Vyhledávání ASPI

Pokyn obecné povahy (POP) ze dne 4.11.2005, jímž se mění pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 1/2005 ze dne 26. ledna 2005, kterým se upravuje postup státních zástupců při výkonu působnosti státního zastupitelství v oblasti právního styku s cizinou v trestních věcech

4.11.2005 | Sbírka: 3/2005 (ZA) | Částka: 3/2005 ASPI

Vztahy

Nadřazené: 283/1993 Sb.
Aktivní derogace: 1/2005 (ZA)
Pasivní derogace: 1/2011 (ZA), ZA01/2005

3/2005

POKYN OBECNÉ POVAHY

nejvyššího státního zástupce

ze dne 4. listopadu 2005,

jímž se mění pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 1/2005 ze dne 26. ledna 2005, kterým se upravuje postup státních zástupců při výkonu působnosti státního zastupitelství v oblasti právního styku s cizinou v trestních věcech

Podle § 12 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, stanovím:

Čl.1

Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 1/2005 ze dne 26. ledna 2005, kterým se upravuje postup státních zástupců při výkonu působnosti státního zastupitelství v oblasti právního styku s cizinou v trestních věcech, se mění takto:

1. V článku 29 odst. 2 se za větu první vkládá věta: "Provádí-li předběžné šetření na základě podnětu, který mu byl doručen jinak než prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti, informuje o započetí předběžného šetření faxem rovněž mezinárodní odbor Ministerstva spravedlnosti.

2. V článku 47 odst. 2 se za první větu vkládá věta: "Provádí-li předběžné šetření na základě evropského zatýkacího rozkazu, který mu byl doručen jinak než prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti, informuje o započetí předběžného šetření rovněž mezinárodní odbor Ministerstva spravedlnosti.".

3. V článku 47 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

"Pokud se evropský zatýkací rozkaz týká občana České republiky nebo osoby, která má trvalý pobyt v České republice, příslušný státní zástupce požádá prostřednictvím orgánu, který evropský zatýkací rozkaz vydal, vyžadující stát o poskytnutí záruky, že tato osoba bude předána do České republiky k výkonu trestu nebo ochranného opatření, pokud jí budou uloženy.".

Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.

4. V článku 47 odstavci 8 ve větě první se na konci vkládá text: "a mezinárodnímu odboru Ministerstva spravedlnosti."

5. Článek 104 se zrušuje.

6. V čl. 105 se slova "a 104" zrušují.

7. V nadpisu článku 111 se slovo "usnesení" nahrazuje slovem "ustanovení".

8. V příloze č. 9, jíž se stanoví vzory podání, se doplňují vzory č. 25 až 31, které znějí:

"Vzor č. 25 - žádost o právní pomoc v cizině týkající se zajištění věcí
nebo majetku v trestním řízení (§ 427 tr. ř.)

Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Spisová značka:
V ........ dne ..........

PILNÉ
VAZBA

přesné označení státního zastupitelství,
soudu nebo jiného orgánu cizího státu,
u něhož se právní pomoc vyžaduje
(pokud není žádost zasílána přímým právním stykem a státnímu zástupci
není přesně známo, který orgán v cizině je příslušný k vyřízení jeho
žádosti, postačí uvést - "orgánu příslušnému pro ......."
s uvedením místa, kde má být úkon proveden)
................. označení cizího státu
(nutno uvést oficiální název)
__________________________________

Věc: obviněný .......... - žádost o právní pomoc
v trestní věci v ....
Příloha: (jakékoli jiné spisové materiály s překladem,
kterých je třeba k řádnému vyřízení žádosti
v cizině)

S odvoláním na Evropskou úmluvu o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne
20. dubna 1959 (popř. se uvede odkaz na jinou mnohostrannou mezinárodní smlouvou
nebo na dvoustrannou mezinárodní smlouvu o vzájemné pomoci, pokud existuje)
žádám o právní pomoc pro trestní řízení vedené proti obviněnému .......,
narozenému dne......... v .........., státnímu příslušníku České republiky,
trvale bytem v ............, toho času ve vazbě v ......, stíhanému policejním
orgánem Služby kriminální policie a vyšetřování Policie České republiky, pod
číslem trestního spisu ... pro trestný čin ...... podle § .......... trestního
zákona České republiky. (je-li v trestní věci stíháno více obviněných, uvedou se
údaje ke všem obviněným, proti kterým se v dané trestní věci trestní stíhání
vede)

Ustanovení § ......... trestního zákona České republiky zní:

(cituje se příslušné ustanovení trestního zákona o trestném činu, pro který je
obviněný stíhán)

Ustanovení § ......... trestního zákona České republiky zní:

(cituje se ustanovení o promlčení trestního stíhání, tj. § 67 tr. zák.)

Uvedeného trestného činu se měl obviněný ....... dopustit tak, že ..........
(skutek by měl být popsán pokud možno v krátkých větách co nejpřehlednějším
způsobem)

Aby bylo dále možné účinně pokračovat v trestním stíhání
obviněného......... na území České republiky, žádám o provedení těchto úkonů
v trestním řízení:

I. zajištění a předání kopií těchto písemných dokladů, které se vztahují k této
trestní věci: (uvede se přesné označení listinných důkazů, které mají být
zajištěny a jakým způsobem se vztahují k trestní věci)

Žádám, aby tyto písemné doklady byly ověřeny tak, aby bylo patrno, že souhlasí s
originálem.

II. provedení domovních prohlídek v .......... (uvede se označení míst, kde mají
být provedeny v dožádaném státě domovní prohlídky), neboť se zde nachází tyto
věci důležité pro trestní řízení vedené v České republice: .......... (označení
těchto věcí s uvedením, proč jsou tyto věci důležité pro trestní řízení)

Žádám, aby domovní prohlídky byly provedeny pokud možno v jeden okamžik. Pokud
to neodporuje právnímu řádu .......... (označení dožádaného státu), žádám, aby
se těchto domovních prohlídek účastnili tito zástupci policejního orgánu České
republiky ......... (uvedou se jména osob).

Pokud bude přítomnost shora uvedených osob u domovních prohlídek povolena,
žádám, aby o době domovních prohlídek bylo s dostatečným předstihem vyrozuměno
Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v --, na adresu: ..., faxové
číslo: ... ke spisové značce: ..........

Státní zástupce v České republice je oprávněn žádat soud o povolení domovní
prohlídky podle § 83 odstavce 1, věty první trestního řádu, který zní: "Nařídit
domovní prohlídku je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh
státního zástupce soudce."

Podle § 84 trestního řádu České republiky vykonat domovní prohlídku nebo osobní
prohlídku nebo prohlídku jiných prostor a pozemků lze jen po předchozím výslechu
toho, u koho nebo na kom se má takový úkon vykonat, a to jen tehdy, jestliže se
výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci nebo odstranění jiného
důvodu, který vedl k tomuto úkonu. Předchozího výslechu není třeba, jestliže věc
nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě.

III. zjištění těchto bankovních informací: a) informace k bankovnímu účtu číslo
............., vedenému u ........... (název a adresa pobočky banky v dožádaném
státě, která účet vede): - kdy byl tento účet založen a kým, - osoby oprávněné
disponovat s tímto účtem,

(ev. jiné bankovní informace, které je potřeba zajistit)

b) sledování bankovního účtu číslo ............., vedeného u ........... (název
a adresa pobočky banky v dožádaném státě, která účet vede) po dobu .......
měsíců. Informace o pohybu na tomto účtu nechť jsou, prosím, průběžně zasílány
na Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství, na adresu: ..., faxové
číslo: ... ke spisové značce: ..........

