 46
Průprava pro výkon vedoucích funkcí
Průprava jiných odborných pracovníků pro výkon vedoucích funkcí ve zdravotnictví určených ministerstvem zdravotnictví spočívá kromě splnění stanovených odborných kvalifikačních předpokladů v absolvování funkčního (doplňkového) kursu organizace a řízení zdravotnictví organizovaného Institutem nebo Ústavem, popřípadě krajskými národními výbory nebo ústředně řízenými organizacemi. Funkční (doplňkový) kurs se zakončuje ověřením znalostí před komisí jmenovanou Institutem nebo Ústavem; o jeho absolvování vydá Institut nebo Ústav osvědčení.
§ 47
Jiné školicí akce
Podle potřeby se jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví zúčastňují seminárního školení, popřípadě dalších školicích akcí samostatně nebo společně se zdravotnickými pracovníky.
ČÁST TŘETÍ
Přechodná ustanovení
§ 48
(1) Způsobilost k výkonu povolání dentisty získaná podle dřívějších předpisů12) zůstává nedotčena.
(2) Dentisté poskytují ambulantní léčebně preventivní péči o chrup. Přitom jsou oprávněni ošetřovat chrup konzervačně a proteticky, provádět jednoduché extrakce zubů a kořenů a ošetřovat chronické záněty dásní. Zjistí-li, že je třeba lékařského výkonu, jsou povinni předat ošetřovaného k dalšímu odbornému ošetření, popřípadě mu toto ošetření zajistit.
§ 49
Způsob k výkonu zdravotnického povolání a specializace zdravotnických pracovníků získané podle dřívějších předpisů v kategoriích a oborech uvedených v této vyhlášce, zůstávají nedotčeny.
§ 50
Lékaři, farmaceuti a střední zdravotničtí pracovníci, kteří jsou zařazeny v den počátku účinnosti této vyhlášky do specializační průpravy nebo do pomaturitního specializačního studia v oborech nebo úsecích práce, které se touto vyhláškou mění, mohou vykonávat kvalifikační atestaci nebo specializační zkoušku podle dřívějších předpisů, a to do tří let ode dne počátku účinnosti této vyhlášky.
§ 51
(1) Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů nástavbovou specializaci v oboru alergologie, mají nástavbovou specializaci v oboru lékařská imunologie.
(2) Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci II. stupně v oboru hygieny a epidemiologie, mají nástavbovou specializaci v některém z těchto oborů: hygiena všeobecná a komunální, hygiena dětí a dorostu, hygiena výživy a předmětů běžného užívání, hygiena práce a nemoci z povolání nebo epidemiologie.
(3) Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů další specializaci v oboru organizace a řízení zdravotnictví, mají nástavbovou specializaci v oboru sociálního lékařství a organizace zdravotnictví.
(4) Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů další specializaci v oboru posudkového lékařství, mají nástavbovou specializaci v oboru posudkového lékařství.
(5) Lékaři, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci I. stupně a vykonávali k 1. lednu 1980 funkci obvodního lékaře, mohou do 31. prosince 1983 získat způsobilost k výkonu této funkce podle dřívějších předpisů.13)
(6) Lékaři, kteří získali způsobilost k výkonu funkce obvodního lékaře podle dřívějších předpisů, mají specializaci I. stupně v oboru všeobecného lékařství. Diplom o specializaci jim vydá Institut.
§ 52
(1) Farmaceuti, kteří získali podle dřívějších předpisů nástavbovou specializaci v oboru řízení a ekonomiky lékárenské služby, mají nástavbovou specializaci v oboru organizace a řízení farmacie.
(2) Farmaceuti, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci I., popřípadě II. stupně v oboru výroby biologických léčiv, mají specializaci I., popřípadě II. stupně v oboru farmaceutické technologie.
(3) Farmaceuti, kteří získali podle dřívějších předpisů nástavbovou specializaci v oboru farmakodynamiky, mají nástavbovou specializaci v oboru farmakologie a toxikologie léčiv.
(4) Farmaceuti, kteří získali podle dřívějších předpisů nástavbovou specializaci v oboru biologických a kontrolních metod, mají nástavbovou specializaci v oboru biologických a mikrobiologických metod.
