Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto
zákoně:
ČÁST DRUHÁ
LICENCE
§ 4
(1) Žádost o licenci se předkládá České národní bance. Minimální výše základního
kapitálu banky činí 500 000 000 Kč a minimálně v této výši musí být tvořen peněžitými
vklady.
(2) O udělení licence rozhoduje Česká národní banka.
(3) Před vydáním rozhodnutí o žádosti o licenci požádá Česká národní
banka o stanovisko orgán dohledu členského státu vykonávající dohled nad bankami,
obchodníky s cennými papíry nebo pojišťovnami, jestliže je osoba, které má být licence
udělena, ovládaná
a) zahraniční bankou se sídlem v členském státě,
b) osobou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského státu
k poskytování investičních služeb,
c) pojišťovnou, která má povolení příslušného orgánu dohledu členského
státu,
d) osobou, která ovládá osobu uvedenou v písmenech a), b) nebo c).
(4) Česká národní banka požádá, aby stanovisko podle odstavce 3 obsahovalo
zejména informace vhodné pro posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v odstavci
5 písm. d) a e).
(5) Pro udělení licence musí být splněny tyto podmínky:
a) průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a dalších finančních
zdrojů banky, jejich dostatečnost a vyhovující skladba,
b) splacení základního kapitálu v plné výši,
c) důvěryhodnost a odborná způsobilost osoby, které má být licence udělena,
d) důvěryhodnost a způsobilost osob s kvalifikovanou účastí (§ 17a odst.
4) na bance nebo, nejsou-li takové osoby, 20 největších akcionářů banky podle podílu
na hlasovacích právech k výkonu práv akcionáře při podnikání banky,
e) důvěryhodnost, odborná způsobilost a zkušenost členů statutárního
orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady banky a splnění dalších požadavků
na orgány banky a jejich členy podle § 8,
f) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností
banky, funkční řídicí a kontrolní systém banky,
g) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti banky podložený
reálnými ekonomickými kalkulacemi,
h) průhlednost skupiny osob s úzkým propojením s bankou,
i) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene h) nebrání výkonu bankovního
dohledu,
j) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene h) úzké propojení,
nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu,
k) sídlo banky musí být na území České republiky,
l) banka má alespoň 3 zaměstnance nebo fyzické osoby, které uskutečňují
svou činnost podle příkazu jiného (dále jen „pracovník“), kteří zastávají výkonnou
řídicí funkci a jsou členy jejího statutárního orgánu nebo správní rady.
(6) Úzkým propojením se pro účely tohoto zákona rozumí úzké propojení podle
čl. 4 odst. 1 bodu 38 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(7) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku
trestů týkající se fyzických osob, které jsou zakladateli banky nebo jsou navrhovány
na člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí rady banky. Osoba
v minulosti pravomocně odsouzená pro trestný čin majetkové povahy nebo pro trestný
čin, jehož skutková podstata souvisí s bankovními činnostmi, anebo pro úmyslný trestný
čin spáchaný v souvislosti s podnikáním nesmí působit jako člen statutárního orgánu,
člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky.
(8) Žádost o licenci lze podat pouze na předepsaném formuláři, ke kterému
žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 5. Vzor
formuláře a obsah jeho příloh stanoví Česká národní banka vyhláškou.
§ 4a
Licenci lze udělit též na žádost spořitelního a úvěrního družstva, pokud
současně požádá i o souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva
na akciovou společnost. O obou žádostech se vede společné řízení podle zákona upravujícího
správní řízení. Návrh na zápis změny právní formy spořitelního a úvěrního družstva
na akciovou společnost do obchodního rejstříku lze podat poté, co nabylo právní moci
udělení licence i souhlas se změnou právní formy spořitelního a úvěrního družstva
na akciovou společnost. Právní účinky udělení licence nastávají ke dni zápisu změny
právní formy spořitelního a úvěrního družstva na akciovou společnost do obchodního
rejstříku.
§ 5
(1) Zahraniční banka, která hodlá zřídit pobočku na území České republiky,
předkládá žádost o licenci České národní bance.
(2) Zahraniční banka předloží současně se žádostí o licenci vyjádření orgánu
bankovního dohledu země sídla zahraniční banky k záměru zřídit pobočku v České republice
a jeho prohlášení, že nad pobočkou bude vykonávat bankovní dohled.
(3) O udělení licence podle odstavce 1 rozhoduje Česká národní banka.
(4) Pro udělení licence podle odstavce 1 musejí být splněny tyto podmínky:
a) dostatečný objem a průhlednost původu finančních zdrojů poskytnutých
zahraniční bankou její pobočce s ohledem na rozsah a rizikovost činností pobočky,
přičemž minimální výše poskytnutých finančních zdrojů činí 500 000 000 Kč,
b) důvěryhodnost zahraniční banky a její dostatečná finanční síla s ohledem
na rozsah činností pobočky,
c) odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost osob navrhovaných do
vedení pobočky,
d) technické a organizační předpoklady pro výkon navrhovaných činností
pobočky, funkční řídicí a kontrolní systém pobočky,
e) obchodní plán vycházející z navrhované strategie činnosti pobočky
podložený reálnými ekonomickými kalkulacemi,
f) průhlednost skupiny s úzkým propojením, ke které patří zahraniční
banka,
g) úzké propojení v rámci skupiny podle písmene f) nebrání výkonu bankovního
dohledu,
h) ve státě, na jehož území má skupina podle písmene f) úzké propojení,
nejsou právní ani faktické zábrany k výkonu bankovního dohledu,
i) zahraniční banka hodlající působit prostřednictvím své pobočky na
území České republiky musí mít zapsané sídlo a skutečné sídlo ve stejném státě,
j) nad zahraniční bankou je vykonáván dohled, který je srovnatelný s
bankovním dohledem vykonávaným v členských státech,
k) právní řád země sídla zahraniční banky nestanoví žádné překážky bránící
efektivní výměně informací mezi Českou národní bankou a orgánem dohledu zahraniční
banky.
(5) Žádost o licenci podle odstavce 1 lze podat pouze na předepsaném formuláři,
ke kterému žadatel přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci
4. Vzor formuláře a obsah jeho příloh stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(6) Česká národní banka je oprávněna vyžádat si opis z evidence Rejstříku
trestů týkající se fyzických osob navrhovaných do vedení pobočky podle odstavce 1.
Osoba v minulosti pravomocně odsouzená pro trestný čin majetkové povahy nebo pro
trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s bankovními činnostmi, anebo pro úmyslný
trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním nesmí působit jako osoba ve vedení
pobočky podle odstavce 1.
(7) Důvodem pro zamítnutí žádosti o licenci podle odstavce 1 nemůže být skutečnost,
že právní forma zahraniční banky neodpovídá právní formě akciové společnosti.
§ 5a
(1) Banky se sídlem v členských státech mohou vykonávat na území České republiky
prostřednictvím svých poboček činnosti podle tohoto zákona bez licence, pokud oprávnění
k jejich výkonu jim bylo uděleno v zemi jejich sídla a pokud zahraniční banka dodržela
postup stanovený právem Evropské unie podle § 5c až 5m. Banky se sídlem v členských
státech jsou dále za stejných podmínek oprávněny k provozování těchto činností i
bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské
činnosti.
(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí v případech, kdy jde o banky, které nepožívají
výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo o banky se sídlem ve státě,
který nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie.
(3) Česká národní banka může v souladu s mezinárodní smlouvou vyhláškou rozšířit
okruh států, jejichž banky požívají při podnikání na území České republiky stejné
výhody jako banky se sídlem ve členských státech.
(4) Na činnost poboček bank z členského státu se tento zákon nepoužije, s
výjimkou § 3 odst. 3 písm. b), § 5n, 10, § 11 odst. 1 až 6 a 9, § 21, § 24 odst.
2 věta třetí, § 26bb, 29a, 37, povinnosti poskytnout údaje podle § 38 odst. 2 až
8, ustanovení týkajících se provádění měnové politiky a opravného zúčtování bank
(§ 20c) a § 41m.
(5) Pokud se pobočka banky z členského státu rozhodne účastnit platebního
systému provozovaného Českou národní bankou (§ 20b), vztahují se na ni právní předpisy
upravující provoz tohoto systému. Pokud se pobočka banky z členského státu rozhodne
využít možnosti podle § 38a odst. 1, vztahuje se na ni ustanovení § 38a.
(6) Postup podle § 26 lze vůči pobočce banky z členského státu uplatnit
pouze
a) v případě porušení § 11 odst. 1 až 6 a 9,
b) v případě porušení § 20c o opravném zúčtování bank,
c) v případě porušení zákona upravujícího platební styk, pokud jde o
provoz platebního systému provozovaného Českou národní bankou, pokud je pobočka účastníkem
tohoto systému (§ 20b),
d) v případě porušení § 38a a povinnosti poskytnout údaje podle § 38
odst. 2 až 6,
e) tehdy, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční stability a společných
zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky a tuto věc je třeba řešit bezodkladně
(§ 5k odst. 3), nebo
f) po předchozím informování orgánu dohledu země sídla zahraniční banky
a Evropského orgánu pro bankovnictví, je-li to nutné pro zajištění ochrany finanční
stability a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky z důvodu ohrožení
její likvidity (§ 5ka odst. 1).
(7) Česká národní banka může v pobočkách bank z členského státu nebo v osobách
tvořících konsolidační celek, jehož členem je zahraniční banka podle odstavce 1,
provést kontrolu na místě, je-li o to požádána orgánem dohledu země sídla zahraniční
banky. Orgán dohledu země sídla banky podle odstavce 1 může po předchozím oznámení
České národní bance provést na území České republiky kontrolu na místě v pobočce
banky z členského státu nebo ve finanční instituci splňující podmínky podle § 5e
odst. 1.
(8) Česká národní banka může provádět kontroly na místě a vyžadovat informace
o činnostech, které pobočka banky z členského státu vykonává na území České republiky,
pokud to považuje za důležité z hlediska finanční stability v České republice. Česká
národní banka před zahájením kontroly na místě informuje orgán dohledu dotčeného
státu o účelu kontroly a po jejím ukončení poskytne tomuto orgánu dohledu veškeré
informace, které jsou významné pro hodnocení rizikovosti banky nebo pro finanční
stabilitu v České republice.
§ 5b
Licence nesmí být udělena, jestliže by to bylo v rozporu s mezinárodní smlouvou.
Princip jednotné licence
§ 5c
(1) Banky se sídlem na území členského státu (dále jen "domovský stát")
mohou vykonávat na území jiného členského státu (dále jen "hostitelský stát") prostřednictvím
své pobočky činnosti vyjmenované v § 5d bez licence, pokud oprávnění k jejich výkonu
bylo těmto bankám uděleno v domovském státě. Stejné oprávnění s výjimkou činnosti
uvedené v § 5d písm. a) se vztahuje i na finanční instituce splňující podmínky uvedené
v § 5e odst. 1 (dále jen "oprávněná finanční instituce").
(2) Banky podle odstavce 1 jsou dále oprávněny k provozování činností vyjmenovaných
v § 5d i bez založení pobočky, pokud jejich provozování nemá charakter trvalé hospodářské
činnosti. Totéž platí pro oprávněné finanční instituce podle odstavce 1 s výjimkou
činnosti uvedené v § 5d písm. a).
(3) Vykonávat na území hostitelského státu prostřednictvím své pobočky
činnosti bez licence nemůže banka podle odstavce 1 nebo finanční instituce, která
nepožívá výhody jednotné licence podle práva Evropské unie, nebo banka nebo finanční
instituce se sídlem ve státě, který nepožívá výhody jednotné licence podle práva
Evropské unie.
§ 5d
Banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce mohou vykonávat
na území hostitelského státu při splnění podmínek stanovených právem Evropské unie
a uvedených v tomto zákoně tyto činnosti:
a) přijímání vkladů od veřejnosti,
b) poskytování úvěrů,
c) finanční pronájem (finanční leasing),
d) poskytování platebních služeb a vydávání elektronických peněz,
e) vydávání a správu platebních prostředků, jestliže se nejedná o poskytování
platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz podle písmene d),
f) poskytování záruk,
g) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta
1. s nástroji peněžního
trhu,
2. s peněžními prostředky v cizích měnách,
3. futures, opcemi
a nástroji, jejichž hodnota se vztahuje k měnovým kursům, úrokové míře nebo úrokovému
výnosu,
4. s investičními cennými papíry,
h) účast na vydávání cenných papírů a poskytování souvisejících služeb,
i) poradenství ve věcech kapitálové struktury, průmyslové strategie
a v souvisejících otázkách a poradenství a služby v oblasti fúzí a koupí obchodních
závodů,
j) peněžní makléřství,
k) obhospodařování cenných papírů klienta na jeho účet včetně poradenství,
l) uložení a správu cenných papírů,
m) poskytování bankovních informací,
n) úschovu cenností,
o) poskytování investičních služeb a činností podle zvláštního právního
předpisu.
§ 5e
(1) Finanční instituce, která hodlá využívat výhody uvedené v § 5c,
musí splňovat současně následující podmínky:
a) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 musí disponovat nejméně 90 %
hlasovacích práv a zároveň i základního kapitálu v této finanční instituci a musí
se řídit právem stejného státu jako tato finanční instituce,
b) činnosti, které hodlá provozovat na území hostitelského státu, musí
provozovat i na území svého domovského státu,
c) musí být zahrnuta do dohledu na konsolidovaném základě vykonávaného
nad bankou nebo bankami podle § 5c odst. 1 v souladu s předpisy Evropské unie,
d) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 společně a nerozdílně se souhlasem
domovského orgánu dohledu ručí za její závazky,
e) banka nebo banky podle § 5c odst. 1 splňují požadavky domovského
orgánu dohledu ohledně obezřetného řízení finanční instituce.
(2) Splnění podmínek podle odstavce 1 musí být ověřeno orgánem dohledu
domovského státu, který o tom vystaví potvrzení.
(3) V případě, že oprávněná finanční instituce přestane plnit některou
z podmínek podle odstavce 1, domovský orgán dohledu o tom okamžitě informuje hostitelský
orgán dohledu a finanční instituce pozbývá výhody jednotné licence.
(4) Osoba ovládaná oprávněnou finanční institucí se sídlem v jiném členském
státě může vykonávat na území České republiky prostřednictvím své pobočky činnost
ve stejném rozsahu jako oprávněná finanční instituce.
§ 5f
Banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce, která hodlá
založit svou pobočku na území hostitelského státu, o tom informuje orgán dohledu
domovského státu a sdělí mu písemně následující informace:
a) na území kterého členského státu hodlá založit pobočku,
b) obchodní plán obsahující zejména výčet předpokládaných činností,
c) organizační strukturu pobočky,
d) adresu v hostitelském státě, na které bude možno získat dokumenty,
e) jména osob zodpovědných za řízení pobočky,
f) v případě oprávněné finanční instituce též podklady pro ověření
skutečností uvedených v § 5e odst. 1.
§ 5g
(1) Orgán dohledu domovského státu, pokud nemá pochybnosti o organizační
struktuře a finanční situaci banky podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce
ve vztahu k předpokládaným činnostem, předá do 3 měsíců ode dne obdržení informací
podle § 5f tyto informace spolu s údaji o výši a složení kapitálu banky nebo oprávněné
finanční instituce, s údaji o jejích kapitálových poměrech podle čl. 92 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, podrobnostmi o pojištění vkladů a
potvrzením podle § 5e odst. 2, orgánu dohledu hostitelského státu, o čemž informuje
i banku nebo oprávněnou finanční instituci.
(2) V případě, že existují pochybnosti uvedené v odstavci 1, orgán dohledu
domovského státu ve lhůtě uvedené v odstavci 1 banku podle § 5c odst. 1 nebo oprávněnou
finanční instituci informuje o tom, že její oznámení nebylo předáno orgánu dohledu
hostitelského státu, a svůj postup odůvodní. V tomto případě a v případě, kdy není
ve lhůtě podle odstavce 1 banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce
ze strany orgánu dohledu domovského státu informována, může se banka podle § 5c odst.
1 nebo oprávněná finanční instituce domáhat nápravy u soudu.
§ 5h
(1) Orgán dohledu hostitelského státu se do 2 měsíců od obdržení informace
podle § 5g odst. 1 připraví na dohled nad bankou podle § 5c odst. 1 nebo oprávněnou
finanční institucí, a je-li to nutné, sdělí jí ustanovení právních předpisů hostitelského
státu, která upravují podmínky výkonu jejich činnosti na území hostitelského státu
na základě oprávnění uděleného jí orgánem dohledu domovského státu.
(2) Po obdržení informací podle odstavce 1 nebo po marném uplynutí 2 měsíců
může banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce začít podnikat na
území hostitelského státu.
(3) Změny v údajích uvedených v § 5f a § 5g odst. 1 oznámí banka podle
§ 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce s měsíčním předstihem orgánu dohledu
domovského i hostitelského státu.
§ 5i
V případě, že banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná finanční instituce
hodlá na území hostitelského státu provozovat činnosti podle § 5d bez založení pobočky,
oznámí zamýšlené činnosti před prvním poskytnutím služby domovskému orgánu dohledu,
který toto oznámení do jednoho měsíce zašle hostitelskému orgánu dohledu.
§ 5j
Dohled nad pobočkou banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce
vykonává orgán dohledu domovského státu. Orgán dohledu hostitelského státu může od
pobočky banky z členského státu nebo oprávněné finanční instituce požadovat pro statistické
a informační účely a pro účely výkonu dohledu podle tohoto zákona pravidelné hlášení
o jejích podnikatelských aktivitách na území hostitelského státu a požadovat údaje
nezbytné pro rozhodnutí o označení pobočky za významnou podle § 5n.
§ 5k
(1) Pokud orgán dohledu hostitelského státu na základě informací od orgánu
dohledu domovského státu podle § 38h zjistí, že banka podle § 5c odst. 1 nebo oprávněná
finanční instituce při poskytování služeb na jeho území porušuje tento zákon nebo
přímo použitelný předpis Evropské unie upravující obezřetnostní požadavky nebo je-li
důvodné podezření, že poruší tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie
upravující obezřetnostní požadavky, oznámí tuto skutečnost orgánu dohledu domovského
státu. Orgán dohledu domovského státu bez zbytečného odkladu přijme vhodná opatření
k nápravě podle § 26 směřující k odstranění porušování těchto předpisů nebo k odvrácení
rizika vzniku takového porušování a neprodleně informuje o přijatých opatřeních orgán
dohledu hostitelského státu.
(2) Pokud orgán dohledu domovského státu nepřijal opatření podle odstavce
1, orgán dohledu hostitelského státu může na tuto skutečnost upozornit Evropský orgán
dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví)19) (dále jen „Evropský orgán pro bankovnictví“)
a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
(3) Nesnese-li věc odkladu, může orgán dohledu hostitelského státu přijmout
vhodná opatření podle § 26 nebo § 26bb pro zajištění ochrany finanční stability a
společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky v hostitelském členském
státě. O přijetí takových opatření informuje orgán dohledu domovského státu, Evropskou
komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a orgány dohledu dotčených států. Pokud orgán
dohledu domovského nebo jiného dotčeného státu nesouhlasí s opatřeními přijatými
orgánem dohledu hostitelského státu, může požádat Evropský orgán pro bankovnictví
o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled
nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
(4) Opatření podle odstavce 3 musí být přiměřená ochraně finanční stability
a společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky v hostitelském členském
státě a nesmí vést k upřednostnění klientů nebo investorů zahraniční banky v hostitelském
členském státě oproti klientům nebo investorům zahraniční banky v jiných členských
státech. Orgán dohledu hostitelského státu může přijmout opatření podle odstavce
3 pouze do doby, než jsou přijata opatření k řešení úpadku zahraniční banky podle
právní úpravy insolvence domovského členského státu. Přijetím těchto opatření pozbývají
opatření podle odstavce 3 účinnost.
(5) Orgán dohledu hostitelského státu opatření podle odstavce 3 zruší,
pokud podle jeho uvážení tato opatření nadále nejsou nutná vzhledem k opatřením přijatým
orgánem dohledu domovského státu podle odstavce 1.
(6) Orgány hostitelského státu mohou přijmout potřebná opatření k zamezení
či potrestání jednání na území tohoto státu porušujícího právní předpisy tohoto státu
v oblasti veřejného zájmu včetně opatření k ukončení činnosti banky podle § 5c odst.
1 nebo oprávněné finanční instituce na území tohoto státu. Ustanovení předchozích
odstavců se v tomto případě nepoužijí.
§ 5ka
(1) Orgán dohledu hostitelského státu může po předchozím informování orgánu
dohledu domovského státu a Evropského orgánu pro bankovnictví přijmout opatření pro
zajištění ochrany společných zájmů klientů nebo investorů zahraniční banky nebo finanční
stability v hostitelském členském státě, pokud je ohrožena likvidita zahraniční banky,
jejíž pobočka vykonává činnost na území hostitelského státu, a orgán dohledu domovského
státu nepřijal potřebná opatření.
(2) Orgán dohledu domovského státu se může obrátit na Evropský orgán pro
bankovnictví, pokud nesouhlasí s opatřeními přijatými orgánem dohledu hostitelského
státu, na jehož území zahraniční banka vykonává činnost prostřednictvím pobočky,
a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28).
§ 5l
(1) V případě odnětí licence bance podle § 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční
instituci informuje domovský orgán dohledu neprodleně hostitelský orgán dohledu.
Hostitelský orgán dohledu přijme potřebná opatření k ukončení činnosti banky podle
§ 5c odst. 1 nebo oprávněné finanční instituce na svém území a k ochraně zájmů vkladatelů.
(2) Orgány dohledu informují Evropskou komisi o počtu a povaze případů,
kdy odmítly postoupit orgánu hostitelského státu informaci o založení pobočky nebo
kdy použily svého oprávnění k ukončení protiprávního stavu podle § 5k odst. 1 až
3.
§ 5m
Banky podle § 5c odst. 1 a oprávněné finanční instituce smějí volně inzerovat
své služby v členských státech při respektování právních předpisů o reklamě přijatých
příslušným státem.
§ 5n
(1) Pobočka banky nebo pobočka banky z členského státu může být orgánem
dohledu členského státu, na jehož území působí, označena v souladu s právem Evropské
unie za významnou (dále jen „významná pobočka“).
(2) O svém záměru označit pobočku banky z členského státu, která působí
na území České republiky, za významnou informuje Česká národní banka orgán dohledu
domovského státu zahraniční banky. Pokud je taková pobočka členem skupiny evropské
ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. m)], členem skupiny evropské finanční holdingové
osoby [§ 26d odst. 1 písm. o)] nebo členem skupiny evropského ovládajícího obchodníka
s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, informuje
Česká národní banka o svém záměru označit takovou pobočku za významnou orgán vykonávající
dohled na konsolidovaném základě nad takovou skupinou; orgánem vykonávajícím dohled
na konsolidovaném základě se pro účely tohoto zákona rozumí orgán vykonávající dohled
na konsolidovaném základě podle čl. 4 odst. 1 bodu 41 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013. Zároveň Česká národní banka tomuto orgánu sdělí důvody,
které ji vedou k záměru označit pobočku banky z členského státu za významnou s ohledem
na kritéria uvedená v odstavci 3.
(3) Při záměru označit pobočku banky z členského státu za významnou
přihlédne Česká národní banka zejména k
a) tržnímu podílu pobočky na vkladech v České republice a k tomu, zda
tento podíl přesahuje 2 %,
b) pravděpodobnému dopadu pozastavení nebo ukončení činnosti zahraniční
banky, jejíž pobočka by mohla být označena za významnou, na likviditu na trhu nebo
na činnost platebních nebo vypořádacích systémů v České republice,
c) velikosti pobočky a jejímu významu pro finanční systém České republiky
z hlediska počtu jejích klientů.
(4) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby jejího rozhodnutí o označení
pobočky banky z členského státu za významnou bylo dosaženo po dohodě s orgánem dohledu
uvedeným v odstavci 2, a to ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy Česká národní banka informovala
tento orgán o svém záměru podle odstavce 2. Nebylo-li dosaženo takové dohody, pak
Česká národní banka rozhodne o označení pobočky banky z členského státu za významnou
do 4 měsíců ode dne, kdy o tomto záměru informovala orgán dohledu uvedený v odstavci
2, nebo v téže lhůtě oznámí tomuto orgánu, že od tohoto záměru ustupuje. Přitom přihlíží
ke stanovisku tohoto orgánu.
(5) Rozhodne-li Česká národní banka o označení pobočky banky z členského
státu za významnou, informuje o tom písemně bez zbytečného odkladu orgán dohledu
uvedený v odstavci 2. Česká národní banka tomuto orgánu zároveň sdělí důvody označení
této pobočky za významnou.
(6) Česká národní banka se může obrátit na Evropský orgán pro bankovnictví
a požádat jej o urovnání sporu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28), jestliže
a) orgán dohledu domovského státu nekonzultuje s Českou národní bankou
plán na obnovení likvidity banky se sídlem v členském státu, která působí na území
České republiky prostřednictvím významné pobočky, nebo
b) Česká národní banka nesouhlasí s předloženým plánem na obnovení
likvidity.
§ 5o
(1) Česká národní banka je příslušná k dohodě o označení pobočky banky
za významnou, jestliže tato banka vykonává prostřednictvím této pobočky činnost v
jiném členském státě a orgán dohledu hostitelského státu informoval Českou národní
banku o záměru označit tuto pobočku za významnou a sdělil jí důvody, které jej vedou
k tomuto záměru v souladu s právem Evropské unie. Ustanovení § 5n odst. 4 se použije
obdobně.
(2) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím
významné pobočky, sdělí Česká národní banka orgánům dohledu tohoto členského státu
údaje uvedené v § 38ha odst. 2 písm. c) a d), výsledky procesu přezkumu a vyhodnocování
podle § 25c, poskytne jim zprávy o posouzení rizik skupiny podle § 26k odst. 2 a
ve spolupráci s orgány dohledu tohoto členského státu plní úkoly uvedené v § 26i
odst. 1 písm. c). Česká národní banka dále sdělí orgánům dohledu tohoto členského
státu rozhodnutí o opatření k nápravě, které bance uloží, pokud je rozhodnutí významné
pro tuto pobočku.
(3) Pokud Česká národní banka zjistí nepříznivý vývoj v bance, která vykonává
činnost prostřednictvím významné pobočky na území jiného členského státu, informuje
bez zbytečného odkladu příslušné centrální banky Evropského systému centrálních bank
za podmínek uvedených v § 25a odst. 4 písm. j) a orgány veřejné moci podle § 25a
odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených tímto vývojem.
(4) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím
významné pobočky, zřizuje Česká národní banka k plnění úkolů uvedených v odstavcích
2 a 3 a v § 38h kolegium orgánů dohledu (dále jen „kolegium“). Zřízení a činnost
kolegia jsou založeny na písemných ujednáních podle § 26c odst. 7, která připravuje
Česká národní banka po projednání s orgány dohledu podle odstavce 2. Členy kolegia
jsou Česká národní banka a orgány dohledu hostitelských států, v nichž banka vykonává
činnost prostřednictvím významné pobočky. Ustanovení § 26l odst. 4 a 5 se použije
obdobně.
(5) Povinnosti uvedené v odstavcích 2 až 4 vykonává Česká národní banka
poté, kdy se dohodla o označení pobočky za významnou podle odstavce 1, nebo poté,
kdy byla o označení pobočky banky za významnou informována příslušným orgánem dohledu
hostitelského státu.
(6) Pokud banka vykonává činnost na území jiného členského státu prostřednictvím
významné pobočky, konzultuje Česká národní banka s orgánem dohledu tohoto členského
státu plán na obnovení likvidity banky za podmínky, že existuje riziko likvidity,
které by mohlo mít významný dopad na měnu hostitelského státu.
§ 6
Licence se uděluje na dobu neurčitou a není převoditelná na jinou osobu.
§ 7
Úplný
seznam bank a poboček zahraničních bank
působících
na území České republiky vede Česká národní banka. Seznam je k nahlédnutí v
ústředí a pobočkách České národní banky a Česká národní banka jej
uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 7a
(1) Licence zaniká dnem,
a) kterým nabývá právní moci rozhodnutí o odnětí licence,
b) ke kterému se banka zrušuje, pokud se zrušuje s likvidací,
c) od kterého podle rozhodnutí valné hromady dosavadní banka nadále nebude
vykonávat činnost, ke které je třeba licence,
d) výmazu banky z obchodního rejstříku, pokud zaniká bez likvidace,
e) ke kterému nabylo právní moci rozhodnutí o zákazu činnosti banky na
území České republiky podle jiného právního předpisu.