(jedná se o jednu z nových forem spolupráce, kterou Česká republika neváže na
existenci mezinárodní smlouvy, avšak je schopna ji zajistit na základě
vzájemnosti; v ČR se tento úkon provádí podle § 8 odst. 3 tr. ř., nedojde-li
jejím provedením k ohrožení zájmů státu - viz § 377 tr. ř; její provedení při
bezesmluvním styku bude plně záviset na rozhodnutí dožádaného státu)

Žádám, aby majitelé těchto bankovních účtů nebyli vyrozuměni o tom, že byly
vyžádány informace týkající se jejich bankovních účtů.

Tyto bankovní informace jsou nezbytné pro trestní řízení vedené v České
republice z těchto důvodů: ............ (popsat vztah mezi trestným činem,
kterého se měl obviněný dopustit a požadovanými bankovními informacemi).

Státní zástupce v České republice je oprávněn žádat o poskytnutí bankovních
informací podle § 8 odstavce 2, věty první trestního řádu, který zní: "Jestliže
je toho v trestním řízení třeba k řádnému objasnění okolností nasvědčujících
tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo v řízení před soudem též k posouzení
poměrů obviněného anebo pro výkon rozhodnutí, může státní zástupce a po podání
obžaloby nebo návrhu na potrestání předseda senátu požadovat údaje, které jsou
předmětem bankovního tajemství, a údaje z evidence cenných papírů."

Státní zástupce v České republice je oprávněn nařídit sledování bankovního účtu
podle § 8 odstavce 3 trestního řádu, který zní: "Z důvodů uvedených v odstavci
2 může státní zástupce a po podání obžaloby nebo návrhu na potrestání předseda
senátu nařídit sledování bankovního účtu nebo účtu u Střediska cenných papírů, a
to nejvýše po dobu šesti měsíců. Trvá-li účel, pro který bylo sledování účtu
nařízeno, i po této době, lze toto sledování prodloužit na základě příkazu
orgánu, před kterým je řízení v té době vedeno, o dalších šest měsíců, a to i
opakovaně. Údaje získané podle tohoto ustanovení nelze využít pro jiný účel než
pro trestní řízení, v jehož rámci byly získány."

IV) zajištění tohoto majetku jako výnosu z trestné činnosti

a) peněžení částky -. na bankovním účtu --- vedeném u ---. (název a adresa
pobočky banky v dožádaném státě, která účet vede):

b) věcí --.. (popsat věci movité, které se nacházejí v dožádaném státě - pokud
je to možné, i přesné místo, kde se nacházejí)

c) nemovitosti (popsat věci nemovité, které se nacházejí v dožádaném státě
- pokud je to možné, i přesné místo, kde se nacházejí)

neboť je důvodné podezření, že tyto věci (peněžní prostředky) jsou výnosem z
trestné činnosti. Toto podezření vyplývá z těchto zjištěných skutečností: ----.
(popsat vztah mezi trestným činem, kterého se měl obviněný dopustit a peněžními
prostředky nebo věcmi, které mají být zajištěny).

Státní zástupce v České republice je oprávněn zajistit tyto věci (peněžní
prostředky) podle § 79 (§ 79a až 79c) trestního řádu, který zní: -- (doplní se
text příslušných zákonných ustanovení)

V) zajištění majetku obviněného

a) peněžení částky -. na bankovním účtu --- vedeném u ---. (název a adresa
pobočky banky v dožádaném státě, která účet vede):

b) věcí --.. (popsat věci movité, které se nacházejí v dožádaném státě - pokud
je to možné, i přesné místo, kde se nacházejí)

c) nemovitosti (popsat věci nemovité, které se nacházejí v dožádaném státě
- pokud je to možné, i přesné místo, kde se nacházejí)

neboť je důvodné podezření, že se obviněný dopustil shora uvedené trestné
činnosti 1) kterou způsobil poškozenému ---.. (uvést jméno a adresu poškozeného)
škodu ve výši --.. a je obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody
bude zmařeno nebo ztíženo. 2) a je stíhán pro trestný čin, za který je
vzhledem k povaze a závažnosti činu a poměrům obviněného třeba očekávat uložení
trestu propadnutí majetku, a je obava, že výkon tohoto trestu bude zmařen nebo
ztížen. (popsat z jakých důvodů je dána obava ze zmaření nebo ztížení uspokojení
nároku poškozeného na náhradu škody nebo na výkon trestu propadnutí majetku).

Státní zástupce v České republice je oprávněn zajistit tento majetek obviněného
podle § 47 (§ 347) trestního řádu, který zní: --- (doplní se text příslušných
zákonných ustanovení)

Vzhledem k tomu, že obviněný .......... se nachází ve vazbě, prosím, aby tato
žádost byla vyřízena v co nejkratším termínu, případně urychleně sděleny důvody,
které tomu brání.

Veškerou korespondenci v této věci zasílejte, prosím, Okresnímu (Krajskému,
Vrchnímu) státnímu zastupitelství v---., na adresu: ..., faxové číslo: ... ke
spisové značce: ..........(uvede se pouze v případě přímého právního styku)

Děkuji za spolupráci,

(vedoucí) státní zástupce
vlastnoruční podpis
otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 25:

1. Právo trestat je projevem vnitřní suverenity každého státu. Orgán činný v trestním řízení (§ 12 odst. 1 tr. ř.) proto není oprávněn vykonávat procesní úkony, včetně zajišťování majetku v trestním řízení, na území jiného státu, stejně tak jako obdobné orgány jiného státu nemohou samy vykonávat takové úkony na území České republiky. O provedení procesního úkonu je nutno požádat příslušný orgán státu, na jehož území má být úkon proveden.

2. Dožádáním podle § 425 tr. ř. se rozumí úkony, které po zahájení trestního řízení v České republice mají být na žádost orgánů České republiky provedeny v cizím státě, anebo úkony, které mají být v trestním řízení na žádost orgánů cizích států provedeny na území České republiky.

O právní pomoc, tj. o provedení procesního úkonu, zejména takového, který má být později použit jako důkaz v řízení před trestním soudem, v cizině žádá v přípravném řízení pouze státní zástupce. Státní zástupce zasílá žádost do ciziny výhradně prostřednictvím Nejvyššího státního zastupitelství, pokud mezinárodní smlouva nestanoví přímý právní styk mezi justičními orgány. V takovém případě státní zástupce zasílá svoji žádost příslušnému justičnímu orgánu v cizině přímo a mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství zasílá pouze kopii této žádosti na vědomí (čl. 69 odst. 3 pokynu).

Žádost o právní pomoc je možné vyžádat i před zahájením trestního stíhání, a to ve stejném rozsahu, v němž lze tyto úkony provést podle trestního řádu na území ČR. Právní pomoc je možné vyžádat již po zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. ř. Některé státy (typicky Velká Británie a Irsko) však zajišťují věci (majetek) v trestním řízení teprve po zahájení trestního stíhání, tj. poté, co trestní stíhání bylo zahájeno proti konkrétní osobě.

