Díl 3
Insolvenční správce a další správci
§ 21
(1) Insolvenční správce se ustanovuje ze seznamu insolvenčních správců,
který vede Ministerstvo spravedlnosti (dále jen "ministerstvo").
(2) Náležitosti seznamu insolvenčních správců, údaje do něj zapisované,
jeho členění, vedení a podmínky zápisu do něj a vznik práva vykonávat činnost insolvenčního
správce a hostujícího insolvenčního správce upravuje zvláštní právní předpis9a).
(3) Insolvenčním správcem se pro účely tohoto zákona rozumí i hostující
insolvenční správce.
§ 22
(1) Osoba zapsaná do seznamu insolvenčních správců může své ustanovení
insolvenčním správcem odmítnout, jen má-li pro to důležité důvody.
(2) Nelze-li insolvenčního správce vybrat ze seznamu insolvenčních správců,
je možné jím ustanovit i fyzickou osobu, která splňuje obecné a kvalifikační předpoklady
pro zápis do seznamu insolvenčních správců a se svým ustanovením souhlasí.
§ 23
Insolvenční správce uzavře na svůj náklad smlouvu o pojištění odpovědnosti
za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem jeho funkce nebo s činností
jeho zaměstnanců pro celou dobu trvání jeho funkce.
§ 24
(1) Insolvenční správce je z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže
se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o
jeho nepodjatosti; to neplatí v případě uvedeném v § 34. Jakmile se ustanovený insolvenční
správce dozví, že jsou zde důvody pro jeho vyloučení, je povinen oznámit to neprodleně
insolvenčnímu soudu.
(2) Veřejná obchodní společnost, která je ustanovena insolvenčním správcem,
oznámí insolvenčnímu soudu neprodleně, kdo z jejích společníků, prostřednictvím kterých
vykonává činnost insolvenčního správce60), bude jejím jménem funkci insolvenčního
správce vykonávat; odstavec 1 platí pro tohoto společníka obdobně.
§ 25
(1) Insolvenčního správce pro insolvenční řízení ustanovuje insolvenční
soud. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení reorganizace podle
§ 148 odst. 2 a je-li v předloženém reorganizačním plánu určena osoba insolvenčního
správce, ustanoví insolvenční soud insolvenčním správcem tuto osobu; to neplatí,
nesplňuje-li takto určený insolvenční správce podmínky uvedené v § 21 až 24 a odstavci
3. Ustanovení § 29 tím není dotčeno.
(2) Nejde-li o případ podle odstavce 1, insolvenční soud ustanoví
insolvenčním správcem osobu, kterou určí předseda insolvenčního soudu podle pořadí
určeného dnem zápisu jejího sídla nebo provozovny do příslušné části seznamu insolvenčních
správců vedené
a) pro obvod krajského soudu, který je insolvenčním soudem dlužníka,
je-li v době určení podán návrh na prohlášení konkursu nebo není-li v době určení
podán návrh na jiný způsob řešení úpadku a není-li dlužník osobou podle § 3 odst.
2 zákona o insolvenčních správcích9a),
b) pro obvod krajského soudu, který je insolvenčním soudem dlužníka,
je-li v době určení podán návrh na povolení oddlužení.
(3) Je-li v době určení podán návrh na povolení reorganizace nebo je-li
dlužník osobou podle § 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích9a) bez ohledu na
způsob řešení úpadku, ustanoví insolvenční soud insolvenčním správcem osobu, kterou
určí předseda insolvenčního soudu podle pořadí určeného dnem zápisu jejího sídla
do zvláštní části seznamu insolvenčních správců.
(4) Nebrání-li tomu jiné okolnosti, určí předseda insolvenčního soudu
insolvenčním správcem dlužníků, kteří tvoří koncern, stejnou osobu. Obdobně se postupuje
v případě dlužníků, kteří jsou manžely.
(5) Nelze-li ustanovit osobu insolvenčního správce postupem podle odstavce
2 nebo je-li to nezbytné se zřetelem k dosavadnímu stavu insolvenčního řízení, k
osobě dlužníka a k jeho majetkovým poměrům, jakož i k odborné způsobilosti insolvenčního
správce, jeho dosavadní činnosti a k jeho zatížení, může předseda insolvenčního soudu
určit insolvenčního správce mimo stanovené pořadí; takový postup vždy odůvodní.
(6) Odstavce 2 a 3 se nepoužijí v případě určení osoby insolvenčního
správce, který je hostujícím insolvenčním správcem. Předseda insolvenčního soudu
určí pro insolvenční řízení osobu insolvenčního správce, který je hostujícím insolvenčním
správcem, z příslušné části seznamu postupem, který je v souladu se zásadou dočasnosti
nebo příležitostnosti, je-li to vhodné se zřetelem k dosavadnímu stavu insolvenčního
řízení, k osobě dlužníka a k jeho majetkovým poměrům, jakož i k odborné způsobilosti
osoby insolvenčního správce, který je hostujícím insolvenčním správcem.
§ 26
Proti rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce je odvolání přípustné.
V odvolání lze však namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje
podmínky pro ustanovení nebo že není nepodjatý. Ke skutečnostem, které nastaly nebo
vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží.
§ 27
(1) Insolvenční soud ustanoví insolvenčního správce nejpozději v rozhodnutí
o úpadku. Za podmínek stanovených tímto zákonem může insolvenční soud ustanovit před
rozhodnutím o úpadku předběžného insolvenčního správce (dále jen "předběžný správce");
toto rozhodnutí se zveřejní stejným způsobem jako rozhodnutí o úpadku.
(2) Předběžný správce vykonává před rozhodnutím o úpadku činnosti stanovené
v tomto zákoně a uložené mu insolvenčním soudem a má práva a povinnosti, které mu
tento soud vymezí. Tato práva a povinnosti nemůže insolvenční soud vymezit v širším
rozsahu, než v jakém náleží insolvenčnímu správci po rozhodnutí o úpadku. Nestanoví-li
insolvenční soud o osobě insolvenčního správce jinak v rozhodnutí o úpadku, stává
se předběžný správce po tomto rozhodnutí insolvenčním správcem s plnou působností.
(3) Ustanovení o insolvenčním správci platí přiměřeně i pro předběžného
správce.
§ 28
Za podmínek stanovených tímto zákonem rozhodují o změně v osobě insolvenčního
správce i věřitelské orgány; pro jejich rozhodnutí platí § 21 až 24 a § 25 odst.
3 obdobně.
§ 29
(1) Na schůzi věřitelů, která nejblíže následuje po přezkumném jednání,
se mohou věřitelé usnést, že insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce
odvolávají z funkce a že ustanovují nového insolvenčního správce. O odvolání insolvenčního
správce, kterým byla v rámci reorganizace povolené podle § 148 odst. 2 insolvenčním
soudem ustanovena osoba určená v předloženém reorganizačním plánu podle § 25 odst.
1, a o ustanovení nového insolvenčního správce se mohou věřitelé usnést také na schůzi
věřitelů, která nejblíže následuje po přeměně reorganizace v konkurs. Toto usnesení
je přijato, jestliže pro ně hlasovala nejméně polovina všech věřitelů přihlášených
ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek,
kteří mají právo hlasovat. Je-li způsobem řešení úpadku oddlužení, je toto usnesení
přijato, jestliže pro ně hlasovala nadpoloviční většina všech věřitelů přihlášených
ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle
výše (§ 49 odst. 1) zároveň činí nadpoloviční většinu přihlášených pohledávek.
(2) Usnesení o ustanovení insolvenčního správce podle odstavce 1 potvrzuje
insolvenční soud; nepotvrdí je pouze tehdy, nesplňuje-li insolvenční správce podmínky
uvedené v § 21 až 24 a § 25 odst. 3; § 54 odst. 1 se nepoužije.
(3) Rozhodnutí podle odstavce 2 vydá insolvenční soud do skončení schůze
věřitelů, která usnesení podle odstavce 1 přijala; odvolání je přípustné, jen jestliže
insolvenční soud usnesení schůze věřitelů nepotvrdí. Osobou oprávněnou k podání odvolání
je pouze věřitel, který na schůzi věřitelů hlasoval pro přijetí usnesení; § 55 odst.
1 platí obdobně.
(4) Insolvenčnímu správci odvolanému postupem podle odstavce 1 insolvenční
soud uloží, aby mu ve stanovené lhůtě podal zprávu o své činnosti, zejména o stavu
majetku, který spravoval, a aby vyúčtoval odměnu, hotové výdaje a náklady, které
mu vznikly v souvislosti se správou a udržováním majetku.
