Vyhláška ze dne 6.9.2000, kterou se stanoví požadavky na měřidla označovaná značkou EHS používaná pro měření tlaku vzduchu v pneumatikách silničních vozidel

26.9.2000 | Sbírka:  337/2000 Sb. | Částka:  91/2000ASPI

Vztahy

Nadřazené: 505/1990 Sb.
Pasivní derogace: 125/2015 Sb., 260/2003 Sb.
337/2000 Sb.
VYHLÁŠKA
Ministerstva průmyslu a obchodu
ze dne 6. září 2000,
kterou se stanoví požadavky na měřidla označovaná značkou EHS používaná pro měření tlaku vzduchu v pneumatikách silničních vozidel
Změna: 260/2003 Sb.
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 27 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 6 odst. 2 a § 9 odst. 1 zákona:
§ 1
Tato vyhláška stanoví požadavky na měřidla tlaku vzduchu v pneumatikách silničních vozidel definovaná v bodě 1 přílohy k této vyhlášce.
§ 2
Měřidla tlaku vzduchu v pneumatikách silničních vozidel mohou být namísto označení úředními značkami stanovenými zvláštním právním předpisem1) označeny značkou EHS schválení typu a prvotního EHS ověření, jejichž grafickou podobu stanoví zvláštní právní předpis,2) jen pokud splňují požadavky stanovené v příloze této vyhlášky a jejichž splnění bylo ověřeno postupy stanovenými zvláštním právním předpisem.2)
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení sektorové přílohy pro měřidla k Protokolu k Evropské dohodě zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků ve Sbírce mezinárodních smluv, nebo dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost, bude-li tento den dřívější.
Ministr:
doc. Ing. Grégr v. r.
Příl.
Požadavky na měřidla tlaku vzduchu v pneumatikách silničních vozidel
1.
ROZSAH PLATNOSTI
V této příloze se slovy "měřidla tlaku v pneumatikách silničních vozidel" rozumí přístroje bez zařízení pro předvolbu, jimiž jsou vybavena pevná či pohyblivá zařízení k huštění pneumatik silničních vozidel a v nichž je elastická deformace snímače mechanicky přenášena na indikační zařízení a která ukazují rozdíl tlaku (Pe) mezi vzduchem v pneumatice a atmosférou.
Patří k nim také všechny části mezi pneumatikou a snímačem.
2.
METROLOGICKÉ POŽADAVKY
2.1 Maximální dovolené chyby
Maximální dovolené kladné nebo záporné chyby, udané v níže uvedené tabulce, jsou definovány jako absolutní hodnoty vzhledem k měřenému tlaku:
      +--------------------------------------+------------------------+
      |Měřený tlak                           |Maximální dovolená chyba|
      +--------------------------------------+------------------------+
      |nepřesahující 400 kPa (4 bar)         |8 kPa (0,08 bar)        |
      +--------------------------------------+------------------------+
      |nad 400 kPa (4 bar), ale nepřesahující|16 kPa (0,16 bar)       |
      |1000 kPa (10 bar)                     |                        |
      +--------------------------------------+------------------------+
      |nad 1000 kPa (10 bar)                 |25 kPa (0,25 bar)       |
      +--------------------------------------+------------------------+
Maximální dovolené chyby nesmějí být překročeny v rozsahu teplot od 15 st. C do 25 st. C. Tento rozsah je dále nazýván "referenční teplotní rozsah".
2.2 Chyby způsobené teplotou
Chyby při odečtu z měřidel tlaku při teplotách, které leží mimo referenční rozsah, avšak mezi -10 st. C a +40 st. C, udává následující tabulka:
      +--------------------------------------+------------------------+
      |Měřený tlak                           |Maximální dovolená chyba|
      +--------------------------------------+------------------------+
      |nepřesahující 400 kPa (4 bar)         |0,1 % ze 400 kPa (4 bar)|
      |                                      |na st. C                |
      +--------------------------------------+------------------------+
      |nad 400 kPa (4 bar), ale nepřesahující|0,05 % z 1000 kPa       |
      |1000 kPa (10 bar)                     |10 bar) na st. C        |
      +--------------------------------------+------------------------+
      |nad 1000 kPa (10 bar)                 |0,05 % z horní hranice  |
      |                                      |stupnice na st. C       |
      +--------------------------------------+------------------------+
2.3 Chyba při rostoucím a klesajícím tlaku
Chyba při rostoucím a klesajícím tlaku nesmí u měřidel tlaku přesahovat absolutní hodnotu maximální dovolené chyby, a to při jakékoliv teplotě v rámci referenčního teplotního rozsahu. Tato teplota musí v průběhu zkoušky zůstat konstantní.
Pro daný tlak nesmí hodnota naměřená pro vzrůstající tlak přesahovat hodnotu naměřenou pro klesající tlak.
2.4 Zpětný pohyb ukazovatele přístroje na předem stanovenou značku
Při atmosférickém tlaku se musí ukazovatel měřidla tlaku zastavit proti nulové značce nebo proti předem stanovené značce, zřetelně odlišné od dílků stupnice, v mezích maximální dovolené chyby. Měřidlo tlaku smí mít zarážku ve vzdálenosti, odpovídající nejméně dvojnásobku maximální přípustné chyby pod nulou nebo předem stanovenou značkou.
3.
TECHNICKÉ POŽADAVKY
3.1 Konstrukce
Měřidla tlaku musí mít robustní a pečlivé provedení, které zajistí, že si udrží své metrologické vlastnosti.
3.2 Indikační zařízení
3.2.1 Indikační zařízení jsou opatřena stupnicí v kPa (bar), přičemž hodnota dílku stupnice je pevně stanovena na 10 kPa (0,1 bar).
3.2.2 Indikační zařízení musí v měřeném rozsahu umožňovat přímé a přesné čtení hodnoty měřeného tlaku. Za tímto účelem nesmí být šířka té části ukazovatele, která překrývá značky stupnice, větší než šířka samotných značek stupnice. Ukazovatel musí překrývat přibližně polovinu délky nejkratší značky stupnice. Maximální vzdálenost mezi ukazovatelem a rovinou stupnice nesmí v žádném případě přesahovat 2 mm nebo 0,02 L + 1 mm, v případě indikačních zařízení s kruhovým číselníkem (přičemž L je vzdálenost mezi osou otáčení ukazovatele a jeho koncem).
3.2.3 Stupnice musí mít v celém rozsahu konstantní dělení. Délky dílků, jež nesmějí být menší než 1,25 mm, musí být stejné nebo vykazovat pouze malé odchylky. Změny v délce dílků jsou přípustné, jestliže rozdíl mezi dvěma následujícími délkami dílků nepřekročí 20 % maximální hodnoty a jestliže rozdíl mezi nejmenší a největší délkou dílků nepřekročí 50 % maximální hodnoty.
Každá pátá značka se musí odlišovat od ostatních svou větší délkou; každá pátá nebo desátá značka musí být číslována. Šířka značek musí být téměř konstantní a nesmí přesahovat jednu pětinu (1/5) délky dílku.
4.
NÁPISY A ZNAČKY
4.1 Nápisy
4.1.1 Povinné nápisy
Měřidla tlaku musí mít tyto nápisy:
a) na číselníku:
- značku měřené veličiny,
- značku pro jednotku měření kPa (bar),
- je-li nutno, značku označující pracovní polohu přístroje;
b) na číselníku, na štítku s jmenovitými údaji nebo na přístroji samotném:
- podrobnosti o totožnosti výrobce,
- identifikační údaje přístroje,
- značku EHS schválení typu.
Tyto nápisy musí být za běžných pracovních podmínek přímo viditelné, snadno čitelné a nesmazatelné a nesmějí bránit čtení údajů přístroje.
4.1.2 Nepovinné nápisy
Měřidla tlaku mohou mít také dodatečné nápisy povolené příslušným orgánem za předpokladu, že nebrání čtení údajů přístroje.
4.2 Ověřovací a plombovací značky
Musí být zajištěno vhodné místo pro umístění značek prvotního EHS ověření.
Musí být umožněno zabezpečení měřiče tlaku tak, aby byla znemožněna změna vlastností přístroje.
5.
EHS SCHVÁLENÍ TYPU
EHS schválení typu u měřidel tlaku musí být prováděno podle zvláštního právního předpisu2).
Při podání žádosti o schválení typu musí být pro přezkoušení předloženy alespoň dvě měřidla tlaku. Český metrologický institut3) může požádat, aby byla dodatečně dodána další měřidla tlaku, což závisí na postupu zkoušek.
5.1 Ověření shody s technickými a metrologickými požadavky
Měřidla tlaku předložená k EHS schválení typu musí být podrobena přezkoušení, aby bylo zaručeno, že vyhovují technickým požadavkům stanoveným v bodech 2, 3 a 4.
Přezkoušení se skládá ze zkoušek uvedených níže, které jsou prováděny pomocí referenčních měřidel tlaku, jejichž chyby nesmějí přesahovat jednu čtvrtinu (1/4) maximálních dovolených chyb pro zkoušená měřidla tlaku.
5.1.1 Určení chyby přístroje
Údaje měřidel tlaku se kontrolují nejméně v pěti bodech (včetně bodů blízko spodní a horní meze měřicího rozsahu) rozmístěných pravidelně po celé stupnici.
5.1.2 Určení chyby hystereze
Tato zkouška se provádí pouze na těch přístrojích, které jsou za běžného používání určeny k měření klesajících tlaků.
Zkouška se skládá z odečtu v nejméně pěti bodech měřidla tlaku (včetně bodů blízko spodní a horní meze měřicího rozsahu) rozmístěných pravidelně po celé stupnici, a to při rostoucích a klesajících hodnotách tlaku.
V případě klesajících hodnot musí být odečet prováděn až poté, co měřidlo tlaku bylo po dobu 20 minut udržováno na tlaku, který se rovná horní mezi měřicího rozsahu.
5.1.3 Přezkoušení stálosti vlastností měřidel tlaku
Zkoušky se skládají z toho, že se měřidla tlaku podrobí:
a) tlaku přesahujícímu o 25 % horní mez měřicího rozsahu po 15 minut,
b) 1000 impulsů vytvořených tlakem kolísajícím od 0 do 90 - 95 % horní meze měřicího rozsahu,
c) 1000 cyklů tlaku pomalu kolísajícího od přibližně 20 % do přibližně 75 % horní meze měřicího rozsahu při frekvenci nepřesahující 60 cyklů za minutu,
d) okolní teplotě -20 st. C po dobu šesti hodin a teplotě +50 st. C po dobu šesti hodin.
Po provedení zkoušek uvedených v bodech a) až c) se měřidla tlaku ponechají jednu hodinu v klidu a pak musí vyhovovat podmínkám stanoveným v bodech 2.1, 2.3 a 2.4.
Po provedení teplotní zkoušky uvedené v bodu d) se měřidla tlaku ponechají v klidu při některé teplotě z referenčního teplotního rozsahu po dobu šesti hodin. Po uplynutí této doby musí měřidla tlaku splňovat požadavky uvedené v bodech 2.1, 2.3 a 2.4.
5.1.4 Odchylky způsobené teplotou
Zkouška se skládá z určení změny odečtené hodnoty pro daný tlak při teplotě -10 st. C a +40 st. C vzhledem k odečtu při referenčním teplotním rozsahu.
6.
PRVOTNÍ EHS OVĚŘENÍ
Prvotní EHS ověření u měřidel tlaku se provádí podle zvláštního právního předpisu.3)
6.1 Přezkoušení shody
Tato zkouška se skládá z přezkoušení shody měřidla tlaku se schváleným typem.
6.2 Ověřovací zkoušky
Tyto zkoušky se provádějí pomocí referenčních měřidel tlaku, jejichž chyby nesmějí přesahovat jednu čtvrtinu (1/4) maximálních dovolených chyb pro měřidla tlaku předložená k ověření.
6.2.1 Určení chyb
Údaj měřidla tlaku je přezkušován nejméně ve třech bodech rozmístěných pravidelně po celém rozsahu měření.
6.2.2 Určení chyby při zvyšování nebo snižování tlaku
Chyba při zvyšování nebo snižování tlaku musí být přezkoušena pouze v případě měřidel tlaku, která mohou měřit rostoucí a klesající tlak podle bodu 2.3. Příslušná zkouška se skládá z provedení odečtu nejméně ve třech bodech na měřidle tlaku rozmístěných pravidelně po celém měřicím rozsahu pro rostoucí a klesající hodnoty tlaku. Zkouška musí být prováděna za normálních podmínek použití měřidla.
1) Vyhláška č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření.
2) Vyhláška č. 332/2000 Sb., kterou se stanoví některé postupy při schvalování typu a ověřování stanovených měřidel označovaných značkou EHS.
3) § 14 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.