Zákon ze dne 5.2.2002 o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně zákonů (zákon o integrované prevenci)

1.3.2002 | Sbírka:  76/2002 Sb. | Částka:  34/2002ASPI
76/2002 Sb.
ZÁKON
ze dne 5. února 2002
o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci)
Změna: 521/2002 Sb.
Změna: 437/2004 Sb.
Změna: 695/2004 Sb.
Změna: 444/2005 Sb.
Změna: 222/2006 Sb.
Změna: 25/2008 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb.
Změna: 85/2012 Sb.
Změna: 69/2013 Sb.
Změna: 64/2014 Sb.
Změna: 39/2015 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 225/2017 Sb.
Změna: 541/2020 Sb.
Změna: 261/2021 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel a předmět zákona
(1) Účelem zákona je, v souladu s právem Evropské unie1), dosáhnout vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku2) uplatněním integrované prevence a omezování znečištění vznikajícího činnostmi uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(2) Tento zákon
a) stanoví povinnosti provozovatelů zařízení,
b) upravuje postup při vydávání integrovaného povolení a další řízení a postupy týkající se integrovaného povolení,
c) stanoví působnosti orgánů veřejné správy podle tohoto zákona,
d) upravuje náležitosti systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách, zřízení a činnost technických pracovních skupin a zveřejňování informací o nejlepších dostupných technikách,
e) stanoví sankce za porušení povinností stanovených tímto zákonem,
f) upravuje vedení informačního systému integrované prevence a stanoví jeho obsah.
(3) Tento zákon se nevztahuje na
a) znečištění způsobené vniknutím radioaktivních látek3) do životního prostředí,
b) vypouštění radioaktivních látek do životního prostředí a emisní limity stanovené pro tyto látky podle zvláštního právního předpisu,3)
c) nakládání s geneticky modifikovanými organismy podle zvláštního právního předpisu.4)
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) zařízením stacionární technická jednotka, ve které probíhá jedna či více průmyslových činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a jakékoli další s tím přímo spojené činnosti, které po technické stránce souvisejí s průmyslovými činnostmi uvedenými v příloze č. 1 k tomuto zákonu probíhajícími v dotčeném místě a mohly by ovlivnit emise a znečištění, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a procesů; za zařízení se považuje i stacionární technická jednotka, ve které neprobíhá žádná z činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu, jestliže pro ni bylo požádáno o vydání integrovaného povolení,
b) znečištěním lidskou činností přímo či nepřímo způsobené vniknutí látek, vibrací, hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření do ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé pro zdraví člověka nebo zvířat nebo může nepříznivě ovlivnit kvalitu životního prostředí nebo může vést ke škodám na hmotném majetku nebo může omezit či zabránit využívání hodnot životního prostředí, které jsou chráněny zvláštními právními předpisy,5)
c) emisí přímé nebo nepřímé vypouštění látek, šíření vibrací a vyzařování hluku, tepla nebo jiných forem neionizujícího záření ze zařízení do životního prostředí,
d) emisním limitem nejvýše přípustná emise vyjádřená množstvím, koncentrací, hmotnostním tokem nebo jinou specifickou veličinou, která nesmí být během jednoho či několika časových období překročena; emisní limity mohou být též stanoveny pro určité skupiny, druhy či kategorie látek, zejména pro ty, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
e) nejlepšími dostupnými technikami nejúčinnější a nejpokročilejší stadium vývoje technologií a způsobů jejich provozování, které ukazují praktickou vhodnost určitých technik jako základu pro stanovení emisních limitů a dalších závazných podmínek provozu zařízení, jejichž smyslem je předejít vzniku emisí, nebo pokud to není možné, omezit emise a jejich nepříznivé dopady na životní prostředí jako celek, přičemž
1. technikami se rozumí jak použitá technologie, tak způsob, jakým je zařízení navrženo, vybudováno, provozováno, udržováno a vyřazováno z provozu,
2. dostupnými technikami se rozumí techniky vyvinuté v měřítku umožňujícím zavedení v příslušném průmyslovém odvětví za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek s ohledem na náklady a přínosy, pokud jsou provozovateli zařízení za rozumných podmínek dostupné bez ohledu na to, zda jsou používány nebo vyráběny v České republice,
3. nejlepšími se rozumí nejúčinnější techniky z hlediska dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku;
při určování nejlepší dostupné techniky se přihlíží k hlediskům uvedeným v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
f) standardem kvality životního prostředí souhrn požadavků stanovených na základě zvláštních právních předpisů,5) které musí životní prostředí splňovat v daném čase a místě,
g) integrovaným povolením rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky k provozu zařízení, a které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství, pokud to tyto předpisy6) umožňují,
h) provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která skutečně provozuje nebo bude provozovat zařízení; není-li taková osoba známa nebo neexistuje, považuje se za provozovatele zařízení vlastník zařízení,
i) podstatnou změnou změna v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, která může mít významné nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí; za podstatnou změnu se vždy považuje
1. změna v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, pokud sama o sobě dosahuje prahových hodnot uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu,
2. změna provozu v zařízení k tepelnému zpracování odpadu28) zpracovávajícího v zařízení uvedeném v příloze č. 1 k tomuto zákonu pouze ostatní odpad, která se dotkne tepelného zpracování nebezpečného odpadu,
3. změna v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, která zahrnuje výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami (§ 14 odst. 5) nebo vyplývá z výsledků přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení provedeného na základě § 18 odst. 2 písm. d),
j) referenčním dokumentem o nejlepších dostupných technikách dokument, jenž je výsledkem výměny informací uspořádané na úrovni Evropské unie podle čl. 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU, je vypracován pro určené činnosti a popisuje zejména použité techniky, současné úrovně emisí a spotřeby, zvažované techniky pro určení nejlepších dostupných technik, jakož i závěry o nejlepších dostupných technikách a jakékoli nově vznikající techniky, se zvláštním přihlédnutím ke kritériím uvedeným v příloze č. 3 k tomuto zákonu,
k) závěry o nejlepších dostupných technikách dokument obsahující části referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách stanovící závěry o nejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření,
l) úrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami rozsah úrovní emisí získaný za běžných provozních podmínek použitím nejlepší dostupné techniky nebo kombinací nejlepších dostupných technik, jak jsou popsány v závěrech o nejlepších dostupných technikách, vyjádřeny jako průměr za určitý časový usek za specifikovaných referenčních podmínek,
m) nově vznikající technikou nová technika průmyslové činnosti, která by mohla v případě, že bude vyvinuta ke komerčním účelům, poskytovat buď vyšší obecnou úroveň ochrany životního prostředí, nebo alespoň stejnou úroveň ochrany životního prostředí a vyšší úspory nákladů než stávající nejlepší dostupné techniky,
n) půdou svrchní vrstva zemské kůry, která se nachází mezi pevným skalním podložím a zemským povrchem; půda je složena z minerálních částic, organické hmoty, vody, vzduchu a živých organismů,
o) nebezpečnými látkami látky nebo směsi vymezené v čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí,
p) základní zprávou informace o stavu znečištění půdy a podzemních vod příslušnými nebezpečnými látkami.
HLAVA II
INTEGROVANÉ POVOLENÍ
Řízení o vydání integrovaného povolení
§ 3
Žádost o vydání integrovaného povolení
(1) Žádost o vydání integrovaného povolení (dále jen "žádost") podává provozovatel zařízení správnímu úřadu, který je místně příslušný k vydání integrovaného povolení (dále jen „úřad“)
a) v elektronické podobě, nebo
b) v listinné a elektronické podobě.
Řízení o vydání integrovaného povolení je zahájeno dnem, v němž byla žádost doručena úřadu, v případě podání uvedeném pod písmenem b) dnem, kdy byla úřadu doručena žádost v listinné podobě.
(2) V případě podání podle odstavce 1 písm. a) si může úřad v odůvodněných případech, zejména z technických důvodů, vyžádat podklady, které jsou součástí žádosti, v listinné podobě. Tento požadavek musí s odůvodněním a přiměřenou lhůtou sdělit žadateli do 20 dnů ode dne doručení žádosti. Po dobu vyřizování tohoto požadavku se řízení o vydání integrovaného povolení přerušuje.
(3) V případě podání podle odstavce 1 písm. b) může úřad v odůvodněných případech, zejména z technických a ekonomických důvodů, upustit od elektronické podoby mapových, obrazových nebo grafických podkladů, které jsou součástí žádosti.
(4) V případě podání žádosti podle odstavce 1 písm. b) nebo doplnění podkladů v listinné podobě podle odstavce 2 je rozhodující znění listinné podoby žádosti.
(5) Úřad do 20 dnů ode dne doručení žádosti ověří, zda žádost obsahuje všechny předepsané náležitosti (§ 4) a zda je zařízení v žádosti vymezeno v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem. Jestliže úřad nevyzve provozovatele zařízení v této lhůtě k doplnění žádosti, považuje se žádost za úplnou. Úřad může vyzvat provozovatele zařízení k doplnění kopií žádosti v listinné podobě nebo v elektronické podobě na elektronických nosičích dat podle počtu účastníků řízení a dotčených správních úřadů.
(6) Pokud úřad po uplynutí lhůty podle odstavce 5 v průběhu řízení dojde k závěru, že bez dalšího doplnění žádosti není možné pokračovat v řízení, vyzve provozovatele zařízení k jejímu doplnění. S doplněním žádosti musí být seznámeni všichni účastníci řízení.
§ 3a
Předběžná informace o žádosti
Před podáním žádosti úřad poskytne provozovateli zařízení na jeho žádost předběžnou informaci podle správního řádu29) o předepsaných náležitostech žádosti (§ 4) a o vymezení zařízení v žádosti v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.
§ 4
Obsah žádosti
(1) Žádost musí obsahovat
a) firmu nebo název, anebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo osoby, pokud je přiděleno,
b) jméno a příjmení, číslo občanského průkazu, není-li vydán, číslo dokladu, který jej nahrazuje, adresu místa trvalého pobytu, popřípadě adresu určenou pro doručování, je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, která není podnikatelem,
c) popis činnosti, identifikační údaje o umístění činnosti (obec, katastrální území, parcelní číslo, popř. označení stavby), popř. kategorii činnosti, pokud je uvedena v příloze č. 1 k tomuto zákonu, a určení hlavní činnosti,
d) stručné shrnutí údajů uvedených v písmenech a) až c), e) až l) a p) všeobecně srozumitelným způsobem,
e) popis surovin a pomocných materiálů, dalších látek a energií, které se v zařízení používají nebo jsou jím produkovány,
f) seznam a popis zdrojů emisí a zdrojů hluku, vibrací a neionizujícího záření a popis dalších vlivů zařízení, jejich vlastností, účinků na životní prostředí a zdraví lidí a předpokládaného množství emisí do jednotlivých složek životního prostředí,
g) charakteristiku stavu území (zejména popis stávající imisní situace a stávajícího stavu znečištění půdy a podzemních vod), kde je nebo má být zařízení umístěno, včetně vymezení základních střetů v území,
h) popis technologie a dalších technik k předcházení vzniku emisí, a kde to není možné, k omezení emisí znečišťujících životní prostředí,
i) popis opatření k předcházení vzniku, k přípravě opětovného použití, recyklaci a využití odpadů, které v zařízení vznikají,
j) popis dosavadních nebo uvažovaných opatření pro měření a monitorování emisí vypouštěných do životního prostředí,
k) porovnání stávajícího nebo uvažovaného zařízení s nejlepšími dostupnými technikami,
l) popis dalších plánovaných opatření k zajištění plnění povinností preventivního charakteru, jako například hospodárné využívání energie, předcházení haváriím8) a omezování jejich případných následků, vyloučení rizik případného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejícího ze zařízení po ukončení jeho činnosti v co největší možné míře,
m) návrh závazných podmínek provozu zařízení a jeho zdůvodnění (§ 13), včetně vyhodnocení souladu návrhu se závěry o nejlepších dostupných technikách, případně i včetně odborného posouzení (§ 14 odst. 5),
n) rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly vydány podle zvláštních právních předpisů,10) a podklady k nim, pokud mohou nahrazovat údaje uvedené v tomto odstavci,
o) podklady, které jsou vyžadovány pro vydání rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů podle zvláštních právních předpisů6) a integrované povolení je má nahradit, pokud již nejsou obsaženy v náležitostech uvedených pod písmeny a) až n),
p) přehled případných náhradních řešení k navrhovaným technikám a opatřením prověřených provozovatelem zařízení,
q) základní zprávu (§ 4a), pokud je provozovatel zařízení povinen zajistit její vypracování,
r) údaj o tom, zda provozovatel žádá o vydání integrovaného povolení před vydáním, nebo po vydání stavebního povolení, nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, podle zvláštního právního předpisu24).
(2) Úřad a příslušné správní úřady jsou povinny poskytovat provozovateli zařízení na jeho písemnou žádost dostupné informace o stavu životního prostředí v území dotčeném provozem zařízení.
(3) Prováděcí právní předpis stanoví vzor žádosti, rozsah a způsob jejího vyplnění.
§ 4a
Základní zpráva
(1) Pokud jsou v zařízení používány, vyráběny nebo ze zařízení vypouštěny nebezpečné látky, které mohou způsobit znečištění půdy a podzemních vod30) v místě zařízení, je provozovatel zařízení povinen zajistit vypracování základní zprávy a předložit základní zprávu úřadu ke schválení jako součást žádosti.
(2) Základní zpráva musí obsahovat informace, které jsou zapotřebí k určení stavu znečištění půdy a podzemních vod, aby bylo možno učinit kvantifikované srovnání se stavem při úplném ukončení provozu zařízení podle § 15a. Náležitosti základní zprávy stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Základní zprávu mohou zpracovávat pouze odborně způsobilé osoby podle § 3 zákona o geologických pracích31). Při zpracovávání základní zprávy postupují tyto odborně způsobilé osoby podle zákona o geologických pracích31).
(4) Pro zpracování základní zprávy lze využít dokumenty týkající se znečištění půdy a podzemních vod v místě zařízení, zpracované podle jiných právních předpisů32).
§ 5
Odborná podpora výkonu státní správy
Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) zajistí odbornou podporu výkonu státní správy v oblasti integrované prevence prostřednictvím jím řízené příspěvkové organizace (dále jen "agentura"). Ministerstvo zároveň rozšíří hlavní činnost této organizace v její zřizovací listině v souladu s větou první a rozšíří její organizační uspořádání o útvar integrované prevence.
§ 5a
Informační systém integrované prevence
(1) Informační systém integrované prevence je celostátní informační systém veřejné správy33), který spravuje ministerstvo, a je součástí jednotného informačního systému životního prostředí.
(2) Informační systém integrované prevence slouží k zajištění veškerých povinností vztahujících se ke zveřejňování informací a přístupu veřejnosti k informacím podle tohoto zákona.
(3) Ministerstvo metodicky řídí a koordinuje postup příslušných orgánů veřejné správy při zveřejňování údajů v informačním systému integrované prevence podle tohoto zákona.
(4) V informačním systému integrované prevence jsou pro účely zveřejnění vedeny tyto údaje:
a) stručné shrnutí údajů ze žádosti [§ 4 odst. 1 písm. d)],
b) Seznam odborně způsobilých osob včetně vydaných osvědčení o zápisu (§ 6 odst. 2),
c) jednotný zkušební řád a požadavky na rozsah odborných znalostí, jejichž prokázání je podmínkou zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob (§ 6 odst. 5),
d) vyjádření odborně způsobilé osoby (§ 11),
e) rozhodnutí o žádosti (§ 13 odst. 2 a 3), o změně integrovaného povolení (§ 19a odst. 4), o sloučení integrovaných povolení (§ 20a), o zrušení integrovaného povolení (§ 20 odst. 2) a o vynětí zařízení z režimu tohoto zákona (§ 20 odst. 3),
f) rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o žádosti (§ 13 odst. 11),
g) informace o udělených výjimkách z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami (§ 14 odst. 5),
h) ohlášené údaje o plnění podmínek integrovaného povolení (§ 16a odst. 1),
i) změny provozovatelů zařízení (§ 17),
j) úplná znění integrovaných povolení (§ 19a odst. 7),
k) zprávy o kontrolách (§ 20b odst. 9),
l) seznam zařízení, pro která bylo vydáno integrované povolení podle tohoto zákona, a jejich provozovatelů,
m) informace o závěrech o nejlepších dostupných technikách a referenčních dokumentech o nejlepších dostupných technikách,
n) informace o povinnostech České republiky vyplývajících z právních předpisů Evropské unie v oblasti integrované prevence a omezování znečištění1),
o) další informace z oblasti integrované prevence v rámci České republiky a Evropské unie.
(5) Údaje z informačního systému integrované prevence uvedené v odstavci 4 jsou zveřejňovány na internetových stránkách ministerstva.
(6) Údaje z informačního systému integrované prevence jsou využívány k plnění povinností České republiky vyplývajících z příslušných právních předpisů Evropské unie v oblasti integrované prevence a omezování znečištění1).
Odborně způsobilá osoba
§ 6
nadpis vypuštěn
(1) Odbornou způsobilostí se pro účely tohoto zákona rozumí pověření právnické osoby nebo fyzické osoby ministerstvem k poskytování odborných vyjádření podle § 11, a to zapsáním do Seznamu odborně způsobilých osob podle odstavce 2.
(2) Ministerstvo po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem zemědělství podle oblasti jejich působnosti zapíše s uvedením věcně vymezeného rozsahu odborné způsobilosti do Seznamu odborně způsobilých osob právnickou osobu nebo fyzickou osobu, která prokáže způsobilost podle odstavců 3 a 4 (dále jen „odborně způsobilá osoba“). O provedení tohoto zápisu vydá ministerstvo odborně způsobilé osobě osvědčení. Seznam odborně způsobilých osob ministerstvo zveřejňuje ve Věstníku ministerstva a prostřednictvím informačního systému integrované prevence. Pokud fyzická nebo právnická osoba nebyla na základě žádosti podle odstavce 3 zapsána do Seznamu odborně způsobilých osob, ministerstvo ji o tom sdělením uvědomí do 15 dnů ode dne zjištění skutečnosti, na jejímž základě zápis nebyl proveden.
(3) K žádosti fyzické nebo právnické osoby o zapsání do Seznamu odborně způsobilých osob musí být doloženy podklady, ze kterých vyplývá
a) dostatečná odborná úroveň pro danou kategorii činnosti, zejména v oblasti integrované prevence a omezování znečištění a nejlepších dostupných technik,
b) dostatečné technické, administrativní a organizační zázemí,
c) nezbytný počet zaměstnanců s odbornou praxí, s odpovídajícím vysokoškolským vzděláním, znalostmi a schopnostmi, jde-li o právnickou osobu, nebo odborná praxe v oboru, odpovídající vysokoškolské vzdělání, znalosti a schopnosti, jde-li o fyzickou osobu,
d) kategorie činností podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, pro něž je žádáno o zápis do Seznamu odborně způsobilých osob,
e) bezúhonnost fyzické osoby nebo zaměstnanců právnické osoby podle písmene c).
(4) Fyzickou nebo právnickou osobu lze zapsat do Seznamu odborně způsobilých osob pouze ze předpokladu, že fyzická osoba nebo zaměstnanci právnické osoby uvedení v odstavci 3 písm. c) prokázali odborné znalosti z oblastí v působnosti tohoto zákona, zejména použití nejlepších dostupných technik, použití emisních limitů, používaných technik a jejich dopadů na životní prostředí, a rovněž znalostí právních předpisů upravujících ochranu životního prostředí v rozsahu příslušných kategorií činností a souvisejících aspektů technické ochrany životního prostředí. Odborné znalosti jsou prokazovány zkouškou před příslušnou komisí složenou ze zástupců ministerstva, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zemědělství.
(5) Ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství podle oblasti jejich působnosti vypracuje podrobnější požadavky na rozsah odborných znalostí, jejichž prokázání je podmínkou zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob, pro jednotlivé kategorie činností podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Tyto požadavky a jednotný zkušební řád ministerstvo zveřejní prostřednictvím informačního systému integrované prevence.
(6) Za bezúhonnou se považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena za trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s činností odborně způsobilé osoby podle tohoto zákona. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů ne starším než 3 měsíce. Ministerstvo si za účelem doložení bezúhonnosti vyžádá podle jiného právního předpisu34) výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. U cizinců je dokladem o bezúhonnosti obdobný doklad státu, jehož je cizinec státním občanem nebo v němž má trvalé bydliště, nebo čestné prohlášení v případě, že stát, jehož je občanem, takový doklad nevydává. Při uznání dokladu o bezúhonnosti, který vydal příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, se postupuje podle zvláštního právního předpisu35).
(7) Odborně způsobilá osoba má povinnost vykonávat činnost, k níž je pověřena, tak, aby nedošlo ke střetu zájmů, nesmí zejména poskytovat vyjádření podle § 11 u zařízení, které sama provozuje nebo které provozuje osoba jí ovládaná nebo ji ovládající, nebo u zařízení, pro které se podílela na vypracování žádosti.
(8) Odborně způsobilá osoba je povinna oznámit ministerstvu změnu údajů uvedených v osvědčení o provedení zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.
§ 6a
(1) Zápis do Seznamu odborně způsobilých osob je platný na dobu určitou, nejdéle na dobu 5 let. Žádost o zápis do Seznamu odborně způsobilých osob lze podat opakovaně.
(2) Platnost zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob se prodlužuje nejdéle o dalších 5 let, pokud odborně způsobilá osoba nadále splňuje podmínky pro výkon činnosti odborně způsobilé osoby podle tohoto zákona a požádá o prodloužení platnosti zápisu alespoň 6 měsíců před uplynutím stanovené doby jeho platnosti. Ministerstvo o prodloužení zápisu vydá odborně způsobilé osobě osvědčení. Odborně způsobilá osoba, které nebyl zápis prodloužen, může znovu požádat o prodloužení zápisu nejdříve po uplynutí 1 roku.
(3) V případě zveřejnění nového referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách, nových závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo jejich změn může ministerstvo po dohodě s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem průmyslu a obchodu provést ověření odborné způsobilosti u všech odborně způsobilých osob zapsaných v Seznamu odborně způsobilých osob s rozsahem odborné způsobilosti, který zahrnuje danou kategorii činností podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Odborná způsobilost je ověřována zkouškou před příslušnou komisí složenou ze zástupců ministerstva, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zemědělství. Odborně způsobilé osoby jsou povinny prokázat odborné znalosti z oblastí v působnosti tohoto zákona ve vazbě na zveřejněné dokumenty uvedené ve větě první. Ministerstvo písemně sdělí dotčeným odborně způsobilým osobám termín zkoušky alespoň 30 dnů předem.
(4) Odborně způsobilá osoba je povinna podrobit se kontrole výkonu činnosti. Kontrolu odborně způsobilých osob provádí ministerstvo ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem zemědělství podle oblasti jejich působnosti.
(5) Ministerstvo vymaže odborně způsobilou osobu ze Seznamu odborně způsobilých osob, pokud tato osoba
a) zanikne, jde-li o právnickou osobu, nebo zemře či je prohlášena za mrtvou, jde-li o fyzickou osobu,
b) pozbude odbornou způsobilost podle § 6 odst. 3,
c) poruší opakovaně nebo závažným způsobem povinnost uvedenou v § 6 odst. 7,
d) při ověření odborné způsobilosti podle odstavce 3 neprokáže požadované odborné znalosti, nebo
e) při kontrole výkonu činnosti podle odstavce 4 jsou zjištěny závažné nedostatky.
(6) O výmazu ze Seznamu odborně způsobilých osob z důvodů podle odstavce 5 písm. b) až e) ministerstvo současně sdělením uvědomí odborně způsobilou osobu, které se provedený výmaz týká.
(7) Odborně způsobilá osoba, která byla vymazána ze Seznamu odborně způsobilých osob na základě odstavce 5 písm. c) až e), může opětovně podat žádost o zápis do Seznamu odborně způsobilých osob pro tutéž kategorii činnosti podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu nejdříve po uplynutí 3 let ode dne jejího výmazu ze Seznamu odborně způsobilých osob.
§ 6b
(1) Odborná vyjádření podle § 11 může na území České republiky dočasně poskytovat také právnická osoba, pokud prokáže, že
a) byla založena podle práva jiného členského státu Evropské unie a má své sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo podnikatelské činnosti na území jiného členského státu Evropské unie a
b) je držitelem oprávnění k výkonu činnosti, k níž je podle tohoto zákona pověřována odborně způsobilá osoba, podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.
(2) Odborná vyjádření podle § 11 může na území České republiky dočasně poskytovat také fyzická osoba, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie, pokud prokáže, že
a) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie a
b) je držitelem oprávnění k výkonu činnosti, k níž je podle tohoto zákona pověřována odborně způsobilá osoba, podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.
(3) Doklady o splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) a b) nebo odstavce 2 písm. a) a b) jsou tyto osoby povinny předložit ministerstvu před zahájením činnosti uvedené v § 11. Pro činnosti těchto osob platí obdobně § 6 odst. 7.
§ 7
Účastníci řízení
(1) Účastníky řízení o vydání integrovaného povolení jsou vždy
a) provozovatel zařízení,
b) vlastník zařízení, není-li provozovatelem zařízení,
c) obec, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno,
d) kraj, na jehož území je nebo má být zařízení umístěno,
e) občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské svazy nebo hospodářské komory, jejichž předmětem činnosti je prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů,12) dále obce nebo kraje, na jejichž území může toto zařízení ovlivnit životní prostředí, pokud se jako účastníci písemně přihlásily úřadu do 8 dnů ode dne zveřejnění stručného shrnutí údajů ze žádosti podle § 8.
(2) Za účastníka řízení se považuje také ten, kdo by jím byl podle zvláštních právních předpisů,6) není-li již jeho postavení účastníka vymezeno v odstavci 1.
§ 8
Rozeslání žádosti a její zveřejnění
(1) Úřad do 7 dnů ode dne, kdy žádost shledá úplnou, ji zašle k vyjádření
a) účastníkům řízení, kromě provozovatele zařízení, který žádost podal,
b) příslušným správním úřadům, které vykonávají působnost podle zvláštních právních předpisů6) a jejichž správní akty se nahrazují vydáním integrovaného povolení,
c) státu, jehož životní prostředí může být významně nepříznivě ovlivněno provozem zařízení, (dále jen "dotčený stát").
(2) Úřad současně ve lhůtě podle odstavce 1 prostřednictvím informačního systému integrované prevence na své úřední desce a na úřední desce obce, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno, zajistí zveřejnění stručného shrnutí údajů podle § 4 odst. 1 písm. d) a informaci o tom, kdy a kde lze do žádosti nahlížet, pořizovat si z ní výpisy, opisy, popřípadě kopie. Úřad a obec tyto informace vyvěsí na svých úředních deskách na dobu 30 dnů. V této lhůtě může každý zaslat úřadu své vyjádření k žádosti. V pochybnostech se za den zahájení zveřejnění považuje den, v němž úřad zveřejnil stručné shrnutí údajů podle § 4 odst. 1 písm. d) prostřednictvím informačního systému integrované prevence
(3) Úřad dále postoupí žádost dotčenému státu ke zveřejnění, přičemž postupuje v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
(4) Úřad je povinen zabezpečit ochranu obchodního tajemství, osobních údajů a dalších údajů chráněných podle zvláštních právních předpisů,13) pokud jsou tyto údaje jako chráněné v žádosti označeny. Takto nelze označit údaje podle § 4 odst. 1 písm. a), b), c), d), f) a m).
