Vládní nařízení ze dne 15.4.1932, jímž se poskytují úlevy ve vykonávání branné povinnosti státním příslušníkům československým trvale usedlým v mimoevropských zemích

25.4.1932 | Sbírka:  52/1932 Sb. | Částka:  21/1932ASPI

Vztahy

Nadřazené: 193/1920 Sb.
Aktivní derogace: 141/1927 Sb.
Pasivní derogace: 92/1949 Sb.
52/1932 Sb. z. a n.
Vládní nařízení
ze dne 15. dubna 1932,
jímž se poskytují úlevy ve vykonávání branné povinnosti státním příslušníkům československým trvale usedlým v mimoevropských zemích
Vláda republiky Československé nařizuje podle § 2, odst. 6, branného zákona republiky Československé ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb. z. a n., ve znění § 10, č. I, zákona ze dne 8. dubna 1927, č. 53 Sb. z. a n., o ročním kontingentu branců, o náhradní záloze a o některých změnách branného zákona:
§ 1
Rozsah působnosti tohoto nařízení
(1) Úlevy ve vykonávání branné povinnosti podle tohoto nařízení se poskytují jen československým státním příslušníkům, kteří jsou trvale usedlí v zemích mimoevropských.
(2) Za osobu trvale v cizině usedlou třeba pokládati toho, kdo prokáže,
a) že jest tam majetníkem anebo nájemcem (pachtýřem), statku, jejž sám spravuje, neb obchodu, jejž sám provozuje, nebo
b) že se tam delší dobu samostatně jiným způsobem výdělku živí, anebo k výživě svých rodinných příslušníků přispívá, nebo
c) že tam žije delší dobu v domácnosti svých rodinných příslušníků (§ 52, odst. 3, branných předpisů vydaných vládním nařízením ze dne 15. září 1927, č. 141 Sb. z. a n.).
§ 2
Úlevy v plnění odvodní povinnosti
(1) V mimoevropských zemích se nekonají lékařské prohlídky u československých zastupitelských úřadů podle § 53 - 57 branných předpisů.
(2) Osoby uvedené v § 1 jsou povinny vyhověti odvodní povinnosti, jakmile se trvale usídlí na území Československé republiky nebo některého jiného evropského státu. Za trvalé usídlení na právě uvedeném území se považuje usazení s prokazatelným nebo z okolností najevo jdoucím úmyslem, že tam bude dotčená osoba trvale žíti; za trvalé usídlení se též pokládá již sám pobyt, který přesahuje dobu šesti měsíců.
(3) Pobyt nepřesahující dobu šesti měsíců se nepokládá za trvalé usídlení; vrátí-li se dotčená osoba před uplynutím této doby opět na mimoevropské území, nakládá se s ní tak, jakoby tam byla žila bez přerušení.
(4) Povinnost uvedená v odst. 2 se končí 31. prosince roku, v němž dotčená osoba dokončila 50. rok věku.
§ 3
Úlevy v plnění služební povinnosti
(1) Osoby, které se trvale usídlily na území uvedeném v § 2, odst. 2, před koncem roku, v němž dokončily nebo dokončí 22. rok věku, a byly pak uznány za schopné služby vojenské, jsou povinny k pravidelné presenční službě.
(2) Osoby, které se trvale usídlily na území uvedeném v § 2, odst. 2, po 31. prosinci roku, v němž dokončily 22. rok věku, a byly pak uznány za schopné služby vojenské, zařadí se do náhradní zálohy s povinností k vojenskému výcviku a k cvičením podle ustanovení § 103, odst. 3, branných předpisů; usídlily-li se však trvale na území uvedeném v § 2, odst. 2, teprve po 31. prosinci roku, v němž dokončily 32. rok věku, promíjí se jim vojenský výcvik nejsou povinny k cvičením a vojenskému výcviku budou podrobeny teprve, až budou povolány do činné služby za mobilisace a ve válce.
(3) Osobám, které se trvale usídlily v zemích mimoevropských teprve poté, až vykonaly presenční službu nebo vojenský výcvik, promíjí se cvičení, jenž na ně po dobu jejich pobytu v těchto zemích připadají.
§ 4
Ustanovení přechodná
(1) Ustanovení předcházejících paragrafů platí obdobně i pro osoby uvedené v § 1, které podléhaly branné povinnosti již před účinností tohoto nařízení.
(2) Podrobily-li se však tyto osoby již lékařské prohlídce u československého zastupitelského úřadu a byly uznány za schopné, platí o jejich služební povinnosti - nevykonaly-li jí dosud - obdobně ustanovení § 3 tohoto nařízení. K vykonávání této povinnosti budou přidrženy, jen když se trvale usídlí na území uvedeném v § 2, odst. 2, před koncem roku, v němž dokončí 32. rok věku.
(3) Bylo-li při lékařských prohlídkách uvedených v odst. 2 učiněno odvodní rozhodnutí "Neodveden", nepodléhají osoby, kterých se to týče, již branné povinnosti, ani když se trvale usídlí na území uvedeném v § 2, odst. 2.
§ 5
Hlášení a evidence
(1) Po dobu pobytu v mimoevropských zemích nejsou českoslovenští státní příslušníci povinni k žádným hlášením podle branného zákona nebo branných předpisů. Jakmile však přijdou na území uvedené v § 2, odst. 2, jsou povinni ihned se přihlásiti podle všeobecných ustanovení branných předpisů.
(2) Československé zastupitelské úřady v mimoevropských zemích nevedou vojenskou evidenci podle § 302 branných předpisů.
§ 6
Změna branných předpisů
Těmito ustanoveními se částečně mění a doplňují příslušná ustanovení branných předpisů.
§ 7
Účinnost a provedení
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provésti je přísluší ministru národní obrany v dohodě se zúčastněnými ministry.
Udržal v. r.
							

										 Dr. Slávik v. r.                               Bradáč v. r.
Dr. Trapl v. r.                                Dr. Viškovský v. r.
Dr. Dérer v. r.                                Dr. Czech v. r.
Dr. Meissner v. r.                             Dr. Spina v. r.
Dr. Matoušek v. r.                             Bechyně v. r.
Hůla v. r.                                     Dr. Franke v. r.
Dostálek v. r.                                 Dr. Šrámek v. r.