(2) Licence udělená zahraniční bance pro její pobočku zaniká rovněž dnem,
ke kterému
a) zahraniční banka ukončí činnost své pobočky na území České republiky,
b) zahraniční banka pozbyla ve státě svého sídla oprávnění působit jako
banka.
(3) Ode dne zániku licence nesmí banka a pobočka zahraniční banky přijímat
vklady a poskytovat úvěry a provozovat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou
nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a závazků; do doby, než vypořádá své pohledávky
a závazky, se považuje za banku a pobočku zahraniční banky podle tohoto zákona.
§ 7b
Speciální ustanovení o udělení licence ve vztahu k řešení krize
(1) Česká národní banka může z moci úřední na časově omezenou dobu udělit
licenci překlenovací instituci podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení
krize na finančním trhu, přestože tato instituce nesplňuje některou z podmínek pro
udělení licence podle § 4.
(2) Předloží-li nabyvatel majetku nebo dluhů povinné osoby podle zákona upravujícího
ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu žádost o udělení licence, Česká
národní banka žádost bez zbytečného odkladu posoudí.
ČÁST TŘETÍ
Organizace banky
§ 8
(1) Představenstvo banky musí mít alespoň 3 členy. Správní rada banky musí
mít alespoň 5 členů, přičemž jejím členem je statutární ředitel.
(2) Statutární ředitel banky nesmí být současně předsedou její správní
rady; Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu banky povolit souběžný
výkon obou funkcí, přičemž posoudí vliv souběhu funkcí na řádnost a obezřetnost výkonu
činností banky vzhledem k jejich povaze, rozsahu a složitosti a s přihlédnutím k
individuálním okolnostem, zejména k
a) dostatečnosti časové kapacity pro plnění stanovených povinností a
b) vzniku možného střetu zájmů.
(3) Banka zajistí, aby
a) člen jejího statutárního orgánu, člen její správní rady a člen její
dozorčí rady byl osobou důvěryhodnou, dostatečně odborně způsobilou a zkušenou,
b) byly vyčleněny dostatečné personální a finanční zdroje pro průběžné
odborné vzdělávání členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí
rady a
c) byla prováděna politika podporující rozmanitost při výběru členů statutárního
orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady.
(4) Člen statutárního orgánu, člen správní rady a člen dozorčí rady banky
po celou dobu výkonu své funkce
a) plní své povinnosti řádně, čestně a nezávisle a věnuje výkonu této
své funkce dostatečnou časovou kapacitu,
b) může současně zastávat funkce v orgánech jiných právnických osob jen
tehdy, pokud to neovlivní dostatečnost časové kapacity pro plnění povinností v orgánu
banky vzhledem k povaze, rozsahu a složitosti jejích činností a s přihlédnutím k
individuálním okolnostem,
c) v bance, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci,
povaze, rozsahu a složitosti svých činností, nesmí současně zastávat funkce v orgánech
jiných právnických osob většího rozsahu než
1. výkon jedné funkce výkonného člena
se dvěma funkcemi nevýkonného člena, nebo
2. výkon čtyř funkcí nevýkonného člena.
(5) Česká národní banka může na základě odůvodněného návrhu banky povolit
členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi dozorčí rady v bance,
která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu
a složitosti svých činností, zastávat jednu další funkci nevýkonného člena v orgánu
jiné právnické osoby, pokud to neovlivní řádné plnění povinností v orgánu banky.
(6) Pro účely ustanovení odstavce 4 písm. c) se nezohledňuje funkce člena
v právnické osobě, která neslouží převážně výdělečným cílům, a dále se považuje za
výkon jedné funkce výkon funkce výkonného a nevýkonného člena v rámci
a) téže skupiny ovládající banky,
b) stejného institucionálního systému ochrany podle čl. 113 odst. 7 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
c) obchodní korporace, ve které má banka kvalifikovanou účast.
(7) Výkonným členem se pro účely tohoto zákona rozumí člen orgánu, který
v bance zastává výkonnou řídicí funkci.
(8) Působnost statutárního orgánu a správní rady nebo dozorčí rady musí být
uvedena ve stanovách.
(9) Členem statutárního orgánu, členem správní rady a členem dozorčí rady
banky může být pouze fyzická osoba.
(10) Odstavce 4 až 7 se použijí obdobně i při posuzování osoby ve vedení
a pracovníka pobočky banky z jiného než členského státu.
§ 8a
(1) Členové statutárního orgánu banky nebo členové správní rady banky, kteří
porušili své povinnosti vyplývající pro ně z výkonu funkce podle tohoto zákona nebo
zvláštních právních předpisů nebo stanov, odpovídají společně a nerozdílně za škodu,
která vznikne věřitelům banky tím, že v důsledku porušení těchto povinností banka
není schopna plnit své splatné závazky.
(2) Odstavec 1 se použije obdobně i na členy statutárního orgánu zahraniční
banky, která má na území České republiky zřízenu pobočku podle § 5, a pro osoby ve
vedení této pobočky.
§ 8b
Řídicí a kontrolní systém
(1) Banka musí mít řídicí a kontrolní systém, který zahrnuje
a) předpoklady řádné správy a řízení společnosti, a to vždy
1. zásady a postupy řízení,
2. organizační uspořádání s řádným,
průhledným a uceleným vymezením působnosti a rozhodovací pravomoci, v rámci kterého
se současně vymezí funkce, jejichž výkon je neslučitelný, a postupy pro zamezení
vzniku možného střetu zájmů,
3. řádné administrativní
postupy a účetní postupy v souladu se zvláštními právními předpisy,
4. systém odměňování
osob, jejichž činnosti v rámci výkonu jejich zaměstnání, povolání nebo funkce mají
významný vliv na bankou podstupovaná rizika a jejich míru, včetně zásad pro určení
a podmínky výplaty pevné a pohyblivé složky odměn, postupů pro přijímání rozhodnutí
o odměňování a způsobu posuzování výkonnosti tak, aby systém odměňování přispíval
k řádnému a účinnému řízení rizik a byl s ním v souladu,
b) systém řízení rizik, který vždy
zahrnuje
1. pravidla přístupu banky k rizikům, kterým banka je nebo může být vystavena,
včetně rizik vyplývajících z vnějšího prostředí a rizika likvidity,
2. účinné postupy
rozpoznávání, vyhodnocování, měření, sledování a ohlašování rizik,
3. účinné postupy přijímání
opatření vedoucích k omezení případných rizik,
c) systém vnitřní kontroly, jehož součástí je vždy
1. vnitřní audit a
2. průběžná
kontrola dodržování právních povinností a povinností plynoucích z vnitřních předpisů
banky,
d) zajišťování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušenosti členů
statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí rady a
e) zajišťování odborné způsobilosti a zkušenosti statutárního orgánu,
správní rady a dozorčí rady jako celku, zajišťující porozumění činnostem banky, včetně
dostatečného porozumění hlavním rizikům.
(2) Řídicí a kontrolní systém musí být účinný, ucelený a přiměřený charakteru,
rozsahu a složitosti rizik spojených s modelem podnikání a činností banky.
(3) Banka ověřuje a pravidelně hodnotí účinnost, ucelenost a přiměřenost
řídicího a kontrolního systému v jeho celku i částech a zjednává bez zbytečného odkladu
odpovídající nápravu.
(4) Banka má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém na
individuálním základě, pokud jí nebyla Českou národní bankou udělena výjimka podle
čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Banka má tyto povinnosti
také na konsolidovaném základě, jestliže je
a) tuzemskou ovládající bankou [§ 26d odst.
1 písm. l)],
b) ovládající bankou, avšak není tuzemskou ovládající bankou, odpovědnou
bankou ve skupině finanční holdingové osoby nebo odpovědnou bankou ovládanou smíšenou
finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. b), l), r) a t)], přičemž členem
jejího konsolidačního celku je zahraniční banka, zahraniční obchodník s cennými papíry,
který není bankou, nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském
státě,
c) odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby [§ 26d odst.
1 písm. r)],
d) odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 26d odst.
1 písm. s)], nebo.
e) odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§
26d odst. 1 písm. t)].
(5) Banka, která má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém
na konsolidovaném základě, zajistí, aby jí ovládaná osoba, která nepodléhá dohledu
České národní banky, zavedla zásady a postupy řízení, organizační uspořádání a další
postupy a mechanismy podle odstavce 1. Z této povinnosti může Česká národní banka
udělit výjimku, pokud banka prokáže, že zavedení takových zásad, postupů, uspořádání
a mechanismů není v souladu s právním řádem země sídla ovládané osoby.
(6) Banka, která má povinnost zavést a udržovat řídicí a kontrolní systém
na konsolidovaném základě, zajistí také, aby zásady a postupy řízení, organizační
uspořádání, postupy a mechanismy podle odstavce 1 používané členy konsolidačního
celku byly vzájemně souladné a propojené a vyplývaly z nich veškeré informace potřebné
pro účely rozhodovacích procesů v rámci konsolidačního celku a pro účely výkonu dohledu.
(7) Česká národní banka stanoví vyhláškou podrobnější požadavky na řídicí
a kontrolní systém bank na individuálním i konsolidovaném základě v mezích podle
odstavce 1, včetně působností, pravomocí, složení a fungování orgánů a výborů banky,
jakož i požadavků na jejich členy, pokud toto není upraveno přímo použitelným předpisem
Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky, nařízením nebo rozhodnutím Evropské
komise.
(8) Pobočka banky z jiného než členského státu se řídí požadavky na řídicí
a kontrolní systém přiměřeně.
§ 8c
(1) Banka, která je významná vzhledem ke své velikosti, vnitřní organizaci,
povaze, rozsahu a složitosti svých činností, zřídí
a) výbor pro rizika,
b) výbor pro jmenování,
c) výbor pro odměňování.
(2) Výbor pro rizika, výbor pro jmenování a výbor pro odměňování jsou složeny
z nevýkonných členů orgánů banky.
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou kritéria pro posouzení významnosti
banky podle odstavce 1.
§ 8d
Česká národní banka
a) používá informace týkající se zásad odměňování v souladu s čl. 450
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání trendů a postupů
odměňování,
b) sleduje, jestli banka s ohledem na charakter, rozsah a složitost svých
činností nespoléhá pouze na vnější úvěrové hodnocení při posouzení úvěrové bonity
subjektu nebo finančního nástroje, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí finanční
nástroj podle čl. 4 odst. 1 bodu 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013,
c) sleduje rozsah objemu rizikově vážených expozic nebo kapitálových
požadavků banky, s výjimkou kapitálových požadavků k operačnímu riziku, pro expozice
nebo transakce ve srovnávacím portfoliu, které vyplývají z interních přístupů banky;
operačním rizikem se pro účely tohoto zákona rozumí operační riziko podle čl. 4 odst.
1 bodu 52 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
d) alespoň jednou ročně zhodnotí kvalitu interních přístupů banky,
e) přijme opatření k nápravě, pokud interní přístup vede k podhodnocení
kapitálových požadavků banky, které není důsledkem existujících rozdílů v pozicích
nebo expozicích; opatření k nápravě zachovává cíle interního přístupu,
f) sleduje vývoj v souvislosti s profily rizik likvidity,
g) přijme opatření, pokud vývoj podle písmene f) může vést k nestabilitě
banky nebo systémové nestabilitě,
h) používá informace týkající se politiky rozmanitosti v souladu s čl.
435 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ke srovnání politiky podporující
rozmanitost výběru členů statutárního orgánu, členů správní rady a členů dozorčí
rady banky.
§ 9
(1) Banka je povinna ve stanovách upravit také
a) strukturu a organizaci banky;
b) pravomoc a odpovědnost členů statutárního orgánu, členů správní rady
a členů dozorčí rady banky;
c) pravomoc a odpovědnost dalších pracovníků ústředí a poboček, popřípadě
jiných organizačních jednotek banky, oprávněných k provádění bankovních obchodů;
d) organizační zajištění řídicího a kontrolního systému.
(2) Ověřené kopie stanov a jejich změn musí být uloženy u České národní banky.
§ 9a
Pohyblivá složka odměny u osob s rizikovým vlivem
(1) Výše pohyblivé složky odměny nesmí přesáhnout u fyzické osoby nebo skupiny
fyzických osob, které banka určí postupem podle nařízení Komise v přenesené pravomoci
(EU) č. 604/201434) jako osobu nebo osoby, jejichž pracovní činnosti mají podstatný
vliv na rizikový profil banky (dále jen "osoba s rizikovým vlivem"), výši pevné složky
odměny, ledaže valná hromada banky rozhodne podle odstavce 2.
(2) Do působnosti valné hromady banky náleží rozhodnutí o tom, že výše
pohyblivé složky odměny u osoby s rizikovým vlivem může být vyšší, nejvýše však ve
výši dvojnásobku pevné složky odměny; valná hromada může rozhodnout pouze na základě
odůvodněného návrhu předloženého valné hromadě v závislosti na vnitřní struktuře
představenstvem nebo správní radou, který obsahuje alespoň
a) navrhovanou výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny
v procentním vyjádření,
b) důvody pro schválení navrhovaného rozhodnutí a uvedení počtu osob
s rizikovým vlivem, na které se rozhodnutí použije, a uvedení funkce těchto osob,
c) předpokládaný dopad rozhodnutí na dodržování požadavků na kapitál
v objemu a struktuře podle tohoto zákona, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/201327), rozhodnutí České národní banky nebo jiného příslušného orgánu.
(3) K rozhodnutí valné hromady podle odstavce 2 se vyžaduje souhlas
a) alespoň 66 % většiny hlasů přítomných společníků za podmínky, že na
valné hromadě jsou přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích
práv v bance, nebo
b) alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných společníků, pokud nejsou
přítomni společníci, kteří nakládají alespoň polovinou hlasovacích práv v bance.
(4) Osoby s rizikovým vlivem, jichž se uvedená vyšší úroveň poměru mezi pevnou
a pohyblivou složkou odměny podle odstavce 1 přímo týká, ani osoby jednající s nimi
ve shodě, nesmějí vykonávat při rozhodování valné hromady podle odstavce 2 hlasovací
práva.
(5) Zruší-li valná hromada rozhodnutí přijaté podle odstavce 2 nebo jej změní
tak, že určí nižší výši poměru pohyblivé složky odměny k pevné složce odměny, uvede
banka odměňování osob s rizikovým vlivem do souladu s novým rozhodnutím valné hromady
do prvního dne roku následujícího po roce, v němž bylo přijato toto rozhodnutí.
(6) Vzniklo-li právo na pohyblivou složku odměny podle původního rozhodnutí
valné hromady, zaniká právo na její výplatu v rozsahu, v jakém pohyblivá složka odměny
přesahuje výši pohyblivé složky vyplývající z nového rozhodnutí valné hromady, a
to dnem nabytí účinnosti nového rozhodnutí valné hromady.
(7) Banka neprodleně uvědomí Českou národní banku o svém doporučení společníkům
i o navrhovaném vyšším maximálním poměru pevné a pohyblivé složky celkové odměny
a jeho odůvodnění a na žádost České národní banky prokáže, že navrhovaný vyšší poměr
není v rozporu s jejími povinnostmi podle tohoto zákona nebo nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, s ohledem zejména na požadavky na kapitál.
(8) Banka může pro účely výpočtu výše pohyblivé složky odměny uplatnit diskontní
sazbu až do 25 % celkového objemu pohyblivé složky odměny osoby s rizikovým vlivem
za předpokladu, že je vyplacena prostřednictvím nástrojů, z nichž lze práva uplatnit
nejdříve za 5 let.
§ 10
(1) Banka je povinna bez zbytečného odkladu uložit u České národní banky
výpis z obchodního rejstříku, jakož i všechny jeho změny.
(2) Zahraniční banka vykonávající na území České republiky bankovní činnosti
prostřednictvím pobočky je povinna bez zbytečného odkladu uložit u České národní
banky výpis z obchodního rejstříku, jakož i všechny jeho změny.
§ 10a
(1) Banka zavede postupy pro své pracovníky k internímu hlášení porušení
nebo hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo
použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky prostřednictvím
zvláštního, nezávislého a samostatného komunikačního kanálu.
(2) Česká národní banka zavede účinný mechanismus k hlášení porušení nebo
hrozícího porušení tohoto zákona, právních předpisů jej provádějících nebo přímo
použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky a informuje
o něm způsobem umožňujícím dálkový přístup; tento mechanismus zahrnuje alespoň
a) postupy pro hlášení porušení nebo hrozícího porušení České národní
bance a jejich vyhodnocování Českou národní bankou,
b) ochranu osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení; pokud
se jedná o pracovníka banky, Česká národní banka a banka zajistí ochranu alespoň
před diskriminací nebo dalšími druhy nespravedlivého zacházení,
c) ochranu osobních údajů osoby, která ohlásí porušení nebo hrozící porušení
nebo která je údajně odpovědná za porušení nebo hrozící porušení, ledaže je zveřejnění
vyžadováno vnitrostátním právem v souvislosti s dalším vyšetřováním nebo následným
soudním řízením.
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou požadavky na postupy banky podle
odstavce 1 včetně zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce
2 písm. b) a c).
(4) Postupy interního hlášení podle odstavce 1 mohou být stanoveny na základě
ujednání se sociálními partnery, prostřednictvím nebo s využitím komunikačních kanálů
těchto partnerů, při zajištění stejné míry ochrany, jako je vyžadována podle odstavce
2 písm. b) a c).
ČÁST ČTVRTÁ
Provozní požadavky
§ 11
(1) Banka a pobočka zahraniční banky informuje ve svých provozních prostorách
písemnou formou v českém jazyce o podmínkách pro přijímání vkladů, poskytování úvěrů
a dalších bankovních obchodů a služeb a o své účasti v platebních systémech. Na vyžádání
poskytuje informaci o pravidlech příslušného platebního systému.
(2) Banka a pobočka zahraniční banky informuje klienta o systému pojištění
pohledávek z vkladů, kterého se účastní, a poskytne mu rovněž další informace o fungování
příslušného systému pojištění pohledávek z vkladů v rozsahu informačního přehledu
pro klienta podle odstavce 6. Tyto informace se klientovi poskytují prokazatelným
způsobem před uzavřením smlouvy o účtu nebo před přijetím vkladu, a to v českém jazyce
nebo v jazyce, na kterém se banka nebo pobočka zahraniční banky s klientem dohodla.
Banka nebo pobočka zahraniční banky zajistí písemné potvrzení klienta o tom, že tyto
informace obdržel, a uchovává jej po celou dobu trvání vkladu.
(3) Pokud daná pohledávka z vkladu podléhá ochraně poskytované systémem pojištění
pohledávek z vkladů, uvede to banka a pobočka zahraniční banky ve výpisu z účtu nebo
v obdobném dokumentu určeném klientovi, a v takovém případě v něm dále uvede odkaz
na informační přehled pro klienta podle odstavce 6. Tento informační přehled poskytuje
banka nebo pobočka zahraniční banky klientovi alespoň jednou ročně.
(4) Pokud klient využívá systém elektronického bankovnictví, může mu banka
nebo pobočka zahraniční banky sdělit informace uvedené v odstavcích 2 a 3 prostřednictvím
tohoto systému. Na žádost klienta poskytne banka nebo pobočka zahraniční banky tyto
informace v listinné podobě.
(5) Garanční systém finančního trhu (dále jen „Garanční systém“) uveřejňuje
způsobem umožňujícím dálkový přístup informace týkající se zejména podmínek pojištění
pohledávek z vkladů, postupu jejich uplatnění a výplaty z Fondu pojištění vkladů
(dále jen „Fond“).
(6) Informační přehled pro klienta obsahuje základní informace o limitu pojištění,
lhůtě pro výplatu a měně, ve které bude náhrada za pohledávku z vkladu vyplacena,
a o tom, kterému systému pojištění pohledávek z vkladů daný vklad podléhá, a další
související informace potřebné pro klienta. Česká národní banka stanoví vyhláškou
vzor tohoto informačního přehledu.
(7) Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna na žádost právnické
osoby nebo fyzické osoby v souvislosti s jejím podnikáním poskytnout bez zbytečného
odkladu písemné vysvětlení úvěrového hodnocení této osoby (rating) pro účely posuzování
jí poskytnutého úvěru nebo její žádosti o úvěr.
(8) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu je povinna vést agendu
každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na žádost České národní
banky byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady v ověřeném
překladu do českého jazyka.
(9) Banka a pobočka zahraniční banky zavede účinný postup pro vyřizování
stížností klientů a o tomto postupu srozumitelně, písemně a v úředním jazyce, popřípadě
jazycích státu, na jehož území působí, informuje ve svých provozních prostorách.
§ 11a
Uveřejňování informací pobočkami bank z jiného než členského státu
(1) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje údaje o sobě a
své činnosti a údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání.
(2) Pobočka banky z jiného než členského státu uveřejňuje způsobem umožňujícím
dálkový přístup informace o tom, kdo a jakým způsobem uveřejňuje informace o zahraniční
bance.
(3) Pobočka banky z jiného než členského státu nemusí uveřejnit informaci
o plnění pravidel obezřetného podnikání, která
a) není významná; informace je významná, pokud by její vynechání nebo
chybné uvedení mohlo změnit či ovlivnit hodnocení či rozhodnutí osob, které spoléhají
na tyto informace při svých rozhodnutích; tato možnost se nevztahuje na informace
o přístupech pro výpočet kapitálových požadavků,
b) je citlivá; informace je citlivá, pokud by jejím uveřejněním mohlo
být poškozeno postavení dané zahraniční banky v rámci soutěžního prostředí, zejména
jde-li o informaci o produktech nebo systémech, která by sdílením s ostatními soutěžiteli
mohla znehodnotit její investici do těchto produktů nebo systémů,
c) je důvěrná; informace je důvěrná, pokud je daná zahraniční banka zavázána
klientům nebo jiným protistranám zachovávat o ní mlčenlivost.
(4) Využije-li pobočka banky z jiného než členského státu možnost neuveřejnit
citlivou nebo důvěrnou informaci, uveřejní, o který z požadavků na uveřejnění se
jedná, a důvod, proč informaci neuveřejnila. Pobočka banky z jiného než členského
státu uvede alespoň obecnou informaci o skutečnosti, kterou měla uveřejnit, ledaže
by i tato obecná informace byla citlivá nebo důvěrná.
(5) Auditor ověřuje údaje o kapitálu, kapitálových požadavcích a poměrové
ukazatele banky a pobočky banky z jiného než členského státu.
(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) obsah údajů určených k uveřejnění, jakož i formu, způsob, strukturu,
periodicitu a lhůty uveřejňování údajů,
b) obsah údajů ověřovaných auditorem.
(7) Pobočka banky z jiného než členského státu zavede vnitřní postupy a zásady
pro plnění požadavků na uveřejnění stanovených tímto zákonem nebo na jeho základě
a pro hodnocení přiměřenosti uveřejňovaných údajů, včetně jejich ověřování a frekvence
uveřejňování. Pobočka banky z jiného než členského státu zavede, udržuje a uplatňuje
rovněž vnitřní postupy a zásady pro posouzení, zda jí uveřejňované informace poskytují
úplný a pravdivý obraz o všech podstupovaných rizicích a jejich míře. Neposkytují-li
uveřejňované informace takovýto obraz, je pobočka banky z jiného než členského státu
povinna uveřejnit veškeré další informace potřebné k dosažení tohoto cíle, s výjimkou
informací uvedených v odstavci 3.
§ 11b
Uveřejňování informací ovládajícími osobami a bankami
(1) Banka uveřejňuje základní údaje o sobě, o složení akcionářů, struktuře
konsolidačního celku, jehož je součástí, a o své činnosti a finanční situaci.
(2) Banka, které jsou stanoveny povinnosti na konsolidovaném základě podle
tohoto zákona nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní
požadavky, uveřejňuje každoročně informace o
a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, včetně informací
o úzkém propojení,
b) řídicím a kontrolním systému podle § 8b odst. 1 písm. a) až e),
c) řídicím a kontrolním systému konsolidačního celku podle § 8b odst.
4.
(3) Banka splní povinnost podle odstavce 2 i uveřejněním odkazu na místo,
kde jsou tyto informace k dispozici.
(4) Česká národní banka může stanovit kratší než roční periodicitu uveřejňování
informací bankami podle části osmé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013.
(5) Banka uveřejňuje ve své výroční zprávě mezi klíčovými ukazateli návratnost
jejích aktiv, vyjádřenou jako podíl čistého zisku a celkové bilanční sumy.
(6) Banka uveřejňuje údaje o tom, jak dodržuje požadavky na řídicí a kontrolní
systém, způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7) Česká národní banka
a) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejnění podle odstavců
1 až 3, jakož i formu, způsob, strukturu a lhůty uveřejňování údajů, a periodicitu
uveřejňování údajů podle odstavce 1,
b) může vyhláškou stanovit periodicitu podle odstavce 4, lhůty a způsob
uveřejňování informací,
c) stanoví vyhláškou rozsah údajů určených k uveřejňování podle odstavce
6, jakož i formu, způsob, strukturu, periodicitu a lhůty uveřejňování údajů.
§ 11c
(1) Banka každoročně uveřejňuje za bezprostředně předcházející účetní
období s rozlišením podle jednotlivých členských států a jiných než členských států,
ve kterých má ovládanou osobu nebo pobočku,
a) výčet činností, které vykonává, a jejich zeměpisné umístění,
b) obrat,
c) počet pracovníků přepočtený na ekvivalenty pracovníků na plný pracovní
úvazek,
d) zisk nebo ztrátu před zdaněním,
e) daň z příjmů právnických osob nebo obdobnou daň placenou v zahraničí
nebo ztrátu,
f) získané veřejné podpory.
(2) Údaje podle odstavce 1 se uveřejňují v příloze roční účetní závěrky,
nebo pokud se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka, v příloze konsolidované účetní
závěrky.
(3) Auditor v rámci své auditorské činnosti ověřuje rovněž údaje uvedené
v odstavci 1.
§ 12
(1) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu je povinna při
výkonu své činnosti postupovat obezřetně, zejména provádět obchody způsobem, který
nepoškozuje zájmy jejích vkladatelů z hlediska návratnosti jejich vkladů a neohrožuje
bezpečnost a stabilitu banky.
(2) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu nesmí uzavírat smlouvy
za podmínek, které jsou pro ni nápadně nevýhodné, zejména takové, které zavazují
banku nebo pobočku banky z jiného než členského státu k hospodářsky neodůvodněnému
plnění nebo plnění zjevně neodpovídajícímu poskytované protihodnotě. Smlouvy uzavřené
v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné.
§ 12a
Kapitál pobočky banky z jiného než členského státu
(1) Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje průběžně kapitálový
poměr minimálně ve výši 8 %. Kapitálovým poměrem se rozumí procentní podíl kapitálu
na celkovém objemu rizikové expozice. Kapitál pobočky banky z jiného než členského
státu nesmí klesnout pod minimální výši finančních zdrojů poskytnutých jí zahraniční
bankou podle § 5 odst. 4 písm. a).
(2) Pro výpočet jednotlivých kapitálových požadavků pobočka banky z jiného
než členského státu používá základní přístup, interní přístup nebo interní model.
(3) Jestliže pobočka banky z jiného než členského státu hodlá používat pro
výpočet kapitálového požadavku interní přístup nebo používaný interní přístup nebo
podmínky jeho používání změnit, je povinna požádat Českou národní banku o udělení
předchozího souhlasu. Česká národní banka rozhodne o této žádosti do 6 měsíců. Česká
národní banka může v rozhodnutí o udělení souhlasu stanovit závazné podmínky, za
kterých je pobočka banky z jiného než členského státu oprávněna interní přístup používat.
(4) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) pravidla pro výpočet kapitálového poměru, která zahrnují postupy,
které pobočka banky z jiného než členského státu uplatňuje, pravidla pro stanovení
kapitálu, pravidla pro určení celkového objemu rizikové expozice, určení jednotlivých
kapitálových požadavků a vymezení přístupů pro jejich výpočet, včetně stanovení podmínek
pro užívání interních přístupů a interních modelů při výpočtu kapitálových požadavků,
a pravidla pro převod rizik,
b) určení interních přístupů, k jejichž používání a změně je potřeba
souhlasu podle odstavce 3,
c) náležitosti žádosti o předchozí souhlas s používáním interního přístupu
a se změnou používaného interního přístupu předkládané České národní bance.