§ 30
(1) Přijme-li schůze věřitelů usnesení o odvolání ustanoveného insolvenčního
správce, aniž se usnese na ustanovení insolvenčního správce nového, nebo byl-li touto
schůzí ustanovený insolvenční správce odvolán z funkce podle § 31 odst. 2, ustanoví
insolvenčního správce svým rozhodnutím insolvenční soud; pro takto ustanoveného insolvenčního
správce se § 29 odst. 1 nepoužije.
(2) Jestliže v důsledku rozhodnutí insolvenčního soudu o odmítnutí přihlášky
pohledávky dojde k takové změně v osobách věřitelů nebo výši jejich pohledávek, která
by měla vliv na výsledek usnesení schůze věřitelů podle odstavce 1, může usnesení
podle § 29 odst. 1 přijmout i schůze věřitelů, která nejblíže následuje po této změně.
§ 31
Odvolání insolvenčního správce
(1) Z důležitých důvodů, které nemají původ v porušení povinností insolvenčního
správce, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského orgánu
anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Učiní tak zpravidla
po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně.
(2) Insolvenčního správce ustanoveného postupem podle § 29 odst. 1 až
3 insolvenční soud odvolá z funkce i tehdy, požádá-li o to do 3 dnů poté, co se o
svém ustanovení dozvěděl; to neplatí, jestliže insolvenční správce se svým ustanovením
předem souhlasil.
(3) Insolvenčního správce, kterému zaniklo ze zákona právo vykonávat
činnost insolvenčního správce nebo mu bylo právo pozastaveno podle zákona o insolvenčních
správcích9a), může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce, věřitelského
orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu odvolat z funkce. Pokud to okolnosti
dovolují, učiní tak po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně.
(4) Insolvenčního správce, kterému bylo zrušeno povolení nebo kterému
zaniklo jeho právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního správce
na základě rozhodnutí ministerstva podle zákona o insolvenčních správcích9a), insolvenční
soud odvolá z funkce. Insolvenčního správce ustanoveného postupem podle § 25 odst.
3 insolvenční soud odvolá z funkce i tehdy, bylo-li mu zrušeno zvláštní povolení
nebo zaniklo-li jeho právo dočasně nebo příležitostně vykonávat činnost insolvenčního
správce dlužníka podle § 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích9a) na základě
rozhodnutí ministerstva podle zákona o insolvenčních správcích9a). Vyjde-li dodatečně
najevo, že dlužník je osobou podle § 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích9a)
a insolvenční správce nebyl ustanoven postupem podle § 25 odst. 3, vyrozumí o tom
insolvenční správce neprodleně insolvenční soud, který ho odvolá.
(5) Odvolá-li insolvenční soud insolvenčního správce z funkce, ustanoví
současně nového insolvenčního správce. Odvolání proti tomuto rozhodnutí je přípustné;
proti výroku o ustanovení nového insolvenčního správce se však lze samostatně odvolat
jen z důvodů uvedených v § 26.
(6) Odvolaný insolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu řádně
informovat nového insolvenčního správce o své dosavadní činnosti a předá mu všechny
doklady souvisící s výkonem jeho funkce; jeho odpovědnost za dobu výkonu funkce nezaniká.
(7) Ustanovení § 29 odst. 4 platí obdobně.
§ 32
Zproštění insolvenčního správce
(1) Insolvenčního správce, který neplní řádně své povinnosti nebo který
nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo který závažně porušil důležitou
povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem, může insolvenční soud na návrh věřitelského
orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu jeho funkce zprostit. Učiní tak zpravidla
po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně.
(2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 se mohou odvolat insolvenční správce
a osoby oprávněné podat návrh podle odstavce 1. Ustanovení § 29 odst. 4 a § 31 odst.
5 a 6 platí obdobně.
§ 33
Zástupce insolvenčního správce
Je-li to účelné, může insolvenční soud ustanovit insolvenčnímu správci
zástupce pro případ, že by ze závažných důvodů nemohl přechodně svou funkci vykonávat.
Pro zástupce insolvenčního správce platí § 29 až 31 přiměřeně.
§ 34
Oddělený insolvenční správce
(1) Je-li insolvenční správce vyloučen z některých úkonů pro svůj poměr
jen k některému z dlužníkových věřitelů nebo jen k některému ze zástupců dlužníkových
věřitelů a není-li se zřetelem k charakteru pohledávky dlužníkova věřitele a jeho
postavení v insolvenčním řízení důvod pochybovat, že tento vztah ovlivní celkový
způsob výkonu práv a povinností insolvenčního správce, může insolvenční soud ustanovit
pro tyto úkony odděleného insolvenčního správce.
(2) Je-li insolvenční správce vyloučen z některých úkonů proto, že mohou
odporovat společnému zájmu věřitelů v insolvenčním řízení, ve kterém byl rovněž ustanoven
insolvenčním správcem, ustanoví insolvenční soud pro tyto úkony odděleného insolvenčního
správce vždy.
(3) Byl-li insolvenční správce odvolán postupem podle § 29 z funkce,
insolvenční soud jej s jeho souhlasem ustanoví odděleným insolvenčním správcem k
přezkumu pohledávky, kterou před svým odvoláním popřel, a k vedení s tím souvisejících
incidenčních sporů a uplatňování majetkových práv vůči věřiteli, který hlasoval pro
jeho odvolání z funkce, nestanoví-li insolvenční soud jinak.
§ 35
Zvláštní insolvenční správce
(1) V případech, kdy je nutné v rámci insolvenčního řízení řešit zvláštní
problematiku vyžadující odborné specializace, může insolvenční soud ustanovit i zvláštního
insolvenčního správce a upravit jeho vztah k insolvenčnímu správci. Není-li dále
stanoveno jinak, není důvodem pro ustanovení zvláštního insolvenčního správce činnost
týkající se zpeněžení majetkové podstaty.
(2) Pro ustanovení do funkce, odměňování a zprošťování funkce zástupce
insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního
správce platí ustanovení o insolvenčním správci obdobně.
(3) Zvláštního insolvenčního správce ustanoví soud pro výplatu nároku
uživatelů platebních služeb nebo držitelů elektronických peněz postupem stanoveným
zákonem upravujícím platební styk a pro vydání majetku zákazníka postupem stanoveným
zákonem o podnikání na kapitálovém trhu.
§ 36
(1) Insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě
a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě
požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů
je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných
osob.
(2) Insolvenční správce poskytuje věřitelským orgánům součinnost nezbytnou
k řádnému výkonu jejich funkce; zejména se na žádost věřitelského orgánu účastní
jeho jednání. Neurčí-li insolvenční soud jinak, předkládá insolvenční správce věřitelskému
orgánu a insolvenčnímu soudu nejméně jednou za 3 měsíce písemnou zprávu o stavu insolvenčního
řízení; písemnou zprávu o splnění oddlužení předloží bez zbytečného odkladu po splnění
oddlužení.
(3) Je-li způsobem řešení úpadku dlužníka oddlužení, předloží insolvenční
správce neprodleně písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení v případě, lze-li
důvodně předpokládat naplnění podmínek odůvodňujících zrušení schváleného oddlužení
(§ 418) nebo jiných skutečností rozhodných pro průběh insolvenčního řízení (zejména
§ 407 odst. 3); v této zprávě insolvenční správce například uvede, zda doporučuje
zrušit schválené oddlužení a z jakých důvodů.
(4) V písemné zprávě o splnění oddlužení insolvenční správce uvede, zda
dlužník řádně plnil všechny povinnosti podle tohoto zákona a zda doporučuje rozhodnout
o splnění oddlužení.
(5) Insolvenční správce zřizuje v každém insolvenčním řízení zvláštní
účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva za účelem odděleného vedení majetku
náležícího do majetkové podstaty.
(6) Obsah požadavků na plnění povinností insolvenčního správce podle
odstavců 1 a 2, § 31 odst. 6, § 136 odst. 5, § 246 odst. 1, § 313 odst. 2, § 371,
§ 373 odst. 2, § 383 odst. 1, § 385 odst. 2 a § 430a odst. 1 stanoví prováděcí právní
předpis.
