Vyhledávání ASPI

Metodický pokyn ze dne 27.8.1996 k využití finančních prostředků z "jiných zdrojů" než je rozpočet kapitoly 333-MŠMT pro odměňování zaměstnanců rozpočtových a příspěvkových organizací regionálního školství

27.8.1996 | Sbírka: 25 751/96-40 | Částka: 11/1996 ASPI

Vztahy

Nadřazené: 143/1992 Sb.
Pasivní derogace: 11 134/2001-14, 27 418/99-43

25 751/96-40

Metodický pokyn

Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy

k využití finančních prostředků z "jiných zdrojů" než je rozpočet kapitoly 333-MŠMT pro odměňování zaměstnanců rozpočtových a příspěvkových organizací regionálního školství

Změna: 27 418/99-43

Činnosti, které předškolní zařízení, školy a školská zařízení zabezpečují

1.1 Finanční prostředky ze státního rozpočtu jsou v resortu školství určeny pro předškolní zařízení, školy a školská zařízení na zabezpečení hlavního poslání těchto organizací, tj. na výuky, výchovy, stravování, ubytování, ale i činností souvisejících s výchovou - kupř. zabezpečení volného času dětí a mládeže, výchovné a diagnostické činnosti, ústavní péče v ústavech pro mládež, pedagogicko-psychologické poradenství, apod.

Na zabezpečení hlavního poslání těmto rozpočtovým a příspěvkovým organizacím (jejichž zřizovatelem je stát nebo obec a odměňování zaměstnanců se řídí podle zákona 143/1992 Sb.), stanoví školský úřad závazné ukazatele z oblasti mzdové regulace:

- limit počtu zaměstnanců,

- limit mzdových prostředků celkem,

v tom:

limit prostředků na platy a

limit ostatních plateb za provedenou práci - OPPP,

normativní metodou i nenormativně podle metodických pokynů MŠMT k rozpisu rozpočtu na příslušný kalendářní rok. Závazné ukazatele plně finančně pokrývá státním rozpočtem.

1.2 Ve skutečnosti však předškolní zařízení, školy a školská zařízení vykonávají

            
          širší okruh činností,

než na které mají stanoveny závazné ukazatele od školského úřadu. Na tyto činnosti zaměstnávají další zaměstnance a čerpají vyšší objem mzdových prostředků (prostředky na platy a OON).

Důležité!


------------------------------------------------------------------
1.3 Činnosti,  na které  nebyly stanoveny  školským úřadem závazné
ukazatele normativní  metodou i nenormativně  (viz bod 1.2),  musí
být hrazeny z jiných zdrojů, než ze státního rozpočtu, a to:
- z prostředků hospodářské činnosti,
- z ostatních zdrojů.
------------------------------------------------------------------

Výkazy o plnění počtu zaměstnanců a čerpání mzdových prostředků

Předškolní zařízení, školy a školská zařízení vykazují plnění počtu zaměstnanců a čerpání mzdových prostředků ve čtvrtletních výkazech Škol P1-04 v tomto uspořádání:

Přepočtené počty zaměstnanců celkem, v tom:

- hlavních činností

- hospodářské činnosti

- z ostatních zdrojů

Mzdy bez OON celkem, v tom:

- hlavních činností

- hospodářské činnosti

- z fondu odměn

- z ostatních zdrojů

Ostatní platby za provedenou práci - OPPP:

- hlavních činností

- hospodářské činnosti

- z ostatních zdrojů

Ve výkazech Škol P1-04 se důsledně oddělují zdroje, ze kterých byly jednotlivé činnosti hrazeny a to jak v oblasti počtu zaměstnanců, tak i v oblasti vyplacených mzdových prostředků.

Znamená to, že vyplacené mzdové prostředky se skládají v účetní evidenci organizace podle zdrojů jejich financování. Stejně tak se vykazuje čerpání mzdových prostředků ve výkazech Škol P1-04 a v případě, že na činnosti hrazené z "ostatních zdrojů" je přijat zaměstnanec do pracovního poměru (nebo event. částí úvazku zaměstnance je zabezpečována činnost hrazená z "ostatních zdrojů") i odpovídající plnění počtu zaměstnanců.

Příklad z praxe:

Zaměstnanec organizace zabezpečuje v rámci pracovní smlouvy činnosti, které jsou hrazeny:

- ze státního rozpočtu

- z hospodářské činnosti

- z jiných zdrojů.

Za plnění pracovních povinností dostává zaměstnanec plat stanovený podle zákona 143/92 Sb. bez ohledu na zdroj financování činností, které vykonává.

Organizace však musí plat zaměstnance rozdělit v účetní evidenci podle zdrojů financování a ve statistickém výkaznictví rozdělit stejným způsobem i plnění přepočteného počtu zaměstnanců - kupř.

0,5 úvazku a odpovídající objem vyplacených mzdových prostředků ze státního rozpočtu (hlavní činnost ve výkazech Škol P1-04),

0,3 úvazku a odpovídající objem vyplacených mzdových prostředků z hospodářské činnosti,

0,2 úvazku a odpovídající objem vyplacených mzdových prostředků z jiných zdrojů.

Překročení závazných ukazatelů stanovených školským úřadem

Závazné ukazatele z oblasti mzdové regulace stanovené školským úřadem může předškolní zařízení, škola nebo školské zařízení překročit o:

- počet zaměstnanců, kterým škola nebo školské zařízení zabezpečuje činnosti hrazené z jiných zdrojů než z prostředků státního rozpočtu,

- vyplacené mzdové prostředky hrazené z jiných zdrojů než z prostředků státního rozpočtu

(tzn. vyplacené mzdové prostředky zaměstnancům přijatým do pracovního poměru na činnosti hrazené z jiných zdrojů, event. zaměstnancům, kteří pouze částí pracovního úvazku vykonávají činnosti hrazené z jiných zdrojů nebo zaměstnancům organizace, kteří zabezpečují činnosti hrazené z jiných zdrojů nad rámec svých pracovních povinností - viz poznámka a ostatní platby za provedenou práci - OPPP).

Poznámka:

Školský úřad stanoví předškolním zařízením, školám a školským zařízením normativní metodou i nenormativně počet zaměstnanců podle metodických pokynů MŠMT k rozpisu rozpočtu na příslušný kalendářní rok. Takto stanovenému počtu zaměstnanců se hradí platy z prostředků státního rozpočtu, tzn.:

všechny nárokové složky platu:

- tarifní platy,

- příplatky za vedení a zastupování,

- zvláštní příplatky,

- další platy (13. a +4. plat),

- ostatní složky platu

nenárokové složky platu v určité procentuální výši k tarifním platům:

- osobní příplatky,

- odměny.

Plat zaměstnance je stanoven za práce, které vykonává pro organizaci na základě uzavřené pracovní smlouvy. Pokud však zaměstnanec vykonává ještě další činnosti hrazené z jiných zdrojů, musí organizace posoudit podle pracovní smlouvy, zda se jedná o činnost stejného druhu, jakou vykonává podle pracovní smlouvy, nebo o činnost odlišnou. Podle tohoto určení zvolí organizace i systém odměňování zaměstnance:

za činnost odlišnou - uzavře  se  zaměstnancem  souběžný  pracovní
                      poměr,

                      uzavře  se zaměstnancem  dohodu o  provedení
                      práce nebo pracovní činnosti,

za činnost stejnou  - formou odměny za přesčasovou práci,

                      formou nenárokové složky platu.

Příjmy vyplývající z právních norem

Příjmy škol a školských zařízení na částečnou úhradu výdajů spojených s výukou, výchovou, ubytováním, stravováním apod. vyplývající z právních norem, nejsou mimorozpočtovými zdroji a nemohou být o tyto prostředky zvyšovány závazné ukazatele z oblasti mzdové regulace.

Jsou to kupř. příjmy podle:

vyhlášky 292/1991 Sb.,       o základních uměleckých školách,
vyhlášky 64/1991 Sb.,        o domovech mládeže,
vyhlášky 48/1993 Sb.,        o školním stravování,
vyhlášky 432/1992 Sb.,       o střediscích  pro volný čas  dětí a
                             mládeže,
nařízení vlády 153/1996 Sb., kterým  se  stanoví  výše  úplaty  za
                             vzdělávání   ve   vyšších   odborných
                             školách  zřizovaných státem  a způsob
                             její úhrady.

Obecná poznámka:

Příjmy vyplývající z právních norem jsou zapojeny do celkového financování škol a školských zařízení při rozpisu rozpočtu na příslušný kalendářní rok:

- u rozpočtových organizací stanovením závazného ukazatele "příjmy",

- u příspěvkových organizací stanovením celkových neinvestičních výdajů organizace jako výsledné saldo mezi celkovými normativními výdaji a normativními příjmy.

Příklady činností, které jsou hrazeny z "jiných zdrojů" než z prostředků přidělených školským úřadem

V příkladech nelze postihnout vyčerpávajícím způsobem veškeré činnosti škol a školských zařízení, které jsou hrazeny z hospodářské činnosti nebo z ostatních zdrojů.

Školský úřad, škola či školské zařízení posuzují zdroj financování určité činnosti z pohledu metodických pokynů MŠMT k rozpisu rozpočtu na příslušný kalendářní rok, tzn., na které činnosti jsou přidělovány mzdové prostředky a počty zaměstnanců normativní metodou i nenormativně. Ostatní činnosti jsou hrazeny z "jiných zdrojů" (hospodářské činnosti, ostatních zdrojů).

5.1 Zájmové kroužky nebo další výuka předmětů na základních a středních školách

Příklad z praxe:

Počet vyučovacích hodin v týdnu je vyčerpán plně. Na základě požadavku rodičů je zařazena výuka dalšího jazyka, výuka dalšího předmětu kupř. sportovního předmětu nebo výuka na počítači apod. Ze státního rozpočtu nelze tuto výuku financovat - jak z hlediska počtu zaměstnanců, tak i z hlediska mzdových prostředků. Rodiče souhlasí, aby výuka byla zabezpečována z poplatků rodičů. Stejným způsobem se postupuje i v případě zřízení zájmového kroužku (který nepracuje v rámci školního klubu).

------------------------------------------------------------------
- Rozpočtové  i  příspěvkové  organizace  hradí  tyto  činnosti  z
  "ostatních zdrojů" (za předpokladu,  že činnosti nesplňují znaky
  podnikání  dle  obchodního  zákoníku.   tzn.  že  se  nejedná  o
  soustavnou  činnost  prováděnou  samostatně  za  účelem dosažení
  zisku).
------------------------------------------------------------------

5.2 Stravování cizích strávníků ve školních jídelnách

Příklad z praxe:

Pro školní jídelnu je hlavní činností vařit pro žáky nebo studenty. Kromě toho téměř v každé školní jídelně se stravují ještě "cizí strávníci".

Rozpis rozpočtu mzdových prostředků a počtu zaměstnanců se provádí normativní metodou v přímé závislosti na počtech žáků. Do počtu stravovaných žáků a studentů zahrnuje školní jídelna v zahajovacích výkazech žáky a studenty škol financovaných z MŠMT v rámci regionálního školství, tzn.:

- žáky MŠ, ZŠ, SŠ

- škol, jejichž zřizovatelem je MŠMT, školský úřad, obec, církev, soukromá fyzická nebo právnická osoba.

Pokud školní jídelna stravuje ještě "cizí strávníky", potřebuje pro tuto činnost ještě další zaměstnance (nebo část úvazku zaměstnance) a pro tyto zaměstnance odpovídající objem mzdových prostředků. Mzdové prostředky musí být uhrazeny z prostředků od "cizích strávníků".

Ze státního rozpočtu se hradí mzdové prostředky pouze tomu počtu zaměstnanců, který je stanoven školní jídelně podle počtu stravovaných žáků nebo studentů + 13 % dospělých (tj. zaměstnanců a školských zařízení).

------------------------------------------------------------------
- Rozpočtové  i  příspěvkové  organizace  hradí  stravování cizích
  strávníků  z  "ostatních  zdrojů"  (za  předpokladu,  že  školní
  jídelna zabezpečuje malé množství jídel pro cizí strávníky pouze
  za skutečné náklady bez kalkulace zisku).

U zálohovaných organizací je postup následující:

Školský úřad uzavře s obecním úřadem smlouvu o sdružení, pracovníka (nebo část úvazku) a odpovídající čerpání mzdových prostředků vykazuje ve výkazech Škol P1-04 z "ostatních zdrojů". Prostředky od obce přijme školský úřad na příjmový účet zálohovaných organizací a v souladu s § 38, vyhl. 205/1991 Sb., o hospodaření RO a PO, překročí v rámci svých pravomocí závazné ukazatele státního rozpočtu o částky odpovídající přijatým hodnotám od obce.

- Rozpočtové i příspěvkové organizace zabezpečují stravování cizích strávníků v hospodářské činnosti, pokud prodej obědů pro cizí strávníky splňuje znaky podnikání. ------------------------------------------------------------------

5.3 Povinnosti obce, které přenáší na právní subjekt, který zřídila

Příklad z praxe:

Povinností obce je kupř. udržovat zeleň u školy, školní hřiště, přilehlé chodníky, rozšíření činnosti topiče školy o topičské práce v neškolních objektech obce, praní prádla v mateřských školách apod.

Na tyto činnosti by měla přijmout obec zaměstnance nebo činnosti zabezpečovat formou služeb u jiných organizací. Obec se však snaží přenášet tyto povinnosti na školy nebo školská zařízení (právní subjekt nebo zálohovanou organizaci) s tím, že zvýší právnímu subjektu celkovou dotaci od obce a organizace tyto činnosti zajišťuje sama. Právní subjekt musí pro tuto činnost přijmout zaměstnance a vyplácet mzdové prostředky z dotace od obce. Pokud se jedná o školu nebo školské zařízení - zálohovanou organizaci - může školský úřad uzavřít s obcí smlouvu o sdružení prostředků, na tyto činnosti přijmout zaměstnance a jeho plat hradit z prostředků poskytnutých obcí.

------------------------------------------------------------------ - Rozpočtové i příspěvkové organizace hradí tyto činnosti z "ostatních zdrojů"

U zálohovaných organizací je postup následující:

Školský úřad uzavře s obecním úřadem smlouvu o sdružení, pracovníka (nebo částí úvazku) a odpovídající čerpání mzdových prostředků vykazuje ve výkazech Škol P1-04 z "ostatních zdrojů". Prostředky od obce přijme školský úřad na příjmový účet zálohovaných organizací a v souladu s § 38 vyhl. 205/1991 Sb., o hospodaření RO a PO, překročí v rámci svých pravomocí závazné ukazatele státního rozpočtu o částky odpovídající přijatým hodnotám od obce.

------------------------------------------------------------------

5.4 Malotřídní školy v obcích

Příklad za praxe:

Z § 6 odst. 3 zákona 138/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje školský zákon 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že z důvodů zastavení neodůvodněného růstu nákladů na provoz škol, musí mít základní škola tvořená jednou nebo dvěma třídami prvního stupně průměrný počet nejméně 13 žáků ve třídě. Základní škola tvořená samostatnými třídami všech ročníků prvního stupně musí mít průměrně nejméně 15 žáků ve třídě. Tyto základní školy mohou být zřízeny, jestliže jsou jedinou základní školou v obci. O výjimkách hodných zvláštního zřetele rozhoduje, po vyjádření školského úřadu, ministerstvo.

Pokud tento počet žáků nesplňuje, školský úřad musí navrhnout obci zrušení malotřídní školy. V mnoha případech však obec jako zřizovatel trvá na zachování malotřídní školy.

Obec se pro zachování malotřídní školy zaváže (smlouvou o sdružení prostředků) k úhradě mzdových nákladů zaměstnanců, kteří převyšují normativní propočet zaměstnanců.

Obdobným způsobem se postupuje i v případě mateřské školy, která nemůže z normativně stanoveného počtu zaměstnanců zabezpečit provoz zařízení, ale obec trvá na zachování mateřské školy v obci. Obec se zaváže, že z prostředků obce bude doplácet zvýšené náklady.

------------------------------------------------------------------ - Rozpočtové i příspěvkové organizace hradí tyto činnosti z "ostatních zdrojů"

U zálohovaných organizací je postup následující:

------------------------------------------------------------------

5.5 Domovy mládeže

Školský úřad stanoví domovu mládeže závazné ukazatele rozpočtu na kalendářní rok (počty zaměstnanců, objem mzdových prostředků a ostatní neinvestiční výdaje) podle počtu ubytovaných žáků, kteří spadají do působnosti resortu školství. Kromě toho zajišťuje domov mládeže ubytování pro studenty škol jiných zřizovatel (MH, MZe, MZdr.), studentů vysokých škol a příležitostné ubytování v rámci cestovního ruchu.

Domov mládeže zabezpečuje ubytování:

1. žákům a studentům středních škol spadajících do resortu školství (podle tohoto počtu se řídí i objem finančních prostředků ze státního rozpočtu), tzn. škol financovaných z MŠMT v rámci regionálního školství - škol, jejichž zřizovatelem je MŠMT, školský úřad, obec, církev nebo soukromá fyzická nebo právnická osoba,

2. studentům vysokých škol spadajících do resortu školství,

3. žákům a studentům středních škol z jiných resortů (kupř. Ministerstva hospodářství, zemědělství, zdravotnictví apod., jejichž náklady se fakturují příslušné škole jako služby),

4. v rámci volné kapacity ubytování příležitostné v průběhu celého kalendářního roku nebo pouze v prázdninovém období.

K zabezpečení bodů 2. až 4. musí mít domov mládeže i další počet zaměstnanců nad stanovený počet zaměstnanců školským úřadem, neboť školský úřad do svého rozpočtu dostal pouze počty zaměstnanců (a pro tyto počty zaměstnanců odpovídající mzdové prostředky) na počet studentů středních škol spadajících do resortu školství (bod 1.).

------------------------------------------------------------------

- Rozpočtové i příspěvkové organizace zabezpečují ubytování podle bodů 2. a 3. z "ostatních zdrojů" (za předpokladu, že ubytování se poskytuje pouze za skutečné náklady bez kalkulace zisku. Je-li tato činnost vykonávána s cílem dosažení zisku, musí být zabezpečována v hospodářské činnosti organizace).

- Rozpočtové i příspěvkové organizace zabezpečují ubytování podle bodu 4. v hospodářské činnosti.

------------------------------------------------------------------

5.6 Střediska praktického vyučování sloužící veřejnosti

Příklad z praxe:

Integrovaná střední škola zabezpečuje praktickou výuku ve středisku praktického vyučování (kupř. restauračních provozů), které je určeno pro veřejnost.

Zaměstnance restauračního provozu přijme škola nad stanovený počet zaměstnanců školským úřadem. Studenti v restauračním provozu vykonávají praktickou výuku.

Restaurační provoz, jelikož splňuje všechny podmínky živnosti, bude provozován v hospodářské činnosti školy na základě živnostenského oprávnění. Zaměstnanci restauračního provozu i odměny učňům budou hrazeny z prostředků hospodářské činnosti.

------------------------------------------------------------------ - Rozpočtové i příspěvkové organizace zabezpečují SPV sloužící veřejnosti v hospodářské činnosti. ------------------------------------------------------------------

5.7 Finanční prostředky poskytnuté obcí, které může obec vybírat podle zákona 190/1993 Sb.

Podle § 19a) může vybírat obec příspěvek od rodičů na částečnou úhradu neinvestičních nákladů mateřských škol, školních družin a školních klubů.

V § 19b) je stanoveno, že pokud je příspěvek použit na platy zaměstnanců a učební pomůcky, poukáže jej obec školskému úřadu.

Příspěvek od rodičů může obec vybírat a nemusí. Z toho plyne, že nelze při rozpisu rozpočtu s příspěvkem kalkulovat a normativ nelze o určité procento snižovat.

Pokud obec příspěvek poskytne školskému úřadu, jsou tyto prostředky mimorozpočtovým zdrojem.

------------------------------------------------------------------ - Rozpočtové i příspěvkové organizace vykazují čerpání mzdových prostředků z "ostatních zdrojů"

U zálohovaných organizací je postup následující:

------------------------------------------------------------------

Z prostředků, poskytnutých na základě zákona 190/1993 Sb. na mzdové prostředky, může předškolní nebo školské zařízení hradit i úvazek pracovníka (nebo část úvazku) - viz bod 5.4.

5.8 Činnosti zabezpečované pro ostatní právnické (fyzické) osoby

Příklad z praxe:

Předškolní zařízení, školy a školská zařízení zabezpečují pro jiné právnické či fyzické osoby určité služby, které nejsou hrazeny z prostředků státního rozpočtu (kupř. stravování dětí předškolního věku umístěných v nestátních zdravotnických zařízeních nebo jeslích provozovaných zdravotnickým zařízením, výukové formy kurzů, dobrovolné rodičovské příspěvky na plavání v jiných ročnících než je stanoveno učebními plány, výjezdy dětí do nestálých škol v přírodě, dozory nad dětmi při různých akcích o sobotách a nedělích pořádaných obcemi apod.).

------------------------------------------------------------------

- Rozpočtové i příspěvkové organizace zabezpečují činnosti pro ostatní právnické (fyzické) osoby z "ostatních zdrojů" (za předpokladu, že činnosti nesplňují znaky podnikání).

- Rozpočtové i příspěvkové organizace zabezpečují činnosti pro ostatní právnické (fyzické) osoby v hospodářské činnosti, pokud tyto činnosti splňují znaky podnikání.

------------------------------------------------------------------

Odměňování zaměstnanců rozpočtových a příspěvkových organizací

6.1 Odměňování zaměstnanců rozpočtových a příspěvkových organizací a usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny se řídí níže uvedenými předpisy:

Úplný výčet právních norem k 30. 6. 1996 vztahujících se k odměňování zaměstnanců v nevýrobní sféře včetně upozornění na výklad právních norem v odborném časopisu "Práce a mzda" (dále jen PaM č. ...)

* Zákon 143/1992 Sb., o platu,

ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., výklad: PaM - č. 10/92, č. 4/94, č. 8-9/94, č. 2/95.

Úplné znění zákona č. 47/1995 Sb., ve znění zákona č. 118/1995 Sb. a nařízení vlády č. 108/1994 Sb., § 13 - výklad: PaM č. 7/94.

* Nařízení vlády č. 251/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců RO a PO,

ve znění NV č. 76/1994 Sb., výklad: PaM č. 10/92, č. 11/92, č. 8-9/94, č. 6/95, ve znění NV 141/1995 Sb., výklad: PaM č. 9/95, č. 13/95, ve znění NV 70/1996 Sb., výklad: PaM č. 5/96.

* Nařízení vlády č. 48/1995 Sb., o usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost v RO a PO

výklad: PaM č. 5/95, ve znění NV č. 144/1995 Sb., ve znění NV č. 209/95 Sb., ve znění NV č. 306/1995 Sb., výklad: PaM č. 3/96, č. 6/96.

6.2 Podle zákona 143/1992 Sb., o platu, odměňují zaměstnance všechny rozpočtové organizace (právní subjekty i zálohované organizace).

6.3 Mzdový systém příspěvkových organizací je určen vztahem mezi příspěvkem ze státního rozpočtu a výdaji na platy zaměstnanců:

* mzdový systém neurčuje zřizovatel, ale příspěvková organizace,

* odměňuje-li organizace zaměstnance podle zákona 143/1992 Sb., je její povinností prostředky na platy usměrňovat podle nařízení vlády 48/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

* protože zdroje na činnost příspěvkové organizace jsou kombinované, stanoví zákon, že jejich platový (mzdový) systém se určí podle míry financování z veřejných zdrojů. Zákonem č. 143/1992 Sb. se proto musí při poskytování platu a odměny za pracovní pohotovost zaměstnancům řídit i příspěvková organizace, u níž je příspěvek na činnost z rozpočtu zřizovatele spolu s případnými úhradami podle zvláštních zákonů (příjmy ve znění pozdějších předpisů) vyšší nebo roven výdajům příspěvkové organizace na platy a odměny za pracovní pohotovost,

* jestliže příspěvková organizace nedostává z rozpočtu zřizovatele příspěvek na činnost, nebo je tento příspěvek spolu s případnými úhradami podle zvláštních zákonů nižší než výdaje na platy, vztahuje se na ni zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku. Výše prostředků vynakládaných na mzdy není u této příspěvkové organizace usměrňována,

* u všech zaměstnanců v organizaci (bez ohledu na to, jakou činnost vykonávají) musí být uplatněn pouze jeden platový systém.

Praha, dne 27. 8. 1996

Mgr. Doležalová