(5) Farmaceuti, kteří získali podle dřívějších předpisů nástavbovou specializaci v oboru biochemické a toxikologické analýzy, mají nástavbovou specializaci v oboru biochemické a toxikologické analytiky.
§ 53
Střední zdravotničtí pracovníci, kteří absolvovali vysokoškolské studium psychologie - péče o nemocné nebo pedagogika - péče o nemocné, mají specializaci v úseku práce ošetřovatelské péče a vyšší specializaci v úseku práce organizace a řízení práce středních zdravotnických pracovníků.
§ 54
Střední zdravotničtí pracovníci, kteří získali podle dřívějších předpisů specializaci v úseku práce péče o chrup, mají specializaci v úseku práce stomatologické péče.
§ 55
Jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví, kteří podle dřívějších předpisů v Ústavu absolvovali dvouleté kvalifikační studium kontrolorů, mají pomaturitní specializační studium v úseku činnosti kontroly zdravotnických zařízení.
ČÁST ČTVRTÁ
Závěrečná ustanovení
§ 56
Ve výjimečných případech může ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky převést absolventa lékařské fakulty studijního oboru hygiena na jeho žádost k výkonu povolání lékaře v jiném oboru, než stanoví § 3 odst. 3 a zároveň určit podmínky, na něž se toto převedení váže.
§ 57
(1) Tato vyhláška se vztahuje i na zdravotnické pracovníky vykonávající zdravotnické povolání mimo zdravotnická zařízení a orgány řízené a spravované národními výbory a ministerstvem zdravotnictví, s výjimkou dalšího vzdělávání zdravotnických pracovníků teoretických oborů.
(2) Úkoly, které podle této vyhlášky příslušejí ministerstvu zdravotnictví a národním výborům, plní v jiných odvětvích orgány stanovené zvláštními předpisy vydanými v dohodě s ministerstvem zdravotnictví.
(3) Pro zdravotnické služby v oboru ozbrojených sil a bezpečnostních sborů platí tato vyhláška, pokud příslušní ministři nestanoví jinak.
§ 58
Zrušuje se vyhláška č. 72/1971 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, ve znění vyhlášky č. 4/1978 Sb.
§ 59
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1981.
Ministr:
Prof. MUDr. Prokopec CSc. v.r.
Příl.1
Specializace lékařů a farmaceutů
A
Specializace lékařů
a) lékaři mohou získat specializaci I. stupně v oboru hygiena a epidemiologie
b) lékaři mohou získat specializaci I. a II. stupně v těchto oborech:
anesteziologie a resuscitace
dermatovenerologie
gynekologie a porodnictví
chirurgie
interní lékařství
klinická biochemie
lékařská mikrobiologie
neurologie
oftalmologie
ortopedie
otorinolaryngologie
patologická anatomie
pediatrie
psychiatrie
radiodiagnostika
radioterapie
stomatologie
urologie
všeobecné lékařství
B
Specializace farmaceutů
Farmaceuti mohou získat specializaci I. a II. stupně v těchto oborech:
farmaceutická analytika
farmaceutická technologie
klinická farmacie
lékárenství
Příl.2
Nástavbové specializace lékařů a farmaceutů
A
Nástavbové specializace lékařů
Po dosažení specializace I. stupně mohou lékaři získat nástavbovou specializaci v těchto oborech:
Dermatovenerologie
dětská dermatovenerologie
hygiena práce a nemocí z povolání
Gynekologie a porodnictví
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
klinická onkologie
sociální lékařství a organizace zdravotnictví
Hygiena a epidemiologie
epidemiologie
hygiena dětí a dorostu
hygiena práce a nemocí z povolání
hygiena všeobecná a komunální
hygiena výživy a předmětů běžného užívání
sociální lékařství a organizace zdravotnictví
Chirurgie
dětská chirurgie
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
klinická onkologie
nukleární medicína
posudkové lékařství
sociální lékařství a organizace zdravotnictví
tělovýchovné lékařství
traumatologie pohybového ústrojí
Interní lékařství
diabetologie
dorostové lékařství
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
gastroenterologie
hematologie a transfúzní služba
hygiena práce a nemoci z povolání
kardiologie
klinická onkologie
nukleární medicína
posudkové lékařství
přenosné nemoci
revmatologie
sociální lékařství a organizace zdravotnictví
tělovýchovné lékařství
tuberkulóza a respirační nemoci
Neurologie
dětská neurologie
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
hygiena práce a nemoci z povolání