§ 37
(1) Insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku,
věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti,
které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu
nepostupoval s odbornou péčí. Této odpovědnosti se insolvenční správce zprostí, jen
když prokáže, že škodě nebo jiné újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého
úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu insolvenčního
řízení.
(2) Podle odstavce 1 insolvenční správce odpovídá i za škodu nebo jinou
újmu způsobenou osobami uvedenými v § 40 odst. 2, kterých použil při výkonu své funkce.
To platí i pro zaměstnance dlužníka, působící v rozsahu své dosavadní činnosti, nebo
pro jiné osoby ve smluvním vztahu s dlužníkem.
(3) Insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, která věřiteli
s pohledávkou za majetkovou podstatou vznikla tím, že nemohla být uspokojena jeho
pohledávka vzniklá na základě právního úkonu insolvenčního správce; této odpovědnosti
se insolvenční správce zprostí, jen když prokáže, že v době, kdy tento právní úkon
činil, nemohl poznat, že majetková podstata nebude stačit k úhradě jím vzniklé pohledávky
za majetkovou podstatou.
(4) Právo na náhradu škody nebo jiné újmy proti insolvenčnímu správci
se promlčí do 2 let poté, kdy se poškozený dozvěděl o výši škody a odpovědnosti insolvenčního
správce, nejpozději však do 3 let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslným trestným
činem, za který byl insolvenční správce pravomocně odsouzen, nejpozději do 10 let
od skončení insolvenčního řízení.
§ 38
(1) Insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů.
V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek
a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. V případě oddlužení činí
výše odměny z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek 25 % výše stanovené prováděcím
právním předpisem pro odměnu z počtu přezkoumaných přihlášených pohledávek v konkursu.
Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k
náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce
povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu10)
.
(2) Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují
z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního
řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však
50 000 Kč na odměně insolvenčního správce a 50 000 Kč na náhradě hotových výdajů
insolvenčního správce.
(3) Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce
v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle
okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce
přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že
insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení
částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval.
(4) Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout
o vyplacení zálohy odměny a hotových výdajů insolvenčnímu správci, a to i opětovně.
(5) Insolvenční správce odvolaný z funkce nebo zproštěný funkce v průběhu
insolvenčního řízení provede vyúčtování odměny a hotových výdajů ve zprávě o své
činnosti; pro projednání této zprávy platí přiměřeně § 304. Umožňuje-li to stav insolvenčního
řízení, rozhodne insolvenční soud o schválení této zprávy již v jeho průběhu; jde-li
o hotové výdaje insolvenčního správce, náklady spojené s udržováním a správou majetkové
podstaty a vyúčtování vyplacených záloh, učiní tak bez zbytečného odkladu po projednání
zprávy. Proti rozhodnutí o schválení takové zprávy mohou podat odvolání insolvenční
správce, který zprávu podal, ustanovený insolvenční správce a věřitelé a dlužník,
jejichž námitkám proti této zprávě nebylo vyhověno.
(6) Je-li způsobem řešení úpadku oddlužení plněním splátkového kalendáře
se zpeněžením majetkové podstaty, insolvenční správce uloží z měsíčních splátek částku
odpovídající jeho odměně a náhradě hotových výdajů za dobu 6 měsíců jako zálohu na
úhradu své odměny a náhrady hotových výdajů na zvláštní účet podle § 36 odst. 5.
(7) Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce
a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis.
§ 39
(1) Věřitelé jsou oprávněni se souhlasem insolvenčního soudu na základě
rozhodnutí věřitelského výboru poskytnout insolvenčnímu správci zálohu k úhradě jeho
výdajů, a to i opětovně. Při poskytnutí zálohy se určí podmínky jejího vyúčtování;
určit lze též účel, na který má být záloha vynaložena.
(2) Náklady na činnosti, ke kterým je insolvenční správce povinen podle
zákona nebo podle rozhodnutí insolvenčního soudu, jsou zahrnuty v jeho odměně a nese
je ze svého. Výjimečně lze splnění těchto činností jinými osobami podle § 40 odst.
2 hradit z majetkové podstaty se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru.
(3) Náklady insolvenčního správce spojené s využitím právních, ekonomických
a jiných specializovaných odborníků lze hradit z majetkové podstaty, jen je-li jejich
využití účelné vzhledem k rozsahu a náročnosti insolvenčního řízení a jsou-li předem
schváleny věřitelským výborem.
