epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • UKRAJINA
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory

Pokyn obecné povahy (POP) ze dne 4.11.2005, jímž se mění pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 1/2005 ze dne 26. ledna 2005, kterým se upravuje postup státních zástupců při výkonu působnosti státního zastupitelství v oblasti právního styku s cizinou v trestních věcech

4.11.2005 | Sbírka:  3/2005 (ZA) | Částka:  3/2005ASPI

Vztahy

Nadřazené: 283/1993 Sb.
Aktivní derogace: 1/2005 (ZA)
Pasivní derogace: 1/2011 (ZA), ZA01/2005
3/2005
POKYN OBECNÉ POVAHY
nejvyššího státního zástupce
ze dne 4. listopadu 2005,
jímž se mění pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 1/2005 ze dne 26. ledna 2005, kterým se upravuje postup státních zástupců při výkonu působnosti státního zastupitelství v oblasti právního styku s cizinou v trestních věcech
Podle § 12 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, stanovím:
Čl.1
Pokyn obecné povahy nejvyššího státního zástupce poř. č. 1/2005 ze dne 26. ledna 2005, kterým se upravuje postup státních zástupců při výkonu působnosti státního zastupitelství v oblasti právního styku s cizinou v trestních věcech, se mění takto:
1. V článku 29 odst. 2 se za větu první vkládá věta: "Provádí-li předběžné šetření na základě podnětu, který mu byl doručen jinak než prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti, informuje o započetí předběžného šetření faxem rovněž mezinárodní odbor Ministerstva spravedlnosti.
2. V článku 47 odst. 2 se za první větu vkládá věta: "Provádí-li předběžné šetření na základě evropského zatýkacího rozkazu, který mu byl doručen jinak než prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti, informuje o započetí předběžného šetření rovněž mezinárodní odbor Ministerstva spravedlnosti.".
3. V článku 47 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
"Pokud se evropský zatýkací rozkaz týká občana České republiky nebo osoby, která má trvalý pobyt v České republice, příslušný státní zástupce požádá prostřednictvím orgánu, který evropský zatýkací rozkaz vydal, vyžadující stát o poskytnutí záruky, že tato osoba bude předána do České republiky k výkonu trestu nebo ochranného opatření, pokud jí budou uloženy.".
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.
4. V článku 47 odstavci 8 ve větě první se na konci vkládá text: "a mezinárodnímu odboru Ministerstva spravedlnosti."
5. Článek 104 se zrušuje.
6. V čl. 105 se slova "a 104" zrušují.
7. V nadpisu článku 111 se slovo "usnesení" nahrazuje slovem "ustanovení".
8. V příloze č. 9, jíž se stanoví vzory podání, se doplňují vzory č. 25 až 31, které znějí:
"Vzor č. 25 - žádost o právní pomoc v cizině týkající se zajištění věcí 
nebo majetku v trestním řízení (§ 427 tr. ř.)

Okresní (Krajské, Vrchní) státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Spisová značka: 
V ........ dne ..........

                                                                                                                                       PILNÉ
                                                                                                                                         VAZBA 

přesné označení státního zastupitelství, 
soudu nebo jiného orgánu cizího státu, 
u něhož se právní pomoc vyžaduje
(pokud není žádost zasílána přímým právním stykem a státnímu zástupci
není přesně známo, který orgán v cizině je příslušný k vyřízení jeho 
žádosti, postačí uvést - "orgánu příslušnému pro ......."  
s uvedením  místa, kde má být úkon proveden)
................. označení cizího státu 
(nutno uvést oficiální název)
__________________________________


Věc: obviněný ..........    - žádost o právní pomoc 
v trestní věci v  .... 
Příloha: (jakékoli jiné spisové materiály s překladem, 
         kterých je třeba k řádnému vyřízení žádosti 
         v cizině)


S odvoláním na  Evropskou úmluvu o  vzájemné pomoci ve  věcech trestních ze  dne
20. dubna 1959 (popř. se uvede odkaz na jinou mnohostrannou mezinárodní smlouvou
nebo  na dvoustrannou  mezinárodní smlouvu  o vzájemné  pomoci, pokud  existuje)
žádám  o  právní  pomoc  pro trestní  řízení  vedené  proti  obviněnému .......,
narozenému  dne.........  v ..........,  státnímu  příslušníku České  republiky,
trvale bytem v ............, toho  času ve vazbě v ......,  stíhanému policejním
orgánem Služby  kriminální policie  a vyšetřování  Policie České  republiky, pod
číslem trestního spisu ... pro  trestný čin ...... podle §  .......... trestního
zákona České republiky. (je-li v trestní věci stíháno více obviněných, uvedou se
údaje ke všem obviněným,  proti kterým se v  dané trestní věci trestní   stíhání
vede)

Ustanovení § ......... trestního zákona České republiky zní:

(cituje se příslušné ustanovení trestního zákona o trestném činu, pro který je
obviněný stíhán)

Ustanovení § ......... trestního zákona České republiky zní:

(cituje se ustanovení o promlčení trestního stíhání, tj. § 67 tr. zák.)

  Uvedeného trestného činu se měl obviněný ....... dopustit tak, že   ..........
  (skutek by měl  být popsán pokud  možno v krátkých  větách co nejpřehlednějším
  způsobem)

Aby    bylo    dále    možné    účinně    pokračovat    v    trestním    stíhání
obviněného......... na  území České  republiky, žádám  o provedení  těchto úkonů
v trestním řízení:

I. zajištění a předání kopií těchto písemných dokladů, které se vztahují k  této
trestní  věci:  (uvede se  přesné  označení listinných  důkazů,  které mají  být
zajištěny a jakým způsobem se vztahují k trestní věci)

Žádám, aby tyto písemné doklady byly ověřeny tak, aby bylo patrno, že souhlasí s
originálem. 

II. provedení domovních prohlídek v .......... (uvede se označení míst, kde mají
být provedeny v  dožádaném státě domovní  prohlídky), neboť se  zde nachází tyto
věci důležité pro trestní řízení vedené v České republice: ..........  (označení
těchto věcí s uvedením, proč jsou tyto věci důležité pro trestní řízení)

Žádám, aby domovní prohlídky byly  provedeny pokud možno v jeden  okamžik. Pokud
to neodporuje právnímu řádu  .......... (označení dožádaného státu),  žádám, aby
se těchto domovních prohlídek  účastnili tito zástupci policejního  orgánu České
republiky ......... (uvedou se  jména osob).

Pokud  bude  přítomnost shora  uvedených  osob u  domovních  prohlídek povolena,
žádám, aby o době domovních  prohlídek bylo s dostatečným předstihem  vyrozuměno
Okresní (Krajské,  Vrchní) státní  zastupitelství v  --, na  adresu: ..., faxové
číslo: ... ke spisové značce: ..........

Státní zástupce  v České  republice je  oprávněn žádat  soud o  povolení domovní
prohlídky podle § 83 odstavce 1, věty první trestního řádu, který zní:  "Nařídit
domovní prohlídku  je oprávněn  předseda senátu  a v  přípravném řízení na návrh
státního zástupce soudce."

Podle § 84 trestního řádu České republiky vykonat domovní prohlídku nebo  osobní
prohlídku nebo prohlídku jiných prostor a pozemků lze jen po předchozím výslechu
toho, u koho nebo na kom se má takový úkon vykonat, a to jen tehdy, jestliže  se
výslechem nedosáhlo ani dobrovolného vydání hledané věci nebo odstranění  jiného
důvodu, který vedl k tomuto úkonu. Předchozího výslechu není třeba, jestliže věc
nesnese odkladu a výslech nelze provést okamžitě.


III. zjištění těchto bankovních informací: a) informace k bankovnímu účtu  číslo
............., vedenému u ........... (název a adresa pobočky banky v  dožádaném
státě, která účet vede): - kdy byl  tento účet založen a kým, - osoby  oprávněné
disponovat s tímto účtem,

(ev. jiné bankovní informace, které je potřeba zajistit)

b) sledování bankovního účtu číslo ............., vedeného u ...........  (název
a adresa  pobočky banky  v dožádaném  státě, která  účet vede)  po dobu  .......
měsíců. Informace o pohybu na  tomto účtu nechť jsou, prosím,  průběžně zasílány
na  Okresní  (Krajské, Vrchní)  státní  zastupitelství, na  adresu:  ..., faxové
číslo: ... ke spisové značce: ..........


(jedná se o jednu  z nových forem spolupráce,  kterou Česká republika neváže  na
existenci  mezinárodní  smlouvy,  avšak  je  schopna  ji  zajistit  na   základě
vzájemnosti; v ČR  se tento úkon  provádí podle §  8 odst. 3  tr. ř., nedojde-li
jejím provedením k ohrožení  zájmů státu - viz  § 377 tr. ř;  její provedení při
bezesmluvním styku bude plně záviset na rozhodnutí dožádaného státu)

Žádám, aby  majitelé těchto  bankovních účtů  nebyli vyrozuměni  o tom,  že byly
vyžádány informace týkající         se jejich bankovních účtů.

Tyto  bankovní  informace  jsou  nezbytné  pro  trestní  řízení  vedené  v České
republice  z  těchto důvodů:  ............  (popsat vztah  mezi  trestným činem,
kterého se měl obviněný dopustit a požadovanými bankovními informacemi).

Státní zástupce  v České  republice je  oprávněn žádat  o poskytnutí  bankovních
informací podle § 8 odstavce 2, věty první trestního řádu, který zní:  "Jestliže
je toho  v trestním  řízení třeba  k řádnému  objasnění okolností nasvědčujících
tomu, že  byl spáchán trestný čin,  nebo v  řízení před soudem též  k  posouzení
poměrů obviněného anebo pro výkon rozhodnutí, může státní  zástupce a po  podání
obžaloby nebo návrhu na potrestání předseda senátu požadovat údaje,  které  jsou
předmětem bankovního tajemství, a údaje z evidence cenných papírů."

Státní zástupce v České republice je oprávněn nařídit sledování bankovního  účtu
podle  § 8 odstavce 3 trestního řádu, který zní: "Z důvodů uvedených v  odstavci
2 může státní zástupce a po  podání obžaloby nebo návrhu na potrestání  předseda
senátu nařídit sledování bankovního účtu nebo účtu u Střediska cenných papírů, a
to nejvýše po dobu šesti  měsíců.  Trvá-li účel,  pro který bylo sledování  účtu
nařízeno,  i po  této době,  lze toto  sledování prodloužit  na základě  příkazu
orgánu, před kterým je řízení v té  době vedeno, o dalších šest  měsíců, a  to i
opakovaně. Údaje získané podle tohoto ustanovení nelze využít pro jiný účel  než
pro trestní řízení, v jehož rámci byly získány."

IV) zajištění tohoto majetku jako výnosu z trestné činnosti

a) peněžení  částky -.  na bankovním  účtu ---  vedeném u  ---. (název  a adresa
pobočky banky v dožádaném státě, která účet vede):

b) věcí --.. (popsat věci movité,  které se nacházejí v dožádaném státě  - pokud
je to možné, i přesné místo, kde se nacházejí)

c) nemovitosti  (popsat věci  nemovité, které  se nacházejí  v dožádaném  státě 
- pokud je to možné, i přesné místo, kde se nacházejí)

neboť je  důvodné podezření,  že tyto  věci (peněžní  prostředky) jsou výnosem z
trestné činnosti. Toto podezření vyplývá z těchto zjištěných skutečností:  ----.
(popsat vztah mezi trestným činem, kterého se měl obviněný dopustit a  peněžními
prostředky nebo věcmi, které mají být zajištěny).


Státní  zástupce  v České  republice  je oprávněn  zajistit  tyto věci  (peněžní
prostředky) podle § 79 (§ 79a až  79c) trestního řádu, který zní: --  (doplní se
text příslušných zákonných ustanovení)

V) zajištění majetku obviněného

a) peněžení  částky -.  na bankovním  účtu ---  vedeném u  ---. (název  a adresa
pobočky banky v dožádaném státě, která účet vede):

b) věcí --.. (popsat věci movité,  které se nacházejí v dožádaném státě  - pokud
je to možné, i přesné místo, kde se nacházejí)

c) nemovitosti  (popsat věci  nemovité, které  se nacházejí  v dožádaném  státě 
- pokud je to možné, i přesné místo, kde se nacházejí)


neboť  je  důvodné podezření,  že  se obviněný  dopustil  shora uvedené  trestné
činnosti 1) kterou způsobil poškozenému ---.. (uvést jméno a adresu poškozeného)
škodu ve výši --.. a je obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody
bude  zmařeno nebo  ztíženo. 2)  a je  stíhán  pro  trestný čin,   za který  je
vzhledem k  povaze a závažnosti činu a poměrům obviněného třeba očekávat uložení
trestu propadnutí majetku, a je obava,  že výkon tohoto trestu bude zmařen  nebo
ztížen. (popsat z jakých důvodů je dána obava ze zmaření nebo ztížení uspokojení
nároku poškozeného na náhradu škody nebo na výkon trestu propadnutí majetku).


Státní zástupce v České republice je oprávněn zajistit tento majetek  obviněného
podle   § 47 (§ 347) trestního řádu, který zní: --- (doplní se text  příslušných
zákonných ustanovení)


Vzhledem k tomu, že  obviněný .......... se nachází  ve vazbě, prosím, aby  tato
žádost byla vyřízena v co nejkratším termínu, případně urychleně sděleny důvody,
které tomu brání. 

Veškerou  korespondenci v  této věci  zasílejte, prosím,  Okresnímu  (Krajskému,
Vrchnímu) státnímu zastupitelství  v---., na adresu:  ..., faxové číslo:  ... ke
spisové značce: ..........(uvede se pouze v případě přímého právního styku)

        
Děkuji za spolupráci,


                                    (vedoucí) státní zástupce
                                       vlastnoruční podpis
                         otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství
Poznámky k vzoru č. 25:
1. Právo trestat je projevem vnitřní suverenity každého státu. Orgán činný v trestním řízení (§ 12 odst. 1 tr. ř.) proto není oprávněn vykonávat procesní úkony, včetně zajišťování majetku v trestním řízení, na území jiného státu, stejně tak jako obdobné orgány jiného státu nemohou samy vykonávat takové úkony na území České republiky. O provedení procesního úkonu je nutno požádat příslušný orgán státu, na jehož území má být úkon proveden.
2. Dožádáním podle § 425 tr. ř. se rozumí úkony, které po zahájení trestního řízení v České republice mají být na žádost orgánů České republiky provedeny v cizím státě, anebo úkony, které mají být v trestním řízení na žádost orgánů cizích států provedeny na území České republiky.
O právní pomoc, tj. o provedení procesního úkonu, zejména takového, který má být později použit jako důkaz v řízení před trestním soudem, v cizině žádá v přípravném řízení pouze státní zástupce. Státní zástupce zasílá žádost do ciziny výhradně prostřednictvím Nejvyššího státního zastupitelství, pokud mezinárodní smlouva nestanoví přímý právní styk mezi justičními orgány. V takovém případě státní zástupce zasílá svoji žádost příslušnému justičnímu orgánu v cizině přímo a mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství zasílá pouze kopii této žádosti na vědomí (čl. 69 odst. 3 pokynu).
Žádost o právní pomoc je možné vyžádat i před zahájením trestního stíhání, a to ve stejném rozsahu, v němž lze tyto úkony provést podle trestního řádu na území ČR. Právní pomoc je možné vyžádat již po zahájení úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 tr. ř. Některé státy (typicky Velká Británie a Irsko) však zajišťují věci (majetek) v trestním řízení teprve po zahájení trestního stíhání, tj. poté, co trestní stíhání bylo zahájeno proti konkrétní osobě.
Oboustranná trestnost je podle čl. 5 Evropské úmluvy o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959 přezkoumávána tehdy, pokud smluvní stát při podpisu této Úmluvy, uložení své ratifikační listiny nebo listiny o přístupu, prohlášením adresovaným generálnímu tajemníkovi Rady Evropy si vyhradil právo provést dožádání týkající se prohlídky nebo zajištění věci závislým na jedné nebo více z následujících podmínek:
a) trestný čin, k němuž se dožádání vztahuje, je trestný podle právního řádu jak dožadující tak i dožádané strany;
b) trestný čin, k němuž se dožádání vztahuje, je trestným činem podléhajícím vydání v dožádaném státě;
c) provedení dožádání je v souladu s právním řádem dožádané strany. Česká republika podmínila provedení prohlídky nebo zajištění věci podmínkami ad a) a c). Pokud smluvní strana učiní prohlášení podle článku 5 odst. 1, může kterákoliv jiná strana použít vzájemnosti.
3. Procesním úkonem, jehož provedení je žádáno v cizině, je i žádost týkající se zajištění věci nebo majetku.
4. Justičním orgánem oprávněným vyžádat provedení důkazu v cizině je v České republice v přípravném řízení trestním pouze státní zástupce, který buď koná dozor v přípravném řízení trestním nebo sám trestní řízení vede. Policejní orgány dávají státnímu zástupci pouze podnět k provedení zajištění věci nebo majetku v cizině.
5. V případě, že státní zástupce v téže věci žádá týž orgán cizího státu o provedení dalších úkonů na základě předtím již podané žádosti o právní pomoc, postačí, když sepíše pouze dodatek k původní žádosti, tj. v tomto dodatku k původní žádosti odkáže na svou předchozí žádost (s uvedením trestní věci, spisové značky a data žádosti) a popis skutku v tomto dodatku již znovu neuvádí, pokud nedošlo k rozšíření trestního stíhání o nové skutky nebo k tomu nejsou jiné zvláštní důvody.
Pokud však v původní žádosti bylo žádáno o úkony, u kterých se nepřezkoumává oboustranná trestnost, je třeba v dodatku k původní žádosti, ve kterém se žádá o zajištění věci nebo majetku, uvést všechny citace příslušných ustanovení právních předpisů, které jsou ve shora uvedeném vzoru žádosti uvedeny.
6. Státní zástupce není oprávněn do ciziny žádat o provedení takového úkonu, který nemůže sám provést nebo navrhnout jeho provedení soudu podle trestního řádu ČR - z tohoto důvodu se citují v žádosti ustanovení trestního řádu, podle kterých může státní zástupce postupovat, pokud by se majetek nacházel na území ČR. Nelze tedy žádat o zajištění výnosu z trestného činu spočívajícím v majetkové hodnotě, která nepodléhá výkonu rozhodnutí nebo u níž to výslovně zákon vylučuje (viz zejm. § 47 odst. 5 a § 348 odst. 1 věta druhá a odst. 2 tr. ř., a příslušná ustanovení zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů).
7. Podle článku 49 písm. d) Schengenské prováděcí úmluvy se právní pomoc rovněž poskytuje v občanskoprávních řízeních, která souvisejí s trestním řízením, pokud trestní soud dosud o žalobě pravomocně nerozhodl. Z tohoto důvodu v členských státech Evropské unie by neměl být problém žádat právní pomoc týkající se zajištění nároku poškozeného ve smyslu našeho ustanovení § 47 tr. ř. Bude však záležet na vnitrostátní právní úpravě členského státu, zda takovýto druh zajištění majetku obviněného připouští.
Pokud jde o jiné něž členské státy Evropské unie, zde bude cela záviset na vnitrostátní právní úpravě dožádaného státu a rozhodnutí dožádaného orgánu v dané věci.
8. Pokud jde o zajišťování majetku obviněného podle § 347 tr. ř., je pouze na dožádaném státě, zda a v jakém rozsahu aplikuje trest propadnutí majetku ve smyslu našeho ustanovení § 51 tr. zák. Vyhovění této části žádosti tedy může být problematické.
Protože státní zástupce není oprávněn do ciziny žádat o provedení takového úkonu, který nemůže sám provést nebo navrhnout jeho provedení soudu podle trestního řádu ČR, nemůže žádost do ciziny o zajištění náhradní hodnoty a o zajištění majetku pro účely uložení peněžitého trestu.
Vzor č. 26 - protokol o vydání věci (§ 441 odst. 1, 2, ve spojení s § 78 
odst. 1, 3 tr. ř.) 