Oboustranná trestnost je podle čl. 5 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959 přezkoumávána tehdy, pokud smluvní stát při podpisu této Úmluvy, uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy si vyhradil právo provést dožádání týkající se prohlídky nebo zajištění věci závislým na jedné nebo více z následujících podmínek:

a) trestný čin, k němuž se dožádání vztahuje, je trestný podle právního řádu jak dožadující tak i dožádané strany;

b) trestný čin, k němuž se dožádání vztahuje, je trestným činem podléhajícím vydání v dožádaném státě;

c) provedení dožádání je v souladu s právním řádem dožádané strany. Česká republika podmínila provedení prohlídky nebo zajištění věci podmínkami ad a) a c). Pokud smluvní strana učiní prohlášení podle článku 5 odst. 1, může kterákoliv jiná strana použít vzájemnosti.

3. Procesním úkonem, jehož provedení je žádáno v cizině, je i žádost týkající se zajištění věci nebo majetku.

4. Justičním orgánem oprávněným vyžádat provedení důkazu v cizině je v České republice v přípravném řízení trestním pouze státní zástupce, který buď koná dozor v přípravném řízení trestním nebo sám trestní řízení vede. Policejní orgány dávají státnímu zástupci pouze podnět k provedení zajištění věci nebo majetku v cizině.

5. V případě, že státní zástupce v téže věci žádá týž orgán cizího státu o provedení dalších úkonů na základě předtím již podané žádosti o právní pomoc, postačí, když sepíše pouze dodatek k původní žádosti, tj. v tomto dodatku k původní žádosti odkáže na svou předchozí žádost (s uvedením trestní věci, spisové značky a data žádosti) a popis skutku v tomto dodatku již znovu neuvádí, pokud nedošlo k rozšíření trestního stíhání o nové skutky nebo k tomu nejsou jiné zvláštní důvody.

Pokud však v původní žádosti bylo žádáno o úkony, u kterých se nepřezkoumává oboustranná trestnost, je třeba v dodatku k původní žádosti, ve kterém se žádá o zajištění věci nebo majetku, uvést všechny citace příslušných ustanovení právních předpisů, které jsou ve shora uvedeném vzoru žádosti uvedeny.

6. Státní zástupce není oprávněn do ciziny žádat o provedení takového úkonu, který nemůže sám provést nebo navrhnout jeho provedení soudu podle trestního řádu ČR - z tohoto důvodu se citují v žádosti ustanovení trestního řádu, podle kterých může státní zástupce postupovat, pokud by se majetek nacházel na území ČR. Nelze tedy žádat o zajištění výnosu z trestného činu spočívajícím v majetkové hodnotě, která nepodléhá výkonu rozhodnutí nebo u níž to výslovně zákon vylučuje (viz zejm. § 47 odst. 5 a § 348 odst. 1 věta druhá a odst. 2 tr. ř., a příslušná ustanovení zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů).

7. Podle článku 49 písm. d) Schengenské prováděcí úmluvy se právní pomoc rovněž poskytuje v občanskoprávních řízeních, která souvisejí s trestním řízením, pokud trestní soud dosud o žalobě pravomocně nerozhodl. Z tohoto důvodu v členských státech Evropské unie by neměl být problém žádat právní pomoc týkající se zajištění nároku poškozeného ve smyslu našeho ustanovení § 47 tr. ř. Bude však záležet na vnitrostátní právní úpravě členského státu, zda takovýto druh zajištění majetku obviněného připouští.

Pokud jde o jiné něž členské státy Evropské unie, zde bude cela záviset na vnitrostátní právní úpravě dožádaného státu a rozhodnutí dožádaného orgánu v dané věci.

8. Pokud jde o zajišťování majetku obviněného podle § 347 tr. ř., je pouze na dožádaném státě, zda a v jakém rozsahu aplikuje trest propadnutí majetku ve smyslu našeho ustanovení § 51 tr. zák. Vyhovění této části žádosti tedy může být problematické.

Protože státní zástupce není oprávněn do ciziny žádat o provedení takového úkonu, který nemůže sám provést nebo navrhnout jeho provedení soudu podle trestního řádu ČR, nemůže žádost do ciziny o zajištění náhradní hodnoty a o zajištění majetku pro účely uložení peněžitého trestu.

Vzor č. 26 - protokol o vydání věci (§ 441 odst. 1, 2, ve spojení s § 78 
odst. 1, 3 tr. ř.) 




Okresní státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Spisová značka: 
V ........ dne ..........


                             PROTOKOL O VYDÁNÍ VĚCI


Dne ---. v ------ hod. podle § 441 odst. 1, odst. 2, ve spojení s § 78 odst.  1,
odst. 3 tr. ř. byl vyzván

titul, jméno a  příjmení: 
dřívější jméno, dřívější příjmení:
datum narození:                           rodné číslo:
průkaz totožnosti:   

trvalý pobyt:  
ulice, číslo:  
PSČ, místo:  
spojení:   



k vydání

poř. č.  název a přesný popis věci, výr. značka, výr. čísla
1.



jako věci důležité pro trestní řízení.


Po poučení podle  § 78 odst.  1 tr. ř.  o povinnosti věc  na vyzvání vydat  a po
upozornění na možnost odnětí věci,  jakož i na možnost uložení  pořádkové pokuty
(§ 66 tr. ř.), vyzvaná osoba uvádí:


Úkon ukončen v ---- hodin.


Po poučení o možnosti doplnění a oprav protokolu a po jeho přečtení osoba, která
věc vydala prohlašuje, že se zněním protokolu souhlasí - nesouhlasí (důvody).


Nezúčastněná osoba                       Osoba, jež věc vydala současně potvrzuje,
(byla-li přibrána):                      že převzala opis protokolu jako potvrzení
                                         o vydání věci:


(jméno a příjmení)                       (jméno a příjmení)



                                              státní zástupce
                                           vlastnoruční podpis
                          otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 26:

1. Ustanovení § 441 tr. ř. se týká mezinárodní spolupráce obecně při zajišťování výnosů a jiného majetku v trestním řízení, přestože odstavec 1 tohoto ustanovení odkazuje na "vyžádanou osobu" v předávacím řízení. Odstavec 1 tohoto ustanovení uvádí, že orgán příslušný podle odstavce 3 (v přípravném řízení to je státní zástupce okresního státního zastupitelství) na základě žádosti orgánu vyžadujícího státu rozhodne o zajištění a předání věcí a majetku, které:

a) mohou sloužit jako důkaz nebo

b) které vyžádaná osoba získala trestným činem, pro který je předání vyžadováno,

c) nebo co za takovou věc bylo opatřeno.

Pokud jde o provedení zajištění, ustanovení § 441 odst. 2 tr. ř. stanoví, že zajištění se provádí za přiměřeného použití ustanovení hlavy druhé oddílu sedmého, hlavy čtvrté oddílu třetího a hlavy dvacáté první oddílu čtvrtého. Zde dochází k určitému rozporu s ustanovením § 441 odst. 1 tr. ř., neboť o "zajištění" věcí movitých podle § 78 a § 79 tr. ř. se nerozhoduje, ale toto "zajištění" má povahu opatření, kterým se věc důležitá pro trestní řízení odnímá anebo osoba, která má takovou věc u sebe, ji dobrovolně vydá. Podle § 79 odst. 5 tr. ř. je třeba sepsat protokol o vydání a odnětí věci, který musí obsahovat též dostatečně přesný popis vydané nebo odňaté věci, který by umožnil určit její totožnost.

Vzhledem ke shora uvedenému a k tomu, že ustanovení § 441 odst. 1 tr. ř. nestanoví, jakou formu má mít toto rozhodnutí, a celé ustanovení § 441 neřeší možnost podání opravného prostředku, lze se přiklonit k názoru, že není třeba podle § 441 odst. 1 tr. ř. vydávat formální rozhodnutí, ale je možné postupovat zcela podle ustanovení hlavy druhé oddílu sedmého, hlavy čtvrté oddílu třetího a hlavy dvacáté první oddílu čtvrtého trestního řádu, a to pouze s odkazem na § 441 odst. 1, 2 tr. ř., neboť věci ani majetek nejsou zajišťovány v trestním řízení vedeném na území ČR, ale jde o úkon právní pomoci, který je na základě dožádání justičního orgánu jiného státu prováděn pro trestní řízení vedené v cizině.

2. Ustanovení § 441 tr. ř. umožňuje vyhovět žádosti cizozemského justičního orgánu týkající se zajištění věcí důležitých pro trestní řízení, které je vedeno v cizině. Vyhovět však lze pouze za podmínek, které stanoví náš právní řád, zejména ustanovení § 78 a § 79 tr. ř. Podle těchto ustanovení je možné zajišťovat jak výnosy spočívající ve věcech movitých, tak věcné důkazy ve smyslu § 112 tr. ř.

3. Státní zástupce okresního státního zastupitelství, v jehož obvodu se nachází věc, která má být zajištěna, v těchto případech postupuje na základě žádosti justičního orgánu dožadujícího státu, a to podle § 441 odst. 1, odst. 2, ve spojení s § 78 odst. 1, odst. 3 tr. ř.

4. V případě, že státní zástupce žádosti justičního orgánu dožadujícího státu zajištění věci nevyhoví, je povinen podle § 431 odst. 5 tr. ř. sdělit justičnímu orgánu dožadujícího státu důvody odmítnutí žádosti. Stejně tak je třeba justičnímu orgánu dožadujícího státu odůvodnit odložení provedení žádosti, např. v části, která se týká předání zajištěné věci do ciziny.

Vzor č. 27 - příkaz k odnětí věci (§ 441 odst. 1, 2, ve spojení s § 79 
odst. 1 tr. ř.) 



Okresní státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Spisová značka:                               V ........ dne ..........


                              PŘÍKAZ K ODNĚTÍ VĚCI


Podle § 441 odst. 1, odst. 2, ve spojení s § 79 odst. 1 tr. ř. 


přikazuji    

odejmout níže jmenovanému

titul, jméno a  příjmení: 
dřívější jméno, dřívější příjmení:
datum narození:                    rodné číslo:
průkaz totožnosti:   

trvalý pobyt:  
ulice, číslo:  
PSČ, místo:  
spojení:   



následující věci:

poř. č.  název a přesný popis věci, výr. značka, výr. čísla
1.



jako věci důležité pro trestní řízení.


Odůvodnění


V ---. (název dožadujícího státu) je vedeno trestní stíhání proti ----. (jméno a
příjmení), obviněnému z trestného  činu  --. podle §  ................ trestního
zákona -.  (název dožadujícího  státu), kterého  se měl  dopustit tím,  že  ----
(uvede se popis skutkového stavu vyplývající z žádosti o právní pomoc justičního
orgánu  dožadujícího   státu).  V   žádosti  ---..   (název  justičního   orgánu
dožadujícího státu) ze dne --- je uvedeno ---- (uvést, jak zajištěná věc souvisí
s trestním řízení vedeným v dožádaném státě).

        Věc je nutno  odejmout, protože nebyla  výše jmenovaným, který  má věc u
        sebe, na výzvu dobrovolně vydána. 



                                       státní zástupce
                                             vlastnoruční podpis
                      otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 27:

1. K výkladu vztahu § 441 a § 79 tr. ř. viz poznámky u vzoru č. - ( protokol o vydání věci).

2. Státní zástupce okresního státního zastupitelství, v jehož obvodu se nachází věc, která má být zajištěna, v těchto případech vydává příkaz na základě žádosti justičního orgánu dožadujícího státu, a to podle § 441 odst. 1, odst. 2 ve spojení s § 79 odst. 1 tr. ř.

3. V případě, že státní zástupce žádosti justičního orgánu dožadujícího státu zajištění věci nevyhoví, je povinen podle § 431 odst. 5 tr. ř. sdělit justičnímu orgánu dožadujícího státu důvody odmítnutí žádosti. Stejně tak je třeba justičnímu orgánu dožadujícího státu odůvodnit odložení provedení žádosti, např. v části, která se týká předání zajištěné věci do ciziny.

Vzor č. 28 - protokol o odnětí věci (§ 441 odst. 1, 2, ve spojení s § 79 
odst. 1 tr. ř.)


Okresní státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu



Spisová značka:                                V ........ dne ..........


                             PROTOKOL O ODNĚTÍ VĚCI


Na základě příkazu k odnětí věci  vydaného dne ---.. po předchozí marné  výzvě k
vydání věci  podle § 441 odst. 1, odst. 2, ve spojení s § 79 odst. 1 tr. ř. byla
dne ---. v ------ hod. níže jmenovanému

titul, jméno a  příjmení: 
dřívější jméno, dřívější příjmení:
datum narození:                         rodné číslo:
průkaz totožnosti:   

trvalý pobyt:  
ulice, číslo:  
PSČ, místo:  
spojení:   

odňata následující věc důležitá pro trestní řízení:

poř. č.  název a přesný popis věci, výr. značka, výr. čísla
1.



Po poučení o možnosti doplnění a  oprav protokolu a po jeho přečtení  osoba, jíž
byla  věc  odňata, prohlašuje,  že  se zněním  protokolu  souhlasí -  nesouhlasí
(důvody).


Úkon ukončen v ---- hodin.


Nezúčastněná osoba                      Osoba, jež věc vydala současně potvrzuje,
(byla-li přibrána):                     že převzala opis protokolu jako potvrzení 
                                        o vydání věci:


(jméno a příjmení)                     (jméno a příjmení)





                                       státní zástupce
                                    vlastnoruční podpis
                    otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 28:

Podle § 79 odst. 5 tr. ř. je třeba sepsat protokol o odnětí věci, který musí obsahovat též dostatečně přesný popis vydané nebo odňaté věci, který by umožnil určit její totožnost. Viz dále poznámky ke vzoru č. 26 (příkaz k odnětí věci).

Vzor č. 29 - usnesení státního zástupce o zajištění peněžních prostředků na účtu
u banky (§ 441 odst. 1, 2, ve spojení s § 79a odst. 1 tr. ř.)

Okresní státní zastupitelství v ..................

Spisová značka:
V ........ dne ..........

Usnesení

Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v ........... rozhodl
dne .................. na základě žádosti o právní pomoc (uvede se název
cizozemského justičního orgánu, který žádost podal) ze dne --.. (datum
žádosti), sp. zn. --- takto:

Podle § 441 odst. 1, odst. 2, ve spojení s § 79a odst. 1 trestního řádu

se zajišťují

peněžní prostředky ve výši ............., -- Kč na účtu č. .......... vedeném u
pobočky ............. banky .................. (název a sídlo banky, její číslo
a kód), majitele účtu .......................... nar. ......., bytem ..........,
neboť zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že peněžní prostředky na účtu u
banky jsou určeny ke spáchání trestného činu - ke spáchání trestného činu byly
užity - jsou výnosem z trestné činnosti (uvede se příslušná alternativa nebo
více z těchto alternativ).