posudkové lékařství
Ortopedie
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
tělovýchovné lékařství
traumatologie pohybového ústrojí
Otorinolaryngologie
foniatrie
Patologická anatomie
soudní lékařství
Pediatrie
dětská kardiologie
dětská neurologie
dětská psychiatrie
dorostové lékařství
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
gastroenterologie
hematologie a transfúzní služba
hygiena dětí a dorostu
klinická onkologie
neonatologie
nukleární medicína
přenosné nemoci
sociální lékařství a organizace zdravotnictví
tělovýchovné lékařství
tuberkulóza a respirační nemoci
Psychiatrie
dětská psychiatrie
fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace
Radioterapie
klinická onkologie
Stomatologie
čelistní ortopedie
dětská stomatologie
parodontologie
sociální lékařství a organizace zdravotnictví
stomatologická protetika
Všeobecné lékařství
dorostové lékařství
hygiena práce a nemoci z povolání
posudkové lékařství
sociální lékařství a organizace zdravotnictví
tělovýchovné lékařství
B
Nástavbové specializace farmaceutů
Po dosažení specializace I. stupně mohou farmaceuti získat nástavbovou specializaci v oboru organizace a řízení farmacie.
Příl.3
Nástavbové specializace lékařů a farmaceutů ve zvlášť úzkých oborech
A
Nástavbové specializace lékařů
Po dosažení specializace I. stupně mohou lékaři získat nástavbové specializace zejména v těchto zvlášť úzkých oborech:
Anesteziologie a resuscitace
biomedicínská kybernetika
Dermatovenerologie
korektivní dermatologie
lékařská imunologie
Gynekologie a porodnictví
biomedicínská kybernetika
dětská gynekologie
lékařská genetika
perinatologie
sexuologie
Hygiena a epidemiologie
hygiena záření
Chirurgie
biomedicínská kybernetika
cévní chirurgie
kardiochirurgie
neurochirurgie
ortopedická protetika
plastická chirurgie
plicní chirurgie
stomatologická chirurgie
Interní lékařství
biomedicínská kybernetika
endokrinologie
geriatrie
klinická farmakologie
lékařská imunologie
lékařská genetika
nefrologie
Klinická biochemie
biomedicínská kybernetika
lékařská imunologie
Lékařská mikrobiologie
lékařská bakteriologie
lékařská imunologie
mikrobiologie životního prostředí
lékařská parazitologie
lékařská virologie
Neurologie
biomedicínská kybernetika
geriatrie
Ortopedie
ortopedická protetika
Otorinolaryngologie
audiologie
dětská otorinolaryngologie
Pediatrie
biomedicínská kybernetika
endokrinologie
klinická farmakologie
lékařská imunologie
lékařská genetika
nefrologie
Psychiatrie
biomedicínská kybernetika
gerontopsychiatrie
léčení alkoholismu a jiných toxikomanií
sexuologie
Radiodiagnostika
biomedicínská kybernetika
Stomatologie
stomatologická chirurgie
Urologie
dětská urologie
Všeobecné lékařství
biomedicínská kybernetika
geriatrie
B
Nástavbové specializace farmaceutů
Po získání specializace I. stupně mohou farmaceuti získat nástavbové specializace zejména v těchto zvlášť úzkých oborech:
Farmaceutická analytika
biochemická a toxikologická analytika
biochemické a mikrobiologické kontrolní metody
Farmaceutická technologie
laboratorní diagnostika
léčivé rostliny
organopreparáty a mikrobiologické a imunologické přípravky
radioaktivní přípravky
technologie lékových forem
technologie přírodních a syntetických léčiv
Klinická farmacie
biochemická a toxikologická analytika
biologické a mikrobiologické kontrolní metody
farmakologie a toxikologie léčiv
farmakologie a toxikologie veterinárních léčiv
radioaktivní přípravky
Lékárenství
farmakologie a toxikologie léčiv
veterinární farmacie
galenická farmacie
laboratorní diagnostika
léčivé rostliny
Příl.4
Specializace a vyšší specializace středních zdravotnických pracovníků
A
Specializace středních zdravotnických pracovníků
Střední zdravotničtí pracovníci jednotlivých oborů mohou získat pomaturitním specializačním studiem specializaci v těchto úsecích práce:
Zdravotní sestra
anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče
instrumentování na operačním sále
nukleární medicína
ošetřovatelská péče o dospělé
ošetřovatelská péče v psychiatrii
sociální služba
stomatologická péče