Okresní státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Spisová značka: 
V ........ dne ..........


                             PROTOKOL O VYDÁNÍ VĚCI


Dne ---. v ------ hod. podle § 441 odst. 1, odst. 2, ve spojení s § 78 odst.  1,
odst. 3 tr. ř. byl vyzván

titul, jméno a  příjmení: 
dřívější jméno, dřívější příjmení:
datum narození:                           rodné číslo:
průkaz totožnosti:   

trvalý pobyt:  
ulice, číslo:  
PSČ, místo:  
spojení:   



k vydání

poř. č.  název a přesný popis věci, výr. značka, výr. čísla
1.



jako věci důležité pro trestní řízení.


Po poučení podle  § 78 odst.  1 tr. ř.  o povinnosti věc  na vyzvání vydat  a po
upozornění na možnost odnětí věci,  jakož i na možnost uložení  pořádkové pokuty
(§ 66 tr. ř.), vyzvaná osoba uvádí:


Úkon ukončen v ---- hodin.


Po poučení o možnosti doplnění a oprav protokolu a po jeho přečtení osoba, která
věc vydala prohlašuje, že se zněním protokolu souhlasí - nesouhlasí (důvody).


Nezúčastněná osoba                       Osoba, jež věc vydala současně potvrzuje,
(byla-li přibrána):                      že převzala opis protokolu jako potvrzení
                                         o vydání věci:


(jméno a příjmení)                       (jméno a příjmení)



                                              státní zástupce
                                           vlastnoruční podpis
                          otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství
Poznámky k vzoru č. 26:
1. Ustanovení § 441 tr. ř. se týká mezinárodní spolupráce obecně při zajišťování výnosů a jiného majetku v trestním řízení, přestože odstavec 1 tohoto ustanovení odkazuje na "vyžádanou osobu" v předávacím řízení. Odstavec 1 tohoto ustanovení uvádí, že orgán příslušný podle odstavce 3 (v přípravném řízení to je státní zástupce okresního státního zastupitelství) na základě žádosti orgánu vyžadujícího státu rozhodne o zajištění a předání věcí a majetku, které:
a) mohou sloužit jako důkaz nebo
b) které vyžádaná osoba získala trestným činem, pro který je předání vyžadováno,
c) nebo co za takovou věc bylo opatřeno.
Pokud jde o provedení zajištění, ustanovení § 441 odst. 2 tr. ř. stanoví, že zajištění se provádí za přiměřeného použití ustanovení hlavy druhé oddílu sedmého, hlavy čtvrté oddílu třetího a hlavy dvacáté první oddílu čtvrtého. Zde dochází k určitému rozporu s ustanovením § 441 odst. 1 tr. ř., neboť o "zajištění" věcí movitých podle § 78 a § 79 tr. ř. se nerozhoduje, ale toto "zajištění" má povahu opatření, kterým se věc důležitá pro trestní řízení odnímá anebo osoba, která má takovou věc u sebe, ji dobrovolně vydá. Podle § 79 odst. 5 tr. ř. je třeba sepsat protokol o vydání a odnětí věci, který musí obsahovat též dostatečně přesný popis vydané nebo odňaté věci, který by umožnil určit její totožnost.
Vzhledem ke shora uvedenému a k tomu, že ustanovení § 441 odst. 1 tr. ř. nestanoví, jakou formu má mít toto rozhodnutí, a celé ustanovení § 441 neřeší možnost podání opravného prostředku, lze se přiklonit k názoru, že není třeba podle § 441 odst. 1 tr. ř. vydávat formální rozhodnutí, ale je možné postupovat zcela podle ustanovení hlavy druhé oddílu sedmého, hlavy čtvrté oddílu třetího a hlavy dvacáté první oddílu čtvrtého trestního řádu, a to pouze s odkazem na § 441 odst. 1, 2 tr. ř., neboť věci ani majetek nejsou zajišťovány v trestním řízení vedeném na území ČR, ale jde o úkon právní pomoci, který je na základě dožádání justičního orgánu jiného státu prováděn pro trestní řízení vedené v cizině.
2. Ustanovení § 441 tr. ř. umožňuje vyhovět žádosti cizozemského justičního orgánu týkající se zajištění věcí důležitých pro trestní řízení, které je vedeno v cizině. Vyhovět však lze pouze za podmínek, které stanoví náš právní řád, zejména ustanovení § 78 a § 79 tr. ř. Podle těchto ustanovení je možné zajišťovat jak výnosy spočívající ve věcech movitých, tak věcné důkazy ve smyslu § 112 tr. ř.
3. Státní zástupce okresního státního zastupitelství, v jehož obvodu se nachází věc, která má být zajištěna, v těchto případech postupuje na základě žádosti justičního orgánu dožadujícího státu, a to podle § 441 odst. 1, odst. 2, ve spojení s § 78 odst. 1, odst. 3 tr. ř.
4. V případě, že státní zástupce žádosti justičního orgánu dožadujícího státu zajištění věci nevyhoví, je povinen podle § 431 odst. 5 tr. ř. sdělit justičnímu orgánu dožadujícího státu důvody odmítnutí žádosti. Stejně tak je třeba justičnímu orgánu dožadujícího státu odůvodnit odložení provedení žádosti, např. v části, která se týká předání zajištěné věci do ciziny.
Vzor č. 27 - příkaz k odnětí věci (§ 441 odst. 1, 2, ve spojení s § 79 
odst. 1 tr. ř.) 