§ 9
Vyjádření příslušných správních úřadů a účastníků řízení
(1) Příslušný správní úřad zašle úřadu nejpozději do 30 dnů po obdržení žádosti své vyjádření, které musí obsahovat zejména zhodnocení návrhu závazných podmínek k provozu zařízení, popřípadě návrh dalších závazných podmínek, které navrhuje zahrnout do integrovaného povolení.
(2) Vyjádření příslušných správních úřadů zasílaná úřadu nejsou správními rozhodnutími.
(3) Účastníci řízení mohou zaslat úřadu svá vyjádření ve lhůtě uvedené v odstavci 1.
(4) K vyjádřením zaslaným po lhůtě uvedené v odstavci 1 úřad nepřihlíží.
§ 10
Vyjádření dotčeného státu
Pokud dotčený stát požádá o projednání svého vyjádření k podané žádosti, postupuje úřad v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. O dobu projednávání žádosti s dotčeným státem se lhůty pro vydání integrovaného povolení stanovené tímto zákonem prodlužují.
§ 11
Vyjádření odborně způsobilé osoby
(1) Úřad si může k posouzení žádosti vyžádat zpracování odborného vyjádření k aplikaci nejlepších dostupných technik nebo ve zvláště složitých případech k celé žádosti. Odborné vyjádření může zpracovávat pouze odborně způsobilá osoba podle § 6. O tomto postupu informuje úřad neprodleně účastníky řízení.
(2) Vyjádření odborně způsobilé osoby k použití nejlepších dostupných technik musí minimálně obsahovat
a) porovnání zařízení s nejlepšími dostupnými technikami,
b) posouzení návrhu závazných podmínek provozu zařízení včetně vyhodnocení jejich souladu se závěry o nejlepších dostupných technikách a jejich technické splnitelnosti a
c) vyhodnocení odborného posouzení podle § 14 odst. 5, pokud bylo předloženo, v případech podle § 14 odst. 6 a 7 stanovisko k určení nejlepších dostupných technik.
(3) Odborně způsobilá osoba zašle odborné vyjádření úřadu do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržela. Pokud úřad neshledá důvody k vrácení vyjádření k dopracování, do 5 pracovních dnů od jeho obdržení jej zveřejní prostřednictvím informačního systému integrované prevence a na své úřední desce po dobu 15 dnů.
(4) Úřad může odborné vyjádření vrátit odborně způsobilé osobě k dopracování do 5 pracovních dnů od jeho obdržení. Odborně způsobilá osoba vyjádření dopracuje podle pokynů úřadu do 10 dnů ode dne, kdy jí bylo vráceno. Dopracované odborné vyjádření úřad zveřejní neprodleně po jeho obdržení způsobem podle odstavce 3.
§ 12
Ústní jednání o žádosti
(1) Úřad může po uplynutí lhůty podle § 9 odst. 1 nebo 3 nebo v případě postupu podle § 11 odst. 1 po obdržení odborného vyjádření nařídit k projednání žádosti ústní jednání. K ústnímu jednání úřad může přizvat kromě účastníků řízení též odborně způsobilou osobu, Českou inspekci životního prostředí (dále jen "inspekce") a příslušné správní úřady. Úřad nařídí ústní jednání vždy, požádá-li o to účastník řízení. Vyžádal-li si úřad k posouzení žádostí zpracování odborného vyjádření, může se ústní jednání konat až po uplynutí doby, po kterou bylo odborné vyjádření zveřejněno na úřední desce úřadu podle § 11 odst. 3.
(2) Účastník řízení může požádat o provedení ústního jednání ve lhůtě pro zaslání vyjádření podle § 9 odst. 1 a 3 nebo v případě vyžádání odborného vyjádření ve lhůtě pro jeho zaslání úřadu podle § 11 odst. 3.
§ 13
Rozhodnutí o žádosti
(1) Úřad o žádosti provozovatele zařízení rozhodne ve lhůtě do 45 dnů ode dne uplynutí lhůty podle § 9 odst. 1. Využije-li úřad postup podle § 11, pak lhůta pro rozhodnutí o žádosti běží ode dne obdržení odborného vyjádření.
(2) Pokud po projednání žádosti úřad zjistí, že záměr provozovatele zařízení uvedený v jeho žádosti nesplňuje požadavky tohoto zákona a zvláštních právních předpisů6) nebo že závazné podmínky navržené pro provoz zařízení jsou z technických důvodů nesplnitelné, žádost o vydání integrovaného povolení zamítne.
(3) Nejsou-li dány důvody pro zamítnutí žádosti podle odstavce 2, úřad na podkladě výsledků projednání žádosti vydá integrované povolení, které kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje:
a) firmu nebo název, anebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo osoby, pokud je přiděleno, je-li provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem,
b) jméno a příjmení, číslo občanského průkazu, není-li vydán, číslo dokladu, který jej nahrazuje, trvalý pobyt, je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, která není podnikatelem,
c) popis zařízení a popis umístění zařízení,
d) podmínky provozu zařízení, dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek (dále jen "závazné podmínky provozu"),
e) výčet rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů6), které se nahrazují integrovaným povolením.
(4) V závazných podmínkách provozu podle odstavce 3 písm. d) úřad stanoví
a) emisní limity (§ 14),
b) opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti a podmínky zajišťující při úplném ukončení provozu zařízení navrácení místa provozu zařízení do stavu v souladu s požadavky § 15a,
c) podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady a opatření ke sledování odpadů, které v zařízení vznikají,
d) podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a ochranu životního prostředí, zejména ochranu ovzduší, půdy, podzemních a povrchových vod,
e) další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí, které úřad shledá nezbytnými s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení,
f) opatření pro hospodárné využívání surovin a energie,
g) opatření pro předcházení haváriím8) a omezování jejich případných následků,
h) postupy nebo opatření pro provoz týkajících se situací odlišných od podmínek běžného provozu (například uvedení zařízení do provozu, zkušební provoz podle zvláštního právního předpisu24), poruchy zařízení, krátkodobá přerušení a definitivní ukončení provozu zařízení),
i) způsob monitorování emisí technická opatření k monitorování emisí, včetně specifikace metodiky měření, včetně jeho frekvence, vedení záznamů o monitorování; v případě použití postupu podle § 14 odst. 4 písm. b) též požadavek, aby výsledky monitorování emisí byly k dispozici pro shodná časová období a referenční podmínky jako v případě úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami,
j) opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění či znečištění překračujícího hranice států a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku,
k) postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení včetně povinnosti předkládat úřadu pravidelně alespoň jednou za rok výsledky monitorování emisí a další požadované údaje, které úřadu umožní kontrolu plnění podmínek integrovaného povolení; v případě použití postupu podle § 14 odst. 4 písm. b) též shrnutí výsledků monitorování emisí umožňující srovnání s úrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami,
l) postupy a požadavky na pravidelnou údržbu zařízení a postupy k zabránění emisím do půdy a podzemních vod a způsoby monitorování půdy a podzemních vod v souvislosti s příslušnými nebezpečnými látkami, které se mohou na daném místě vyskytovat, a s ohledem na možnost znečištění půdy a podzemních vod v místě zařízení,
m) podmínky pro posouzení dodržování emisních limitů; tyto podmínky mohou být nahrazeny odkazem na jiné právní předpisy36).
(5) Součástí odůvodnění integrovaného povolení je i vypořádání připomínek k žádosti obsažených ve vyjádřeních podaných podle § 8 až 11, a to v plném rozsahu. Úřad v odůvodnění integrovaného povolení rovněž uvede, na základě jakých závěrů o nejlepších dostupných technikách a referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách byly uloženy závazné podmínky provozu. V případě udělení výjimky z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami podle § 14 odst. 5 musí odůvodnění integrovaného povolení obsahovat konkrétní důvody pro udělení této výjimky, včetně závěrů odborného posouzení, a odůvodnění závazných podmínek provozu stanovených na základě udělené výjimky.
(6) Závazné podmínky provozu uložené úřadem podle odstavce 4 musí vždy zahrnovat podmínky, postupy a opatření, které by jinak byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů,6) podle kterých by byla vydána rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které se nahrazují integrovaným povolením. Tato rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy nelze po vydání integrovaného povolení vydat podle zvláštních právních předpisů6).
(7) Pokud se důvody odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o žádosti týkají použití nejlepších dostupných technik v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu nebo Ministerstva zemědělství, případně dalších technických aspektů provozu zařízení souvisejících s těmito nejlepšími dostupnými technikami, zašle ministerstvo odvolání nebo rozklad a kopii žádosti k vydání integrovaného povolení včetně tohoto rozhodnutí Ministerstvu průmyslu a obchodu nebo Ministerstvu zemědělství podle oblasti jejich působnosti k posouzení, zda došlo k pochybení při použití příslušných závěrů o nejlepších dostupných technikách a referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách při stanovení závazných podmínek provozu. Tyto ústřední správní úřady zašlou své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení odvolání nebo rozkladu proti vydanému rozhodnutí. Tato vyjádření jsou podkladem pro vydání rozhodnutí ministerstva nebo ministra životního prostředí o odvolání nebo rozkladu.
(8) Pokud se důvody odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o žádosti týkají podmínek souvisejících s ochranou veřejného zdraví, zašle ministerstvo odvolání nebo rozklad a kopii žádosti k vydání integrovaného povolení včetně tohoto rozhodnutí Ministerstvu zdravotnictví, které se k odvolání nebo rozkladu vyjádří z hlediska ochrany veřejného zdraví. Ministerstvo zdravotnictví zašle své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení odvolání nebo rozkladu proti vydanému rozhodnutí. Toto vyjádření je podkladem pro vydání rozhodnutí ministerstva nebo ministra životního prostředí o odvolání nebo rozkladu.
(9) Rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 úřad do 5 dnů ode dne nabytí právní moci zveřejní prostřednictvím informačního systému integrované prevence a na své úřední desce po dobu 30 dnů zveřejní informaci o tom, kdy a kde lze do rozhodnutí nahlédnout. Pokud byla žádost projednána podle § 10, uvědomí úřad o rozhodnutí podle odstavce 2 nebo 3 dotčený stát.
(10) Krajský úřad je povinen zaslat ministerstvu tato rozhodnutí do 7 dnů ode dne nabytí právní moci těchto rozhodnutí.
(11) Bylo-li rozhodnutím o odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o žádosti podle odstavce 2 nebo 3 řízení skončeno, zveřejní ministerstvo rozhodnutí o odvolání nebo rozkladu do 5 dnů ode dne jeho nabytí právní moci prostřednictvím informačního systému integrované prevence.
Způsob stanovení závazných podmínek provozu
§ 14
(1) Úřad stanoví emisní limity pro znečišťující látky uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu, pokud jsou ze zařízení vypouštěny, a další emisní limity, které se stanovují na základě jiných právních předpisů.6) Úřad může též stanovit emisní limity pro jiné skupiny nebo kategorie znečišťujících látek a příslušné limity pro hluk, vibrace a neionizující záření37). Vztahují-li se na zařízení ustanovení zvláštního právního předpisu,14a) úřad stanoví emisní limity pro tyto skleníkové plyny jen tehdy, je-li to nezbytné k zabránění závažného znečišťování v místě provozu. Emisní limity mohou být doplněny nebo nahrazeny ekvivalentními parametry nebo jinými technickými opatřeními, která zajistí rovnocennou úroveň ochrany životního prostředí.
(2) Emisní limity pro znečišťující látky a příslušné limity pro vibrace, hluk, teplo nebo jiné formy neionizujícího záření se vztahují obvykle k místu, kde emise vycházejí ze zařízení. K ředění před místem, kde emise opouští zařízení, se při stanovení emisních limitů nepřihlíží. V případě výpustí odpadních vod do kanalizace úřad při určování emisního limitu příslušného zařízení může přihlédnout k čisticímu efektu čistírny odpadních vod za předpokladu, že je zaručena rovnocenná úroveň ochrany životního prostředí jako celku2) a že výsledkem není větší znečištění životního prostředí.
(3) Při stanovení závazných podmínek provozu, zejména emisních limitů, úřad vychází z nejlepších dostupných technik a použije závěry o nejlepších dostupných technikách, aniž by však předepisoval použití jakékoli konkrétní metody či technologie. Takto stanovené závazné podmínky provozu nesmí být mírnější než podmínky provozu, které by jinak byly stanoveny podle zvláštních právních předpisů.6)
(4) Úřad stanoví emisní limity, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o nejlepších dostupných technikách, a to jedním z těchto způsobů
a) stanovením emisních limitů, které nepřekračují úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami; tyto emisní limity jsou vyjádřeny za stejné období jako úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami nebo za období kratší a za totožných referenčních podmínek, nebo
b) stanovením jiných emisních limitů, než jsou hodnoty uvedené v písmeni a), pokud jde o hodnoty, období a referenční podmínky.
Použije-li se postup podle písmene b), úřad nejméně jednou ročně posoudí výsledky monitorování emisí s cílem zajistit, aby emise za běžných provozních podmínek nepřekračovaly úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami.
(5) Úřad může v konkrétních případech stanovit mírnější emisní limity, než je stanoveno v odstavci 4. Postup lze použít, pouze pokud odborné posouzení předložené provozovatelem prokáže, že v jeho důsledku nedojde k závažnému znečištění životního prostředí, celkově bude dosaženo vysoké úrovně ochrany životního prostředí a že by dosažení úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v závěrech o nejlepších dostupných technikách vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí, a to z důvodů
a) zeměpisné polohy daného zařízení nebo místních podmínek životního prostředí, nebo
b) technické charakteristiky daného zařízení.