§ 40
(1) Insolvenční správce vykonává svou funkci osobně. Veřejná obchodní
společnost vykonává funkci insolvenčního správce ohlášeným společníkem podle § 24
odst. 2.
(2) Insolvenční správce může svou funkci vykonávat také prostřednictvím
svého zaměstnance nebo zaměstnance dlužníka. Ve zvlášť odůvodněných případech může
svou funkci vykonávat prostřednictvím jiných osob, zejména právních, ekonomických
a jiných specializovaných odborníků; tím nejsou dotčeny jeho povinnosti ani odpovědnost
podle tohoto zákona.
(3) Insolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka, pokud na
něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Označuje se způsobem, z něhož
je patrno, že tak činí při výkonu funkce insolvenčního správce; součástí jeho označení
je i nezaměnitelné označení dlužníka, s jehož majetkovou podstatou nakládá.
(4) Jednáním podle odstavce 3 jsou zejména právní úkony, jimiž insolvenční
správce zpeněžuje majetkovou podstatu nebo s ní jinak nakládá, a jeho úkony v incidenčních
sporech, jakož i v dalších sporech, kterých se účastní místo dlužníka.
(5) Insolvenční správce může pověřit svého zaměstnance i zaměstnance
dlužníka, aby za něho jednal v jiných soudních a dalších řízeních; tím není dotčena
jeho odpovědnost podle tohoto zákona.
§ 40a
Na základě rozhodnutí a jiných exekučních titulů vzniklých v průběhu
insolvenčního řízení proti insolvenčnímu správci pro pohledávky nebo jiná práva,
která se týkají majetkové podstaty nebo která mají být uspokojena z majetkové podstaty,
nelze vést výkon rozhodnutí na majetek insolvenčního správce; to neplatí, jde-li
o pořádková opatření uložená insolvenčnímu správci v souvislosti s takovými řízeními,
a o rozhodnutí, jimiž bylo insolvenčnímu správci uloženo nahradit náklady řízení,
které způsobil svým zaviněním nebo které vznikly náhodou, která se mu přihodila.
Úvěrové financování
§ 41
(1) Insolvenční správce může pro udržení nebo obnovení provozu podniku,
který je součástí majetkové podstaty, uzavřít za obvyklých obchodních podmínek smlouvy
o úvěru a smlouvy obdobné, jakož i smlouvy na dodávky energií11) a surovin, včetně
smluv o zajištění splnění těchto smluv (dále jen "úvěrové financování").
(2) Nenabídnou-li horší podmínky než nejlepší nabídka, mají dosavadní
zajištění věřitelé přednostní právo, aby smlouvy podle odstavce 1 byly uzavřeny s
nimi; to platí obdobně pro věřitele ze smluv na dodávky energií a surovin podle odstavce
1.
§ 42
(1) Majetek získaný z prostředků poskytnutých v rámci úvěrového financování
není předmětem zajištění podle dříve uzavřených smluv.
(2) Prostředky získané z úvěrového financování lze použít jen k účelu
uvedenému ve smlouvách o úvěrovém financování.
(3) K uzavření smluv o úvěrovém financování je oprávněn také dlužník
s dispozičními oprávněními nebo dlužník po dobu trvání moratoria.
§ 43
(1) Orgány veřejné správy, zejména katastrální úřady, orgány evidující
motorová vozidla a jiné správní úřady, jakož i notáři, soudní exekutoři, osoby vedoucí
evidenci cenných papírů, finanční instituce, provozovatelé telekomunikačních služeb,
provozovatelé poštovních služeb a jiné osoby, které se zabývají přepravou zásilek,
vydavatelé tisku a dopravci poskytnou insolvenčnímu správci na jeho písemnou žádost
bez zbytečného odkladu součinnost dále uvedeným způsobem.
(2) Součinnost podle odstavce 1 spočívá v tom, že orgány a osoby v
něm uvedené poskytují insolvenčnímu správci údaje o majetku dlužníka a některé další
údaje, které jsou nutné pro výkon správy, a to ve stejném rozsahu, v jakém by je
poskytly přímo dlužníku. Tato součinnost spočívá také v tom, že uvedené orgány a
osoby, které mají u sebe listiny nebo jiné věci, které mohou sloužit ke zjištění
dlužníkova majetku, je bez zbytečného odkladu po doručení žádosti vydají nebo zapůjčí
insolvenčnímu správci. Jde-li o údaje vedené v elektronické podobě, splní orgány
a osoby uvedené v odstavci 1 povinnost poskytnout součinnost tím, že k nim insolvenčnímu
správci umožní dálkový přístup. Součinnost se poskytuje bezplatně; nejde-li o orgány
veřejné správy, přísluší tomu, kdo součinnost poskytl, právo na náhradu s tím spojených
hotových výdajů.
(3) Soudní exekutor pověřený provedením exekuce v řízení, kde je povinným
dlužník, poskytne insolvenčnímu správci součinnost podle odstavce 1 také tak, že
na jeho písemnou žádost poskytne insolvenčnímu správci údaje o majetku a závazcích
a o jiných zjištěních k hospodářské situaci dlužníka získané v exekučním řízení.
Na písemnou žádost vydá nebo zapůjčí insolvenčnímu správci také znalecký posudek
vypracovaný k ocenění majetku dlužníka nebo jeho části. Náklady na vypracování znaleckého
posudku jsou pohledávkou postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou,
jestliže nebyly v exekučním řízení uhrazeny.
(4) Povinnost orgánů a osob uvedených v odstavci 1 poskytnout insolvenčnímu
správci součinnost podle jiných ustanovení tohoto zákona, případně podle ustanovení
zvláštního právního předpisu, tím není dotčena.
§ 44
(1) Součinnost podle § 43 se poskytuje zejména tak, že
a) osoby vedoucí evidenci cenných papírů sdělí insolvenčnímu správci
údaje o tam evidovaných cenných papírech, které náleží do majetku dlužníka,
b) banky, spořitelní a úvěrní družstva a pobočky zahraničních bank
sdělí insolvenčnímu správci čísla dlužníkových účtů, informují jej o stavech těchto
účtů a pohybech peněžních prostředků na nich a podají mu informace o dlužníkových
úschovách a vkladních knížkách,
c) provozovatelé poštovních služeb a jiné osoby, které se zabývají
přepravou zásilek, informují insolvenčního správce o dlužníkových doručovacích místech,
rozsahu a povaze doručovaných zásilek a úhrnu peněžních prostředků, které dlužník
přijímá jejich prostřednictvím,
d) poskytovatelé služeb elektronických komunikací oznámí insolvenčnímu
správci údaje o dlužníkových telefonních, dálnopisných, telefaxových a jiných elektronických
stanicích a adresách, které nejsou uvedeny v dostupných seznamech,
e) pojišťovny sdělí insolvenčnímu správci údaje o dlužníkových
pojistných smlouvách a pojistných plněních,
f) vydavatelé tisku sdělí insolvenčnímu správci údaje o inzerci,
která se týká majetkové podstaty,
g) dopravci sdělí insolvenčnímu správci údaje o přepravovaných
dlužníkových věcech a jejich příjemci.
(2) Na žádost orgánů a osob, od nichž vyžaduje součinnost, insolvenční
správce doloží své ustanovení do funkce rozhodnutím insolvenčního soudu.
(3) Osoby a orgány, které jsou povinny poskytnout insolvenčnímu soudu
nebo insolvenčnímu správci součinnost, odpovídají za škodu nebo jinou újmu, kterou
způsobily, v případě, že tuto součinnost neposkytnou řádně a včas.
§ 45
Insolvenční správce zachovává mlčenlivost o skutečnostech, o kterých
zvláštní právní předpis stanoví povinnost mlčenlivosti, pokud se o nich dozvěděl
při výkonu své funkce, a to i po jejím skončení; této mlčenlivosti jej v rozsahu
výkonu této funkce může zprostit ten, v jehož zájmu ji má, nebo insolvenční soud.
Totéž platí pro osoby, prostřednictvím kterých insolvenční správce vykonává svou
funkci.
Díl 4
Věřitelské orgány
§ 46
Schůze věřitelů, věřitelský výbor a zástupce věřitelů
(1) Věřitelskými orgány jsou schůze věřitelů a věřitelský výbor nebo
zástupce věřitelů.