Okresní státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Spisová značka:                               V ........ dne ..........


                              PŘÍKAZ K ODNĚTÍ VĚCI


Podle § 441 odst. 1, odst. 2, ve spojení s § 79 odst. 1 tr. ř. 


přikazuji    

odejmout níže jmenovanému

titul, jméno a  příjmení: 
dřívější jméno, dřívější příjmení:
datum narození:                    rodné číslo:
průkaz totožnosti:   

trvalý pobyt:  
ulice, číslo:  
PSČ, místo:  
spojení:   



následující věci:

poř. č.  název a přesný popis věci, výr. značka, výr. čísla
1.



jako věci důležité pro trestní řízení.


Odůvodnění


V ---. (název dožadujícího státu) je vedeno trestní stíhání proti ----. (jméno a
příjmení), obviněnému z trestného  činu  --. podle §  ................ trestního
zákona -.  (název dožadujícího  státu), kterého  se měl  dopustit tím,  že  ----
(uvede se popis skutkového stavu vyplývající z žádosti o právní pomoc justičního
orgánu  dožadujícího   státu).  V   žádosti  ---..   (název  justičního   orgánu
dožadujícího státu) ze dne --- je uvedeno ---- (uvést, jak zajištěná věc souvisí
s trestním řízení vedeným v dožádaném státě).

        Věc je nutno  odejmout, protože nebyla  výše jmenovaným, který  má věc u
        sebe, na výzvu dobrovolně vydána. 



                                       státní zástupce
                                             vlastnoruční podpis
                      otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství
Poznámky k vzoru č. 27:
1. K výkladu vztahu § 441 a § 79 tr. ř. viz poznámky u vzoru č. - ( protokol o vydání věci).
2. Státní zástupce okresního státního zastupitelství, v jehož obvodu se nachází věc, která má být zajištěna, v těchto případech vydává příkaz na základě žádosti justičního orgánu dožadujícího státu, a to podle § 441 odst. 1, odst. 2 ve spojení s § 79 odst. 1 tr. ř.
3. V případě, že státní zástupce žádosti justičního orgánu dožadujícího státu zajištění věci nevyhoví, je povinen podle § 431 odst. 5 tr. ř. sdělit justičnímu orgánu dožadujícího státu důvody odmítnutí žádosti. Stejně tak je třeba justičnímu orgánu dožadujícího státu odůvodnit odložení provedení žádosti, např. v části, která se týká předání zajištěné věci do ciziny.
Vzor č. 28 - protokol o odnětí věci (§ 441 odst. 1, 2, ve spojení s § 79 
odst. 1 tr. ř.)


Okresní státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu



Spisová značka:                                V ........ dne ..........


                             PROTOKOL O ODNĚTÍ VĚCI


Na základě příkazu k odnětí věci  vydaného dne ---.. po předchozí marné  výzvě k
vydání věci  podle § 441 odst. 1, odst. 2, ve spojení s § 79 odst. 1 tr. ř. byla
dne ---. v ------ hod. níže jmenovanému

titul, jméno a  příjmení: 
dřívější jméno, dřívější příjmení:
datum narození:                         rodné číslo:
průkaz totožnosti:   

trvalý pobyt:  
ulice, číslo:  
PSČ, místo:  
spojení:   

odňata následující věc důležitá pro trestní řízení:

poř. č.  název a přesný popis věci, výr. značka, výr. čísla
1.



Po poučení o možnosti doplnění a  oprav protokolu a po jeho přečtení  osoba, jíž
byla  věc  odňata, prohlašuje,  že  se zněním  protokolu  souhlasí -  nesouhlasí
(důvody).


Úkon ukončen v ---- hodin.


Nezúčastněná osoba                      Osoba, jež věc vydala současně potvrzuje,
(byla-li přibrána):                     že převzala opis protokolu jako potvrzení 
                                        o vydání věci:


(jméno a příjmení)                     (jméno a příjmení)





                                       státní zástupce
                                    vlastnoruční podpis
                    otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 28:
Podle § 79 odst. 5 tr. ř. je třeba sepsat protokol o odnětí věci, který musí obsahovat též dostatečně přesný popis vydané nebo odňaté věci, který by umožnil určit její totožnost. Viz dále poznámky ke vzoru č. 26 (příkaz k odnětí věci).
Vzor č. 29 - usnesení státního zástupce o zajištění peněžních prostředků na účtu 
u banky (§ 441 odst. 1, 2, ve spojení s § 79a odst. 1 tr. ř.)


Okresní státní zastupitelství v ..................

Spisová značka: 
V ........ dne ..........


                                    Usnesení

        Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v ...........  rozhodl
        dne .................. na základě žádosti o právní pomoc (uvede se název
        cizozemského justičního orgánu, který  žádost podal) ze dne  --.. (datum
        žádosti), sp. zn. --- takto:

        Podle § 441 odst. 1, odst. 2, ve spojení s § 79a odst. 1 trestního řádu  

                                 se   zajišťují

peněžní prostředky ve výši ............., -- Kč na účtu č. .......... vedeném  u
pobočky ............. banky .................. (název a sídlo banky, její  číslo
a kód), majitele účtu .......................... nar. ......., bytem ..........,
neboť zjištěné  skutečnosti nasvědčují  tomu, že  peněžní prostředky  na účtu  u
banky jsou určeny ke spáchání trestného  činu - ke spáchání trestného činu  byly
užity -  jsou výnosem  z trestné  činnosti (uvede  se příslušná alternativa nebo
více z těchto alternativ).

Okamžikem  doručení  tohoto  usnesení  se  zakazuje  s  peněžními  prostředky  v
zajištěné   výši   jakkoli   nakládat,   s   výjimkou   výkonu   rozhodnutí    a
...................... (§ 79a odst. 2 věta třetí trestního řádu - majiteli  účtu
lze  povolit  přesně  vymezené  dispozice,  např.  odvádět  prostředky  na  mzdy
zaměstnancům, na úhradu plateb uvedených v § 147 tr. zák.)

                                  Odůvodnění:

V ---. (název dožadujícího státu) je vedeno trestní stíhání proti ----. (jméno a
příjmení), obviněnému z trestného  činu  --. podle §  ................ trestního
zákona -.  (název dožadujícího  státu), kterého  se měl  dopustit tím,  že  ----
(uvede se popis skutkového stavu vyplývající z žádosti o právní pomoc justičního
orgánu dožadujícího státu).

(Dále se uvedou okolnosti  vztahující se k podmínkám  postupu dle § 79a  odst. 1
tr. ř.).

Poučení : Proti  tomuto  usnesení je  přípustná stížnost, kterou  je možno podat
nejpozději do  tří dnů  od jeho  oznámení u  Okresního státního zastupitelství v
..........  Stížnost nemá  odkladný účinek  (§ 141  odst. 4  trestního řádu   ve
spojení  s        § 79a odst.  5 trestního řádu). O stížnosti  rozhoduje Okresní
soud v ..............   [§ 146a odst. 1 písm. b) tr. ř.]. Na úhradu  pohledávek,
které  jsou  předmětem  výkonu  soudního  nebo  správního         rozhodnutí, se
přednostně použijí peněžní prostředky nedotčené  tímto usnesením (§ 79a odst.  2
věta čtvrtá trestního řádu). S  peněžními prostředky, na které se  vztahuje toto
usnesení, lze  v rámci  výkonu soudního  rozhodnutí nakládat  jen po  předchozím
souhlasu  státního  zástupce;  to neplatí,  je-li  výkon  rozhodnutí prováděn  k
uspokojení  pohledávky  státu (§  79a  odst. 2  poslední  věta trestního  řádu).
Majitel účtu má právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění  peněžních
prostředků na účtu u banky.  Byla-li taková žádost státním zástupcem  zamítnuta,
majitel účtu ji, neuvede-li nové  důvody, může opakovat až po  uplynutí čtrnácti
dnů po právní moci rozhodnutí o zamítnutí (§ 79a odst. 4 trestního řádu). 