Náležitosti obsahu odborného posouzení stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Stanoví-li úřad závazné podmínky provozu na základě nejlepších dostupných technik, které nejsou popsány v žádných příslušných závěrech o nejlepších dostupných technikách, postupuje tak, aby
a) byly parametry dotyčné techniky určeny se zvláštním přihlédnutím ke kritériím uvedeným v příloze č. 2 a
b) byly splněny požadavky stanovené v odstavcích 1 až 5.
Neobsahují-li příslušné závěry o nejlepších dostupných technikách hodnoty emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, musí použitá technika zajišťovat míru ochrany životního prostředí rovnocennou nejlepším dostupným technikám popsaným v závěrech o nejlepších dostupných technikách.
(7) Nevztahují-li se žádné závěry o nejlepších dostupných technikách na činnosti nebo typ výrobního procesu prováděné v zařízení nebo nezabývají-li se žádné závěry o nejlepších dostupných technikách všemi možnými dopady činnosti nebo procesu na životní prostředí, stanoví úřad závazné podmínky provozu na základě nejlepších dostupných technik, které po projednání s provozovatelem zařízení určí pro dotyčné činnosti nebo procesy, přičemž zvláštní pozornost věnuje kritériím uvedeným v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(8) Při stanovení požadavků na monitorování emisí úřad vychází z požadavků na monitorování, které jsou popsány v závěrech o nejlepších dostupných technikách, pokud existují. Úřad stanoví minimální frekvenci monitorování tak, aby bylo zajištěno pravidelné monitorování půdy alespoň jedenkrát za 10 let a pravidelné monitorování podzemních vod jedenkrát za 5 let, není-li toto monitorování založeno na systematickém hodnocení rizika znečištění.
(9) Úřad může ke zkoušení a použití nově vznikajících technik udělit dočasnou výjimku z emisních limitů stanovených podle odstavců 3 až 7 v celkové délce nepřesahující 9 měsíců, je-li po uplynutí uvedené lhůty používání techniky buď zastaveno, nebo se při činnosti dosáhne alespoň úrovně emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami.
(10) Do přijetí rozhodnutí podle čl. 13 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o závěrech o nejlepších dostupných technikách na úrovni Evropské unie se pro účely stanovení závazných podmínek provozu použijí závěry o nejlepších dostupných technikách z referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách přijatých Evropskou komisí před 6. lednem 2011, s výjimkou emisních limitů podle odstavců 4 a 5.
§ 15
(1) Úřad v integrovaném povolení stanoví provozovateli zařízení, který nemůže dosáhnout s použitím nejlepších dostupných technik standard kvality životního prostředí, povinnost uskutečnit dodatečné podmínky ke splnění standardu kvality životního prostředí, například podmínky omezující provoz zařízení v určitou denní dobu.
(2) Úřad stanoví v integrovaném povolení v případě, kdy je standard kvality životního prostředí mírnější, než jsou požadavky, které se obvykle dosahují s použitím nejlepší dostupné techniky, závazné podmínky provozu tak, aby odpovídaly možnosti použití nejlepších dostupných technik.
(3) Úřad může v případě, že některý z požadavků standardu kvality životního prostředí lze v místních podmínkách splnit jen tehdy, dojde-li k nedodržení jiného požadavku standardu kvality životního prostředí, zohlednit tuto skutečnost v integrovaném povolení za předpokladu, že bude dosaženo účelu tohoto zákona podle § 1.
§ 15a
Ukončení provozu zařízení
(1) Závazné podmínky provozu týkající se úplného ukončení provozu zařízení stanoví úřad v integrovaném povolení tak, aby bylo zajištěno dodržení odstavců 2 až 5.
(2) Ukončení provozu zařízení nesmí být spojeno s ohrožením životního prostředí a s rizikem vyšší úrovně znečištění. Provozovatel zařízení je vždy povinen uvést místo provozu zařízení do stavu, který nebude představovat žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí.
(3) Při úplném ukončení provozu zařízení posoudí provozovatel zařízení zejména stav znečištění půdy a podzemních vod nebezpečnými látkami používanými, vyráběnými nebo vypouštěnými daným zařízením. Pokud zařízení oproti stavu uvedenému v základní zprávě způsobilo významné znečištění půdy nebo podzemních vod těmito nebezpečnými látkami, učiní provozovatel zařízení kroky nezbytné k odstranění znečištění tak, aby bylo dané místo uvedeno do stavu popsaného v základní zprávě. Za tímto účelem lze zohlednit technickou proveditelnost takových opatření.
(4) Provozovatel zařízení po úplném ukončení provozu zařízení v případě, že znečištění půdy a podzemních vod v daném místě představuje významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí v důsledku povolených činností prováděných provozovatelem zařízení před schválením základní zprávy, přijme nezbytná opatření k odstranění, regulaci, izolaci nebo snížení množství příslušných nebezpečných látek tak, aby dané místo přestalo uvedené riziko představovat. Přitom je nutno zohlednit současný nebo budoucí schválený způsob využívání daného místa a charakteristiku stavu území, kde je zařízení umístěno.
(5) Pokud se na provozovatele zařízení nevztahuje povinnost vypracovat základní zprávu, učiní provozovatel zařízení po úplném ukončení provozu zařízení nezbytná opatření k odstranění, regulaci, izolaci nebo snížení množství nebezpečných látek tak, aby dané místo již v důsledku znečištění půdy a podzemních vod způsobeného povolenými činnostmi nepředstavovalo žádné významné riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Přitom je nutno zohlednit současný nebo budoucí schválený způsob využívání daného místa a charakteristiku stavu území, kde je zařízení umístěno.
§ 16
Základní povinnosti provozovatele zařízení
(1) Provozovatel zařízení je povinen
a) provozovat zařízení v souladu s integrovaným povolením vydaným podle tohoto zákona, včetně podmínek provozu zařízení stanovených v provozních řádech a dalších dokumentech schválených v rámci integrovaného povolení,
b) ohlásit úřadu každou plánovanou změnu v užívání, způsobu provozu nebo rozsahu zařízení, která by mohla mít důsledky pro životní prostředí,
c) předcházet výskytu havárií, neprodleně hlásit úřadu a inspekci všechny mimořádné události, havárie zařízení a havarijní úniky8) znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí, které mají závažné dopady na životní prostředí, a porušení závazných podmínek provozu stanovených v integrovaném povolení,
d) v případech mimořádných událostí, havárií zařízení a havarijních úniků8) znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí, které mají závažné dopady na životní prostředí, neprodleně přijmout opatření k omezení dopadů na životní prostředí a k zamezení dalších možných mimořádných událostí nebo havárií,
e) v případě porušení závazných podmínek provozu neprodleně přijmout opatření, která zajistí v nejkratší možné době nápravu stavu způsobeného porušením těchto podmínek,
f) vést evidenci údajů o plnění podmínek integrovaného povolení v souladu s § 16a odst. 2.
(2) Provozovatel zařízení nesmí bez platného integrovaného povolení zařízení provozovat. Tím nejsou dotčena ustanovení § 42 až 44.
§ 16a
Plnění podmínek integrovaného povolení
(1) Provozovatel zařízení je povinen každoročně předávat úřadu v elektronické podobě zprávu s údaji o plnění podmínek integrovaného povolení v rozsahu stanoveném úřadem v integrovaném povolení podle § 13 odst. 4 písm. k) (dále jen „zpráva o plnění podmínek integrovaného povolení“). Pokud provozovatel zařízení ohlásil některé shodné údaje požadované k doložení plnění podmínek integrovaného povolení v rámci plnění ohlašovacích povinností podle jiných právních předpisů38) prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí39) nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí, postačí uvést odkaz na tyto údaje.
(2) Pro účely ohlašování podle odstavce 1 je provozovatel zařízení povinen vést evidenci údajů o plnění podmínek integrovaného povolení a uchovávat tuto evidenci po dobu 5 let. Při vedení evidence o plnění podmínek integrovaného povolení lze využít i údaje shromažďované na základě jiných právních předpisů38).
(3) Ke kontrole plnění podmínek integrovaného povolení mohou příslušné správní orgány využít i údaje ohlášené provozovatelem zařízení na základě jiných právních předpisů38) prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí39) nebo prostřednictvím datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(4) Vzor zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení stanoví prováděcí právní předpis.
nadpis zrušen
§ 17
Přechod integrovaného povolení
Práva a povinnosti z integrovaného povolení přecházejí na právního nástupce provozovatele zařízení a jsou pro něj závazné. Právní nástupce je povinen oznámit přechod integrovaného povolení úřadu do 15 dnů ode dne účinnosti převodu nebo přechodu práv a povinností podle zvláštního právního předpisu.13)
§ 18
Přezkum závazných podmínek integrovaného povolení
(1) Úřad provede alespoň každých 8 let přezkum, zda nedošlo ke změně okolností, které mohou vést ke změně závazných podmínek integrovaného povolení.
(2) Úřad vždy přezkoumá závazné podmínky integrovaného povolení,
a) má-li za to, že došlo k závažnému porušení podmínek integrovaného povolení,
b) zjistí-li, že provozní bezpečnost procesu nebo činnosti zařízení vyžaduje, aby bylo použito jiné techniky,
c) vyžaduje-li to změna emisních limitů nebo standardů kvality životního prostředí provedená na základě jiných právních předpisů6), nebo jiná změna zvláštních právních předpisů6), která může mít vliv na závazné podmínky provozu stanovené v integrovaném povolení,
d) je-li znečištění životního prostředí v důsledku provozu zařízení tak značné, že významně přesahuje standard kvality životního prostředí a nelze se k němu přiblížit jinak než změnou závazných podmínek provozu zařízení, nebo
e) použije-li úřad při stanovování emisních limitů postup podle § 14 odst. 4 písm. b) a výsledky monitorování prokáží, že emise za běžných provozních podmínek překračovaly úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami.
(3) Úřad provede přezkum všech závazných podmínek integrovaného povolení, je-li zveřejněno rozhodnutí o závěrech o nejlepších dostupných technikách pro hlavní činnost zařízení podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Při přezkumu se zohlední všechny nové nebo aktualizované závěry o nejlepších dostupných technikách použitelné pro dané zařízení, které byly přijaty na úrovni Evropské unie podle čl. 13 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU od udělení povolení nebo jeho posledního přezkumu. Úřad na základě provedeného přezkumu zajistí, aby do 4 let od zveřejnění příslušných závěrů o nejlepších dostupných technikách byly závazné podmínky integrovaného povolení v souladu se závěry o nejlepších dostupných technikách a aby provozovatel zařízení byl povinen tyto podmínky dodržovat.
(4) Pokud se na zařízení nevztahují žádné závěry o nejlepších dostupných technikách, úřad vždy přezkoumá závazné podmínky integrovaného povolení, umožňuje-li vývoj v oblasti nejlepších dostupných technik významné snížení emisí.
(5) Byla-li pro zařízení udělena výjimka z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami podle § 14 odst. 5, je úřad povinen posoudit důvodnost udělení této výjimky v rámci každého přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení, s výjimkou přezkumu prováděného na základě odstavce 2 písm. c), není-li jeho důvodem změna emisních limitů nebo standardů kvality životního prostředí provedená z důvodu jiné změny zvláštních právních předpisů6), která může mít vliv na závazné podmínky provozu stanovené v integrovaném povolení, a přezkumu prováděného na základě odstavce 6.
(6) Úřad může provést přezkum podmínek integrovaného povolení
a) na základě ohlášení změny v zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b),
b) na základě podnětu inspekce nebo krajské hygienické stanice, nebo
c) je-li v místě provozu zařízení dlouhodobě překračován standard kvality životního prostředí.
(7) Přezkum závazných podmínek integrovaného povolení se provádí šetřením v místě provozu zařízení nebo přezkumem podkladů předložených provozovatelem zařízení, případně jiných podkladů souvisejících se závaznými podmínkami integrovaného povolení. Zaměstnanci úřadu se při přezkumné činnosti prokazují služebním průkazem, který je současně dokladem o jejich pověření k provedení přezkumu.
(8) O plánovaných přezkumech, o výsledcích provedených přezkumů, uložených pokutách a opatřeních k nápravě informuje úřad neprodleně inspekci a krajskou hygienickou stanici. Úřad též může inspekci a krajskou hygienickou stanici přizvat k přezkumu.
(9) Na výkon přezkumné činnosti se vztahuje zákon o kontrole, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak42).
(10) Úřad při přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení použije relevantní informace získané z monitorování nebo kontrol provedených podle tohoto zákona.
(11) Provozovatel zařízení je povinen na žádost úřadu předložit veškeré informace, které jsou nezbytné k přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení, včetně výsledků monitorovaní emisí a jiných údajů umožňujících srovnání provozu zařízení s nejlepšími dostupnými technikami popsanými v příslušných závěrech o nejlepších dostupných technikách a s úrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami.
§ 19
Na základě přezkumu podle § 18 je úřad oprávněn
a) uložit provozovateli zařízení provést v přiměřené lhůtě opatření k nápravě podle § 19b odst. 1,
b) v případě zjištění, že zařízení je provozováno v rozporu s podmínkami integrovaného povolení, rozhodovat o přestupcích podle § 37,
c) vyzvat provozovatele zařízení v přiměřené lhůtě stanovené úřadem k podání žádosti o změnu integrovaného povolení podle § 19a odst. 1,
d) vydat provozovateli zařízení rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části podle § 19b odst. 3 až 5,
e) zahájit z moci úřední řízení o změně integrovaného povolení podle § 19a odst. 3.
§ 19a
Řízení o změně integrovaného povolení
(1) Dojde-li úřad na základě ohlášení plánované změny zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo na základě přezkumu podle § 18 a 19 k závěru, že se jedná o podstatnou změnu v provozu zařízení, vyzve provozovatele zařízení, aby úřadu ve lhůtě, kterou stanoví, podal žádost o změnu integrovaného povolení, přičemž může stanovit, které náležitosti žádosti se nevyžadují. V řízení se postupuje obdobně podle § 3 až 15.
(2) Provozovatel zařízení může v rámci ohlášení plánované změny v zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b) přímo podat žádost o změnu integrovaného povolení. Dojde-li úřad k závěru, že se jedná o podstatnou změnu zařízení, v řízení se dále postupuje obdobně podle § 3 až 15. Pokud úřad dojde k závěru, že se nejedná o podstatnou změnu v zařízení, pokračuje v řízení o žádosti podle odstavce 4 a správního řádu40).
(3) Dojde-li úřad na základě ohlášení plánované změny v zařízení podle § 16 odst. 1 písm. b), která nebyla spojena se žádostí o změnu integrovaného povolení podle odstavce 2, nebo na základě přezkumu podle § 18 a 19 k závěru, že se nejedná o podstatnou změnu zařízení, ale že je nezbytné provést změnu integrovaného povolení, rozhodne o změně integrovaného povolení v řízení z moci úřední.
(4) Nejedná-li se podle závěru úřadu o podstatnou změnu zařízení, jsou účastníky řízení o změně integrovaného povolení zahájeného podle odstavce 2 nebo 3 subjekty uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) a b) a v § 7 odst. 2. Úřad si může vyžádat od provozovatele zařízení doplnění podkladů nezbytných pro vydání rozhodnutí. Úřad si vždy vyžádá vyjádření příslušných správních úřadů, jejichž působnosti se změna dotýká. Příslušné správní úřady zašlou úřadu své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení žádosti o změnu integrovaného povolení nebo oznámení o zahájení řízení o změně integrovaného povolení z moci úřední. Změnu integrovaného povolení zveřejní úřad obdobně podle § 13 odst. 9. Úřad zašle změnu integrovaného povolení ministerstvu do 7 dnů od nabytí právní moci této změny.
(5) Pokud provozovatel zařízení v rámci ohlášení plánované změny v zařízení podal žádost o změnu integrovaného povolení a úřad shledá důvody pro přezkum závazných podmínek integrovaného povolení podle § 18 odst. 6, může úřad po dobu přezkumu přerušit řízení o změně integrovaného povolení.
(6) Změna zařízení se vždy považuje za podstatnou v případě, že zahrnuje výjimku z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami podle § 14 odst. 5 nebo vyplývá z výsledků přezkumu závazných podmínek integrovaného povolení provedeného podle § 18 odst. 2 písm. d). Pokud provozovatel zařízení podá samostatnou žádost o udělení výjimky podle § 14 odst. 5, postupuje se v řízení o změně integrovaného povolení obdobně podle § 3 až 15.
(7) Na žádost provozovatele zařízení úřad vydá úplné znění výrokové části integrovaného povolení, jak vyplývá z rozhodnutí o jeho změně. Rozhodné je znění výrokových částí vydaného integrovaného povolení a jednotlivých rozhodnutí o jeho změně. Úřad může úplné znění výrokové části integrovaného povolení vydat i z moci úřední v souvislosti s vydáním rozhodnutí o změně integrovaného povolení. Úplné znění výrokové části integrovaného povolení se zveřejňuje prostřednictvím informačního systému integrované prevence.
§ 19b
Opatření k nápravě a zastavení provozu zařízení
(1) V případě, že provozovatel zařízení neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo integrovaným povolením, jsou úřad nebo inspekce oprávněny uložit provozovateli zařízení provést v přiměřené lhůtě opatření k nápravě. Po dobu lhůty k provedení opatření k nápravě se nepoužijí § 37 a 38.
(2) Správní orgány uvedené v odstavci 1 jsou oprávněny uložit provozovateli zařízení opatření k nápravě i v případě, že provozovatel zařízení neporušil povinnosti stanovené tímto zákonem nebo integrovaným povolením, jedná-li se o mimořádné události, havárie zařízení nebo havarijní úniky8) znečišťujících látek ze zařízení do životního prostředí, které mají závažné dopady na životní prostředí.
(3) Pokud provozovatel zařízení uložená opatření k nápravě ve stanovené lhůtě neprovedl, jsou úřad nebo inspekce oprávněny vydat rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části.
(4) Úřad je oprávněn vydat rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části též v případě, že provozovatel zařízení nepodá ve stanovené lhůtě podle § 19 písm. c) žádost o změnu integrovaného povolení.
(5) Úřad nebo inspekce vydají rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části, pokud porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením představuje nebezpečí, že dojde k bezprostřednímu závažnému nepříznivému dopadu na životní prostředí. Toto rozhodnutí lze vydat i bez předchozího uložení opatření k nápravě.
(6) Při postupu podle odstavců 1 až 5 mohou úřad nebo inspekce stanovit, že odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o omezení nebo zastavení provozu zařízení nebo jeho části nejsou dotčeny právní účinky podmínek integrovaného povolení podle § 13 odst. 4 písm. b).
(7) Úřad nebo inspekce uloží podle potřeby opatření k nápravě právnímu nástupci provozovatele zařízení, který není původcem závadného stavu. Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě a rozhodnutí o omezení nebo zastavení provozu zařízení uložené provozovateli zařízení podle odstavců 1 až 5 přecházejí na jeho právního nástupce.
§ 20
Zánik integrovaného povolení
(1) Integrované povolení zaniká při zániku provozovatele zařízení bez právního nástupce.
(2) Úřad rozhodne o zrušení integrovaného povolení z moci úřední nebo na žádost provozovatele zařízení při
a) ukončení provozu poté, co byly splněny podmínky integrovaného povolení spojené s ukončením provozu zařízení, nebo
b) nevyužívání integrovaného povolení bez vážného důvodu po dobu delší než 4 roky.
(3) Úřad na žádost provozovatele zařízení rozhodne o vynětí zařízení z režimu tohoto zákona, pokud provozovatel zařízení dostatečným způsobem prokáže pokles kapacity zařízení pod příslušnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Účastníky řízení o vydání tohoto rozhodnutí jsou provozovatel zařízení a vlastník zařízení, není-li provozovatelem zařízení. V rozhodnutí úřad uvede výčet rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů podle zvláštních právních předpisů6) nutných k dalšímu provozu zařízení, které by jinak byly nahrazeny integrovaným povolením. Ke každému z těchto správních aktů úřad přiřadí závazné podmínky integrovaného povolení, které se k němu vztahují. Zároveň úřad pro jednotlivé skupiny závazných podmínek integrovaného povolení stanoví, že se zrušují ke dni nabytí právní moci příslušného rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů6), případně dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu24), pro které budou podkladem příslušná stanoviska, vyjádření nebo souhlasy podle zvláštních právních předpisů6). Dnem nabytí právní moci posledního z vydaných rozhodnutí integrované povolení zaniká.
(4) Žádost o vynětí zařízení z režimu tohoto zákona může podat i provozovatel zařízení, ve kterém neprobíhá žádná z činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. V řízení se postupuje obdobně podle odstavce 3.
(5) Rozhodnutí podle odstavců 2 a 3 se zveřejňuje obdobně podle § 13 odst. 9.
§ 20a
Sloučení integrovaných povolení
(1) Úřad na žádost provozovatele zařízení rozhodne o sloučení dvou nebo více integrovaných povolení do jednoho integrovaného povolení, jedná-li se o integrovaná povolení vydaná pro zařízení provozovaná stejným provozovatelem na stejném místě. Sloučení integrovaných povolení spočívá ve změně jednoho z integrovaných povolení, kterých se sloučení týká, a zrušení ostatních dotčených integrovaných povolení.
(2) Účastníky řízení o sloučení integrovaných povolení jsou subjekty, které byly účastníky řízení o vydání integrovaných povolení, kterých se sloučení týká, popřípadě jejich právní nástupci. Rozhodnutí o žádosti o sloučení integrovaných povolení se zveřejňuje obdobně podle § 13 odst. 9.
Kontrola
§ 20b
(1) Kontrola, kterou podle tohoto zákona provádí inspekce, zahrnuje veškeré činnosti, včetně výkonu kontroly na místě provozu zařízení, monitorování emisí a kontrol dokumentace a podkladů, ověřování vlastního monitorování, kontrol používaných technik a vhodnosti řízení provozu zařízení z hlediska životního prostředí, prováděné s cílem kontrolovat zařízení z hlediska dodržovaní povinností stanovených tímto zákonem nebo integrovaným povolením, podporovat dodržovaní těchto povinností a tam, kde je to nezbytné, monitorovat jejich dopad na životní prostředí.
(2) Inspektoři se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem inspekce, který je současně dokladem o jejich pověření k provedení kontroly.
(3) Inspekce zpracovává plán kontrol na období kalendářního roku. Plány kontrol se vztahují na všechna zařízení, pro která bylo vydáno integrované povolení podle tohoto zákona.
(4) Plán kontrol musí minimálně obsahovat
a) obecné posouzení příslušných významných otázek v oblasti životního prostředí,
b) zeměpisnou oblast, na kterou se vztahuje,
c) seznam zařízení, na která se vztahuje,
d) postupy pro vypracování programů běžných kontrol podle odstavce 5,
e) postupy pro mimořádné kontroly podle odstavce 7.
(5) Inspekce na základě plánů kontrol pravidelně vypracovává programy běžných kontrol, včetně stanovení četnosti kontrol na místě u různých druhů zařízení. Doba mezi dvěma kontrolami na místě se stanoví na základě systematického posuzování rizik v oblasti životního prostředí u dotčených zařízení, přičemž v případě zařízení představujících nejvyšší riziko nesmí být delší než 1 rok a v případě zařízení představujících nejnižší riziko delší než 3 roky.
(6) Při systematickém posuzování rizik v oblasti životního prostředí se vždy posoudí
a) možné a skutečné dopady dotyčných zařízení na lidské zdraví a životní prostředí při zohlednění úrovní a druhů emisí, citlivosti místního prostředí a rizika havárií,
b) historie dodržování podmínek integrovaného povolení,
c) účast provozovatele zařízení v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS)41) nebo jiném systému environmentálního řízení.
(7) Mimořádné kontroly se provádějí zejména za účelem prošetření stížností týkajících se životního prostředí a vyšetření závažných havárií, mimořádných událostí a případů nedodržování požadavků v oblasti životního prostředí, a pokud je třeba, i před vydáním integrovaného povolení, přezkumem závazných podmínek integrovaného povolení nebo změnou integrovaného povolení. Mimořádné kontroly lze provádět též na základě poznatků kontrolního orgánu z vlastní kontrolní činnosti.
(8) Pokud inspekce zjistí v rámci výkonu kontroly na místě závažné porušení závazných podmínek integrovaného povolení, provede do 6 měsíců od této kontroly opakovanou kontrolu na místě.
(9) V návaznosti na každou kontrolu na místě vypracuje inspekce vedle protokolu o kontrole42) zprávu, která obsahuje popis kontrolního zjištění a závěry o případných dalších opatřeních (dále jen „zpráva“).
(10) Stejnopis zprávy zašle inspekce provozovateli zařízení do 2 měsíců od provedení výkonu kontroly na místě, pouze pokud v této lhůtě nebyl vyhotoven protokol o kontrole.
(11) Inspekce zveřejní zprávu prostřednictvím informačního systému integrované prevence do 4 měsíců od uskutečnění výkonu kontroly na místě.
(12) Inspekce informuje úřad a krajskou hygienickou stanici o plánovaných kontrolách a uložených pokutách a opatřeních k nápravě.
§ 20c
(1) Kontrolu dodržování závazných podmínek stanovených v integrovaném povolení k ochraně veřejného zdraví v oblasti ochrany před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření provádí krajské hygienické stanice.
(2) Ustanovení § 20b odst. 9 až 11 o zprávě z kontroly se na kontrolu prováděnou na základě tohoto zákona krajskými hygienickými stanicemi použijí obdobně.
(3) Krajská hygienická stanice informuje inspekci a úřad o plánovaných kontrolách a uložených pokutách.
HLAVA III
zrušena
§ 21
zrušen
§ 22
zrušen
§ 23
zrušen
§ 24
zrušen
§ 25
zrušen
§ 26
zrušen
HLAVA IV
SYSTÉM VÝMĚNY INFORMACÍ O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH
§ 27
(1) Systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách (dále jen „systém výměny informací“) zabezpečují ministerstvo, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství. Na systému výměny informací se rovněž podílejí agentura, krajské úřady, občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, zaměstnavatelské svazy a hospodářské komory, jejichž předmětem činnosti je prosazování a ochrana profesních zájmů nebo veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů.
(2) V rámci systému výměny informací ministerstvo, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství k jednotlivým kategoriím činností uvedeným v příloze č. 1 k tomuto zákonu a průřezovým oblastem podle své působnosti zajišťují
a) zřízení a činnost technických pracovních skupin,
b) překlady relevantních dokumentů Evropské unie k nejlepším dostupným technikám,
c) informování orgánů veřejné správy, provozovatelů zařízení a veřejnosti o nejlepších dostupných technikách a nově vznikajících technikách.
(3) Technické pracovní skupiny se ve své činnosti zaměřují především na
a) sledování nejlepších dostupných technik v příslušné oblasti v České republice a na úrovni Evropské unie,
b) přípravu podkladů k závěrům o nejlepších dostupných technikách a referenčním dokumentům o nejlepších dostupných technikách,
c) poskytování podkladů pro přípravu pozice České republiky při vyjednávání na úrovni Evropské unie,
d) hodnocení odborné kvality překladů závěrů o nejlepších dostupných technikách před jejich zveřejněním,
e) sledování vývoje nově vznikajících technik.
(4) Vedoucí a ostatní členy technických pracovních skupin jmenuje ministerstvo, Ministerstvo průmyslu a obchodu nebo Ministerstvo zemědělství podle oblasti své působnosti. Členy technických pracovních skupin mohou navrhovat všichni účastníci systému výměny informací podle odstavce 1.
(5) Informace o nejlepších dostupných technikách a nově vznikajících technikách zveřejňuje na svých internetových stránkách Ministerstvo průmyslu a obchodu.
§ 27a
Ministerstvo, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství v oblastech své působnosti podle tohoto zákona podporují vývoj a uplatňování nově vznikajících technik, zejména nově vznikajících technik popsaných v referenčních dokumentech o nejlepších dostupných technikách.
§ 27b
(1) Ministerstvo poskytuje příslušným orgánům Evropské komise v jimi požadovaném rozsahu a formátu a v jimi požadovaných intervalech informace k plnění požadavků právních předpisů Evropské unie v oblasti integrované prevence a omezování znečištění1).
(2) Ministerstvo zajišťuje poskytování informací o integrované prevenci a omezování znečištění i v případě dalších mezinárodních závazků České republiky.
(3) Krajské úřady, inspekce, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, agentura, krajské hygienické stanice a příslušné správní úřady jsou povinny na vyžádání poskytnout ministerstvu potřebné informace.
HLAVA V
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
§ 28
Státní správu podle tohoto zákona vykonávají
a) ministerstvo,
b) Ministerstvo průmyslu a obchodu,
c) Ministerstvo zemědělství,
d) Ministerstvo zdravotnictví,
e) krajské úřady,
f) inspekce,
g) krajské hygienické stanice19).
§ 28a
zrušen
§ 29
Ministerstvo
Ministerstvo
a) vykonává vrchní státní dozor a je ústředním orgánem státní správy podle tohoto zákona,
b) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,
c) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím krajského úřadu,
d) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím inspekce,
e) provádí přezkum závazných podmínek integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,
f) zabezpečuje z hlediska vlivů nejlepších dostupných technik na životní prostředí a v oblasti, která není v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství nebo Ministerstva zdravotnictví, sledování vývoje nejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech Evropské unie, zajišťuje překlady těchto dokumentů, jejich zveřejňování a výklad, zajišťuje činnost příslušných technických pracovních skupin a předává informace o vývoji nejlepších dostupných technik,
g) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik a podílí se na zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách,
h) společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem zemědělství v oblasti jejich působnosti zajišťuje přípravu pozic České republiky k závěrům o nejlepších dostupných technikách,
i) předává výsledky hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik příslušným správním úřadům a příslušným orgánům Evropské unie a zastupuje Českou republiku ve výboru podle čl. 75 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU,
j) provádí metodickou činnost v oblasti vymezené tímto zákonem,
k) plní úkoly vyplývající ze vztahu k Evropské unii v oblasti vymezené tímto zákonem, podává zprávy o plnění příslušných směrnic Evropské unie a koordinuje převzetí a zavádění práva Evropské unie v oblasti vymezené tímto zákonem, ve vztahu k Evropské unii zajišťuje výstupy ze systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách, a jmenování členů pracovních skupin zřízených na základě čl. 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU,
l) v pochybnostech vydává stanoviska k zařazování činností do působnosti tohoto zákona,
m) spravuje informační systém integrované prevence,
n) je příslušným správním úřadem pro řízení vedená k zařízením na území jiných států Evropské unie spadajícím do působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU, jejichž provoz může významně negativně ovlivnit životní prostředí České republiky,
o) ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství koordinuje a zabezpečuje podporu, vývoj a rozvoj nově vznikajících technik,
p) ve zvláště složitých případech si může vyhradit pravomoc úřadu prvního stupně v řízení o vydání integrovaného povolení nebo jeho změně,
q) vydává předběžnou informaci o žádosti podle § 3a pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,
r) vede Seznam odborně způsobilých osob podle § 6; ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem průmyslu a obchodu provádí ověřování výkonu funkce odborně způsobilé osoby,
s) jmenuje zástupce České republiky do výborů a komisí založených na základě ustanovení právních předpisů Evropské unie v oblasti integrované prevence a omezování znečištění1) nebo na základě mezinárodních úmluv v této oblasti, jimiž je Česká republika vázána,
t) schvaluje základní zprávu podle § 4a u zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,
u) rozhoduje o přestupcích podle § 37 u zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, a o přestupcích podle § 37 odst. 3,
v) spolupracuje s Ministerstvem průmyslu a obchodu na zveřejňování informací o nejlepších dostupných technikách a nově vznikajících technikách.
§ 30
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo průmyslu a obchodu
a) zabezpečuje pro kategorie činností uvedených v bodech 1 až 4, 6.1 až 6.3 a 6.7 až 6.10 v příloze č. 1 k tomuto zákonu sledování nejlepších dostupných technik obsažených v dokumentech Evropské unie, zajišťuje překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, zajišťuje činnost příslušných technických pracovních skupin, navrhuje členy pracovních skupin zřízených na základě čl. 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných technik,
b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení,
c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik a podílí se na zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách,
d) v oblasti své působnosti společně s ministerstvem zajišťuje přípravu pozic České republiky k závěrům o nejlepších dostupných technikách,
e) společně s ministerstvem zajišťuje podporu a hodnocení nově vznikajících technik,
f) poskytuje ministerstvu podněty k vývoji informačního systému integrované prevence,
g) spolupracuje s ministerstvem v rámci své působnosti při zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob podle § 6 a ověřování výkonu funkce odborně způsobilých osob,
h) ve spolupráci s ministerstvem a Ministerstvem zemědělství zajišťuje zveřejňování informací o nejlepších dostupných technikách a nově vznikajících technikách.
§ 31
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo zemědělství
a) zabezpečuje v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších dostupných technik pro kategorie činností 6.4, 6.5 a 6.6 uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, sledování těchto technik obsažených v dokumentech Evropské unie, zajišťuje překlady těchto dokumentů, zveřejňuje tyto dokumenty, včetně svého výkladu k nim, zajišťuje činnost příslušných technických pracovních skupin, navrhuje členy pracovních skupin zřízených na základě čl. 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných technik,
b) vyjadřuje se v oblasti své působnosti [písmeno a)] k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení,
c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných technik a podílí se na zabezpečení systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách,
d) v oblasti své působnosti společně s ministerstvem zajišťuje přípravu pozic České republiky k závěrům o nejlepších dostupných technikách,
e) společně s ministerstvem zajišťuje podporu a hodnocení nově vznikajících technik,
f) poskytuje ministerstvu podněty k vývoji informačního systému integrované prevence,
g) spolupracuje s ministerstvem v rámci své působnosti při zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob podle § 6 a ověřování výkonu funkce odborně způsobilých osob,
h) spolupracuje s Ministerstvem průmyslu a obchodu na zveřejňování informací o nejlepších dostupných technikách a nově vznikajících technikách.
§ 32
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví se vyjadřuje v oblasti své působnosti k odvolání nebo k rozkladu proti rozhodnutí o žádosti o vydání integrovaného povolení.
§ 33
Krajské úřady
Krajský úřad
a) rozhoduje o žádosti o vydání integrovaného povolení s výjimkou zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,
b) provádí přezkum závazných podmínek integrovaného povolení s výjimkou integrovaného povolení pro zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,
c) rozhoduje o přestupcích podle § 37,
d) vyzývá provozovatele zařízení k podání žádosti o vydání integrovaného povolení nebo žádosti o změnu integrovaného povolení,
e) hodnotí aplikaci nejlepších dostupných technik a předává informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům a podílí se na systému výměny informací o nejlepších dostupných technikách,
f) vydává rozhodnutí o omezení nebo o zastavení provozu zařízení nebo jeho části podle § 19b odst. 3 až 5,
g) je dotčeným správním orgánem v řízení podle tohoto zákona v případě zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu,
h) schvaluje základní zprávu podle § 4a,
i) ukládá opatření k nápravě podle § 19b odst. 1 a 2,
j) provádí místní šetření za účelem zjištění, zda se na zařízení vztahuje povinnost mít integrované povolení,
k) na žádost provozovatele zařízení vydává předběžnou informaci o žádosti podle § 3a,
l) informuje ministerstvo o udělení výjimek z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami podle § 14 odst. 5,
m) zveřejňuje prostřednictvím informačního systému integrované prevence údaje stanovené tímto zákonem,
n) poskytuje ministerstvu podněty k vývoji informačního systému integrované prevence,
o) je dotčeným orgánem v územním a stavebním řízení a při vydání kolaudačního souhlasu podle jiného právního předpisu24), pokud se vydání rozhodnutí, stanovisek, vyjádření nebo souhlasů podle zvláštních právních předpisů6), které jsou podkladem pro vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení nebo kolaudačního souhlasu podle jiného právního předpisu24), nahrazuje postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle tohoto zákona.
§ 34
Inspekce
Inspekce
a) kontroluje plnění povinností stanovených tímto zákonem a povinností stanovených integrovaným povolením v oblasti životního prostředí,
b) omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části podle § 19b odst. 3 nebo 5,
c) rozhoduje o přestupcích podle § 37,
d) zveřejňuje zprávy z kontrol prostřednictvím informačního systému integrované prevence,
e) ukládá opatření k nápravě podle § 19b odst. 1 a 2,
f) zpracovává plány kontrol na příslušný kalendářní rok podle § 20b odst. 3,
g) zpracovává programy běžných kontrol podle § 20b odst. 5,
h) informuje úřad a krajskou hygienickou stanici o plánovaných kontrolách, uložených pokutách a opatřeních k nápravě.
§ 35
Krajské hygienické stanice
Krajská hygienická stanice
a) posuzuje žádost z hlediska ochrany veřejného zdraví v oblasti ochrany před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření,
b) kontroluje plnění závazných podmínek stanovených v integrovaném povolení k ochraně veřejného zdraví v oblasti ochrany před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření,
c) omezuje nebo zastavuje provoz zařízení nebo jeho části, pokud by jeho dalším provozem nastalo nebo hrozí závažné poškození zdraví člověka z důvodu nepříznivých účinků hluku, vibrací a neionizujícího záření,
d) rozhoduje o přestupcích podle § 37,
e) zveřejňuje zprávy z kontrol v informačním systému integrované prevence,
f) informuje úřad a inspekci o plánovaných kontrolách a uložených pokutách.
§ 36
zrušen
HLAVA VI
PŘESTUPKY
§ 37
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí přestupku tím, že
a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 16 odst. 1 písm. b) nebo c),
b) uvede v žádosti podle § 4 nesprávné údaje, které mohou mít vliv na vydání integrovaného povolení,
c) nepodá žádost o změnu integrovaného povolení ve lhůtě stanovené úřadem podle § 19a odst. 1,
d) neohlásí úřadu údaje o plnění podmínek integrovaného povolení podle § 16a odst. 1 nebo poskytne údaje neúplné či nesprávné,
e) nevede evidenci údajů pro ohlašování podle § 16a odst. 2,
f) nepřijme opatření k omezení dopadů na životní prostředí a k zamezení dalších mimořádných událostí nebo havárií podle § 16 odst. 1 písm. d), nebo
g) nepřijme opatření k zajištění nápravy stavu způsobeného porušením závazných podmínek provozu podle § 16 odst. 1 písm. e).
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako právní nástupce provozovatele zařízení dopustí přestupkuu tím, že neoznámí úřadu přechod integrovaného povolení podle § 17.
(3) Odborně způsobilá osoba se dopustí přestupku tím, že neoznámí ministerstvu změnu údajů uvedených v osvědčení o provedení zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob podle § 6 odst. 8.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí přestupku tím, že provozuje zařízení bez platného integrovaného povolení, bez pravomocného rozhodnutí o podstatné změně integrovaného povolení nebo v rozporu s integrovaným povolením.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel zařízení dopustí přestupku tím, že neprovede podle § 19b odst. 1 nebo 2 opatření k nápravě anebo neomezí nebo nezastaví provoz zařízení nebo jeho části podle § 19b odst. 3, 4 nebo 5.
(6) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 až 3,
b) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavců 4 a 5.
§ 38
Společná ustanovení
(1) Od uložení správního trestu za přestupek spáchaný provozovatelem zařízení lze upustit také tehdy, jestliže pachatel přestupku zajistí odstranění následků porušení povinnosti, přijme faktická opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu a uložení správního trestu by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti.
(2) Přestupky podle tohoto zákona projednává inspekce nebo krajský úřad. Příslušným orgánem k projednání přestupku je ten orgán, který zahájí řízení jako první. Ministerstvo projedná přestupek, jde-li o přestupek podle § 37 odst. 3, nebo jde-li o zařízení, jehož provoz může významně nepříznivě ovlivnit životní prostředí dotčeného státu. Krajská hygienická stanice projednává přestupky podle tohoto zákona, jde-li o ochranu veřejného zdraví v oblasti ochrany před nepříznivými účinky hluku, vibrací a neionizujícího záření.
(3) Příjem z pokut uložených inspekcí a krajskou hygienickou stanicí je z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky a z 50 % příjmem rozpočtu kraje. Polovina příjmu z těchto pokut, který je příjmem rozpočtu kraje, je účelově určena k ochraně životního prostředí. Pokuty uložené krajským úřadem vybírá a vymáhá krajský úřad.
§ 39
zrušen
§ 40
zrušen
§ 41
zrušen
HLAVA VII
PŘECHODNÁ, SPOLEČNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ
Přechodná ustanovení
§ 42
Provozovatel zařízení, pro které podal žádost o stavební povolení podle zvláštního právního předpisu24) do 30. října 1999 a které uvedl do provozu do 30. října 2000, pokud má v úmyslu provozovat toto zařízení po 30. říjnu 2007, je povinen mít integrované povolení k tomuto datu.
§ 43
Provozovatel zařízení, které
a) uvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona a jestliže se zároveň nejedná o zařízení uvedené v § 42,
b) neuvedl do provozu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro které však bylo vydáno stavební povolení podle zvláštního právního předpisu,24)
podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona úřadu žádost o vydání integrovaného povolení.
§ 44
(1) Provozovatelé zařízení podle § 42 a 43 jsou povinni v žádosti podle § 4 předložit seznam všech pravomocných rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů, které mají být nahrazeny integrovaným povolením, pokud byly pro zařízení vydány podle jiných právních předpisů.6)
(2) Úřad v integrovaném povolení podle § 13 odst. 3 pro zařízení podle § 42 a 43 uvede výrok o zrušení všech pravomocných rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů nebo jejich částí, které se nahrazují integrovaným povolením.
(3) Do dne, kdy vstoupí v platnost smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii, mohou vyjádření podle § 8 odst. 2 zasílat pouze fyzické osoby s trvalým pobytem na území České republiky nebo právnické osoby se sídlem na území České republiky.
Společná ustanovení
§ 45
(1) Práva a povinnosti vyplývající ze stavebního povolení, nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, vydaného pro zařízení podle zvláštního právního předpisu24) lze vykonávat nejdříve ode dne právní moci integrovaného povolení.
(2) Provozovatel zařízení, který podal žádost o stavební povolení pro zařízení do 31. prosince 2002 a do tohoto data nebylo pro zařízení vydáno stavební povolení, musí doložit integrované povolení současně s návrhem, na základě kterého má být započato s užíváním stavby podle zvláštního právního předpisu24). Tímto návrhem se rozumí žádost o povolení k předčasnému užívání stavby, žádost o souhlas se zkušebním provozem a návrh na zahájení kolaudačního řízení.
(3) Změna zařízení, která vyžaduje změnu integrovaného povolení, může být uskutečněna pouze na základě pravomocně schválené změny integrovaného povolení podle § 19a. V případě, že se jedná o změnu zařízení, jejíž provedení vyžaduje stavební povolení, nebo společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje podle zvláštního právního předpisu24), postupuje se obdobně podle odstavce 1.
§ 46
(1) Rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly podle zvláštních právních předpisů6) vydány nebo nabyly právní moci před nabytím právní moci územního rozhodnutí nebo rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru podle zvláštního právního předpisu,7) se integrovaným povolením nenahrazují.
(2) Při vydání integrovaného povolení po vydání územního rozhodnutí nebo rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru7) úřad vychází též z rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů, vydaných podle zvláštních právních předpisů,6) které tvořily podklad pro tato rozhodnutí.
(3) Povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštních právních předpisů6) a správních aktů, které integrované povolení nezahrnuje, zůstávají integrovaným povolením nedotčeny.
(4) Pokud tento zákon nebo předpisy vydané k jeho provedení nestanoví jinak, postupuje se podle zvláštních právních předpisů.6)
(5) Zpracování osobních údajů podle tohoto zákona se řídí zákonem o ochraně osobních údajů.26)
§ 47
Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 4 odst. 3, § 4a odst. 2, § 14 odst. 5 a § 16a odst. 4.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o vodách
§ 48
V zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), se v § 126 doplňuje odstavec 5, který zní:
"(5) Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst. 1, § 16 odst. 1, § 17 odst. 1, § 36, 37, § 39 odst. 2 písm. a) a vyjádření podle § 18 odst. 1 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydávání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.".
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
§ 49
V zákoně č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se v § 23 doplňuje odstavec 5, který zní:
"(5) Souhlasy uvedené v § 7 odst. 2 a 3, § 8 odst. 3, § 9 odst. 1 a 6 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.".
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o lesích
§ 50
V zákoně č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se v § 58 doplňuje odstavec 4, který zní:
"(4) Souhlas k rozhodnutím, která se dotýkají zájmů chráněných lesním zákonem podle § 14 odst. 2, rozhodnutí o odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa nebo o omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa podle § 16 odst. 1 a rozhodnutí o změně nebo zrušení rozhodnutí o odnětí pozemku plnění funkcí lesa nebo o omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa podle § 16 odst. 4, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.".
ČÁST PÁTÁ
zrušena
§ 51
zrušen
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o ochraně přírody a krajiny
§ 52
V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se v § 90 za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
"(5) Povolení ke kácení dřevin podle § 8 nebo souhlas k činnosti, která by mohla snížit krajinný ráz podle § 12, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.".
Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 6 až 12.
ČÁST SEDMÁ
zrušena
§ 53
zrušen
ČÁST OSMÁ
Změna lázeňského zákona
§ 54
V zákoně č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), se v § 37 doplňuje odstavec 5, který zní:
"(5) V ochranných pásmech a na území lázeňského místa se souhlas ministerstva podle odstavce 2 písm. a), c), d), e), f) a h) a podle odstavce 3 nevydá podle tohoto zákona, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.".
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o veterinární péči
§ 55
V zákoně č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb. a zákona č. 102/2001 Sb., se za § 77 vkládá nový § 77a, který zní:
"§ 77a
Povolení státní veterinární správy vydávané k provozování asanačního podniku podle § 48 písm. l) a závazný posudek orgánu veterinární správy vydávaný jako podklad v územním, stavebním a kolaudačním řízení, které se týká staveb a zařízení, jež jsou určeny k chovu zvířat, k zacházení se živočišnými produkty a krmivy nebo k ukládání, sběru, svozu, neškodnému odstraňování a dalšímu zpracování konfiskátů živočišného původu, pokud jsou tyto činnosti vykonávány podnikatelským způsobem, jakož i staveb, které budou používány jako útulek pro zvířata, podle § 56, se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.".
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
§ 56
V zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb., se v § 81 doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Krajskému hygienikovi dále náleží oprávnění stanovit závazné podmínky provozu zdroje hluku nebo vibrací, jestliže nelze dodržet hygienické limity a jde-li o provoz zařízení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). V tomto případě se nevydává povolení podle § 31 odst. 1.".
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 57
V zákoně č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb. a zákona č. 231/2001 Sb., v sazebníku správních poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 368/1992 Sb., se za položku 131c doplňuje položka 131d, která zní:
"Položka 131d 
a) Podání žádosti o integrované povolení k zařízení
   uvedenému v příloze č. 1 zákona o integrované
   prevenci                                           Kč 30 000,-
b) Vydání rozhodnutí o změně integrovaného povolení
   při podstatné změně zařízení uvedeného v příloze
   č. 1 zákona o integrované prevenci                  Kč 10 000,-
c) Vydání integrovaného povolení nebo jeho změny při
   podstatné změně zařízení neuvedeného v příloze č.
   1 zákona o integrované prevenci                     Kč  5 000,-
                            Zmocnění:

Správní  orgán upustí  od vybrání  poplatku, je-li  žádost o změnu
integrovaného  povolení podána  na jeho  výzvu podle  § 19 odst. 2
písm. b) zákona o integrované prevenci.

                            Poznámky:

1. Správní orgán vybere poplatky podle  písmene a) této položky za
   podání žádosti o integrované povolení k provozu zařízení, která
   jsou  uvedena v  příloze č.  1 zákona  o integrované  prevenci,
   a podle písmene  b) této položky, vydává-li  rozhodnutí o změně
   integrovaného povolení  při podstatné změně  zařízení uvedeného
   v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci.
2. Správní orgán  vybere poplatek podle  písmene c) této  položky,
   vydává-li integrované  povolení k provozu  zařízení neuvedeného
   v příloze č.  1 zákona o  integrované prevenci, nebo  vydává-li
   rozhodnutí o  změně integrovaného povolení  při podstatné změně
   zařízení  neuvedeného  v  příloze          č.  1  zákona  o integrované
   prevenci.".
ČÁST DVANÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 58
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003, s výjimkou ustanovení § 5 a 6, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příl.1
Kategorie činností
1. Energetika
1.1. Spalování paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW nebo více.
1.2. Rafinace minerálních olejů a plynů.
1.3. Výroba koksu.
1.4. Zplyňování nebo zkapalňování
a) černého uhlí,
b) jiných paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 20 MW nebo více.
2. Výroba a zpracování kovů
2.1. Pražení nebo slinování kovové rudy včetně sirníkové rudy.
2.2. Výroba surového železa nebo oceli z prvotních nebo druhotných surovin, včetně kontinuálního lití, o kapacitě větší než 2,5 t za hodinu.
2.3. Zpracování železných kovů
a) provoz válcoven za tepla o kapacitě větší než 20 t surové oceli za hodinu,
b) provoz kováren s buchary o energii větší než 50 kJ na jeden buchar, kde je tepelný výkon větší než 20 MW,
c) nanášení ochranných povlaků z roztavených kovů se zpracovávaným množstvím větším než 2 tuny surové oceli za hodinu.
2.4. Provoz sléváren železných kovů o výrobní kapacitě větší než 20 t denně.
2.5. Zpracování neželezných kovů
a) výroba surových neželezných kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin metalurgickými, chemickými nebo elektrolytickými postupy,
b) tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů, včetně přetavovaných produktů a provoz sléváren neželezných kovů o kapacitě tavení větší než 4 t za den u olova a kadmia nebo 20 t denně u všech ostatních kovů.
2.6. Povrchová úprava kovů nebo plastických hmot s použitím elektrolytických nebo chemických postupů, je-li obsah lázně větší než 30 m
3
.
3. Zpracování nerostů
3.1. Výroba cementu, vápna a oxidu hořečnatého
a) výroba cementářského slínku v rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 500 t za den nebo v jiných pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den,
b) výroba vápna v pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den,
c) výroba oxidu hořečnatého v pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t za den.
3.2. Výroba azbestu nebo produktů na bázi azbestu.
3.3. Výroba skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t za den.
3.4. Tavení nerostných materiálů, včetně výroby nerostných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t za den.
3.5. Výroba keramických výrobků vypalováním zejména krytinových tašek, cihel, žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, kameniny nebo porcelánu o výrobní kapacitě větší než 75 t za den, nebo o kapacitě pecí větší než 4 m
3
a s hustotou vsázky větší než 300 kg/m
3
na pec.
4. Chemický průmysl
U kategorií činností uvedených v této části se výrobou rozumí výroba látek nebo skupin látek uvedených v bodech 4.1 až 4.6 na základě chemických a biologických procesů v průmyslovém měřítku.
4.1. Výroba organických chemických látek, jako jsou
a) jednoduché uhlovodíky lineární nebo cyklické, nasycené nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické,
b) kyslíkaté deriváty uhlovodíků jako alkoholy, aldehydy, ketony, karboxylové kyseliny, estery a směsi esterů, acetáty, ethery, peroxidy a epoxidové pryskyřice,
c) organické sloučeniny síry,
d) organické sloučeniny dusíku, jako aminy, amidy, nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany,
e) organické sloučeniny fosforu,
f) halogenderiváty uhlovodíků,
g) organokovové sloučeniny,
h) polymery určené jako suroviny k dalšímu zpracování, syntetická vlákna a vlákna na bázi celulózy,
i) syntetické kaučuky,
j) barviva a pigmenty,
k) povrchově aktivní látky.
4.2. Výroba anorganických látek, jako jsou
a) plyny, jako čpavek, chlor nebo chlorovodík, fluor nebo fluorovodík, oxidy uhlíku, sloučeniny síry, oxidy dusíku, vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid,
b) kyseliny, jako kyselina chromová, kyselina fluorovodíková, kyselina fosforečná, kyselina dusičná, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, oleum, kyselina siřičitá,
c) zásady, jako hydroxid amonný, hydroxid draselný, hydroxid sodný,
d) soli, jako chlorid amonný, chlorečnan draselný, uhličitan draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný,
e) nekovy, oxidy kovů či jiné anorganické sloučeniny, jako karbid vápníku, křemík, karbid křemíku.
4.3. Výroba hnojiv na bázi fosforu, dusíku a draslíku, a to jednoduchých nebo směsných.
4.4. Výroba prostředků na ochranu rostlin nebo biocidů.
4.5. Výroba farmaceutických produktů, včetně meziproduktů.
4.6. Výroba výbušnin.
5. Nakládání s odpady
5.1. Odstraňování nebo využívání nebezpečných odpadů při kapacitě větší než 10 t za den a zahrnující nejméně jednu z těchto činností
a) biologická úprava,
b) fyzikálně-chemická úprava,
c) míšení nebo směšování před zahájením některé z dalších činností uvedených v bodech 5.1 a 5.2,
d) opětovné balení před zahájením některé z dalších činností uvedených v bodech 5.1 a 5.2,
e) zpětné získávání či regenerace rozpouštědel,
f) recyklace či zpětné získávání anorganických látek jiných než kovy nebo sloučeniny kovů;
g) regenerace kyselin nebo zásad,
h) zpětné získávání složek používaných ke snižování znečištění,
i) zpětné získávání složek katalyzátorů,
j) rafinace olejů nebo jiné opětovné použití olejů,
k) ukládání do povrchových nádrží.
5.2. Odstranění nebo využití odpadu v zařízeních určených k tepelnému zpracování odpadu28)
a) při kapacitě větší než 3 t za hodinu v případě ostatního odpadu,
b) při kapacitě větší než 10 t za den v případě nebezpečného odpadu.
5.3.
a) Odstraňování ostatních odpadů o kapacitě nad 50 t za den a zahrnující nejméně jednu z následujících činností, s výjimkou čištění městských odpadních vod
1. biologická úprava,
2. fyzikálně-chemická úprava,
3. předúprava odpadu pro tepelné zpracování,
4. úprava strusky a popela,
5. úprava kovových odpadů v drtičkách, včetně odpadních elektrických a elektronických zařízení, vozidel s ukončenou životností a jejich součástí;
b) Využití nebo využití kombinované s odstraněním jiných než nebezpečných odpadů, při kapacitě větší než 75 t za den a zahrnující nejméně jednu z následujících činností, s výjimkou čištění městských odpadních vod
1. biologická úprava,
2. předúprava odpadu pro tepelné zpracování,
3. úprava strusky a popela,
4. úprava kovových odpadů v drtičkách, včetně odpadních elektrických a elektronických zařízení, vozidel s ukončenou životností a jejich součástí.
