Opatření ze dne 18.2.1994, kterým se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky bank

21.3.1994 | Sbírka:  282/9 090/1994 | Částka:  15/1994ASPI

Vztahy

Nadřazené: 563/1991 Sb.
Pasivní derogace: 309/1999 Sb., 282/16 960/1998, 282/11 759/96
282/9 090/1994
Opatření,
kterým se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky bank
Změna: 282/11 759/96
Změna: 282/16 960/1998
Referent: Ing. L. Rokosová, tel. 2454 2676
Ministerstvo financí České republiky podle § 4 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále jen "zákon"), stanoví:
Čl.I
(1) Tímto opatřením se stanoví postupy pro provedení konsolidace účetní uzávěrky bank,1) které jsou povinny k jejímu sestavení 2). Konsolidovanou účetní závěrku nesestavuje ČNB.
(2) Toto opatření se vztahuje i na účetní jednotky, které jsou povinny poskytovat svoji účetní závěrku bance, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku.3)
(3) Postupy pro provedení konsolidace, sestavení a předkládání konsolidované účetní závěrky jsou stanoveny v přílohách tohoto opatření.
(4) Toto opatření bude vyhlášeno oznámením o jeho vydání ve Sbírce zákonů.
Čl.II
(1) Tímto opatřením se ruší Část IV - Pravidla vykazování při ekonomickém nebo organizačním spojení peněžních ústavů a Část II - Minimální rozsah údajů při zveřejňování ústavů a Část II - Minimální rozsah údajů při zveřejňování účetních výkazů směrnice "Účetní výkazy a směrnice k jejich sestavování pro peněžní ústavy" FMF č.j. V/2-29480/90 ve znění změn a doplňků metodiky účetní závěrky č.j. V/2-28110/92.
(2) Toto opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení a poprvé se podle něho postupuje při konsolidaci účetní závěrky za rok 1993.
Ministr financí České republiky
Ing. Ivan Kočárník, CSc., v.r.
Příl.1
Postupy pro provedení konsolidace účetní závěrky
Čl.I
Úvodní ustanovení
(1) Banky provádějí konsolidaci účetní závěrky v souladu s ustanoveními § 22 a 23 zákona a § 21 odst. 2 a § 24 odst. 3 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách a v souladu s tímto opatřením.
(2) Konsolidovanou účetní závěrkou se rozumí účetní závěrka ekonomického seskupení účetních jednotek (mateřská banka a dceřiné a přidružené subjekty1) začleněné do konsolidace), která slučuje stav majetku a závazků (dluhů) a dosažené hospodářské výsledky mateřské banky s její podílovou účastí v ostatních bankách a subjektech, ve kterých vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující nebo podstatný vliv1).
(3) Konsolidovaná účetní závěrka slouží k informování akcionářů banky, která je mateřskou společností, o majetku a závazcích, vlastním jmění, hospodářském výsledku a finanční situaci skupiny subjektů, které tvoří konsolidační celek. Konsolidovaná účetní závěrka neslouží pro účely daňové ani pro účely rozdělování hospodářského výsledku.
(4) Konsolidovanou účetní závěrku tvoří
a) konsolidovaná rozvaha
b) konsolidovaný výkaz zisků a ztrát
c) příloha ke konsolidovaným výkazům které jsou vymezeny tímto opatřením (příloha č. 2).
(5) Pro účely tohoto opatření se rozlišují tyto stupně vlivu (závislosti) jedné banky v jiné bance nebo subjektech:
a) rozhodující vliv,
b) podstatný vliv.
(6) V podrobnostech postupují banky při konsolidaci účetní závěrky v souladu s tímto opatřením a konsolidačními pravidly, které jsou vnitřním předpisem banky a které vydává mateřská banka.
Čl.II
Vymezení některých pojmů pro účely konsolidace
Pro účely tohoto opatření se rozumí:
(1) Konsolidačním celkem je skupina subjektů tvořená mateřskou společností, dceřinými a přidruženými subjekty, které nejsou osvobozeny z povinnosti vstupovat do konsolidace podle čl. IV. odst. 2 této přílohy.
(2) Rozhodujícím vlivem jednoho subjektu v jiném subjektu, je takový stupeň vlivu, který vyplývá z přímé nebo nepřímé majetkové účasti představující větší než 50 % podíl (účast) na základním jmění jiné banky nebo jiného subjektu, pokud tento vliv nevyplývá ze smlouvy nebo stanov bez ohledu na výši majetkové účasti.
(3) Podstatným vlivem jednoho subjektu v jiném subjektu je takový vliv, při kterém mateřská banka má přímo nebo nepřímo nejméně 20 % a nejvýše 50 % podíl (účast) na základním jmění v přidruženém subjektu nebo který vyplývá z uzavřené smlouvy či stanov bez ohledu na výši majetkové účasti.
(4) Mateřskou společností, je banka (dále jen "mateřská banka"), která uplatňuje přímo nebo nepřímo rozhodující nebo podstatný vliv v jiné bance nebo v jiném subjektu. Mateřskou společností může být i jiný subjekt než banka při uplatnění konsolidace podle dílčích konsolidačních celků.
(5) Dceřiným subjektem je banka nebo jiný subjekt, ve kterém mateřská banka uplatňuje buď přímo nebo nepřímo rozhodující vliv. Za dceřiný subjekt se považuje subjekt i v případě, že mateřská banka má větší než 50 % podíl (účast) na jeho základním jmění nepřímo prostřednictvím jiného či jiných subjektů, v kterých mateřská banka uplatňuje rozhodující vliv. Výše vlivu mateřské banky v dceřiném subjektu, ve kterém má mateřská banka nepřímý vliv, se zjistí součtem přímých podílů dceřiných subjektů na základním jmění jiného nebo jiných subjektů a přímých podílů (účastí) mateřské banky na základním jmění těchto subjektů.
(6) Přidruženým subjektem je banka nebo jiný subjekt, ve kterém uplatňuje mateřská banka přímo nebo nepřímo podstatný vliv.
(7) Majetkovými účastmi se rozumí podílové cenné papíry a majetkové vklady vyjadřující podíl mateřské banky na základním jmění dceřiných nebo přidružených subjektů.
(8) Majetkovými účastmi se zpětnou vazbou jsou podílové cenné papíry a majetkové vklady vyjadřující podíl na základním jmění mateřské banky v držení dceřiných nebo přidružených subjektů, pokud jejich pořizování těmito subjekty není zakázáno zvláštními předpisy.
(9) Konsolidačním rozdílem (rozdílem po první konsolidaci) se rozumí rozdíl, který vzniká mezi cenou pořízení majetkových účastí upravenou o opravné položky a jejich oceněním podle podílové účasti mateřské banky na skutečné výši vlastního jmění dceřiného nebo přidruženého subjektu (bez hospodářského výsledku běžného roku) při prvním zařazení dceřiného nebo přidruženého subjektu do konsolidačního celku. Zahrnují se sem i rozdíly vyplývající z případných úprav oceňování stanovených v konsolidačních pravidlech mateřskou bankou. Rozdíl je aktivní nebo pasivní a vypořádává se
a) jednorázově zahrnutím do mimořádných nákladů (aktivní konsolidační rozdíl) popř. do mimořádných výnosů (pasivní konsolidační rozdíl),
b) rozpouštěním ve výši 20 % ročně do položky mimořádných nákladů resp. mimořádných výnosů konsolidovaného výkazu zisků a ztrát prostřednictvím položky "Zúčtování aktivního (pasivního) konsolidačního rozdílu". Tím se současně přímo sníží položka "Aktivní konsolidační rozdíl" resp. "Pasivní konsolidační rozdíl".
Čl.III
Ověřování účetních závěrek konsolidačního celku
Konsolidovaná účetní závěrka je ověřována auditorem. Auditor konsolidované účetní závěrky může v odůvodněných případech předem požadovat, aby účetní závěrka dceřiného nebo přidruženého subjektu, která nemusí být podle ustanovení § 20 odst. 2 zákona ověřena, byla ověřena jako podklad pro konsolidaci účetní závěrky. V případě, že do konsolidované účetní závěrky vstupují údaje, které nebyla ověřeny auditorem ve smyslu tohoto ustanovení, uvede se tato skutečnost v příloze.
Čl.IV
Konsolidační povinnost a osvobození z ní
(1) Povinnost sestavit a zveřejnit konsolidovanou účetní závěrku jakož i vypracování výroční zprávy za konsolidační celek má mateřská banka. Údaje z konsolidované účetní závěrky za rok 1993 se nemusí zveřejňovat.
(2) Osvobození z povinnosti sestavovat konsolidovanou účetní závěrku
(2.1.) Povinnost sestavovat konsolidovanou účetní závěrku nemá mateřská banka, která je současně dceřinou bankou zahrnutou do konsolidačního celku jiné mateřské banky, která je v čele konsolidačního celku se sídlem na území jiného státu. Tato mateřská banka sestavuje konsolidovanou účetní závěrku a výroční zprávu za konsolidační celek v souladu s ustanoveními legislativy příslušného cizího státu a Direktivou Rady Evropských společenství č. 83/349/EEC týkající se konsolidovaných účtu a č. 86/635/EEC, o ročních účtech a konsolidovaných účtech bank a jiných finančních institucí ve znění pozdějších změn a doplňků.
(2.2.) Osvobození podle odstavce 2.1. se nevztahuje na mateřské banky jimiž emitované cenné papíry jsou kotované na tuzemské burze cenných papírů.
(2.3.) Do konsolidačního celku nevstupují dceřiné a přidružené subjekty, pokud tak rozhodne mateřská banka, jestliže
a) jejich rozvahový souhrn je nižší než nejnižší z následujících částek
- 350 mil. Kč, nebo
- 1 % z rozvahového souhrnu mateřské banky, nebo
- 1 % z rozvahového souhrnu hlavního akcionáře náležejícího do konsolidačního celku, nebo
b) které účtují podle jiné účtové osnovy a postupů účtování než mateřská banka s výjimkou investičních společností, investičních fondů a pojišťoven, nebo
c) u nich nemůže mateřský podnik dlouhodobě uplatňovat rozhodovací a vlastnická práva, zejména z důvodů politických, nebo
d) se u nich mateřská banka prohlásila za ručitele závazků. Prohlášení o ručení za závazky subjektu musí být uvedeno v příloze účetní závěrky tohoto subjektu, nebo
e) u nich mateřská banka dočasně drží akcie za účelem finanční pomoci s cílem jejich ozdravení nebo záchrany, nebo
f) mateřská banka pořídila jimi emitované podílové cenné papíry a vklady za účelem obchodování s nimi, nebo
g) vstupují do likvidace nebo u nich byl vyhlášen konkurz nebo vyrovnání podle zvláštního předpisu popř. z jejich účetní závěrky vyplývá předlužení.
(2.4.) Osvobození podle odstavce 2.3. se neuplatní u dceřiných a přidružených subjektů, jejichž činnost je přímým prodloužením bankovní činnosti nebo se zahrnuje do pomocných bankovních služeb, a pokud současně nesplňují jedno k kriterií uvedených v písm. a) odst. 2.3.
Čl.V
Metody a způsoby konsolidace
(1) Pro provedení konsolidace účetní závěrky použije banka, která je mateřskou bankou tyto metody:
a) plnou - v případě rozhodujícího vlivu,
b) ekvivalenční - v případě podstatného vlivu, nebo v případech, kdy se do konsolidace zahrnuje subjekt, který účtuje podle jiné účtové osnovy a postupů účtování než mateřská banka a kdy by použití metody plné konsolidace nesplňovalo účel konsolidace uvedený v Čl. I odst. 3 této přílohy.
(2) Konsolidace se provádí buď způsobem přímé konsolidace nebo po jednotlivých úrovních dílčích konsolidačních celků.
a) Přímou konsolidací se rozumí konsolidace všech subjektů konsolidačního celku najednou, bez sestavení konsolidovaných účetních závěrek za dílčí konsolidační celky.
b) Konsolidace po jednotlivých úrovních znamená, že se postupně sestavují konsolidované účetní závěrky za nižší celky (dílčí konsolidační celky), které pak vstupují do konsolidovaných účetních závěrek vyšších konsolidačních celků.
(3) Zvolený způsob konsolidace podle odstavce 2 se smí změnit v následujícím účetním období jen pokud dojde ke změně míry vlivu mateřské banky v subjektech tvořících konsolidační celek. Při změně způsobu konsolidace se postupuje v souladu s ustanovením § 8 odst. 2 zákona.
Čl.VI
Konsolidační pravidla
(1) V procesu konsolidace je nutno respektovat obecné účetní zásady stanovené zákonem, účtovou osnovou a postupy účtování pro banky a konsolidačními pravidly stanovenými mateřskou bankou.
(2) V konsolidačních pravidlech vydaných mateřskou bankou je nutné stanovit
a) použití stejných způsobů oceňování majetku a závazků, (§ 24 až 26 zákona a Čl. X a XIV Obecných ustanovení účtové osnovy a postupů účtování pro banky),
b) kurz pro přepočet cizích měn na Kč (§ 23 odst. 1 zákona). Tímto kurzem je kurz vyhlášený v kurzovním lístku ČNB ke dni sestavení účetní závěrky,
c) požadavky na úpravu údajů účetní závěrky subjektů, které poskytují konsolidované subjekty mateřské bance popř. dalších údajů potřebných pro sestavení přílohy za konsolidovaný celek, které nejsou obsaženy v účetních závěrkách těchto subjektů, jakož i stanoví způsob při vylučování vzájemných účetních případů podle ustanovení Čl. VII odst. 2.2. této přílohy,
d) vypořádání konsolidačního rozdílu (viz Čl. II odst. 9 této přílohy),
e) termíny předkládání řádných účetních závěrek a ostatních údajů, termíny předložení konsolidovaných účetních závěrek nižších konsolidačních celků zařazených do konsolidačního celku mateřské banky a termín (den) sestavení konsolidované účetní závěrky konsolidačního celku, a to pro případy sestavování konsolidace po jednotlivých úrovních. Mateřská banka určí termín pro sestavení konsolidované účetní závěrky po dohodě se subjekty konsolidačního celku tak, aby byla sestavena nejpozději do 30. září roku následujícího po roce, za který se sestavuje konsolidovaná účetní závěrka.
(3) Mateřská banka před zahájením konsolidace vyhlásí kromě konsolidačních pravidel, konsolidační celek ve formě organizačního schématu s uvedením názvu a sídla konsolidovaného subjektu, stupně vlivu a procenta majetkové účasti v jednotlivých konsolidovaných subjektech.
Čl.VII
Charakteristika a etapy metod konsolidace
A.
Plná metoda konsolidace
(1) Charakteristika metody plné konsolidace Plnou metodou konsolidace se rozumí:
a) začlenění jednotlivých položek rozvahy a výkazu zisků a ztrát konsolidovaných subjektů v plné výši po případném přetřídění a úpravách do rozvahy a výkazu zisků a ztrát mateřské banky,
b) vyloučení vzájemných pohledávek a závazků, nákladů a výnosů mezi subjekty konsolidačního celku,
c) vypořádání konsolidačního rozdílu (viz Čl. II odst. 9 této přílohy),
d) rozdělení vlastního jmění (základní jmění, kapitálové fondy, fondy ze zisku a převedený hospodářský výsledek) a hospodářského výsledku běžného účetního období konsolidovaných subjektů na podíl připadající mateřské bance a ostatním (menšinovým) držitelům majetkových účastí v konsolidovaných subjektech),
e) vyloučení majetkových účastí mateřské banky v konsolidovaných subjektech a vyloučení jejich vlastního jmění, které se vztahuje k těmto majetkových účastem,
f) vypořádání majetkových účastí se zpětnou vazbou.
(2) Etapy konsolidace plnou metodou
(2.1.) Konsolidované subjekty
a) v závislosti na konsolidačních pravidlech a organizaci konsolidace konsolidované subjekty přetřídí a upraví údaje svých účetních závěrek,
b) uskuteční úpravy oceňování podle principů oceňování vyhlášených v konsolidačních pravidlech. Úpravy provedou pouze ty konsolidované subjekty, jejichž oceňovací principy se odlišují od principů stanovených konsolidačními pravidly a podstatným způsobem by ovlivnily pohled na ocenění majetku a závazků v konsolidované účetní závěrce včetně vykázaného konsolidovaného hospodářského výsledku. Rozdíly vyplývající z těchto úprav se zahrnou do rozvahové položky "Aktivní (pasivní) konsolidační rozdíl" (viz Čl. IV bod 1. přílohy č. 2).
c) banky, které mají pobočky v zahraničí ve formě vnitřní organizační jednotky vyloučí rovněž dlouhodobě poskytnuté prostředky (úč. 421, 562) a poskytnuté dlouhodobé úvěry zvláštního charakteru (úč. 424, 429 a 531),
d) odpisové plány stanovené jednotlivými konsolidovanými subjekty a z nich vyplývající odpisy hmotného a nehmotného majetku zaúčtované v jednotlivých konsolidovaných subjektech se pro potřeby konsolidace neupravují.
(2.2.) Mateřská banka
a) sečte přetříděné a upravené údaje ze své účetní závěrky s přetříděnými a upravenými údaji účetních závěrek konsolidovaných subjektů,
b) vyloučí veškeré vzájemné pohledávky a závazky mezi všemi konsolidovanými subjekty,
c) vyloučí náklady a výnosy ze zúčtovaných výkonů z titulu služeb, pokud mají významnější vliv na konsolidovaný hospodářský výsledek a dále vyloučí veškeré vzájemné účetní případy z titulu finančních operací, a to zpravidla v těchto případech:
- úrokové náklady a výnosy,
- jiné náklady a výnosy,
- tvorbu a použití opravných položek k vylučovaným aktivům,
- zisky a ztráty ze vzájemných obchodů s cennými papíry,
- přijaté a vyplacené dividendy, úroky nebo podíly na zisku mezi konsolidovanými subjekty,
- vzájemné vztahy z poskytnutých úvěrů a přijatých vkladů, přijatých úvěrů a poskytnutých vkladů,
- emitované certifikáty a obdobné cenné papíry,
- cese pohledávek a k nim se vztahující zástavní operace,
- pohledávky a závazky z aktivního (pasivního) leasingu,
- nedokončené devizové a finanční operace bez kurzových rozdílů vznikajících z přepočtu cizí měny na Kč,
- vzájemné pohledávky a závazky zachycované na podrozvahových účtech navazující na položky vylučované v rozvahové oblasti,
d) vypořádá konsolidační rozdíl (viz Čl.II odst. 9 této přílohy),
e) v konsolidační rozvaze sníží položku "Aktivní konsolidační rozdíl" nebo zvýší položku "Pasívní konsolidační rozdíl" o přijaté dividendy nebo podíly na zisku, které pocházejí ze zisku před datem zahrnutí subjektu do konsolidačního celku,
f) sníží výnosovou položku konsolidovaného výkazu zisků a ztrát a současně zvýší rezervní fond v konsolidované rozvaze o přijaté výnosy z dividend resp. výnosy z úroků nebo podílů na zisku,
g) rozdělí vlastní jmění (bez hospodářského výsledku běžného účetního období) v konsolidované rozvaze na podíl připadající mateřské bance a na podíl ostatních (menšinových) držitelů majetkových účastí emitovaných konsolidovanými subjekty. Rozdělení se provede v poměru procentní výše majetkové účasti mateřské banky na základním jmění konsolidovaných subjektů,
h) rozdělí hospodářský výsledek běžného účetního období v konsolidovaném výkazu zisku a ztrát na "Hospodářský výsledek za účetní období bez menšinových podílů" připadající mateřské bance a na "Menšinový hospodářský výsledek běžného účetního období" připadající ostatní (menšinovým) držitelům majetkových účastí emitovaných konsolidovanými subjekty. Rozdělení se provede v poměru procentní výše majetkové účasti mateřské banky na základním jmění konsolidovaných subjektů.
i) vypořádá v konsolidované účetní závěrce majetkové účasti se zpětnou vazbou, pokud jejich pořízení není zakázáno zvláštními předpisy, tak, že sníží vlastní jmění v položce konsolidované rozvahy "Rezervní fondy" (úč. sk. 55) a uvede je v příloze.
B.
Konsolidace ekvivalenční metodou
(1) Charakteristika ekvivalenční metody konsolidace Ekvivalenční metodou konsolidace se rozumí následující úprava údajů účetní závěrky mateřské banky:
a) vyloučení majetkových účastí mateřské banky v konsolidovaných subjektech z rozvahy mateřské banky a jejich nahrazení samostatnou rozvahovou položkou "Majetkové účasti v ekvivalenci" oceněných ve výši podílu na vlastním jmění konsolidovaného subjektu,
b) vypořádání konsolidačního rozdílu (viz Čl.II odst. 9 této přílohy),
c) vypořádání rozdílu mezi konsolidační rozvahovou položkou "Majetkové účasti v ekvivalenci" a oceněním majetkových účastí vykázáním:
ca) poměrné části hospodářského výsledku přidruženého subjektu ve výši podílu mateřské banky na kapitálu (základním jmění) přidruženého subjektu v samostatné položce konsolidovaného výkazu zisků a ztrát "Podíl na hospodářském výsledku v ekvivalenci" a v samostatné rozvahové položce "Podíl na hospodářském výsledku v ekvivalenci",
cb) poměrné části vlastního jmění bez hospodářského výsledku běžného období přidruženého subjektu ve výši podílu mateřské banky na kapitálu (základním jmění) přidruženého subjektu v samostatné rozvahové položce "Konsolidační rezervní fond". Tato položka představuje akumulované hospodářské výsledky předchozích období přidružených subjektů od okamžiku jejich zařazení do konsolidačního celku,
d) vyloučení přijatých dividend nebo podílů na zisku od přidružených subjektů konsolidovaných ekvivalenční metodou z výkazu zisků a ztrát mateřské banky a zvýšení položky "Konsolidační rezervní fond" o jejich výši.
(2) Postup konsolidace ekvivalenční metodou
a) Vzájemné účetní případy mezi mateřskou bankou a přidruženými subjekty nebo mezi přidruženými subjekty navzájem se nevylučují.
b) Pokud se konsolidace provádí po jednotlivých úrovních (dílčích konsolidačních celcích), část podílu na hospodářském výsledku přidruženého subjektu, který je vykázán v konsolidovaném výkazu zisků a ztrát dílčího konsolidačního celku, se zahrne v plné výši do položky "Podíl na hospodářském výsledku v ekvivalenci" v konsolidovaném výkazu zisků a ztrát za vyšší konsolidační celek.
c) Pokud se konsolidace provádí přímo na úrovni mateřské banky, převezme se poměrná část na hospodářském výsledku konsolidovaných přidružených subjektů, odpovídající přímým nebo nepřímým podílům mateřské banky na kapitálu (základním jmění) přidružených subjektů a zahrne se do rozvahové položky "Podíl na hospodářském výsledku v ekvivalenci".
Příl.2
Uspořádání položek konsolidované účetní závěrky, jejich obsahové vymezení a stanovení rozsahu zveřejňovaných údajů
Čl.I
Obecná ustanovení
(1) Banka, která je mateřskou bankou, sestavuje za konsolidační celek konsolidovanou účetní závěrku (viz Příloha č. 1 Čl.I) a zasílá ji útvaru bankovního dohledu České národní banky nejpozději do 30. září roku následujícího po roce, za který se sestavuje konsolidační účetní závěrka.