zdravotní výchova obyvatelstva
Dětská sestra
anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče
instrumentování na operačním sále
ošetřovatelská péče o děti
ošetřovatelská péče v dětské psychiatrii
sociální služba
stomatologická péče
výchovná péče
zdravotní výchova obyvatelstva
Ženská sestra
anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče
instrumentování na operačním sále
ošetřovatelská péče o ženu
sociální služba
zdravotní výchova obyvatelstva
Dietní sestra
poruchy výživy a výměny látek
zdravotní výchova obyvatelstva
Rehabilitační pracovník
léčba prací
léčebná tělesná výchova
Asistent hygienické služby
epidemiologie
hygiena dětí a dorostu
hygiena práce
hygiena všeobecná a komunální
hygiena výživy a předmětů běžného užívání
hygiena záření
zdravotní výchova obyvatelstva
Zdravotní laborant
hematologie a transfúzní služba
histologie
klinická biochemie
laboratorní metody v genetice
laboratorní metody v hygieně
laboratorní metody v hygieně práce
laboratorní metody v hygieně záření
laboratorní metody v lékařské imunologii
laboratorní metody v lékařské mikrobiologii
nukleární medicína
Farmaceutický laborant
farmaceutická analytika
lékárenství
technologie léků
zásobování zdravotnickými potřebami
Radiologický laborant
nukleární medicína
radiodiagnostika
radioterapie
Zubní laborant
čelistní ortopedie
fixní náhrady
snímatelné náhrady
Oční optik
optometrie
B
Vyšší specializace středních zdravotnických pracovníků
Střední zdravotničtí pracovníci mohou získat vyšší specializaci v organizaci a řízení práce středních zdravotnických pracovníků po dosažení specializace v některém z těchto úseků práce:
anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče
epidemiologie
hygiena dětí a dorostu
hygiena práce
hygiena všeobecná a komunální
hygiena výživy a předmětů běžného užívání
hygiena záření
léčba prací
léčebná tělesná výchova
ošetřovatelská péče o děti
ošetřovatelská péče o dospělé
ošetřovatelská péče v dětské psychiatrii
ošetřovatelská péče v psychiatrii
ošetřovatelská péče o ženu
sociální služba
Příl.5
Speciální průprava a pomaturitní specializační studium jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví
A
Speciální průprava jiných odborných pracovníků s vysokoškolským vzděláním pro výkon práce ve zdravotnictví
Jiní odborní pracovníci s vysokoškolským vzděláním získávají speciální průpravu pro výkon práce ve zdravotnictví zejména v těchto úsecích činnosti:
biomedicínská kybernetika
farmaceutické analytické metody
farmaceutické technologické postupy
hospodářskotechnická služba
hygiena životního a pracovního prostředí
kádrová a personální práce
klinická psychologie
kontrola zdravotnických zařízení
sterilizace, dezinfekce, dezinsekce a deratizace
technická spolupráce v oborech nukleární medicíny, radiodiagnostiky a radioterapie
vědeckotechnická informace
vyšetřovací metody v hygieně
vyšetřovací metody v klinické biochemii
vyšetřovací metody v lékařské mikrobiologii
vyšetřovací metody v parazitologii
zdravotnické právo
zdravotnická statistika
B
Pomaturitní specializační studium jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví s úplným středním vzděláním pro výkon práce ve zdravotnictví
Jiní odborní pracovníci s úplným středním vzděláním získávají průpravu pro výkon práce ve zdravotnictví pomaturitním specializačním studiem zejména v těchto úsecích činnosti:
hospodářskotechnická služba
hygienický dozor
kádrová a personální práce
kontrola zdravotnických zařízení
laboratorní vyšetřovací metody v biochemii
laboratorní vyšetřovací metody v hygieně
laboratorní vyšetřovací metody v hygieně práce
laboratorní vyšetřovací metody v mikrobiologii
laboratorní vyšetřovací metody v toxikologii
léčba prací
ortopedická protetika
psychologická laboratoř
radiační hygiena
sociální služba
Příl.6
Možnosti převádění středních zdravotních pracovníků na jiné úseky práce
Úseky práce, v nichž mohou pracovat střední zdravotničtí pracovníci, jestliže do dvou let ode dne převedení na takový úsek práce vykonají na střední zdravotnické škole zkoušky z uvedených předmětů (§ 10 odst. 3):
 