§ 12b
Pro výpočet kapitálových požadavků pomocí úvěrového hodnocení dlužníka vydaného
jinou osobou použije pobočka banky z jiného než členského státu toto úvěrové hodnocení
jen tehdy, pokud je vydáno nebo uznáno ratingovou agenturou nebo jinou osobou zapsanou
do seznamu vedeného Evropským orgánem pro bankovnictví nebo exportní úvěrovou agenturou,
která zveřejňuje svá úvěrová hodnocení a dodržuje dohodnutou metodiku Organizace
pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, kterou si pobočka banky zvolila a konzistentně
ji používá.
§ 12c
(1) Banka přijme a uplatňuje spolehlivé, účinné a úplné strategie a postupy
pro stanovení, průběžné posuzování a udržování vnitřně stanoveného kapitálu v takové
výši, struktuře a rozložení, aby dostatečně pokrýval rizika, kterým je nebo by mohla
být vystavena.
(2) Banka pravidelně prověřuje strategie a postupy uvedené v odstavci 1 tak,
aby bylo zajištěno, že jsou funkční, účinné a přiměřené charakteru, rozsahu a složitosti
činností banky.
(3) Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 má na individuálním základě
pouze banka, která
a) není ovládána tuzemskou ovládající bankou [§ 26d odst. 1 písm. l)],
tuzemskou finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. n)] ani tuzemskou smíšenou
finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. p)],
b) není odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 26d
odst. 1 písm. s)] nebo odpovědnou bankou ve skupině evropské finanční holdingové
osoby ani jinou bankou v takové skupině,
c) není odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou
osobou ani jinou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou,
d) neovládá jinou banku, spořitelní a úvěrní družstvo, zahraniční banku,
obchodníka s cennými papíry, který není bankou, zahraničního obchodníka s cennými
papíry, který není zahraniční bankou, finanční instituci nebo podnik pomocných služeb,
nebo
e) není zahrnuta do konsolidace podle čl. 19 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013.
(4) Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 má na konsolidovaném základě
v rozsahu a způsobem podle části první hlavy II kapitoly 2 oddílů 2 a 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pouze banka, která je
a) tuzemskou ovládající bankou [§ 26d odst. 1 písm. l)],
b) ovládající bankou, avšak není tuzemskou ovládající bankou, odpovědnou
bankou ve skupině finanční holdingové osoby nebo odpovědnou bankou ovládanou smíšenou
finanční holdingovou osobou [§ 26d odst. 1 písm. b), l), r) a t)], přičemž členem
jejího konsolidačního celku je zahraniční banka, zahraniční obchodník s cennými papíry,
který není bankou, nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském
státě,
c) odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby [§ 26d odst.
1 písm. r)],
d) odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky [§ 26d odst.
1 písm. s)], nebo
e) odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou [§
26d odst. 1 písm. t)].
§ 12m
Kombinovaná kapitálová rezerva
(1) Banka průběžně udržuje kmenový kapitál tier 1 podle čl. 50 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ve výši odpovídající kombinované kapitálové rezervě,
a to nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 575/2013, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím opatření
k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů a se
zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.
(2) Kombinovanou kapitálovou rezervu tvoří
a) bezpečnostní kapitálová rezerva,
b) proticyklická kapitálová rezerva,
c) kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika,
d) kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci,
e) kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci.
(3) Banka udržuje kapitálové rezervy podle odstavce 2 písm. a) až c) a e)
na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/ /2013. Banka udržuje kapitálovou rezervu
podle odstavce 2 písm. d) na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Povinnost udržovat kapitálovou
rezervu podle odstavce 2 písm. d) a e) má také odpovědná banka ve skupině evropské
finanční holdingové osoby nebo odpovědná banka ovládaná evropskou smíšenou finanční
holdingovou osobou, pokud tato evropská finanční holdingová osoba nebo evropská smíšená
finanční holdingová osoba byla označena jako systémově významná instituce podle §
12u odst. 2 nebo § 12v odst. 2.
(4) Pokud banka neudržuje kombinovanou kapitálovou rezervu v požadované výši,
nesmí rozdělit poměrnou část zisku po zdanění, a do 5 pracovních dnů ode dne, kdy
dojde k poklesu kombinované kapitálové rezervy pod požadovanou výši, předloží České
národní bance žádost o schválení plánu na obnovení kapitálu. Česká národní banka
může tuto lhůtu prodloužit až na 10 pracovních dnů v závislosti na posouzení individuální
situace banky s přihlédnutím k rozsahu a složitosti jejích činností.
(5) Česká národní banka plán na obnovení kapitálu podle odstavce 4 schválí,
jestliže lze očekávat, že na základě tohoto plánu banka ve stanovené lhůtě splní
kombinovanou kapitálovou rezervu. Pokud Česká národní banka plán na obnovení kapitálu
neschválí, uloží opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 13 nebo § 26
odst. 2 písm. f).
(6) Česká národní banka stanoví vyhláškou
a) pravidla pro kombinovanou kapitálovou rezervu podle odstavce 1 a kapitálové
rezervy podle odstavce 2,
b) pravidla pro výpočet poměrné části zisku po zdanění podle odstavce
4,
c) náležitosti plánu na obnovení kapitálu podle odstavce 4.
§ 12n
Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy
Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy činí 2,5 % z celkového objemu rizikové
expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
Proticyklická kapitálová rezerva
§ 12o
(1) Česká národní banka čtvrtletně vypočte orientační ukazatel proticyklické
kapitálové rezervy jako referenční hodnotu, kterou se řídí při stanovení sazby proticyklické
kapitálové rezervy. Tento ukazatel je založen na odchylce poměru objemu poskytnutých
úvěrů a hrubého domácího produktu od dlouhodobého trendu.
(2) Česká národní banka při výpočtu orientačního ukazatele proticyklické
kapitálové rezervy přihlíží zejména k
a) úvěrovému cyklu a růstu objemu poskytovaných úvěrů v České republice,
b) změnám poměru objemu poskytnutých úvěrů a hrubého domácího produktu,
c) specifikům českého národního hospodářství,
d) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika.
(3) Česká národní banka čtvrtletně stanoví sazbu proticyklické kapitálové
rezervy pro Českou republiku, přičemž přihlíží k
a) orientačnímu ukazateli proticyklické kapitálové rezervy vypočtenému
podle odstavců 1 a 2,
b) doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová rizika,
c) ukazatelům, které mohou značit růst systémového rizika.
(4) Sazba proticyklické kapitálové rezervy podle odstavce 3 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 se stanoví ve výši 0 % až 2,5 % z celkového objemu
rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 v násobcích 0,25 procentního bodu. V případech,
kdy to bude na základě skutečností uvedených v odstavci 3 důvodné, může Česká národní
banka stanovit tuto sazbu vyšší než 2,5 %.
(5) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle
odstavce 3,
b) den, od kterého jsou banky povinny používat sazbu podle písmene
a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(6) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 5 písm. a) nebo při zvýšení
této sazby může být den podle odstavce 5 písm. b) stanoven nejdříve 1 rok po dni
vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší.
To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 5 písm. a) sníží.
(7) Česká národní banka v opatření obecné povahy uvede
a) údaje podle odstavce 5,
b) poměr objemu poskytnutých úvěrů k hrubému domácímu produktu České
republiky a odchylku tohoto poměru od dlouhodobého trendu,
c) referenční sazbu proticyklické kapitálové rezervy podle odstavců
1 a 2,
d) odůvodnění výše sazby podle odstavce 5 písm. a), včetně uvedení
všech faktorů, které Česká národní banka vzala v úvahu při stanovení této sazby,
e) důvody pro zkrácení lhůty, pokud je lhůta podle odstavce 6 kratší
než 1 rok,
f) nezávazně určené období, po které Česká národní banka očekává, že
sazba podle odstavce 5 písm. a) nebude zvýšena včetně odůvodnění délky tohoto období,
pokud byla sazba proticyklické kapitálové rezervy snížena.
(8) Česká národní banka koordinuje termín vydání opatření obecné povahy
s příslušnými orgány nebo určenými orgány jiných států.
§ 12p
(1) Banka použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský
stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán nebo určený orgán tohoto členského
státu29), pokud tato sazba byla stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové
expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil
sazbu proticyklické kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové
expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
Česká národní banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Banka v takovém
případě použije sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(3) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný členský stát podle
odstavce 2,
b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),
c) den, od kterého jsou banky povinny používat sazbu podle písmene
a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(4) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 3 písm. a) nebo při zvýšení
této sazby může být den podle odstavce 3 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni
vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší.
To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 3 písm. a) sníží.
(5) Je-li lhůta podle odstavce 4 kratší než 1 rok, Česká národní banka
v opatření obecné povahy uvede důvody pro zkrácení lhůty.
§ 12q
(1) Banka použije sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský
stát ve výši, kterou stanovil příslušný orgán tohoto státu, pokud tato sazba byla
stanovena do výše 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické
kapitálové rezervy nižší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl.
92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní
banka může sazbu zvýšit až do výše 2,5 %, považuje-li to za potřebné z hlediska rizik
spojených s objemem poskytovaných úvěrů v tomto státě. Banka v takovém případě použije
sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(3) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu stanovil sazbu proticyklické
kapitálové rezervy vyšší než 2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl.
92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, Česká národní
banka tuto sazbu uzná nebo stanoví sazbu ve výši 2,5 %. Banka v takovém případě použije
sazbu stanovenou Českou národní bankou.
(4) Pokud příslušný orgán jiného než členského státu sazbu proticyklické
kapitálové rezervy nestanovil, Česká národní banka může tuto sazbu stanovit do výše
2,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Banka v takovém případě použije sazbu stanovenou
Českou národní bankou.
(5) Česká národní banka při stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy
podle odstavců 2 až 4 přihlíží k doporučením vydaným Evropskou radou pro systémová
rizika.
(6) Česká národní banka stanoví opatřením obecné povahy
a) sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro jiný než členský stát
podle odstavců 2 až 4,
b) název státu, na nějž se vztahuje sazba podle písmene a),
c) den, od kterého jsou banky povinny používat sazbu podle písmene
a) pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy.
(7) Při prvním stanovení sazby podle odstavce 6 písm. a) nebo při zvýšení
této sazby může být den podle odstavce 6 písm. c) stanoven nejdříve 1 rok po dni
vydání opatření obecné povahy; ve výjimečných případech může být tato lhůta kratší.
To neplatí, pokud se sazba podle odstavce 6 písm. a) sníží.
(8) Česká národní banka v opatření obecné povahy odůvodní výši sazby podle
odstavce 6 písm. a), a je-li lhůta podle odstavce 7 kratší než 1 rok, Česká národní
banka uvede důvody pro zkrácení lhůty.
Kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika
§ 12r
(1) Česká národní banka může stanovit, aby banky, skupina druhově určených
bank nebo jednotlivá banka průběžně udržovaly kapitálovou rezervu ke krytí systémového
rizika na individuálním a konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků na kapitál
podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených bance prostřednictvím
opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů
a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.
(2) Česká národní banka stanoví sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika pro expozice umístěné v České republice ve výši nejméně 1% z celkového objemu
rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013 v násobcích 0,5 procentního bodu, přičemž může tuto sazbu stanovit také
pro expozice umístěné v jiném členském státě nebo jiném než členském státě. Česká
národní banka při stanovení sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý
dopad na finanční trh jako celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské
unie nebo celé Evropské unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká
národní banka přezkoumává důvody pro stanovení kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika alespoň jednou za 2 roky.
(3) Česká národní banka stanoví rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy
a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika podle odstavců
1 a 2,
b) údaje nutné k identifikaci banky, která je povinna udržovat kapitálovou
rezervu ke krytí systémového rizika,
c) den, od kterého je dotčená banka povinna sazbu podle písmene a)
používat,
d) názvy států, na něž se vztahuje sazba podle písmene a).
§ 12s
(1) Česká národní banka oznámí záměr stanovit sazbu kapitálové rezervy
ke krytí systémového rizika Evropské komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví,
Evropské radě pro systémová rizika a příslušným orgánům nebo určeným orgánům dotčených
států.
(2) Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a) sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika,
b) popis systémového nebo makroobezřetnostního rizika,
c) odůvodnění výše sazby podle písmene a) vzhledem k míře systémového
nebo makroobezřetnostního rizika a ohrožení stability finančního systému v České
republice,
d) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti
a přiměřenosti zmírnit systémové nebo makroobezřetnostní riziko,
e) odůvodnění účinnosti a přiměřenosti výše sazby podle písmene a)
vzhledem k ostatním existujícím opatřením použitelným podle tohoto zákona a nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s výjimkou článků 458 a 459 tohoto
nařízení,
f) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení
kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika na jednotný trh Evropské unie na základě
informací dostupných České národní bance.
(3) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke
krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl.
92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí záměr podle
odstavce 1 nejpozději 1 měsíc přede dnem vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné
povahy podle § 12r odst. 3. Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové
rezervy ke krytí systémového rizika vyšší než 5 % z celkového objemu rizikové expozice
podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, oznámí
záměr podle odstavce 1, přičemž rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle § 12r
odst. 3 vydá pouze v návaznosti na nařízení nebo rozhodnutí Evropské komise.
(4) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke
krytí systémového rizika do výše 5 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl.
92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 pro expozice umístěné
v jiných členských státech, musí být sazba kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika stejná pro všechny členské státy.
(5) Česká národní banka může požádat Evropskou radu pro systémová rizika,
aby pro příslušné orgány nebo určené orgány jiných členských států vydala doporučení
uznat sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika stanovenou Českou národní
bankou pro Českou republiku.
(6) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke
krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu
rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013, vyžádá si před vydáním rozhodnutí nebo opatření obecné povahy podle
§ 12r odst. 3 stanovisko Evropské komise. Pokud Česká národní banka stanovisku Evropské
komise nevyhoví, sdělí jí důvody, které ji k tomu vedly.
(7) Pokud Česká národní banka hodlá stanovit sazbu kapitálové rezervy ke
krytí systémového rizika vyšší než 3 % a nižší nebo rovnu 5 % z celkového objemu
rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 575/2013 pro banku, jejíž ovládající osoba má sídlo v jiném členském státě, a
Česká národní banka a příslušné orgány nebo určené orgány dotčeného členského státu
se neshodnou nebo v případě, kdy stanoviska Evropské komise a Evropské rady pro systémová
rizika jsou zamítavá, Česká národní banka může postoupit věc k rozhodnutí Evropskému
orgánu pro bankovnictví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví28). Česká národní banka rozhodnutí
nebo opatření obecné povahy podle § 12r odst. 3 nevydá, dokud ve věci nerozhodne
Evropský orgán pro bankovnictví.
§ 12t
(1) Pokud příslušný orgán nebo určený orgán jiného členského státu stanovil
pro tento členský stát sazbu kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika, může
Česká národní banka sazbu pro účely výpočtu kapitálové rezervy ke krytí systémového
rizika uznat a rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 12r odst. 3 tuto
sazbu stanovit. Česká národní banka před stanovením sazby přihlíží k informacím uvedeným
v oznámení příslušného orgánu dotčeného členského státu.
(2) Česká národní banka oznámí uznání sazby podle odstavce 1 Evropské komisi,
Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušnému
nebo určenému orgánu členského státu.
§ 12u
Kapitálová rezerva pro globální systémově významnou instituci
(1) Česká národní banka rozhodne, aby banka, která byla označena jako globální
systémově významná instituce, průběžně udržovala kapitálovou rezervu pro globální
systémově významnou instituci na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad rámec požadavků
na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených jí prostřednictvím
opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů
a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.
(2) Česká národní banka rozhodne o určení globální systémově významné instituce
na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013. Jako globální systémově významná instituce může být určena
evropská ovládající banka, evropská finanční holdingová osoba, evropská smíšená finanční
holdingová osoba nebo banka s výjimkou banky ovládané evropskou ovládající institucí,
evropskou finanční holdingovou osobou nebo evropskou smíšenou finanční holdingovou
osobou.
(3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost globální systémově
významné instituce na základě těchto kritérií:
a) velikost skupiny globální systémově významné instituce,
b) propojenost skupiny globální systémově významné instituce s finančním
systémem,
c) nahraditelnost služeb poskytovaných skupinou globální systémově významné
instituce,
d) složitost skupiny globální systémově významné instituce,
e) přeshraniční činnost skupiny globální systémově významné instituce.
(4) Česká národní banka rozhodne o zařazení globální systémově významné instituce
do jedné z alespoň 5 kategorií na základě vyhodnocení systémové významnosti instituce,
přičemž se řídí metodikou stanovenou rozhodnutím nebo nařízením Evropské komise.
Česká národní banka může v odůvodněných případech zařadit globální systémově významnou
instituci do kategorie s vyšší systémovou významností a do některé z kategorií může
zařadit také instituci, která nebyla určena jako systémově významná. Česká národní
banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o případech podle věty druhé a uvede
důvody, pro které tak činí.
(5) Česká národní banka stanoví vyhláškou pro jednotlivé kategorie systémové
významnosti sazbu kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci,
přičemž pro instituce zařazené do kategorie s nejnižší úrovní systémové významnosti
stanoví tuto sazbu ve výši 1 % a pro instituce zařazené do kategorie s nejvyšší úrovní
systémové významnosti ve výši 3,5 % z celkového objemu rizikové expozice podle článku
92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. Česká národní
banka stanoví sazbu do čtvrté kategorie v násobcích 0,5 procentního bodu.
(6) Česká národní banka informuje Evropskou komisi, Evropský orgán pro bankovnictví
a Evropskou radu pro systémová rizika o názvech institucí, které byly určeny jako
globální systémově významné.
§ 12v
Kapitálová rezerva pro jinou systémově významnou instituci
(1) Česká národní banka může stanovit, aby banka, která byla označena jako
jiná systémově významná instituce, průběžně udržovala kapitálovou rezervu pro jinou
systémově významnou instituci na individuálním a konsolidovaném základě podle části
první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a to nad
rámec požadavků na kapitál podle čl. 92 tohoto nařízení, požadavků na kapitál uložených
jí prostřednictvím opatření k nápravě a jiných opatření podle tohoto zákona nebo
jiných právních předpisů a se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu.
(2) Česká národní banka rozhodne o určení jiné systémově významné instituce
na konsolidovaném základě podle části první hlavy druhé nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013. Jako jiná systémově významná instituce může být označena
evropská ovládající banka, evropská finanční holdingová osoba, evropská smíšená finanční
holdingová osoba nebo banka.
(3) Česká národní banka stanoví systémovou významnost jiné systémově významné
instituce alespoň podle některého z těchto kritérií:
a) velikost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce,
b) význam instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce pro
hospodářství Evropské unie nebo České republiky,
c) význam přeshraničních aktivit instituce nebo skupiny jiné systémově
významné instituce, nebo
d) propojenost instituce nebo skupiny jiné systémově významné instituce
s finančním systémem.
(4) Česká národní banka může rozhodnout o stanovení sazby kapitálové rezervy
pro jinou systémově významnou instituci do výše 2 % z celkového objemu rizikové expozice
podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 s přihlédnutím
k systémové významnosti instituce podle odstavce 3. Česká národní banka při stanovení
sazby přihlíží k tomu, aby výše sazby neměla nepříznivý dopad na finanční trh jako
celek nebo jeho část v jiných členských státech Evropské unie nebo celé Evropské
unii a nebyla překážkou pro fungování jednotného trhu. Česká národní banka přezkoumává
požadavek na kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou instituci alespoň
jednou ročně.
(5) Česká národní banka oznámí záměr stanovit nebo změnit sazbu kapitálové
rezervy pro jinou systémově významnou instituci Evropské komisi, Evropskému orgánu
pro bankovnictví, Evropské radě pro systémová rizika a příslušným orgánům nebo určeným
orgánům dotčených států nejpozději 1 měsíc přede dnem vydání rozhodnutí podle odstavce
4.
(6) Oznámení podle odstavce 5 obsahuje
a) sazbu kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci,
b) odůvodnění výše sazby podle písmene a) z hlediska její účinnosti a
přiměřenosti zmírnit riziko,
c) vyhodnocení pravděpodobných kladných a záporných dopadů stanovení
kapitálové rezervy pro jinou systémově významnou instituci na jednotný trh Evropské
unie na základě informací dostupných České národní bance.
(7) Pokud je jiná systémově významná instituce ovládána globální systémově
významnou institucí nebo jinou systémově významnou institucí, která je evropskou
ovládající bankou a je povinna udržovat kapitálovou rezervu pro jinou systémově významnou
instituci na konsolidovaném základě, pak kapitálová rezerva pro tuto jinou systémově
významnou instituci na individuálním nebo subkonsolidovaném základě podle čl. 4 odst.
1 bodu 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 nesmí být vyšší
než vyšší z těchto hodnot:
a) 1 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nebo
b) kapitálové rezervy vypočtené z celkového objemu rizikové expozice
podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 při použití
sazby kapitálové rezervy pro globální systémově významnou instituci nebo sazby kapitálové
rezervy pro jinou systémově významnou instituci aplikované na skupinu na konsolidovaném
základě.
§ 12w
(1) Česká národní banka přezkoumává určení globálních systémově významných
institucí a jiných systémově významných institucí a zařazení globálních systémově
významných institucí do kategorií systémové významnosti jednou ročně. Česká národní
banka o výsledku přezkumu informuje dotčené systémově významné instituce, Evropskou
komisi, Evropský orgán pro bankovnictví a Evropskou radu pro systémová rizika.
(2) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup aktuální
seznam institucí, které byly určeny jako globální systémově významné nebo jako jiné
systémově významné, a kategorii systémové významnosti, do které byla globální systémově
významná instituce zařazena.
§ 12x
(1) Při vydání opatření obecné povahy podle § 12o až 12r se § 172 a § 173
odst. 1 správního řádu nepoužije. Opatření obecné povahy oznámí Česká národní banka
způsobem umožňujícím dálkový přístup. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem
zveřejnění. Pokud by zveřejnění odůvodnění opatření obecné povahy vydaného podle
§ 12r odst. 3 ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní
banka odůvodnění nezveřejní.
(2) Proti vydanému opatření obecné povahy může banka nebo pobočka zahraniční
banky podat písemné odůvodněné námitky ve lhůtě do 10 pracovních dnů ode dne jeho
oznámení. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením. Podané námitky může
Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení vydaného opatření
obecné povahy.
(3) Česká národní banka zveřejní pravomocné rozhodnutí podle § 12r odst.
3 způsobem umožňujícím dálkový přístup. Pokud by zveřejnění odůvodnění rozhodnutí
ohrozilo stabilitu finančního systému dotčených států, Česká národní banka odůvodnění
nezveřejní.
§ 13
(1) Pobočka banky z jiného než členského státu dodržuje pravidla, která omezují
výši aktiv a podrozvahových položek vůči osobě nebo skupině osob v závislosti na
kapitálu. Tato pravidla zahrnují zejména vymezení velkých expozic, způsob stanovení
jejich hodnoty, vymezení zajištění uznatelného pro výpočet expozic, vymezení expozic,
které lze vyloučit pro účely sledování limitů, a limity na velké expozice.
(2) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla podle odstavce 1.
§ 14
(1) Pobočka banky z jiného než členského státu udržuje trvale svou platební
schopnost. Pobočka banky z jiného než členského státu je povinna dodržovat stanovená
pravidla likvidity a bezpečného provozu; tato pravidla mohou upravovat zejména
a) minimální výši likvidních prostředků, popřípadě skupiny těchto prostředků,
ve vztahu k aktivům nebo ve vztahu k pasívům, popřípadě ke skupině aktiv nebo pasív;
b) omezení a podmínky pro některé druhy úvěrů nebo investic, vkladů,
záruk a závazků;
c) nabývání, financování a posuzování aktiv;
d) omezení a podmínky pro měnové pozice.
(2) Banka je povinna dodržovat pravidla podle odstavce 1 písm. b) až d).
(3) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla podle odstavce 1 pro banky
a pobočky bank z jiných než členských států.
§ 15
(1) Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla postupu podle § 12.
(2) Česká národní banka upraví ve vyhlášce, kterou je zmocněna vydat podle
§ 11a odst. 6, § 12a odst. 4, § 13 odst. 2 a § 14 odst. 3, pravidla a požadavky pro
činnost poboček bank z jiných než členských států způsobem srovnatelným s úpravou
těchto pravidel a požadavků přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím
obezřetnostní požadavky.
§ 16
(1) Banka musí mít předchozí souhlas České národní banky
a) k uzavření smlouvy, na jejímž základě dochází k jakékoliv dispozici
s obchodním závodem nebo jeho částí,
b) k rozhodnutí valné hromady o zrušení banky,
c) k fúzi nebo rozdělení banky nebo převodu jmění na banku jakožto společníka,
d) ke snížení základního kapitálu banky, nejedná-li se o snížení základního
kapitálu banky k úhradě ztráty,
e) k usnesení valné hromady podle § 7a odst. 1 písm. c).
Právní jednání a usnesení valné hromady učiněná bez požadovaného předchozího
souhlasu jsou neplatná. Účastníkem řízení o udělení předchozího souhlasu je pouze
žádající banka; účastníky tohoto řízení jsou rovněž druhá smluvní strana při dispozici
s obchodním závodem nebo jeho částí podle písmene a), další zúčastněné akciové společnosti
při fúzi nebo rozdělení anebo přejímající společník při převodu jmění podle písmene
c).
(2) Banka je povinna informovat Českou národní banku
a) o zamýšlené změně stanov týkající se skutečností, které musí být ve
stanovách uvedeny na základě požadavku zákona,
b) o návrzích personálních změn ve statutárním orgánu, správní radě a
dozorčí radě, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení jejich odborné
způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti,
c) o záměru založit právnickou osobu v zahraničí nebo se na ní majetkově
podílet.
(3) Ustanovením odstavce 1 písm. b) a c) nejsou dotčena ustanovení zvláštního
předpisu.4)
(4) Banka může převést svůj obchodní závod pouze na
a) jinou banku,
b) banku se sídlem na území členského státu, která působí na území České
republiky prostřednictvím své pobočky,
c) zahraniční banku vykonávající na území České republiky bankovní činnosti
prostřednictvím své pobočky na základě licence podle § 5, pokud zahraniční banka
prokáže, že systém pojištění pohledávek z vkladů, který se na vklady převáděné v
rámci prodeje obchodního závodu bude vztahovat, zaručuje oprávněným osobám nejméně
stejný stupeň ochrany, jaký požívaly podle tohoto zákona;
pro pacht obchodního závodu banky se použijí písmena a) až c) obdobně.
(5) Dnem nabytí účinnosti smlouvy o převodu obchodního závodu se banka, která
obchodní závod převedla, zrušuje a vstupuje do likvidace.
§ 16a
(1) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o záměru otevřít
pobočku nebo zastoupení v zahraničí, o záměru poskytovat služby v zahraničí bez založení
pobočky a o případných diskriminačních opatřeních státu, na jehož území pobočka nebo
zastoupení v zahraničí působí nebo mají působit nebo na jehož území jsou nebo mají
být poskytovány služby bez založení pobočky.
(2) Banka postupuje v případě záměru otevřít pobočku nebo poskytovat služby
bez založení pobočky v členském státě v souladu s § 5c až 5m. Totéž platí v případě
záměru poskytovat služby podle § 5d prostřednictvím oprávněné finanční instituce
splňující podmínky podle § 5e odst. 1, která služby bude poskytovat prostřednictvím
své pobočky nebo bez založení pobočky. Po obdržení oznámení o záměru otevřít pobočku
banky nebo oprávněné finanční instituce v zahraničí rozhodne Česká národní banka
ve správním řízení, zda jsou splněny podmínky stanovené právem Evropské unie pro
tyto případy podle § 5c až 5m.
(3) Jestliže Česká národní banka ve správním řízení rozhodne, že podmínky
stanovené právem Evropské unie pro tyto případy podle § 5c až 5m nejsou splněny,
rozhodnutí je soudně přezkoumatelné.
(4) Česká národní banka při výkonu dohledu nad bankou, která vykonává činnost
na území jiného členského státu prostřednictvím pobočky, zohlední při sestavování
plánu dohledových šetření podle § 25e informace získané orgánem dohledu tohoto členského
státu při kontrole na místě.
§ 16b
(1) Zahraniční banka se sídlem na jiném území než území členského státu,
která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky,
je povinna informovat Českou národní banku bez zbytečného odkladu o
a) návrzích personálních změn osob ve vedení této pobočky a k této informaci
předložit podklady nezbytné pro posouzení jejich odborné způsobilosti, důvěryhodnosti
a zkušenosti,
b) všech změnách v údajích a skutečnostech uvedených v žádosti o licenci
předložené v souvislosti se zřízením této pobočky v České republice,
c) snížení finančních zdrojů poskytnutých této pobočce podle § 5 odst.
4 písm. a),
d) skutečnostech a rozhodnutích, které mají dopad na činnost této pobočky
nebo se jí přímo týkají, zejména o záměru zrušit tuto pobočku nebo prodat část obchodního
závodu, kterého je tato pobočka součástí,
e) změně svých stanov,
f) své nepříznivé finanční situaci, která by mohla ovlivnit činnost této
pobočky,
g) mimořádné situaci na finančním trhu země svého sídla, včetně takového
nepříznivého vývoje na tomto trhu, v jehož důsledku by mohlo dojít k ohrožení likvidity
tohoto trhu nebo stability finančního systému.
(2) Zahraniční banka se sídlem na jiném území než území členského státu,
která vykonává na území České republiky bankovní činnosti prostřednictvím své pobočky,
je povinna informovat o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na tuto
pobočku orgán dohledu země sídla zahraniční banky.
§ 17
(1) Banka může nabýt podíl v jiné právnické osobě, založit jinou právnickou
osobu nebo podílet se na jejím založení, pokud
a) se nestane společníkem s neomezeným ručením,
b) nejde o osobu, která má na této bance kvalifikovanou účast, ledaže
jde o účastnické cenné papíry této osoby držené krátkodobě za účelem obchodování
a banka dodrží pravidla pro nabývání, financování a posuzování aktiv stanovené Českou
národní bankou podle § 14 odst. 1 písm. c),
c) nejsou právní nebo jiné překážky pro poskytování informací touto osobou
bance a pro poskytování těchto informací bankou pro účely dohledu nad činností banky
a je zachována průhlednost konsolidačního celku, jehož členem je banka, a úzké propojení
v rámci konsolidačního celku nebrání výkonu dohledu nad činností banky, nebo
d) investice je v souladu s celkovou strategií banky a banka řídí rizika
s touto investicí spojená zejména z hlediska případných závazků banky z toho plynoucích.
(2) Banka je povinna bez zbytečného odkladu oznámit České národní bance nabytí
kvalifikované účasti. Na žádost České národní banky je povinna prokázat splnění podmínek
podle odstavce 1.
(3) Podílem se rozumí i nepřímý podíl (§ 17a odst. 1) nebo součet nepřímých
podílů.
§ 17a
(1) Nepřímým podílem se rozumí podíl držený prostřednictvím osoby nebo osob,
které jsou ovládány.
(2) Finanční institucí se pro účely tohoto zákona rozumí finanční instituce
podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(3) Institucí se pro účely tohoto zákona rozumí úvěrová instituce podle čl.
4 odst. 1 bodu 1 a investiční podnik podle čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(4) Kvalifikovanou účastí se pro účely tohoto zákona rozumí kvalifikovaná
účast podle čl. 4 odst. 1 bodu 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(5) Pro účely výpočtu kvalifikované účasti na bance se započítávají i
podíly na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech,
a) kterými disponuje jiná osoba, která jedná ve shodě s osobou uvedenou
v § 20 odst. 3,
b) se kterými má osoba uvedená v § 20 odst. 3 možnost dočasně disponovat
za protiplnění,
c) které byly osobě uvedené v § 20 odst. 3 poskytnuty jako zajištění,
pokud tato osoba uveřejní prohlášení, že bude tato hlasovací práva vykonávat,
d) ke kterým má osoba uvedená v § 20 odst. 3 doživotní užívací právo,
e) kterými disponuje ve smyslu písmen a) až d) osoba ovládaná osobou
uvedenou v § 20 odst. 3,
f) které osoba uvedená v § 20 odst. 3 spravuje, obhospodařuje nebo jsou
u ní uloženy, jestliže jí nebyly vlastníkem uděleny zvláštní pokyny týkající se hlasování,
g) které má možnost svým jménem na účet osoby uvedené v § 20 odst. 3
vykonávat jiná osoba, nebo
h) která jsou vykonávána osobou uvedenou v § 20 odst. 3 na základě plné
moci, může-li tato práva vykonávat podle svého uvážení a jestliže jí nebyly zmocnitelem
uděleny žádné zvláštní pokyny týkající se hlasování.
(6) Do výpočtu podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance
se nezapočítají hlasovací práva z účastnických cenných papírů, která se vztahují
k cenným papírům, která má banka nebo osoba, která má oprávnění jiného členského
státu působit jako banka, ve své moci v přímé souvislosti s upisováním nebo umisťováním
cenných papírů4b), pokud hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje
do řízení emitenta těchto cenných papírů a jestliže tyto cenné papíry zcizí do 1
roku ode dne jejich nabytí.
(7) Tvůrce trhu podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu do
podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance nezapočítává hlasovací
práva, která nepřesahují podíl ve výši 5 % na všech hlasovacích právech banky, pokud
tato hlasovací práva nevykonává ani jiným způsobem nezasahuje do řízení banky.
(8) Osoba ovládající osobu, která má povolení k obhospodařování majetku
zákazníků podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, nebo zahraniční
osobu, která má povolení jiného členského státu k poskytování obdobné investiční
služby, do podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance nezapočítává
podíly na hlasovacích právech, která se vztahují k majetku, který obhospodařuje ovládaná
osoba, pokud
a) ovládaná osoba hlasovací práva vykonává pouze podle písemného příkazu
zákazníka, nebo
b) ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích
práv.
(9) Ovládající osoba obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního
investičního fondu do podílu na hlasovacích právech plynoucích z účasti na bance
nezapočítává hlasovací práva, která jsou spojena s majetkem v investičních fondech
a zahraničních investičních fondech, který obhospodařuje tato ovládaná osoba, pokud
ovládající osoba nezasahuje žádným způsobem do výkonu těchto hlasovacích práv.
(10) Podmínky uvedené v odstavci 8 nebo 9 platí pro ovládající osobu,
pouze pokud zašle bez zbytečného odkladu České národní bance
a) údaje o ovládané osobě uvedené v odstavci 8 nebo 9, s uvedením orgánů,
jejichž dohledu podléhají,
b) prohlášení o splnění podmínek stanovených v odstavci 8 nebo 9 a
c) změny v údajích uvedených v písmenu a) nebo změny v prohlášení uvedeném
v písmenu b).
(11) Ovládající osoba podle odstavce 8 nebo 9 na vyžádání České národní
banky bez zbytečného odkladu doloží, že
a) ovládající osoba a ovládaná osoba má organizační uspořádání umožňující,
aby hlasovací práva byla vykonávána v souladu s odstavcem 8 písm. b) nebo odstavcem
9,
b) v případě, kdy je ovládající osoba zákazníkem jí ovládané osoby, z
písemné dokumentace vyplývá, že je jejich vztah obvyklý styku s ostatními zákazníky.
(12) Podnikem pomocných služeb se pro účely tohoto zákona rozumí podnik pomocných
služeb podle čl. 4 odst. 1 bodu 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
575/2013.
§ 18
(1) Banka nesmí provádět s osobami, které k ní mají zvláštní vztah (§ 19),
obchody, které vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku by nebyly provedeny s ostatními
klienty. Pobočka banky z jiného než členského státu nesmí provádět s osobami, které
k ní nebo k této zahraniční bance mají zvláštní vztah (§ 19), obchody, které by vzhledem
ke své povaze, účelu nebo riziku nebyly provedeny s ostatními klienty.
(2) Banka poskytuje osobám podle odstavce 1 úvěry nebo zajištění závazků,
jen rozhodne-li o tom představenstvo nebo správní rada banky na základě rozboru příslušného
bankovního obchodu a finanční situace žadatele. Pobočka banky z jiného než členského
státu poskytuje osobám podle odstavce 1 úvěry nebo zajištění závazků, jen rozhodne-li
o tom statutární orgán této zahraniční banky nebo jiný orgán nebo osoba, které tento
statutární orgán určil, na základě rozboru příslušného bankovního obchodu a finanční
situace žadatele.
§ 19
(1) Za osoby, které mají k bance zvláštní vztah, se pro účely tohoto
zákona považují
a) členové statutárního orgánu banky;
b) členové správní rady a dozorčí rady banky a členové výboru pro audit25),
rizika, odměňování a jmenování;
c) osoby ovládající banku, osoby s kvalifikovanou účastí na těchto osobách
a členové vedení těchto osob;
d) osoby blízké členům statutárního orgánu banky, členům správní rady
a členům dozorčí rady banky, členům výboru pro audit, rizika, odměňování a jmenování
a osobám ovládajícím banku;
e) právnické osoby, ve kterých některá z osob uvedených pod písmeny a),
b) a c) má "kvalifikovanou účast;
f) osoby s kvalifikovanou účastí na bance a jakákoliv osoba jimi ovládaná;
g) členové bankovní rady České národní banky;
h) osoby, které banka ovládá.
(2) Na zahraniční banku se sídlem na jiném území než území členského státu,
která vykonává bankovní činnosti na území České republiky prostřednictvím své pobočky,
a tuto pobočku se použije odstavec 1 přiměřeně. Za osobu mající k této pobočce zvláštní
vztah se pro účely tohoto zákona považují i osoby ve vedení pobočky.
§ 19a
(1) Obchody s cennými papíry a obchody s právy spojenými s cennými papíry
nebo odvozenými od cenných papírů podle zvláštního zákona5a) na vlastní účet nebo
ze svého majetku může banka provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro banku,
zejména za nejvýhodnější cenu, které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout.
(2) Vynaložení odborné péče prokazuje banka zejména tím, že
a) u jednotlivých
prodejů, nákupů a ostatních obchodů porovnává nabídky cen, případně doloží nevhodnost
či nemožnost posouzení více nabídek,
b) dokumentuje způsob provedení obchodu, kontroluje
objektivnost evidovaných údajů a předchází riziku vlastních finančních ztrát,
c)
provádí analýzu ekonomické výhodnosti obchodů z veřejně dostupných informací,
d)
vypracuje investiční a obchodní strategii, které jsou podkladem pro provádění jednotlivých
operací.
(3) Vynaložení odborné péče bankou představuje zejména provádění obchodů
v rámci automatizovaných obchodních systémů, popřípadě jiným způsobem, při kterém
však musí být banka schopna doložit zejména důvody výhodnosti tohoto postupu pro
banku a její klienty.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočku banky z jiného než
členského státu.
§ 19b
(1) Banka je povinna zabránit při provádění obchodů s investičními nástroji
využívání informací získaných v souvislosti s jejími úvěrovými obchody a naopak.
(2) Ke splnění povinností uvedených v odstavci 1 je banka povinna zejména
učinit ve svém organizačním, řídicím a kontrolním systému opatření zajišťující oddělení
úvěrových obchodů a obchodů s investičními nástroji.
(3) Úvěrovými obchody se rozumí činnosti týkající se poskytování úvěrů a
záruk.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočku banky z jiného než
členského státu.
§ 20
(1) Banka může vydávat akcie, s nimiž je spojeno hlasovací právo, pouze jako
akcie zaknihované.
(2) Kromě akcií, s nimiž je spojeno hlasovací právo, mohou být bankou vydávány
prioritní akcie. S těmito akciemi však není spojeno hlasovací právo, a to ani v případech,
kdy zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev stanoví jinak.
(3) Osoba nebo osoby jednající ve shodě musejí mít souhlas České národní
banky
a) k nabytí kvalifikované účasti na bance,
b) ke zvýšení kvalifikované účasti na bance tak, že dosáhne nebo překročí
20 %, 30 % nebo 50 %, nebo
c) k tomu, aby se staly osobami ovládajícími banku,
a to i v případě, že tyto osoby hlasovací práva spojená s takto nabytou
účastí na bance nevykonávají; nevykonáváním hlasovacích práv nedochází ke změně podílu
na hlasovacích právech těchto ani jiných osob.
(4) Česká národní banka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne přijetí žádosti
o souhlas podle odstavce 3 písemně žadateli potvrdí její přijetí a uvědomí jej o
dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci
6. Žádost obsahuje údaje o osobě nebo osobách hodlajících nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou
účast na bance nebo banku ovládnout, údaje o bance, na které má být tato účast nabyta,
zvýšena nebo která má být ovládnuta, údaj o celkové výši podílu, který žadatel na
této bance nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti dosáhne nebo ovládnutím získá,
a údaje o osobě, která podíl na žadatele převádí. K žádosti žadatel přiloží doklady
nezbytné pro posouzení žádosti z hlediska splnění podmínek uvedených v odstavci 9.
Žádost o udělení souhlasu lze podat pouze na předepsaném tiskopise, ke kterému žadatel
přiloží doklady osvědčující splnění podmínek uvedených v odstavci 9. Vzory tiskopisů
a obsah jejich příloh stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(5) Česká národní banka požádá o stanovisko orgán dohledu jiného členského
státu Evropské unie po přijetí žádosti o udělení souhlasu v případech uvedených v
odstavci 3, jestliže osobou s kvalifikovanou účastí na osobě, která o udělení souhlasu
žádá, je osoba, která má povolení orgánu dohledu tohoto členského státu působit jako
banka, pojišťovna, zajišťovna, investiční společnost nebo poskytovatel investičních
služeb, nebo je ovládající osobou takovéto osoby.
(6) Je-li podaná žádost neúplná nebo trpí-li jinými vadami, Česká národní
banka nejpozději 50. den běhu lhůty stanovené v odstavci 7 písemně vyzve žadatele
k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě k předložení dalších informací nezbytných
pro posouzení žádosti, přičemž přijetí vyžádaných informací Česká národní banka žadateli
písemně potvrdí ve lhůtě uvedené v odstavci 4. Dnem odeslání této výzvy se běh lhůty
stanovené v odstavci 7 přerušuje, a to nejdéle na dobu 20 pracovních dnů. Běh lhůty
stanovené v odstavci 7 se přerušuje až na dobu 30 pracovních dnů, pokud žadatel
a) má bydliště, sídlo nebo místo podnikání ve státě, který není členským
státem, nebo
b) nepodléhá dohledu orgánu členského státu Evropské unie vykonávajícího
dohled nad bankami, pojišťovnami, zajišťovnami, poskytovateli investičních služeb
nebo obhospodařovateli zahraničních investičních fondů.
(7) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 pracovních
dnů ode dne odeslání písemného potvrzení o přijetí žádosti podle odstavce 3. Pokud
Česká národní banka v této lhůtě rozhodnutí nevydá, platí, že souhlas byl udělen.
To neplatí v případě žádosti o souhlas podané podle odstavce 12. Souvisí-li rozhodnutí
o žádosti s přechodem činnosti na soukromého nabyvatele podle zákona upravujícího
ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu, postupuje Česká národní banka
tak, aby realizace přechodu této činnosti nebyla zpožděna a aby nebylo bráněno dosažení
účelu řešení krize.
(8) Česká národní banka při posuzování žádosti zkoumá pouze splnění podmínek
uvedených v odstavci 9 a nepřihlíží při tom k ekonomickým potřebám trhu.
(9) Česká národní banka žádosti vyhoví, pokud z hlediska možného vlivu
na výkon činnosti banky jsou splněny tyto podmínky:
a) osoby, které žádají o udělení souhlasu, jsou důvěryhodné,
b) osoby, které jsou navrhovány za členy statutárního orgánu, členy správní
rady, členy dozorčí rady a osoby ve vrcholném vedení banky, které zastávají v bance
výkonné funkce a jsou odpovědné vedení banky za její každodenní řízení, splňují bez
zjevných pochybností podmínku důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a zkušeností,
c) dostatečný objem, průhlednost původu a nezávadnost finančních zdrojů
žadatele ve vztahu k vykonávaným a plánovaným činnostem v bance,
d) banka bude i nadále schopna plnit pravidla obezřetného podnikání na
individuálním i konsolidovaném základě,
e) struktura konsolidačního celku, do kterého má být banka zahrnuta,
nebrání účinnému dohledu nad bankou, účinné výměně informací mezi Českou národní
bankou a orgánem dohledu jiného členského státu, který vykonává dohled nad finančním
trhem, nebo neznesnadňuje výkon působnosti jednotlivých orgánů dohledu nad tímto
konsolidačním celkem a nad osobami zahrnutými do tohoto konsolidačního celku, a
f) v souvislosti s navrhovaným nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti
na bance nevznikají důvodné obavy, že by mohlo dojít k porušení zákona upravujícího
opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nebo
že už k takovému porušení došlo.
(10) Pokud Česká národní banka při posuzování žádosti o souhlas shledá, že
podmínky uvedené v odstavci 9 nejsou splněny a souhlas nelze udělit, vyrozumí písemně
o tomto zjištění žadatele do 2 pracovních dnů ode dne učinění tohoto zjištění. Česká
národní banka může odůvodnění zamítavého rozhodnutí o žádosti o souhlas uveřejnit,
a to na žádost žadatele nebo i bez této žádosti.
(11) Osoba, která bez předchozího souhlasu České národní banky nabude nebo
zvýší kvalifikovanou účast na bance nebo ji ovládne, je povinna informovat neprodleně
o této skutečnosti Českou národní banku a bez zbytečného odkladu ji požádat o souhlas
podle odstavce 3.
(12) Souhlas podle odstavce 11 lze v případech zvláštního zřetele hodných
udělit i následně.
(13) Nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na bance nebo její ovládnutí
bez předchozího souhlasu České národní banky nemá za následek neplatnost právního
jednání, na základě kterého k těmto změnám v účastech na bance došlo, avšak hlasovací
práva spojená s takto nabytou účastí nesmějí být vykonávána, a to do doby udělení
tohoto souhlasu.
(14) V rozhodnutí o žádosti Česká národní banka
a) může omezit lhůtu pro nabytí účasti podle odstavce 3,
b) uvede závěry vyplývající ze stanovisek, která obdržela postupem podle
odstavce 5 před vydáním rozhodnutí.
(15) Osoba nebo osoby jednající ve shodě bez zbytečného odkladu oznámí
České národní bance, že
a) snižují svoji kvalifikovanou účast na bance tak, že klesne pod 50
%, 30 % nebo 20 % nebo ji zcela pozbývají, nebo
b) snižují svoji kvalifikovanou účast na bance tak, že ji přestávají
ovládat.
(16) Oznámení podle odstavce 15 obsahuje údaje o osobě nebo osobách snižujících
nebo pozbývajících svoji kvalifikovanou účast na bance nebo o osobě nebo osobách
přestávajících ji ovládat, údaje o bance, na které je tato účast snížena nebo pozbyta
nebo která přestane být ovládána, údaj o celkové výši podílu na této bance po jejím
snížení a údaje o osobě nebo osobách, které podíl na bance nabývají nebo zvyšují.
(17) Banka je povinna písemně informovat Českou národní banku o všech změnách,
pokud tyto změny podléhají postupu podle odstavce 3 nebo 15, a to neprodleně po zjištění
rozhodných skutečností.
(18) Banka, jejíž akcie jsou přijaté k obchodování na regulovaném trhu, oznámí
alespoň jednou ročně České národní bance jména nebo názvy svých akcionářů držících
kvalifikované účasti a výši těchto účastí.
§ 20a
(1) V případech, kdy účast na bance byla nabyta bez předchozího souhlasu
České národní banky podle § 20 odst. 3 nebo po lhůtě podle § 20 odst. 14 a nebyl
udělen souhlas podle § 20 odst. 12, a dále v případech, kdy osoba nesplní oznamovací
povinnost podle § 20 odst. 11 nebo Česká národní banka zjistí, že působení osoby
nebo osob s kvalifikovanou účastí na bance je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání
banky, popřípadě lze takové působení důvodně očekávat, Česká národní banka ve správním
řízení pozastaví majiteli akcií, který má sám nebo jednáním ve shodě s jinou osobou
kvalifikovanou účast na bance, výkon těchto akcionářských práv:
a) účastnit se a hlasovat na valné hromadě,
b) požádat o svolání valné hromady.
Pozastavit lze pouze výkon všech uvedených práv. Podání opravného prostředku
proti rozhodnutí o pozastavení akcionářských práv nemá odkladný účinek.
(2) V případech, kdy je banka ovládána podle § 20 odst. 3 písm. c) bez předchozího
souhlasu České národní banky nebo po lhůtě podle § 20 odst. 11 a nebyl udělen souhlas
podle § 20 odst. 12, a dále v případech, kdy Česká národní banka zjistí, že působení
řídící osoby je na újmu řádnému a obezřetnému podnikání banky, popřípadě lze takové
působení důvodně očekávat, Česká národní banka ve správním řízení pozastaví účinnost
smlouvy umožňující řízení banky jako řízené osoby řídící osobou a uloží bance ukončit
vztah založený touto smlouvou v nejbližší možné době, kterou umožňuje tato smlouva,
občanský zákoník nebo jiný právní předpis. Ustanovení § 26aa odst. 2 platí obdobně.
Rozhodnutí o pozastavení účinnosti ovládací smlouvy zveřejní Česká národní banka
v obchodním věstníku.
(3) Banka je povinna předložit České národní bance výpis všech akcionářů
a správců z emise akcií banky, pořízený ke dni, který o 7 dní předchází dni konání
valné hromady. Tento výpis musí být bankou doručen České národní bance nejpozději
6 dní před konáním valné hromady. Česká národní banka schválí seznam akcionářů uvedených
ve výpisu z emise akcií banky nebo v písemném vyjádření k výpisu z emise akcií banky,
označí bez zbytečného odkladu ty akcionáře, kterým byla již dříve pozastavena jejich
akcionářská práva, se kterými se vede správní řízení o pozastavení akcionářských
práv, nebo u kterých nově shledala důvod pro pozastavení akcionářských práv, a výpis,
spolu se svým vyjádřením vrátí bance nejpozději v den předcházející dni konání valné
hromady.
(4) Banka nesmí na valné hromadě připustit účast osoby, označené Českou národní
bankou v jejím vyjádření k výpisu z emise akcií banky podle odstavce 3, jakož i účast
osoby, neuvedené ve výpisu z emise akcií banky nebo osob těmito osobami zmocněných.
Jestliže Česká národní banka ve svém vyjádření k výpisu z emise akcií banky označí
osobu, u které nově shledala důvody pro pozastavení akcionářských práv, je tím zahájeno
správní řízení podle odstavce 1, pokud s označeným akcionářem nebylo správní řízení
v téže věci zahájeno již dříve, přičemž označení této osoby má účinky předběžného
opatření.11)
(5) Bez písemného vyjádření České národní banky k výpisu z emise akcií banky
se valná hromada banky nesmí konat.
(6) Česká národní banka může navrhnout, aby soud vyslovil za podmínek stanovených
zvláštním právním předpisem neplatnost usnesení valné hromady banky, pokud je v rozporu
s právními předpisy nebo stanovami.
(7) V důsledku toho, že vlastníkovi akcií byla pozastavena akcionářská práva
podle odstavce 1, nedochází ke změně podílu na hlasovacích právech akcionáře ani
jiných osob.
(8) Centrální depozitář je povinen kdykoliv na žádost poskytnout České národní
bance výpis z emise akcií banky s uvedením všech vlastníků akcií banky, a to i tehdy,
vede-li centrální depozitář tyto akcie na účtu zákazníků.
§ 20b
(1) Česká národní banka vede bance, která je účastníkem platebního systému
provozovaného Českou národní bankou, účet mezibankovního platebního styku v českých
korunách. Účet mezibankovního platebního styku nemůže být předmětem výkonu rozhodnutí
nebo předběžného opatření.
(2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje i na pobočky zahraničních bank.
§ 20c
(1) Jestliže banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo na území České republiky
nezúčtovaly částku platební transakce v české měně nebo nepoužily bankovní spojení
v souladu s příkazem klienta a způsobily tím nesprávné provedení platební transakce,
je banka, která vede účet neoprávněného příjemce, povinna na podnět banky nebo spořitelního
a úvěrního družstva, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, odepsat
z tohoto účtu nesprávně zúčtovanou částku a vydat ji bance nebo spořitelnímu a úvěrnímu
družstvu, které nesprávné provedení platební transakce způsobily, k nápravě nesprávně
provedené platební transakce v souladu se zákonem upravujícím platební styk, a dále
je banka oprávněna uvést účet neoprávněného příjemce do stavu, v němž by byl, kdyby
k nesprávnému provedení platební transakce nedošlo (dále jen „opravné zúčtování“).
(2) Podnět podle odstavce 1 lze dát do 3 měsíců ode dne vzniku chyby, v jejímž
důsledku došlo k nesprávnému provedení platební transakce.
(3) Opravné zúčtování k tíži účtů správců daní se nepřipouští; banka, která
nesprávné provedení platební transakce způsobila, požádá o vrácení částky příslušného
správce daně.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na pobočky zahraničních bank.
§ 20d
(1) Česká národní banka může vydat opatření obecné povahy na základě a v
mezích přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky
tam, kde tento přímo použitelný předpis umožňuje příslušnému orgánu udělit výjimku
nebo upravit použití stanovených pravidel bankám nebo skupině druhově určených bank.
(2) Návrh opatření obecné povahy se zveřejní pouze na úřední desce České
národní banky. Koná-li se veřejné projednání návrhu o opatření obecné povahy, oznámí
Česká národní banka dobu a místo jeho konání na úřední desce České národní banky.
(3) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce
České národní banky.
(4) Proti vydanému opatření obecné povahy mohou podat písemné odůvodněné
námitky pouze banky nebo pobočky zahraničních bank, a to ve lhůtě do 10 pracovních
dnů ode dne jeho zveřejnění. Podané námitky vyřídí Česká národní banka sdělením.
Podané námitky může Česká národní banka využít jako podklad pro změnu nebo zrušení
vydaného opatření obecné povahy.
ČÁST OSMÁ
BANKOVNÍ DOHLED NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ
§ 26c
(1) Bankovním dohledem na konsolidovaném základě se rozumí sledování a regulace
rizik u konsolidačních celků, jejichž součástí je banka, za účelem omezení rizik,
kterým je banka vystavena z hlediska její účasti v konsolidačním celku.
(2) Bankovní dohled na konsolidovaném základě není dohledem nad jednotlivými
osobami zahrnutými do konsolidačního celku a nenahrazuje se jím výkon bankovního
dohledu na individuálním základě nad bankami podle tohoto zákona ani dohled nad obchodníky
s cennými papíry, spořitelními a úvěrními družstvy a finančními institucemi podle
zvláštních právních předpisů.
(3) Při výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká národní banka spolupracuje
s orgány dohledu nad bankami, obchodníky s cennými papíry a finančními institucemi
v zahraničí a má právo si s těmito orgány vyměňovat informace. Ustanovení § 25a tím
není dotčeno.
(4) Česká národní banka může za účelem výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném
základě provést kontrolu na místě v osobách zahrnutých do konsolidačního celku nebo
požádat o její provedení příslušný zahraniční orgán dohledu. Česká národní banka
informuje o zahájení, účelu a výsledcích kontroly na místě příslušný zahraniční orgán
dohledu nad kontrolovanou osobou. Ustanovení § 25a tím není dotčeno.
(5) Požaduje-li Česká národní banka informace potřebné pro výkon bankovního
dohledu na konsolidovaném základě, o kterých ví, že již byly členem konsolidačního
celku poskytnuty jinému orgánu dohledu, přednostně požádá o takové informace tento
orgán.
(6) Výkon bankovního dohledu prováděný Českou národní bankou nad členem skupiny
evropské ovládající banky [§ 26d odst. 1 písm. m)] nebo nad členem skupiny evropské
finanční holdingové osoby [§ 26d odst. 1 písm. o)] je založen na písemných ujednáních
o koordinaci a spolupráci s orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě
nad touto skupinou. Takovému orgánu dohledu lze těmito ujednáními svěřit úkoly týkající
se této koordinace a spolupráce.
(7) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném základě
nad skupinou evropské ovládající banky nebo nad skupinou evropské finanční holdingové
osoby, musí mít písemná ujednání o koordinaci a spolupráci s orgány vykonávajícími
dohled nad členy této skupiny. České národní bance lze těmito ujednáními svěřit úkoly
týkající se této koordinace a spolupráce.
(8) Namísto České národní banky je orgán dohledu jiného členského státu vykonávající
dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky nebo evropské
finanční holdingové osoby příslušný k výkonu bankovního dohledu v souladu s právem
Evropské unie17) nad členem této skupiny se sídlem v České republice, a to v rozsahu
a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou. Tato mezinárodní smlouva vždy stanoví
podmínky, za kterých má Česká republika nárok na regresní úhradu vůči orgánu dohledu
jiného členského státu nebo vůči členskému státu, na jehož území má tento orgán sídlo,
jestliže nahradila škodu nebo nemajetkovou újmu, kterou tento orgán při výkonu dohledu
způsobil nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Při výkonu bankovního
dohledu orgánem dohledu jiného členského státu se použije právní řád České republiky.
Odpovědnost za škodu způsobenou orgánem dohledu jiného členského státu jeho rozhodnutím
nebo nesprávným úředním postupem při výkonu bankovního dohledu se posuzuje podle
zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci18).
(9) Namísto orgánu dohledu jiného členského státu vykonávajícího dohled na
konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky je Česká národní banka,
vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské ovládající banky
nebo nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, příslušná k výkonu dohledu
v souladu s právem Evropské unie17) nad členem této skupiny se sídlem v jiném členském
státě, a to v rozsahu a za podmínek stanovených mezinárodní smlouvou.
(10) Odstavce 6 až 9 se použijí obdobně pro výkon dohledu na konsolidovaném
základě nad odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou.
§ 26d
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) konsolidačním celkem skupina ovládající banky, skupina zahraniční
ovládající banky, skupina finanční holdingové osoby anebo skupina smíšené holdingové
osoby, přičemž konsolidační celek tvoří nejméně dvě osoby,
b) ovládající bankou banka, jejíž ovládaná osoba nebo přidružená osoba
je bankou, spořitelním a úvěrním družstvem, zahraniční bankou, finanční institucí,
obchodníkem s cennými papíry, zahraničním obchodníkem s cennými papíry nebo podnikem
pomocných služeb,
c) finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 20 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
d) smíšenou holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 22 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
e) smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu
21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f) skupinou ovládající banky skupina tvořená bankou a jí ovládanými osobami
a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními institucemi nebo podnikem
pomocných služeb,
g) skupinou finanční holdingové osoby skupina tvořená finanční holdingovou
osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními
institucemi nebo podnikem pomocných služeb,
h) skupinou smíšené holdingové osoby skupina tvořená smíšenou holdingovou
osobou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními
institucemi nebo podnikem pomocných služeb,
i) přidruženou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu 35 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
j) zahraniční ovládající bankou zahraniční banka, jejíž ovládanou osobou
je banka,
k) skupinou zahraniční ovládající banky skupina tvořená zahraniční ovládající
bankou a jí ovládanými osobami a přidruženými osobami, které jsou institucemi, finančními
institucemi nebo podnikem pomocných služeb,
l) tuzemskou ovládající bankou ovládající banka, která současně není
osobou ovládanou jinou bankou, finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční
holdingovou osobou se sídlem v České republice,
m) evropskou ovládající bankou ovládající banka nebo zahraniční ovládající
banka, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v členském státě, a která není
ovládána jinou bankou nebo zahraniční bankou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu
činnosti v jakémkoli členském státě, ani není ovládána finanční holdingovou osobou
nebo smíšenou finanční holdingovou osobou, která má sídlo v jakémkoli členském státě,
n) tuzemskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu
30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
o) evropskou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst. 1 bodu
31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
p) tuzemskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst.
1 bodu 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
q) evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou osoba podle čl. 4 odst.
1 bodu 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
r) odpovědnou bankou ve skupině finanční holdingové osoby banka ovládaná
finanční holdingovou osobou se sídlem
1. v České republice,
2. v jiném členském státě,
pokud tato finanční holdingová osoba zároveň neovládá zahraniční banku, které bylo
uděleno oprávnění k výkonu činnosti v tomto členském státě, ani zahraniční banku
s větší bilanční sumou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném členském
státě, nebo
3. v jiném než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila podle
§ 26e odst. 6 od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou
této finanční holdingové osoby;
je-li v konsolidačním celku podle bodů 1 až 3 více bank, odpovědnou bankou ve skupině
finanční holdingové osoby se rozumí banka s největší bilanční sumou,
s) odpovědnou bankou ve skupině zahraniční ovládající banky banka ovládaná
zahraniční ovládající bankou, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v jiném
než členském státě, pokud Česká národní banka neupustila podle § 26e odst. 6 od výkonu
bankovního dohledu na konsolidovaném základě nad skupinou této zahraniční ovládající
banky; je-li v takovémto konsolidačním celku více bank, odpovědnou bankou ve skupině
zahraniční ovládající banky se rozumí banka s největší bilanční sumou,
t) odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou banka
ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou se sídlem
1. v České republice,
2. v
jiném členském státě, pokud tato smíšená finanční holdingová osoba zároveň neovládá
zahraniční banku, které bylo uděleno oprávnění k výkonu činnosti v tomto členském
státě, ani zahraniční banku s větší bilanční sumou, které bylo uděleno oprávnění
k výkonu činnosti v jiném členském státě, nebo
3. v jiném než členském státě, pokud
Česká národní banka neupustila podle § 26e odst. 6 od výkonu bankovního dohledu na
konsolidovaném základě;
je-li v konsolidačním celku podle bodů 1 až 3 více bank, odpovědnou bankou ovládanou
smíšenou finanční holdingovou osobou se rozumí banka s největší bilanční sumou,
u) konsolidovaným základem konsolidovaný základ podle čl. 4 odst. 1 bodu
48 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(2) V případě, kdy vazby v rámci konsolidačního celku jsou takového charakteru,
že není možné jednoznačně určit ovládající osobu nebo její typ, je Česká národní
banka oprávněna určit v dohodě s příslušným zahraničním orgánem dohledu nad bankami
nebo finančními institucemi ovládající osobu konsolidačního celku nebo její typ.
(3) Z dohledu nad konsolidačním celkem jsou vyjmuti obchodníci s cennými
papíry, kteří nejsou uvedení v § 8a odst. 1 až 3 zákona o podnikání na kapitálovém
trhu.
§ 26e
(1) Česká národní banka vykonává bankovní dohled na konsolidovaném základě
nad skupinou ovládající banky a nad skupinou zahraniční ovládající banky, jejímž
členem je odpovědná banka ve skupině zahraniční ovládající banky. Skupina ovládající
banky ovládané tuzemskou ovládající bankou nebo tuzemskou finanční holdingovou osobou
podléhá bankovnímu dohledu na konsolidovaném základě, jen pokud je členem této skupiny
zahraniční banka, obchodník s cennými papíry nebo finanční instituce, které mají
sídlo v jiném než členském státě.
(2) Česká národní banka vykonává bankovní dohled na konsolidovaném základě
nad skupinou finanční holdingové osoby, jejímž členem je odpovědná banka ve skupině
finanční holdingové osoby, a nad odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou
osobou. Skupina finanční holdingové osoby ovládané tuzemskou ovládající bankou nebo
tuzemskou finanční holdingovou osobou podléhá bankovnímu dohledu na konsolidovaném
základě, jen pokud je členem této skupiny zahraniční banka, obchodník s cennými papíry
nebo finanční instituce, které mají sídlo v jiném než členském státě.
(3) Česká národní banka
a) vykonává dohled nad skupinou finanční holdingové osoby, která nesplňuje
podmínky podle odstavce 2 věty první, nebo
b) upustí od výkonu dohledu nad skupinou finanční holdingové osoby, která
splňuje podmínky podle odstavce 2 věty první, jestliže se tak dohodne s příslušným
orgánem dohledu členského státu a jestliže se jim jeví určení odpovědné banky ve
skupině finanční holdingové osoby podle kritérií stanovených tímto zákonem [§ 26d
odst. 1 písm. r)] jako nevhodné, zejména s ohledem na význam bank nebo zahraničních
bank, které jsou členy tohoto konsolidačního celku, pro finanční trh v dotčených
členských státech. V takovém případě si však Česká národní banka nebo příslušný orgán
dohledu předem vyžádají stanovisko odpovědné banky ve skupině finanční holdingové
osoby nebo evropské finanční holdingové osoby, které jsou členy dotčeného konsolidačního
celku. Pokud Česká národní banka postupuje podle písmene a), určí banku, která bude
plnit povinnosti odpovědné banky ve skupině finanční holdingové osoby.
(4) Odstavec 3 se použije obdobně pro výkon dohledu na konsolidovaném základě
nad odpovědnou bankou ovládanou smíšenou finanční holdingovou osobou.
(5) Česká národní banka vykonává bankovní dohled na konsolidovaném základě
nad skupinou smíšené holdingové osoby.
(6) Česká národní banka může upustit od výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném
základě nad konsolidačním celkem, má-li ovládající osoba sídlo ve státě, který není
členským státem, pokud je nad tímto konsolidačním celkem vykonáván srovnatelný bankovní
dohled na konsolidovaném základě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
upravujícího obezřetnostní požadavky. Před tímto rozhodnutím Česká národní banka
požádá o stanovisko orgán dohledu nad zahraniční bankou se sídlem v jiném členském
státě, která je členem stejného konsolidačního celku, a Evropský orgán pro bankovnictví.
Není-li vykonáván srovnatelný bankovní dohled na konsolidovaném základě nad tímto
konsolidačním celkem, Česká národní banka může požadovat po členovi konsolidačního
celku založení finanční holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby na
území České republiky nebo jiného členského státu. Postup podle věty třetí Česká
národní banka oznámí orgánu dohledu nad bankou se sídlem v jiném členském státě,
která je členem stejného konsolidačního celku, a Evropské komisi a Evropskému orgánu
pro bankovnictví.
§ 26f
(1) Ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční holdingové
osoby, odpovědná banka ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou, odpovědná banka
ve skupině zahraniční ovládající banky a banka ve skupině smíšené holdingové osoby,
jež jsou členy konsolidačního celku podléhajícího bankovnímu dohledu České národní
banky, jsou povinny dodržovat na konsolidovaném základě
a) požadavky na řídicí a kontrolní systém (§ 8b),
b) strategie a postupy pro vyhodnocování a změny vnitřně stanoveného
kapitálu (§ 12c),
c) požadavky podle § 26g odst. 4.
(2) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku jsou povinny na vyžádání sdělovat
České národní bance přímo nebo prostřednictvím banky podle odstavce 1 veškeré informace
potřebné pro provádění dohledu na konsolidovaném základě.
§ 26g
(1) Osoby zahrnuté do konsolidačního celku musejí vytvořit odpovídající kontrolní
mechanismy zajišťující správnost poskytovaných informací pro účely bankovního dohledu
na konsolidovaném základě.
(2) Tuzemská ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční holdingové
osoby, odpovědná banka ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou a odpovědná
banka ve skupině zahraniční ovládající banky předem oznámí České národní bance auditory,
kteří budou provádět audit osob zahrnutých v konsolidačním celku podléhajícímu bankovnímu
dohledu České národní banky.
(3) Tuzemská ovládající banka, odpovědná banka ve skupině finanční holdingové
osoby, odpovědná banka ovládaná smíšenou finanční holdingovou osobou, odpovědná banka
ve skupině zahraniční ovládající banky a banka ve skupině smíšené holdingové osoby
jsou povinny zajistit audit informací, které předávají pro účely bankovního dohledu
na konsolidovaném základě, a to způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou České národní
banky.
(4) Banka je povinna řádně sledovat své operace se členy stejného konsolidačního
celku, řídit rizika s nimi spojená a podrobit je odpovídajícím mechanismům vnitřní
kontroly.
(5) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba jsou povinny
zajistit, aby jejich statutárním orgánem, členem jejich statutárního orgánu, členem
správní rady nebo členem dozorčí rady byla osoba důvěryhodná, dostatečně odborně
způsobilá a zkušená pro výkon své funkce a pro zajištění požadavků vyplývajících
pro finanční holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu z tohoto zákona.
Podrobnější požadavky stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(6) Finanční holdingová osoba a smíšená finanční holdingová osoba předem
informuje Českou národní banku o navrhovaných změnách osob ve vedení a zároveň jí
předloží podklady prokazující důvěryhodnost, odbornou způsobilost a zkušenost navrhovaných
osob. Osoba, která se nově stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční
holdingovou osobou, je povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v jejím vedení
do 2 měsíců ode dne, kdy se stane finanční holdingovou osobou nebo smíšenou finanční
holdingovou osobou, jinak se má za to, že osoby ve vedení této finanční holdingové
osoby nesplňují stanovené předpoklady. Dotčená fyzická osoba je povinna finanční
holdingové osobě nebo smíšené finanční holdingové osobě poskytnout potřebné podklady
a součinnost. Podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osob ve vedení finanční
holdingové osoby nebo smíšené finanční holdingové osoby upraví Česká národní banka
vyhláškou.
(7) Česká národní banka může požadovat po finanční holdingové osobě nebo
smíšené finanční holdingové osobě výměnu osoby ve vedení finanční holdingové osoby
nebo smíšené finanční holdingové osoby, jestliže tato osoba není dostatečně zkušená
nebo důvěryhodná.
§ 26h
(1) Zjistí-li Česká národní banka nedostatky v činnosti osoby zahrnuté
do konsolidačního celku, které mohou negativně ovlivnit hospodaření banky, která
je součástí konsolidačního celku, je oprávněna ve vztahu k ovládající bance, odpovědné
bance ve skupině finanční holdingové osoby, odpovědné bance ovládané smíšenou finanční
holdingovou osobou, finanční holdingové osobě, odpovědné bance ve skupině zahraniční
ovládající banky, bance ve skupině smíšené holdingové osoby nebo smíšené holdingové
osobě podle povahy zjištěného nedostatku
a) vyžadovat, aby ve stanovené lhůtě zjednala nápravu,
b) nařídit zajištění mimořádného auditu u osoby, která je součástí konsolidačního
celku, na náklady ovládající osoby,
c) uložit pokutu do 50 000 000 Kč,
d) zakázat nebo omezit provádění operací s osobami, které jsou součástí
stejného konsolidačního celku.
(2) Nedostatkem v činnosti osoby zahrnuté do konsolidačního celku, která
není bankou, se rozumí
a) porušení nebo obcházení tohoto zákona, zvláštních zákonů, právních
předpisů vydaných Českou národní bankou a právních předpisů podle § 5k,
b) provádění obchodů v rámci konsolidačního celku nebo navenek způsobem,
který poškozuje zájmy vkladatelů banky, která je součástí konsolidačního celku, nebo
ohrožuje její bezpečnost a stabilitu.
§ 26i
(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném
základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové
osoby nebo odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou,
plní kromě úkolů stanovených tímto zákonem, zvláštním právním předpisem2) nebo přímo
použitelným předpisem Evropské unie upravujícím obezřetnostní požadavky rovněž tyto
úkoly:
a) koordinuje ve vztahu k orgánům dohledu jiných členských států shromažďování
a poskytování významných nebo nezbytných informací,
b) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu plánuje a koordinuje postup
těchto orgánů v rámci výkonu dohledu; tato činnost zahrnuje koordinaci a plánování
výkonu dohledu nad činnostmi bank upravenými v § 8b odst. 1 písm. b), části osmé
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a v § 12c, výkonu dohledu
prováděného podle § 25c a ukládání opatření podle § 26 odst. 1, včetně koordinace
výkonu dohledu ve smyslu obdobných ustanovení právních předpisů jiného členského
státu,,
c) ve spolupráci s příslušnými orgány dohledu a v případě potřeby s centrálními
bankami Evropského systému centrálních bank, kterými se rozumí centrální banky Evropského
systému centrálních bank podle čl. 4 odst. 1 bodu 45 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, plánuje a koordinuje postup těchto orgánů při přípravě na
nepříznivý vývoj v bance a na mimořádné situace, a postup těchto orgánů v průběhu
nepříznivého vývoje v bance a za mimořádných situací; dále plánuje a koordinuje přípravu
společných hodnocení, zavedení plánů pro mimořádné situace, informování veřejnosti
a ukládání opatření k nápravě mimořádného významu ve smyslu § 38i odst. 1 písm. b)
a obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,
d) na vyžádání poskytuje orgánům dohledu jiných členských států vykonávajícím
dohled nad osobou, která je členem takového konsolidačního celku, informace potřebné
k výkonu dohledu nad touto osobou, zejména s přihlédnutím k významu této osoby pro
finanční trh daného státu (§ 38ha),
e) rozhoduje o společné žádosti o udělení předchozího souhlasu s používáním
některého z interních přístupů nebo o žádosti o změnu již používaného přístupu.
(2) Pokud příslušný orgán dohledu jiného členského státu s Českou národní
bankou při plnění jejích úkolů uvedených v odstavci 1 v dostatečné míře nespolupracuje,
může o tom Česká národní banka informovat Evropský orgán pro bankovnictví23).
(3) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví rovněž
o případech, kdy orgán dohledu jiného členského státu při výkonu dohledu na konsolidovaném
základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové
osoby nebo odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou,
jejíž člen podléhá dohledu České národní banky, neplní své úkoly uložené na základě
předpisu Evropské unie upravujícího činnost úvěrových institucí23).
§ 26j
(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled nad skupinou evropské
ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové osoby nebo bankou ovládanou
evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a nastane-li mimořádná situace v členském
státě, v němž má sídlo člen této skupiny nebo v němž vykonává činnost prostřednictvím
významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních
a úvěrních družstev nebo významné pobočky podle zákona upravujícího podnikání na
kapitálovém trhu, Česká národní banka bez zbytečného odkladu sdělí
a) centrálním bankám Evropského systému centrálních bank v členských
státech dotčených touto situací informace, a to za podmínek uvedených v § 25a odst.
4 písm. j), a
b) Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropské radě pro systémová rizika
a orgánům veřejné moci uvedeným v § 25a odst. 4 písm. l) v členských státech dotčených
touto situací všechny informace, které jsou pro ně významné.
(2) Zjistí-li Česká národní banka mimořádnou situaci, jež může mít dopad
v členském státě, informuje bez zbytečného odkladu Evropský orgán pro bankovnictví
a orgán vykonávající bankovní dohled na konsolidovaném základě nad skupinou evropské
ovládající banky nebo nad skupinou evropské finanční holdingové osoby, jejíž člen
má sídlo v dotčeném členském státě nebo v tomto členském státě vykonává činnost prostřednictvím
významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího činnost spořitelních
a úvěrních družstev nebo významné pobočky podle zákona upravujícího podnikání na
kapitálovém trhu.
§ 26k
(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném základě
nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové osoby
nebo bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, je příslušná,
po dohodě s ostatními orgány vykonávajícími dohled nad členy takových skupin, uložit
členovi této skupiny
a) opatření k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 1 a podle § 26 odst.
2 písm. c), jde-li o banku nebo zahraniční banku,
b) opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální úroveň
a v podobě zvláštních požadavků na likviditu podle zákona upravujícího činnost spořitelních
a úvěrních družstev, jde-li o spořitelní a úvěrní družstvo, nebo
c) opatření k nápravě spočívající ve zvýšení kapitálu nad minimální úroveň
a v podobě zvláštních požadavků na likviditu podle zákona upravujícího podnikání
na kapitálovém trhu, jde-li o obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nebo
o zahraničního obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na
kapitálovém trhu.
(2) Česká národní banka předem informuje ostatní orgány vykonávající dohled
nad členy dotčené skupiny o záměru uložit opatření k nápravě podle odstavce 1 a současně
jim předloží zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem a rizika likvidity této skupiny.
Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby bylo dosaženo dohody podle odstavce
1 ve lhůtě do 4 měsíců ode dne, kdy předložila ostatním orgánům vykonávajícím dohled
nad členy dotčené skupiny zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem, a ve lhůtě do
1 měsíce ode dne, kdy předložila zprávu o posouzení rizika likvidity.
(3) Nebude-li dohody podle odstavce 1 v této lhůtě dosaženo,
a) je Česká národní banka příslušná uložit opatření k nápravě uvedená
v odstavci 1 členům dotčené skupiny, nad nimiž vykonává dohled, i bez dohody s ostatními
orgány vykonávajícími dohled nad členy dotčené skupiny; přitom přihlédne k posouzení
rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku ostatních orgánů vykonávajících
dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí stejnopis písemného
vyhotovení rozhodnutí, nebo
b) může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím lhůt
uvedených v odstavci 2 požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle
přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem
v oblasti bankovnictví24); pokud Česká národní banka nebo orgány vykonávající dohled
nad členy dotčené skupiny uvedené v odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší
Česká národní banka řízení o uložení opatření k nápravě do vydání rozhodnutí Evropským
orgánem pro bankovnictví.
(4) Nebylo-li dosaženo dohody mezi orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném
základě nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové
osoby, bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou nebo skupinou
evropského ovládajícího obchodníka s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání
na kapitálovém trhu a Českou národní bankou o uložení opatření k nápravě Českou národní
bankou bance, která je členem jedné nebo více uvedených skupin, a to ve lhůtě do
4 měsíců ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě nad dotčenou
skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení krytí rizik kapitálem této
skupiny, nebo ve lhůtě do 1 měsíce ode dne, kdy orgán vykonávající dohled na konsolidovaném
základě nad dotčenou skupinou předložil České národní bance zprávu o posouzení rizika
likvidity této skupiny,
a) je Česká národní banka příslušná uvedené bance uložit samostatně opatření
k nápravě podle § 26 odst. 2 písm. a) bodu 1 a podle § 26 odst. 2 písm. c); přitom
přihlédne k posouzení rizik členů této skupiny vyjádřenému ve stanovisku ostatních
orgánů vykonávajících dohled nad členy této skupiny a těmto orgánům zašle na vědomí
stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí, nebo
b) může Česká národní banka v posledních 7 dnech před uplynutím uvedených
lhůt požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti bankovnictví24);
pokud Česká národní banka nebo orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny
uvedené v odstavci 1 požádají o toto urovnání sporu, přeruší Česká národní banka
řízení o uložení opatření k nápravě do vydání rozhodnutí Evropským orgánem pro bankovnictví.
(5) Před vydáním rozhodnutí podle odstavce 3 si Česká národní banka může
vyžádat stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví. Česká národní banka si toto
stanovisko vyžádá vždy, jestliže o to požádá některý z ostatních orgánů vykonávajících
dohled nad členy dotčené skupiny. Jestliže bylo před vydáním rozhodnutí podle odstavce
3 nebo 4 vyžádáno stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví, Česká národní banka
z něho vychází, ledaže v odůvodnění rozhodnutí uvede důvody, pro které se od tohoto
stanoviska odchyluje.
(6) Česká národní banka přezkoumává rozhodnutí podle odstavce 1, 3 písm.
a) nebo odstavce 4 písm. a) nejméně jednou za rok postupem uvedeným v odstavcích
1, 2, 3 písm. a), odstavci 4 písm. a) a odstavci 5. Česká národní banka může tato
rozhodnutí přezkoumat na odůvodněný písemný návrh orgánu vykonávajícího dohled nad
členem dotčené skupiny. V takovém případě lze rozhodnutí podle odstavce 1, 3 písm.
a) nebo odstavce 4 písm. a) přezkoumat také jen v rozsahu tohoto návrhu.
(7) Banka je povinna udržovat kapitál na individuálním nebo konsolidovaném
základě nad minimální úrovní, je-li jí tato povinnost uložena rozhodnutím vydaným,
v dohodě s Českou národní bankou, orgánem jiného členského státu vykonávajícím dohled
na konsolidovaném základě.
§ 26l
(1) Vykonává-li Česká národní banka bankovní dohled na konsolidovaném základě
nad skupinou evropské ovládající banky, skupinou evropské finanční holdingové osoby
nebo bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, zřizuje pro
plnění úkolů uvedených v § 26i a 26j kolegium. Zřízení a činnost kolegia jsou založeny
na písemných ujednáních podle § 26c odst. 7, která připravuje Česká národní banka
po projednání s dotčenými orgány dohledu. Je-li to účelné, Česká národní banka při
dodržení povinnosti mlčenlivosti a dalších požadavků stanovených právem Evropské
unie koordinuje spolupráci s orgány dohledu jiných než členských států. Zřízením
a činností kolegií nejsou dotčeny pravomoci a působnost orgánů dohledu stanovené
právem Evropské unie.
(2) Kolegium vytváří předpoklady pro spolupráci České národní banky a
ostatních dotčených orgánů dohledu při
a) výměně informací,
b) uplatňování ujednání a mezinárodních smluv podle § 26c odst. 6 až
9, je-li to účelné,
c) stanovení plánů kontrol vycházejících z hodnocení rizik dotčené skupiny
podle § 25c,
d) zvyšování účinnosti dohledu omezováním zdvojených požadavků při výkonu
dohledu včetně požadavku na poskytnutí informací podle § 26c odst. 5, § 38ha odst.
3 věty druhé a podle obdobných ustanovení zahraničních právních předpisů,
e) jednotném uplatňování pravidel obezřetného podnikání v rámci dotčené
skupiny, aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů dohledu stanovené právem Evropské unie,
f) plánování a koordinaci činností uvedených v § 26i odst. 1 písm. c)
a v obdobných ustanoveních zahraničních právních předpisů, s přihlédnutím k činnosti
jiných orgánů, jsou-li pro tyto účely zřízeny.
(3) Členy kolegia jsou
a) Česká národní banka,
b) orgány vykonávající dohled nad členy dotčené skupiny,
c) orgány dohledu hostitelských států, v nichž člen dotčené skupiny vykonává
činnost prostřednictvím významné pobočky, významné pobočky podle zákona upravujícího
činnost spořitelních a úvěrních družstev nebo významné pobočky podle zákona upravujícího
podnikání na kapitálovém trhu,
d) centrální banky Evropského systému centrálních bank, je-li to účelné,
e) orgány dohledu jiných než členských států, je-li to účelné a jestliže
podle názoru všech dotčených orgánů dohledu chrání informace nejméně v rozsahu, jaký
je požadován právem Evropské unie.
(4) Česká národní banka řídí jednání kolegia a určuje, kteří členové se účastní
jednání nebo jiné činnosti kolegia. Přitom bere v úvahu význam těchto činností pro
plnění svých povinností uvedených v § 5o odst. 2 a 3, jakož i jejich význam pro členy
kolegia. Na základě dostupných informací zejména přihlíží k možnému dopadu na stabilitu
finančního systému v dotčených členských státech, především v mimořádných situacích.
(5) Česká národní banka vyvíjí úsilí k tomu, aby členové kolegia úzce spolupracovali.
Česká národní banka informuje s dostatečným předstihem členy kolegia o jednání kolegia,
pořadu jednání a plánovaných činnostech a bez zbytečného odkladu je informuje o závěrech
přijatých na jednání nebo o jiné dohodnuté činnosti.
(6) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o činnosti
kolegia, a to i v případě, že nastane mimořádná situace, a poskytne mu veškeré informace,
které jsou významné pro sbližování nástrojů a postupů bankovního dohledu. Ustanovení
§ 25a tím není dotčeno.
§ 26m
(1) Česká národní banka může při výkonu dohledu na konsolidovaném základě
nad smíšenou finanční holdingovou osobou po konzultaci s příslušnými orgány dohledu
stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije pouze příslušná ustanovení zákona
upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se
na tuto smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují srovnatelné požadavky tohoto
zákona a zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, zejména
pokud jde o rizikově orientovaný dohled.
(2) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad
odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, může
po konzultaci s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu
použije pouze příslušná ustanovení zákona upravujícího doplňkový dohled nad finančními
konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto evropskou smíšenou finanční holdingovou
osobu vztahují srovnatelné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího doplňkový
dohled nad finančními konglomeráty, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.
(3) Česká národní banka je příslušná ke konzultaci o použití pouze zahraničních
právních předpisů upravujících doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, je-li
orgánem vykonávajícím dohled nad bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou
osobou a je-li k této konzultaci vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad
finančním konglomerátem.
(4) Česká národní banka může při výkonu dohledu na konsolidovaném základě
stanovit, že při výkonu tohoto dohledu nad smíšenou finanční holdingovou osobou použije
pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího
doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto smíšenou
finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenné požadavky tohoto zákona a zákona upravujícího
činnost pojišťoven, zejména pokud jde o rizikově orientovaný dohled.
(5) Vykonává-li Česká národní banka dohled na konsolidovaném základě nad
odpovědnou bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou, může
po dohodě s příslušnými orgány dohledu stanovit, že při výkonu tohoto dohledu použije
pouze ustanovení, která se vztahují na nejvýznamnější sektor podle zákona upravujícího
doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, a to za podmínky, že se na tuto evropskou
smíšenou finanční holdingovou osobu vztahují rovnocenné požadavky tohoto zákona a
zákona upravujícího činnost pojišťoven, zejména pokud jde o rizikově orientovaný
dohled.
(6) Česká národní banka je příslušná k dohodě o použití pouze zahraničních
právních předpisů vztahujících se na nejvýznamnější sektor podle předpisů upravujících
doplňkový dohled nad finančními konglomeráty, je-li orgánem vykonávajícím dohled
nad bankou ovládanou evropskou smíšenou finanční holdingovou osobou a je-li k této
dohodě vyzvána orgánem vykonávajícím doplňkový dohled nad finančním konglomerátem.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Společná ustanovení
§ 37
(1) Banky a pobočky zahraničních bank poskytují klientům služby na smluvním
základě. Poskytnutí služeb se zachováním anonymity klienta může banka nebo pobočka
zahraniční banky odmítnout.
(2) Banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny pro účely bankovních obchodů
zjišťovat a zpracovávat údaje o osobách včetně rodného čísla, pokud bylo přiděleno,
vyjma citlivých údajů o fyzických osobách, potřebné k tomu, aby bylo možné bankovní
obchod uskutečnit bez nepřiměřených právních a věcných rizik pro banku. Údaje musí
být přiměřené právním a věcným rizikům bankovního obchodu se subjektem údajů a relevantní
pro posouzení těchto rizik. Na takto získané a zpracovávané údaje se vztahují ustanovení
o bankovním tajemství (§ 38).
§ 38
(1) Na všechny bankovní obchody, peněžní služby bank, včetně stavů na účtech
a depozit, se vztahuje bankovní tajemství.
(2) Zprávu o všech záležitostech, které jsou předmětem bankovního tajemství,
je banka povinna podat osobám pověřeným výkonem bankovního dohledu. Za porušení bankovního
tajemství se nepovažuje výměna informací mezi Českou národní bankou a orgány bankovního
dohledu a obdobnými orgány jiných států, jestliže předmětem výměny jsou informace
o subjektech, které působí nebo hodlají působit na území příslušného státu. Porušením
povinnosti dodržet bankovní tajemství rovněž není sdělení údajů o klientovi a jeho
obchodech při podání trestního oznámení, při plnění oznamovací povinnosti podle zákona
o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
nebo podle zákona o provádění mezinárodních sankcí nebo při plnění povinnosti předávat
údaje podle zákona o centrální evidenci účtů.
(3) Zprávu o záležitostech, týkajících se klienta, které jsou předmětem
bankovního tajemství, podá banka bez souhlasu klienta jen na písemné vyžádání
a) soudu pro účely občanského soudního řízení;8)
b) orgánu činného v trestním řízení za podmínek, které stanoví zvláštní
zákon;9)
c) správcům daně za podmínek podle daňového
řádu,
d) finančnímu arbitrovi rozhodujícímu ve sporu podle zvláštního právního
předpisu9c),
e) Finančnímu analytickému úřadu za podmínek, které stanoví zákon o některých
opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo
zákon o provádění mezinárodních sankcí anebo zákon o pojišťování a financování vývozu
se státní podporou,
f) orgánů sociálního zabezpečení ve věci řízení o pojistném na sociální
zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, které klient dluží, včetně
dluhu na přirážce k pojistnému, penále a pokutách, orgánů nemocenského pojištění
ve věci řízení o přeplatku na dávkách nemocenského pojištění, regresních náhradách
a dluhu na pokutách, orgánů sociálního zabezpečení nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou
působností nebo pověřených obecních úřadů ve věci řízení o přeplatku na dávkách sociálního
zabezpečení a dluhu na pokutách nebo orgánů státní sociální podpory ve věci řízení
o přeplatku na dávkách státní sociální podpory, který je klient povinen vrátit; to
platí i pro vymáhání tohoto pojistného, příspěvku a přeplatku,
g) zdravotních pojišťoven ve věci řízení o pojistném na veřejné zdravotní
pojištění, které klient dluží; to platí i pro vymáhání tohoto pojistného,
h) soudního exekutora pověřeného provedením exekuce podle zvláštního
zákona,9b)
i) Úřadu práce České republiky ve věci řízení o vrácení finančních prostředků
poskytnutých klientovi ze státního rozpočtu; to platí i pro vymáhání těchto prostředků,
j) zpravodajské služby za účelem plnění konkrétního úkolu v její působnosti
podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb České republiky se souhlasem
soudce; pro vyžádání zprávy se použijí ustanovení zákona upravujícího činnost zpravodajských
služeb České republiky,
k) Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických
hnutí pro účely výkonu dohledu podle zvláštního zákona27).
l) Národního bezpečnostního úřadu, zpravodajské služby nebo Ministerstva
vnitra při provádění bezpečnostního řízení podle zvláštního zákona10c).
Písemné vyžádání musí obsahovat údaje, podle nichž může banka příslušnou
záležitost identifikovat.
(4) Banka je povinna sdělit i bez souhlasu klienta na písemné vyžádání orgánů
sociálního zabezpečení ve věci řízení o vrácení dávky připsané na účet klienta po
dni, za který náležela poslední výplata dávky zemřelého oprávněného, včetně jejího
vymáhání, identifikační údaje o svém klientovi, který je majitelem účtu, a osobách
oprávněných nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu a údaje o záležitostech
týkajících se tohoto účtu. Banka je rovněž povinna po úmrtí klienta sdělit tyto údaje
na písemné vyžádání Úřadu práce České republiky.
(5) Za podání zprávy podle odstavce 3 písm. a) a h) náleží bance úhrada věcných
nákladů.
(6) Banka je povinna i bez souhlasu klienta sdělit osobě oprávněné za účelem
výkonu rozhodnutí bankovní spojení svého klienta, tedy číslo účtu a identifikační
kód banky nebo pobočky zahraniční banky a identifikační údaje o svém klientovi, který
je majitelem účtu. Stejná povinnost banky platí i ve vztahu k osobě, která prokáže,
že v důsledku vlastní chybné dispozice bance nebo pobočce zahraniční banky utrpěla
škodu a že se bez tohoto údaje nemůže domoci svého práva na vydání bezdůvodného obohacení
ve smyslu občanského
zákoníku. Za podání informace náleží bance úhrada věcných nákladů.
(7) Jestliže se klient dostane do prodlení s peněžitým plněním bance na dobu
delší než 60 dnů nebo poruší své povinnosti vůči bance sjednané ve smlouvě nebo stanovené
zákonem, omezuje se povinnost banky zachovávat bankovní tajemství tak, že banka může
informovat jiné banky nebo třetí osoby nebo veřejnost o porušení smlouvy klientem,
přičemž smí uvést jen název klienta a označení porušené povinnosti.
(8) Uplatnění tohoto práva banky může klient předejít tím, že do 30 dnů od
porušení svých povinností vůči bance s bankou uzavře dohodu o nápravě. Banka není
povinna na dohodu přistoupit. Pokud v této lhůtě dohodu neuzavře nebo uzavřenou dohodu
následně nedodrží, může banka bez dalšího využít svého práva podle odstavce 7. Klient
může možnosti tohoto odstavce využít ze zákona jenom jednou v kalendářním roce.
(9) Na pobočku banky z členského státu se použijí odstavce 2 až 8 obdobně
a na pobočku banky z jiného než členského státu se použijí odstavce 1 až 8 a 11 obdobně.
(10) Zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního
tajemství, podá banka v souvislosti se svým podnikáním na území jiného státu i bez
souhlasu klienta, pokud je to nutné ke splnění povinnosti uložené právním řádem státu,
na jehož území podniká. Ustanovení zvláštního zákona10b) tím nejsou dotčena.
(11) Porušením bankovního tajemství není předání informací jinému poskytovateli
platebních služeb nebo v rámci platebního systému, pokud je to nezbytné z důvodu
předcházení podvodům v oblasti platebního styku, jejich vyšetřování a odhalování.
§ 38a
(1) V rámci plnění povinnosti postupovat při výkonu své činnosti obezřetně
se banky a pobočky zahraničních bank mohou vzájemně informovat o bankovním spojení,
identifikačních údajích o majitelích účtů a o záležitostech, které vypovídají o bonitě
a důvěryhodnosti jejich klientů, a to i prostřednictvím právnické osoby, která není
bankou. Majetkový podíl na této právnické osobě mohou mít pouze banky, které jsou
povinny zajistit, že tato právnická osoba bude zachovávat získané údaje v tajnosti
a chránit je před zneužitím. Banka a pobočka zahraniční banky je povinna k získaným
údajům o klientech jiné banky a pobočky zahraniční banky přistupovat tak, jako by
šlo o údaje o jejích vlastních klientech.
(2) Česká národní banka vytváří z údajů získaných v rozsahu podle odstavce
1 od bank, poboček zahraničních bank
10a) a dalších osob, stanoví-li tak zvláštní
zákon,
informační databázi
(dále jen „registr“). K informacím v registru mají přístup
banky, pobočky zahraničních bank, Evropská centrální banka, Česká národní banka
pro účely dohledu nad finančním trhem a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon.
Poskytnutí údajů do registru a z registru za podmínek stanovených zákonem není porušením
bankovního tajemství a povinnosti mlčenlivosti. Banka a pobočka zahraniční banky
je však povinna k údajům o klientech získaným z registru přistupovat tak, jako
by šlo o údaje o jejích vlastních klientech.
(3) Česká národní banka je oprávněna na základě vzájemnosti umožnit přístup
k informacím v registru podle odstavce 2 též centrálním bankám a jiným orgánům členských
států, které vytvářejí informační databáze srovnatelné s registrem za předpokladu,
že podmínky přístupu k těmto údajům a způsob jejich ochrany v příslušném členském
státě jsou na alespoň srovnatelné úrovni, jaká je požadována tímto zákonem. Požadavek
srovnatelnosti je splněn i tehdy, pokud má k údajům v zahraniční databázi přístup
širší okruh osob. Údaje z informačních databází získané Českou národní bankou na
základě vzájemnosti se stávají součástí registru.
(4) Případy, ve kterých lze požadovat informace podle odstavců 2 a 3, a bližší
podmínky jejich poskytování stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(5) Klient má právo, za úhradu věcných nákladů, na výpis informací, které
jsou o něm vedeny v registru.
(6) Oznámení banky nebo pobočky zahraniční banky o podezření, že byl spáchán
trestný čin nebo přestupek, učiněné státnímu zástupci, policejním nebo jiným příslušným
orgánům, nemůže být posuzováno jako porušení ustanovení § 38.
§ 38b
Údaje, které jsou jinak předmětem bankovního tajemství, může banka poskytovat,
je-li to potřebné pro účely dohledu na konsolidovaném základě nebo doplňkového dohledu6d)
a pro účely plnění pravidel obezřetného podnikání. Tím nejsou dotčena ustanovení
zákona upravujícího ochranu osobních údajů10b).
§ 38c
Česká národní banka plní konzultační a informační povinnost vůči orgánům
bankovního dohledu jiných států, orgánům mezinárodních organizací a dalším osobám
v rozsahu mezinárodní smlouvy. Výčet základních oznamovaných a konzultovaných skutečností
je uveden v § 38d až 38i.
§ 38d
(1) Česká národní banka informuje Evropskou komisi o všech významných
skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu bankovního dohledu důležitých pro
řádný výkon tohoto dohledu v rámci Evropské unie, zejména o
a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci
splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení
pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce banky z členského státu
postup podle § 26,
b) odňatých licencích,
c) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových
osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
d) smlouvách podle § 26c odst. 8 a 9 a dohodách podle § 26e odst. 3,
e) použití postupu podle § 26 vůči pobočce banky z členského státu v
případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů,
f) použití postupu podle § 26bb vůči pobočce banky z členského státu,
g) licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených
zahraniční bance, která má sídlo v jiném než členském státě,
h) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají
povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat.
i) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou
rezervu zavedeného jiným členským státem.
(2) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví o všech
významných skutečnostech získaných při jí prováděném výkonu bankovního dohledu důležitých
pro řádný výkon tohoto dohledu v rámci Evropské unie, zejména o
a) počtu a povaze případů, kdy odmítla umožnit bance nebo finanční instituci
splňující podmínky podle § 5e odst. 1 se sídlem na území České republiky zřízení
pobočky v jiném členském státě nebo kdy použila vůči pobočce podle § 5a odst. 1 postup
podle § 26,
b) udělených a odňatých licencích v informaci o udělené licenci vždy
uvede, že pohledávky z vkladů u banky jsou pojištěny u Garančního systému,
c) smlouvách podle § 26c odst. 8 a 9 a dohodách podle § 26e odst. 3,
d) údajích shromážděných za účelem srovnání systémů odměňování a postupů
zavedených ostatními bankami o
1. počtu osob, jejichž příjmy dosahují nejméně částky
odpovídající 1 000 000 EUR, v členění podle jejich pracovních povinností a oblastí
činností banky,
2. hlavních složkách mezd, prémií, odměn založených na výkonnosti
za delší časové období a zvláštních penzijních výhod osob podle bodu 1,
e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových
osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
f) licencích k výkonu bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených
zahraniční bance, která má sídlo v jiném než členském státě,
g) podmínkách, které je nutno splnit pro vydání licence podle tohoto
zákona,
h) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, o organizační
struktuře a správě a řízení a o dalších významných skutečnostech týkajících se konsolidačního
celku, pokud Česká národní banka vykonává dohled na konsolidovaném základě,
i) názvech orgánů nebo osob, kterým smějí být sdělovány informace podle
§ 25a,
j) fungování procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c,
k) metodice použité jako základ pro rozhodnutí podle § 25c odst. 3 až
5, § 25d odst. 2 a 3 a § 26 při procesu přezkumu a vyhodnocování podle § 25c,
l) případech, kdy použije § 25d odst. 1,
m) postupech přijatých podle § 26m odst. 1, 2, 4 a 5,
n) výsledcích přezkumu a vyhodnocování podle § 25c, jestliže výsledky
naznačují hrozící systémové riziko podle čl. 23 nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) č. 1093/2010 ze strany banky; tyto informace poskytne Česká národní banka
bez zbytečného odkladu,
o) údajích shromážděných za účelem srovnání trendů a postupů odměňování,
p) opatřeních přijatých podle § 8d písm. g),
q) povolení zastávat další funkci nevýkonného člena podle § 8 odst. 5,
r) údajích shromážděných podle § 8d písm. h),
s) údajích získaných od banky o rozhodnutí akcionářů, která se týkají
odměňování,
t) opatřeních k nápravě uložených podle § 26 odst. 2 bodu 11, § 26 odst.
7 a pokutách uložených za přestupek podle § 36a odst. 1 písm. a) až e), § 36c odst.
1 písm. a) až f), § 36e odst. 2 písm. a), d), f) až k), m), n) a o) a § 36e odst.
3 písm. c), včetně údajů o odvolání proti rozhodnutí, kterým byla tato opatření nebo
správní tresty uloženy,
u) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají
povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,
v) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou
rezervu zavedeného jiným členským státem.
(3) Česká národní banka informuje Evropský bankovní výbor o licencích k výkonu
bankovních činností prostřednictvím pobočky udělených zahraniční bance nebo finanční
instituci, která má sídlo v jiném než členském státě.
(4) Na vyžádání Česká národní banka informuje Evropský orgán pro bankovnictví
o všech skutečnostech nezbytných k plnění jeho úkolů stanovených příslušnými předpisy
Evropské unie.
(5) Česká národní banka informuje Evropskou radu pro systémová rizika
o
a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají
povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,
b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou
rezervu zavedeného jiným členským státem,
d) sazbě proticyklické kapitálové rezervy podle § 12o odst. 3 a údajích
uvedených v § 12o odst. 7.
(6) Česká národní banka informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké
penzijní pojištění31) o postupech přijatých podle § 26m odst. 1, 2, 4 a 5.
§ 38da
(1) Česká národní banka poskytne Evropskému orgánu pro bankovnictví součinnost
ve všech případech, kdy Evropský orgán pro bankovnictví z vlastní iniciativy přispívá
k řešení sporů mezi příslušnými orgány.
(2) Česká národní banka využívá údajů z databáze správních sankcí Evropského
orgánu pro bankovnictví pro posouzení důvěryhodnosti členů orgánů banky.
§ 38e
(1) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu členského státu
o
a) všech konsolidačních celcích, jejichž součástí je banka a zároveň
i banka se sídlem na území členského státu nebo finanční instituce splňující podmínky
podle § 5e odst. 1 se sídlem na území členského státu,
b) informaci banky nebo finanční instituce splňující podmínky podle §
5e odst. 1, že hodlá na území členského státu založit pobočku nebo zde poskytovat
služby, a o změně v oznámených údajích,
c) skutečnosti, že finanční instituce přestala splňovat podmínky podle
§ 5e odst. 1,
d) použití postupu podle § 26 vůči pobočce banky z členského státu v
případě, kdy věc nesnese odkladu a je to nutné v zájmu vkladatelů,
e) použití postupu podle § 26bb vůči pobočce banky z členského státu,
f) udělení souhlasu podle §
29 odst. 3 v případě, že dotčená banka má pobočku na území tohoto státu; tuto informaci
poskytne příslušnému orgánu dohledu před udělením souhlasu nebo bezprostředně po
jeho udělení, nesnese-li věc odkladu.
(2) Česká národní banka informuje příslušný orgán dohledu jiného než členského
státu o použití postupu podle § 26bb vůči pobočce banky z jiného než členského státu.
(3) Česká národní banka informuje příslušná kolegia orgánů dohledu o
a) složení kombinované kapitálové rezervy a dni, od kterého banky podléhají
povinnosti kombinovanou kapitálovou rezervu v tomto složení udržovat,
b) uznání zkrácení přechodného období pro proticyklickou kapitálovou
rezervu zavedeného jiným členským státem.
§ 38f
(1) Před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence bance, která má pobočku
na území členského státu, konzultuje Česká národní banka svůj záměr s orgánem bankovního
dohledu tohoto státu. Nesnese-li věc odkladu, Česká národní banka orgán dohledu informuje
o svém záměru licenci změnit nebo odebrat. Česká národní banka informuje o změně
nebo odnětí licence neprodleně orgány bankovního dohledu států, v nichž má banka
pobočku.
(2) Česká národní banka neprodleně informuje o vydání rozhodnutí o úpadku
a o prohlášení konkursu na majetek banky nebo pobočky banky z jiného než členského
státu příslušný orgán dohledu členského státu, ve kterém má banka nebo banka pobočku.
(3) Česká národní banka před rozhodnutím o změně nebo odnětí licence pobočce
banky z jiného než členského státu usiluje o koordinaci svého postupu s orgány bankovního
dohledu členských států, ve kterých má zahraniční banka pobočky. Nesnese-li věc odkladu,
Česká národní banka tyto orgány dohledu informuje o svém záměru licenci změnit nebo
odebrat.
§ 38g
Česká národní banka může provést kontrolu na místě na území členského státu
po předchozím informování orgánu bankovního dohledu tohoto státu nebo jej o provedení
této kontroly požádat.
§ 38h
Výměna informací při dohledu nad pobočkami bank z členských států
(1) V rámci výkonu dohledu Česká národní banka spolupracuje s orgány dohledu
jiných členských států, zejména těch, na jejichž území má banka pobočku nebo na jejichž
území má sídlo zahraniční banka, jejíž pobočka působí na území České republiky.
(2) Česká národní banka poskytuje orgánům dohledu podle odstavce 1 veškeré
informace o podílech na bance a o řízení této banky nebo zahraniční banky, která
vykonává činnost prostřednictvím své pobočky, které mohou usnadnit ochranu finanční
stability, dohled nad nimi nebo přezkum podmínek pro účely vydání licence nebo povolení.
Česká národní banka dále poskytuje veškeré informace, které mohou usnadnit dohled
nad bankou nebo zahraniční bankou, která vykonává činnost prostřednictvím své pobočky,
zejména pak informace o likviditě, platební schopnosti, pojištění vkladů, kapitálovém
poměru, omezení velkých expozic a dalších faktorech, které mohou mít vliv na míru
systémového rizika představovaného bankou, správních a účetních postupech a mechanismech
vnitřní kontroly.
(3) V rámci spolupráce podle odstavce 1 Česká národní banka může požádat
orgány dohledu jiných členských států o informace uvedené v odstavci 2.
(4) Česká národní banka neprodleně poskytne orgánu dohledu jiného členského
státu, na jehož území vykonává banka svou činnost prostřednictvím pobočky, veškeré
informace související s dohledem nad dodržováním požadavků týkajících se likvidity
podle části šesté nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nařízení
nebo rozhodnutí Evropské komise a s dohledem na konsolidovaném základě podle části
osmé tohoto zákona, pokud jsou tyto informace významné pro zajištění ochrany společných
zájmů klientů nebo investorů banky nebo finanční stability v tomto členském státě.
Česká národní banka neprodleně informuje příslušný orgán dohledu, pokud je ohrožena
likvidita banky nebo je-li důvodné podezření, že bude ohrožena likvidita banky. V
takovém případě sdělí Česká národní banka příslušnému orgánu dohledu informace o
plánu na obnovení likvidity, způsobu jeho provedení a opatřeních, která v této souvislosti
přijala. Česká národní banka sdělí na žádost orgánu dohledu jiného členského státu,
na jehož území vykonává banka činnost prostřednictvím své pobočky, jak zohlednila
informace, které od něj obdržela.
(5) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví,
pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní banky o spolupráci,
zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené
lhůtě.
§ 38ha
Výměna informací při dohledu na konsolidovaném základě
(1) V rámci výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě Česká národní
banka spolupracuje s orgány dohledu jiných členských států.
(2) Česká národní banka poskytuje na vyžádání orgánům dohledu jiných členských
států informace potřebné pro výkon jejich dohledu; z vlastního podnětu poskytuje
Česká národní banka orgánům dohledu jiných členských států zásadní informace, které
mají podstatný vliv na hodnocení finanční situace zahraniční banky nebo finanční
instituce v dotčeném členském státě, zejména informace o
a) majetkoprávních vztazích mezi členy konsolidačního celku, struktuře
správy a řízení včetně organizační struktury konsolidačního celku, přičemž zahrnuty
jsou všechny regulované i neregulované subjekty, neregulované ovládané osoby, významné
pobočky a ovládající osoby a orgány dohledu nad regulovanými subjekty v tomto konsolidačním
celku,
b) postupech shromažďování informací od bank v konsolidačním celku a
ověřování těchto informací,
c) vývoji v bance nebo jiné osobě v konsolidačním celku, který může vážně
ohrozit finanční situaci banky v konsolidačním celku,
d) závažných správních trestech a opatřeních k nápravě mimořádného významu
uložených bance podle tohoto zákona, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle
§ 26 odst. 2 písm. a), a neudělení souhlasu s používáním interního přístupu nebo
interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku nebo neudělení souhlasu se změnou
používaného interního přístupu nebo interního modelu,
e) finančních holdingových osobách a smíšených finančních holdingových
osobách podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013.
(3) O informace potřebné k výkonu dohledu na konsolidovaném základě Česká
národní banka požádá orgán dohledu jiného členského státu vykonávající dohled nad
osobou, která je členem konsolidačního celku. Rovněž požádá orgán vykonávající dohled
na konsolidovaném základě nad evropskou ovládající bankou o informace týkající se
přístupů a metod používaných při plnění pravidel obezřetného podnikání.
(4) Česká národní banka může informovat Evropský orgán pro bankovnictví,
pokud orgán dohledu jiného členského státu odmítne žádost České národní banky o spolupráci,
zejména o poskytnutí informací, nebo neposkytne požadovanou informaci v přiměřené
lhůtě, nebo pokud orgán bankovního dohledu jiného členského státu neposkytne zásadní
informaci z vlastního podnětu32).
§ 38i
(1) Česká národní banka před
a) rozhodnutím podle § 16 odst. 1 a § 20 odst. 3,
b) uložením závažného správního trestu nebo opatření k nápravě mimořádného
významu bance, zejména požadavku na zvýšení kapitálu podle § 26 odst. 2 písm. a)
bodu 1,
c) zamítnutím žádosti o udělení souhlasu s používáním interního přístupu
nebo interního modelu k výpočtu kapitálového požadavku podle čl. 301 odst. 2 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 konzultuje tuto skutečnost s orgánem
dohledu vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě nad konsolidačním celkem,
jehož členem je dotčená banka, a s dalšími orgány dohledu, kterých se tato skutečnost
rovněž týká.
(2) Česká národní banka nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 1,
nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V
takovém případě informuje uvedené orgány dohledu bez zbytečného odkladu.
§ 38j
(1) Česká národní banka uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) platná znění zákonů a vyhlášek, upravujících pravidla obezřetného
podnikání bank na individuálním a konsolidovaném základě, opatření obecné povahy
podle § 26bb a úředních sdělení České národní banky k nim; tím nejsou dotčena ustanovení
zvláštních právních předpisů o způsobu vyhlašování právních předpisů a zveřejňování
opatření obecné povahy podle § 26bb,
b) informace o způsobu využití možností volby nebo uvážení daných členským
státům a jejich orgánům dohledu právem Evropské unie v právních předpisech podle
písmene a),
c) informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při
výkonu bankovního dohledu podle § 25c,
d) souhrnné statistické údaje o plnění pravidel obezřetného podnikání
bankami v České republice, včetně počtu a povahy opatření k nápravě nebo pokut přijatých
v souladu s tímto zákonem,
e) dohody o změně příslušného orgánu dohledu na konsolidovaném základě
nad skupinou finanční holdingové osoby podle § 26e odst. 3 a informaci o změně příslušného
orgánu dohledu nad členem skupiny evropské ovládající banky nebo nad členem skupiny
evropské finanční holdingové osoby podle § 26c odst. 8 a 9,
f) informace o přístupu a metodách České národní banky používaných při
výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
g) roční zprávu o výsledku výkonu dohledu nad dodržováním pravidel pro
převod rizik podle čl. 405 až 409 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
včetně uložených opatření.
(2) Informace uvedené v odstavci 1 Česká národní banka uveřejňuje způsobem
umožňujícím dálkový přístup tak, aby je bylo možné porovnat s informacemi stejného
druhu uveřejněnými orgány bankovního dohledu v jiných členských státech, a pravidelně
je aktualizuje.
§ 38k
Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají
závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo splacení
závazků,
b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl.
7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících
osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,
c) souhrnně za Českou republiku
1. celkovou výši kapitálu ovládajících
osob na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách
v jiném než členském státě,
2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládajících osob
na konsolidovaném základě využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách
v jiném než členském státě,
3. procentní podíl na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě ovládajících
osob využívajících možnosti stanovené v čl. 7 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském
státě.
§ 38l
Pokud Česká národní banka rozhoduje podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
a) kritéria, která uplatňuje k určení toho, zda neexistují nebo se nepředpokládají
žádné závažné věcné nebo právní překážky bránící okamžitému převodu kapitálu nebo
splacení závazků,
b) počet ovládajících osob, které využívají možnosti stanovené v čl.
9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, a počet ovládajících
osob, které zahrnují ovládané osoby v jiném než členském státě,
c) souhrnně za Českou republiku
1. celkovou výši kapitálu ovládajících
osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském
státě,
2. procentní podíl na celkovém kapitálu ovládaných osob využívajících možnosti
stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013,
který je držen v ovládaných osobách v jiném než členském státě,
3. procentní podíl
na celkovém kapitálu podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013
ovládajících osob využívajících možnosti stanovené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který je držen v ovládaných osobách v jiném než
členském státě.
§ 39
(1) Pracovníci banky, členové statutárního orgánu banky, členové správní
rady banky a členové dozorčí rady banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních
věcech dotýkajících se zájmů banky a jejích klientů. Z důvodů uvedených v § 38 odst.
2, 3, 4 a 6 a § 38b je statutární orgán této povinnosti zprostí; jde-li o povinnost
mlčenlivosti členů statutárního orgánu, má tuto působnost správní rada nebo dozorčí
rada. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech není poskytnutí
údajů v případech a pro účely uvedené v § 41d odst. 4 a 5, § 41g odst. 5 a § 41n.
(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovněprávního
vztahu nebo jiného obdobného vztahu.
§ 40
(1) Žádost o udělení licence, o její změnu nebo o udělení souhlasu podle
tohoto zákona předkládá žadatel písemně České národní bance.
(2) O změně licence rozhoduje Česká národní banka.
(3) Česká národní banka vydá rozhodnutí o udělení licence, o změně licence
nebo o zamítnutí žádosti o licenci či o změnu licence do 6 měsíců ode dne zahájení
správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí. V případě, že podaná žádost nebyla
úplná a Česká národní banka si vyžádala její doplnění, vydá Česká národní banka rozhodnutí
do 12 měsíců ode dne zahájení správního řízení a rozhodnutí do této lhůty doručí.
(4) O žádosti o udělení souhlasu podle tohoto zákona se rozhodne do 3 měsíců
ode dne zahájení správního řízení, nestanoví-li tento zákon jinak.
(5) V řízení o udělení licence a v řízení o udělení souhlasu podle § 20
odst. 3 tohoto zákona si může Česká národní banka vyžádat potřebné informace o účastnících
řízení od příslušných orgánů.
(6) Česká národní banka informuje Ministerstvo financí o svých pravomocných
rozhodnutích podle § 4 odst. 2, § 5 odst. 3, § 16 odst. 1 písm. b) a c), § 27 odst.
1, § 29 odst. 3, § 34 odst. 1 a § 40 odst. 2.
§ 41
(1) O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky rozhoduje bankovní rada
České národní banky. Podaný rozklad nemá odkladný účinek, nejedná-li se o rozhodnutí
o uložení pokuty podle části dvanácté. Ustanovení správního řádu o možném způsobu
ukončení řízení o rozkladu10) se nepoužije.
(2) Na řízení o žádostech a o odnětí licence podle tohoto zákona se vztahují
předpisy o správním řízení,11) pokud tento zákon nestanoví jinak.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Pojištění pohledávek z vkladů
§ 41a
(1) Pojištění pohledávek z vkladů v České republice zajišťuje Garanční systém
zřízený podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
(2) Garanční systém spravuje část svého jmění ve Fondu.
(3) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu se účastní systému
pojištění pohledávek z vkladů a přispívá do Fondu v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(4) Zdrojem Fondu jsou příspěvky od bank a poboček bank z jiného než členského
státu, peněžní prostředky, které si Garanční systém obstaral podle § 41i, dotace,
návratné finanční výpomoci a úvěry poskytnuté Českou národní bankou podle zákona
o České národní bance. Zdrojem Fondu jsou i další příjmy, kterými jsou zejména výnosy
z investování peněžních prostředků a výtěžky z ukončených insolvenčních a likvidačních
řízení.
(5) Čerpat z Fondu lze jen na náhrady za pohledávky z vkladů oprávněným osobám,
poskytované za podmínek stanovených tímto zákonem a na splátky dluhů. Náklady na
činnost Garančního systému se hradí z výnosů z investování peněžních prostředků.
(6) Garanční systém při své činnosti spolupracuje s Českou národní bankou
a Ministerstvem financí. Česká národní banka je povinna Garanční systém s předstihem
upozornit na možnost postupu podle § 41d odst. 1.
§ 41b
Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zákona upravujícího ozdravné
postupy a řešení krize na finančním trhu není poskytnutí údajů v případech a pro
účely uvedené v § 38 odst. 2 až 4 a 6, § 41g odst. 1, § 41n, § 41o odst. 2, § 41o
odst. 2, § 41p odst. 1 a 2 a § 41q odst. 2. Ustanovení § 38 odst. 5 a § 39 odst.
2 se použije obdobně.
§ 41c
(1) Pojištěny jsou veškeré pohledávky z vkladů včetně úroků vedených při
splnění požadavků na identifikaci stanovených v odstavci 3 a v zákoně upravujícím
opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti v české měně nebo v cizí měně,
evidovaných jako kreditní zůstatky na účtech či vkladních knížkách nebo potvrzených
vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem, nejde-li o
pohledávky uvedené v odstavci 2.
(2) Pojištěny nejsou pohledávky z vkladů
a) banky, pobočky banky z jiného členského státu spořitelního a úvěrního
družstva, obchodníka s cennými papíry a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti;
to neplatí, jde-li o pohledávky z vkladů vložených těmito osobami ve prospěch třetí
osoby, které by jinak náhrada náležela, za splnění podmínek podle § 41f,
b) finanční instituce a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti;
to neplatí, jde-li o pohledávky z vkladů platební instituce, poskytovatele platebních
služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických
peněz malého rozsahu vložených těmito osobami ve prospěch třetí osoby, které by jinak
náhrada náležela, za splnění podmínek podle § 41f,
c) pojišťovny, zajišťovny a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti,
d) zdravotní pojišťovny a zahraniční osoby s obdobnou náplní činnosti,
e) státu,
f) územního samosprávného celku, jehož daňové příjmy podle zákona o rozpočtovém
určení daní (dále jen „daňový příjem“) jsou vyšší než částka odpovídající 500 000
EUR, za podmínek uvedených v odstavci 8,
g) představující pohledávky, které je banka oprávněna zčásti zahrnout
do svého kapitálu ve formě podřízeného dluhu, a
h) pocházející podle pravomocného rozsudku z úmyslně spáchaného trestného
činu legalizace výnosů z trestné činnosti, nebyly-li zajištěny ve prospěch oběti
trestné činnosti.
(3) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu je povinna zabezpečit
identifikaci vkladatele při vedení jeho účtu nebo jiné formě přijetí jeho vkladu
a identifikační údaje o vkladateli a údaje o výši a důvodu pojištěné pohledávky z
vkladu vést ve své evidenci. Identifikačními údaji se rozumí
a) u fyzických osob jméno, příjmení, adresa, rodné číslo, a nebylo-li
přiděleno, datum narození, popřípadě identifikační číslo,
b) u právnických osob obchodní firma nebo název právnické osoby, její
sídlo a u tuzemských právnických osob též identifikační číslo.
(4) Identifikační údaje podle odstavce 3 musí být uvedeny ve smlouvě o účtu,
ve vkladní knížce a na vkladovém certifikátu, vkladním listu či jiném obdobném dokumentu
potvrzujícím přijetí vkladu.
(5) Systém pojištění pohledávek z vkladů se nevztahuje na směnky a jiné cenné
papíry.
(6) Částka pro účely určení výše daňových příjmů územního samosprávného celku
podle odstavce 2 písm. f) se přepočte na českou měnu podle kurzu vyhlášeného Českou
národní bankou pro poslední den kalendářního roku, ke kterému se daňové příjmy vztahují.
(7) Územní samosprávný celek dokládá bance a pobočce banky z jiného než členského
státu výši daňových příjmů podle odstavce 2 písm. f) skutečnými daňovými příjmy za
rok, který o 2 roky předchází roku, v němž mají být pojištěny pohledávky z vkladů
územního samosprávného celku.
(8) Pohledávky z vkladů územního samosprávného celku jsou pojištěny, pokud
územní samosprávný celek doloží bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu,
že výše skutečných daňových příjmů podle odstavce 7 nepřesahuje výši stanovenou v
odstavci 2 písm. f). Pohledávky z vkladů územního samosprávného celku jsou pojištěny
od začátku kalendářního roku, v němž mají být pojištěny podle odstavce 7, nebo ode
dne, kdy banka vydá potvrzení podle odstavce 9 o tom, že pohledávky z vkladů územního
samosprávného celku splňují podmínky pro jejich pojištění, podle toho, který okamžik
nastane později, do konce kalendářního roku, v němž mají být pojištěny podle odstavce
7. K doložení skutečných daňových příjmů po rozhodném dni podle § 41d odst. 2 se
nepřihlíží.
(9) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu vydá bez zbytečného
odkladu po doložení skutečných daňových příjmů podle odstavce 7 územnímu samosprávnému
celku potvrzení, zda a po které období jsou pohledávky z vkladů územního samosprávného
celku pojištěny.
(10) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu je povinna vést evidenci
údajů podle odstavce 3 a v případech stanovených tímto zákonem (§ 41d odst. 4 a §
41n) poskytovat tyto údaje Garančnímu systému. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou
formu, strukturu a způsob vedení a poskytování údajů.
§ 41ca
(1) Garanční systém do 10. dubna každého roku sdělí České národní bance aktuální
výši prostředků ve Fondu k 31. březnu příslušného roku.
(2) Česká národní banka stanoví do 31. května každého roku výši ročního příspěvku
banky podle obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví upravujících metody
výpočtu příspěvků do systémů pojištění vkladů tak, aby zohledňovala celkový objem
krytých pohledávek z vkladů a míru rizika, které banka podstupuje. Česká národní
banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup roční sazbu příspěvků a hodnotu
koeficientu upravujícího celkovou výši ročních příspěvků.
(3) Česká národní banka zveřejní způsob výpočtu rizikových vah formou úředního
sdělení České národní banky ve Věstníku České národní banky.
(4) Dosáhne-li objem prostředků ve Fondu hodnoty 0,8 % objemu pojištěných
pohledávek z vkladů podle § 41c odst. 1, jejichž výše nepřevyšuje částku odpovídající
100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné banky nebo pobočky banky z jiného
než členského státu (dále jen „krytá pohledávka z vkladu“), stanoví Česká národní
banka roční sazbu příspěvků tak, aby celková výše ročních příspěvků stanovených v
příslušném kalendářním roce odpovídala hodnotě 0,045 % objemu krytých pohledávek
z vkladů.
(5) Poklesne-li objem prostředků ve Fondu pod hodnotu 0,8%objemu krytých
pohledávek z vkladů, stanoví Česká národní banka roční sazbu příspěvků a koeficient
upravující celkovou výši ročních příspěvků tak, aby objemu prostředků ve Fondu ve
výši 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů bylo dosaženo v přiměřené době, nejpozději
do 5 let od konce kalendářního roku, ve kterém k tomuto poklesu došlo, v závislosti
na objemu chybějících prostředků ve Fondu. Pokud objem prostředků ve Fondu poklesne
pod dvě třetiny z hodnoty 0,8 % objemu krytých pohledávek z vkladů, stanoví Česká
národní banka roční sazbu příspěvků a koeficient upravující celkovou výši ročních
příspěvků tak, aby objemu prostředků ve Fondu ve výši 0,8 % objemu krytých pohledávek
z vkladů bylo dosaženo do 6 let od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k tomuto
poklesu.
§ 41cb
(1) Česká národní banka informuje do 31. května každého roku Garanční systém
o výši ročního příspěvku stanoveného bance nebo pobočce banky z jiného než členského
státu.
(2) Garanční systém do 10. června každého roku oznámí způsobem umožňujícím
dálkový přístup, zda a jaká část příspěvku v příslušném roce může mít formu neodvolatelného
platebního příslibu tak, aby podíl neodvolatelných platebních příslibů nepřekročil
hodnotu 30 % objemu prostředků ve Fondu; při tomto určení přihlédne k obecným pokynům
Evropského orgánu pro bankovnictví upravujícím platební přísliby. V oznámení Garanční
systém uvede podrobnosti uplatnění platebního příslibu a zejména podmínky pro rizikovost,
likvidnost a diverzifikaci poskytovaného zajištění; podmínky lze stanovit odlišně
v závislosti na výši ročního příspěvku.
(3) Garanční systém může přijmout platební příslib pouze, pokud je zajištěný
aktivem s nízkým rizikem nezatíženým právy třetích stran a pokud získá právo s tímto
aktivem volně nakládat. Aktivem s nízkým rizikem se rozumí dluhový cenný papír, který
by podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko podle čl. 336 nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 obdržel rizikovou váhu do výše 50 %33).
(4) Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu zaplatí stanovený
roční příspěvek do 30. června příslušného kalendářního roku. Podání rozkladu proti
rozhodnutí podle § 41ca odst. 2, jímž se stanovuje výše ročního příspěvku banky nebo
pobočky banky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.
§ 41cc
(1) Nepostačují-li prostředky Fondu k vyplacení zákonem stanovených náhrad,
Garanční systém o této skutečnosti informuje bez zbytečného odkladu Českou národní
banku a sdělí jí předpokládanou výši chybějících prostředků.
(2) Česká národní banka stanoví bance nebo pobočce banky z jiného než členského
státu povinnost platit mimořádný příspěvek v jí stanovené výši obdobně podle § 41ca
odst. 2. Sazbu mimořádného příspěvku přitom stanoví tak, aby celková výše stanoveného
mimořádného příspěvku nepřekročila v kalendářním roce 0,5 % objemu krytých pohledávek
z vkladů. Za výjimečných okolností může Česká národní banka stanovit i vyšší sazbu
mimořádného příspěvku. Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový
přístup sazbu mimořádného příspěvku.
(3) Řízení podle odstavce 2 může být zahájeno vydáním rozhodnutí. Podání
rozkladu proti rozhodnutí, jímž se stanovuje výše mimořádného příspěvku bance a pobočce
banky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.
(4) Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu Garanční systém
o výši mimořádného příspěvku stanoveného bance a pobočce banky z jiného než členského
státu.
(5) Banka a pobočka banky z jiného než členského státu zaplatí mimořádný
příspěvek do 3 pracovních dnů ode dne doručení rozhodnutí o výši mimořádného příspěvku.
Mimořádný příspěvek nemůže mít formu platebního příslibu.
(6) Česká národní banka může dočasně snížit výši mimořádného příspěvku nebo
pozastavit povinnost banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu zaplatit
mimořádný příspěvek, pokud by zaplacení ohrozilo likviditu nebo solventnost banky,
a to i opakovaně až na dobu 6 měsíců. Část mimořádného příspěvku, která v důsledku
takového snížení nebo pozastavení nebyla zaplacena řádně a včas, se stává splatnou
uplynutím této doby. Česká národní banka informuje bez zbytečného odkladu Garanční
systém o tomto rozhodnutí.
§ 41cd
Garanční systém bez zbytečného odkladu informuje Českou národní banku, zda
a v jaké výši banka a pobočka banky z jiného než členského státu zaplatily příspěvek.
Je-li banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu v prodlení se zaplacením
příspěvku, platí z dlužné částky úroky z prodlení stanovené občanským zákoníkem.
Zaplacení příspěvku a úroku z prodlení vymáhá Garanční systém.
§ 41ce
Příspěvek se stanovuje a platí v české měně.
§ 41d
(1) Náhrada za pojištěnou pohledávku z vkladu se oprávněné osobě z Fondu
poskytne poté, kdy
a) Garanční systém obdržel písemné oznámení České národní banky o neschopnosti
banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu dostát závazkům vůči oprávněným
osobám za zákonných a smluvních podmínek; Česká národní banka vydá takové oznámení
bez zbytečného odkladu, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy zjistila, že
banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu nevyplácí splatné vklady, nejeví
se podle názoru České národní banky v době vydání oznámení dotčená banka nebo pobočka
banky z jiného než členského státu být schopna z důvodů přímo souvisejících s její
finanční situací dostát svým závazkům vůči oprávněným osobám a nemá vyhlídky, že
tak bude moci učinit, nebo
b) soud nebo zahraniční soud vydal rozhodnutí o úpadku nebo jiné rozhodnutí
z důvodů přímo souvisejících s finanční situací banky nebo pobočky banky z jiného
než členského státu, jehož důsledkem je pozastavení práva vkladatelů nakládat s vklady,
na které se vztahuje pojištění.
(2) Den, kdy Česká národní banka vydala oznámení podle odstavce 1 písm. a),
nebo kdy soud nebo zahraniční soud vydal rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b), se
považuje za rozhodný den.
(3) Česká národní banka uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informaci
o tom, kdy rozhodný den podle odstavce 2 nastal. Oznámení podle odstavce 1 písm.
a) a informaci, že došlo k vydání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) Česká národní
banka sdělí bezodkladně dotčené bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu
a Garančnímu systému.
(4) Banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá
pobočka banky z jiného než členského státu a likvidátor, správce nebo insolvenční
správce jsou povinni do 3 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout Garančnímu
systému údaje vedené podle § 41c odst. 3 a informaci o vkladech podle § 41r odst.
2; to neplatí, jde-li o případ podle odstavce 5.
(5) Banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá
pobočka banky z jiného než členského státu a likvidátor, správce nebo insolvenční
správce jsou povinni do 10 pracovních dnů od rozhodného dne poskytnout Garančnímu
systému údaje vedené podle § 41c odst. 3 a informaci o vkladech podle § 41r odst.
2, které je bance, bývalé bance, pobočce banky z jiného než členského státu, bývalé
pobočce banky z jiného než členského státu a likvidátorovi, správci nebo insolvenčnímu
správci povinna poskytnout osoba podle § 41f odst. 7 a 8.
(6) Garanční systém nejpozději do 6 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví
den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad podle § 41e odst. 2, vhodným způsobem
je spolu s výzvou podle § 41e odst. 4 uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo financí
a Českou národní banku. Den zahájení výplaty náhrad podle § 41e odst. 2 stanoví Garanční
systém tak, aby nastal nejpozději 7 pracovních dnů od rozhodného dne. To neplatí,
jde-li o náhrady podle odstavce 7.
(7) Garanční systém nejpozději do 14 pracovních dnů od rozhodného dne stanoví
den zahájení, místo a způsob vyplácení náhrad podle § 41e odst. 2, které se poskytují
osobám podle § 41f odst. 7 a 8, vhodným způsobem je uveřejní a vyrozumí o tom Ministerstvo
financí a Českou národní banku. Den zahájení výplaty náhrad stanoví Garanční systém
tak, aby nastal nejpozději 15 pracovních dnů od rozhodného dne.
(8) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 4 a 5 oznámí Garanční systém
neprodleně České národní bance.
§ 41e
(1) Pro výpočet náhrady se sečtou všechny pojištěné pohledávky z vkladů oprávněné
osoby u banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu, včetně jejích podílů
na účtech vedených pro 2 a více spolumajitelů, podle stavu k rozhodnému dni. Není-li
bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu doloženo jinak, má se za to,
že podíly spolumajitelů účtu jsou stejné. Banka nebo pobočka banky z jiného než členského
státu vyznačí jinou výši podílu ve své evidenci. K doložení jiné výše podílu po rozhodném
dni se nepřihlíží. Výpočet náhrady se provádí v měně státu, v němž se nachází daný
účet; u pohledávek z vkladů vedených v jiné měně než je měna státu, v němž se nachází
daný účet, se přepočet na měnu státu, v němž se nachází daný účet, provádí podle
kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro rozhodný den. Součástí pojištěné pohledávky
z vkladu jsou i úroky vypočtené k rozhodnému dni. Náhrada se vyplácí v měně státu,
v němž se nachází daný účet. Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu je právem spojeným
s pohledávkou z vkladu.
(2) Náhrada oprávněné osobě se poskytuje ve výši vypočtené podle odstavce
1, nejvýše však ve výši odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou osobu u jedné
banky. Tím není dotčeno ustanovení odstavce 3. Ekvivalent limitu v měně státu, v
němž se nachází daný účet, se přepočte podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou
pro rozhodný den.
(3) Pokud oprávněná osoba, která je fyzickou osobou, doloží podle § 41ea,
že splňuje podmínky pro výplatu zvýšené náhrady za pojištěnou pohledávku z vkladu
a požádá o ni podle § 41eb odst. 1, poskytne Garanční systém oprávněné osobě zvýšenou
náhradu za tu část pohledávky z vkladu, u které doložila splnění podmínek podle §
41ea až do výše, o kterou částka vypočtená podle odstavce 1 převyšuje částku stanovenou
v odstavci 2, nejvýše však ve výši odpovídající 100 000 EUR pro jednu oprávněnou
osobu u jedné banky (dále jen „zvýšená náhrada“). Ekvivalent tohoto limitu v měně
státu, v němž se nachází daný účet, se přepočte podle kurzu, vyhlášeného Českou národní
bankou pro rozhodný den.
(4) Výzvou uveřejněnou způsobem umožňujícím dálkový přístup Garanční systém
vyzve oprávněné fyzické osoby, aby doložily Garančnímu systému do 2 měsíců od rozhodného
dne dokumenty podle § 41eb odst. 1 pro účely posouzení nároku na zvýšenou náhradu
za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3.
(5) Náhrada za pojištěné pohledávky z vkladů podle § 41f odst. 7 a 8 se poskytuje
až poté, kdy byly plně nahrazeny všechny ostatní kryté pohledávky z vkladů oprávněné
osoby, a to podle poměru výše pohledávek z vkladů připadajících na jednotlivé osoby
podle § 41f odst. 7 a 8.
(6) Za pohledávky z vkladů podle § 41f se zvýšená náhrada podle odstavce
3 neposkytne; to neplatí, pokud je pohledávka z vkladu částkou předanou do notářské
úschovy podle notářského řádu nebo jde o peníze přijaté advokátem do správy podle
zákona o advokacii.
(7) Pokud má oprávněná osoba pojištěnou pohledávku z vkladu u banky i u pobočky
téže banky podle § 5c odst. 1 v jiném členském státě, započítávají se jednotlivé
pohledávky z vkladu pro účely výpočtu náhrady podle odstavce 2 podle poměru výše
pohledávek z vkladů připadajících na banku a pobočku téže banky v jiném členském
státě.
§ 41ea
(1) Nárok na zvýšenou náhradu podle § 41e odst. 3 vznikne, po splnění
podmínek stanovených v § 41e odst. 3 a § 41eb odst. 1, pokud rozhodný den nastal
ve lhůtě 3 měsíců ode dne připsání částky na účet a zároveň je tato částka
a) úhradou kupní ceny plynoucí z prodeje nemovité věci, která slouží
k bydlení podle evidence v katastru nemovitostí, pokud byl tento prodej doložen návrhem
na zahájení vkladového řízení do katastru nemovitostí, včetně příloh, a tento návrh
byl podán před rozhodným dnem,
b) vypořádáním společného jmění manželů při rozvodu manželství, pokud
bylo doloženo pravomocným rozsudkem o rozvodu manželství, jehož součástí je vypořádání
společného jmění manželů nebo jiného majetku, nebo pravomocným rozsudkem o vypořádání
manželů po rozvodu stran jejich společného jmění,
c) pojistným plněním pro případ úrazu, nemoci, invalidity nebo smrti,
pokud bylo doloženo potvrzením pojišťovny o vyplacení pojistného plnění,
d) dědictvím, pokud bylo jeho nabytí doloženo pravomocným rozhodnutím
soudu o dědictví,
e) vyplacením jednorázového vyrovnání z penzijního připojištění se státním
příspěvkem nebo doplňkového penzijního spoření, pokud bylo doloženo potvrzením penzijní
společnosti o vyplacení jednorázového vyrovnání,
f) odstupným vyplaceným při výpovědi z pracovního poměru, při které náleží
zaměstnanci odstupné podle zákoníku práce, odstupným vyplaceným při rozvázání pracovního
poměru dohodou, při kterém náleží zaměstnanci odstupné podle zákoníku práce, odbytným
nebo odchodným vyplaceným při skončení služebního poměru rozhodnutím služebního orgánu,
při kterém má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného nebo odchodného, a odchodným
vyplaceným při skončení služebního poměru fyzických osob, které v bezpečnostním sboru
vykonávají službu, při kterém mají fyzické osoby, které v bezpečnostním sboru vykonávají
službu, nárok na odchodné, pokud bylo doloženo potvrzením zaměstnavatele pro účely
posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti a vyúčtováním mzdy,
g) pojistným plněním pro případ újmy způsobené trestným činem, pokud
bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu o spáchaném trestném činu a potvrzením
o vyplacení pojistného plnění,
h) vyplacením náhrady újmy způsobené trestným činem, nebo vydáním bezdůvodného
obohacení získaného trestným činem, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu
o přiznání náhrady újmy způsobené trestným činem nebo o přiznání nároku na vydání
bezdůvodného obohacení,
i) vyplacením náhrady škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo
o ochranném opatření, pokud bylo doloženo pravomocným rozhodnutím soudu, rozhodnutím
ministerstva, nebo jiného ústředního správního úřadu o přiznání náhrady škody způsobené
rozhodnutím o vazbě, trestu nebo o ochranném opatření, nebo
j) poskytnutím peněžité pomoci oběti trestného činu, pokud bylo doloženo
rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti.
(2) Pokud není vkladatel, jeho zákonný zástupce nebo opatrovník v den připsání
částky podle odstavce 1 písm. a) až j) na účet oprávněn s touto částkou nakládat,
lhůta podle odstavce 1 neběží do dne předcházejícího dni, kterým vkladatel, jeho
zákonný zástupce nebo opatrovník nabyde oprávnění s touto částkou poprvé nakládat.
§ 41eb
(1) Oprávněná osoba, která požaduje vyplacení zvýšené náhrady, předloží Garančnímu
systému do 2 měsíců od rozhodného dne, spolu s dokumenty dokládajícími její nárok
na zvýšenou náhradu podle § 41e odst. 3, žádost o výplatu zvýšené náhrady za pohledávku
z vkladu na předepsaném formuláři. Vzor formuláře uveřejní Garanční systém způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(2) Garanční systém na základě dokumentů podle odstavce 1 předložených oprávněnou
osobou a informací, které mu pro účely posouzení nároku oprávněné osoby na výplatu
zvýšené náhrady poskytne banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského
státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu a likvidátor, správce nebo
insolvenční správce anebo orgán sociálního zabezpečení, posoudí do 4 měsíců od rozhodného
dne, zda má oprávněná osoba nárok na výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu
podle § 41e odst. 3.
(3) Banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá
pobočka banky z jiného než členského státu a likvidátor, správce nebo insolvenční
správce anebo orgán sociálního zabezpečení poskytne pro účely posouzení nároku oprávněné
osoby na výplatu zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle odstavce 2 Garančnímu
systému součinnost bez zbytečného odkladu po vyžádání Garančním systémem.
(4) Garanční systém do 4 měsíců od rozhodného dne, oznámí oprávněné osobě,
jaká výše zvýšené náhrady za pohledávky z vkladů jí náleží, den zahájení, místo a
způsob výplaty zvýšené náhrady za pohledávku z vkladu podle § 41e odst. 3. Den zahájení
výplaty náhrad podle § 41e odst. 3 stanoví Garanční systém tak, aby nastal nejpozději
4 měsíce od rozhodného dne.
(5) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 3 oznámí Garanční systém neprodleně
České národní bance.
§ 41f
(1) Peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu představují pohledávku
z vkladu se zvláštním režimem.
(2) Při zakládání účtu podle odstavce 1 nebo při nejbližší dispozici s tímto
již existujícím účtem je majitel účtu povinen bance nebo pobočce banky z jiného než
členského státu písemně oznámit, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky představující
pohledávku více osob, doložit podíl každé z nich, identifikovat tyto osoby v rozsahu
stanoveném v § 41c odst. 3 a pravdivost údajů prokázat. Banka nebo pobočka banky
z jiného než členského státu nakládá s vkladem na tomto účtu jako s jakoukoli jinou
pojištěnou pohledávkou z vkladu a zaznamená údaje o něm ve své evidenci.
(3) Pro účely výpočtu náhrady z Fondu za pohledávku z vkladu na účtu podle
odstavce 1 je banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu povinna předložit
Garančnímu systému rozčlenění pohledávek z vkladů podle jednotlivých osob a částek
připadajících na každou z nich a pravdivost údajů prokázat. Údaje předá Garančnímu
systému.
(4) Náhrada za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se poskytne oprávněným
osobám ve stejné výši, v jaké by se poskytla v případě, že by každá z uvedených osob
měla peněžní prostředky evidované na vlastním účtu.
(5) Pokud je skutečný vlastník peněžní částky odlišný od majitele účtu, náhrada
se poskytne skutečnému vlastníkovi. Majitel účtu má povinnost oznámit tuto skutečnost
bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu při založení či nejbližší dispozici
s účtem a identifikovat skutečného vlastníka peněžních prostředků v rozsahu stanoveném
v § 41c odst. 3 a banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu zaznamená
tyto údaje ve smlouvě o účtu či na jiném dokumentu, s jehož vydáním je spojeno přijetí
vkladu, a ve své evidenci.
(6) K oznámení majitele účtu podle odstavců 2 a 5 učiněném po rozhodném dni
se nepřihlíží.
(7) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce
elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, na jejichž
účtu jsou evidovány peněžní prostředky, které jim uživatelé platebních služeb svěřili
k provedení platební transakce13) nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické
peníze, oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu písemně bance nebo pobočce
banky z jiného než členského státu; v takovém případě nemají povinnost stanovenou
v odstavci 2 větě první a v odstavci 5 větě druhé. Pro účely výpočtu výše příspěvku
do Fondu náhrady z Fondu se za skutečného vlastníka těchto peněžních prostředků považují
uživatelé platebních služeb nebo držitelé elektronických peněz. Náhrada se poskytne
platební instituci, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu, instituci elektronických
peněz nebo vydavateli elektronických peněz malého rozsahu. Při určení skutečného
vlastníka podle odstavce 5 se vychází z evidence platební instituce, poskytovatele
platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz nebo vydavatele
elektronických peněz malého rozsahu k rozhodnému dni. Tyto osoby jsou povinny vést
evidenci údajů podle § 41c odst. 3 a předat ji bance nebo pobočce banky z jiného
než členského státu na základě její žádosti do 5 pracovních dnů ode dne obdržení
žádosti v případech stanovených v § 41d nebo § 41n. Banka s těmito osobami sjedná
písemně způsob, jakým tyto osoby poskytují bance informace tak, aby banka dostála
povinnostem stanoveným tímto zákonem v souvislosti se stanovením výše příspěvku do
Fondu.
(8) Odstavec 7 platí obdobně pro obchodníka s cennými papíry, na jehož účtu
jsou evidovány peněžní prostředky tvořící majetek zákazníka podle zákona upravujícího
podnikání na kapitálovém trhu14), a pro soudního exekutora, na jehož účtu jsou deponovány
prostředky pro oprávněné a přihlášené věřitele podle exekučního řádu.
(9) Údaje, které banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu získá
od osoby uvedené v odstavci 7 nebo 8, je banka oprávněna použít pouze ke splnění
svých povinností vůči Garančnímu systému podle této části zákona a v případech uvedených
v § 38 odst. 2 až 4 a 6.
(10) Platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce
elektronických peněz a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu jsou povinni
sdělit uživateli platebních služeb nebo držiteli elektronických peněz na jeho žádost
informace o tom, u které banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo zahraniční
banky je veden samostatný účet, na kterém jsou v souladu se zákonem upravujícím platební
styk uloženy peněžní prostředky, které jim byly svěřeny k provedení platební transakce
nebo proti jejichž přijetí byly vydány elektronické peníze.
§ 41g
(1) Garanční systém v rozsahu potřebném pro zabezpečení výplaty náhrad spolupracuje
a vyměňuje si informace s osobami, prostřednictvím kterých zajišťuje výplatu náhrad.
(2) Garanční systém pozastaví výplatu náhrady přede dnem zahájení výplaty
náhrad za ty pohledávky z vkladů, u kterých se od orgánů činných v trestním řízení
nebo od osob uvedených v odstavci 5 dozví, že by mohlo jít o pohledávky z vkladů,
které mají původ v trestné činnosti, a že bylo zahájeno trestní stíhání pro tuto
trestnou činnost.
(3) Garanční systém pozastaví přede dnem zahájení výplaty náhrad výplatu
náhrady za pohledávky z vkladů, u kterých
a) zjistí, že není jisté, zda a kdo je oprávněn obdržet výplatu náhrady,
b) je Garančnímu systému doloženo, že je pojištěná pohledávka z vkladu
předmětem právního sporu,
c) je Garančnímu systému doloženo, že pojištěná pohledávka z vkladu je
předmětem opatření omezujícího nakládání s vkladem podle jiného právního předpisu
nebo právního předpisu jiného státu, anebo stanoveného mezinárodní organizací, nebo
d) má výplatu v souladu s ustanovením § 41p odst. 2 provést provozovatel
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů a potřebné prostředky nelze provozovateli
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů poskytnout do dne zahájení výplaty
náhrad.
(4) Garanční systém obnoví výplatu náhrady pozastavenou podle odstavců 2
a 3 písm. a) až c), pokud pominou okolnosti, pro které byla výplata pozastavena.
(5) Banka nebo bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu,
bývalá pobočka banky z jiného než členského státu, likvidátor, správce nebo insolvenční
správce poskytnou Garančnímu systému současně s údaji podle § 41d odst. 4 nebo 5
nebo § 41eb odst. 3 informace, na základě kterých lze pozastavit výplatu náhrad podle
odstavců 2 a 3, a následně Garanční systém informují, pokud se dozví o změně podstatných
skutečností majících vliv na toto pozastavení.
(6) Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena oprávněné osobě,
nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných pohledávek z vkladů, ke kterým dojde
a) na základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými
u téže banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu učiněného po rozhodném
dni,
b) v důsledku postoupení pohledávky z vkladu učiněného po rozhodném dni.
(7) Nesplnění povinnosti stanovené v odstavci 5 oznámí Garanční systém České
národní bance bez zbytečného odkladu poté, co se o nesplnění této povinnosti dozví.
§ 41h
(1) Ke dni zahájení výplaty náhrad podle § 41d odst. 6 a 7 a § 41eb odst.
4 se snižuje pohledávka oprávněné osoby vůči bance nebo pobočce banky z jiného než
členského státu o částku rovnající se jejímu právu na náhradu z Fondu.
(2) Garanční systém se dnem podle odstavce 1 stává věřitelem banky nebo pobočky
banky z jiného než členského státu ve výši práv oprávněných osob banky na plnění
z Fondu.
(3) Právo oprávněné osoby na plnění z Fondu se promlčí uplynutím 3 let ode
dne stanoveného jako den zahájení výplaty náhrad podle § 41d odst. 6 a 7 a podle
§ 41eb odst. 4. Po dobu pozastavení výplaty náhrad podle § 41g odst. 2 a 3 tato promlčecí
lhůta neběží.
§ 41i
(1) V případě, že prostředky Fondu získané z uhrazených příspěvků podle §
41cb nebo mimořádných příspěvků podle § 41cc nepostačují k vyplacení zákonem stanovených
náhrad, obstará si Garanční systém potřebné peněžní prostředky na trhu. Garanční
systém je povinen dbát, aby podmínky, za kterých jsou peněžní prostředky Fondu poskytnuty,
byly pro něj co nejvýhodnější. Pokud není Garanční systém schopen obstarat si peněžní
prostředky na finančním trhu do dne zahájení vyplácení náhrad podle § 41d, může mu
být na jeho žádost poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši
ze státního rozpočtu.
(2) Garanční systém může požádat provozovatele zahraničního systému pojištění
pohledávek z vkladů z členského státu o úvěr, pokud
a) není schopen dostát závazkům spojeným s výplatou tímto zákonem stanovených
náhrad z důvodu nedostatku prostředků ve Fondu,
b) využil mimořádných příspěvků podle § 41cc,
c) se zaváže použít zapůjčené prostředky pro výplatu tímto zákonem stanovených
náhrad,
d) není vázán povinností splatit ve stejné době úvěr jinému systému pojištění
pohledávek z vkladů,
e) požaduje finanční prostředky v objemu, který nepřekročí 0,5 % objemu
krytých pohledávek z vkladů,
f) informoval Evropský orgán pro bankovnictví o důvodech žádosti o úvěr,
výši úvěru a době jeho trvání a o výši počáteční úrokové sazby a
g) zaváže se splatit úvěr nejpozději do 5 let ode dne jeho poskytnutí;
úroky jsou splatné ke dni úplného splacení úvěru.
§ 41j
Garanční systém může, se souhlasem Ministerstva financí, poskytnout provozovateli
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu úvěr za účelem
výplaty náhrad za pohledávky z vkladů, jehož úroková sazba se stanoví nejméně ve
výši odpovídající sazbě mezní zápůjční facility Evropské centrální banky během doby
trvání úvěru. Garanční systém může úvěr poskytnout pouze v případě, že provozovatel
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu splní podmínky
podle § 41i odst. 2 obdobně.
§ 41k
(1) V případě, že Garančnímu systému byl poskytnut úvěr nebo jiná forma návratné
finanční výpomoci podle § 41i, Česká národní banka rozhodne o výběru mimořádných
příspěvků podle § 41cc od kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním
roce, ve kterém byly úvěr nebo jiná forma návratné finanční výpomoci poskytnuty.
V kalendářním roce bezprostředně následujícím po kalendářním roce, ve kterém byly
úvěr nebo jiná forma návratné finanční výpomoci splaceny, rozhodne Česká národní
banka o ukončení výběru mimořádných příspěvků.
(2) V případě, že Garančnímu systému byl poskytnut úvěr od provozovatele
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu, Česká národní
banka rozhodne o výběru mimořádných příspěvků podle § 41cc tak, aby Garanční systém
úvěr splatil nejpozději do 5 let od jeho poskytnutí.
§ 41m
Banka a pobočka banky z členského státu nesmí v reklamě využívat rozdílů
pojištění pohledávek z vkladů mezi členskými státy ani zmiňovat neomezené pojištění
pohledávek z vkladů. Banka a pobočka banky z členského státu může v reklamě uvést
pouze odkaz na příslušný systém pojištění pohledávek z vkladů a popis fungování tohoto
systému.
§ 41n
(1) Garanční systém ověřuje pravidelně, nejméně jedenkrát ročně, funkčnost
systému vyplácení náhrad. Při tom spolupracuje s Českou národní bankou, Ministerstvem
financí, bankami a pobočkami bank z jiného než členského státu, které jsou povinny
Garančnímu systému na jeho požádání a ve lhůtě jím stanovené, která však nesmí být
kratší než 3 pracovní dny, poskytnout údaje vedené podle § 41c odst. 3 a § 41f odst.
2 až 5, a ve lhůtě, která však nesmí být kratší než 10 pracovních dnů, poskytnout
údaje vedené podle § 41f odst. 7 a 8. Zprávu o výsledcích ověření je Garanční systém
povinen předložit bez zbytečného odkladu České národní bance a Ministerstvu financí.
(2) Garanční systém provede alespoň jedenkrát za 3 roky zátěžový test systému
pojištění pohledávek z vkladů. Garanční systém může získávat údaje nutné k provedení
tohoto zátěžového testu pouze za tímto účelem a uchovávat je jen po dobu nezbytně
nutnou.
(3) Garanční systém do konce prvního kalendářního čtvrtletí každého roku
oznámí Evropskému orgánu pro bankovnictví výši krytých pohledávek z vkladů a objem
prostředků ve Fondu k poslednímu dni bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.
§ 41o
(1) Garanční systém při své činnosti spolupracuje a vyměňuje si údaje vedené
podle § 41c odst. 3, které jsou banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského
státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu, likvidátor, správce nebo
insolvenční správce povinni poskytnout Garančnímu systému podle § 41d odst. 4 za
účelem výplaty náhrad pohledávek z vkladů vkladatelům, a údaje získané na základě
provedených zátěžových testů podle § 41n odst. 2 s provozovateli zahraničních systémů
pojištění pohledávek z vkladů z členských států, včetně osob zprostředkujících vzájemnou
výměnu těchto informací mezi provozovateli zahraničních systémů pojištění vkladů
z členských států. Garanční systém při své činnosti spolupracuje s Českou národní
bankou a Evropským orgánem pro bankovnictví.
(2) Garanční systém uzavře s provozovatelem zahraničního systému pojištění
pohledávek z vkladů z členského státu písemnou dohodu o spolupráci zejména při výplatě
náhrad za pohledávky z vkladů a poskytování úvěrů za účelem výplaty náhrad za pohledávky
z vkladů podle § 41i odst. 2 a § 41j odst. 2.
(3) Garanční systém informuje o uzavření a obsahu dohody podle odstavce 2
Evropský orgán pro bankovnictví a Českou národní banku.
(4) Pokud uzavření dohody s provozovatelem zahraničního systému pojištění
pohledávek z vkladů nelze dosáhnout nebo není shoda na výkladu uzavřené dohody, může
Garanční systém požádat Evropský orgán pro bankovnictví o urovnání sporu podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie upravujícího dohled nad finančním trhem v oblasti
bankovnictví28).
§ 41p
(1) V případě úpadku zahraniční banky z členského státu vykonávající činnost
na území České republiky prostřednictvím své pobočky provede Garanční systém výplatu
náhrad za pohledávky z vkladů oprávněným osobám jménem a na náklady příslušného provozovatele
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z členského státu a v souladu
s jeho pokyny. Garanční systém není odpovědný za jednání učiněné v souladu s těmito
pokyny. Garanční systém nezahájí výplatu náhrad, dokud neobdrží potřebné peněžní
prostředky od provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů. Garanční
systém poskytuje oprávněným osobám informace a přijímá písemná podání jménem provozovatele
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů.
(2) V případě úpadku banky se sídlem v České republice vykonávající činnost
na území jiného členského státu prostřednictvím své pobočky vydá Garanční systém
pokyn příslušnému provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů
v tomto jiném členském státu k provedení výplaty náhrad za pohledávky z vkladů oprávněným
osobám jménem a na náklady Garančního systému. Garanční systém je odpovědný za jednání
provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, je-li takové jednání
v souladu s pokyny Garančního systému. Garanční systém poskytne potřebné peněžní
prostředky k výplatě náhrad provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek
z vkladů tak, aby provozovatel zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů
měl tyto peněžní prostředky k dispozici ke dni zahájení výplaty náhrad.
(3) Pokud dojde k převodu činnosti banky na zahraniční banku z jiného členského
státu, převede Garanční systém částku odpovídající příspěvkům banky do Fondu, s výjimkou
mimořádných příspěvků podle § 41cc, uhrazeným v kalendářním roce předcházejícím roku,
ve kterém dojde k převodu činnosti banky na zahraniční banku z členského státu, příslušnému
provozovateli zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů v poměru k výši
převedených pohledávek z vkladů.
(4) Pokud banka hodlá provést převod své činnosti na zahraniční banku z jiného
členského státu, informuje o tom alespoň 6 měsíců předem Garanční systém a příslušného
provozovatele zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů, kterého je tato
zahraniční banka účastna.
§ 41q
(1) Garanční systém při své činnosti spolupracuje s provozovateli zahraničních
systémů pojištění pohledávek z vkladů z jiných než členských států.
(2) Stanoví-li tak dohoda uzavřená mezi Garančním systémem a provozovatelem
zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu,
může být v případě úpadku
a) zahraniční banky z jiného než členského státu vykonávající činnost
na území České republiky prostřednictvím své pobočky Garanční systém zapojen do výplaty
náhrad ze zahraničního systému pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského
státu, jehož se zahraniční banka účastní,
b) banky se sídlem v České republice vykonávající činnost v zahraničí
prostřednictvím své pobočky zapojen do výplaty náhrad za pohledávky z vkladů zahraniční
systém pojištění pohledávek z vkladů z jiného než členského státu.
§ 41r
(1) Garanční systém při komunikaci s oprávněnými osobami použije
a) úřední jazyk členského státu, který banka nebo pobočka banky, vůči
níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu, používá pro písemnou komunikaci s majitelem
účtu, z něhož vznikla pohledávka z vkladu, nebo
b) úřední jazyk, nebo jazyky členského státu, ve kterém má sídlo banka,
vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu, nebo ve kterém je usazena pobočka
banky podle § 5c odst. 1, vůči níž má oprávněná osoba pohledávku z vkladu.
(2) Pokud je účet, z něhož vznikla pohledávka z vkladu, veden u banky podle
§ 5c odst. 2, použije Garanční systém při komunikaci s oprávněnými osobami jazyk,
který si majitel účtu zvolil při založení účtu. Tato banka je povinna poskytnout
Garančnímu systému do 31. ledna každého roku informaci o vkladech, u kterých si majitel
účtu zvolil jiný než český jazyk, s uvedením příslušného jazyka zvoleného majitelem
účtu, a to podle stavu ke konci předcházejícího kalendářního roku.
§ 41s
(1) Banka nebo pobočka zahraniční banky informuje vkladatele o fúzi nebo
rozdělení banky, přeměně banky na pobočku banky z členského státu, převodu jmění
na banku jakožto společníka nebo jiných podobných skutečnostech alespoň 1 měsíc před
nabytím účinnosti těchto právních jednání. Česká národní banka může povolit zkrácení
této lhůty z důvodu ochrany obchodního tajemství nebo zachování finanční stability.
(2) Od doby, kdy byli vkladatelé informováni o skutečnostech podle odstavce
1, mohou ve lhůtě 3 měsíců bez jakékoli sankce vybrat nebo převést své pohledávky
z vkladů včetně příslušných úroků, v rozsahu, v jakém v tomto okamžiku jejich vklady
přesahují výši náhrady stanovenou v § 41e odst. 2.
Vybraná ustanovení novel
článek VI zákona č. 165/1998 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Banka, která nemá vydány své akcie, se kterými je spojeno hlasovací právo,
výhradně v zaknihované podobě, je povinna uvést podobu svých akcií do souladu s požadavkem
§ 20 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, a to do jednoho roku
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Ten, kdo má ke dni účinnosti tohoto zákona kvalifikovanou účast na bance,
je povinen oznámit tuto skutečnost České národní bance, a to do jednoho měsíce ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Státní peněžní ústavy vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona se až
do přijetí zvláštního zákona, nejdéle však do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, řídí dosavadními předpisy.
4. Složení statutárního orgánu banky musí být uvedeno do souladu s požadavkem
podle § 8 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, a to
do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 319/2001 Sb.
Přechodné ustanovení
Fond pojištění vkladů (dále jen "Fond") vyplatí fyzickým a právnickým osobám,
které byly vkladateli ke dni zahájení správního řízení o odnětí povolení působit
jako banka u Pragobanky, a. s. Praha, nyní v konkursu, u Universal banky, a. s.,
Ústí nad Labem, nyní v konkursu, u Moravia banky, a. s., Frýdek-Místek, nyní v konkursu,
(dále jen "banky"), dodatečnou náhradu za veškeré pohledávky z jejich vkladů v domácí
i cizí měně vedených u těchto bank ke dni zahájení správního řízení o odnětí povolení
působit jako banka až do výše 4 miliónů Kč každému vkladateli.
Při výplatě dodatečných náhrad se postupuje přiměřeně podle § 41d až 41g,
mimo odstavce
2 § 41e, zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že
vyplacenou dodatečnou náhradu Fond sníží o již vyplacenou náhradu. Ke dni zahájení
výplaty dodatečných náhrad se snižuje pohledávka vkladatele za bankou o částku rovnající
se jeho právu na dodatečnou náhradu z Fondu. Dodatečná náhrada bude vyplacena každému,
kdo byl vkladatelem u výše uvedených bank ke dni zahájení správního řízení o odnětí
jejich povolení působit jako banka. Dodatečná náhrada se vyplatí rovněž dědicům fyzických
osob a právním nástupcům právnických osob. Ke dni zahájení výplaty dodatečných náhrad
se snižuje pohledávka vkladatele za bankou o částku rovnající se jeho právu na dodatečnou
náhradu z Fondu. Fond se dnem zahájení výplaty dodatečných náhrad stává věřitelem
bank ve výši práv vkladatelů bank na plnění z Fondu. Výplata dodatečných náhrad podle
tohoto ustanovení musí být zahájena do 4 měsíců od účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 126/2002 Sb.
Společná a přechodná ustanovení
1. Pokud ustanovení mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem,
ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika vázána, stanoví jinak než ustanovení
zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění dosavadních předpisů a tohoto zákona,
použijí se ustanovení této smlouvy. Ustanovení předchozí věty se vztahuje i na obdobné
mezinárodní smlouvy, které vstoupily v platnost před 1. lednem 1993.
2. Ustanovení zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění tohoto zákona, (dále
jen "tento zákon") vztahující se na členské státy Evropské unie se vztahují i na
další státy Evropského hospodářského prostoru, pokud tak vyplývá z mezinárodní smlouvy,
která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a jíž je Česká republika
vázána, nebo z obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem
1993.
3. Česká národní banka vydá ve správním řízení zahájeném z jejího podnětu
bez návrhu všem bankám působícím podle dosavadních právních předpisů na území České
republiky bankovní licence v souladu s tímto zákonem; bankovní licence budou rovněž
vydány zahraničním bankám, jejichž pobočky působí na území České republiky podle
dosavadních právních předpisů. Dnem, kdy rozhodnutí o vydání bankovní licence nabude
právní moci, zaniká povolení působit jako banka, bylo-li uděleno podle dosavadních
právních předpisů.
4. Banky jsou povinny zřídit útvar vnitřního auditu podle § 8 odst. 6 tohoto
zákona do 1 roku ode dne nabytí jeho účinnosti.
5. Banky jsou povinny uvést své stanovy a své majetkové účasti ve veřejných
obchodních společnostech a komanditních společnostech do souladu s tímto zákonem
do jednoho roku ode dne nabytí jeho účinnosti.
6. Při výpočtu výše dodatečné náhrady se úroky z pohledávek z vkladů vypočítávají
v případě Pragobanky, a. s., Praha, nyní v konkursu, ke dni 1. 12. 1998; v případě
Universal banky, a. s., Ústí nad Labem, nyní v konkursu, ke dni 17. 5. 1999; v případě
Moravia banky, a. s., Frýdek-Místek, nyní v konkursu, ke dni 11. 10. 1999.
7. Dnem zahájení výplaty dodatečných náhrad přecházejí na Fond pojištění
pohledávek z vkladů pohledávky vkladatelů za bankou ve výši práv vkladatelů na plnění
z Fondu pojištění pohledávek z vkladů.
Čl.VII zákona č. 257/2004 Sb.
Přechodná ustanovení
Osoba, která se v důsledku účinnosti tohoto zákona stane finanční holdingovou
společností, ačkoli jí podle dosavadní právní úpravy nebyla, a osoby náležející do
skupiny této finanční holdingové společnosti uvedou svou činnost do souladu s ustanoveními
tohoto zákona nebo vyhlášky České národní banky, upravujícími činnost finanční holdingové
společnosti a jejich skupiny, nejpozději do 31. prosince 2006.
§ 36 zákona č. 377/2005 Sb.
Přechodné ustanovení
Osoba, která se stala finanční holdingovou osobou přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, je povinna předložit České národní bance podklady prokazující důvěryhodnost
a zkušenost osoby v jejím vedení ve smyslu § 26g odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., a
to ve lhůtě do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona o finančních konglomerátech.
Čl. III zákona č.443/2006 Sb.
zrušen
Čl. II zákona č.120/2007 Sb.
Přechodná ustanovení
Do 31. prosince 2007 se na banku nevztahuje § 12c zákona č. 21/1992 Sb.,
o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud po tuto
dobu banka používá pro výpočet kapitálových požadavků základní přístup odpovídající
dosavadním pravidlům kapitálové přiměřenosti, jehož podmínky užívání stanoví Česká
národní banka vyhláškou podle § 12a odst. 8 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po dobu využívání tohoto základního
přístupu neprovádí Česká národní banka vůči této bance přezkum a vyhodnocování stanovené
v § 25 odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona.
Čl. VII zákona č. 230/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Souhlas s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na bance nebo s
uzavřením ovládací smlouvy s bankou udělený podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách,
ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za souhlas s
nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti na bance nebo jejím ovládnutím udělený
podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
2. Řízení o uložení opatření k nápravě nebo sankce, která byla zahájena do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle dosavadních právních předpisů.
3. Jednání, ke kterému došlo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje
podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona. Opatření k nápravě nebo sankce za porušení zákona č. 21/1992 Sb.,
o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uloží podle
dosavadních právních předpisů.
4. Řízení o udělení souhlasu s nabytím nebo zvýšením kvalifikované účasti
na bance nebo uzavřením ovládací smlouvy s bankou zahájená do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; lhůty, jejichž běh započal podle zákona č.
21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, běží
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona znovu.
Čl. II zákona č. 156/2010 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pro výpočet výše příspěvku bank, stavebních spořitelen a spořitelních
a úvěrních družstev do Fondu pojištění vkladů za část kalendářního roku, která končí
posledním dnem kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabude účinnosti, se použije
§ 41c zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona. Takto vypočtený průměrný objem pojištěných pohledávek z vkladů se
násobí zlomkem, v jehož čitateli je číslo vyjadřující počet měsíců od začátku kalendářního
roku do konce kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabude účinnosti, a ve jmenovateli
je číslo 12. Takto stanovený příspěvek do Fondu pojištění vkladů jsou banky, stavební
spořitelny a spořitelní a úvěrní družstva povinny zaplatit do 1 měsíce po skončení
kalendářního čtvrtletí, v němž tento zákon nabyde účinnosti.
2. Banky, stavební spořitelny, spořitelní a úvěrní družstva, platební instituce,
poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu a obchodníci s cennými papíry jsou
povinni vést evidenci a poskytovat údaje podle ustanovení § 41c odst. 3 a 11 a §
41f odst. 7 a 8 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona, ode dne následujícího po uplynutí 12 měsíců ode dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Pro povinnosti stanovené platebním institucím, poskytovatelům
platebních služeb malého rozsahu a obchodníkům s cennými papíry v ustanovení § 41f
odst. 7 větě poslední zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, platí předchozí věta obdobně.
3. Pokud běh promlčecí lhůty pro uplatnění práva oprávněné osoby na plnění
z Fondu pojištění vkladů započne přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje
se podle § 41h odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. V zákona č. 160/2010 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Pokud osoba zapsaná do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení podle zákona
č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
nepožádá o povolení působit jako ratingová agentura podle zákona č. 256/2004 Sb.,
o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění tohoto zákona účinném ode dne nabytí účinnosti,
a podle přímo použitelného předpisu Evropského parlamentu a Rady o ratingových agenturách
(dále jen „nařízení“) do 7. září 2010, vyškrtne ji Česká národní banka ze seznamu
agentur pro úvěrové hodnocení marným uplynutím této lhůty. Rozhodnutí o tomto vyškrtnutí
se nevydává.
2. Pokud osoba zapsaná do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení podle dosavadních
právních předpisů požádá o povolení působit jako ratingová agentura podle nařízení
a tato žádost je zamítnuta, vyškrtne tuto osobu Česká národní banka ze seznamu podle
bodu 1 s účinností ke dni, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, kterým se povolení
neuděluje. Rozhodnutí o tomto vyškrtnutí se nevydává.
3. Banka a pobočka zahraniční banky, která nepožívá výhody jednotné licence
podle práva Evropských společenství, zajistí splnění povinnosti stanovené v § 12b
odst. 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, nejpozději do 7. prosince 2010. Do té doby může pro výpočet kapitálových
požadavků používat úvěrové hodnocení dlužníka vypracovaného osobou, která splňovala
požadavky zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, nebo na jeho základě a která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
zapsána do seznamu agentur pro úvěrové hodnocení vedeného Českou národní bankou do
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 41/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Jestliže lhůta stanovená v § 26k odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, počne běžet do 31. prosince
2012, činí 6 měsíců.
2. Banka zajistí, aby odměny vyplácené osobám uvedeným v článku I bodě 10
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona byly v souladu s ustanoveními tohoto zákona
upravujícími systém odměňování.
Čl. II zákona č. 254/2012 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Banka nebo pobočka banky, prostřednictvím které vykonává na území České
republiky bankovní činnosti zahraniční banka se sídlem v jiném státě než v členském
státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském
prostoru, které byly oprávněny vykonávat činnosti uvedené v § 1 odst. 3 písm. m)
zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ukončí
výkon těchto činností ve vztahu k investičním nástrojům, pokud nemají nebo do 3 měsíců
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nezískají oprávnění k výkonu činnosti podle
§ 1 odst. 3 písm. h) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
2. Řízení o udělení povolení podle § 1 odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb., ve
znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla do dne nabytí účinnosti
tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Čl. II zákona č. 135/2014 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Banka je povinna zajistit splnění požadavků stanovených v § 8 odst. 4
písm. c) a § 8 odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, do 1. července 2014. 2. Pobočka banky z členského státu postupuje
podle § 5a odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění účinném přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, a to pokud se jedná o § 14 odst. 1 větu druhou zákona
č. 21/1993 Sb., o bankách, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
do dne 31. prosince 2014.
3. Řízení o uložení opatření k nápravě nebo řízení o uložení sankce zahájená
do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neukončená se dokončí
podle dosavadních právních předpisů. Opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle
dosavadních právních předpisů.
Čl. II zákona č. 375/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Banka a pobočka zahraniční banky sdělí klientovi, se kterým uzavřela smlouvu
o účtu nebo od něj přijala vklad přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, informace
podle § 11 odst. 2 zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Pohledávky z vkladů, které podléhaly ochraně poskytované systémem pojištění
pohledávek z vkladů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nadále již nebudou
podléhat ochraně poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů, podléhají ochraně
poskytované systémem pojištění pohledávek z vkladů podle zákona č. 21/1992 Sb., ve
znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, až do stanoveného data jejich
splatnosti, pokud byly tyto vklady evidovány u banky nebo pobočky zahraniční banky
nebo spořitelního a úvěrního družstva přede dnem 2. července 2014 a pokud byla při
jejich založení stanovena splatnost jiná než na viděnou.
Čl.II zákona č. 371/2017 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Oprávnění provádět platební styk a zúčtování podle § 1 odst. 3 písm. c)
zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za oprávnění poskytovat platební
služby a vydávat elektronické peníze podle § 1 odst. 3 písm. c) zákona č. 21/1992
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Oprávnění vydávat a spravovat platební prostředky, například platební
karty a cestovní šeky podle § 1 odst. 3 písm. d) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona považuje za oprávnění vydávat a spravovat platební prostředky podle § 1 odst.
3 písm. d) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona, jestliže se nejedná o poskytování platebních služeb a vydávání elektronických
peněz podle § 1 odst. 3 písm. c) zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona.