epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více

    Nález ze dne 25.10.1995 ve věci návrhu na zrušení nařízení vlády č. 104/1994 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Plzeňské sídelní regionální aglomerace

    30.11.1995 | Sbírka:  271/1995 Sb. | Částka:  71/1995ASPI

    Vztahy

    Nadřazené: 104/1994 Sb.
    271/1995 Sb.
    NÁLEZ
    Ústavního soudu České republiky
    Jménem České republiky
    Ústavní soud České republiky rozhodl dne 25. října 1995 v plénu o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení nařízení vlády č. 104/1994 Sb., kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku Plzeňské sídelní regionální aglomerace
    takto:
    Návrh se zamítá.
    Odůvodnění:
    I.
    Dne 19. 6. 1995 byl Ústavnímu soudu doručen návrh skupiny 29 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky podaný ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava"). Tímto návrhem se poslanci domáhají zrušení nařízení vlády č. 104/1994 Sb., kterým byla vyhlášena závazná část územního plánu velkého územního celku Plzeňské sídelní regionální aglomerace. Schválení tohoto územního plánu si vláda vyhradila ve smyslu § 27 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, (obdobně jako pro aglomeraci Brněnskou, Ostravskou apod.).
    Jak vyplývá z návrhu, skupina poslanců vytýká vládě zejména postup, kterým ke svému rozhodnutí, které bylo vyjádřeno formou usnesení vlády, dospěla. Především namítá, že další změny územního plánu, původně vládou schváleného v roce 1988 a později změněného v roce 1991 a 1994, měly být projednány způsobem, který stanoví § 21 až 25 stavebního zákona, především tedy s okresními úřady a obcemi, jejichž území se měly změny týkat. Pokud se tak nestalo, je schvalovací akt vlády nezákonný. Další námitka směřuje proti tomu, že Ministerstvo hospodářství nezajistilo zveřejnění návrhu územního plánu vhodným způsobem, že nebyly vzaty v úvahu připomínky veřejnosti a že vláda návrh projednala a schválila bez stanoviska Ministerstva životního prostředí, tedy v rozporu se zákonem. V tom, že občané byli zbaveni možnosti vznášet připomínky, spatřují navrhovatelé též porušení základních práv podle čl. 35 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Zastupováním poslanci pověřili poslance JUDr. Jiřího Vyvadila. Ten při jednání dne 25. 10. 1995 zpřesnil návrh v tom směru, že důvodem podání je ta část nařízení, která vymezuje koridor dálnice D 5 v oblasti města Plzně. Dále uvedl, že trvá na tom, že konečná varianta řešení zákonným způsobem projednána nebyla a že výkonná moc svým postupem v této věci porušila čl. 2 odst. 2 Listiny, neboť státní moc lze uplatňovat jen v mezích stanovených zákonem a způsobem, který zákon stanoví.
    Ústavní soud požádal ve smyslu § 69 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, vládu České republiky, jako účastníka řízení, aby se k návrhu v zákonné lhůtě vyjádřila. Ve vyjádření vlády podepsaném ministrem a vedoucím Úřadu vlády České republiky Dr. Igorem Němcem je především namítáno, že návrh směřuje téměř výlučně proti postupu při pořizování územního plánu, případně proti dalším úkonům, které předcházely jeho schválení, ale nenapadá rozpor vlastního textu nařízení vlády se zákonem. Jen vlastní text může být předmětem návrhu a náležel by do kompetence Ústavního soudu. Je-li však napadán proces pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace, který uskutečňují orgány státní správy na úseku územního plánování, pak tato exekutivní činnost jurisdikci Ústavního soudu nepodléhá.
    V dalších bodech se pak vyjádření vlády podrobněji zabývá dokazováním, že jednotlivé informace, o které se návrh opírá, nejsou úplné a přesné. Zejména vláda namítá, že zákonem předepsané projednání orgán územního plánování, v tomto případě Ministerstvo hospodářství, provedl. Rovněž tak si tento orgán vyžádal posudek Ministerstva životního prostředí podle zákona České národní rady č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a tento posudek byl vydán po předepsaném veřejném projednání. V závěru proto vláda navrhuje, aby Ústavní soud návrh zamítl.
    Vláda rovněž zaslala Ústavnímu soudu záznam z jednání schůze vlády ze dne 6. 4. 1994, kde je pod bodem 5 uvedeno, že vláda projednala návrh předložený Ministerstvem hospodářství a přijala usnesení č. 177. Také toto usnesení vláda předložila a vyplývá z něho, že vláda schválila změny a doplňky závazné části územního plánu velkého územního celku Plzeňské sídelní regionální aglomerace ve vedení trasy dálnice D 5 Praha -- Rozvadov v oblasti Plzně a současně schválila nařízení, kterým se vyhlašuje závazná část tohoto územního plánu. Usnesení vlády je opatřeno ověřovací doložkou Úřadu vlády.
    Při jednání dne 25. 10. 1995 uvedli zástupci vlády navíc to, že v současné době je varianta schválená a vyhlášená napadeným nařízením dále upřesňována a znovu projednávána s Ministerstvem životního prostředí. Ve snaze minimalizovat nepříznivé dopady povede kopcem Valík tunel a nikoliv zářez. Nepopírají, že jednání byla velmi dlouhá a velmi problematická, předkladatel však postupoval podle zákona a usiloval vždy o harmonizaci konfliktních zájmů.
    Dne 28. 6. 1995 byl dále Ústavnímu soudu doručen návrh podaný Občanským sdružením pro ochranu přírodního útvaru vrch Val u Plzně. Návrh byl označen jako návrh na zrušení nařízení vlády č. 104/1994 Sb. s dovětkem, že navrhovatel se tímto podáním připojuje k návrhu poslanců v téže věci a považuje se tímto za vedlejšího účastníka. Tento návrh soudce zpravodaj odmítl usnesením ze dne 17. 8. 1995, a to podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb. jako návrh podaný subjektem zjevně neoprávněným, neboť je mimo jakoukoli pochybnost, že občanské sdružení nemůže podat návrh na zrušení jiného právního předpisu jinak, než spolu s ústavní stížností a za podmínek uvedených v § 74 zákona č. 182/1993 Sb. Ustanovení § 69 tohoto zákona pak vedlejší účastenství nezná (účastníkem řízení je, kromě navrhovatele, pouze ten, kdo právní předpis vydal).
    II.
    Návrh napadá nařízení vlády, kterým se vyhlašuje závazná část územního plánu velkého územního celku. K tomu je třeba uvést, že podle platné právní úpravy -- stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů -- se územně plánovací dokumentace zpracovává ve třech stupních -- pro velké územní celky, sídelní útvary a zóny, aniž by však stavební zákon tyto pojmy blíže definoval. Územně plánovací dokumentace velkých územních celků podléhá povinnému hodnocení vlivu na životní prostředí podle zákona České národní rady č. 244/1992 Sb. Pokud jde o kategorie dokumentace, rozlišuje zákon územní prognózu, územní plán a územní projekt. Územní plán, o který v posuzovaném případě jde, má řešit funkční vymezení a uspořádání ploch a stanovit základní zásady organizace území, postup při jejich využití a podmínky výstavby. Dokumentaci projednává ten orgán, který ji pořídil -- v posuzovaném případě Ministerstvo hospodářství. Náležitosti a podmínky projednávání návrhu územně plánovací dokumentace stanoví § 21 až 25 stavebního zákona, schvalování pak je upraveno v § 26 až 28 tohoto zákona. O tom, která část plánu je závazná a která směrná, rozhoduje schvalovatel. V projednávaném případě si schválení vyhradila vláda republiky, a to podle § 27 odst. 2 stavebního zákona. Pokud jde o závaznost územně plánovací dokumentace, je důležité zejména ustanovení § 29 odst. 2 stavebního zákona, podle kterého příslušný orgán, tedy vláda nebo obecní zastupitelstvo, územní plán nejprve schválí a teprve potom jeho závaznou část vyhlásí. Pokud územní plán schválila vláda, učiní tak svým nařízením.
    V konkrétním případě tedy vláda jako orgán územního plánování nejprve rozhodla usnesením č. 177 ze dne 6. 4. 1994 o změnách územního plánu, pokud jde o vedení trasy dálnice D 5 Praha -- Rozvadov v oblasti města Plzně. Následně pak vláda svým nařízením č. 104/1994 Sb. vyhlásila celou závaznou část tohoto plánu. Předmětem návrhu tedy je toto nařízení vlády, které má především oznamovací charakter. Konkrétně pak, na základě zpřesnění návrhu, ta jeho část, která se týká vedení dálnice D 5 v oblasti města Plzně.
    III.
    Ústavní soud se především musel zabývat otázkou, jakého charakteru je napadené nařízení, a má-li vůbec normativní povahu. Po zvážení všech skutečností dospěl Ústavní soud k názoru, že napadené nařízení vlády normativním aktem je, avšak pouze v té části (příloha č. 2), která obsahuje vymezení veřejně prospěšných staveb, pro které je event. možné pozemky, stavby a práva k nim vyvlastnit (§ 108 odst. 3 stavebního zákona). Přitom není známo předem, jakého počtu subjektů se může realizace takto vymezených veřejně prospěšných staveb bezprostředně dotknout. Za takové stavby prohlašuje napadené nařízení nejen koridor dálnice D 5, ale i některé další stavby (např. určuje místo hlavní skládky tuhých komunálních odpadů, další komunikační stavby atd.).
    Podle ustanovení § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. přísluší Ústavnímu soudu v řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů posoudit obsah právního předpisu z hlediska jeho souladu s ústavními zákony, mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy a v daném případě též se zákony a dále zjistit, zda právní předpis byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
    Pokud jde o obsah napadeného vládního nařízení, zastává Ústavní soud názor, že jeho úkolem je zjistit, zda tento právní předpis je v souladu s Ústavou, ústavními zákony, smlouvami podle čl. 10 Ústavy a v tomto případě též se zákony. Při splnění těchto předpokladů, a Ústavní soud konstatuje, že splněny byly, je posouzení věcné správnosti a účelnosti rozhodnutí vlády, kterým byl územní plán schválen, mimo kompetence Ústavního soudu. Územní plán sám o sobě je opatřením směřujícím do budoucna, je tedy normou pro budoucí vývoj oblasti a výrazem snahy o sladění veřejných zájmů se zájmy partikulárními. Nelze ani souhlasit s tím, že tento akt vlády zasahuje do samosprávné kompetence obcí, neboť schvalování územně plánovací dokumentace není samosprávnou, ale přenesenou působností obce [§ 36 odst. 3 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení)]. Je nesporné, že při řešení těchto složitých otázek může být těžko nalezeno řešení, které bude bez jakýchkoliv rozporů a připomínek. Je věcí exekutivy, aby se zvážením všech pro a proti vydala konečné rozhodnutí, a je nepochybné, že Ústavnímu soudu nepřísluší do této sféry výkonné moci zasahovat. Odpovědnost vlády za případné negativní důsledky takového rozhodnutí je odpovědností politickou, nikoli odpovědností právní.
    Dalším hlediskem, které Ústavní soud posuzoval ve smyslu § 68 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, bylo to, zda nařízení vlády bylo přijato a vydáno v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem. Na základě dokladů předložených vládou nemá Ústavní soud pochybnosti o tom, že při přijetí dotčeného usnesení vlády bylo dodrženo ustanovení čl. 76 odst. 2 Ústavy. Podle čl. 78 Ústavy je vláda oprávněna vydávat nařízení k provedení zákona a v jeho mezích. Vláda tedy nepotřebuje výslovnou delegaci v příslušném zákoně, nařízení však nemůže vybočit ze zákonných mezí -- nemůže tedy být praeter legem. Jinak řečeno, musí se držet v mezích zákona, které jsou buď vymezeny výslovně, anebo vyplývají ze smyslu a účelu zákona. Obecně lze říci, že zcela volnou úvahu exekutiva však nikdy nemá, neboť vždy je omezena Ústavou, mezinárodními smlouvami a obecnými právními principy. Z těchto pohledů pak Ústavní soud nemá pochybnosti o tom, že nařízení vlády č. 104/1994 Sb. bylo vydáno v mezích Ústavou stanovené kompetence vlády, neboť ta je ke schválení tohoto stupně a této kategorie územně plánovací dokumentace oprávněna. Stejně tak je zmocněna k tomu, aby závaznou část územního plánu velkého územního celku vyhlásila jako nařízení vlády.
    Poslední otázkou, kterou se musel Ústavní soud zabývat, bylo to, zda napadený právní předpis byl přijat ústavně předepsaným způsobem. Při řešení této otázky pak musel Ústavní soud nejprve posoudit, zda do tohoto hodnocení spadá též přezkoumání postupu správních orgánů při pořizování, schvalování a změnách plánovací dokumentace, v konkrétním případě tedy dodržení všech ustanovení § 21 až 31 stavebního zákona. Odpověď na tuto otázku zní tak, že takto široké zkoumání Ústavnímu soudu nepřísluší. Ústavně předepsaným způsobem přijetí právního předpisu rozumí Ústavní soud postupy při tvorbě právních předpisů obsažené v ústavních zákonech, případně postupy stanovené v ostatních zákonech, jsou-li jimi rozváděny ústavní principy. Projednání právního předpisu uvnitř systému orgánů státní správy však do přezkumné pravomoci Ústavního soudu nespadá, pokud se jím nezasahuje do ústavně garantovaných práv. Výsledkem činnosti orgánů exekutivy bylo usnesení vlády a teprve následně nařízení vlády, kterým se vyhlašuje závazná část schváleného územního plánu. Kritériem ústavnosti tohoto nařízení vlády může být podle názoru Ústavního soudu toliko to, zda se nařízení nepříčí účelu a smyslu stavebního zákona jako celku. Takový rozpor však soud neshledal a nemohl tedy ani přisvědčit názoru navrhovatelů, že vláda svým postupem porušila čl. 2 odst. 2 Listiny. Stejně tak Ústavní soud neshledal, že by došlo k tvrzenému porušení základního práva podle čl. 35 odst. 1, 2 Listiny, tj. práva každého na příznivé životní prostředí a na včasné a úplné informace o jeho stavu. Těchto práv se lze podle čl. 41 odst. 1 Listiny domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí. K tomu Ústavní soud uvádí, že právo na příznivé životní prostředí je nepochybně právem s relativním obsahem a je třeba ho vykládat z mnoha aspektů a vždy se zřetelem ke konkrétní věci. V posuzovaném případě pak Ústavní soud jeho porušení neshledal.
    Z těchto důvodů Ústavní soud o návrhu skupiny poslanců rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
    Předseda Ústavního soudu České republiky:
    JUDr. Kessler v. r.

    Novinky v eshopu

    Online konference

    • 09.06.2023Nové stavební právo – velká věcná novela stavebního zákona a jednotné environmentální stanovisko podle zákonů č. 148, 149 a 152/2023 Sb. (online - živé vysílání) - 9.6.2023
    • 14.06.2023Asertivita, řešení problému, řešení konfliktu a jejich prevence (online - živé vysílání) - 14.6.2023
    • 22.06.2023Aktuální otázky ochrany spotřebitele (online - živé vysílání) - 22.6.2023
    • 23.06.2023eIDAS 2.0 – vše co potřebuje právník vědět (online - živé vysílání) - 23.6.2023
    • 27.06.2023Odpovědnost jednatelů s.r.o. a vedoucích zaměstnanců (online - živé vysílání) - 27.6.2023

    Online kurzy

    • Aktuality z práva veřejných zakázek (květen 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (duben 2023)
    • Novinky v IT právu a e-commerce pro rok 2023
    • Na co si dát v roce 2023 nejen z pohledu Tax Compliance pozor - Na co se budou zaměřovat finanční úřady v roce 2023?
    • Na co si dát v roce 2023 nejen z pohledu Tax Compliance pozor - Změny v oblasti zdanění od roku 2023
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Votrubec
    JUDr. Jiří Votrubec
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 15.06.2023XXX. Konference Karlovarské právnické dny
    Archiv

    Magazíny a služby

    • EPRAVO.CZ Magazine 2023
    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • K povinnosti podstoupit odběr krve při silniční kontrole
    • Novela nového stavebního zákona byla schválena Parlamentem
    • Povinnost zaměstnance k náhradě škody vůči zaměstnavateli
    • Převodní ceny – aktuální judikatura
    • Odpovědnost mateřské společnosti za porušení pravidel hospodářské soutěže
    • K některým závěrům Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k § 222 zákona o zadávání veřejných zakázek
    • Zdravotnictví
    • Týrání zvířat
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • K povinnosti podstoupit odběr krve při silniční kontrole
    • Námitka věcné nepříslušnosti jako trend v obstrukčních technikách
    • Psychodiagnostika uchazečů o zaměstnání a právo na ochranu soukromí
    • K některým závěrům Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k § 222 zákona o zadávání veřejných zakázek
    • Povinnost zaměstnance k náhradě škody vůči zaměstnavateli
    • Nabytí vlastnického práva od neoprávněného
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Nová pravidla pro práci na dálku v novele zákoníku práce
    • Střídavá péče do každé rodiny?
    • Možnosti nahrazení úředního ověření podpisu elektronickým podpisem v korporátním právu
    • Jak může umělá inteligence pomoci firemním právníkům a advokátním kancelářím?
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Ústavní soud k úskalím užívání Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví
    • Lze ve smlouvě sjednat předání díla prostřednictvím právní fikce?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Zdravotnictví

    Poskytovatel zdravotní péče je před provedením zákroku povinen pacientovi poskytnout údaje o jeho aktuálním zdravotním stavu, o povaze a účelu navrženého léčebného postupu, o...

    Týrání zvířat

    Pojem trvalých následků na zdraví ve smyslu podle § 302 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku není v trestním zákoníku ani v judikatuře specifikován. Ze samotného smyslu tohoto ustanovení...

    Spotřebitel

    Ustanovení na ochranu spotřebitele mají být aplikována i na vztahy, v nichž vystupuje fyzická osoba, jež má podnikatelské oprávnění, avšak v těchto vztazích se jako podnikatel...

    Nabytí vlastnického práva od neoprávněného

    Účelem a smyslem kogentního ustanovení § 444 obch. zák. (viz § 263 odst. 1 obch. zák.) je docílit stavu, v němž bude předmět koupě v okamžiku, kdy má kupující dle smlouvy nabýt...

    Procesní nástupnictví (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li předmětem sporu právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., je smlouva o postoupení takové pohledávky (uzavřená podle ustanovení § 1879 a...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.