Zákon ze dne 14.7.1927 o organisaci politické správy

12.8.1927 | Sbírka:  125/1927 Sb. | Částka:  57/1927ASPI
125/1927 Sb.
Zákon
ze dne 14. července 1927
o organisaci politické správy
Změna: 92/1928 Sb.
Změna: 280/1948 Sb.
Změna: 279/1949 Sb.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Úvodní ustanovení.
(1) Pokud z tohoto zákona se jinak nepodává, nastupují tam, kde župní zákon anebo jiné zákony mluví o župě, županovi, župních úřadech, župních zastupitelstvech, župních výborech a senátech, zřízených podle župního zákona, na jejich místo země, zemský president, zemské úřady, zemská zastupitelstva, zemské výbory a senáty; kde se mluví o zvláštních výborech (komisích) podle § 28 župního zákona, nastupují na jejich místo zemské komise. Kde jiné zákony mluví o zemských župních svazech anebo jejich orgánech, nastupují na jejich místo země nebo příslušné zemské orgány.
(2) Čtrnáctidenní lhůty stanovené župním zákonem se mění na patnáctidenní.
HLAVA PRVÁ.
Zákon ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé (župní zákon) se mění a doplňuje takto:
Nadpis se nahrazuje nadpisem tohoto zákona.
ČÁST PRVÁ.
Článek 1 až 9 se zrušují a na jich místo nastupují tato ustanovení:
Článek 1.
(1) Ministerstvo vnitra a politické úřady jemu podřízené vykonávají ve svém obvodě v mezích platných zákonů, nařízení a předpisů vnitřní správu, pokud není nebo nebude zvláštními ustanoveními svěřena úřadům jiným.
(2) Zvláště jsou příslušny prováděti zákony, jichž provádění podle všeobecných nebo zvláštních předpisů nenáleží jiným úřadům.
(3) Úřady politické jsou služebně podřízeny ministerstvu vnitra, jsou však povinny ve věcech, které spadají do působnosti jiných ministerstev, šetřiti i nařízení, předpisů a pokynů těchto ministerstev a je prováděti.
Článek 2.
(1) Ministerstvo vnitra a politické úřady jemu podřízené jsou povinny - pokud to není nebo nebude uloženo jiným úřadům neb orgánům - bdíti nad veřejným - pořádkem, klidem, bezpečností a veřejnou mravností a odvraceti v tomto směru všeliká nebezpečenství i odstraňovati nastalé poruchy.
(2) Zvláštní předpisy vydané k ochraně veřejných zájmů označených v odstavci 1 zůstávají nedotčeny.
Článek 3.
(1) Za účely uvedenými v článku 2 mohou politické úřady ve svých úředních obvodech vydávati - vyjma případy nutné a neodkladné se schválením zemského úřadu - příkazy a zákazy v zájmu veřejném nutné - jak ve způsobu všeobecných nařízení, tak i pro jednotlivé případy - a mohou na nedbání takových příkazů a zákazů stanoviti tresty na penězích od 10 Kč do 5000 Kč nebo na svobodě od dvanácti hodin do čtrnácti dnů.
(2) Tresty uvedené v odstavci 1 mohou politické úřady ukládati - bez újmy soudního stíhání - též na všeliké nepřístojné jednání nebo chování na místech veřejných nebo veřejně přístupných, kterým se ruší neb ohrožuje veřejný - pořádek, klid, bezpečnost, dobrý mrav nebo slušnost nebo se vzbuzuje veřejné pohoršení.
Článek 4.
(1) Orgánové veřejné správy, státní i samosprávní, volení i jmenovaní jsou v úředním styku povinni zachovávati vážnost odpovídající jejich veřejnému postavení, chovati se vůči každému slušně a vycházeti v oboru své působnosti stranám podle možnosti vstříc. Navzájem je každý povinen v úředním styku s těmito orgány zachovati vůči nim slušnost a úctu odpovídající jejich veřejnému postavení.
(2) Okresní úřady jsou povolány chrániti vážnost orgánů zmíněných v odstavci 1 a mohou za tím účelem, nejde-li o trestní čin stíhaný soudy, potrestati trestem na penězích od 10 Kč do 2000 Kč nebo na svobodě od dvanácti hodin do pěti dnů každého, kdo užívá v písemných podáních k těmto orgánům způsobu psaní je urážejícího nebo kdo přes předcházející napomenutí se chová vědomě hrubě k veřejnému orgánu při výkonu jeho úřední činnosti nebo se vzpírá ho poslechnouti.
Článek 5.
(1) Politické úřady mohou vydávati v mezích svého úředního obvodu nařízení též v oboru místní policie svěřené podle zákona obcím, jde-li o nařízení vztahující se na území více obcí nebo nevydá-li obec, jíž se týče, sama včas nutného nařízení.
(2) Jde-li o území přesahující úřední obvod okresního úřadu, přísluší právo uvedené v předchozím odstavci zemskému úřadu.
(3) Není-li nebezpečí v prodlení, budiž zúčastněným obcím poskytnuta možnost, aby se v přiměřené lhůtě nejméně patnáctidenní vyslovily o chystaném nařízení nebo potřebné nařízení samy vydaly.
Článek 6.
(1) Politické úřady jsou příslušny vykonávati trestní pravomoc, pokud nenáleží soudům nebo jiným úřadům.
(2) Trestní pravomoc, kterou dosud vykonávaly školní úřady, přechází na politické úřady.
(3) Nedotčeny zůstávají předpisy, podle kterých politické úřady rozhodují ve věcech trestní pravomoci obecní.
Článek 7.
(1) Politickým úřadům přísluší nalézati právo v oboru práva veřejného, pokud to není nebo nebude vzneseno na jiné úřady nebo soudy.
(2) Nedotčena zůstávají zákonná ustanovení, podle kterých politické úřady rozhodují o nárocích soukromoprávních.
Článek 8.
(1) Pokud opravný prostředek není vyloučen, lze se odvolati z rozhodnutí (opatření a nálezů) okresního úřadu k zemskému úřadu a, rozhoduje-li tento úřad sám v prvé stolici, lze se odvolati z jeho rozhodnutí (opatření) k příslušnému ministerstvu.
(2) Z rozhodnutí zemského úřadu jako odvolacího není další odvolání přípustno; totéž platí o rozhodnutí okresního úřadu jako odvolacího ve věcech trestní pravomoci obecní.
(3) Při sporech, jejichž předmětem jest pouze peněžité plnění nepřesahující částky 200 Kč, jest odvolání nepřípustno.
(4) O opravných prostředcích proti rozhodnutím (opatřením, nálezům) vydaným přede dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, pokud jsou přípustny podle předpisů dosud platných, budiž rozhodnuto i tehdy, když by podle tohoto zákona opravný prostředek již přípustný nebyl.
Článek 9.
Pokud není jinak stanoveno, provádí úřední jednání, které přesahuje obvod jednoho okresního úřadu, příslušný zemský úřad, a úřední jednání, které přesahuje obvod jednoho zemského úřadu, příslušné ministerstvo; zemský úřad a ministerstvo mohou však pověřiti jeho provedením některý ze zúčastněných podřízených úřadů.
Článek 10.
(1) Vládním nařízením budou sjednoceny a upraveny předpisy o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů - čítajíc v to exekuční řízení - se zřetelem k účelnému zjednodušení a urychlení řízení; při tom může býti stanovena povinnost stran a jiných osob, jakož i obcí a jiných veřejných korporací spolupůsobiti při řízení, pokud jeho účel toho vyžaduje.
(2) K zajištění účelu nebo podmínek řízení a jeho nákladů, může úřad stranám uložiti, aby složily jistotu v hotových penězích, nebo může naříditi přiměřené zajištění jiného způsobu.
(3) Rovněž může úřad, pokud již platné předpisy zvláště tak neustanovují, k zabezpečení účelu řízení naříditi zabavení nebo jiné zajištění věcí, které podle platných předpisů mají býti prohlášeny za propadlé, mají se zničiti nebo učiniti nepotřebnými, dále předmětů, jichž je potřebí k vedení důkazů.
(4) K zajištění nerušeného chodu řízení může úřad těm, kdo řízení ruší, po bezvýsledném napomenutí uložiti pořádkové pokuty do 2000 Kč, v případě nedobytnosti vězení do pěti dnů a po případě naříditi, aby se vzdálili. Stejně může zakročiti proti tomu, kdo svévolně zavdává příčinu k řízení nebo je protahuje nebo bez dostatečného důvodu nevyhoví příkazům v řízení vydaným.
(5) Křivou výpověď svědeckou nebo znaleckou nebo porušení povinné mlčelivosti v řízení správním, nejde-li o trestní čin stíhaný soudně, může úřad trestati na penězích do 10.000 Kč nebo na svobodě do jednoho měsíce.
(6) Vláda je povinna nařízení vydaná podle odstavce 1 předložiti oběma sněmovnám Národního shromáždění do čtyř neděl po nejbližší jejich schůzi ke schválení. Odepře-li jedna sněmovna Národního shromáždění schválení, pozbývá nařízení platnosti dnem odepření.
(7) Trestní řízení správní se upraví zákonem.
Článek 11.
Tresty na penězích uložené politickými úřady, propadlé jistoty a jiné záruky i výtěžky za věci prohlášené za propadlé v řízení před těmito úřady připadají státu.
Článek 12.
(1) Vykonatelná rozhodnutí, opatření a nálezy politických úřadů se provádějí politickou nebo soudní exekucí. Výkon politické exekuce přísluší okresním úřadům.
(2) Okresní úřady jsou povolány přispívati soudům i jiným úřadům a veřejným orgánům k jejich žádosti při nuceném výkonu jejich vykonatelných rozhodnutí, opatření, nálezů a usnesení.
Článek 13.
Předchozí ustanovení o politických úřadech platí též pro státní úřady policejní v mezích jejich působnosti.
ČÁST DRUHÁ.
I. Úřady zemské a okresní.
§ 1 se mění a bude zníti:
(1) Zemské správní obvody jsou: země Česká (Čechy), Moravskoslezská (Morava a Slezsko), Slovenská (Slovensko) a Podkarpatoruská (samosprávné území Podkarpatské Rusi).
(2) Pro každou zemi se zřídí zemský úřad, a to:
pro zemi Českou se sídlem v Praze,
pro zemi Moravskoslezskou se sídlem v Brně,
pro zemi Slovenskou se sídlem v Bratislavě a
pro zemi Podkarpatoruskou se sídlem v Užhorodu.
(3) Obvody a sídla okresních úřadů budou určena nařízením vlády.
(4) Obec, která bude určena sídlem okresního úřadu, jest povinna opatřiti vhodné místnosti pro tento úřad a nésti náklad s jeho umístěním spojený. K úhradě tohoto nákladu mohou přispěti stát aneb okres částkou nepřesahující jeho dvě třetiny.
§ 2 se mění a bude zníti:
(1) Obvody a sídla zemských úřadů mohou býti měněna jen zákonem.
(2) Slučovati a rozlučovati okresní úřady, měniti jejich obvody a sídla přísluší vládě nařízením; vláda jest povinna poskytnouti zúčastněným zemským a okresním zastupitelstvům možnost, aby se o změnách těch vyjádřila. Při tom buď šetřeno zásady, že každá obec může náležeti vždy jen do obvodu jednoho okresního úřadu a že hranice okresních úřadů nesmějí býti obvodem zemského úřadu přerušeny.
(3) Při změně obvodů okresních úřadů buď hleděno k tomu, aby mezi zúčastněnými okresními zastupitelstvy došlo dohodou k majetkovému vypořádání. Dohodu tu schvaluje a, nedojde-li k ní, stanoví majetkové vypořádání ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí po slyšení zemského výboru.
(4) Soukromoprávní nároky třetích osob nejsou vypořádáním tím dotčeny.
§ 3 se mění a bude zníti:
(1) Města se zvláštním statutem a se zřízeným magistrátem vykonávají ve svém obvodu podle svých zřízení též působnost okresního úřadu.
(2) Vláda může nařízením města se zvláštním statutem podrobiti všeobecně platným obecním zřízením a města se zřízeným magistrátem prohlásiti za velké obce.
§ 4 se mění a bude zníti:
(1) Okresní úřady vykonávají ve svém obvodu vnitřní správu (čl. 1) a práva, jež podle předpisů dosud platných příslušela v Čechách okresním správám politickým, jejich přednostům, zastupitelským okresům, na Moravě a ve Slezsku okresním správám politickým, jejich přednostům, silničním okresům, na Slovensku okresním úřadům, okresním náčelníkům a okresním výborům, na Podkarpatské Rusi slúžnovským úřadům a jejich přednostům, jakož i působnost, která byla zvláštními předpisy přikázána okresním úřadům.
(2) Vláda může nařízením některé záležitosti, jež dosud příslušely slúžnovským úřadům na Podkarpatské Rusi, svěřiti úřadům jiným anebo některé záležitosti, jež příslušely dosud na Podkarpatské Rusi úřadům jiným, svěřiti úřadům okresním.
§ 5 se mění a bude zníti:
(1) Zemské úřady vykonávají ve svém obvodu vnitřní správu (čl. 1) a práva, jež podle předpisů dosud platných příslušela v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zemským správám politickým, jejich presidentům, zemským (správním) výborům (komisi) - pokud nejde o práva v odstavci 2 uvedená - na Slovensku župním úřadům, županům, župním zastupitelstvům a výborům, na Podkarpatské Rusi civilní správě, župnímu úřadu a jejich přednostům, jakož i působnost, která byla zvláštními předpisy přikázána župním úřadům nebo županům.
(2) Práva, jež podle platných předpisů příslušela v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zemskému sněmu oproti veřejnoprávním zájmovým korporacím a komisím, v nichž země měla zastoupení, a oproti ústavům a podnikům, jež nenáležejí k ústavům nebo podnikům zemským nebo zemí spravovaným, vykonává příslušné zemské zastupitelstvo a obdobná práva, jež příslušela zemskému (správnímu) výboru (komisi), zemský výbor.
(3) V případech, ve kterých podle dosud platných předpisů rozhodoval na Slovensku před 1. lednem 1923 místožupan v prvé stolici a správní výbor župy v druhé stolici s konečnou platností, bude rozhodovati v druhé stolici příslušné ministerstvo. Působnost, která v těchto případech podle vládního nařízení ze dne 7. června 1923, č. 113 Sb. z. a n., příslušela dosud civilní správě Podkarpatské Rusi, přechází na příslušné ministerstvo.
(4) Vláda může nařízením některé záležitosti, jež dosud příslušely civilní správě, župnímu úřadu nebo županovi na Podkarpatské Rusi, svěřiti úřadům jiným anebo některé záležitosti, které příslušely dosud na Podkarpatské Rusi jiným úřadům, svěřiti úřadu zemskému.
§ 6 se mění a bude zníti:
(1) Ve správě okresní (§ 4) účastní se občanstvo okresními, ve správě zemské (§ 5) zemskými zastupitelstvy, výbory a senáty.
(2) Správní senáty budou zavedeny zvláštním zákonem.
(3) Vláda může po slyšení zemského zastupitelstva nařízením zřizovati a organisovati na Slovensku a v Podkarpatské Rusi obdobné poradní sbory, jaké jsou v ostatním území státním.
§ 7 se mění a bude zníti:
(1) Přednostou zemského úřadu jest zemský president, přednostou okresního úřadu okresní hejtman (náčelník). Oba jsou úředníci státní. Služebně podřízen je zemský president ministru vnitra, okresní hejtman (náčelník) zemskému presidentu a ministru vnitra. Zemského presidenta jmenuje president republiky. Pověřiti úředníka vedením okresního úřadu a dočasným vedením zemského úřadu přísluší ministru vnitra. Vedlejší služební příjmy (služební byt, paušál a pod.) přednostů zemských a okresních úřadů upraví se zvláštními předpisy.
(2) Zemskému presidentu přísluší propůjčovati služební místa u okresních a zemských úřadů, jichž propůjčení není vyhrazeno vládě nebo presidentu republiky, a ustanovovati čekatele. Toto právo zahrnuje také právo ku přeložení na jiné úřední (služební) působiště nebo do výslužby.
(3) Zemskému a okresnímu úřadu se přidělí potřebný počet konceptních, odborných, účetních, kancelářských i jiných zaměstnanců. Odborní a účetní zaměstnanci mohou býti přiděleni pro obvod několika okresních úřadů určitému okresnímu úřadu. Tento obvod určí příslušný ministr v dohodě s ministrem vnitra.
(4) Přednostové úřadů jsou za řádnou správu svých úřadů a ústavů jim podřízených odpovědni, a to, pokud vláda nevydá nařízením jednací řád pro zemské a okresní úřady, podle jednacího řádu pro župní a okresní úřady, obsaženého ve vládním nařízení ze dne 21. září 1922, č. 290 Sb. z. a n., se změnami plynoucími z tohoto zákona.
(5) Nařízením stanoví vláda také bližší předpisy o výkonu poukazovacího práva, o úpravě účetní a pokladniční služby.
§ 8 se mění a bude zníti:
(1) K zjednodušení a sjednocení správy může vláda do osmi let od účinnosti tohoto zákona nařízením přenésti některé záležitosti, jež spadají do působnosti:
1. okresních úřadů na úřady zemské nebo naopak,
2. okresních zastupitelstev nebo výborů na zemská zastupitelstva nebo výbory nebo naopak,
3. zemských úřadů na ministerstva nebo naopak.
(2) Nařízením přenese vláda působnost ministra s plnou mocí pro správu Slovenska nebo jeho úřadu na zemský úřad v Bratislavě, pokud není zvláštním zákonem vyhrazena některému resortnímu ministerstvu.
(3) Jde-li o přesun působnosti podle odst. 1, č. 2, poskytne se před vydáním nařízení příslušnému zemskému zastupitelstvu možnost, aby se o věci vyjádřilo.
(4) Vláda jest povinna nařízení vydaná podle odst. 1, č. 3 předložiti oběma sněmovnám Národního shromáždění do čtyř neděl po nejbližší jejich schůzi ke schválení. Odepře-li jedna sněmovna Národního shromáždění schválení, pozbývá nařízení platnosti dnem odepření.
(5) K zjednodušení správy může příslušný ministr také některou záležitost spadající do obvodu některého okresního nebo zemského úřadu výjimečně svěřiti stejnorodému úřadu jinému.
§ 9, odst. 1, 2 a 3 se mění a bude zníti:
(1) Dosavadní zastupitelské okresy v Čechách, silniční okresy na Moravě a ve Slezsku, župy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi a okresy na Slovensku se zrušují. Morava a Slezsko se slučují v zem Moravskoslezskou; tato přejímá veškeré jmění, fondy, majetková práva a závazky obou zemí. Jmění, fondy, majetková práva a závazky žup na Slovensku přecházejí na zemi Slovenskou a v Podkarpatské Rusi na zemi Podkarpatoruskou. Jmění, fondy, majetková práva a závazky dosavadních okresů vpředu uvedených přecházejí na okresy podle tohoto zákona zřízené. Práva třetích osob ke jmění a fondům zrušených korporací, jakož i zvláštní účely těchto fondů a jmění zůstávají nedotčeny.
(2) O majetkovém vypořádání podle předchozího odstavce platí obdobně ustanovení § 2, odst. 3.
(3) Rovněž se zrušují všechny úřady a orgány, jichž působnost přechází na úřady podle tohoto zákona zřízené (§§ 4 a 5).
(4) Které jiné úřady a orgány správy vnitřní a školské zřízené pro Slezsko budou zrušeny a na které úřady neb orgány jejich působnost bude přenesena, určí vláda nařízením.
§ 10 se mění a bude zníti:
(1) Zaměstnanci zemí a zrušených korporací, kteří byli dne 1. července 1927 zaměstnáni ve správě (provozu) zvláštních zařízení (ústavů, podniků, silnic a pod.), zůstávají nebo se stávají zaměstnanci té korporace, v jejímž vlastnictví nebo správě jest dotčené zařízení. Ostatní zaměstnanci zemí a zrušených korporací přecházejí do státní služby se všemi platovými a služebními právy a nároky, pokud tato práva a nároky nepřesahují míru stanovenou v § 212, odst. 1 až 3, platového zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n.
(2) Odpočivné a zaopatřovací platy zaměstnanců zemí, kteří přede dnem 1. července 1927 vstoupili do výslužby nebo zemřeli, a pozůstalých po těchto zaměstnancích hradí země. Odpočivné a zaopatřovací platy zaměstnanců zrušených korporací a pozůstalých po těchto zaměstnancích hradí korporace, na které přejde jmění, majetková práva a závazky zrušených korporací (§ 9).
(3) Podrobnější předpisy o převzetí a zařazení budou vydány vládním nařízením.
(4) Zaměstnanci, kteří přecházejí podle předchozích ustanovení do státní služby, jsou podrobeni všem předpisům pro státní zaměstnance platným. Sprošťují se však povinnosti skládati zkoušku předepsanou k nabytí místa toho druhu ve službě státní, jestliže vstoupili do služeb zemí nebo zrušených korporací do 29. února 1920 a mají dobrou kvalifikaci.
§ 11, nadpis i znění se mění a budou zníti:
III. Zemské zastupitelstvo.
V každém správním obvodu (§ 1) se zřizuje v sídle zemského úřadu zemské zastupitelstvo.
§ 12 se mění a bude zníti:
(1) Zemské zastupitelstvo čítá v zemi: České 120, Moravskoslezské 60, Slovenské 54, Podkarpatoruské 18 členů.
(2) Dvě třetiny členů jsou voleny podle § 13; ostatní členy jmenuje vláda z odborníků přihlížejíc k poměrům hospodářským, kulturním, národnostním a sociálním.
V § 13 se vkládají za slovo „volen” slova: „nebo jmenován”.
V § 14 se vkládají za slovo: „voleni” slova: „případně jmenováni” a připojuje věta: „Členství jmenovaných členů končí uplynutím volebního období nebo rozpuštěním zemského zastupitelstva.”
§ 15 se mění a bude zníti:
(1) Členství v zemském zastupitelstvu, výboru i komisích zaniká:
a) vzdáním,
b) vyloučením podle § 100,
c) rozpuštěním zemského zastupitelstva,
d) tím, že vzejde nebo dodatečně na jevo vyjde nějaká okolnost, pro kterou by člen ani původně nebyl mohl býti volen anebo jmenován,
e) přestal-li volený člen býti příslušníkem strany, z jejíž kandidátní listiny byl zvolen.
(2) O ztrátě členství v případech uvedených v písm. d) rozhoduje volební soud, jde-li o členy volené, vláda, jde-li o jmenované.
V § 16 se nahrazuje slovo „pětina” slovem „čtvrtina”.
§ 17 se mění a bude zníti:
Předsedou zemského zastupitelstva je zemský president; jest však oprávněn předsednictví ve schůzích zemského zastupitelstva svěřiti vicepresidentu zemského úřadu nebo některému členu zemského zastupitelstva.
V § 19, odst. 1 a 2 se nahrazují slova „každého počtu” slovy: „přítomnosti alespoň jedné třetiny”.
Odstavec 3 se vypouští.
V § 20 se připojuje k odst. 1 věta: „Zemský president určí, který ze zpravodajů zemského zastupitelstva, není-li jeho členem, má právo hlasovací.” V odst. 2 se vypouští druhá věta.
§ 21 se mění a bude zníti:
(1) Předseda zemského zastupitelstva (§ 17) zahajuje schůzi zemského zastupitelstva, stanoví pořad jednání, řídí je a ukončuje. Věci, jež nenáležejí do působnosti zemského zastupitelstva, má z jednání vyloučiti, proti čemuž může jedna desetina všech členů zemského zastupitelstva do patnácti dnů podati u předsedy odpor k ministerstvu vnitra.
(2) Předseda pečuje o zachování klidu a pořádku při jednání a o jeho nerušený průběh. Ruší-li schůzi posluchači, ačkoli byli napomenuti, dá je ze zasedací síně odstraniti, po případě vůbec místo pro posluchače určené vykliditi. Ruší-li schůzi členové zemského zastupitelstva, buďte předsedou voláni k pořádku; stalo-li se tak dvakrát bez výsledku, může předseda vyloučiti je ze schůze, případně je dáti odstraniti a, pokládá-li to za nutné, přerušiti nebo ukončiti schůzi. Tím není vyloučeno další stíhání osob pořádek nebo klid porušivších podle trestního zákona nebo zákonů jiných.
V § 23, odst. 1 se nahrazuje slovo „výboru” slovem „zastupitelstva” a vypouští věta: „Úředníci, kteří mají právo hlasovati (§ 20), při volbách nehlasují.”
§ 24 se mění a bude zníti:
Jednání zemských zastupitelstev se řídí jednacím řádem, který vydá vláda nařízením, jež se vyhlásí současně s účinností tohoto zákona. Změny jednacího řádu mohou býti usneseny zemským zastupitelstvem se schválením vlády.
V § 25 ve větě 2 se nahrazují slova: „k tomu konci župní zastupitelstvo na počátku schůze zvolí” slovy: „na počátku schůze určí předseda” a vypouští odstavec druhý.
§ 26 se mění a bude zníti:
(1) Zemské zastupitelstvo volí ze sebe na volební období zemský výbor, a to v zemi České, Moravskoslezské a Slovenské po 12 členech a 12 náhradnících, v zemi Podkarpatoruské o 6 členech a 6 náhradnících.
(2) Volby buďtež provedeny způsobem, jejž stanoví zákon v § 13 zmíněný, a to v prvé schůzi nově zvoleného zemského zastupitelstva.
(3) Zemský president určí, zda a kteří úředníci zemského úřadu se mají účastniti jednání zemského výboru, případně který, je-li zpravodajem tohoto výboru, má právo hlasovací.
V § 27 se mění odstavec 1 a bude zníti:
(1) Zemskému výboru předsedá zemský president, jest však oprávněn předsednictví svěřiti vicepresidentu zemského úřadu.
V témž paragrafu v odstavci 2 počíná věta druhá: „Žádají-li o to písemně aspoň čtyři členové..” a v odstavci 4 se mění citace: „§§ 21, 23 a 24.”
V § 28 se vkládá jako druhá věta:
„Taková komise se zřídí pro ústavy a podniky, které byly v den, kdy tento zákon nabyl účinnosti, ve vlastnictví nebo správě země Slezské.”
V § 29, odst. 3, se nahrazuje zkratka: „pod.” slovem: „podobných” a připojuje věta: „Při dodávkách a pracích, které byly vypsány veřejnou soutěží, nejsou členové zemského zastupitelstva vyloučeni z účasti.”
V odst. 4 se nahrazuje slovo „zásad” slovem: „ustanovení”.
§ 30 se mění a bude zníti:
(1) Zemské zastupitelstvo jest povoláno pečovati o správní a hospodářské záležitosti země a jejího obyvatelstva.
(2) Zejména je zemské zastupitelstvo povoláno pečovati o humanitní, zdravotní, sociální, hospodářské, dopravní a kulturní zájmy země a jejího obyvatelstva, pokud jde o úkoly, které svým významem přesahují rozsah a potřeby jednotlivých obcí a okresů, dotýkají se zájmů větší části země a nemají důležitosti celostátní. K tomu konci může se zemské zastupitelstvo usnášeti zejména na tom, aby byly zřízeny nebo podporovány ústavy, podniky nebo zařízení, jež jsou způsobilé, aby podporovaly tělesné i mravní blaho a vzdělání obyvatelstva, zlepšovaly dopravní, bytové, zdravotní a sociální poměry v zemi nebo sloužily kulturním nebo hospodářským potřebám obyvatelstva země. Při politických rozhovorech podávati návrhy o věcech politických a usnášeti se o nich je nepřípustno.
§ 31 se mění a bude zníti:
V oboru působnosti v § 30 stanovené může zemské zastupitelstvo podávati i z vlastního uznání úřadům a zákonodárným sborům návrhy a podněty a na zemského presidenta vznášeti v mezích jednacího řádu dotazy a stížnosti. Dotazy a stížnosti ve věcech správních, i když nepodléhají zemskému presidentu, náležejí však do oboru působnosti v § 30 stanovené, jest vznášeti na něho samého.
§ 32, odst. 1, se mění a bude zníti:
(1) K úhradě nákladů do působnosti zemského zastupitelstva náležejících může se zemské zastupitelstvo usnésti na vybírání poplatků, příspěvků, dávek a naturálních plnění v zemi. Pokud přísluší zemím podíl na státních daních, stanoví zvláštní zákony.
V § 34 se nahrazují slova: „župního zastupitelstva” slovy: „v majetku nebo správě zemské.”
V § 36, odst. 1, se vkládá před slovo: „vlastnících” slovo: „obcích,”. Dále se vypouští 3. odstavec.
V § 38, odst. 3 se mění trestní sazby výměrou od 10 Kč do 5.000 Kč a vězení od dvanácti hodin do čtrnácti dnů.
§ 39 se mění a bude zníti:
Přirážky zemské k přímým daním přes padesát procent, dále poplatky, příspěvky, samostatné dávky a naturální plnění lze ukládati podle ustanovení odstavce 1 a 3 §u 3 zákona ze dne 15. června 1927, č. 77 Sb. z. a n., o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy jen s povolením vlády. Prováděcí předpisy (řád § 38) vyžadují k své platnosti schválení ministerstva vnitra v dohodě s ministerstvem financí, případně s jiným příslušným ministerstvem. Ukládání zemských přirážek, poplatků, příspěvků, samostatných dávek a naturálních plnění vyžaduje mimo to vyhlášení v Zemském věstníku.
V § 40, odst. 1, vsunuje se mezi slova: „nebo dávce” slovo: „samostatné” a za odstavec 1 se připojuje nový odstavec tohoto znění:
(2) Jinak platí ustanovení odstavce 3 a 4 §u 5 zákona č. 77/1927 Sb. z. a n.
Dřívější odstavce 2 a 3 se vypouštějí.
V § 41 se nahrazuje citace §§ 31 až 39 citací §§ 30 až 39.
V § 42 se vypouštějí slova: „za dozoru županova” a „v obvodu župního úřadu zřízených”.
§ 43, odst. 2 se mění a bude zníti:
(2) Usnesení tato vyžadují k své platnosti schválení ministerstva vnitra.
K témuž paragrafu se připojuje nový odstavec:
(3) Jde-li o zcizení zemské nemovitosti, jejíž hodnota převyšuje 500.000 Kč, vyžaduje příslušné usnesení zemského zastupitelstva k své platnosti schválení vlády.
§ 45 se mění a bude zníti:
(1) Zemský výbor sestaví o všech příjmech a vydáních do působnosti zemského zastupitelstva náležejících na každý správní rok rozpočet a předloží jej zemskému zastupitelstvu k usnesení, a to aspoň dva měsíce před novým správním rokem. Správní rok se shoduje se správním rokem státním. Rozpočet podléhá schválení vlády.
(2) Má-li býti vybírána zemská přirážka vyžadující povolení vlády (§ 39), zkoumá vláda schvalujíc rozpočet, zda tento vyhovuje všem ustanovením zákonným, jmenovitě i, jsou-li v něm zařazena veškerá plnění zemi po zákonu příslušející nebo platy peněžní zakládající se na právním titulu, dále zkoumá jednotlivé položky rozpočtu také po stránce účelnosti a po případě vrátí rozpočet zemskému zastupitelstvu, aby ve lhůtě k tomu stanovené provedlo v potřebě a úhradě vládou zamýšlené změny co do zařazení nebo co do výše.
V § 46, odst. 2, se vypouštějí slova: „župním zastupitelstvem schválený” a škrtá odstavec 3.
V § 47, věty 2 a 3 se nahrazují tímto zněním:
Účty ty buďtež podobně projednány jako rozpočet.
§ 48 se mění a bude zníti:
Ustanovení §§ 43, 45 až 47 vztahují se i na fondy, ústavy a podniky v majetku nebo správě zemské.
§ 49 se vypouští.
Z § 50, jenž se označí jako § 49, se vypouštějí slova: „a spolupůsobí při provádění jeho usnesení a ve správě župního majetku”.
§ 51, odst. 1, tvoří § 50 a bude zníti:
Zemský výbor provádí zemské hospodářství řídě se přesně rozpočtem.
§ 51 se doplňuje vsunutím nového odstavce jako odstavce 1 a to v tomto znění:
(1) Ukáže-li se, že částka pro jistý účel rozpočtem povolená nedostačuje a nemůže-li takové vydání býti odloženo, může býti nedostávající se potřeba uhrazena z úspor částek povolených rozpočtem pro jiné účely, dá-li k tomu souhlas zemský president.
V odst. 2 se vypouštějí jednak slova:
„v rozpočtu neuhrazená”, jednak slova: „a do lhůty župním výborem ustanovené i finanční komise (§ 49, odst. 2)”.
V odst. 4 se vypouštějí slova: „spolu se zprávou finanční komise (§ 49, odst. 2)”.
V § 52, odst. 2 se mění druhá věta takto: „Při tom úředník jinak k hlasování oprávněný (§ 20) nehlasuje.”
V § 53, odst. 1, se v 1. větě nahrazuje citace § 31 citací § 30 a slova „úředníky nebo zřízence” slovem „zaměstnance” a věta 2 se mění a bude zníti:
Služební a platové poměry těchto zaměstnanců upravuje zemské zastupitelstvo. Služební a platová práva z této úpravy vyplývající nesmějí přesahovati míry jednotlivých druhů služebních a platových práv a nároků státních zaměstnanců stejné nebo rovnocenné kategorie a stejných služebních, jakož i rodinných poměrů. Služebně jsou tito zaměstnanci podřízeni zemskému presidentu.
Odstavec 2 téhož paragrafu se mění a bude zníti:
(2) Usnesení podle odstavce 1 vyžadují ke své platnosti schválení vlády.
Odstavec 3 se mění a bude zníti:
(3) Ustanoviti zaměstnance a propůjčiti mu systemisované služební místo přísluší zemskému výboru se schválením zemského presidenta.
Týž paragraf se doplňuje novým odstavcem:
(4) Žádají-li toho však důležité zájmy veřejné, je příslušný ministr v dohodě s ministrem vnitra oprávněn svěřiti zcela nebo z části obstarávání odborné správy zařízení, podniků nebo silnic zemí po slyšení zemského zastupitelstva orgánům státní správy.
V § 54 se vkládají v prvé větě za slovo „podpisuje” slova: „spolu s příslušným členem zemského výboru, pokud jde o vyřízení věcí spadajících do působnosti zemského zastupitelstva”. V druhé větě se nahrazuje slovo „úřadu” slovem „zastupitelstva” a v poslední větě se mění citace a bude zníti: „§ 43, odst. 1, č. 2 a 3.”
V § 55 se nahrazují slova „županovi, aby učinil” slovy: „vládě, aby učinila” a vypouštějí se věty 2., 3. a 4.
K témuž paragrafu se připojuje nový odstavec v tomto znění:
(2) Jestliže zemské zastupitelstvo ve lhůtě mu stanovené neprovedlo v rozpočtu změn zamýšlených vládou (§ 45, odst. 2) nebo nebyly-li důvody, ze kterých tak neučinilo, vládou uznány, provede vláda změny ty při schválení rozpočtu a povolení přirážky.
V § 60, odst. 1, se vypouštějí slova: „pokud jejich usnesení má podle § 24 platnost usnesení župního zastupitelstva”. V odstavci 2 se vkládají za slovo „usnesení” slova: „ve lhůtě nejvýše šesti měsíců ode dne jeho uveřejnění”.
§ 61, odst. 1, se mění a bude zníti:
(1) Vláda může zemské zastupitelstvo rozpustiti. Ministerstvo vnitra je povinno vypsati nové volby nejdéle do dvou měsíců.
§ 62, v 1. větě se nahrazuje slovo „pobytu” slovem „bydliště”.
§ 63 nadpis a znění se mění a budou zníti:
V. Okresní zastupitelstvo.
Mimo města se zvláštním statutem a se zřízeným magistrátem jest pro obvod každého okresního úřadu v jeho sídle zřízeno okresní zastupitelstvo.
§ 64 se mění, bude míti nadpis: „1. Okresní zastupitelstvo” a bude zníti:
(1) Okresní zastupitelstvo má:
v okresech do 40.000 obyvatel 18 členů,
v okresech do 70.000 obyvatel 24 členů,
v okresech do 100.000 obyvatel 30 členů,
v okresech přes 100.000 obyvatel 36 členů.
(2) Dvě třetiny členů jsou voleny podle § 65, ostatní členy jmenuje ministr vnitra z odborníků, přihlížeje k poměrům hospodářským, kulturním, národnostním a sociálním.
V § 65, který se shoduje s dosavadním §em 70, se vkládají za slova: „volen” slova: „nebo jmenován” a nahrazuje slovo: „výboru” slovem: „zastupitelstva”.
K témuž paragrafu se připojuje nový odstavec v tomto znění:
(2) Členové okresního zastupitelstva jsou voleni případně jmenováni na šest roků. Členství jmenovaných členů končí uplynutím volebního období nebo rozpuštěním okresního zastupitelstva.
§ 66 se shoduje s dosavadním §em 71 u, nahrazuje se však slovo: „výboru” slovem „zastupitelstvu”; věta 2 bude zníti: „O ztrátě členství v případech § 15, písm. d) rozhoduje ministr vnitra”.
§ 67 se mění a bude zníti:
Předsedou okresního zastupitelstva jest okresní hejtman (náčelník), jest však oprávněn předsednictví ve schůzích okresního zastupitelstva svěřiti svému zástupci v úřadu nebo některému členu okresního zastupitelstva. Okresní hejtman (náčelník) svolává okresní zastupitelstvo aspoň čtyřikrát do roka; jest však oprávněn svolati je, kdykoli jindy je toho potřeba, a je povinen je svolati do osmi dnů, žádá-li o to aspoň jedna třetina členů okresního zastupitelstva udávajíc zároveň předmět jednání.
V § 68, který se shoduje s dosavadním §em 73, nahrazuje se slovo: „výboru” slovem „zastupitelstva” a slovo „náčelník” slovem: „hejtman (náčelník)”.
§ 69 se mění a bude zníti:
Schůze okresního zastupitelstva zahajuje, řídí, ukončuje a stanoví pořad jednání okresní hejtman (náčelník). Věci, jež nenáležejí do působnosti okresního zastupitelstva, má předseda z jednání vyloučiti, proti čemuž může jedna šestina všech členů okresního zastupitelstva podati do patnácti dnů u předsedy odpor k zemskému úřadu. Ustanovení § 21, odst. 2, platí obdobně.
V § 70, který se shoduje s dosavadním §em 75, nahrazují se slova: „výboru” slovy „zastupitelstva” a slovo „náčelníkem” slovem „hejtmanem (náčelníkem)”. Věta druhá se mění a bude zníti: „Okresní hejtman (náčelník) určí, který ze zpravodajů okresního zastupitelstva, není-li jeho členem, má právo hlasovací.”
§ 71 bude zníti:
(1) Ustanovení §§ 19, 22, 23, 25, 28, 29 a 62 platí obdobně i pro okresní zastupitelstva. Povolení podle § 29, odst. 4, uděluje zemský president k návrhu okresního výboru. Výlohy podle §u 62 jdou na účet okresu. Zápis o každé schůzi buď oznámen zemskému úřadu.
(2) Pro obvod bývalého zastupitelského okresu, v němž není sídlo okresního úřadu, může býti na dobu potřeby zřízena zemským úřadem okresní komise ke správě a dozoru nad okresními a okresem spravovanými ústavy, podniky a silnicemi, zřízenými v tomto obvodu do dne platnosti zákona. Okresní komise obstarává své práce pod dozorem okresního hejtmana (náčelníka) a okresního výboru; konceptní a kancelářské práce vykonávají zaměstnanci okresního úřadu, případně zaměstnanci ustanovení podle §u 91. Bližší vymezení práv a povinností komise ustanoví řády vydané zemským zastupitelstvem podle § 28 se schválením ministerstva vnitra.
(3) Členy komise zvolí okresní zastupitelstvo ze členů majících trvalé bydliště v některé obci dotčeného obvodu. Předsedu jmenuje okresní hejtman (náčelník) ze členů komise na funkční období okresního zastupitelstva.
(4) Obvody a sídla okresních hospodářských záložen v Čechách nejsou tímto zákonem dotčeny. Právní poměry těchto záložen k okresům (§ 1, odst. 3) budou upraveny vládním nařízením.
§ 72 bude zníti:
Jednání okresních zastupitelstev se řídí jednacím řádem, který vydá vláda nařízením, jež se vyhlásí současně s účinností tohoto zákona. Změny jednacího řádu mohou býti usneseny zemským zastupitelstvem se schválením ministerstva vnitra.
§ 73 bude míti nadpis: „2. Okresní výbory” a bude zníti:
(1) Okresní zastupitelstvo volí ze sebe na volební období okresní výbor o 8 členech a 8 náhradnících podle zákona zmíněného v § 65. Volby buďte provedeny v prvé schůzi nově zvoleného okresního zastupitelstva.
(2) Okresní hejtman (náčelník) určí, zda a kteří úředníci okresního úřadu se mají účastniti jednání okresního výboru, případně který, je-li zpravodajem tohoto výboru, má právo hlasovací.
§ 74 bude zníti:
(1) Okresnímu výboru předsedá okresní hejtman (náčelník), jest však oprávněn předsednictví svěřiti svému zástupci v úřadu.
(2) Okresní výbor se schází na pozvání okresního hejtmana (náčelníka), kdykoli je třeba, nejméně však desetkrát do roka. Žádají-li o to písemně aspoň čtyři členové okresního výboru udávajíce předmět jednání, jest okresní hejtman (náčelník) povinen svolati okresní výbor nejdéle do pěti dnů.
(3) Ustanovení § 27, odst. 3, 4 a 5, platí obdobně s tou odchylkou, že usnesení zemského zastupitelstva o změně jednacího řádu schvaluje ministerstvo vnitra.
V § 75, který bude míti nadpis:
VI. Působnost okresního zastupitelstva.
1. Působnost hospodářská. a který se shoduje s dosavadním §em 78, nahrazují se slova: „okresních výborů, okresní výbor, okresní výbory, okresním výborům” slovy: „okresních zastupitelstev, okresní zastupitelstvo, okresní zastupitelstva, okresním zastupitelstvům” a k odstavci 2 se připojuje věta: „Ustanovení poslední věty § 30, odst. 2, platí obdobně.”
V odstavci 4 se nahrazují slova: „veřejných prací” slovy: „příslušných odborných ministerstev” a v odstavci 6 slova: „ministerstvem veřejných prací” slovy: „příslušnými odbornými ministerstvy”. Mimo to se vkládají v odstavci 6 za slovo: „president” slova: „po slyšení zemského výboru.”
§ 76, odst. 1, bude zníti:
(1) K úhradě nákladů do působnosti okresního zastupitelstva náležejících může se okresní zastupitelstvo usnésti na vybírání poplatků, příspěvků, dávek a naturálních plnění v okresu. Pokud přísluší okresům podíl na státních daních, stanoví zvláštní zákony. Zemské výbory poskytují jednotlivým okresům zvláštní příspěvky podle ustanovení § 10, odst. 2 až 5 zákona č. 77/1927 Sb. z. a n.
Odstavec 2 se shoduje s odstavcem 2 dosavadního §u 79 s tou změnou, že slovo: „výbory” se nahrazuje slovem „zastupitelstva”.
§ 77 bude zníti:
Ustanovení §§ 34 až 40 platí obdobně i pro okresní zastupitelstva s tou změnou, že povolení, potřebné podle § 39, uděluje zemský výbor a schválení podle téhož paragrafu zemský president se souhlasem zemského výboru, dále že ukládání okresních přirážek, poplatků, příspěvků, samostatných dávek a naturálních plnění jest vyhlásiti způsobem v okresu obvyklým (§ 101) a že odvolání podle § 40, odst. 1, jež sluší podati u okresního úřadu, jde k zemskému úřadu.
V §u 78, který se shoduje s dosavadním §em 81, se nahrazuje citace §§ 78 až 80 citací §§ 75 až 77.
§ 79 se shoduje s dosavadním §em 82, z něhož se vypouštějí slova „za dozoru okresního náčelníka” a místo nich se připojují slova: „šetře při tom nařízení okresního, případně též zemského zastupitelstva nebo zemského výboru”.
§ 80 bude zníti:
(1) Okresní zastupitelstvo se usnáší:
1. o všech věcech, přesahujících rozsah běžné správy jmění,
2. o tom, má-li býti nemovité jmění nebo nemovitá práva, okresu náležející, zcizena, trvalým břemenem ztížena nebo zavazena nebo propachtována z volné ruky vůbec, nebo dražbou na dobu delší dvanácti let,
3. o tom, má-li býti učiněna výpůjčka nebo převzato ručení za dluh cizí.
(2) Usnesení tato vyžadují k své platnosti schválení zemského výboru.
§ 81 bude zníti:
Ustanovení § 44 platí obdobně. Zpráva tam zmíněná buď zaslána aspoň patnáct dní před konáním schůze též zemskému výboru.
§ 82 bude zníti:
Správní rok okresního zastupitelstva se shoduje se správním rokem státním.
§ 83 bude zníti:
(1) Okresní výbor sestaví o všech příjmech a vydáních do působnosti okresního zastupitelstva náležejících na každý správní rok rozpočet.
(2) Rozpočet ten buď u okresního úřadu na patnáct dní veřejně k nahlédnutí vyložen a o tom učiněno obcím v okresu včas oznámení k vyhlášce s podotknutím, že k rozpočtu mohou podati u okresního úřadu do lhůty patnácti dnů své připomínky osoby fysické i právnické, jimž v okresu je přímá daň předepsána.
(3) Okresní výbor předloží aspoň dva měsíce před novým správním obdobím rozpočet s došlými připomínkami a zprávou o nich okresnímu zastupitelstvu, jež se na rozpočtu usnáší, přihlížejíc k připomínkám včas podaným. Usnesený rozpočet buď vyhlášen způsobem v okresu obvyklým (§ 101). Z usnesení okresního zastupitelstva o rozpočtu lze se osobám uvedeným v odst. 2 odvolati do patnácti dnů ode dne vyhlášení dotčeného usnesení u okresního úřadu; o odvolání rozhoduje zemský výbor schvaluje rozpočet podle ustanovení odstavce 1 a 7 §u 3 zákona č. 77/1927 Sb. z. a n.
§ 84 bude zníti:
Zároveň s rozpočtem jest okresní výbor povinen podati okresnímu zastupitelstvu podrobnou zprávu o stavu a správě věcí do působnosti okresního zastupitelstva náležejících.
§ 85 bude zníti:
(1) Okresní výbor je povinen sdělati účty do čtyř měsíců po skončení správního období.
(2) Účty ty buďte podobně jako rozpočet (§ 83) veřejně vyloženy, projednány a předloženy okresnímu zastupitelstvu ke schválení s podrobnou zprávou o činnosti okresních orgánů za minulé správní období.
(3) Účty okresním zastupitelstvem schválené buďte spolu se zprávou v předchozím odstavci zmíněnou předloženy k přezkoumání zemskému výboru, jenž může požadovati od okresního hejtmana (náčelníka) potřebná vysvětlení, případně, shledá-li závady, naříditi, čeho třeba k jich odstranění. Neshledá-li závad, účty schválí.
§ 86 bude zníti:
Ustanovení §§ 80 až 85 se vztahují i na fondy, ústavy a podniky v majetku nebo správě okresu.
§ 87 se shoduje s dosavadním §em 88 s těmito změnami:
V odstavci 1 se nahrazují slova „okresnímu výboru, okresní výbor, okresním výborem, okresního výboru” slovy: „okresnímu zastupitelstvu, okresní zastupitelstvo, okresním zastupitelstvem a okresního zastupitelstva”; dále se vkládají za slova „Počet členů” slova: „a náhradníků”, vypouští se slovo „nejvíce” a slovo „smí” a nahrazuje slovem „má”.
V odstavci 3 se nahrazuje slovo „výboru” slovem „zastupitelstva”, slovo: „náčelníkovi” slovem „hejtmanovi (náčelníkovi)” a vsunují mezi slova „okresnímu výboru” slova: „zastupitelstvu a”.
V odstavci 4 se nahrazují slova „výboru” slovy „zastupitelstva” a vkládají za slova „ode dne” slova „vyhlášení příslušného”. Konečná věta tohoto odstavce se doplňuje slovy:
„o případném odvolání proti usnesení o okresním rozpočtu rozhoduje však zemský výbor”.
§ 88 bude zníti:
Okresní výbor připravuje návrhy pro jednání okresního zastupitelstva.
§ 89, odst. 1, se mění a bude zníti:
(1) Okresní výbor provádí hospodářství okresní, řídě se přesně rozpočtem.
Týž paragraf se doplňuje vsunutím nového odstavce za odstavec 1, a to v tomto znění:
(2) Ukáže-li se při tom, že částka pro jistý účel rozpočtem povolená nedostačuje a nemůže-li býti takové vydání odloženo, může býti nedostávající se potřeba uhrazena z úspor částek povolených rozpočtem pro jiné účely, dá-li k tomu souhlas okresní hejtman (náčelník) a do lhůty okresním výborem stanovené i finanční komise (§ 87, odst. 2).
V témž paragrafu se vypouštějí v dosavadním odstavci 2 slova „v rozpočtu neuhrazená”; dále se nahrazují slova „mohou býti okresním výborem” slovy: „mohou býti okresním zastupitelstvem”, pak slovo „náčelník” slovem: „hejtman (náčelník)” a citace § 88 citací § 87.
Poslední odstavec téhož paragrafu se mění a bude zníti:
(5) Jenom v případech naléhavých a nepředvídaných může okresní výbor za přítomnosti dvou třetin svých členů vydání ta sám učiniti, musí je však předložiti v nejbližší schůzi okresnímu zastupitelstvu spolu se zprávou finanční komise k dodatečnému usnesení a opatření úhrady.
V § 90, věta 1, se nahrazuje slovo „náčelník” slovem „hejtman (náčelník)”, vypouštějí se slova: „připravuje a” a vkládají mezi slova: „okresního” a „výboru” slova: „zastupitelstva i”; dále se nahrazují slova „okresnímu výboru” slovy „okresnímu zastupitelstvu” a slovo „jeho” slovem „tato”. V druhé větě se nahrazuje slovo „výbor” slovem „zastupitelstvo”. V poslední větě se nahrazuje slovo „úředníků” slovem: „úředníka”.
§ 91 se mění a bude zníti:
Ustanovení § 53 platí obdobně s tou změnou, že usnesení schvaluje zemský president a že při opatření podle odstavce 4, jest vyslechnouti okresní zastupitelstvo.
V § 92 se nahrazují slova: „Okresní výbor jest povinen” slovy: „Okresní zastupitelstvo i výbor jsou povinny”. Slova „nebo nařízením župního úřadu” se vypouštějí.
V § 93 se nahrazuje slovo „výbor” slovem: „zastupitelstvo”.
§ 94 bude míti nadpis a zníti:
4. Působnost poradní a iniciativní.
(1) Okresní zastupitelstvo jest ve věcech veřejné okresní správy poradním sborem okresního hejtmana (náčelníka) i zemského presidenta a zemského zastupitelstva a podává o nich k jejich žádosti posudky a návrhy.
(2) K tomu buď poskytnuta okresnímu zastupitelstvu přiměřená lhůta.
(3) Okresní zastupitelstvo jest oprávněno i samostatně činiti zemskému zastupitelstvu, zemskému presidentu, okresnímu hejtmanovi (náčelníkovi) i jiným úřadům návrhy a podněty, pokud se dotýkají zájmů okresu nebo jeho obyvatelstva.
V § 95 se mění citace § 81 na § 78 a citace § 83 na § 80, odst. 1, č. 2 a 3; mimo to se nahrazují slova „náčelník” a „náčelníkem” slovy „hejtman (náčelník)” a „hejtmanem (náčelníkem)”, dále slova „pečetí okresního úřadu” slovy: „pečetí okresního zastupitelstva” a na konci slovo: „výboru” slovem „zastupitelstva”.
V § 96 se mění 1. odstavec a bude zníti:
Jestliže okresní zastupitelstvo se neusneslo včas na rozpočtu nebo pakli okresní zastupitelstvo nebo výbor neučinily opatření, aby úkoly, jež jim podle zákona příslušejí, byly řádně plněny, náleží zemskému presidentu po slyšení zemského výboru, aby učinil na náklad okresu, čeho třeba k řádnému vedení správy.
Odstavec 2 se vypouští.
V § 97 se v odstavci 1 nahrazuje slovo „náčelník” slovem „hejtman (náčelník)” a v odstavci 1 a 3 vkládají mezi slova „okresního” a „výboru” slova „zastupitelstva,”. V odstavci 2 se za slovo „usnesení” vkládají slova: „ve lhůtě nejvýše šesti měsíců ode dne jeho uveřejnění”.
Počátek odstavce 4 se mění a bude zníti:
Bylo-li zrušeno usnesení okresního zastupitelstva může každý člen jeho, bylo-li zrušeno usnesení okresního výboru nebo komise, může kterýkoli člen okresního výboru...
§ 98 se mění a bude zníti:
(1) Ministerstvo vnitra může okresní zastupitelstvo rozpustiti, je však povinno vypsati nové volby nejdéle do dvou měsíců.
(2) Bylo-li okresní zastupitelstvo rozpuštěno, učiní zemský president vhodné opatření k vedení správy, zejména může v činnosti ponechati až do ustavení nového zastupitelstva okresní výbor a okresní komise anebo místo nich ustanoviti orgány jiné.
§ 99, v jehož nadpise se nahrazuje číslice VIII číslicí VII, se mění a bude zníti:
(1) Dohlédací moc nad obcemi, kterou vykonávají v Čechách okresní zastupitelstva (výbory - okresní správní komise), na Slovensku okresní výbory, na Moravě a ve Slezsku zemské výbory (správní komise), přechází na okresní výbory; dohlédací moc nad městy se zvláštním statutem, kterou vykonávají zemské (správní) výbory (komise), a nad městy se zřízeným magistrátem, kterou vykonávají župní výbory, přechází na zemské výbory. Dohlédací moc, která přísluší podle zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., vyšším dohlédacím úřadům, budou vykonávati zemské výbory. Výkonem dohlédací moci se nevyrozumívá rozhodování pořadem stolic. Pokud se jinak nestanoví, lze si z usnesení, která okresní výbor učiní vykonávaje dohlédací moc nad obcemi, stěžovati k zemskému výboru; stížnost jest podati do patnácti dnů ode dne doručení u okresního úřadu.
(2) V případech, ve kterých politické úřady jednaly v dohodě s orgány výše uvedenými nebo po slyšení jich anebo naopak, rozhodují, pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, politické úřady po slyšení zemských neb okresních výborů.
(3) Až do další úpravy zvláštním zákonem budou vykonávati okresní výbory a zemský výbor v Podkarpatské Rusi dohlédací moc nad obcemi, která náleží podle ustanovení odstavce 1 okresním výborům a zemskému výboru na Slovensku.
V § 100, odstavci 1 se nahrazují slova: „z úřadu svého sesazeni” slovy „ze členství svého vyloučeni”, dále slova „sesazení” a „sesazený” slovy: „vyloučení” a „vyloučený”. Konečná věta se vypouští.
V odstavci 2 se nahrazují slova: „náčelníkem” slovem: „hejtmanem (náčelníkem)” a slovo „sesazený” slovem „vyloučený”. Mimo to se vkládá v témž odstavci mezi slova „okresního” a „výboru” slovo: „zastupitelstva,”.
Odstavec 3 se mění a bude zníti:
„Jestliže by se zemské zastupitelstvo, zemský výbor, okresní zastupitelstvo, okresní výbor nebo komise neustavily anebo staly se k usnášení nezpůsobilými, přísluší, jde-li o země, ministru vnitra, jde-li o okresy, zemskému presidentu, aby učinil potřebná opatření k vedení správy.”
§ 101 se mění a bude zníti:
(1) Zemský president vyslechna zemské zastupitelstvo a okresní hejtman (náčelník) vyslechna okresní zastupitelstvo určí, pokud to zákon nestanoví, jakým způsobem mají býti ve veřejnou známost uváděna usnesení zemského a okresního zastupitelstva, jež jest veřejně prohlašovati.
(2) Na místo dosavadních zemských zákoníků a župních úředních věstníků (listů) nastupují Zemské věstníky. Podrobnosti určí ministerstvo vnitra.
HLAVA DRUHÁ.
(1) Zákon o organisaci politické správy nabývá účinnosti dnem 1. července, v zemi České a Moravskoslezské dnem 1. prosince 1928. Již před tímto dnem lze provésti podle předpisů tohoto zákona opatření přechodná a opatření, jež zákon ku včasnému provedení předpokládá již v době předchozí.
(2) Pokud nebudou ustavena zemská a okresní zastupitelstva, jakož i zemské a okresní výbory, vykonává práva jim příslušející zemský president a, pokud jde o okresy, okresní hejtman (náčelník).
(3) Všeobecné právní předpisy, jakož i právní předpisy v jednotlivých zemích nebo župách zůstávají v platnosti, pokud tomuto zákonu nebo vládním nařízením na jeho základě vydaným neodporují.
(4) Ustanovení tohoto zákona se netýkají zemských peněžních ústavů, jejichž poměry upraví zvláštní zákon.
(5) Zákon provede ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.
HLAVA TŘETÍ.
Vládě se ukládá, aby ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásila úplné znění zákona o organisaci politické správy zároveň s ním jako jeho přílohu.
T. G. Masaryk v. r.
Švehla v. r.
Černý v. r.
Příloha
podle hlavy třetí zákona ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n., obsahující úplné znění zákona o organisaci politické správy:
Zákon
ze dne 29. února 1920, č. 126 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 14. července 1927, č. 125 Sb. z. a n., o organisaci politické správy.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
HLAVA PRVÁ.
ČÁST PRVÁ.
Článek 1.
(1) Ministerstvo vnitra a politické úřady jemu podřízené vykonávají ve svém obvodě v mezích platných zákonů, nařízení a předpisů vnitřní správu, pokud není nebo nebude zvláštními ustanoveními svěřena úřadům jiným.
(2) Zvláště jsou příslušny prováděti zákony, jichž provádění podle všeobecných nebo zvláštních předpisů nenáleží jiným úřadům.
(3) Úřady politické jsou služebně podřízeny ministerstvu vnitra, jsou však povinny ve věcech, které spadají do působnosti jiných ministerstev, šetřiti i nařízení, předpisů a pokynů těchto ministerstev a je prováděti.
Článek 2.
(1) Ministerstvo vnitra a politické úřady jemu podřízené jsou povinny - pokud to není nebo nebude uloženo jiným úřadům neb orgánům - bdíti nad veřejným - pořádkem, klidem, bezpečností a veřejnou mravností a odvraceti v tomto směru všeliká nebezpečenství i odstraňovati nastalé poruchy.
(2) Zvláštní předpisy vydané k ochraně veřejných zájmů označených v odstavci 1 zůstávají nedotčeny.
Článek 3.
(1) Za účely uvedenými v článku 2 mohou politické úřady ve svých úředních obvodech vydávati - vyjma případy nutné a neodkladné se schválením zemského úřadu - příkazy a zákazy v zájmu veřejném nutné - jak ve způsobu všeobecných nařízení, tak i pro jednotlivé případy - a mohou na nedbání takových příkazů a zákazů stanoviti tresty na penězích od 10 Kč do 5.000 Kč nebo na svobodě od dvanácti hodin do čtrnácti dnů.
(2) Tresty uvedené v odstavci 1 mohou politické úřady ukládati - bez újmy soudního stíhání - též na všeliké nepřístojné jednání nebo chování na místech veřejných nebo veřejně přístupných, kterým se ruší neb ohrožuje veřejný - pořádek, klid, bezpečnost, dobrý mrav nebo slušnost nebo se vzbuzuje veřejné pohoršení.
Článek 4.
(1) Orgánové veřejné správy, státní i samosprávní, volení i jmenovaní jsou v úředním styku povinni zachovávati vážnost odpovídající jejich veřejnému postavení, chovati se vůči každému slušně a vycházeti v oboru své působnosti stranám podle možnosti vstříc. Navzájem je každý povinen v úředním styku s těmito orgány zachovati vůči nim slušnost a úctu odpovídající jejich veřejnému postavení.
(2) Okresní úřady jsou povolány chrániti vážnost orgánů zmíněných v odstavci 1 a mohou za tím účelem, nejde-li o trestní čin stíhaný soudy, potrestati trestem na penězích od 10 Kč do 2000 Kč nebo na svobodě od dvanácti hodin do pěti dnů každého, kdo užívá v písemných podáních k těmto orgánům způsobu psaní je urážejícího nebo kdo přes předcházející napomenutí se chová vědomě hrubě k veřejnému orgánu při výkonu jeho úřední činnosti nebo se vzpírá ho poslechnouti.
Článek 5.
(1) Politické úřady mohou vydávati v mezích svého úředního obvodu nařízení též v oboru místní policie svěřené podle zákona obcím, jde-li o nařízení vztahující se na území více obcí nebo nevydá-li obec, jíž se týče, sama včas nutného nařízení.
(2) Jde-li o území přesahující úřední obvod okresního úřadu, přísluší právo uvedené v předchozím odstavci zemskému úřadu.
(3) Není-li nebezpečí v prodlení, budiž zúčastněným obcím poskytnuta možnost, aby se v přiměřené lhůtě nejméně patnáctidenní vyslovily o chystaném nařízení nebo potřebné nařízení samy vydaly.
Článek 6.
(1) Politické úřady jsou příslušny vykonávati trestní pravomoc, pokud nenáleží soudům nebo jiným úřadům.
(2) Trestní pravomoc, kterou dosud vykonávaly školní úřady, přechází na politické úřady.
(3) Nedotčeny zůstávají předpisy, podle kterých politické úřady rozhodují ve věcech trestní pravomoci obecní.
Článek 7.
(1) Politickým úřadům přísluší nalézati právo v oboru práva veřejného, pokud to není nebo nebude vzneseno na jiné úřady nebo soudy.
(2) Nedotčena zůstávají zákonná ustanovení, podle kterých politické úřady rozhodují o nárocích soukromoprávních.
Článek 8.
(1) Pokud opravný prostředek není vyloučen, lze se odvolati z rozhodnutí (opatření a nálezů) okresního úřadu k zemskému úřadu a, rozhoduje-li tento úřad sám v prvé stolici, lze se odvolati z jeho rozhodnutí (opatření) k příslušnému ministerstvu.
(2) Z rozhodnutí zemského úřadu jako odvolacího není další odvolání přípustno; totéž platí o rozhodnutí okresního úřadu jako odvolacího ve věcech trestní pravomoci obecní.
(3) Při sporech, jejichž předmětem jest pouze peněžité plnění nepřesahující částky 200 Kč, jest odvolání nepřípustno.
(4) O opravných prostředcích proti rozhodnutím (opatřením, nálezům) vydaným přede dnem, kdy tento zákon nabude účinnosti, pokud jsou přípustny podle předpisů dosud platných, budiž rozhodnuto i tehdy, když by podle tohoto zákona opravný prostředek již přípustný nebyl.
Článek 9.
Pokud není jinak stanoveno, provádí úřední jednání, které přesahuje obvod jednoho okresního úřadu, příslušný zemský úřad, a úřední jednání, které přesahuje obvod jednoho zemského úřadu, příslušné ministerstvo; zemský úřad a ministerstvo mohou však pověřiti jeho provedením některý ze zúčastněných podřízených úřadů.
Článek 10.
(1) Vládním nařízením budou sjednoceny a upraveny předpisy o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů - čítajíc v to exekuční řízení - se zřetelem k účelnému zjednodušení a urychlení řízení; při tom může býti stanovena povinnost stran a jiných osob, jakož i obcí a jiných veřejných korporací spolupůsobiti při řízení, pokud jeho účel toho vyžaduje.
(2) K zajištění účelu nebo podmínek řízení a jeho nákladů, může úřad stranám uložiti, aby složily jistotu v hotových penězích, nebo může naříditi přiměřené zajištění jiného způsobu.
(3) Rovněž může úřad, pokud již platné předpisy zvláště tak neustanovují, k zabezpečení účelu řízení naříditi zabavení nebo jiné zajištění věcí, které podle platných předpisů mají býti prohlášeny za propadlé, mají se zničiti nebo učiniti nepotřebnými, dále předmětů, jichž je potřebí k vedení důkazů.
(4) K zajištění nerušeného chodu řízení může úřad těm, kdo řízení ruší, po bezvýsledném napomenutí uložiti pořádkové pokuty do 2.000 Kč, v případě nedobytnosti vězení do pěti dnů a po případě naříditi, aby se vzdálili. Stejně může zakročiti proti tomu, kdo svévolně zavdává příčinu k řízení nebo je protahuje nebo bez dostatečného důvodu nevyhoví příkazům v řízení vydaným.
(5) Křivou výpověď svědeckou nebo znaleckou nebo porušení povinné mlčelivosti v řízení správním, nejde-li o trestní čin stíhaný soudně, může úřad trestati na penězích do 10.000 Kč nebo na svobodě do jednoho měsíce.
(6) Vláda je povinna nařízení vydaná podle odstavce 1 předložiti oběma sněmovnám Národního shromáždění do čtyř neděl po nejbližší jejich schůzi ke schválení. Odepře-li jedna sněmovna Národního shromáždění schválení, pozbývá nařízení platnosti dnem odepření.
(7) Trestní řízení správní se upraví zákonem.
Článek 11.
Tresty na penězích uložené politickými úřady, propadlé jistoty a jiné záruky i výtěžky za věci prohlášené za propadlé v řízení před těmito úřady připadají státu.
Článek 12.
(1) Vykonatelná rozhodnutí, opatření a nálezy politických úřadů se provádějí politickou nebo soudní exekucí. Výkon politické exekuce přísluší okresním úřadům.
(2) Okresní úřady jsou povolány přispívati soudům i jiným úřadům a veřejným orgánům k jejich žádosti při nuceném výkonu jejich vykonatelných rozhodnutí, opatření, nálezů a usnesení.
Článek 13.
Předchozí ustanovení o politických úřadech platí též pro státní úřady policejní v mezích jejich působnosti.
ČÁST DRUHÁ.
I.
Úřady zemské a okresní.
§ 1.
(1) zrušen
(2) zrušen
(3) Obvody a sídla okresních úřadů budou určena nařízením vlády.
§ 2.
(1) Obvody a sídla zemských úřadů mohou býti měněna jen zákonem.
(2) Slučovati a rozlučovati okresní úřady, měniti jejich obvody a sídla přísluší vládě nařízením; vláda jest povinna poskytnouti zúčastněným zemským a okresním zastupitelstvům možnost, aby se o změnách těch vyjádřila. Při tom buď šetřeno zásady, že každá obec může náležeti vždy jen do obvodu jednoho okresního úřadu a že hranice okresních úřadů nesmějí býti obvodem zemského úřadu přerušeny.
(3) Při změně obvodů okresních úřadů buď hleděno k tomu, aby mezi zúčastněnými okresními zastupitelstvy došlo dohodou k majetkovému vypořádání. Dohodu tu schvaluje a, nedojde-li k ní, stanoví majetkové vypořádání ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem financí po slyšení zemského výboru.
(4) Soukromoprávní nároky třetích osob nejsou vypořádáním tím dotčeny.
§ 3.
(1) Města se zvláštním statutem a se zřízeným magistrátem vykonávají ve svém obvodu podle svých zřízení též působnost okresního úřadu.
(2) Vláda může nařízením města se zvláštním statutem podrobiti všeobecně platným obecním zřízením a města se zřízeným magistrátem prohlásiti za velké obce.
§ 4.
(1) Okresní úřady vykonávají ve svém obvodu vnitřní správu (čl. 1) a práva, jež podle předpisů dosud platných příslušela v Čechách okresním správám politickým, jejich přednostům, zastupitelským okresům, na Moravě a ve Slezsku okresním správám politickým, jejich přednostům, silničním okresům, na Slovensku okresním úřadům, okresním náčelníkům a okresním výborům, na Podkarpatské Rusi slúžnovským úřadům a jejich přednostům, jakož i působnost, která byla zvláštními předpisy přikázána okresním úřadům.
(2) Vláda může nařízením některé záležitosti, jež dosud příslušely slúžnovským úřadům na Podkarpatské Rusi, svěřiti úřadům jiným anebo některé záležitosti, jež příslušely dosud na Podkarpatské Rusi úřadům jiným, svěřiti úřadům okresním.
§ 5.
zrušen
§ 6.
zrušen
§ 7.
zrušen
§ 8.
zrušen
II.
Zrušení dosavadních korporací a úřadů.
§ 9.
zrušen
§ 10.
zrušen
III.
Zemské zastupitelstvo.
§ 11.
zrušen
1. Zemské zastupitelstvo.
§ 12.
zrušen
§ 13.
zrušen
§ 14.
zrušen
§ 15.
zrušen
§ 16.
zrušen
§ 17.
zrušen
§ 18.
zrušen
§ 19.
zrušen
§ 20.
zrušen
§ 21.
zrušen
§ 22.
zrušen
§ 23.
zrušen
§ 24.
zrušen
§ 25.
zrušen
2. Zemský výbor.
§ 26.
zrušen
§ 27.
zrušen
3. Zemské komise.
§ 28.
zrušen
Podjatost.
§ 29.
zrušen
IV.
Působnost zemského zastupitelstva.
1. Působnost hospodářská a správní.
§ 30.
zrušen
§ 31.
zrušen
§ 32.
zrušen
§ 33.
zrušen
§ 34.
zrušen
§ 35.
zrušen
§ 36.
zrušen
§ 37.
zrušen
§ 38.
zrušen
§ 39.
zrušen
§ 40.
zrušen
§ 41.
zrušen
§ 42.
zrušen
§ 43.
zrušen
§ 44.
zrušen
§ 45.
zrušen
§ 46.
zrušen
§ 47.
zrušen
§ 48.
zrušen
§ 49.
zrušen
§ 50.
zrušen
§ 51.
zrušen
§ 52.
zrušen
§ 53.
zrušen
§ 54.
zrušen
§ 55.
zrušen
2. Působnost normotvorná.
§ 56.
zrušen
§ 57.
zrušen
3. Působnost ve správním soudnictví.
§ 58.
zrušen
4. Působnost poradní.
§ 59.
zrušen
§ 60.
zrušen
§ 61.
zrušen
§ 62.
zrušen
V.
Okresní zastupitelstvo.
§ 63.
Mimo města se zvláštním statutem a se zřízeným magistrátem jest pro obvod každého okresního úřadu v jeho sídle zřízeno okresní zastupitelstvo.
1. Okresní zastupitelstvo.
§ 64.
(1) Okresní zastupitelstvo má:
v okresech do 40.000 obyvatelů 18 členů
v okresech do 70.000 obyvatelů 24 členů
v okresech do 100.000 obyvatelů 30 členů
v okresech přes 100.000 obyvatelů 36 členů
(2) Dvě třetiny členů jsou voleny podle § 65, ostatní členy jmenuje ministr vnitra z odborníků přihlížeje k poměrům hospodářským, kulturním, národnostním a sociálním.
§ 65.
(1) Kdo má právo voliti a kdo může býti volen nebo jmenován do okresního zastupitelstva, jakož i jak se řízení volební provádí, upravuje zvláštní zákon.
(2) Členové okresního zastupitelstva jsou voleni případně jmenováni na šest roků. Členství jmenovaných členů končí uplynutím volebního období nebo rozpuštěním okresního zastupitelstva.
§ 66.
Členství v okresním zastupitelstvu zaniká obdobně ze stejných důvodů jako členství v zemském zastupitelstvu (§ 15). O ztrátě členství v případech § 15, písm. d), rozhoduje ministr vnitra. Na místo členů, kteří před koncem svého období volebního vystoupili, buďtež na zbytek tohoto období povoláni náhradníci.
§ 67.
Předsedou okresního zastupitelstva jest okresní hejtman (náčelník), jest však oprávněn předsednictví ve schůzích okresního zastupitelstva svěřiti svému zástupci v úřadu nebo některému členu okresního zastupitelstva. Okresní hejtman (náčelník) svolává okresní zastupitelstvo aspoň čtyřikrát do roka; jest však oprávněn svolati je, kdykoliv jindy je toho potřeba, a je povinen je svolati do osmi dnů, žádá-li o to aspoň jedna třetina členů okresního zastupitelstva udávajíc zároveň předmět jednání.
§ 68.
Okresní hejtman (náčelník) svolává schůze aspoň na osm dní napřed; určuje předměty jednání, které buďtež zároveň s pozváním sděleny i členům okresního zastupitelstva i zemskému úřadu. O předmětech, jež nebyly na pořadu jednání, může býti jednáno a usnesení učiněna jen, souhlasí-li nadpoloviční většina všech členů.
§ 69.
Schůze okresního zastupitelstva zahajuje, řídí, ukončuje a stanoví pořad jednání okresní hejtman (náčelník). Věci, jež nenáležejí do působnosti okresního zastupitelstva, má předseda z jednání vyloučiti, proti čemuž může jedna šestina všech členů okresního zastupitelstva podati do patnácti dnů u předsedy odpor k zemskému úřadu. Ustanovení § 21, odst. 2, platí obdobně.
§ 70.
Úředníci okresního úřadu okresním hejtmanem (náčelníkem) a úředníci zemského úřadu zemským presidentem k tomu určení mají právo, úředníci okresního úřadu pak k žádosti okresního zastupitelstva i povinnost býti přítomnu schůzím okresního zastupitelstva a mohou se za souhlasu předsedy účastniti jednání. Okresní hejtman (náčelník) určí, který ze zpravodajů okresního zastupitelstva, není-li jeho členem, má právo hlasovací.
§ 71.
(1) Ustanovení §§ 19, 22, 23, 25, 28, 29 a 62 platí obdobně i pro okresní zastupitelstva. Povolení podle § 29, odst. 4 uděluje zemský president k návrhu okresního výboru. Výlohy podle § 62 jdou na účet okresu. Zápis o každé schůzi buď oznámen zemskému úřadu.
(2) Pro obvod bývalého zastupitelského okresu, v němž není sídlo okresního úřadu, může býti na dobu potřeby zřízena zemským úřadem okresní komise ke správě a dozoru nad okresními a okresem spravovanými ústavy, podniky a silnicemi, zřízenými v tomto obvodu do dne platnosti zákona. Okresní komise obstarává své práce pod dozorem okresního hejtmana (náčelníka) a okresního výboru; konceptní a kancelářské práce vykonávají zaměstnanci okresního úřadu, případně zaměstnanci ustanovení podle § 91. Bližší vymezení práv a povinností komise ustanoví řády vydané zemským zastupitelstvem podle § 28 se schválením ministerstva vnitra.
(3) Členy komise zvolí okresní zastupitelstvo ze členů majících trvalé bydliště v některé obci dotčeného obvodu. Předsedu jmenuje okresní hejtman (náčelník) ze členů komise na funkční období okresního zastupitelstva.
(4) Obvody a sídla okresních hospodářských záložen v Čechách nejsou tímto zákonem dotčeny. Právní poměry těchto záložen k okresům (§ 1, odst. 3) budou upraveny vládním nařízením.
§ 72.
Jednání okresních zastupitelstev se řídí jednacím řádem, který vydá vláda nařízením, jež se vyhlásí současně s účinností tohoto zákona. Změny jednacího řádu mohou býti usneseny zemským zastupitelstvem se schválením ministerstva vnitra.
2. Okresní výbory.
§ 73.
(1) Okresní zastupitelstvo volí ze sebe na volební období okresní výbor o 8 členech a 8 náhradnících podle zákona zmíněného v § 65. Volby buďte provedeny v prvé schůzi nově zvoleného okresního zastupitelstva.
(2) Okresní hejtman (náčelník) určí, zda a kteří úředníci okresního úřadu se mají účastniti jednání okresního výboru, případně který, je-li zpravodajem tohoto výboru, má právo hlasovací.
§ 74.
(1) Okresnímu výboru předsedá okresní hejtman (náčelník), jest však oprávněn předsednictví svěřiti svému zástupci v úřadu.
(2) Okresní výbor se schází na pozvání okresního hejtmana (náčelníka), kdykoli je třeba, nejméně však desetkrát do roka. Žádají-li o to písemně aspoň čtyři členové okresního výboru udávajíce předmět jednání, jest okresní hejtman (náčelník) povinen svolati okresní výbor nejdéle do pěti dnů.
(3) Ustanovení § 27, odst. 3, 4 a 5 platí obdobně s tou odchylkou, že usnesení zemského zastupitelstva o změně jednacího řádu schvaluje ministerstvo vnitra.
VI.
Působnost okresního zastupitelstva.
1. Působnost hospodářská.
§ 75.
(1) Do působnosti okresních zastupitelstev náležejí všeliké záležitosti vnitřní, jež se dotýkají společného prospěchu okresu a jeho obyvatelů nebo jež přesahují zájem jednotlivých obcí nebo jejich silami nemohou býti obstarány, pokud záležitostí těch nepojalo zemské zastupitelstvo do své činnosti.
(2) V této své působnosti může okresní zastupitelstvo z důvodů veřejného zájmu zřizovati různá zařízení a ústavy pro uspokojení potřeb svého obyvatelstva, musí však šetřiti pokynů jemu zemským výborem nebo zastupitelstvem daných. Ustanovení poslední věty § 30, odst. 2, platí obdobně.
(3) K lepšímu obstarávání úkolů výše uvedených, může býti i několik okresních zastupitelstev usnesením zemského zastupitelstva se souhlasem zemského presidenta spojeno ku provedení společných zařízení nebo opatření.
(4) Se schválením ministerstva vnitra a příslušných odborných ministerstev mohou se okresní zastupitelstva třebas v různých zemích ležící sdružiti k společnému provádění podniků pro výrobu a rozvod elektrické energie.
(5) Zúčastněným okresním zastupitelstvům a v případě odstavce čtvrtého i zemským zastupitelstvům budiž poskytnuta možnost, aby se vyslovila.
(6) Podrobnější předpisy o sdružení tom a o provádění společných zařízení vydá zemský president, po slyšení zemského výboru, v případě odstavce čtvrtého ministerstvo vnitra v dohodě s příslušnými odbornými ministerstvy.
§ 76.
zrušen
§ 77.
zrušen
§ 78.
zrušen
§ 79.
zrušen
§ 80.
zrušen
§ 81.
zrušen
§ 82.
zrušen
§ 83.
zrušen
§ 84.
zrušen
§ 85.
zrušen
§ 86.
zrušen
§ 87.
zrušen
§ 88.
Okresní výbor připravuje návrhy pro jednání okresního zastupitelstva.
§ 89.
zrušen
§ 90.
Okresní hejtman (náčelník) provádí usnesení okresního zastupitelstva i výboru a podává okresnímu zastupitelstvu zprávu o tom, jak byla provedena tato usnesení. Okresní zastupitelstvo může se usnésti, že zprávy té a z jakých důvodů nebéře na vědomí. Usnesení to buď do patnácti dnů předloženo zemskému presidentu k rozhodnutí. Ustanovení § 52 o hlasování úředníka platí obdobně.
§ 91.
Ustanovení § 53 platí obdobně s tou změnou, že usnesení schvaluje zemský president a že při opatření podle odstavce 4, jest vyslechnouti okresní zastupitelstvo.
2. Působnost pomocná.
§ 92.
Okresní zastupitelstvo i výbor jsou povinny zúčastňovati se při provádění usnesení zemského zastupitelstva způsobem, který určen jest těmito usneseními.
3. Působnost ve správním soudnictví.
§ 93.
Jak okresní zastupitelstvo spolupůsobí při rozhodování veřejnoprávních sporů (okresní senáty), určí zvláštní zákon.
4. Působnost poradní a iniciativní.
§ 94.
(1) Okresní zastupitelstvo jest ve věcech veřejné okresní správy poradním sborem okresního hejtmana (náčelníka) i zemského presidenta a zemského zastupitelstva a podává o nich k jejich žádosti posudky a návrhy.
(2) K tomu buď poskytnuta okresnímu zastupitelstvu přiměřená lhůta.
(3) Okresní zastupitelstvo jest oprávněno i samostatně činiti zemskému zastupitelstvu, zemskému presidentu, okresnímu hejtmanovi (náčelníkovi) i jiným úřadům návrhy a podněty, pokud se dotýkají zájmů okresu nebo jeho obyvatelstva.
§ 95.
Okresní hejtman (náčelník) zastupuje okres jako právnickou osobu (§ 78) na venek a podpisuje všechny písemnosti jménem okresu. Listiny o právních jednáních, jimiž se okres naproti třetím osobám zavazuje, jakož i plné moci musí býti podepsány okresním hejtmanem (náčelníkem) a jedním členem okresního výboru a opatřeny pečetí okresního zastupitelstva. Listiny opírající se o usnesení podle § 80, odst. 1, č. 2 a 3, buďtež kromě toho podepsány ještě jedním členem okresního zastupitelstva.
§ 96.
zrušen
§ 97.
(1) Má-li okresní hejtman (náčelník) za to, že usnesení okresního zastupitelstva, výboru nebo okresních komisí příčí se zákonu nebo vybočuje z mezí působnosti okresního zastupitelstva, výboru nebo komise, jest oprávněn i povinen usnesení to zastaviti a věc do patnácti dnů předložiti zemskému presidentu k rozhodnutí, zda usnesení to má býti v platnosti ponecháno či zrušeno. Nerozhodne-li zemský president do čtyř neděl po tom, zůstává usnesení v platnosti.
(2) Rovněž i zemský president sám může takové usnesení ve lhůtě nejvýše šesti měsíců ode dne jeho uveřejnění z úřední povinnosti zrušiti.
(3) O zrušení usnesení buď učiněno v nejbližší schůzi okresního zastupitelstva, výboru nebo dotyčné komise sdělení.
(4) Bylo-li zrušeno usnesení okresního zastupitelstva, může každý člen jeho, bylo-li zrušeno usnesení okresního výboru nebo komise, může kterýkoli člen okresního výboru nebo komise nastoupiti stížností k ministerstvu vnitra, kterou jest podati u okresního úřadu do patnácti dnů ode dne učiněného sdělení.
§ 98.
(1) Ministerstvo vnitra může okresní zastupitelstvo rozpustiti, je však povinno vypsati nové volby nejdéle do dvou měsíců.
(2) Bylo-li okresní zastupitelstvo rozpuštěno, učiní zemský president vhodné opatření k vedení správy, zejména může v činnosti ponechati až do ustavení nového zastupitelstva okresní výbor a okresní komise anebo místo nich ustanoviti orgány jiné.
VII.
Všeobecná ustanovení.
§ 99.
(1) Dohlédací moc nad obcemi, kterou vykonávají v Čechách okresní zastupitelstva (výbory - okresní správní komise), na Slovensku okresní výbory, na Moravě a ve Slezsku zemské výbory (správní komise), přechází na okresní výbory; dohlédací moc nad městy se zvláštním statutem, kterou vykonávají zemské (správní) výbory (komise), a nad městy se zřízeným magistrátem, kterou vykonávají župní výbory, přechází na zemské výbory. Dohlédací moc, která přísluší podle zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., vyšším dohlédacím úřadům, budou vykonávati zemské výbory. Výkonem dohlédací moci se nevyrozumívá rozhodování pořadem stolic. Pokud se jinak nestanoví, lze si z usnesení, která okresní výbor učiní vykonávaje dohlédací moc nad obcemi, stěžovati k zemskému výboru; stížnost jest podati do patnácti dnů ode dne doručení u okresního úřadu.
(2) V případech, ve kterých politické úřady jednaly v dohodě s orgány výše uvedenými nebo po slyšení jich anebo naopak, rozhodují, pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, politické úřady po slyšení zemských neb okresních výborů.
(3) Až do další úpravy zvláštním zákonem budou vykonávati okresní výbory a zemský výbor v Podkarpatské Rusi dohlédací moc nad obcemi, která náleží podle ustanovení odstavce 1 okresním výborům a zemskému výboru na Slovensku.
§ 100.
(1) Členové zemského zastupitelstva, výboru a komisí, kteří by bez dostatečné omluvy povinností úřadu svého neplnili, zejména schůzí se nezúčastnili, buďtež zemským presidentem na plnění povinností svých upozorněni a, jestliže přes to i nadále trvale bez dostatečné omluvy zanedbávají svých povinností, ze členství svého vyloučeni. Nežli zemský president vysloví vyloučení buď zemskému výboru i takovému členu sboru poskytnuta možnost, aby se vyjádřil. Vyloučený člen může se proti opatření tomu odvolati k ministerstvu vnitra. Odvolání buď podáno do patnácti dnů u zemského úřadu a nemá účinku odkládacího.
(2) Podle stejných zásad buď postupováno okresním hejtmanem (náčelníkem) proti členům okresního zastupitelstva, výboru nebo okresních komisí. Vyloučený člen může podati do patnácti dnů stížnost u okresního úřadu, o níž rozhoduje s konečnou platností zemský president, vyslechna zemský výbor.
(3) Jestliže by se zemské zastupitelstvo, zemský výbor, okresní zastupitelstvo, okresní výbor nebo komise neustavily anebo staly se k usnášení nezpůsobilými, přísluší, jde-li o země, ministru vnitra, jde-li o okresy, zemskému presidentu, aby učinil potřebná opatření k vedení správy.
§ 101.
(1) Zemský president vyslechna zemské zastupitelstvo a okresní hejtman (náčelník) vyslechna okresní zastupitelstvo určí, pokud to zákon nestanoví, jakým způsobem mají býti ve veřejnou známost uváděna usnesení zemského a okresního zastupitelstva, jež jest veřejně prohlašovati.
(2) Na místo dosavadních zemských zákoníků a župních úředních věstníků (listů) nastupují Zemské věstníky. Podrobnosti určí ministerstvo vnitra.
HLAVA DRUHÁ.
(1) Zákon o organisaci politické správy nabývá účinnosti dnem 1. července, v zemi České a Moravsko-slezské dnem 1. prosince 1928. Již před tímto dnem lze provésti podle předpisů tohoto zákona opatření přechodná a opatření, jež zákon ku včasnému provedení předpokládá již v době předchozí.
(2) Pokud nebudou ustavena zemská a okresní zastupitelstva, jakož i zemské a okresní výbory, vykonává práva jim příslušející zemský president a, pokud jde o okresy, okresní hejtman (náčelník).
(3) Všeobecné právní předpisy, jakož i právní předpisy v jednotlivých zemích nebo župách zůstávají v platnosti, pokud tomuto zákonu nebo vládním nařízením na jeho základě vydaným neodporují.
(4) Ustanovení tohoto zákona se netýkají zemských peněžních ústavů, jejichž poměry upraví zvláštní zákon.
(5) Zákon provede ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.