Je-li jedinou z použitých činností úpravy odpadu anaerobní digesce, činí prahová hodnota pro kapacitu u této činnosti 100 t za den.
5.4. Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25 000 t odpadu, s výjimkou skládek inertního odpadu.
5.5. Skladování nebezpečného odpadu, na něž se nevztahuje bod 5.4, před provedením činností uvedených v bodech 5.1 a 5.2 o celkovém objemu větším než 50 t, s výjimkou shromažďování před sběrem na místě, kde odpad vzniká.
5.6. Podzemní uložení nebezpečného odpadu o celkové kapacitě větší než 50 t.
6. Ostatní průmyslové činnosti
6.1. Průmyslová výroba
a) buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů,
b) papíru a lepenky, o výrobní kapacitě větší než 20 t denně,
c) jednoho či více následujících druhů desek na bázi dřeva: desky z orientovaných třísek, dřevotřískové desky nebo dřevovláknité desky, při výrobní kapacitě větší než 600 m
3
za den.
6.2. Předúprava, operace jako praní, bělení, mercerace nebo barvení textilních vláken či textilií při kapacitě zpracování větší než 10 t za den.
6.3. Vydělávání kůže a kožešin při zpracovatelské kapacitě větší než 12 t hotových výrobků za den.
6.4.
a) Jatka o kapacitě porážky větší než 50 t jatečně opracovaných těl denně,
b) úprava a zpracování, jiné než výlučně balení, následujících surovin, a to bez ohledu na to, zda dříve byly nebo nebyly zpracovány, za účelem výroby potravin nebo krmiv
1. pouze ze surovin živočišného původu (jiných než výlučně mléka) při výrobní kapacitě větší než 75 t za den,
2. pouze ze surovin rostlinného původu při výrobní kapacitě větší než 300 t za den, nebo není-li zařízení žádný rok v nepřetržitém provozu po dobu delší než 90 po sobě jdoucích dnů, 600 t za den,
3. ze surovin živočišného a rostlinného původu, ve formě kombinovaných nebo samostatných výrobků, při výrobní kapacitě v tunách za den větší než
- 75, pokud A je 10 nebo více, nebo
- [300- (22,5 x A)] ve všech ostatních případech, kde "A" je podíl materiálu živočišného původu v procentech hmotnostních na výrobní kapacitě.
Do konečné hmotnosti výrobku se nezahrnuje hmotnost obalů.
Tento pododdíl se nepoužije, pokud je surovinou pouze mléko.
c) Úprava a zpracování pouze mléka při kapacitě odebíraného mléka větší než 200 t za den v průměru za rok.
6.5. Odstraňování nebo zpracování vedlejších produktů živočišného původu a odpadů živočišného původu o kapacitě zpracování větší než 10 t za den.
6.6. Intenzivní chov drůbeže nebo prasat
a) s prostorem pro více než 40 000 kusů drůbeže,
b) s prostorem pro více než 2 000 kusů prasat na porážku nad 30 kg, nebo
c) s prostorem pro více než 750 kusů prasnic.
6.7. Povrchová úprava látek, předmětů nebo výrobků používající organická rozpouštědla, zejména provádějící apreturu, potiskování, pokovování, odmašťování, nepromokavou úpravu, úpravu rozměrů, barvení, čištění nebo impregnaci, při spotřebě organických rozpouštědel vyšší než 150 kg za hodinu nebo než 200 t za rok.
6.8. Výroba uhlíku vysokoteplotní karbonizací černého uhlí nebo elektrografitu vypalováním či grafitizací.
6.9. Zachytávání oxidu uhličitého ze zařízení, na která se vztahuje zákon o integrované prevenci, za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur podle jiného právního předpisu27).
6.10. Konzervace dřeva a dřevěných výrobků chemickými látkami při výrobní kapacitě větší než 75 m
3
za den, jiná než pouhé ošetření proti zabarvení běli.
6.11. Samostatně prováděné čištění odpadních vod, které nejsou městskými odpadními vodami a které jsou vypouštěny zařízením, na které se vztahuje tento zákon.
Poznámka:
Uváděné prahové hodnoty jsou obecně udávány ve vztahu k projektované nebo výrobní kapacitě anebo jinému výstupu průmyslové činnosti. Je-li ve stejném zařízení provozováno několik činností, které spadají pod týž popis činnosti zahrnující prahovou hodnotu, kapacity výstupů z těchto činností se sčítají. Pokud jde o činnosti v oblasti nakládání s odpady, použije se tento výpočet na úrovni činností 5.1, 5.3 písm. a) a 5.3 písm. b).
Příl.2
Seznam hlavních znečišťujících látek pro stanovování emisních limitů
OVZDUŠÍ
1. Oxid siřičitý a jiné sloučeniny síry.
2. Oxidy dusíku a jiné sloučeniny dusíku.
3. Oxid uhelnatý.
4. Těkavé organické sloučeniny.
5. Kovy a jejich sloučeniny.
6. Tuhé znečišťující látky včetně jemných částic.
7. Azbest (suspendované částice, vlákna).
8. Chlor a jeho sloučeniny.
9. Fluor a jeho sloučeniny.
10. Arzen a jeho sloučeniny.
11. Kyanidy.
12. Látky a směsi, u kterých bylo prokázáno, že při přenosu vzduchem mají karcinogenní nebo mutagenní účinky anebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci.
13. Polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany.
VODA
1. Organické sloučeniny halogenů a látky, které mohou ve vodném prostředí tyto sloučeniny vytvářet.
2. Organické sloučeniny fosforu.
3. Organické sloučeniny cínu.
4. Látky a směsi, u nichž bylo prokázáno, že ve vodním prostředí nebo při přenosu vodním prostředím mají karcinogenní nebo mutagenní účinky nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci.
5. Persistentní uhlovodíky a persistentní a bioakumulovatelné toxické organické látky.
6. Kyanidy.
7. Kovy a jejich sloučeniny.
8. Arzen a jeho sloučeniny.
9. Biocidy a prostředky na ochranu rostlin.
10. Materiály v suspenzi.
11. Látky, které přispívají k eutrofizaci (zejména dusičnany a fosforečnany).
12. Látky mající nepříznivý vliv na kyslíkovou bilanci (a mohou být měřeny pomocí BSK - biologická spotřeba kyslíku, CHSK - chemická spotřeba kyslíku atd.).
13. Látky uvedené v příloze č. 6 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů.
Příl.3
Hlediska pro určování nejlepších dostupných technik
1. Použití nízkoodpadové technologie.
2. Použití látek méně nebezpečných.
3. Podpora využívání a recyklace látek, které vznikají nebo se používají v technologickém procesu, a případně využívání a recyklace odpadu.
4. Srovnatelné procesy, zařízení či provozní metody, které již byly úspěšně vyzkoušeny v průmyslovém měřítku.
5. Technický pokrok.
6. Charakter, účinky a množství příslušných emisí.
7. Datum uvedení nových nebo existujících zařízení do provozu.
8. Doba potřebná k zavedení nejlepší dostupné techniky.
9. Spotřeba a druh surovin (včetně vody) používaných v technologickém procesu a energetická účinnost.
10. Požadavek prevence nebo omezení celkových dopadů emisí na životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum.
11. Požadavek prevence havárií a minimalizace jejich následků pro životní prostředí.
12. Informace zveřejňované mezinárodními organizacemi.
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 222/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Řízení o vydání integrovaného povolení, která nebyla pravomocně skončena před účinností tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
2. Řízení o správních deliktech zahájená a neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
§ 12 zákona č. 25/2008 Sb.
Přechodné ustanovení
Uživatel registrované látky uvedený v § 22 zákona o integrované prevenci, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, splní ohlašovací povinnost v rozsahu stanoveném v § 22 zákona o integrované prevenci, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za rok 2007 do 31. března 2008 a za rok 2008 do 31. března 2009; provozovatel podle § 3 odst. 1 písm. a) zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů plní ohlašovací povinnost jako uživatel registrované látky pouze v rozsahu, který přesahuje ohlašovací povinnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES.
Čl. II zákona č. 69/2013 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Na zařízení uvedená do provozu před 7. lednem 2013, zařízení, pro něž bylo vydáno pravomocné integrované povolení, nebo zařízení, jejichž provozovatelé podali úplnou žádost o vydání integrovaného povolení před 7. lednem 2013 a která byla uvedena do provozu nejpozději 7. ledna 2014, se do 7. ledna 2014, není-li v bodě 2 stanoveno jinak, použije zákon č. 76/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud jde o zařízení, v nichž jsou provozovány činnosti uvedené v příloze č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, bodech
a) 1.1 s výjimkou spalování paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW,
b) 1.2 a 1.3,
c) 1.4 písm. a),
d) 2.1 až 2.6,
e) 3.1 až 3.5,
f) 4.1 až 4.6 s výjimkou výroby na základě biologických procesů,
g) 5.1 s výjimkou činností uvedených pod písmeny e), h) a k),
h) 5.2 písm. a) s výjimkou odstranění nebo využití ostatního odpadu v zařízeních určených k tepelnému zpracování odpadu při kapacitě větší než 3 t za hodinu, nejedná-li se výhradně o využití nebo odstranění komunálního odpadu,
i) 5.3 písm. a) podbodech 1 a 2,
j) 5.4,
k) 6.1 písm. a) a b),
l) 6.2 a 6.3,
m) 6.4 písm. a),
n) 6.4 písm. b) podbodu 1,
o) 6.4 písm. b) podbodu 2 s výjimkou činností provozovaných v zařízeních, která nejsou žádný rok v nepřetržitém provozu po dobu delší než 90 po sobě jdoucích dnů a jejichž výrobní kapacita je větší než 600 t za den a současně nepřekračuje 300 t za den v průměru za čtvrtletí,
p) 6.4 písm. c) a
q) 6.5 až 6.9.
2. Na zařízení uvedená v bodě 1 se do 7. ledna 2014 použijí ustanovení § 2 písm. a), d), g) a h), § 3 odst. 1 a 4 až 6, § 3a, § 4 odst. 1 písm. a), c), f), g), l) a p), § 7 odst. 1, § 8 odst. 2, § 11 a 12, § 13 odst. 1, § 13 odst. 2 písm. a) a c) až e), § 13 odst. 4 písm. d) a h), § 13 odst. 6 až 11, § 16 odst. 1 písm. a), § 17, § 18 odst. 6 až 8, § 19 písm. b) a e), § 19a odst. 1 až 5 a odst. 7, § 20, 20a, § 37 odst. 2, 4 a 6, § 38 odst. 3, 5 a 7 a § 45 odst. 3 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Provozovatelé zařízení, v nichž jsou provozovány činnosti uvedené v příloze č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která byla uvedena do provozu před 7. lednem 2013 a nevztahuje se na ně bod 1, jsou povinni mít pro toto zařízení nejpozději k 7. červenci 2015 integrované povolení podle § 13 odst. 3 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mají-li v úmyslu provozovat tato zařízení po 7. červenci 2015.
4. Provozovatelé zařízení uvedených v bodě 1, kteří jsou povinni zajistit zpracování základní zprávy podle § 4a odst. 1 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží úřadu základní zprávu ke schválení v rámci prvního řízení o změně integrovaného povolení podle § 19a zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne účinnosti tohoto zákona, které bude zahájeno po 7. lednu 2014.
5. Provozovatelé zařízení uvedených v bodě 3, kteří jsou povinni zajistit zpracování základní zprávy podle § 4a odst. 1 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží základní zprávu úřadu ke schválení jako součást žádosti o vydání integrovaného povolení.
6. Zápisy do Seznamu odborně způsobilých osob provedené před nabytím účinnosti tohoto zákona podle § 6 odst. 2 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uvede ministerstvo po dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo Ministerstvem zemědělství podle oblasti jejich působnosti do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do souladu s přílohou č. 1 k zákonu č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a vydá odborně způsobilým osobám nová osvědčení o zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob podle § 6 odst. 2 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do doby vydání nových osvědčení o zápisu do Seznamu odborně způsobilých osob zůstávají v platnosti osvědčení vydaná na základě zápisů do Seznamu odborně způsobilých osob provedených před nabytím účinnosti tohoto zákona podle § 6 odst. 2 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Řízení, která nebyla pravomocně ukončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
Čl.LX zákona č. 284/2021 Sb.
neplatil
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění).
2) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).
3) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů.
5) Například zákon č. 17/1992 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).
6) Například zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů (zákon o odpadech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8) Například § 2 písm. e) zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), § 40 a 41 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 150/2010 Sb.
10) Například zákon č. 100/2001 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., zákon č. 353/1999 Sb.
11) § 2 písm. r) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.
12) Například zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/1992 Sb.
13) Například obchodní zákoník, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
14a) Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů.
15) Například zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.
16) Například zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., zákon č. 309/1991 Sb.
17) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.
18) Například rozhodnutí Evropské komise 479/2000/EHS o implementaci Evropského emisního registru znečištění podle článku 15 Směrnice Rady 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění.
19) § 82 zákona č. 258/2000 Sb.
20) § 87 a 88 zákona č. 258/2000 Sb.
21) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
21a) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.
24) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
25) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
26) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
27) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.
28) § 2 písm. o) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.
29) § 139 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
30) Například příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.
31) Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění pozdějších předpisů.
32) Například zákon č. 59/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 17/2009 Sb., o zjišťování a nápravě ekologické újmy na půdě, vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění vyhlášky č. 175/2011 Sb., a vyhláška č. 369/2004 Sb., o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek, ve znění vyhlášky č. 18/2009 Sb.
33) § 3 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
34) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
35) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
36) Například vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, ve znění pozdějších předpisů.
37) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
38) Například zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
39) § 4 zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 77/2011 Sb.
40) Zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
41) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES.
42) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).