Z oboru          Do oboru                Na úseku práce                            zkoušky z předmětu

zdravotní        rehabilitační           úsek fyzikální terapie rehabilitačního    fyzikální terapie
sestra           pracovník               oddělení nemocnice s poliklinikou
                                         (dále jen "NsP") a odborného
                                         léčebného ústavu

                                         léčba prací                               léčba prací

                 asistent hygienické     odd. protiepidemické hygienické           epidemiologie
                 služby                  stanice (dále jen "HS")                   právní nauky

                                         odd. hygieny práce HS                     hygiena práce
                                                                                   právní nauky

                                         odd. hygieny výživy a předmětů            hygiena výživy
                                         běžného užívání HS                        právní nauky

                                         odd. hygieny dětí a dorostu HS            hygiena dětí a dorostu
                                                                                   právní nauky

                                         odd. hygieny všeobecné a komunální        hygiena všeobecná
                                         HS                                        a komunální právní nauky

                 radiologický laborant   všechna rtg odd. NsP po zaškolení         radiologická fyzika
                                         v odborném minimu                         radiodiagnostika

dětská           rehabilitační           úsek fyzikální terapie rehabilitačního    fyzikální terapie
sestra           pracovník               odd. NsP a odborného léčebného ústavu

                                         léčba prací                               léčba prací

                 asistent hygienické     odd. protiepidemické HS                   epidemiologie
                 služby                                                            právní nauky

                                         odd. hygieny výživy a předmětů            hygiena výživy
                                         běžného užívání HS                        právní nauky

                                         odd. hygieny dětí a dorostu HS            hygiena dětí a dorostu
                                                                                   právní nauky

ženská           rehabilitační           úsek fyzikální terapie rehabilitačního    fyzikální terapie
sestra           pracovník               odd. NsP a odborného léčebného ústavu

                                         léčba prací                               léčba prací

dietní           asistent hygienické     odd. hygieny výživy a předmětů            hygiena výživy
sestra           služby                  běžného užívání HS                        právní nauky

rehabilitační    zdravotní sestra        v celé šíři oboru                         teorie ošetřování nemocných
pracovník                                                                          péče o nemocné

asistent         zdravotní laborant      laboratoře HS                             mikrobiologie
hygienické
služby

radiologický     zdravotní sestra        všechna odborná poliklinická              choroby vnitřní
laborant                                 pracoviště                                péče o nemocné

                 asistent hygienické     odd. radiační hygieny HS                  hygiena práce
                 služby                                                            právní nauky

zubní            zdravotní sestra        zubní oddělení polikliniky                mikrobiologie, epidemiologie
laborant                                                                           a hygiena
                                                                                   péče o nemocné
1) Zákon č. 39/1980 Sb., o vysokých školách.
Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 89/1980 Sb., o soustavě studijních oborů a o délce řádného studia na vysokých školách.
Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 109/1980 Sb., o přijímání ke studiu na vysokých školách.
Vyhláška ministerstva školství České socialistické republiky č. 110/1980 Sb., o studiu na vysokých školách.
2) § 54 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.
3) Zákon č. 39/1980 Sb.
Vyhláška č. 109/1980 Sb.
Vyhláška č. 110/1980 Sb.
4) § 9 a 11 zákona č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních škol.
5) § 12 zákona č. 63/1978 Sb.
6) § 13 zákona č. 63/1978 Sb.
7) Směrnice č. 27/1972 Věst. MZ ČSR, o náplni činnosti středních, nižších a pomocných zdravotnických pracovníků.
8) § 4 vyhlášky ministerstva školství České socialistické republiky a ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 102/1979 Sb., kterou se stanoví nomenklatury studijních oborů na středních odborných učilištích, gymnáziích, středních odborných školách, konzervatořích, středních školách pro pracující, odborných školách, na středních školách pro mládež vyžadující zvláštní péči a soustava učebních oborů na středních odborných učilištích a o studiu na nich.
9) Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 42/1966 Sb., o poskytování léčebně preventivní péče.
Směrnice č. 49/1967 Věst. MZ, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci ve znění směrnic č. 17/1970 Věst. MZ ČSR.
10) § 77 odst. 6 zákona č. 20/1966 Sb.
11) § 46 odst. 1 písm. e) zákoníku práce (úplné znění č. 55/1975 Sb.)
§ 54 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb.
12) Vládní nařízení č. 25/1951 Sb., o dentistech.
Vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 44/1966 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví, ve znění vyhlášky č. 90/1967 Sb.
13) Vyhláška ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky č. 72/1971 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví.