Pokyn ze dne 13.11.2000 o stanovení dne uskutečnění zdanitelného plnění při prodeji zboží

13.11.2000 | Sbírka:  D-210 | Částka:  12/2000ASPI

Vztahy

Nadřazené: 588/1992 Sb.
Aktivní derogace: D-164
Pasivní derogace: MF-11
Pokyn
č. D-210
o stanovení dne uskutečnění zdanitelného plnění při prodeji zboží
Ministerstvo financí
Č.j. 181/14 570/2000
ze dne 13. listopadu 2000
Obsahem tohoto metodického pokynu je výklad těch ustanovení § 9 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), která se týkají prodeje zboží. Toto zdanitelné plnění se v praxi vyskytuje velmi často, vzhledem k jeho různým formám je však někdy obtížné datum uskutečnění zdanitelného plnění stanovit. Úvodem je ještě třeba zdůraznit, že den uskutečnění zdanitelného plnění při prodeji zboží není zákonem vázán ke dni převodu vlastnického práva ke zboží na kupujícího, i když se pochopitelně u mnoha obchodních případů mohou tyto dva dny shodovat.
1.
Prodej zboží na základě kupní smlouvy uzavřené podle § 409 až 475 obchodního zákoníku
V tomto případě se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem dodání vymezeným v kupní smlouvě (§ 9 odst. 1 písm. a) zákona). Není-li tento den ve smlouvě uveden, potom je zdanitelné plnění uskutečněno skutečným dnem dodání ve smyslu § 412 a 413 obchodního zákoníku. V případech, kdy se den dodání vymezený ve smlouvě neshoduje se skutečným dnem dodání a toto se odrazí v písemném dodatku ke kupní smlouvě - změna dne dodání, se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem dodání dle tohoto dodatku. Pokud je však dodatek uzavřen až po dni dodání uvedeném ve smlouvě, považuje se zdanitelné plnění za uskutečněné dnem dodání uvedeným ve smlouvě (nikoliv v dodatku).
2.
Prodej zboží na základě kupní smlouvy uzavřené podle § 588 až 627 občanského zákoníku
Zdanitelné plnění se v tomto případě považuje za uskutečněné dnem převzetí nebo zaplacení zboží, a to tím dnem, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak (§ 9 odst. 1 písm. a) zákona).
Dnem převzetí se rozumí den fyzického převzetí zboží kupujícím.
Dnem zaplacení se rozumí den, kdy prodávající obdrží od kupujícího celou sjednanou cenu zboží, přičemž se nejedná o zaplacení zálohy.
3.
Splátkový prodej zboží
Splátkovým prodejem se podle § 2 odst. 2 písm. y) zákona rozumí dodání zboží nebo převod nemovitostí, při kterých k úhradě kupní ceny dochází ve splátkách po nabytí vlastnictví ke zboží nebo nemovitosti kupujícím (nezaměňovat s finančním leasingem definovaným v § 2 odst. 2 písm. r) zákona!).
U splátkového prodeje zboží je třeba vycházet z výše uvedených skutečností. Pro stanovení dne uskutečnění zdanitelného plnění je rozhodující, zda se jedná o prodej na základě kupní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku nebo o prodej na základě kupní smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku.
Den uskutečnění zdanitelného plnění se tedy stanoví podle bodu 1 nebo podle bodu 2 tohoto pokynu.
Pro úplnost je ještě třeba uvést, že i v případě prodeje zboží na splátky je možné písemně smluvit, že kupující nabude vlastnické právo ke zboží teprve až zaplatí kupní cenu (§ 445 obchodního zákoníku či § 601 občanského zákoníku). Také v těchto případech se den uskutečnění zdanitelného plnění stanoví podle bodu 1 nebo 2 tohoto pokynu.
4.
Prodej zboží - dílčí plnění
Jestliže se kupující s prodávajícím v kupní smlouvě dohodnou na dodání (prodeji) určitého množství zboží ve sjednaných lhůtách, přičemž se nejedná o celkovou dodávku zboží, na níž je smlouva sjednána, potom je každá dílčí dodávka zboží realizovaná podle této smlouvy považována za dílčí plnění (§ 9 odst. 3 zákona). Kupní smlouva je totiž jinou obdobnou smlouvou ve smyslu § 9 odst. 3 zákona.
V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy dílčí plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě (§ 9 odst. 3 zákona).
5.
Prodej zboží - opakované plnění
Jestliže se kupující s prodávajícím v kupní smlouvě dohodnou, že během zdaňovacího období bude opakovaně ve sjednaných lhůtách dodáno (prodáno) shodné zboží, potom je každá dodávka zboží realizovaná podle této smlouvy považována za opakované plnění (§ 9 odst. 4 zákona).
V případě zdanitelných plnění, kdy se během zdaňovacího období poskytuje na základě smlouvy opakované plnění, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období (§ 9 odst. 4 zákona).
6.
Prodej novin, časopisů a ostatních periodik
Při prodeji novin, časopisů a ostatních periodik, kdy je úhrada prováděna formou předplatného, se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem zaplacení předplatného (§ 9 odst. 1 písm. b) zákona). Pokud je toto předplatné placeno zálohově, považuje se zdanitelné plnění za uskutečněné dnem vyúčtování záloh (§ 9 odst. 1 písm. b) zákona).
Nejedná-li se o předplatné, potom při stanovení data uskutečnění zdanitelného plnění musí být postupováno podle § 9 odst. 1 písm. a), popř. podle § 9 odst. 4 zákona.
7.
Zásilkový prodej zboží
Při zásilkovém prodeji zboží (t.j. takovém prodeji, při kterém prodávající zašle zboží kupujícímu na dobírku, s výjimkou prodeje podle kupní smlouvy podle obchodního zákoníku) se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem přijetí platby prodávajícím (§ 9 odst. 1 písm. c) zákona). Je třeba si uvědomit, že přijetí platby znamená přijetí jakékoliv, tedy i dílčí platby, zatímco zaplacení znamená úplné uhrazení celé sjednané částky. V ostatních případech, kdy je zboží zasíláno poštou a nejedná se o zásilkový prodej, bude den uskutečnění většinou stanoven podle § 9 odst. 1 písm. a) zákona.
V souvislosti se zásilkovým prodejem bývá velice často diskutována problematika zdaňování balného a poštovného.
Zásilkové společnosti (plátci daně) zákazníkům dodávají zboží ve smyslu § 2 odst. 1 písm. a) zákona. Do základu daně za toto zdanitelné plnění musí pochopitelně zahrnout i balné (t.j. cenu obalu + cenu vlastní práce při zabalení), které je "režijním" nákladem tohoto zdanitelného plnění - dodání zboží. Balné tedy nelze na daňovém dokladu danit odděleně od dodávaného zboží, protože nejde o samostatné zdanitelné plnění.
Přeúčtovává-li zásilková společnost zákazníkovi na daňovém dokladu samostatně poštovné podle § 14 odst. 13 zákona, považuje se tato přefakturace za osvobozenou podle § 25 zákona pouze v tom případě, kdy použije maximálně jeho pořizovací cenu. Pokud je poštovné přefakturováváno v ceně převyšující jeho pořizovací cenu, potom je zásilková společnost povinna při této přefakturaci uplatnit sníženou sazbu daně na výstupu. V případě, kdy je poštovné zahrnuto do ceny dodávaného zboží, stává se pouhým "režijním" nákladem zdanitelného plnění - dodání zboží (nejde o samostatné zdanitelné plnění).
8.
Poskytování slev a dalších finančních zvýhodnění
a) poskytování tzv. skont
Dodavatel může mít ve svých dodacích podmínkách uvedeno, že pokud odběratel zaplatí fakturu za zboží před lhůtou splatnosti, bude mu poskytnuto tzv. skonto.
Pokud je poskytnutí skonta považováno za cenovou podmínku, musí být chápáno jako poskytnutí slevy z ceny zdanitelného plnění. Pokud je tato sleva z ceny uplatněna před vystavením daňového dokladu, stanoví se základ daně podle § 14 odst. 6 zákona. Pokud je sleva poskytnuta až po vystavení daňového dokladu, může být provedena oprava základu daně podle § 15 odst. 1 a vystaven daňový dobropis podle § 13 zákona. Pro úplnost je ještě třeba uvést, že takovéto obchodní případy nelze realizovat tak, že dodavatel uvede na daňový doklad alternativně (ve vazbě na rychlost úhrady) dvě ceny za zdanitelné plnění, takovýto doklad by odporoval platnému znění § 12 zákona.
Pokud je skonto platební podmínkou, původně sjednaná cena se nemění, a nevzniká tedy ani zákonný důvod pro opravu základu daně podle § 15 zákona a vystavení daňového dobropisu.
b) poskytování tzv. bonusů
Dodavatelé mohou poskytnout svým odběratelům tzv. finanční bonusy za to, že v určitém časovém období od nich nakoupili zboží v hodnotě převyšující stanovenou částku. Takovéto finanční zvýhodnění dobrých a věrných zákazníků nemající přímou vazbu na jednotlivá zdanitelná plnění, ale pouze na celkovou hodnotu odebraného zboží, není zdanitelným plněním ve smyslu zákona. V těchto případech dodavatelé nemohou vystavovat daňové dobropisy, protože nedochází ke změně původně sjednaných cen jednotlivých uskutečněných zdanitelných plnění a nevzniká zákonný důvod pro opravu základu daně podle § 15 zákona a vystavení daňového dobropisu.
c) poskytování tzv. záporných skont
Pokud je sjednáno tzv. záporné skonto, ať již je cenovou nebo platební podmínkou, tj. jedná se o zvýšení ceny nebo úhrady za zdanitelné plnění ve vazbě na jeho zaplacení, stanoví novelizované znění § 15 odst. 2 písm. a) zákona povinnost provést vždy opravu základu daně a vystavit daňový vrubopis. Toto neplatí v případě smluvního penále jako sankčního postihu za opožděné zaplacení sjednané ceny. Toto penále není zdanitelným plněním.
Závěrečné ustanovení
Tento pokyn nahrazuje pokyn č. D-164 vydaný pod č.j. 181/86 458/1997.
Ředitel odboru 18 - nepřímých daní:
Ing. Ladislav Pitner, v. r.
Vyřizuje:
Ing. Jiří Najman,
tel. 5704 2573