                            státní zástupce
                           vlastnoruční podpis
              otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství



Poznámky ke vzoru č. 29:
1. Ustanovení § 441 odst. 1, odst. 2 tr. ř. umožňuje vyhovět žádosti cizozemského justičního orgánu týkající se zajištění peněžních prostředků na účtu u banky, ve prospěch trestního řízení vedeného v cizině. Vyhovět však lze pouze za podmínek, které stanoví náš právní řád, zejména ustanovení § 79a tr. ř. Ustanovení § 441 odst. 1, odst. 2 tr. ř. neváže tento typ spolupráce na existenci mezinárodní smlouvy, nicméně je třeba zdůraznit, že řada mezinárodních smluv Českou republiku zavazuje k zajišťování výnosů z trestné činnosti, event. věcí určených či užitých k trestné činnosti. Jedná se zejména o tyto mezinárodní smlouvy:
- Evropská úmluva o vzájemné pomoci ve věcech trestních ze dne 20. dubna 1959 (č. 550/1992 Sb.), včetně Dodatkového protokolu ze dne 17.3.1978 (č. 31/1997 Sb.) a čl. 51 Schengenské prováděcí úmluvy,
- Úmluva o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu ze dne 8. listopadu 1990 (č. 33/1997 Sb.),
- Trestněprávní úmluva o korupci ze dne 27. ledna 1999 (č. 70/2002 Sb.m.s.),
- Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami ze dne 20. prosince 1988 (č. 462/1991 Sb.),
- Úmluva OECD o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích ze dne 17. prosince 1997 (č. 25/2000 Sb.m.s.),
- Úmluva Společnosti národů o potírání penězokazectví ze dne 20.4.1929 (č. 15/1932 Sb.).
2. Státní zástupce okresního státního zastupitelství, v jehož obvodu se nachází banka, která účet, který má být zajištěn, vede, v těchto případech rozhoduje na základě žádosti justičního orgánu dožadujícího státu, a to podle § 441 odst. 2 ve spojení s § 79a odst. 1 tr. ř.
3. V případě, že státní zástupce žádosti justičního orgánu dožadujícího státu o zajištění peněžních prostředků u banky nevyhoví, je povinen podle § 431 odst. 5 tr. ř. sdělit justičnímu orgánu dožadujícího státu důvody odmítnutí žádosti.
4. Rozhodnutí podle § 79a odst. 1 tr. ř. musí být doručeno bance, která vede účet, a poté, co banka zajištění provedla, i majiteli účtu. Jde-li o osoby, které se zdržují na území členského státu EU (kromě Irska) a na území Norska nebo Islandu, je možné jim doručit toto usnesení přímo poštou podle čl. 52 Schengenské prováděcí úmluvy. Pokud lze důvodně předpokládat, že adresát nerozumí jazyku, ve kterém je písemnost sepsána, musí být tato písemnost nebo alespoň její důležité části přeloženy do jazyka nebo do jednoho z jazyků smluvní strany, na jejímž území se adresát nachází. Pokud je orgánu, který písemnost odesílá, známo, že adresát zná pouze jiný jazyk, musí být tato písemnost nebo alespoň její důležité části přeloženy do tohoto jiného jazyka.
Stejně tak je možné doručit toto usnesení prostřednictvím konzulárních orgánů nebo přímo poštou osobám, zdržujícím se na území Bulharska, Chorvatska, Makedonie (FYROM) a Ukrajiny, a to na základě článku 21 odst. 2 Úmluvy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu z r. 1990 (č. 33/1997 Sb.). V takovém případě je třeba informovat dotčené osoby o opravných prostředcích, které existují podle právního řádu země, která zajištění provedla (zde tedy podle trestního řádu ČR). Přestože to tato smlouva výslovně nestanoví, lze i v takovém případě doporučit provést překlad tohoto ustanovení do jazyka nebo do jednoho z jazyků smluvní strany, na jejímž území se adresát nachází nebo do jazyka, kterému dotčená osoba rozumí, neboť v mezinárodním právu platí ob
ecně zásada, že nikdo není povinen převzít písemnost v jazyce, kterému nerozumí.
Přestože ve shora uvedených případech výše uvedené mezinárodní smlouvy umožňují zaslat toto usnesení přímo poštou, lze v praxi doporučit i v těchto případech zasílání tohoto ustanovení prostřednictvím justičního orgánu dožádaného státu, a to vzhledem k často odlišným pravidlům doručování poštou (např. zásilka do vlastních rukou je v některých státech považována za doručenou, pokud ji převezme rodinný příslušník nebo soused).
V jakýchkoli jiných případech je možné oprávněným osobám toto usnesení doručit pouze prostřednictvím justičního orgánu dožadujícího, event. jiného státu. Justiční orgán dožadujícího státu je třeba o provedeném zajištění vždy vyrozumět.
5. V rozhodnutí se uvede bankovní spojení, kterým se rozumí číslo účtu a kód banky, a dále peněžní částka v příslušné měně, na kterou se zajištění vztahuje. Formát bankovního spojení upravují zvláštní předpisy a aktuální stav lze zjistit na webových stránkách České národní banky.
6. Nestanoví-li orgán činný v trestním řízení uvedený v § 441 odst. 3, ve spojení s § 79a odst. 1 tr. ř. jinak, zakáže se okamžikem doručení rozhodnutí jakákoliv dispozice s peněžními prostředky, které se na účtu nacházejí, až do výše zajištění, s výjimkou výkonu rozhodnutí.
7. O stížnosti proti usnesení o zajištění peněžních prostředků na účtu u banky rozhoduje soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který napadené usnesení vydal [§ 146a odst. 1 písm. b) tr. ř.].
8. Tento vzor se přiměřeně použije v případech, kdy se vydává usnesení o zajištění peněžních prostředků na účtu u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiných subjektů, které vedou účet pro jiného, blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění se státním příspěvkem, blokaci čerpání finančního úvěru a blokaci finančního pronájmu (§ 79b tr. ř.). Totéž platí i při rozhodování o zajištění zaknihovaných cenných papírů (§ 79c tr. ř.). Ohledně stížnosti je třeba uvést, že i v tomto případě o ní rozhoduje soud, v jehož obvodu je činný státní zástupce, který napadené usnesení vydal, podle ustanovení § 146a odst. 1 písm. c) tr. ř.
Vzor č. 30 - usnesení o zajištění nároku poškozeného (§ 441 odst. 1, 2, ve spojení
s § 47 odst. 1, 2, 4 tr. ř.) 


Okresní státní zastupitelství v ..........
adresa, včetně telefonu, faxu a e-mailu

Spisová značka:                                   V ........ dne ..........



Usnesení

Státní zástupce  Okresního státního  zastupitelství v  .........................
rozhodl dne ...................... na základě  žádosti o právní pomoc (uvede  se
název cizozemského  justičního orgánu,  který žádost  podal) ze  dne --.. (datum
žádosti), sp. zn.: --.,  takto:

Podle § 441 odst. 1, odst. 2 ve spojení § 47 odst. 1, odst. 2, odst. 4 trestního
řádu  se  zajišťuje   nárok  poškozeného  .............................,   (nar.
........,  bytem  .........) na   náhradu   škody  způsobené  mu  trestným činem
.................   podle  §   ................  trestního   zákona  -.   (název
dožadujícího  státu)  do  výše   stanovené  pro  tento  účel   finanční  částkou
celkem----Kč,  neboť  je  důvodná obava,  že  uspokojení  nároku poškozeného  na
náhradu škody způsobené  trestným činem bude  mařeno (nebo ztěžováno  - uvede se
příslušná alternativa, popř. obě). 

Zajištění se vztahuje  na tyto části  majetku obviněného ................,  nar.
.........,  bytem  .............: (uvede  se  výčet věcí  tak,  aby nemohly  být
zaměněny s jinými)

---.  (jméno  a   příjmení,  datum  narození),   obviněnému  v  .......   (název
dožadujícího  státu) se  současně zakazuje,  aby s  uvedenými zajištěnými  věcmi
jakkoli nakládal.

                                  Odůvodnění:

V ---. (název dožadujícího státu) je vedeno trestní stíhání proti ----. (jméno a
příjmení), obviněnému z trestného  činu  --. podle §  ................ trestního
zákona -.  (název dožadujícího  státu), kterého  se měl  dopustit tím,  že  ----
(uvede se popis skutkového stavu vyplývající z žádosti o právní pomoc justičního
orgánu  dožadujícího  státu). Tato  osoba  je v  --  (název dožadujícího  státu)
stíhána ----(název  orgánu dožadujícího  státu, který  vede trestní  stíhání). V
tomto trestním řízení vedeném v ---- (název dožadujícího státu)  řádně  uplatnil
nárok na  náhradu škody  poškozený ---..  (jméno a  příjmení, datum narození) ve
výši  --- (uvede  se i  měna, v  níž je  nárok v  dožádání cizozemského  orgánu
vyčíslen) a  o jeho  důvodnosti a  výši v   tomto stadiu   trestního řízení není
pochybností.  Přitom ze  skutečností uvedených  v žádosti  -. (název  justičního
orgánu dožadujícího státu) vyplývá,  že  je  dána  důvodná obava, že  uspokojení
nároku na náhradu škody způsobené trestným činem bude mařeno a ztěžováno.  Proto
bylo žádosti ---.. (název justičního orgánu dožadujícího státu) vyhověno a podle
§ 441 odst. 1, odst. 2, ve spojení  s § 47 odst. 1, odst. 2, odst.  4  trestního
řádu  bylo rozhodnuto  o zajištění  nároku poškozeného  na náhradu  škody až  do
pravděpodobné výše  škody na  majetku obviněného,  která byla  pro účely  tohoto
zajištění stanovena finanční částkou celkem----v Kč, jak je uvedeno ve  výrokové
části tohoto usnesení,  v níž jsou  dále uvedeny i  věci, na které  se zajištění
vztahuje. Podle § 47 odst. 7 tr. ř. lze práva třetích osob k zajištěnému majetku
uplatnit podle zvláštního právního předpisu.


