epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více

    Pokyn obecné povahy (POP) ze dne 13.12.2000 Podávání informací státními zastupitelstvími

    13.12.2000 | Sbírka:  11/2000 (ZA) | Částka:  11/2000ASPI

    Vztahy

    Nadřazené: 239/2000 Sb., 106/1999 Sb., 283/1993 Sb., 141/1961 Sb.
    Pasivní derogace: 2/2008 (ZA), 7/2004 (ZA), 6/2004 (ZA), 10/2003 (ZA), 5/2003 (ZA)
    11/2000
    POKYN OBECNÉ POVAHY
    nejvyššího státního zástupce
    ze dne 13. prosince 2000,
    jímž se upravují podrobnosti podávání informací státními zastupitelstvími a jejich poskytování podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a jímž se mění pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 6/1996, kterým se vydává Kancelářský řád státního zastupitelství, ve znění pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 11/2001 ze dne 13. prosince 2001 a pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 1/2002 ze dne 16. ledna 2002
    Změna: 5/2003
    Změna: 10/2003
    Změna: 6/2004
    Změna: 7/2004
    Podle § 9 odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), stanovím:
    Část první
    Obecná ustanovení
    Čl.1
    Předmět úpravy
    (1) Tento pokyn obecné povahy upravuje podrobnosti podávání informací v soustavě státního zastupitelství a jejich poskytování jiným státním orgánům a informačním prostředkům. Dále upravuje poskytování informací o výkonu působnosti státních zastupitelství (§ 4 a § 5 zákona) podle ustanovení zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 106/1999 Sb.").1)
    (2) Podávání informací podle pokynu obecné povahy poř. č. 3/1994, kterým se upravuje postup státních zástupců při právním styku s cizinou v trestních věcech a trestním stíhání cizinců, ve znění změn, jakož i podle pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 14/2001, o podrobnostech dozoru státních zástupců nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby a při výkonu trestu odnětí svobody a o zrušení pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 2/1998, kterým se upravují podrobnosti o výkonu dohledu, ve znění pokynu obecné povahy poř. č. 1/2000, zůstává tímto pokynem obecné povahy nedotčeno.
    Čl.2
    Informace
    (1) Informací se pro účely části druhé až čtvrté tohoto pokynu rozumí údaje o postupu státního zastupitelství při výkonu jeho působnosti v určité věci a údaje, které v této souvislosti státní zastupitelství zjistilo (§ 12g odst. 1 věta druhá zákona). Ve vztahu k periodickému tisku2) a ostatním informačním prostředkům3) se informací rozumí také odpověď na dotaz a stanovisko k údajům uveřejněným v těchto informačních prostředcích a odpověď podle § 10 zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění pozdějších předpisů, jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno skutkové tvrzení dotýkající se cti, důstojnosti nebo soukromí státního zástupce nebo jiného zaměstnance státního zastupitelství v přímé souvislosti s činností státního zastupitelství. Při podávání informací podle zákona č. 106/1999 Sb. se informací rozumí též údaje uvedené v § 1 odst. 1 Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 21.12.1999 čj. M-1827/99, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
    (2) Za informaci podle odstavce 1 se nepovažují:
    a) zprávy o činnosti státního zastupitelství za uplynulý rok (§ 12 odst. 7 zákona), včetně podkladových zpráv nižších státních zastupitelství k ní (§ 12g odst. 2 věta první zákona),
    b) zvláštní zprávy o postupu státních zástupců při výkonu působnosti státního zastupitelství (§ 12g odst. 2 věta první a druhá zákona),
    c) stanoviska ke sjednocení výkladu zákonů a jiných právních předpisů při výkonu působnosti státního zastupitelství (§ 12 odst. 2 zákona),
    d) údaje obsažené v rejstřících a evidenčních pomůckách vedených v písemné nebo v elektronické podobě.
    (3) Jiným státním orgánům, poslancům a senátorům, vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny, vydavatelům tisku, provozovatelům ostatních informačních prostředků a při postupu podle zákona č. 106/1999 Sb. lze sdělit určité části z písemných materiálů uvedených v odstavci 2. Tyto údaje vztahující se k působnosti státního zastupitelství je možné podle věty první poskytnout, pokud je má státní zastupitelství, které informaci poskytuje k dispozici a jejich sdělení přichází v úvahu se zřetelem na jejich povahu a rozsah. Ministerstvu spravedlnosti se tyto údaje poskytnou v rozsahu stanoveném v čl. 9 odst. 1.
    Část druhá
    Poskytování informací v soustavě státního zastupitelství
    Čl.3
    Základní ustanovení
    (1) Státní zastupitelství si vzájemně poskytují informace potřebné k plnění svých úkolů včetně informací uvedených v čl. 2 odst. 2; při tom vycházejí z toho, že s právem vyžadovat informace není spojeno právo jakkoliv zasahovat do postupu ve věci, v níž se informace vyžadují, nejde-li současně o výkon dohledu (§ 12g odst. 1 poslední věta zákona).
    (2) Státní zastupitelství, které vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, podá státnímu zástupci krajského státního zastupitelství pověřenému výkonem dozoru nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby a při výkonu trestu odnětí svobody 3a), informaci o zahájení trestního stíhání (§ 160 odst. 1 tr. ř.) a o obžalobě, návrhu na potrestání nebo o jiném rozhodnutí ve věci v přípravném řízení (§ 176, 179c nebo § 171 až § 173, § 307 a § 309 tr. ř.), proti:
    a) příslušníku nebo zaměstnanci Vězeňské služby pro trestný čin spáchaný v souvislosti s plněním jeho služebních nebo pracovních úkolů,
    b) obhájci pro trestný čin spáchaný v souvislosti s návštěvou obviněného, jehož zastupuje v jeho trestní věci, pokud právní vztah obhajoby v době spáchání činu trval,
    c) osobě, která spáchala trestný čin v souvislosti s návštěvou u obviněného.3b)
    (3) Informace podle odstavce 2 se podává zasláním stejnopisu usnesení o zahájení trestního stíhání, obžaloby, návrhu na potrestání nebo jiného rozhodnutí ve věci v přípravném řízení.
    (4) Pokud nižší státní zastupitelství obdrží žádost ministerstva nebo jiného ústředního orgánu státní správy o sdělení připomínek k návrhům zákonů a jiných právních předpisů, jakož i k interním předpisům, k písemným materiálům, jež mají být podle obsahu žádosti projednány vládou, nebo zpracovaným Ministerstvem spravedlnosti anebo k nimž vyžaduje sdělení připomínek Ministerstvo spravedlnosti, vedoucí příslušného státního zastupitelství způsobem uvedeným v čl. 5 odst. 3 a 4 neprodleně předloží žádost o sdělení připomínek i připomínky Nejvyššímu státnímu zastupitelství; připomínky ve stanovené lhůtě zašle i orgánu, který o připomínky požádal, nestanoví-li nejvyšší státní zástupce po projednání s vedoucím příslušného státního zastupitelství jinak.
    (5) Žádost o sdělení připomínek státní zastupitelství postupem podle odstavce 2 nepředkládá, byla-li tato žádost současně adresována i Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Tím není dotčena jeho povinnost předložit Nejvyššímu státnímu zastupitelství připomínky.
    Podávání informací v trestních věcech určitého druhu
    Čl.4
    (1) Nižší státní zastupitelství podávají Nejvyššímu státnímu zastupitelství informace o:
    a) trestných činech, u nichž je státním zástupcem navrhováno uložení výjimečného trestu odnětí svobody na doživotí (§ 29 odst. 1 a 3 tr. zák.),
    b) úmyslných trestných činech, jichž se měli dopustit prezident republiky, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, předseda vlády nebo státní zástupce,
    c) zvlášť závažných úmyslných trestných činech (§ 41 odst. 2 tr. zák.), jichž se měli dopustit poslanec a senátor Parlamentu, člen vlády, soudce, soudce Ústavního soudu, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu, ředitel Bezpečnostní informační služby, guvernér České národní banky, předseda prezídia Komise pro cenné papíry, Veřejný ochránce práv a osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodního práva (§ 10 odst. 1 tr. ř.),
    d) trestných činech spáchaných při mimořádných událostech, zejména důlních a jiných provozních haváriích, požárech, výbuších, dopravních nehodách a povodních, při kterých nastala smrt nebo těžká újma na zdraví (§ 89 odst. 7 tr. zák.) nejméně sedmi osob anebo byla způsobena škoda na majetku ve výši nejméně 100 000 000,-- Kč,
    e) trestných činech spáchaných z národnostní, rasové nebo jiné nenávistné pohnutky (čl. 2 pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 3/1995, kterým se upravují podrobnosti postupu státních zastupitelství při postihu trestných činů motivovaných národnostní a rasovou nesnášenlivostí, popřípadě zaměřených na jiné občany pro jejich politické přesvědčení nebo náboženské vyznání), jestliže v souvislosti s jejich spácháním nastala smrt nebo těžká újma na zdraví (§ 89 odst. 7 tr. zák.),
    f) zvlášť závažných trestných činech (§ 41 odst. 2 tr. zák.) spáchaných na státním zástupci a na osobách požívajících výsad a imunit podle mezinárodního práva (§ 10 odst. 1 tr. ř.),
    g) trestných činech uvedených v § 15 odst. 1 vyhl. č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "jednací řád"), a v čl. II vyhlášky č. 311/2000 Sb., kterou se mění jednací řád, bylo-li postupováno v souladu s tímto článkem vyhlášky,
    h) trestných činech spáchaných v souvislosti s jinými mimořádnými událostmi ve smyslu § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému,
    i) trestných činech, o nichž koná trestní řízení Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu.
    (2) Stejnopis informace, kterou státní zastupitelství podává podle odst. 1, zašle současně nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství na vědomí.
    (3) Pro účely tohoto pokynu se trestným činem podle odstavce 1 rozumí i příprava, pokus a účastenství na dokonaném trestném činu (§ 7, § 8 a § 10 trestního zákona).
    Čl.4a
    (1) Nejvyšší státní zástupce může svým opatřením stanovit, že nižší státní zastupitelství budou podávat Nejvyššímu státnímu zastupitelství informace i o jiných trestných činech, než jen o trestných činech uvedených v čl. 4 odst. 1. Okruh těchto trestných činů nejvyšší státní zástupce v opatření současně vymezí.
    (2) Vrchní státní zástupci a krajští státní zástupci mohou v odůvodněných případech uložit nejblíže nižším státním zastupitelství v obvodu své působnosti, aby jim tato státní zastupitelství po určitou dobu podávala informace o trestných činech, které současně stanoví. Přitom postupují podle odst. 1 obdobně.
    Čl.5
    (1) Informací podávanou podle čl. 4 se rozumí předložení písemného sdělení obsahujícího údaje o podstatných skutkových okolnostech věci včetně zákonného označení trestného činu, stručné stanovisko k věci, a bylo-li již příslušné rozhodnutí či opatření učiněno, se stejnopisem:
    a) rozhodnutí nebo opatření o odložení či odevzdání věci (§ 159a odst. 1 až 4 tr. ř.),
    b) záznamu o zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin (§ 158 odst. 3 tr. ř.), nebo usnesení o zahájení trestního stíhání (§ 160 odst. 1 tr.ř.)
    c) obžaloby, návrhu na potrestání anebo jiného rozhodnutí ve věci v přípravném řízení (§ 176, § 179c nebo § 171 až § 173, 307 a 309 tr.ř.),
    d) rozhodnutí soudu prvního stupně,
    e) řádného opravného prostředku státního zástupce do rozhodnutí soudu prvního stupně, byl-li podán,
    f) rozhodnutí soudu druhého stupně včetně stanoviska, zda ve věci bude popřípadě navrhováno podání stížnosti pro porušení zákona nebo dovolání.
    (2) Rozsah podané informace stanovený v odstavci 1 pod písm. a) až f) může Nejvyšší státní zastupitelství v konkrétní věci omezit na to, aby mu byl zaslán jen stejnopis některého z rozhodnutí či opatření pod těmito písmeny uvedenými. O omezení rozsahu podávaných informací vždy informuje i nejblíže vyšší státní zastupitelství, které nad činností státního zastupitelství, které má informaci podávat, vykonává dohled (9 odst. 1 a 2 zákona).
    (3) Informaci Nejvyššímu státnímu zastupitelství bezodkladně předkládá státní zástupce, který ve věci vykonává dozor v přípravném řízení, a současně ji zašle na vědomí nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství, které nad činností státního zastupitelství, v němž působí, vykonává dohled. Nejblíže vyšší státní zastupitelství může informaci doplnit o své případné poznatky z výkonu dohledu; o doplnění informace v odůvodněných případech informuje státní zastupitelství, jehož státní zástupce původní informaci vypracoval. Při podávání informace lze využít i dostupných technických prostředků, jako např. faxu nebo elektronické pošty, nejde-li o věci utajované podle zvláštního zákona4), u nichž se postupuje podle zvláštních předpisů.5)
    (4) Stejnopis informace podané Nejvyššímu státnímu zastupitelství nejblíže vyšší státní zastupitelství zašle na vědomí vždy též příslušnému vrchnímu státnímu zastupitelství, pokud samo toto vrchní státní zastupitelství není státním zastupitelstvím vykonávajícím dohled nad činností bezprostředně nižšího státního zastupitelství ve svém obvodu (odstavec 3 první a druhá věta).
    Čl.6
    Podávání informací v netrestní oblasti působnosti státního zastupitelství
    (1) Nižší státní zastupitelství podávají Nejvyššímu státnímu zastupitelství informace o:
    a) podání návrhů podle § 42 zákona, § 21 a § 29 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, a v případech, kdy oprávnění státního zastupitelství podat návrh na zahájení řízení jako státní orgán upravuje obchodní zákoník, jakož i o rozhodnutí soudu o nich,
    b) vstupu do řízení o konkursu a vyrovnání.
    (2) Informací podávanou podle odstavce 1 se rozumí předložení stejnopisu návrhu nebo vstupu a rozhodnutí soudu o návrhu nebo opravném prostředku. Při podávání informací se jinak postupuje obdobně podle čl. 5 odst. 3 a 4.
    Čl.7
    Podávání informací v konkrétních věcech
    (1) Vyšší státní zastupitelství si může v odůvodněných případech vyžádat podání informace o kterékoli věci, v níž je konáno trestní stíhání nebo postup před jeho zahájením, o stavu přípravného řízení, zadržení a vzetí do vazby osob, popřípadě ohledně dalších závažných skutečností vztahujících se k činnosti nižšího státního zastupitelství v konkrétní trestní věci. Pokud v naléhavých případech vyžaduje podání informace od státního zastupitelství, nad nímž není oprávněno vykonávat dohled stejnopis žádosti o podání informace zašle rovněž nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství nad tím, od něhož informaci vyžaduje. Nižší státní zastupitelství stejnopis informace předloží vždy na vědomí nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství, které nad jeho činností vykonává dohled.
    (2) Informace podávaná podle odstavce 1 obsahuje údaje o podstatných skutkových okolnostech věci. Informaci lze podat i zasláním stručného sdělení doplněného stejnopisem příslušného rozhodnutí či opatření státního zástupce, policejního orgánu anebo informace vypracované policejním orgánem na základě pokynu nebo žádosti státního zástupce. Při podávání informace se postupuje podle čl. 5 odst. 3 poslední věty obdobně; tím není dotčena povinnost dodržovat zvláštní předpisy týkající se manipulace s utajovanými písemnostmi. 5)
    (3) V rámci netrestní působnosti si vyšší státní zastupitelství může vyžádat informaci o stavu konkrétní věci od státního zastupitelství, nad kterým nevykonává dohled.
    (4) Při vyžadování a podávání informace podle odstavce 3 se postupuje podle odstavců 1 a 2 přiměřeně.
    Část třetí
    Informace poskytované státními zastupitelstvími jiným státním orgánům
    Čl.8
    Obecné ustanovení o poskytování informací jiným státním orgánům
    (1) V souladu se zvláštními právními předpisy státní zastupitelství informují o své činnosti jiné státní orgány, jestliže je to potřebné pro plnění jejich úkolů; úprava, která je obsahem jiných pokynů obecné povahy, zůstává nedotčena. 6) Takto lze sdělit i údaje uvedené v čl. 2 odst. 2 v rozsahu stanoveném v čl. 2 odst. 3.
    (2) Při poskytování informací podle odstavce 1 nelze sdělovat skutečnosti, které jsou předmětem utajení podle zvláštního zákona, 4) a údaje, na něž se vztahuje státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti podle zvláštních předpisů. Dále je nutno dodržet i ustanovení § 8a odst. 1, 2 trestního řádu, jakož i ustanovení oddílu 6 části druhé zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, o ochraně soukromí mladistvých, a ustanovení zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.7)
    (3) Informace týkající se konkrétní věci poskytuje státní zastupitelství, které je nebo bylo ve věci činné, nebo státní zastupitelství, které v této věci v souladu se zákonem vykonává nebo vykonalo dohled. Nejvyšší státní zastupitelství je oprávněno poskytnout informace v konkrétních věcech, které se týkají celé soustavy státního zastupitelství nebo jsou pro činnost státního zastupitelství zvlášť významné.
    Čl.9
    Poskytování informací Ministerstvu spravedlnosti
    (1) Státní zastupitelství vyhoví žádosti Ministerstva spravedlnosti o poskytnutí informace v konkrétní věci, pokud takovou informaci potřebuje k plnění svých úkolů. Jde-li o informace uvedené v čl. 8 odst. 2, není dotčena povinnost dodržovat zvláštní právní předpisy týkající se manipulace s utajovanými písemnostmi 5); na skutečnost, že se jedná o údaje, na něž se vztahuje státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti podle zvláštních předpisů, nebo o údaje, na něž se vztahuje ustanovení § 8a tr. ř., ustanovení oddílu 6 části druhé zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, o ochraně soukromí mladistvých nebo zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, musí být Ministerstvo spravedlnosti v informaci výslovně upozorněno. Ministerstvu spravedlnosti lze takto sdělit i kterékoli údaje uvedené v čl. 2 odst. 2. Ministerstvu spravedlnosti je nepřípustné sdělovat osobní údaje utajovaných svědků podle § 55 odst. 2 tr. ř.
    (2) Stejnopis informace poskytnuté Ministerstvu spravedlnosti zašle státní zastupitelství, které informaci podalo, na vědomí Nejvyššímu státnímu zastupitelství.
    Čl.10
    Poskytování informací poslancům a senátorům a vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny
    (1) Poskytování informací včetně informací uvedených v čl. 2 odst. 2 v rozsahu stanoveném v čl. 2 odst. 3 poslancům a senátorům přichází v úvahu, jen jde-li o:
    a) zpracování podkladů pro odpověď na interpelaci adresovanou vládě nebo jejímu členovi (čl. 53 Ústavy a § 110 odst. 1, 2, § 112 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb.),
    b) zpracování podkladů pro účely dostavení se člena vlády na schůzi výboru Poslanecké sněmovny a podání požadované informace a vysvětlení (čl. 38 odst. 2 Ústavy a § 39 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb.),
    c) zpracování podkladů pro podání informace a vysvětlení potřebných pro výkon funkce poslance (§ 11 odst. 1 a 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb.),
    d) zpracování podkladů pro odpověď na žádost výboru Poslanecké sněmovny o informace a vysvětlení, požadované na základě usnesení výboru Poslanecké sněmovny (§ 41 odst. 2 zák. č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb.),
    e) zpracování podkladů pro podání informace a vysvětlení potřebných pro výkon funkce senátora (§ 12 odst. 1 a 2 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu),
    f) zpracování podkladů pro podání informace a vysvětlení potřebných pro činnost orgánů Senátu (§ 46 odst. 1 a 2 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu),
    g) zpracování podkladů pro podání informace o projednávané otázce na veřejném slyšení Senátu (§ 144 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu),
    h) zpracování podkladů pro podání informace o projednávané otázce na veřejném slyšení výboru Senátu (§ 145 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu),
    ch) sdělování údajů vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny (čl. 30 Ústavy, § 48 a § 49 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb.). 8)
    (2) Vyšetřovací komisi Poslanecké sněmovny (dále jen "vyšetřovací komise") lze poskytnout informace z trestního řízení nebo i ve věci z netrestní oblasti působnosti jen tehdy, pokud jsou vyžadovány v rámci předmětu vyšetřování určeného usnesením Poslanecké sněmovny, které musí být k písemné žádosti o poskytnutí informace připojeno, a pokud tyto informace potřebuje k objasnění důležitých skutečností ve věci veřejného zájmu, kterou vyšetřuje.
    (3) Vyšetřovací komisi nelze poskytnout informace, které jsou předmětem utajení podle zvláštního zákona; 4) jde-li o výslech státního zástupce nebo jiného zaměstnance státního zastupitelství jako svědka, toto omezení neplatí. 9) Vyšetřovací komisi není možné rovněž poskytnout informace obsahující údaje, na něž se vztahuje státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti podle zvláštních předpisů 10), včetně informací získaných postupem podle § 8 odst. 2 tr. ř. Při sdělování údajů vyšetřovací komisi je nutno dodržet i ustanovení zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb. 11) Ve vztahu k vyšetřovací komisi neplatí omezení vyplývající z ustanovení § 8a tr. ř.
    Část čtvrtá
    Poskytování informací informačním prostředkům
    Zásady poskytování informací
    Čl.11
    nadpis vypuštěn
    (1) Vedoucí státní zástupce nebo jím pověřený státní zástupce nebo zaměstnanec informuje o činnosti státního zastupitelství. Takto poskytuje informace zejména o výkonu působnosti příslušného státního zastupitelství, o nápadu trestních věcí i věcí z netrestní oblasti; informace o konkrétních věcech může poskytnout i státní zástupce, který v takové věci působí, nestanoví-li vedoucí státní zástupce jinak (čl. 11a odst. 2 písm. c), odst. 3). Tímto způsobem lze sdělovat i údaje uvedené v čl. 2 odst. 2 v rozsahu stanoveném v čl. 2 odst. 3. Při poskytování informací v těchto případech nelze postupovat podle zákona č. 106/1999 Sb.
    (2) Informace týkající se konkrétní věci poskytuje státní zastupitelství, které je nebo bylo ve věci činné nebo státní zastupitelství oprávněné k výkonu dohledu v souladu se zákonem. Nejvyšší státní zastupitelství je oprávněno poskytnout informace v konkrétních věcech, které se týkají celé soustavy státního zastupitelství nebo jsou pro činnost státního zastupitelství zvlášť významné.
    (3) Státní zastupitelství odepře poskytnutí informace, zejména jde-li o věc utajovanou podle zvláštního zákona4, o věc, na kterou se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle zvláštních předpisů nebo o věc, v níž je poskytnutí informace vyloučeno nebo omezeno zvláštním právním předpisem. 12)
    Čl.11a
    (1) Vedoucí státní zástupce může za účelem plnění povinností uvedených v čl. 11 zřídit funkci tiskového mluvčího. Touto funkcí může v souladu s potřebami poskytování informací informačním prostředkům a místními podmínkami pověřit buď některého státního zástupce nebo jiného zaměstnance státního zastupitelství. Okresní státní zástupce otázku zřízení funkce tiskového mluvčího okresního státního zastupitelství a způsobu, jakým bude tato funkce vykonávána, projedná vždy předem s krajským státním zástupcem, který je mu nadřízen.
    (2) Zřídí-li vedoucí státní zástupce funkci tiskového mluvčího, vymezí svým opatřením rámec činnosti tiskového mluvčího a stanoví zásady pro poskytování informací informačním prostředkům. V opatření je třeba zejména určit
    a) rozsah působnosti tiskového mluvčího a oprávnění jednotlivých státních zástupců poskytovat informace (odstavec 3),
    b) rozsah povinností jednotlivých útvarů státního zastupitelství, státních zástupců a ostatních zaměstnanců státního zastupitelství poskytovat tiskovému mluvčímu součinnost potřebnou k náležitému a včasnému poskytování informací,
    c) okruh případů, v nichž si vedoucí státní zástupce vyhradil poskytování informací (odstavec 3), jakož i rozsah věcí, u nichž je třeba, aby vedoucímu státnímu zástupci nebo krajskému státnímu zástupci ze strany jemu podřízených státních zástupců krajského státního zastupitelství a okresních státních zástupců v jeho obvodu byla podána ústní nebo písemná zpráva o poskytnutí informace tiskovým mluvčím nebo jednotlivým státním zástupcem.
    (3) Při stanovení rozsahu působnosti tiskového mluvčího a oprávnění jednotlivých státních zástupců poskytovat informace podle odstavce 2 písm. a) se vychází ze zásady, že státní zástupci mohou ve věcech, v nichž působí, poskytovat informace informačním prostředkům v konkrétních věcech v rozsahu vyplývajícím z čl. 11 bez omezení, a to nejen tehdy, poskytuje-li státní zástupce informace v souvislosti s jednáním před soudem (§ 12e odst. 4 zákona), ale i v jiných případech. To nebrání tomu, aby si v odůvodněných případech vedoucí státní zástupce vyhradil, že poskytne informaci sám písm. c), stejně tak jako tomu, že státní zástupce požádá, aby informaci i v konkrétní věci podal tiskový mluvčí na základě podkladů, které tiskovému mluvčímu pro tento účel současně poskytne.
    (4) Pověřil-li vedoucí státní zástupce funkcí tiskového mluvčího některého ze státních zástupců, dbá o to, aby bylo zajištěno jeho potřebné proškolení; v komunikaci s informačními prostředky obdobně postupuje, byl-li uvedenou funkcí výjimečně pověřen jiný zaměstnanec státního zastupitelství, který nesplňuje předepsané kvalifikační předpoklady pro výkon této funkce.
    (5) Příslušný vedoucí státní zástupce informuje o zřízení funkce tiskového mluvčího vedoucího státního zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství a současně mu zašle stejnopis svého opatření podle odstavce 2.
    Čl.12
    Způsob poskytování informací
    (1) Informace se poskytují zpravidla písemně. Za informaci podanou písemně se pro účely tohoto pokynu považuje i informace zaslaná faxem nebo elektronickou poštou. O ústním poskytnutí informace se pořídí písemný záznam, který se založí do příslušného spisu; do spisu se vždy založí i stejnopis informace poskytnuté písemně.
    (2) Odepře-li vedoucí státní zástupce nebo jím pověřený zaměstnanec poskytnutí informace, učiní o tom záznam, který založí do příslušného spisu.
    Čl.13
    Postup při vypracování odpovědi
    (1) Jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno skutkové tvrzení dotýkající se cti, důstojnosti nebo soukromí státního zástupce nebo jiného zaměstnance státního zastupitelství v přímé souvislosti s činností státního zastupitelství, státní zástupce, který byl tímto skutkovým tvrzením dotčen, je oprávněn vypracovat odpověď, pokud po přezkoumání věci shledá důvody uvedené v § 10 odst. 1 tiskového zákona. Při přezkoumání věci je nutno vzít v úvahu i výjimky z povinnosti uveřejnit odpověď (§ 15 tiskového zákona).
    (2) Odpověď musí mít náležitosti stanovené v § 10 odst. 2 a § 12 odst. 2 tiskového zákona. Žádost o uveřejnění odpovědi musí být vydavateli doručena nejpozději do 30 dnů ode dne uveřejnění napadeného sdělení v periodickém tisku, jinak právo na uveřejnění odpovědi zaniká (§ 12 odst. 4 tiskového zákona).
    (3) Neuveřejní-li vydavatel odpověď anebo nedodrží-li podmínky pro uveřejnění odpovědi stanovené v § 13 odst. 1 až 3 tiskového zákona, může příslušný státní zástupce zvážit postup podle § 14 tiskového zákona, a to i z hledisek uvedených v § 15 tiskového zákona.
    Část pátá
    Podrobnosti poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb.
    Čl.14
    Základní zásady zveřejňování informací
    (1) Všechna státní zastupitelství zpracují v souladu s ustanovením § 5 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. písemnou informaci, která obsahuje zejména:
    a) podrobné, jasné a výstižné vymezení své organizační struktury včetně vyjádření obsahu působnosti jednotlivých organizačních složek,
    b) přesné a jasné vyjádření obsahu úpravy ustanovení § 141 odst. 2, § 142 odst. 1, § 143, § 146 odst. 2 písm. a), b) a § 147 tr. ř., jakož i ustanovení § 9 odst. 1 a 2 zákona s vysvětlením rozdílu mezi opravným prostředkem podle trestního řádu a podnětem k výkonu dohledu podle zákona,
    c) odkaz na úpravu obsaženou v části páté jednacího řádu a v zákoně č. 85/1990 Sb., o právu petičním, vždy s údajem, že do příslušných právních předpisů lze u státního zastupitelství nahlédnout nebo může být pořízena kopie ustanovení, o které jde,
    d) sdělení, zda jsou informace poskytovány bezplatně či za úhradu a v tomto případě i sazebník úhrad,
    e) výroční zprávu podle § 5 odst. 1 písm. g) a § 18 zákona č. 106/1999 Sb.
    (2) Okresní a krajská státní zastupitelství do písemné informace podle odstavce 1 zahrnou též následující údaje:
    a) odkaz na úpravu obsaženou v § 42 zákona, § 35 odst. 3 o. s. ř. a další zvláštní zákony, které je zmocňují k podání návrhu na zahájení občanského soudního řízení, včetně výslovného vyjádření skutečnosti, že u těchto státních zastupitelství lze učinit podnět k podání návrhu na zahájení občanského soudního řízení za zákonem stanovených podmínek,
    b) odkaz na úpravu obsaženou v § 35 odst. 1, 2 o. s. ř. včetně výslovného vyjádření skutečnosti, že u těchto státních zastupitelství lze učinit podnět k vstupu do občanského soudního řízení za zákonem stanovených podmínek, a to vždy s údajem, že do příslušných právních předpisů lze u státního zastupitelství nahlédnout nebo může být pořízena kopie ustanovení, o které jde.
    (3) Krajská, vrchní a Nejvyšší státní zastupitelství do písemné informace podle odstavce 1 zahrnou též následující údaje:
    a) odkaz na úpravu obsaženou v § 389a tr. ř. a v části čtvrté jednacího řádu s vysvětlením povahy podnětu ke stížnosti pro porušení zákona v trestním řízení a rozdílu mezi podnětem ke stížnosti pro porušení zákona a oprávněním státního zastupitelství přezkoumat trestní věc z vlastní iniciativy,
    b) odkaz na úpravu obsaženou v § 265d odst. 1 tr. ř. s vysvětlením povahy dovolání a jeho rozdílu mezi ním a podnětem ke stížnosti pro porušení zákona v trestním řízení,
    c) odkaz na úpravu obsaženou v § 78 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., v § 29 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, jakož i na § 4 odst. 1 písm. b), § 12 odst. 5 a § 12f zákona.
    (4) Krajská a Nejvyšší státní zastupitelství do písemné informace podle odstavce 1 zahrnou rovněž odkaz na úpravu obsaženou v hlavě dvacáté páté trestního řádu v rozsahu, v jakém plní úkoly při uskutečňování právního styku s cizinou, s údajem, že do příslušných právních předpisů lze u státního zastupitelství nahlédnout nebo může být pořízena kopie ustanovení, o které jde.
    (5) Nejvyšší státní zastupitelství do písemné informace podle odstavce 1 zahrne též následující údaje:
    a) odkaz na úpravu obsaženou v § 174a tr. ř. s vysvětlením povahy tohoto oprávnění nejvyššího státního zástupce a jeho vztahu ke stížnosti pro porušení zákona a dovolání v trestním řízení,
    b) odkaz na úpravu v § 12 odst. 3 zákona,
    c) odkaz na úpravu obsaženou v § 66 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., s vysvětlením oprávnění osob učinit podnět k postupu podle uvedeného ustanovení.
    d) odkaz na úpravu obsaženou v § 62 a § 62a zákona o rodině s vysvětlením oprávnění osob učinit podnět k postupu podle uvedených ustanovení,
    e) údaj o činnosti Nejvyššího státního zastupitelství podle § 67 odst. 2 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů.
    (6) Informace uvedené v odstavcích 1 až 5 musí být zveřejněny i způsobem umožňujícím dálkový přístup (např. internetem).13)
    Čl.15
    Vyloučení nebo omezení poskytnutí informací
    (1) Poskytnutí informace podléhající utajení podle zvláštního zákona4) (§ 7 zákona č. 106/1999 Sb.) státním zastupitelstvím je vyloučeno.
    (2) Zákaz poskytnout informace se dále týká zejména:
    a) informací o věci, v níž dosud probíhá trestní řízení 14),
    b) informací o rozhodovací činnosti soudů v trestním i v občanském soudním řízení (§ 11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb.),
    c) informací uvedených v § 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb.
    (3) Zákaz poskytnutí informace podle odstavce 2 trvá jen po dobu, po kterou trvá důvod pro odepření jejího poskytnutí (§ 12 zákona č. 106/1999 Sb.).
    (4) Zákon č. 106/1999 Sb. se nevztahuje na poskytování osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb. (§ 2 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.).
    (5) Omezení poskytování informací přichází v úvahu, jde-li zejména o:
    a) údaje uvedené v čl. 2 odst. 2; v rozsahu stanoveném v čl. 2 odst. 3 lze tyto údaje poskytnout,
    b) informace získané při přípravě rozhodnutí, a to až do doby jeho vydání (§ 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb.),
    c) informace sdělené jinými osobami při plnění úkolů státního zastupitelství podle § 4 a § 5 zákona právními prostředky upravenými zejména v § 14 až § 16 zákona nebo v jiných zákonech, pokud se na ně vztahuje státem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti nebo pokud je tyto osoby sdělily, ač jim zákon neukládá povinnost je sdělovat, bez souhlasu takové osoby (§ 11 odst. 2 písm. b), odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.).
    (6) V případech uvedených v odstavci 5 lze v rozsahu stanoveném vedoucím státním zástupcem státního zastupitelství, které je povinným subjektem podle zákona č. 106/1999 Sb., informaci oprávněnému subjektu poskytnout. Jde-li o poskytnutí informace uvedené v odst. 5 písm. c) (§ 11 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.), poskytne se jen informace, která přímo souvisí s plněním úkolů státního zastupitelství. Může se poskytnout pouze informace o tom, k čemu získání informace směřovalo, nikoli samotný obsah takové informace.
    (7) Jestliže se osoba domáhá nahlédnutí do příslušného spisu a své podání označí jako žádost o poskytnutí informace podle § 4 a § 13 odst. 1 a 2 zákona č. 106/1999 Sb., podání se neposuzuje jako žádost o informaci a postupuje se podle ustanovení zvláštních právních předpisů. 15) Žadatele je o tom nutno vyrozumět. Obdobně se postupuje i v ostatních případech, kdy podání označené jako žádost o poskytnutí informace je ve skutečnosti podnětem k výkonu působnosti státního zastupitelství v trestním řízení nebo v netrestní oblasti.
    Čl.16
    Ústně podaná žádost o poskytnutí informace
    O ústně podané žádosti (§ 13 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb.) se pořídí vždy písemný záznam, který se založí do příslušného spisu (§ 74a pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 6/1996, kterým se vydává Kancelářský řád státního zastupitelství, ve znění změn).
    Čl.17
    Podrobnosti postupu při přijímání a vyřizování písemných žádostí o poskytnutí informace
    (1) Vedoucí státní zástupce může pověřit jiného státního zástupce nebo zaměstnance státního zastupitelství přijímáním a vyřizováním žádostí o poskytnutí informace.
    (2) Odložení žádosti, která nemá požadované náležitosti anebo jíž jsou požadovány informace, které se nevztahují k působnosti státního zastupitelství, jež je povinným subjektem (§ 14 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb.), nemá povahu rozhodnutí a není tak ani označeno. Bude-li takto odložena žádost, která nemá požadované náležitosti, státní zastupitelství ve sdělení o odložení žádosti uvede jen to, že žádost neobsahuje zákonem stanovené údaje.
    (3) Rozhodnutí státního zastupitelství o žádosti, kterou žadatel k výzvě neupřesnil ve stanovené lhůtě (§ 14 odst. 3 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb.), včetně rozhodnutí o žádosti, kterou se požadují informace vztahující se sice zcela rámcově k působnosti státního zastupitelství, ale žádost je formulována příliš obecně anebo se požadují údaje, které nemá státní zastupitelství k dispozici a nemůže si je opatřit postupem podle čl. 3 odst. 1, rozhodnutí o tom, že žádosti o poskytnutí informace, byť i jen zčásti, se nevyhovuje (§ 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb.), jsou rozhodnutími vydávanými ve správním řízení. Rozhodnutí musí mít náležitosti upravené v § 15 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb. a v § 47 spr. ř. Rozhodnutí je nutno ve lhůtě pro poskytnutí informace (§ 14 odst. 3 písm. c) zákona č. 106/1999 Sb.) oznámit žadateli, a to jeho doručením nebo ústním vyhlášením (§ 51 spr. ř.).
    (4) Lhůtu pro poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 zákona č. 106/1999 Sb. prodlužuje za podmínek stanovených zákonem vedoucí státní zástupce státního zastupitelství, které je povinným subjektem, svým písemným opatřením. Opatření se doručuje žadateli do vlastních rukou, nebude-li podle povahy věci přicházet v úvahu jiný způsob vyrozumění žadatele, kterým bude prokazatelně informován o prodloužení lhůty před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace. Pokud žadatel nebude o prodloužení lhůty vyrozuměn nejpozději do konce lhůty pro poskytnutí informace, má se za to, že lhůta prodloužena účinně nebyla; to se netýká případů, kdy žadatel bezdůvodně odepře písemnost přijmout, pokud jsou splněny podmínky ustanovení § 24 odst. 3 spr. ř.
    (5) Jestliže státní zastupitelství nevydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí uvedené v § 15 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., má se za to, že vydalo rozhodnutí, kterým poskytnutí informací odepřelo, a i proti takovému rozhodnutí lze podat odvolání (§ 15 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb.).
    (6) O odvolání proti rozhodnutí státního zastupitelství, které je povinným subjektem, rozhoduje nejblíže vyšší státní zastupitelství, které nad jeho činností vykonává dohled (§ 9 odst. 1 a 2 zákona), pokud nebylo postupováno tak, že státní zastupitelství, které napadené rozhodnutí vydalo, o něm nerozhodlo samo a spolu s rozhodnutím o odvolání, v němž bude odvolání v plném rozsahu vyhověno, žadateli poskytlo požadovanou informaci (§ 57 odst. 1 spr. ř.); proti takovému rozhodnutí je přípustné odvolání (§ 59 odst. 4 spr. ř. a contrario).
    (7) Podal-li žadatel odvolání u státního zastupitelství, které je příslušné rozhodovat o odvolání (odstavec 6 první věta), je odvolání podáno včas jen tehdy, jestliže nejpozději ve lhůtě pro jeho podání (§ 16 odst. 1 první věta zákona č. 106/1999 Sb.) bylo odvolání nejblíže vyšším státním zastupitelstvím zasláno státnímu zastupitelství, které napadené rozhodnutí vydalo.
    (8) Je-li odvolání podáno u nepříslušného státního zastupitelství, postoupí je neprodleně státnímu zastupitelství, které napadené rozhodnutí vydalo.
    (9) O odvolání proti rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství, je-li povinným subjektem, rozhoduje nejvyšší státní zástupce.
    (10) Bylo-li o žádosti pravomocně rozhodnuto, nejde o případ uvedený v § 6 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb. a podá-li žadatel obsahově shodnou žádost, sdělí se mu, že požadované informace nelze poskytnout s odvoláním na ustanovení § 59 odst. 4 spr. ř. ve spojení s § 20 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb. Obnova řízení (§ 62 až § 64 spr. ř.) a přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení (§ 65 spr. ř.) v řízení podle zákona č. 106/1999 Sb. nepřicházejí v úvahu (§ 20 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb.). Pravomocné rozhodnutí o odmítnutí žádosti však může být přezkoumáno soudem v řízení o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů podle hlavy druhé části páté občanského soudního řádu.
    Čl.18
    Zveřejnění výroční zprávy
    Zveřejněnou výroční zprávu za předcházející kalendářní rok o činnosti vrchního, krajského a okresního státního zastupitelství při poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím vedoucí státní zástupce nejpozději do 15. března následujícího roku zašle vedoucímu státnímu zástupci nejblíže vyššího státního zastupitelství, které nad jeho činností vykonává dohled.
    Část šestá
    zrušena
    Čl.19
    zrušen
    Závěrečná ustanovení
    Čl.20
    Tímto pokynem obecné povahy se zrušují:
    1. Čl. 6 a čl. 40 pokynu obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 9/1994, kterým se upravuje postup státních zastupitelství před zahájením trestního stíhání a při trestním stíhání osob, při výkonu dozoru v přípravném řízení a postup v trestním řízení soudním, ve znění vyhlášeném pod č. 4/1996, ve znění pokynů obecné povahy poř. č. 1/1997, poř. č. 1/1999, poř. č. 2/1999 a poř. č. 8/2000, ve znění vyhlášeném pokynem obecné povahy poř. č. 9/2000.
    2. Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 2/1997, kterým se upravuje poskytování informací státními zastupitelstvími.
    3. Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 4/1997, kterým se vydává metodická pomůcka upravující součinnost kontrolních orgánů a orgánů činných v trestním řízení a zpravodajských služeb na úseku závažné hospodářské trestné činnosti, včetně přílohy k tomuto pokynu.
    4. Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 4/1999, o pracovním styku státních zástupců s představiteli legislativy, exekutivy a zaměstnanci sdělovacích prostředků.
    5. Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 5/1999 ze dne 15. září 1999, kterým se upravuje postup státních zastupitelství před zahájením trestního stíhání a při trestním stíhání osob ve věcech zpracovávaných Úřadem pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, u nichž uplyne promlčecí doba podle § 67 odst. 1 písm. b) tr. zák. dnem 31. 12. 1999.
    Čl.21
    Tento pokyn obecné povahy nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
    1) Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., jde-li o výkon správy státního zastupitelství, upravuje Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 21. 12. 1999 čj. M-1827/99, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
    2) § 3 písm. a) zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
    3) Např. zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři.
    3a) § 4 odst. 1 písm. b) zákona. § 29 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb. § 78 zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
    3b) § 14 odst. 1 a 2 zákona č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů. § 44 až § 46 vyhlášky č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, ve znění vyhlášky č. 292/2001 Sb.
    4) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
    5) Vyhláška Národního bezpečnostního úřadu č. 244/1998 Sb., o podrobnostech stanovení a označení stupně utajení a o postupech při tvorbě, evidenci, přenášení, přepravě, zapůjčování, ukládání, jiné manipulaci a skartaci utajovaných písemností.
    6) Např. čl. 9, čl. 21 odst. 3, čl. 22 odst. 5, čl. 35, čl. 41 odst. 6 pokynu obecné povahy poř. č. 9/1994, ve znění vyhlášeném pokynem obecné povahy poř. č. 9/2000.
    7) § 10 a § 13 až § 15 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.
    8) Příloha č. 1 k zákonu č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb. (Jednací řád vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny).
    9) § 48 odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb., a čl. 13 Přílohy č. 1 (Jednací řád vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny).
    10) Čl. 14 Přílohy č. 1 k zákonu č. 90/1995 Sb. (Jednací řád vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny).
    11) § 10 a § 13 až § 15 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb.
    12) Např. § 8a tr. ř., § 52 až § 54 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, o ochraně soukromí mladistvých, § 11 a § 12 občanského zákoníku, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
    13) § 20 odst. 1 ve spojení s § 5 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb.
    14) § 12 odst. 10 tr. ř.
    15) Např. § 65 tr.ř., § 44 o. s. ř., § 23 spr. ř.

    Novinky v eshopu

    Online konference

    • 15.02.2023Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    • 17.02.2023Velká implementační novela zákona o svobodném přístupu k informacím (online - živé vysílání) - 17.2.2023
    • 24.02.2023NIS2: Nová regulace kybernetické bezpečnosti v EU (online - živé vysílání) - 24.2.2023
    • 24.03.2023Aktuální judikatura k procesnímu právu (online - živé vysílání) - 24.3.2023
    • 31.03.2023Variace dle smluvních podmínek FIDIC (online - živé vysílání) - 31.3.2023

    Online kurzy

    • Aktuality z práva veřejných zakázek (leden 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (prosinec 2022)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (listopad 2022 - část 2)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (listopad 2022)
    • Spolupráce s dodavateli, aneb jak se vyhnout zastřenému zprostředkování zaměstnání
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Votrubec
    JUDr. Jiří Votrubec
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 30.05.2023Rodina v právu a bezpráví - Patchworkové rodiny - právní a neprávní souvislosti - 30.5.2023
    Archiv

    Magazíny a služby

    • EPRAVO.CZ Magazine 2023
    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Nové sazby cestovních náhrad pro rok 2023
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Možné důvody vyloučení člena statutárního orgánu ve světle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1831/2021
    • Kreativní byrokracie a dělba moci ve státě
    • Likvidace obchodní společnosti
    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • 10 otázek pro ... Martina Řandu
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru
    • Nový, bezcitný a nejchytřejší konkurent na trhu. Měli by mít advokáti strach?
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Příplatek mimo základní kapitál – váže se k podílu, nebo osobě? A jak je to s převodem?
    • Nová sleva na pojistném na sociální zabezpečení
    • Nové sazby cestovních náhrad pro rok 2023
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Kdy a komu nelze dát výpověď z pracovního poměru

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Majetková podstata

    Je-li kupní smlouva, kterou pozdější insolvenční dlužník nabyl nemovitost do svého vlastnictví, neplatná či zrušená, nemá na vypořádání účastníků takové smlouvy podle zásad o...

    Likvidace obchodní společnosti

    Úprava § 198 odst. 1 a 3 z. o. k. je v případech zrušení společnosti s ručením omezeným pro absenci statutárního orgánu úpravou zvláštní jak ve vztahu k úpravě § 172 odst. 1...

    Jednání za právnickou osobu

    Za právnickou osobu v občanském soudním řízení jedná především – jak vyplývá z ustanovení § 21 odst. 1 písm. a) o. s. ř. – člen statutárního orgánu. Tvoří-li statutární...

    Insolvence a plná moc (exkluzivně pro předplatitele)

    Opravňuje-li procesní plná moc udělená přihlášeným věřitelem advokáta k zastupování věřitele v rámci všech úkonů, k nimž je věřitel oprávněn a povinen v rámci...

    Předsmluvní odpovědnost

    Úprava tzv. předsmluvní odpovědnosti stojí na obecné povinnosti jednat poctivě (§ 6 o. z.), a to i při jednání o uzavření smlouvy. Možnost vzniku povinnosti k náhradě škody mezi...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.