epravo.cz

(2) Podmínkou nároku na příspěvek též je, že rodič a dítě mají trvalý pobyt na území České a Slovenské Federativní Republiky.

(3) Rodičem se pro účely tohoto zákona rozumí též jiná osoba než matka nebo otec dítěte, pokud převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě osvojené, dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

(1) Příspěvek se poskytuje, jen jestliže rodič nemá v době péče o dítě nárok na mzdu (plat, pracovní odměnu) nebo jiný příjem z výdělečné činnosti ani nepobírá peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující příjem z výdělečné činnosti, hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání ²⁾ nebo příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace, ³⁾ pokud se v následujících ustanoveních nestanoví jinak.

(2) Jestliže rodič v době, kdy pečuje o dítě uvedené v § 2 odst.1, má nárok na peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující příjem z výdělečné činnosti, hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání ²⁾ nebo příspěvky náležející občanům se změněnou pracovní schopností v době jejich pracovní rehabilitace, ³⁾ jejichž výše je nižší než činí příspěvek (§ 7 odst.1 a 2), příspěvek se poskytuje ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a uvedenými dávkami (příspěvky).

(2) Příspěvek náleží, i když rodič pobírá peněžité dávky nemocenského zabezpečení nahrazující příjem z výdělečné činnosti uvedené v odstavci 1; § 3 odst.2 zde neplatí.

(3) Podmínka osobní celodenní péče o dítě se považuje za splněnou, jde-li o případy uvedené v odstavci 1 a též jde-li o žáky a studenty, kteří se soustavně připravují na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem s výjimkou studentů vojenských vysokých škol a studentů škol v zahraničí, pokud po dobu studia nejsou zaměstnáni nebo samostatně výdělečně činní a pokud dítě není umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě obdobném zařízení se nepovažuje pravidelná návštěva léčebně rehabilitačních zařízení, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně a u dítěte dlouhodobě těžce zdravotně postiženého ani pravidelná návštěva předškolních zařízení, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně.

Je-li dítě ze zdravotních důvodů v ústavním ošetřování po dobu delší než tři měsíce, příspěvek počínaje čtvrtým měsícem nenáleží.

(1) Při péči o totéž dítě náleží příspěvek jen jednou; splňuje-li podmínky nároku na jeho přiznání více osob a nedohodnou-li se, která z nich bude příspěvek pobírat, náleží příspěvek přednostně v pořadí matka, otec, jiná žena.

(2) Je-li v rodině více dětí uvedených v § 2 odst. 1, náleží při péči o tyto děti příspěvek jen jednomu z manželů; to platí obdobně, jde-li o ostatní oprávněné (§ 2 odst. 3)

(1) Příspěvek činí 1740 Kč za každý kalendářní měsíc.

(2) Náleží-li příspěvek jen po část kalendářního měsíce, činí jeho částka za jednotlivé kalendářní dny 58 Kč.

(3) Příspěvek se vyplácí měsíčně pozadu, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byly splněny podmínky nároku na příspěvek.

(4) Příspěvek se nevyplácí do ciziny.

(5) Příspěvek nepodléhá dani a nelze jej také postihnout výkonem rozhodnutí nařízeným soudem nebo správním orgánem, pokud se v § 11 odst. 3 nestanoví jinak.

(2) Má-li rodič dvě nebo několik zaměstnání (výdělečných činností), zvolí si, u koho z těch, kdo provádí jeho nemocenské pojištění (zabezpečení), uplatní nárok na příspěvek.

Nárok na příspěvek za kalendářní měsíc zaniká uplynutím tří let od posledního dne v měsíci, za který příspěvek náležel.

(1) Rodič, který uplatňuje nárok na příspěvek podle tohoto zákona, je povinen prokázat skutečnosti, kterých je třeba k jeho přiznání.

(2) Příjemce příspěvku je povinen oznámit plátci příspěvku do osmi dnů změny ve skutečnostech, které jsou rozhodné pro jeho poskytování.

(1) Změní-li se nebo odpadnou-li skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek nebo jeho výši, anebo jestliže příspěvek byl přiznán neprávem nebo v nesprávné výši, příspěvek se odejme nebo sníží ode dne, kdy nastal některý z uvedených důvodů pro tato opatření; byl-li však již vyplacen, odejme se nebo sníží ode dne následujícího po posledním dnu, za nějž byl již vyplacen. Zvýšení příspěvku se provede ode dne, od něhož náleží.

(2) Jestliže příjemce zavinil, že příspěvek byl vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen jej vrátit; to platí zejména, jestliže příspěvek vylákal, zamlčel některou rozhodnou skutečnost nebo nesplnil jinou povinnost uloženou tímto zákonem. O povinnosti vrátit přeplatek rozhoduje příslušný státní orgán. ⁵⁾ Nárok na vrácení příspěvku poskytnutého neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím jednoho roku ode dne, kdy příslušný státní orgán tuto skutečnost zjistil, nejpozději však uplynutím tří let ode dne výplaty příspěvku. Proti rozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek, které bylo vydáno v odvolacím řízení, lze podat opravný prostředek ke krajskému soudu. ⁶⁾

(3) Částky neprávem přijaté, pokud je příjemce povinen je vrátit na základě vykonatelného rozhodnutí, mohou být sraženy též z běžně vypláceného nebo později přiznaného příspěvku anebo ze mzdy (platu, pracovní odměny) nebo jiného příjmu z výdělečné činnosti; přitom platí obdobně předpisy o částkách, které nelze zabavit při výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy. ⁷⁾

(1) O příspěvku rozhoduje orgán příslušný k provádění nemocenského zabezpečení, jehož je rodič účasten; pro rozhodování o příspěvku, pro řízení o něm a pro jeho výplatu platí obdobně předpisy o nemocenském zabezpečení.

(2) V ostatních případech rozhoduje o příspěvku a vyplácí jej příslušný státní orgán [§ 8 odst.1 písm. d)]; při tom postupuje podle správního řádu.

(3) Pro úkoly organizací a příslušné státní orgány, jakož i pro vykazování, zúčtování a úhradu příspěvku mezi organizacemi a příslušnými státními orgány platí obdobně předpisy o nemocenském zabezpečení.

(4) Byl-li příspěvek místo příslušného plátce vyplacen plátcem nepříslušným, nejedná se o přeplatek, pokud byl na výplatu v kalendářním měsíci nárok a příspěvek byl vyplacen ve výši, v které náležel, pouze jednou; v takovém případě se vyplacené částky příspěvku mezi plátci příspěvku navzájem neuhrazují.

Orgány, zařízení nebo osoby poskytující zdravotní, sociální nebo jinou péči o děti a mládež podávají v oboru své působnosti orgánům příslušným k rozhodování o nároku na příspěvek na jejich žádost zprávu o okolnostech, které jsou rozhodné pro vznik a trvání nároku na příspěvek.

(1) Tvrdosti, které by se vyskytly při provádění tohoto zákona, mohou odstraňovat příslušné státní orgány, ⁸⁾ a jde-li o vojákyně (vojáky) v činné službě, policistky (policisty), příslušnice (příslušníky) Federální bezpečnostní informační služby a sborů nápravné výchovy, orgány příslušné k odstraňování tvrdostí na úseku nemocenské péče v ozbrojených silách.

(2) Proti rozhodnutí podle předchozího odstavce není přípustné odvolání.

Vláda České a Slovenské Federativní Republiky nařízením přiměřeně zvýší částky uvedené v § 4 odst.1 písm. a) a v § 7 odst.1 a 2, činí-li růst průměrné mzdy alespoň 5%.

(1) Příspěvek podle tohoto zákona nahrazuje mateřský příspěvek poskytovaný podle dosavadních předpisů.

(2) Poskytuje-li se ke dni účinnosti tohoto zákona mateřský příspěvek ve výši 1300 Kčs měsíčně, náleží v této částce mateřský příspěvek i po tomto dni, a to podle předpisů platných přede dnem účinnosti tohoto zákona. Vzdá-li se však příjemce tohoto mateřského příspěvku, náleží příspěvek ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem.

(3) O nárocích na mateřský příspěvek, jež vznikly přede dnem 1. října 1990 a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, se za dobu před 1. říjnem 1990 rozhodne podle předpisů platných před tímto dnem.