Vyhláška ze dne 22.6.1984 o změnách vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění

3.8.1984 | Sbírka:  78/1984 Sb. | Částka:  14/1984ASPI

Vztahy

Nadřazené: 88/1968 Sb., 54/1956 Sb.
Aktivní derogace: 95/1968 Sb.
Pasivní derogace: 117/1995 Sb.
78/1984 Sb.
VYHLÁŠKA
Ústřední rady odborů
ze dne 22. června 1984
o změnách vyhlášky Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění
Ústřední rada odborů stanoví v dohodě s federálním ministerstvem práce a sociálních věcí podle § 9 a § 63 odst. 2 a 3 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., a podle § 36 odst. 2 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění:
Čl.I
Vyhláška Ústřední rady odborů č. 95/1968 Sb., o poskytování přídavků na děti v nemocenském pojištění, se mění a doplňuje takto:
1. § 1 včetně nadpisu zní:
"§ 1
Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání
(K § 18 odst. 2 písm. a) zákona)
(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky se považuje
a) studium na středních a vysokých školách 1) s výjimkou studia při zaměstnání (večerního, dálkového, externího apod.), kombinovaného studia a studia po dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo za trvání služebního poměru příslušníků ozbrojených sil a sborů,
b) odborná příprava ve zvláštních odborných učilištích,
c) příprava k výkonu povolání zaškolením, 2)
d) příprava pro pracovní uplatnění ve výcvikových zařízeních pro občany se změněnou pracovní schopností 3) a v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péči.
(2) Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání podle předchozího odstavce písm. a) a b) začíná nejdříve od počátku školního roku prvního ročníku školy. Jestliže žák (student) začal plnit studijní povinnosti před tímto dnem, začíná jeho soustavná příprava na budoucí povolání dnem, kdy začal tyto povinnosti plnit.
(3) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky se považuje také
a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku následujícího školního roku, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
b) doba školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,
c) doba po skončení posledního ročníku školy do vykonání stanovené závěrečné zkoušky, nejdéle však do konce následujícího školního roku, pokud dítě před uplynutím této doby nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,
d) jiné studium nebo výuka, jestliže je svým rozsahem a úrovní podle rozhodnutí ministerstva školství republiky postaveno na roveň studiu na školách uvedených v odstavci 1 písm. a).".
2. § 2 včetně nadpisu zní:
"§ 2
Povinná školní docházka
(K § 18 odst. 1 zákona)
Za povinnou školní docházku se považuje též období školních prázdnin navazujících na ukončení období školního vyučování školního roku, v němž dítě dovrší poslední rok povinné školní docházky, pokud v této době nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost.".
3. V § 6 se připojuje odstavec 3, který zní:
"(3) Jestliže pracovník za trvání zaměstnání v jedné organizaci vykonával s jejím souhlasem místo práce v této organizaci po dobu delší než jeden měsíc práci v druhé organizaci, anebo v ní vykonával práci bez souhlasu první organizace, poskytují se přídavky na děti v druhé organizaci; při zjišťování, zda jsou splněny podmínky, se přihlédne též k výkonu práce v první organizaci.".
4. V § 7 odst. 1 se za slova "vstoupil do zaměstnání" vkládají slova "nebo z něho vystoupil".
5. § 7 odst. 2 zní:
"(2) Jako odpracovaná doba se posuzuje také mezidobí od skončení jednoho zaměstnání do vstupu do jiného, jestliže doba, kterou pracovník z důvodu změny zaměstnání neodpracoval, není delší než 15 kalendářních dnů; to platí obdobně pro mezidobí od skončení jiné činnosti, která byla důvodem pro poskytování přídavků na děti, nebo od skončení výplaty důchodu, k němuž se poskytovalo výchovné.".
6. V § 7 se připojuje odstavec 3, který zní:
"(3) V kalendářním měsíci, v němž pracovník vstoupil do zaměstnání nebo z něho vystoupil a v němž splnil podmínku pracovního úvazku a odpracované doby (i s přihlédnutím k dobám uvedeným v odstavcích 1 a 2), přídavky na děti náleží, i když pojištění pracovníka netrvalo po celý kalendářní měsíc.".
7. V § 11 odst. 1 věta druhá zní:
"Přídavky na děti za předcházející dobu se nepovažují za přeplatek, pokud nepřesahovaly výši, ve které by za tuto dobu jinak náležely, a pokud ji přesahovaly, pak se za přeplatek považuje jen částka převyšující správnou výši přídavků na děti; podmínkou však je, že na totéž dítě byly přídavky poskytnuty jen jednou a že splnily svůj účel, pro který jsou určeny.". 4)
8. § 11 odst. 2 písm. a) zní:
"a) jestliže přídavky byly poskytovány z nemocenského pojištění jiného pracovníka než toho, z jehož nemocenského pojištění měly být přiznány,".
9. V § 14 písm. a) se slova "do učebního poměru nebo" nahrazují slovy "na střední školu nebo zvláštní odborné učiliště, anebo".
10. V § 14 se připojuje písmeno d), které zní:
"d) rozhodnout o výplatě přídavků na děti do rukou zletilého dítěte, na které byly přiznány, jestliže takový postup je v jeho prospěch.".
Čl.II
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 1984.
Předseda:
Hoffmann v. r.
1) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních a středních škol (školský zákon). Zákon č. 39/1980 Sb., o vysokých školách.
2) § 142 odst. 2 zákoníku práce.
3) § 130 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.
4) § 14 zákona č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění.