epravo.cz

(1) Pro státní zaměstnance uvedené v §§ 1 a 2 zákona ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z. a n. (platový zákon), na něž by se zákon ten vztahoval, kdyby nebyli bývali přeloženi do výslužby buď před jeho účinností nebo sice po jeho účinnosti, avšak podle § 13 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n., platí ode dne určeného v § 10 ustanovení §§ 153 až 156 a §§ 158 až 160 a §§ 162 až 164 platového zákona č. 103/1926 Sb. z. a n., mají- li podle platných pensijních pravidel nárok na odpočivné (zaopatřovací) platy.

(2) Ustanovení odst. 1. platí obdobně také pro osoby uvedené v §§ 16 a 97 odst. 2., zákona ze dne 17. února 1922, č. 76 Sb. z. a n., a platí i pro osoby uvedené v § 1, odst. 4. a 5., zákona ze dne 24. května 1928, č. 80 Sb. z. a n. Osobám, na něž se vztahovala ustanovení § 2, odst. 3 a § 5, odst. 1 zákona ze dne 19. března 1920, č. 194 Sb. , pokud se týče § 3 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 288 Sb. , o nejvyšší výměře zaopatřovacích požitků podle VI. hodnostní třídy, upraví se odpočivné (zaopatřovací) platy tak, že pro určení pensijní základny neplatí uvedené omezení zákonů č. 194/1920 Sb. a 288/1924 Sb. Osobám uvedeným v § 10, odst. 2., a § 11, odst. 2., zákona č. 288/1924 Sb. z. a n. sníží se odpočivné a zaopatřovací platy o 25 %, nikoli však pod nejnižší výměru vyplývající z ustanovení § 155 platového zákona.

(3) Ustanovení odst. 1. platí pro osoby uvedené v § 211 platového zákona. Totéž platí obdobně také pro nestátní profesory středních škol, učitelských ústavů a jiných vyšších učilišť na Slovensku a Podkarpatské Rusi, mající nárok na odpočivné platy ze zemského pensijního a zaopatřovacího fondu zřízeného zák. čl. XXVII/1894 a zák. čl. XXXVI/1914, i pokud budou přeloženi do výslužby po účinnosti tohoto zákona.

(1) Pro učitele uvedené v § 1, odst. 1., a v §§ 13 a 14 zákona ze dne 24. června 1926, č. 104 Sb. z. a n. (učitelský zákon), na něž by se zákon ten vztahoval, kdyby nebyli bývali přeloženi do výslužby buď před jeho účinností nebo sice po jeho účinnosti, avšak podle § 27 zákona č. 286/1924 Sb. z. a n. obdobou ustanovení § 13 téhož zákona, platí ode dne určeného v §u 10 ustanovení §§ 32 až 34 učitelského zákona č. 104/1926 Sb. z. a n., mají-li podle platných pensijních pravidel nárok na odpočivné platy.

(2) Do doby zmíněné v § 1, odst. 2., učitelského zákona č. 104/1926 Sb. z. a n. platí pro učitele tam zmíněných ostatních veřejných škol obecných a občanských ustanovení předchozího odstavce obdobně.

(1) Pro obecní (městské) a obvodní lékaře, na něž by se vztahoval zákon ze dne 24. června 1926, č. 105 Sb. z. a n., kdyby nebyli bývali přeloženi do výslužby buď před jeho účinností nebo sice po jeho účinnosti, avšak podle § 16 zákona č. 286/1924 Sb. z. a n. obdobou § 13 téhož zákona, platí ode dne určeného v § 10 ustanovení §§ 2 a 3 zákona č. 105/1926 Sb. z. a n., jestliže nabyli nároku na odpočivné platy podle zákonů ze dne 13. července 1922, č. 236 Sb. z. a n. nebo č. 237 Sb. z. a n. a trvá-li tento nárok podle pensijních pravidel pro ně platných.

(2) Ustanovení tohoto paragrafu neplatí pro lékaře, jimž přiznány odpočivné platy podle § 8 odst. 9, zákona č. 236/1922 Sb. z. a n.

Ustanovení §§ 1 až 3 platí také pro pozůstalé jak po osobách tam uvedených, tak po takovýchto osobách, které zemřely v činné službě před účinností zákona č. 103/1926, č. 104/1926 a č. 105/1926 Sb. z. a n., mají-li podle platných pensijních pravidel nárok na zaopatřovací platy.

Vláda se zmocňuje, aby stanovila předpisy pro určení pensijní základny, příslušných přídavků na děti a doplňovacího přídavku ženatým osobám, na něž se vztahuje tento zákon (§§ 1 až 4), podle služebního poměru zaměstnancova (učitelova) v den skončení činné služby způsobem nepřesahujícím míru stanovenou předpisy pro převod do nových platů podle části sedmé platového zákona č. 103/1926 Sb. z. a n., pokud se týče dílů V., 1. učitelského zákona č. 104/1926 Sb. z. a n., nebo předpisy zákona č. 105/1926 Sb. z. a n.

(1) Odpočivné (zaopatřovací) platy podle tohoto zákona nastupují na místo všech dosavadních odpočivných (zaopatřovacích) požitků a všech přídavků (drahotních požitků, příplatků, doplňků a pod.), povolených na základě zákona, vládního nařízení neb usnesení vlády, jakož i všech individuelně udělených přídavků. Přídavky podle §§ 66 až 75, 85 zákona č. 76/1922 Sb. z. a n. a obdobných ustanovení zákona ze dne 4. července 1923, č. 153 Sb. z. a n., jakož i přídavky podle §§ 35 až 46, 90 až 98 zákona ze dne 27. prosince 1875, č. 158 ř. z., zůstávají nedotčeny.

(2) Celkové odpočivné (zaopatřovací) platy nesmějí býti nižší než celkové odpočivné (zaopatřovací) požitky, jaké příslušely v den před dosažením nároku na odpočivné (zaopatřovací) platy podle tohoto zákona. Zmenší-li se počet oprávněných rodinných příslušníků, jest srovnávati celkové odpočivné (zaopatřovací) platy s celkovými odpočivnými (zaopatřovacími) požitky, určenými podle změněného rodinného stavu. Rozdíl náleží jako přídavek k odpočivným (zaopatřovacím) platům.

(1) Odpočivné a zaopatřovací platy, které byly povoleny podle zákonů č. 103/1926, 104/1926 a 105/1926 Sb. z. a n., snižují se od 1. ledna 1930 po dobu povoleného pobytu mimo území republiky Československé o 10 %, nikoli však pod nejnižší výměru stanovenou v příslušném pensijním předpise. Toto snížení neplatí pro dočasný pobyt mimo území republiky, který nepřesahuje doby tří měsíců.

(2) Přeplatky vzniklé důsledkem předchozího ustanovení za dobu před prvním dnem měsíce následujícího po vyhlášení tohoto zákona, nebuďtež vymáhány.

(3) Ustanovení odst. 1. platí ode dne určeného v § 10 i pro odpočivné a zaopatřovací platy podle tohoto zákona.

(1) Ustanovení § 150 platového zákona č. 103/1926 Sb. z. a n., po případě § 29 učitelského zákona č. 104/1926 Sb. z. a n. platí ode dne určeného v § 10 i pro osoby, na něž se vztahuje tento zákon.

(2) Ustanovení §§ 151 a 200 platového zákona č. 103/1926 Sb. z. a n., po případě §§ 30 a 44 učitelského zákona č. 104/1926 Sb. z. a n. platí od vyhlášení tohoto zákona obdobně pro zaměstnance (učitele) ve výslužbě a pro pozůstalé, jichž se týče zákon č. 103/1926 Sb. z. a n. nebo č. 105/1926 Sb. z. a n., po případě č. 104/1926 Sb. z. a n.

(3) Ustanovení odst. 2. platí ode dne určeného v § 10 i pro osoby, na něž se vztahuje tento zákon.

(1) Osoby uvedené v §§ 1 až 4 jsou osvobozeny od povinnosti platiti kolkové poplatky z kvitancí na předem stanovené stálé odpočivné (zaopatřovací) příjmy.

(2) Ustanovení odst. 1. platí také pro zaměstnance (učitele) ve výslužbě a pro pozůstalé, jichž se týče zákon č. 103/1926 Sb. z. a n. a č. 105/1926 Sb. z. a n., po případě č. 104/1926 Sb. z. a n., jakož i pro poživatele darů a pensí z milosti.

(1) Odpočivné (zaopatřovací) platy podle tohoto zákona příslušejí oprávněným zaměstnancům narozeným v roce 1865 nebo dříve od 1. ledna 1930, narozeným v letech 1866 až 1869 od 1. ledna 1931, narozeným v letech 1870 až 1874 od 1. ledna 1932 a narozeným v roce 1875 nebo později od 1. ledna 1936.

(2) Zaopatřovací platy podle tohoto zákona příslušejí oprávněným vdovám narozeným v roce 1870 nebo dříve od 1. ledna 1930, narozeným v letech 1871 až 1874 od 1. ledna 1931, narozeným v letech 1875 až 1879 od 1. ledna 1932 a narozeným v roce 1880 nebo později od 1. ledna 1936, jestliže měly 1. ledna 1930 nárok na zaopatřovací požitky; zároveň příslušejí oprávněným dětem příspěvky na výchovu podle tohoto zákona. Totéž platí pro oprávněné pozůstalé po zaměstnancích, jestliže těmto zaměstnancům nepříslušely odpočivné (zaopatřovací) platy podle tohoto zákona vzhledem k ustanovení odst. 1.

(3) Oprávněným pozůstalým po zaměstnanci, kterému příslušely odpočivné (zaopatřovací) platy podle tohoto zákona, příslušejí od prvního dne měsíce následujícího po dni jeho úmrtí zaopatřovací platy podle téhož zákona.

(4) Oprávněným dětem, které mají nárok na sirotčí pensi, příslušejí zaopatřovací platy podle tohoto zákona od 1. ledna 1930, po případě od pozdějšího dne, od kterého přísluší sirotčí pense.

(5) Pro předky podle §§ 63 až 65 zákona č. 76/1922 Sb. z. a n. platí obdobně ustanovení odst. 1.

Nebyl-li tento nárok uplatněn, může příslušný úřad odpočivné (zaopatřovací) požitky upraviti podle tohoto zákona z moci úřední.

(2) Podmínkou jest, že by se byl na zaměstnance a pozůstalé uvedené v odst. 1. vztahoval zákon č. 103/1926 Sb. z. a n., případně předpisy vydané podle § 210, odst. 1., zákona č. 103/1926 Sb. z. a n., kdyby k odchodu zaměstnance do výslužby nebylo došlo buď před účinností právě zmíněných předpisů nebo sice po jejich účinnosti, avšak podle § 16 zákona č. 286/1924 Sb. z. a n., obdobou jeho § 13, nebo kdyby úmrtí zaměstnancovo v činné službě nebylo nastalo před účinností předem zmíněných předpisů.

(3) Rovněž se vláda zmocňuje, aby platnost ustanovení §§ 7 až 9 rozšířila i na zaměstnance ve výslužbě a na pozůstalé, jimž byly vyměřeny odpočivné (zaopatřovací) platy podle předpisů vydaných na základě zákona č. 103/1926 Sb. z. a n.

(4) Úprava běžných darů z milosti, zastupujících řádné odpočivné a zaopatřovací platy, kterých požívají bývalí zaměstnanci státních a sestátněných drah, jakož i jejich pozůstalí, vyhrazuje se ministerstvu železnic.

(5) Vláda se zmocňuje, aby způsobem nepřesahujícím míru stanovenou tímto zákonem užila zásad zákona ze dne 25. června 1926, č. 122 Sb. z. a n., pro odpočivné platy duchovních, pro něž by byl právě uvedený zákon platil, kdyby nebyli bývali přeloženi do výslužby před jeho účinností, mají-li podle pensijních pravidel pro ně platných nárok na odpočivné platy. Totéž platí pro pozůstalé po jmenovaných duchovních a po takovýchto duchovních, kteří zemřeli v činné službě před účinností zákona č. 122/1926 Sb. z. a n., mají-li podle pensijních pravidel pro ně platných nárok na zaopatřovací platy.

(1) Vyšší náklad spojený s prováděním tohoto zákona (vyjímajíc § 1 odst. 3., §§ 2, 3 a - pokud jde o pozůstalé po osobách zmíněných v ustanoveních právě uvedených - též § 4, dále § 12 odst. 5.), bude v roce 1930 uhrazen jednak z celkových úspor rozpočtu vlastní státní správy, po případě rozpočtovým přebytkem aneb jejími vyššími volnými příjmy dosaženými v témže rozpočtovém roce, jednak jednotlivými státními podniky. Počínajíc rokem 1931 budiž vyšší roční potřeba zařazena do rozpočtu vlastní státní správy a rozpočtu jednotlivých státních podniků.

(2) Náklad, který vznikne prováděním § 1 odst. 3., §§ 2, 3 a - pokud jde o pozůstalé po osobách zmíněných v ustanoveních právě uvedených - též § 4, dále § 12 odst. 5., uhradí příslušní vydržovatelé.