Poučení:   Proti  tomuto   usnesení  je   přípustná stížnost,  kterou je   možno
podat        nejpozději  do  tří  dnů  od  jeho  oznámení  u  Okresního státního
zastupitelství  v  .................   Stížnost  nemá  odkladný  účinek  (§   49
trestního řádu a  contrario ve spojení   s §  141  odst.  4 trestního   řádu). O
stížnosti  rozhoduje Okresní  soud v..................  [146a odst.  1 písm.  d)
trestního řádu].


                               státní zástupce
                             vlastnoruční podpis
             otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 30:
1. Ustanovení § 441 odst. 1, odst. 2 tr. ř. umožňuje vyhovět žádosti cizozemského justičního orgánu týkající se zajištění nároku poškozeného v trestním řízení, které je vedeno v cizině. Vyhovět však lze pouze za podmínek, které stanoví náš právní řád, zejména ustanovení § 47 tr. ř. Pokud to nevyplývá z žádosti dožadujícího justičního orgánu, je třeba vždy požádáním o doplnění žádosti vyžádat informace týkající se toho, zda poškozený řádně uplatnil nárok na náhradu škody a v jaké výši a zda o důvodnosti a výši tohoto nároku v tomto stadiu trestního řízení nejsou pochybností.
Ustanovení § 441 odst. 2 tr. ř. neváže tento typ spolupráce na existenci mezinárodní smlouvy, nicméně vůči členským státům EU (kromě Irska) a Norsku a Islandu je třeba vycházet i z článku 49 písm. d) Schengenské prováděcí úmluvy, podle kterého se právní pomoc rovněž poskytuje v občanskoprávních řízeních, která souvisejí s trestním řízením, pokud trestní soud dosud o žalobě pravomocně nerozhodl.
2. Zajištění nároku poškozeného přichází v úvahu až po zahájení trestního stíhání (v ČR podle § 160 odst. 1 tr. ř.). Pokud to nevyplývá z žádosti dožadujícího justičního orgánu, je třeba vždy požádáním o doplnění žádosti vyžádat informace k tomu, zda osoba, proti níž se trestní řízení v cizině vede, má analogické postavení v tomto trestním řízení, jako je postavení obviněného v trestním stíhání vedeném v ČR.
3. Státní zástupce okresního státního zastupitelství, v jehož obvodu se nachází majetek nebo jeho podstatná část, v těchto případech rozhoduje na základě žádosti justičního orgánu dožadujícího státu, a to podle § 441 odst. 2 ve spojení s § 47 odst. 1, odst. 2, odst. 4 tr. ř.
4. V případě, že státní zástupce žádosti justičního orgánu dožadujícího státu o zajištění nároku poškozeného v trestním řízení nevyhoví, je povinen podle § 431 odst. 5 tr. ř. sdělit justičnímu orgánu dožadujícího státu důvody odmítnutí žádosti.
5. V usnesení podle § 441 odst. 2 ve spojení s § 47 odst. 1, odst. 2, odst. 4 tr. ř. je nutné popsat části majetku obviněného určené k zajištění nároku. Obviněnému se zakáže s těmito věcmi nakládat. Z usnesení musí být zřejmé, že hodnota zajištěného majetku odpovídá přibližně výši zajišťovaného nároku, kterou je třeba pro tento účel vyčíslit v korunách.
6. Jde-li o nemovitost, po právní moci usnesení zašle státní zástupce jeho stejnopis opatřený doložkou právní moci též tomu, kdo podle zvláštního právního předpisu (např. zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů, dále srov. § 2 odst. 2, § 5 zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, když katastrální úřad zapíše zajištění nemovitosti podle ustanovení § 1 až § 9 zák. č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů), eviduje vlastníky nebo držitele věcí, na něž se zajištění vztahuje.
Movité věci se zpravidla uloží do úschovy soudu, event. státního zastupitelství. Podle § 2 odst. 2 zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů (č. 279/2003 Sb.) je třeba usnesení oznámit rovněž dlužníku obviněného a uložit mu, aby místo plnění obviněnému složil předmět plnění do úschovy státního zastupitelství nebo na státním zástupcem určené místo.
7. Některé věci jsou ze zajištění vyloučeny (srov. § 47 odst. 3 tr. ř. a příslušná ustanovení zákona č. 279/2003 Sb.).
8. Usnesení o zajištění nároku se oznamuje obviněnému, má-li obhájce, jeho obhájci (§ 137 odst. 2, 3 tr. ř.). Jde-li o osoby, které se zdržují na území členského státu EU (kromě Irska) a na území Norska nebo Islandu, je možné jim doručit toto usnesení přímo poštou podle čl. 52 Schengenské prováděcí úmluvy. Pokud lze důvodně předpokládat, že adresát nerozumí jazyku, ve kterém je písemnost sepsána, musí být tato písemnost nebo alespoň její důležité části přeloženy do jazyka nebo do jednoho z jazyků smluvní strany, na jejímž území se adresát nachází. Pokud je orgánu, který písemnost odesílá, známo, že adresát zná pouze jiný jazyk, musí být tato písemnost nebo alespoň její důležité části přeloženy do tohoto jiného jazyka.
Stejně tak je možné doručit toto usnesení prostřednictvím konzulárních orgánů nebo přímo poštou osobám, zdržujícím se na území Bulharska, Chorvatska, Makedonie (FYROM) a Ukrajiny, a to na základě článku 21 odst. 2 Úmluvy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu z r. 1990 (č. 33/1997 Sb.). V takovém případě je třeba informovat dotčené osoby o opravných prostředcích, které existují podle právního řádu země, která o zajištění rozhodla (zde tedy podle trestního řádu ČR). Přestože to tato smlouva výslovně nestanoví, lze i v takovém případě doporučit provést překlad tohoto ustanovení do jazyka nebo do jednoho z jazyků smluvní strany, na jejímž území se adresát nachází nebo do jazyka, kterému dotčená osoba rozumí, neboť v mezinárodním právu platí obecně zásada, že nikdo není povinen převzít písemnost v jazyce, kterému nerozumí.
Ačkoli ve shora uvedených případech výše uvedené mezinárodní smlouvy umožňují zaslat toto usnesení přímo poštou, lze v praxi doporučit i v těchto případech zasílání tohoto usnesení prostřednictvím justičního orgánu dožádaného státu, a to vzhledem k často odlišným pravidlům doručování poštou (např. zásilka do vlastních rukou je v některých státech považována za doručenou, pokud ji převezme rodinný příslušník nebo soused).
V jakýchkoli jiných případech je možné oprávněným osobám toto usnesení doručit pouze prostřednictvím justičního orgánu dožadujícího, event. jiného státu. Jeden stejnopis je potřebné zaslat též katastrálnímu úřadu, jde-li o nemovitost (srov. shora). Justiční orgán dožadujícího státu je třeba o provedeném zajištění vždy vyrozumět.
9. Jestliže státní zástupce v přípravném řízení zajistí nárok poškozeného podle § 441 odst. 1, odst. 2, ve spojení s § 47 odst. 1, odst. 2, odst. 4 tr. ř., a jestliže proti takovému usnesení je podána stížnost, rozhoduje o ní soud, jehož příslušnost vyplývá z ustanovení § 146a tr. ř. Musí přitom jít o soud, jehož obvod působnosti je totožný s obvodem působnosti státního zástupce, o jehož usnesení jde. Pro určení příslušnosti soudu zde neplatí ustanovení § 26 tr. ř. (srov. rozh. č. 55/1995 Sb. rozh. tr.).
Vzor č. 31 - usnesení státního zástupce o majetku obviněného v přípravném 
řízení (§ 441 odst. 1, 2, ve spojení s § 347 odst. 1 tr. ř.)


Okresní státní zastupitelství v ..................

Spisová značka:                          V ........ dne ..........



                                    Usnesení

Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v ..................   rozhodl
dne .....................  na základě  žádosti o  právní pomoc  (uvede se  název
justičního orgánu dožadujícího státu) ze dne --.. (datum žádosti), sp. zn.: --.,
takto:

Podle §  441 odst. 1, odst. 2, ve spojení s § 347 odst. 1 trestního  řádu  

                                 se  zajišťuje

majetek (event. se popíše část majetku) ---. (jméno a příjmení, datum narození),
obviněného v  ....... (název  dožadujícího státu)  pro trestný  čin --.. podle §
--.. trestního  zákona -..  (název dožadujícího  státu), za  který je vzhledem k
povaze a  závažnosti činu  a poměrům  obviněného třeba  očekávat uložení  trestu
propadnutí majetku, a je obava, že výkon tohoto trestu bude zmařen nebo ztížen.

---.  (jméno  a   příjmení,  datum  narození),   obviněnému  v  .......   (název
dožadujícího státu)  se zakazuje  po dobu  trvání zajištění  majetku s  majetkem
nakládat. Všechny úkony, které se týkají tohoto majetku, jsou neúčinné, vyjímaje
úkony směřující k odvrácení bezprostředně hrozící škody.



                                  Odůvodnění:

V ---. (název dožadujícího státu) je vedeno trestní stíhání proti ----. (jméno a
příjmení), obviněnému z trestného  činu  --.         podle §  ................ trestního
zákona -.  (název dožadujícího  státu), kterého  se měl  dopustit tím,  že  ----
(uvede se popis skutkového stavu vyplývající z žádosti o právní pomoc justičního
orgánu  dožadujícího  státu). Tato  osoba  je v  --  (název dožadujícího  státu)
stíhána  ----(název  orgánu  dožadujícího státu,  který  vede  trestní stíhání).
Obviněný je v --.. (název dožadujícího státu) stíhán pro trestný čin, pro  který
mu lze v tomto státě uložit i trest propadnutí majetku. Uložení tohoto trestu je
možno s ohledem na jeho povahu a závažnost důvodně očekávat. Z obsahu žádosti  o
právní  pomoc  vyplývá, že  svědkyně  ................................... vydala
vyšetřovateli dopis,  v němž  jí obviněný  dává  příkazy,   jak  má   naložit  s
majetkem,  který  podle údajů  v dopise  i podle  vyjádření svědkyně  je v  jeho
výlučném  vlastnictví. Jedná  se o  ................................. Tyto  věci
měla ..............  prodat a  peníze uschovat.  Z  uvedeného  vyplývá, že je tu
plně  odůvodněna  obava,  že výkon  trestu  propadnutí  majetku,  jehož  uložení
přichází v úvahu, bude zmařen nebo ztížen. Proto  bylo v  souladu s  ustanovením
§ 441 odst. 2 ve spojení s § 347 odst.  1 trestního řádu rozhodnuto o  zajištění
majetku obviněného.  Zajištění se  týká celého  majetku obviněného  (event. jeho
přesně  popsaných částí),  a to  i přírůstků  a výtěžku,  které z  něho plynou.
Vztahuje  se  i  na  majetek,  který  obviněný  nabude  po  právní  moci  tohoto
rozhodnutí. Zajištění se nevztahuje na  prostředky nebo věci, jichž je  nezbytně
třeba k uspokojení životních potřeb odsouzeného nebo osob, o jejichž výživu nebo
výchovu je podle zákona obviněný povinen  pečovat.

Poučení: Proti  tomuto usnesení  je přípustná  stížnost, kterou  je možno  podat
nejpozději  do tří  dnů od  jeho oznámení  u Okresního  státního zastupitelství
v--... Stížnost nemá odkladný účinek (§ 141 odst. 4 trestního řádu ve spojení  s
§ 347 odst. 2  trestního řádu). O stížnosti  rozhoduje Okresní soud v---[§  146a
odst. 1 písm. e) trestního řádu].



                                 státní zástupce
                               vlastnoruční podpis
               otisk kulatého úředního razítka státního zastupitelství

Poznámky k vzoru č. 31:
1. Ustanovení § 441 odst. 1, odst. 2 tr. ř. umožňuje vyhovět žádosti cizozemského justičního orgánu týkající se zajištění majetku obviněného v trestním řízení, které je vedeno v cizině. Vyhovět však lze pouze za podmínek, které stanoví náš právní řád, zejména ustanovení § 347 tr. ř. Pokud to nevyplývá z žádosti dožadujícího justičního orgánu, je třeba vždy požádáním o doplnění žádosti vyžádat informace týkající se toho, zda lze očekávat uložení trestu propadnutí majetku a na základě čeho je dána důvodná obava, že uložení trestu propadnutí majetku bude zmařeno nebo ztíženo.
Ustanovení § 441 odst. 1, odst. 2 tr. ř. neváže tento typ spolupráce na existenci mezinárodní smlouvy, nicméně je třeba zdůraznit, že Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami ze dne 20. prosince 1988 (č. 462/1991 Sb.) Českou republiku zavazuje k zajišťování věcí, které byly získány za výnosy z trestné činnosti nebo které byly s nimi smíchány, a které jsou považovány za majetek obviněného.
2. Zajištění majetku obviněného přichází v úvahu až po zahájení trestního stíhání (v ČR podle § 160 odst. 1 tr. ř.). Pokud to nevyplývá z žádosti dožadujícího justičního orgánu, je třeba vždy požádáním o doplnění žádosti vyžádat informace k tomu, zda osoba, proti níž se trestní řízení v cizině vede, má analogické postavení v tomto trestním řízení, jako je postavení obviněného v trestním stíhání vedeném v ČR.
3. Státní zástupce okresního státního zastupitelství, v jehož obvodu se nachází majetek nebo jeho podstatná část, v těchto případech rozhoduje na základě žádosti justičního orgánu dožadujícího státu, a to podle § 441 odst. 2 ve spojení s § 347 odst. 1 tr. ř.
4. V případě, že státní zástupce žádosti justičního orgánu dožadujícího státu o zajištění nároku poškozeného na majetku obviněného v trestním řízení nevyhoví, je povinen podle § 431 odst. 5 tr. ř. sdělit justičnímu orgánu dožadujícího státu důvody odmítnutí žádosti.
5. Usnesení o zajištění majetku zašle státní zástupce obviněnému, jeho obhájci, popřípadě osobě, která s obviněným žije ve společné domácnosti nebo osobě, o jejíž výchovu a výživu je obviněný podle zákona povinen pečovat.
Jde-li o osoby, které se zdržují na území členského státu EU (kromě Irska) a na území Norska nebo Islandu, je možné jim doručit toto usnesení přímo poštou podle čl. 52 Schengenské prováděcí úmluvy. Pokud lze důvodně předpokládat, že adresát nerozumí jazyku, ve kterém je písemnost sepsána, musí být tato písemnost nebo alespoň její důležité části přeloženy do jazyka nebo do jednoho z jazyků smluvní strany, na jejímž území se adresát nachází. Pokud je orgánu, který písemnost odesílá, známo, že adresát zná pouze jiný jazyk, musí být tato písemnost nebo alespoň její důležité části přeloženy do tohoto jiného jazyka.
Stejně tak je možné doručit toto usnesení prostřednictvím konzulárních orgánů nebo přímo poštou osobám, zdržujícím se na území Bulharska, Chorvatska, Makedonie (FYROM) a Ukrajiny, a to na základě článku 21 odst. 2 Úmluvy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu z r. 1990 (č. 33/1997 Sb.). V takovém případě je třeba informovat dotčené osoby o opravných prostředcích, které existují podle právního řádu země, která o zajištění rozhodla (zde tedy podle trestního řádu ČR). Přestože to tato smlouva výslovně nestanoví, lze i v takovém případě doporučit provést překlad tohoto ustanovení do jazyka nebo do jednoho z jazyků smluvní strany, na jejímž území se adresát nachází nebo do jazyka, kterému dotčená osoba rozumí, neboť v mezinárodním právu platí obecně zásada, že nikdo není povinen převzít písemnost v jazyce, kterému nerozumí.
Ačkoli ve shora uvedených případech výše uvedené mezinárodní smlouvy umožňují zaslat toto usnesení přímo poštou, lze v praxi doporučit i v těchto případech zasílání tohoto usnesení prostřednictvím justičního orgánu dožádaného státu, a to vzhledem k často odlišným pravidlům doručování poštou (např. zásilka do vlastních rukou je v některých státech považována za doručenou, pokud ji převezme rodinný příslušník nebo soused).
V jakýchkoli jiných případech je možné oprávněným osobám toto usnesení doručit pouze prostřednictvím justičního orgánu dožadujícího, event. jiného státu.
Jeden stejnopis je potřebné zaslat též katastrálnímu úřadu, jde-li o nemovitost (srov. shora). Justiční orgán dožadujícího státu je třeba o provedeném zajištění vždy vyrozumět.
6. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, je třeba usnesení oznámit rovněž dlužníku obviněného a uložit mu, aby místo plnění obviněnému složil předmět plnění do úschovy státního zastupitelství nebo na státním zástupcem určené místo.
7. Podle § 3 cit. zákona jsou z výkonu rozhodnutí o zajištění vyloučeny věci ve vlastnictví obviněného, které jsou nezbytné k uspokojování životních potřeb obviněného a jeho rodiny nebo k plnění jeho pracovních úkolů, jakož i jiné věci, jejichž prodej by byl v rozporu s dobrými mravy; vyloučeny jsou zejména
a) běžné oděvní součásti,
b) obvyklé vybavení domácnosti,
c) snubní prsten a předměty obdobné povahy,
d) zdravotnické potřeby a jiné věci, které obviněný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,
e) hotové peníze do částky 1 000 Kč. Zajištění nepodléhají rovněž peněžité dávky sociální péče a dávky státní sociální podpory vyplácené obviněnému podle zvláštního zákona jednorázově, a dále
a) pohledávky obviněného na výplatu odměny z pracovněprávního nebo obdobného poměru,
b) pohledávky obviněného na výplatu výživného a
c) pohledávky na výplatu dávek nemocenského a důchodového pojištění do částky životního minima stanovené podle zvláštních právních předpisů na osobu obviněného, jeho domácnost a osoby, o jejichž výchovu a výživu je obviněný povinen pečovat, pokud nemají vlastní zdroj příjmů.
8. Po právní moci usnesení o vyloučení věcí ze zajištění podle § 4 cit. zákona státní zástupce vždy vyrozumí justiční orgán dožadujícího státu o takovém vyloučení věci.
9. Ke zjišťování majetku podléhajícího zajištění státní zástupce využije pravomocí uvedených v § 5 až 8 uvedeného zákona.
10. Po právní moci usnesení zašle jeho stejnopis opatřený doložkou právní moci též tomu, kdo podle zvláštního právního předpisu (např. zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, katastrální zákon, ve znění pozdějších předpisů - dále srov. § 2 odst. 2, § 5 zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, když katastrální úřad zapíše zajištění nemovitosti podle ustanovení § 1 až § 9 zák. č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů), eviduje vlastníky nebo držitele věcí, na něž se zajištění vztahuje.
11. Správa zajištěného majetku se řídí ustanoveními § 9 až § 12 zákona č. 279/2003 Sb.
12. Obdobné obsahové náležitosti - přizpůsobené povaze těchto rozhodnutí - má rozhodnutí státního zástupce o zrušení zajištění, jakož i o tom, že se na určité prostředky vztahuje anebo nevztahuje zajištění majetku obviněného (viz bod 8).
13. K žádosti justičního orgánu dožadujícího státu nelze zajišťovat podle § 441 odst. 1, ve spojení s § 347 odst. 1 tr. ř. tzv. náhradní hodnotu, neboť trestní zákon ČR propadnutí takové hodnoty prozatím neumožňuje.
Čl.2
Účinnost
Tento pokyn obecné povahy nabývá účinnosti dne 20. listopadu 2005.
Nejvyšší státní zástupkyně
z pověření
JUDr. Renata Vesecká, v.r.

Novinky v eshopu

Online konference

  • 27.05.2022Změna poměrů a vynucené změny smluv v praxi (online - živé vysílání) - 27.5.2022
  • 03.06.2022Aktuální judikatura k rodinnému právu, zejména k otázkám péče o děti a jejich výživy (online - živé vysílání) - 3.6.2022
  • 10.06.2022Změny v úpravě ochrany spotřebitele (online - živé vysílání) - 10.6.2022
  • 14.06.2022Tax Compliance 2022 – daňová rizika pro podnikatele z pohledu soudce, advokáta a daňového poradce (online - živé vysílání) - 14.6.2022
  • 17.06.2022Aktuální otázky v zadávání veřejných zakázek (online - živé vysílání) - 17.6.2022

Online kurzy

  • Aktuality z práva veřejných zakázek (květen 2022)
  • Kryptoaktiva z pohledu veřejnoprávní regulace
  • Spolky pohledem daňového práva
  • Aktuality z práva veřejných zakázek (duben 2022)
  • Nová právní regulace digitálního trhu a služeb
Lektoři kurzů
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
Mgr. Marek Bednář
Mgr. Marek Bednář
Kurzy lektora
Mgr. Veronika  Pázmányová
Mgr. Veronika Pázmányová
Kurzy lektora
JUDr. Jiří Votrubec
JUDr. Jiří Votrubec
Kurzy lektora
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
Kurzy lektora
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Filip Seifert, MBA
JUDr. Filip Seifert, MBA
Kurzy lektora
Mgr. Jiří Harnach
Mgr. Jiří Harnach
Kurzy lektora
všichni lektoři

Magazíny a služby

  • EPRAVO.CZ Magazine 2022
  • Monitoring judikatury (24 měsíců)
  • Monitoring judikatury (12 měsíců)
  • Monitoring judikatury (6 měsíců)

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
  • Spor mezi zaměstnancem a jej zastupujícím advokátem o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru?
  • Cestovní náhrady pro rok 2022: Vyhláškové ceny elektřiny byly zvýšeny v březnu; ceny benzínu a nafty v květnu. Kdy přijde na řadu stravné?
  • Ústavní právo s nadhledem : Nenouzový stav
  • Právní svět není konzervativní. Inovovali jsme vždy
  • Zadržovací právo
  • Mediace jako možnost řešení sporu před Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví
  • Úskalí zvláštních odměn formulovaných jako nenároková složka mzdy
  • Co je list vlastnictví, jaké obsahuje údaje a která rizika může odhalit?
  • Jak značný musí být hrubý nepoměr vzájemných plnění, aby mohlo jít o neúměrné zkrácení, zakládající nárok zkrácené strany na dorovnání plnění nebo zrušení smlouvy?
  • Změna v odměňování zaměstnance: přechod na hodinovou sazbu
  • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
  • Úskalí zvláštních odměn formulovaných jako nenároková složka mzdy
  • Advokátní kancelář je potřeba řídit predikovatelně a automatizovaně
  • 10 otázek pro … Filipa Petráše
  • Je podíl ve společnosti s ručením omezeným věcí?
  • Nejvyšší soud: započtení není splněním dluhu
  • Elektronická (r)evoluce v pracovním právu?
  • Obtěžování zápachem a pronikání karcinogenních látek z tabákových výrobků do bytu
  • Novela zákona o evidenci skutečných majitelů
  • Je zaměstnanec povinen nahradit zákazníkovi zaměstnavatele škodu, kterou mu způsobil při výkonu práce pro zaměstnavatele?
  • Kauza Sberbank a započtení pohledávek
  • Kdy musí být půlhodina poskytnutá zaměstnanci na jídlo a oddech zaměstnavatelem proplacena?
  • Sberbank CZ a proces její likvidace

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Pobyt cizinců

Z rozhodnutí o ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie z důvodu obcházení zákona účelově prohlášeným souhlasem o otcovství vůči nezletilému...

Zadržovací právo

Věřitel může zadržet cizí movitou věc – jak vyplývá z ustanovení § 1396 odst. 1 o. z. (a contrario) – jen tehdy, má-li ji u sebe „právem“. Předpokladem pro to, aby věřitel...

Valná hromada, honební společenstvo

Ve vztahu k účelu řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady obchodních korporací je účel právní úpravy řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady...

Neúměrné zkrácení

V poměrech současné právní úpravy, která žádnou konkrétní hranici představující neúměrné zkrácení nestanoví, lze za výchozí pravidlo považovat zákaz zkrácení přes polovic....

Bezdůvodné obohacení (exkluzivně pro předplatitele)

Obecným předpokladem bezdůvodného obohacení je získání majetkového prospěchu jedním subjektem (obohaceným), které může spočívat buď v rozmnožení majetku obohaceného (např....

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
  • Nastavení cookies
AIVD 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



Nezapomněli jste něco v košíku?

Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


Přejít do košíku


Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.