(2) Uspořádání položek konsolidované účetní závěrky a jejich obsahové vymezení jsou stanoveny touto přílohou.
(3) Konsolidovaná účetní závěrka se sestavuje ke dni stanovenému v konsolidačních pravidlech a na základě účetních závěrek mateřské banky, dceřiných a přidružených subjektů za příslušné účetní období k datu řádné účetní závěrky mateřské banky (k 31. 12.), popř. na základě konsolidovaných účetních závěrek dílčích konsolidačních celků a dalších údajů, které na základě konsolidačních pravidel poskytují konsolidované subjekty mateřské bance.
(4) Součástí konsolidované účetní závěrky je přehled o způsobu transformace řádných účetních závěrek jednotlivých subjektů konsolidačního celku a plán rozpouštění položky "Konsolidační rozdíl".
(5) Dokumenty podle odstavce 3 a 4 jsou účetními písemnostmi a uschovávají se po dobu úschovy konsolidované účetní závěrky.
(6) Konsolidovanou účetní závěrku podepisují odpovědné osoby, tzn. statutární orgány mateřské banky.
(7) Povinnost zveřejnění údajů z konsolidované účetní závěrky je splněna oznámením o jejím sestavení podle § 23 odst. 3 zákona.
Čl.II
Obecné vysvětlivky ke konsolidované účetní závěrce
1) V konsolidované rozvaze se uvádějí aktiva v čistých částkách, t.j. aktiva snížená o opravné položky a oprávky k majetku, odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období. Stav pasiv se uvádí odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období.
2) V konsolidovaném výkazu zisků a ztrát se uvádějí částky nákladů a výnosů odděleně za běžné účetní období a minulé účetní období. Výnosy a náklady, které se nevztahují k finančním operacím se uvádějí v položkách ostatní výnosy resp. všeobecné provozní náklady.
3) Konsolidovaná účetní závěrka navazuje na individuální roční účetní závěrku pro banky podle opatření Ministerstva financí České republiky č.j. 282/64050/1997 ze dne 9. října 1997, a to na uspořádání a obsahové vymezení položek rozvahy a výkazu zisků ztrát doplněných o položky, jejichž obsahové vymezení je uvedeno v Čl. IV. této přílohy.
Čl.III
Minimální rozsah údajů konsolidované účetní závěrky
1.
Konsolidovaná rozvaha
AKTIVA
1. Pokladní hotovost, vklady u emisních bank, poštovní šekové účty
2. Státní pokladní poukázky a jiné pokladní poukázky přijímané ČNB k refinancování
a) státní pokladniční poukázky a obdobné dluhopisy emitované státem
b) jiné pokladní poukázky
3. Pohledávky za bankami
a) splatné na požádání
b) ostatní pohledávky v tom: podřízená aktiva
4. Pohledávky za klienty
a) splatné na požádání
b) ostatní pohledávky v tom: podřízená aktiva
5. Obligace a jiné cenné papíry s pevným výnosem určené k obchodování
a) vydané bankami v tom: vlastní obligace
b) vydané ostatními subjekty
6. Akcie a jiné cenné papíry s proměnlivým výnosem určené k obchodování
7. Majetkové účasti v ekvivalenci
8. Majetkové účasti v subjektech nezahrnutých do konsolidace
9. Aktivní konsolidační rozdíl
10. Ostatní finanční investice
11. Nehmotný majetek
12. Hmotný majetek
a) pozemky a budovy pro bankovní činnost
b) ostatní
12. Vlastní akcie
13. Ostatní aktiva - všechny účty, které nejsou uvedeny v ostatních položkách
14. Upsané základní jmění splatné a nezaplacené
15. Náklady a příjmy příštích období
Aktiva celkem (součet položek 1 až 15)
PASÍVA
1. Závazky k bankám
a) splatné na požádání
b) ostatní závazky
2. Závazky ke klientům
a) úsporné vklady v tom: splatné požádání
b) ostatní závazky v tom: splatné na požádání
3. Vkladové certifikáty a obdobné dluhopisy
a) vkladové certifikáty
b) ostatní
4. Výnosy a výdaje příštích období
5. Rezervy
a) rezervy na standardní úvěry a na záruky
b) rezervy na kursové ztráty
c) rezervy na ostatní bankovní rizika
d) ostatní rezervy
6. Podřízená pasíva
7. Ostatní pasíva - všechny účty, které nejsou uvedeny v ostatních položkách
8. Základní jmění (bez menšinových podílů)
9. Kapitálové fondy (bez menšinových podílů)
10. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku (bez menšinových podílů)
a) rezervní fondy
b) ostatní ( bez nerozděleného zisku /neuhrazené ztráty/ z předchozích období)
11. Nerozdělený zisk /neuhrazená ztráta/ z předchozích období (bez menšinových podílů)
12. Konsolidační rezervní fond
13. Pasívní konsolidační rozdíl
14. Zisk /ztráta/ za účetní období bez menšinových podílů a podílu na zisku /ztrátě/ v ekvivalenci
15. Podíl na zisku /ztrátě/ v ekvivalenci
16. Menšinové vlastní jmění z toho:
- Menšinový kapitál/ základní jmění
- Menšinové kapitálové fondy
- Menšinové fondy ze zisku
- Menšinový nerozdělený zisk /neuhrazená ztráta/ z předchozích období
- Menšinový zisk /ztráta/ běžného účetního období
Pasíva celkem
PODROZVAHA
1. Budoucí možné závazky k plnění celkem v tom:
a) přijetí směnek /akcepty/ a indosamenty směnek
b) závazky ze záruk
c) závazky ze zástav
2. Ostatní neodvolatelné závazky
3. Pohledávky ze spotových, termínových a opčních operací
4. Závazky ze spotových, termínových a opčních operací
2.
Konsolidovaný výkaz zisků a ztráty
1. Výnosy z úroků a podobné výnosy v tom: úroky z cenných papírů s pevnými výnosy
2. Náklady na úroky a podobné náklady v tom: náklady na úroky z cenných papírů s pevnými výnosy
3. Výnosy z cenných papírů s proměnlivým výnosem z toho:
a) výnosy z akcii a jiných cenných papírů s proměnlivým výnosem
b) výnosy z majetkových účastí s podstatným vlivem
c) výnosy z majetkových účastí s rozhodujícím vlivem
d) výnosy z majetkových účastí v přidružených subjektech
4. Výnosy z poplatků a provizí
5. Náklady na placené poplatky a provize
6. Zisk /ztráta/ z finančních operací
7. Ostatní výnosy
8. Všeobecné provozní náklady z toho:
a) náklady na zaměstnance
b) ostatní provozní náklady
9. Tvorba rezerv a opravných položek k hmotnému a nehmotnému majetku z toho:
a) tvorba rezerv k hmotnému majetku
b) tvorba opravných položek k hmotnému majetku
c) tvorba opravných položek k nehmotnému majetku
10. Použití rezerv a opravných položek k hmotnému a nehmotnému majetku z toho:
a) použití rezerv k hmotnému majetku
b) použití opravných položek k hmotnému majetku
c) použití opravných položek k nehmotnému majetku
11. Ostatní náklady
12. Tvorba opravných položek a rezerv k úvěrům a na záruky
13. Použití opravných položek a rezerv k úvěrům a na záruky
14. Tvorba opravných položek a rezerv k majetkovým účastem a ostatním finančním investicím
15. Použití opravných položek a rezerv k majetkovým účastem a ostatním finančním investicím
16. Tvorba ostatních opravných položek a rezerv
17. Použití ostatních opravných položek a rezerv
18. Mimořádné výnosy v tom: zúčtování pasívního konsolidačního rozdílu
19. Mimořádné náklady v tom: zúčtování aktivního konsolidačního rozdílu
20. Zisk nebo ztráta za účetní období bez menšinových podílů
21. Podíl na zisku nebo ztrátě v ekvivalenci
22. Menšinový zisk nebo ztráta běžného účetního období
Čl.IV
Obsahové vymezení položek doplňovaných do konsolidované účetní závěrky
1. Aktivní (pasivní) konsolidační rozdíl
Aktivní (pasivní) konsolidační rozdíl po první konsolidaci - viz ustanovení Čl.II odst. 9 Přílohy č. 1 tohoto opatření.
2. Majetkové účasti v ekvivalenci
Majetkovými účastmi v ekvivalenci se rozumí podílové cenné papíry a vklady přidružených subjektů v držení mateřské banky na vlastním jmění přidruženého subjektu.
3. Konsolidační rezervní fond
Konsolidačním rezervním fondem se rozumí poměrná část vlastního jmění bez hospodářského výsledku běžného období přidruženého subjektu ve výši podílu mateřské banky na kapitálu (základním jmění) přidruženého subjektu a představuje akumulované hospodářské výsledky předchozích období přidružených subjektů od okamžiku jejich zařazení do konsolidačního celku.
4. Podíl na zisku nebo ztrátě v ekvivalenci
Podílem na zisku nebo ztrátě v ekvivalenci se rozumí podíl mateřské banky na hospodářském výsledku v ekvivalenci běžného účetního období přidruženého subjektu ve výši podílu mateřské banky na kapitálu (základním jmění) přidruženého subjektu.
5. Menšinové vlastní jmění
Menšinovým vlastním jměním se rozumí souhrn menšinových podílů na vlastním jmění dceřiných subjektů v členění podílů na základním jmění, kapitálových fondech, fondech ze zisku, převedeném hospodářském výsledku a hospodářský výsledek běžného účetního období, který přísluší vlastníkům cenných papírů a vkladů mimo konsolidační celek.
6. Menšinový zisk nebo ztráta běžného účetního období
Menšinovým ziskem nebo ztrátou běžného účetního období se rozumí podíl na hospodářském výsledku, který připadá ostatním (menšinovým) držitelům majetkových účastí v dceřiném subjektu.
7. Zúčtování aktivního konsolidačního rozdílu Zúčtování pasivního konsolidačního rozdílu
Na těchto položkách se zachycuje rozpouštění kladného nebo záporného konsolidačního rozdílu podle charakteru tohoto rozdílu (viz Čl. II odst. 9 Přílohy 1 tohoto opatření) a podle plánu rozpouštění.
8. Zisk nebo ztráta za účetní období bez menšinových podílů
Ziskem nebo ztrátou za účetní období bez menšinových podílů se rozumí podíl na hospodářském výsledku za účetní období v konsolidovaném výkazu zisku a ztrát připadající mateřské bance, zjištěný podle poměru procentní výše majetkové účasti mateřské banky na základním jmění konsolidovaných subjektů při použití metody plné konsolidace.
Čl.V
Obsah přílohy tvořící součást konsolidované účetní závěrky
(1) Obsah přílohy zahrnuje především:
a) informace obsažené v příloze k individuálním ročním účetní výkazům podle opatření ministerstva financí č.j. 282/64 050/1997 ze dne 7. října 1997, kterým se stanoví uspořádání a obsahové vymezení položek účetní závěrky a rozsah údajů ke zveřejnění pro banky, pokud přicházejí při konsolidaci v úvahu,
b) důležité informace k posouzení finanční situace konsolidačního celku, pokud si je stanoví mateřská banka v konsolidačních pravidlech,
c) metody a způsoby konsolidace a ocenění konsolidovaných položek rozvahy a výkazu zisků a ztrát,
d) metody přepočtu cizí měny v konsolidovaných výkazech,
e) informace o pravidlech stanovených pro konsolidaci,
f) skutečností bránící srovnatelnosti položek konsolidovaných výkazů za jednotlivá období popř. skutečnosti umožňující srovnání s uvedením změn konsolidačního celku pokud jde o podstatné informace,
g) zdůvodnění změny vlastního jmění konsolidačního celku mezi dvěma konsolidacemi v členění na vlastní jmění skupiny a menšinové vlastní jmění s uvedením důvodů těchto změn, zejména v případě změny rozsahu konsolidačního celku a vypořádání majetkových účastí se zpětnou vazbou,
h) organizační schéma konsolidovaných subjektů s jejich názvy, sídlem a procentem vlivu a s uvedením změn oproti minulému konsolidačnímu období, rozdělení konsolidačního celku podle činností, sektorů, popř. geografických oblastí,
ch) názvy, sídla subjektů a procenta podílu v subjektech osvobozených a popř. nezahrnutých do konsolidačního celku,
i) datum účetních závěrek subjektů zahrnutých do konsolidačního celku,
j) plán rozpouštění položky "Konsolidační rozdíl aktivní (pasivní)",
k) celková částka přijatých úvěrů zaručených aktivy subjektů zahrnutých do konsolidace s uvedením jejich charakteristik,
l) celková částka odměn poskytnutých členům statutárních, řídících, dozorčích orgánů se uvede za každý z těchto orgánů samostatně jak v mateřské bance, tak v konsolidovaných subjektech. Do celkové částky se zahrne i plnění, ke kterému se konsolidované subjekty zavázaly ve vztahu k bývalým členům těchto orgánů při jejich odchodu,
m) celková částka finančních závazků, které nejsou vykázány v konsolidované rozvaze vůči třetím osobám. Odděleně se uvedou závazky vyplývající z nároků při odchodu mimo konsolidované subjekty,
n) celková částka záloh a úvěrů povolených členům statutárních, řídících a dozorčích orgánů. Uvede se souhrnná částka podle jednotlivých orgánů.
Čl.VI
Konsolidační výroční zpráva
Výroční zpráva konsolidačního celku obsahuje komentář k vývoji obchodních záměrů konsolidačního celku, zhodnocení ekonomické situace subjektů konsolidačního celku, údaje o důležitých událostech, které vznikly po účetní závěrce subjektů, předpokládaný vývoj subjektů konsolidačního celku, údaje z účetních závěrek subjektů osvobozených od povinnosti konsolidovat v rozsahu stanoveném mateřskou bankou.
1) Účtová osnova a postupy účtování pro banky č.j. 282/41 410/93 ze dne 9. července 1993
1) Pro účely tohoto opatření se nepoužijí ustanovení Čl. II odst. 3 a 7 - A. Obecná ustanovení účtové osnovy a postupů účtování pro banky.
2) § 22 a 23 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví
3) § 21 odst. 2 a § 24 odst. 3 zákona č. 21/1991 sb., o bankách.