Okamžikem doručení tohoto usnesení se zakazuje s peněžními prostředky v
zajištěné výši jakkoli nakládat, s výjimkou výkonu rozhodnutí a
...................... (§ 79a odst. 2 věta třetí trestního řádu - majiteli účtu
lze povolit přesně vymezené dispozice, např. odvádět prostředky na mzdy
zaměstnancům, na úhradu plateb uvedených v § 147 tr. zák.)

Odůvodnění:

(Dále se uvedou okolnosti vztahující se k podmínkám postupu dle § 79a odst. 1
tr. ř.).

Poučení : Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, kterou je možno podat
nejpozději do tří dnů od jeho oznámení u Okresního státního zastupitelství v
.......... Stížnost nemá odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu ve
spojení s § 79a odst. 5 trestního řádu). O stížnosti rozhoduje Okresní
soud v .............. [§ 146a odst. 1 písm. b) tr. ř.]. Na úhradu pohledávek,
které jsou předmětem výkonu soudního nebo správního rozhodnutí, se
přednostně použijí peněžní prostředky nedotčené tímto usnesením (§ 79a odst. 2
věta čtvrtá trestního řádu). S peněžními prostředky, na které se vztahuje toto
usnesení, lze v rámci výkonu soudního rozhodnutí nakládat jen po předchozím
souhlasu státního zástupce; to neplatí, je-li výkon rozhodnutí prováděn k
uspokojení pohledávky státu (§ 79a odst. 2 poslední věta trestního řádu).
Majitel účtu má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění peněžních
prostředků na účtu u banky. Byla-li taková žádost státním zástupcem zamítnuta,
majitel účtu ji, neuvede-li nové důvody, může opakovat až po uplynutí čtrnácti
dnů po právní moci rozhodnutí o zamítnutí (§ 79a odst. 4 trestního řádu).

státní zástupce
vlastnoruční podpis
otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky ke vzoru č. 29:

1. Ustanovení § 441 odst. 1, odst. 2 tr. ř. umožňuje vyhovět žádosti cizozemského justičního orgánu týkající se zajištění peněžních prostředků na účtu u banky, ve prospěch trestního řízení vedeného v cizině. Vyhovět však lze pouze za podmínek, které stanoví náš právní řád, zejména ustanovení § 79a tr. ř. Ustanovení § 441 odst. 1, odst. 2 tr. ř. neváže tento typ spolupráce na existenci mezinárodní smlouvy, nicméně je třeba zdůraznit, že řada mezinárodních smluv Českou republiku zavazuje k zajišťování výnosů z trestné činnosti, event. věcí určených či užitých k trestné činnosti. Jedná se zejména o tyto mezinárodní smlouvy:

- Evropská úmluva o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959 (č. 550/1992 Sb.), včetně Dodatkového protokolu ze dne 17.3.1978 (č. 31/1997 Sb.) a čl. 51 Schengenské prováděcí úmluvy,

- Úmluva o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu ze dne 8. listopadu 1990 (č. 33/1997 Sb.),

- Trestněprávní úmluva o korupci ze dne 27. ledna 1999 (č. 70/2002 Sb.m.s.),

- Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami ze dne 20. prosince 1988 (č. 462/1991 Sb.),

- Úmluva OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích ze dne 17. prosince 1997 (č. 25/2000 Sb.m.s.),

- Úmluva Společnosti národů o potírání penězokazectví ze dne 20.4.1929 (č. 15/1932 Sb.).

2. Státní zástupce okresního státního zastupitelství, v jehož obvodu se nachází banka, která účet, který má být zajištěn, vede, v těchto případech rozhoduje na základě žádosti justičního orgánu dožadujícího státu, a to podle § 441 odst. 2 ve spojení s § 79a odst. 1 tr. ř.

3. V případě, že státní zástupce žádosti justičního orgánu dožadujícího státu o zajištění peněžních prostředků u banky nevyhoví, je povinen podle § 431 odst. 5 tr. ř. sdělit justičnímu orgánu dožadujícího státu důvody odmítnutí žádosti.

4. Rozhodnutí podle § 79a odst. 1 tr. ř. musí být doručeno bance, která vede účet, a poté, co banka zajištění provedla, i majiteli účtu. Jde-li o osoby, které se zdržují na území členského státu EU (kromě Irska) a na území Norska nebo Islandu, je možné jim doručit toto usnesení přímo poštou podle čl. 52 Schengenské prováděcí úmluvy. Pokud lze důvodně předpokládat, že adresát nerozumí jazyku, ve kterém je písemnost sepsána, musí být tato písemnost nebo alespoň její důležité části přeloženy do jazyka nebo do jednoho z jazyků smluvní strany, na jejímž území se adresát nachází. Pokud je orgánu, který písemnost odesílá, známo, že adresát zná pouze jiný jazyk, musí být tato písemnost nebo alespoň její důležité části přeloženy do tohoto jiného jazyka.

Stejně tak je možné doručit toto usnesení prostřednictvím konzulárních orgánů nebo přímo poštou osobám, zdržujícím se na území Bulharska, Chorvatska, Makedonie (FYROM) a Ukrajiny, a to na základě článku 21 odst. 2 Úmluvy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu z r. 1990 (č. 33/1997 Sb.). V takovém případě je třeba informovat dotčené osoby o opravných prostředcích, které existují podle právního řádu země, která zajištění provedla (zde tedy podle trestního řádu ČR). Přestože to tato smlouva výslovně nestanoví, lze i v takovém případě doporučit provést překlad tohoto ustanovení do jazyka nebo do jednoho z jazyků smluvní strany, na jejímž území se adresát nachází nebo do jazyka, kterému dotčená osoba rozumí, neboť v mezinárodním právu platí ob

ecně zásada, že nikdo není povinen převzít písemnost v jazyce, kterému nerozumí.

Přestože ve shora uvedených případech výše uvedené mezinárodní smlouvy umožňují zaslat toto usnesení přímo poštou, lze v praxi doporučit i v těchto případech zasílání tohoto ustanovení prostřednictvím justičního orgánu dožádaného státu, a to vzhledem k často odlišným pravidlům doručování poštou (např. zásilka do vlastních rukou je v některých státech považována za doručenou, pokud ji převezme rodinný příslušník nebo soused).

V jakýchkoli jiných případech je možné oprávněným osobám toto usnesení doručit pouze prostřednictvím justičního orgánu dožadujícího, event. jiného státu. Justiční orgán dožadujícího státu je třeba o provedeném zajištění vždy vyrozumět.

5. V rozhodnutí se uvede bankovní spojení, kterým se rozumí číslo účtu a kód banky, a dále peněžní částka v příslušné měně, na kterou se zajištění vztahuje. Formát bankovního spojení upravují zvláštní předpisy a aktuální stav lze zjistit na webových stránkách České národní banky.

6. Nestanoví-li orgán činný v trestním řízení uvedený v § 441 odst. 3, ve spojení s § 79a odst. 1 tr. ř. jinak, zakáže se okamžikem doručení rozhodnutí jakákoliv dispozice s peněžními prostředky, které se na účtu nacházejí, až do výše zajištění, s výjimkou výkonu rozhodnutí.

7. O stížnosti proti usnesení o zajištění peněžních prostředků na účtu u banky rozhoduje soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který napadené usnesení vydal [§ 146a odst. 1 písm. b) tr. ř.].

8. Tento vzor se přiměřeně použije v případech, kdy se vydává usnesení o zajištění peněžních prostředků na účtu u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiných subjektů, které vedou účet pro jiného, blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění se státním příspěvkem, blokaci čerpání finančního úvěru a blokaci finančního pronájmu (§ 79b tr. ř.). Totéž platí i při rozhodování o zajištění zaknihovaných cenných papírů (§ 79c tr. ř.). Ohledně stížnosti je třeba uvést, že i v tomto případě o ní rozhoduje soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který napadené usnesení vydal, podle ustanovení § 146a odst. 1 písm. c) tr. ř.

Vzor č. 30 - usnesení o zajištění nároku poškozeného (§ 441 odst. 1, 2, ve spojení
s § 47 odst. 1, 2, 4 tr. ř.)

Okresní státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Spisová značka: V ........ dne ..........

Usnesení

Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v .........................
rozhodl dne ...................... na základě žádosti o právní pomoc (uvede se
název cizozemského justičního orgánu, který žádost podal) ze dne --.. (datum
žádosti), sp. zn.: --., takto:

Podle § 441 odst. 1, odst. 2 ve spojení § 47 odst. 1, odst. 2, odst. 4 trestního
řádu se zajišťuje nárok poškozeného ............................., (nar.
........, bytem .........) na náhradu škody způsobené mu trestným činem
................. podle § ................ trestního zákona -. (název
dožadujícího státu) do výše stanovené pro tento účel finanční částkou
celkem----Kč, neboť je důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na
náhradu škody způsobené trestným činem bude mařeno (nebo ztěžováno - uvede se
příslušná alternativa, popř. obě).

Zajištění se vztahuje na tyto části majetku obviněného ................, nar.
........., bytem .............: (uvede se výčet věcí tak, aby nemohly být
zaměněny s jinými)

---. (jméno a příjmení, datum narození), obviněnému v ....... (název
dožadujícího státu) se současně zakazuje, aby s uvedenými zajištěnými věcmi
jakkoli nakládal.

Odůvodnění:

V ---. (název dožadujícího státu) je vedeno trestní stíhání proti ----. (jméno a
příjmení), obviněnému z trestného činu --. podle § ................ trestního
zákona -. (název dožadujícího státu), kterého se měl dopustit tím, že ----
(uvede se popis skutkového stavu vyplývající z žádosti o právní pomoc justičního
orgánu dožadujícího státu). Tato osoba je v -- (název dožadujícího státu)
stíhána ----(název orgánu dožadujícího státu, který vede trestní stíhání). V
tomto trestním řízení vedeném v ---- (název dožadujícího státu) řádně uplatnil
nárok na náhradu škody poškozený ---.. (jméno a příjmení, datum narození) ve
výši --- (uvede se i měna, v níž je nárok v dožádání cizozemského orgánu
vyčíslen) a o jeho důvodnosti a výši v tomto stadiu trestního řízení není
pochybností. Přitom ze skutečností uvedených v žádosti -. (název justičního
orgánu dožadujícího státu) vyplývá, že je dána důvodná obava, že uspokojení
nároku na náhradu škody způsobené trestným činem bude mařeno a ztěžováno. Proto
bylo žádosti ---.. (název justičního orgánu dožadujícího státu) vyhověno a podle
§ 441 odst. 1, odst. 2, ve spojení s § 47 odst. 1, odst. 2, odst. 4 trestního
řádu bylo rozhodnuto o zajištění nároku poškozeného na náhradu škody až do
pravděpodobné výše škody na majetku obviněného, která byla pro účely tohoto
zajištění stanovena finanční částkou celkem----v Kč, jak je uvedeno ve výrokové
části tohoto usnesení, v níž jsou dále uvedeny i věci, na které se zajištění
vztahuje. Podle § 47 odst. 7 tr. ř. lze práva třetích osob k zajištěnému majetku
uplatnit podle zvláštního právního předpisu.

Poučení: Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, kterou je možno
podat nejpozději do tří dnů od jeho oznámení u Okresního státního
zastupitelství v ................. Stížnost nemá odkladný účinek (§ 49
trestního řádu a contrario ve spojení s § 141 odst. 4 trestního řádu). O
stížnosti rozhoduje Okresní soud v.................. [146a odst. 1 písm. d)
trestního řádu].

státní zástupce
vlastnoruční podpis
otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 30:

1. Ustanovení § 441 odst. 1, odst. 2 tr. ř. umožňuje vyhovět žádosti cizozemského justičního orgánu týkající se zajištění nároku poškozeného v trestním řízení, které je vedeno v cizině. Vyhovět však lze pouze za podmínek, které stanoví náš právní řád, zejména ustanovení § 47 tr. ř. Pokud to nevyplývá z žádosti dožadujícího justičního orgánu, je třeba vždy požádáním o doplnění žádosti vyžádat informace týkající se toho, zda poškozený řádně uplatnil nárok na náhradu škody a v jaké výši a zda o důvodnosti a výši tohoto nároku v tomto stadiu trestního řízení nejsou pochybností.

Ustanovení § 441 odst. 2 tr. ř. neváže tento typ spolupráce na existenci mezinárodní smlouvy, nicméně vůči členským státům EU (kromě Irska) a Norsku a Islandu je třeba vycházet i z článku 49 písm. d) Schengenské prováděcí úmluvy, podle kterého se právní pomoc rovněž poskytuje v občanskoprávních řízeních, která souvisejí s trestním řízením, pokud trestní soud dosud o žalobě pravomocně nerozhodl.

2. Zajištění nároku poškozeného přichází v úvahu až po zahájení trestního stíhání (v ČR podle § 160 odst. 1 tr. ř.). Pokud to nevyplývá z žádosti dožadujícího justičního orgánu, je třeba vždy požádáním o doplnění žádosti vyžádat informace k tomu, zda osoba, proti níž se trestní řízení v cizině vede, má analogické postavení v tomto trestním řízení, jako je postavení obviněného v trestním stíhání vedeném v ČR.

3. Státní zástupce okresního státního zastupitelství, v jehož obvodu se nachází majetek nebo jeho podstatná část, v těchto případech rozhoduje na základě žádosti justičního orgánu dožadujícího státu, a to podle § 441 odst. 2 ve spojení s § 47 odst. 1, odst. 2, odst. 4 tr. ř.

4. V případě, že státní zástupce žádosti justičního orgánu dožadujícího státu o zajištění nároku poškozeného v trestním řízení nevyhoví, je povinen podle § 431 odst. 5 tr. ř. sdělit justičnímu orgánu dožadujícího státu důvody odmítnutí žádosti.

5. V usnesení podle § 441 odst. 2 ve spojení s § 47 odst. 1, odst. 2, odst. 4 tr. ř. je nutné popsat části majetku obviněného určené k zajištění nároku. Obviněnému se zakáže s těmito věcmi nakládat. Z usnesení musí být zřejmé, že hodnota zajištěného majetku odpovídá přibližně výši zajišťovaného nároku, kterou je třeba pro tento účel vyčíslit v korunách.

6. Jde-li o nemovitost, po právní moci usnesení zašle státní zástupce jeho stejnopis opatřený doložkou právní moci též tomu, kdo podle zvláštního právního předpisu (např. zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů, dále srov. § 2 odst. 2, § 5 zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, když katastrální úřad zapíše zajištění nemovitosti podle ustanovení § 1 až § 9 zák. č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů), eviduje vlastníky nebo držitele věcí, na něž se zajištění vztahuje.

Movité věci se zpravidla uloží do úschovy soudu, event. státního zastupitelství. Podle § 2 odst. 2 zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů (č. 279/2003 Sb.) je třeba usnesení oznámit rovněž dlužníku obviněného a uložit mu, aby místo plnění obviněnému složil předmět plnění do úschovy státního zastupitelství nebo na státním zástupcem určené místo.

7. Některé věci jsou ze zajištění vyloučeny (srov. § 47 odst. 3 tr. ř. a příslušná ustanovení zákona č. 279/2003 Sb.).

8. Usnesení o zajištění nároku se oznamuje obviněnému, má-li obhájce, jeho obhájci (§ 137 odst. 2, 3 tr. ř.). Jde-li o osoby, které se zdržují na území členského státu EU (kromě Irska) a na území Norska nebo Islandu, je možné jim doručit toto usnesení přímo poštou podle čl. 52 Schengenské prováděcí úmluvy. Pokud lze důvodně předpokládat, že adresát nerozumí jazyku, ve kterém je písemnost sepsána, musí být tato písemnost nebo alespoň její důležité části přeloženy do jazyka nebo do jednoho z jazyků smluvní strany, na jejímž území se adresát nachází. Pokud je orgánu, který písemnost odesílá, známo, že adresát zná pouze jiný jazyk, musí být tato písemnost nebo alespoň její důležité části přeloženy do tohoto jiného jazyka.

Stejně tak je možné doručit toto usnesení prostřednictvím konzulárních orgánů nebo přímo poštou osobám, zdržujícím se na území Bulharska, Chorvatska, Makedonie (FYROM) a Ukrajiny, a to na základě článku 21 odst. 2 Úmluvy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu z r. 1990 (č. 33/1997 Sb.). V takovém případě je třeba informovat dotčené osoby o opravných prostředcích, které existují podle právního řádu země, která o zajištění rozhodla (zde tedy podle trestního řádu ČR). Přestože to tato smlouva výslovně nestanoví, lze i v takovém případě doporučit provést překlad tohoto ustanovení do jazyka nebo do jednoho z jazyků smluvní strany, na jejímž území se adresát nachází nebo do jazyka, kterému dotčená osoba rozumí, neboť v mezinárodním právu platí obecně zásada, že nikdo není povinen převzít písemnost v jazyce, kterému nerozumí.

Ačkoli ve shora uvedených případech výše uvedené mezinárodní smlouvy umožňují zaslat toto usnesení přímo poštou, lze v praxi doporučit i v těchto případech zasílání tohoto usnesení prostřednictvím justičního orgánu dožádaného státu, a to vzhledem k často odlišným pravidlům doručování poštou (např. zásilka do vlastních rukou je v některých státech považována za doručenou, pokud ji převezme rodinný příslušník nebo soused).

V jakýchkoli jiných případech je možné oprávněným osobám toto usnesení doručit pouze prostřednictvím justičního orgánu dožadujícího, event. jiného státu. Jeden stejnopis je potřebné zaslat též katastrálnímu úřadu, jde-li o nemovitost (srov. shora). Justiční orgán dožadujícího státu je třeba o provedeném zajištění vždy vyrozumět.

9. Jestliže státní zástupce v přípravném řízení zajistí nárok poškozeného podle § 441 odst. 1, odst. 2, ve spojení s § 47 odst. 1, odst. 2, odst. 4 tr. ř., a jestliže proti takovému usnesení je podána stížnost, rozhoduje o ní soud, jehož příslušnost vyplývá z ustanovení § 146a tr. ř. Musí přitom jít o soud, jehož obvod působnosti je totožný s obvodem působnosti státního zástupce, o jehož usnesení jde. Pro určení příslušnosti soudu zde neplatí ustanovení § 26 tr. ř. (srov. rozh. č. 55/1995 Sb. rozh. tr.).

Vzor č. 31 - usnesení státního zástupce o majetku obviněného v přípravném
řízení (§ 441 odst. 1, 2, ve spojení s § 347 odst. 1 tr. ř.)

Okresní státní zastupitelství v ..................

Spisová značka: V ........ dne ..........

Usnesení

Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v .................. rozhodl
dne ..................... na základě žádosti o právní pomoc (uvede se název
justičního orgánu dožadujícího státu) ze dne --.. (datum žádosti), sp. zn.: --.,
takto:

Podle § 441 odst. 1, odst. 2, ve spojení s § 347 odst. 1 trestního řádu

se zajišťuje

majetek (event. se popíše část majetku) ---. (jméno a příjmení, datum narození),
obviněného v ....... (název dožadujícího státu) pro trestný čin --.. podle §
--.. trestního zákona -.. (název dožadujícího státu), za který je vzhledem k
povaze a závažnosti činu a poměrům obviněného třeba očekávat uložení trestu
propadnutí majetku, a je obava, že výkon tohoto trestu bude zmařen nebo ztížen.

---. (jméno a příjmení, datum narození), obviněnému v ....... (název
dožadujícího státu) se zakazuje po dobu trvání zajištění majetku s majetkem
nakládat. Všechny úkony, které se týkají tohoto majetku, jsou neúčinné, vyjímaje
úkony směřující k odvrácení bezprostředně hrozící škody.

Odůvodnění:

V ---. (název dožadujícího státu) je vedeno trestní stíhání proti ----. (jméno a
příjmení), obviněnému z trestného činu --. podle § ................ trestního
zákona -. (název dožadujícího státu), kterého se měl dopustit tím, že ----
(uvede se popis skutkového stavu vyplývající z žádosti o právní pomoc justičního
orgánu dožadujícího státu). Tato osoba je v -- (název dožadujícího státu)
stíhána ----(název orgánu dožadujícího státu, který vede trestní stíhání).
Obviněný je v --.. (název dožadujícího státu) stíhán pro trestný čin, pro který
mu lze v tomto státě uložit i trest propadnutí majetku. Uložení tohoto trestu je
možno s ohledem na jeho povahu a závažnost důvodně očekávat. Z obsahu žádosti o
právní pomoc vyplývá, že svědkyně ................................... vydala
vyšetřovateli dopis, v němž jí obviněný dává příkazy, jak má naložit s
majetkem, který podle údajů v dopise i podle vyjádření svědkyně je v jeho
výlučném vlastnictví. Jedná se o ................................. Tyto věci
měla .............. prodat a peníze uschovat. Z uvedeného vyplývá, že je tu
plně odůvodněna obava, že výkon trestu propadnutí majetku, jehož uložení
přichází v úvahu, bude zmařen nebo ztížen. Proto bylo v souladu s ustanovením
§ 441 odst. 2 ve spojení s § 347 odst. 1 trestního řádu rozhodnuto o zajištění
majetku obviněného. Zajištění se týká celého majetku obviněného (event. jeho
přesně popsaných částí), a to i přírůstků a výtěžku, které z něho plynou.
Vztahuje se i na majetek, který obviněný nabude po právní moci tohoto
rozhodnutí. Zajištění se nevztahuje na prostředky nebo věci, jichž je nezbytně
třeba k uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo
výchovu je podle zákona obviněný povinen pečovat.

Poučení: Proti tomuto usnesení je přípustná stížnost, kterou je možno podat
nejpozději do tří dnů od jeho oznámení u Okresního státního zastupitelství
v--... Stížnost nemá odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu ve spojení s
§ 347 odst. 2 trestního řádu). O stížnosti rozhoduje Okresní soud v---[§ 146a
odst. 1 písm. e) trestního řádu].

státní zástupce
vlastnoruční podpis
otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 31:

1. Ustanovení § 441 odst. 1, odst. 2 tr. ř. umožňuje vyhovět žádosti cizozemského justičního orgánu týkající se zajištění majetku obviněného v trestním řízení, které je vedeno v cizině. Vyhovět však lze pouze za podmínek, které stanoví náš právní řád, zejména ustanovení § 347 tr. ř. Pokud to nevyplývá z žádosti dožadujícího justičního orgánu, je třeba vždy požádáním o doplnění žádosti vyžádat informace týkající se toho, zda lze očekávat uložení trestu propadnutí majetku a na základě čeho je dána důvodná obava, že uložení trestu propadnutí majetku bude zmařeno nebo ztíženo.

Ustanovení § 441 odst. 1, odst. 2 tr. ř. neváže tento typ spolupráce na existenci mezinárodní smlouvy, nicméně je třeba zdůraznit, že Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami ze dne 20. prosince 1988 (č. 462/1991 Sb.) Českou republiku zavazuje k zajišťování věcí, které byly získány za výnosy z trestné činnosti nebo které byly s nimi smíchány, a které jsou považovány za majetek obviněného.

2. Zajištění majetku obviněného přichází v úvahu až po zahájení trestního stíhání (v ČR podle § 160 odst. 1 tr. ř.). Pokud to nevyplývá z žádosti dožadujícího justičního orgánu, je třeba vždy požádáním o doplnění žádosti vyžádat informace k tomu, zda osoba, proti níž se trestní řízení v cizině vede, má analogické postavení v tomto trestním řízení, jako je postavení obviněného v trestním stíhání vedeném v ČR.

4. V případě, že státní zástupce žádosti justičního orgánu dožadujícího státu o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného v trestním řízení nevyhoví, je povinen podle § 431 odst. 5 tr. ř. sdělit justičnímu orgánu dožadujícího státu důvody odmítnutí žádosti.

5. Usnesení o zajištění majetku zašle státní zástupce obviněnému, jeho obhájci, popřípadě osobě, která s obviněným žije ve společné domácnosti nebo osobě, o jejíž výchovu a výživu je obviněný podle zákona povinen pečovat.

Jde-li o osoby, které se zdržují na území členského státu EU (kromě Irska) a na území Norska nebo Islandu, je možné jim doručit toto usnesení přímo poštou podle čl. 52 Schengenské prováděcí úmluvy. Pokud lze důvodně předpokládat, že adresát nerozumí jazyku, ve kterém je písemnost sepsána, musí být tato písemnost nebo alespoň její důležité části přeloženy do jazyka nebo do jednoho z jazyků smluvní strany, na jejímž území se adresát nachází. Pokud je orgánu, který písemnost odesílá, známo, že adresát zná pouze jiný jazyk, musí být tato písemnost nebo alespoň její důležité části přeloženy do tohoto jiného jazyka.

Stejně tak je možné doručit toto usnesení prostřednictvím konzulárních orgánů nebo přímo poštou osobám, zdržujícím se na území Bulharska, Chorvatska, Makedonie (FYROM) a Ukrajiny, a to na základě článku 21 odst. 2 Úmluvy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu z r. 1990 (č. 33/1997 Sb.). V takovém případě je třeba informovat dotčené osoby o opravných prostředcích, které existují podle právního řádu země, která o zajištění rozhodla (zde tedy podle trestního řádu ČR). Přestože to tato smlouva výslovně nestanoví, lze i v takovém případě doporučit provést překlad tohoto ustanovení do jazyka nebo do jednoho z jazyků smluvní strany, na jejímž území se adresát nachází nebo do jazyka, kterému dotčená osoba rozumí, neboť v mezinárodním právu platí obecně zásada, že nikdo není povinen převzít písemnost v jazyce, kterému nerozumí.

V jakýchkoli jiných případech je možné oprávněným osobám toto usnesení doručit pouze prostřednictvím justičního orgánu dožadujícího, event. jiného státu.

Jeden stejnopis je potřebné zaslat též katastrálnímu úřadu, jde-li o nemovitost (srov. shora). Justiční orgán dožadujícího státu je třeba o provedeném zajištění vždy vyrozumět.

6. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, je třeba usnesení oznámit rovněž dlužníku obviněného a uložit mu, aby místo plnění obviněnému složil předmět plnění do úschovy státního zastupitelství nebo na státním zástupcem určené místo.

7. Podle § 3 cit. zákona jsou z výkonu rozhodnutí o zajištění vyloučeny věci ve vlastnictví obviněného, které jsou nezbytné k uspokojování životních potřeb obviněného a jeho rodiny nebo k plnění jeho pracovních úkolů, jakož i jiné věci, jejichž prodej by byl v rozporu s dobrými mravy; vyloučeny jsou zejména

a) běžné oděvní součásti,

b) obvyklé vybavení domácnosti,

c) snubní prsten a předměty obdobné povahy,

d) zdravotnické potřeby a jiné věci, které obviněný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,

e) hotové peníze do částky 1 000 Kč. Zajištění nepodléhají rovněž peněžité dávky sociální péče a dávky státní sociální podpory vyplácené obviněnému podle zvláštního zákona jednorázově, a dále

a) pohledávky obviněného na výplatu odměny z pracovněprávního nebo obdobného poměru,

b) pohledávky obviněného na výplatu výživného a

c) pohledávky na výplatu dávek nemocenského a důchodového pojištění do částky životního minima stanovené podle zvláštních právních předpisů na osobu obviněného, jeho domácnost a osoby, o jejichž výchovu a výživu je obviněný povinen pečovat, pokud nemají vlastní zdroj příjmů.

8. Po právní moci usnesení o vyloučení věcí ze zajištění podle § 4 cit. zákona státní zástupce vždy vyrozumí justiční orgán dožadujícího státu o takovém vyloučení věci.

9. Ke zjišťování majetku podléhajícího zajištění státní zástupce využije pravomocí uvedených v § 5 až 8 uvedeného zákona.

10. Po právní moci usnesení zašle jeho stejnopis opatřený doložkou právní moci též tomu, kdo podle zvláštního právního předpisu (např. zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů - dále srov. § 2 odst. 2, § 5 zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, když katastrální úřad zapíše zajištění nemovitosti podle ustanovení § 1 až § 9 zák. č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů), eviduje vlastníky nebo držitele věcí, na něž se zajištění vztahuje.

11. Správa zajištěného majetku se řídí ustanoveními § 9 až § 12 zákona č. 279/2003 Sb.

12. Obdobné obsahové náležitosti - přizpůsobené povaze těchto rozhodnutí - má rozhodnutí státního zástupce o zrušení zajištění, jakož i o tom, že se na určité prostředky vztahuje anebo nevztahuje zajištění majetku obviněného (viz bod 8).

13. K žádosti justičního orgánu dožadujícího státu nelze zajišťovat podle § 441 odst. 1, ve spojení s § 347 odst. 1 tr. ř. tzv. náhradní hodnotu, neboť trestní zákon ČR propadnutí takové hodnoty prozatím neumožňuje.

Čl.2

Účinnost

Tento pokyn obecné povahy nabývá účinnosti dne 20. listopadu 2005.

Nejvyšší státní zástupkyně

z pověření

JUDr. Renata Vesecká, v.r.