(2) Schůzi věřitelů přísluší volba a odvolání členů věřitelského výboru
a jeho náhradníků nebo zástupce věřitelů; rozhoduje též o tom, zda ponechá ve funkci
prozatímní věřitelský výbor. Schůze věřitelů si může vyhradit cokoli, co patří do
působnosti věřitelských orgánů. Usnesení, jímž si schůze věřitelů vyhrazuje působnost
jiných věřitelských orgánů, je přijato, jestliže pro ně hlasovala většina tvořená
nejméně dvěma třetinami hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů, počítaná
podle výše jejich pohledávek. Není-li ustanoven věřitelský výbor ani zástupce věřitelů
a není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vykonává schůze věřitelů i jejich působnost.
(3) Věřitelský výbor vykonává působnost věřitelských orgánů s výjimkou
věcí, které patří do působnosti schůze věřitelů nebo které si schůze věřitelů vyhradila.
§ 47
Schůze věřitelů
(1) Schůzi věřitelů svolává a řídí insolvenční soud. Svolá ji z vlastní
iniciativy, nebo na návrh insolvenčního správce, věřitelského výboru anebo, není-li
způsobem řešení úpadku oddlužení, alespoň 2 věřitelů, jejichž pohledávky počítané
podle výše (§ 49 odst. 1) činí alespoň desetinu přihlášených pohledávek; je-li způsobem
řešení úpadku oddlužení, svolá ji na návrh nadpoloviční většiny všech věřitelů, jejichž
pohledávky počítané podle výše (§ 49 odst. 1) činí zároveň nadpoloviční většinu přihlášených
pohledávek. Insolvenční soud svolá schůzi věřitelů tak, aby se konala do 30 dnů poté,
co byl o její svolání požádán, není-li navržen pozdější termín konání.
(2) Právo zúčastnit se schůze věřitelů mají přihlášení věřitelé, dlužník,
insolvenční správce a státní zastupitelství, pokud se účastní insolvenčního řízení.
Má-li dlužník zaměstnance, má právo zúčastnit se schůze věřitelů také odborová organizace,
která u dlužníka působí. Působí-li u dlužníka vedle sebe více odborových organizací,
má toto právo odborová organizace s největším počtem členů nebo sdružení odborových
organizací s největším počtem členů, nedohodnou-li se odborové organizace působící
u dlužníka jinak.
§ 48
(1) Oznámení o svolání schůze věřitelů zveřejní insolvenční soud vyhláškou
(§ 71 odst. 3), v níž musí být uveden předmět jednání, jakož i místo a termín konání
schůze. Svolává-li schůzi věřitelů na návrh osoby uvedené v § 47 odst. 1, označí
insolvenční soud jako předmět jednání vždy i záležitost, pro kterou byl tento návrh
podán.
(2) Schůzí věřitelů může být projednán jen předmět jednání, který byl
uveden v oznámení o jejím svolání. Jsou-li přítomni všichni věřitelé, mohou se usnést
i na dalším předmětu jednání; za přítomného se pro tento účel nepovažuje věřitel,
který hlasuje písemně (§ 50 odst. 2). Není-li způsobem řešení úpadku oddlužení, předmětem
jednání první schůze věřitelů je vždy volba věřitelského výboru a usnesení věřitelů
podle § 29 odst. 1, byl-li ustanoven insolvenční správce a koná-li se tato schůze
po přezkumném jednání, zpráva insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti, a
byl-li ustanoven prozatímní věřitelský výbor, zpráva tohoto výboru o jeho dosavadní
činnosti. Jestliže insolvenční soud ještě nerozhodl o způsobu řešení dlužníkova úpadku,
je předmětem jednání první schůze věřitelů také způsob řešení dlužníkova úpadku.
(3) Věřitel, který podal opakovaně nedůvodně návrh na svolání schůze
věřitelů, je povinen uhradit ostatním věřitelům na jejich žádost náklady, které jim
vznikly v souvislosti s jejich účastí na schůzi věřitelů, konané na jeho návrh; takovému
věřiteli uloží insolvenční soud zaplatit i paušální částku na náhradu nákladů spojených
s projednáním nedůvodného návrhu na svolání schůze věřitelů ve výši 5 000 Kč; zaplacení
této paušální částky, která je příjmem státu, nelze prominout.
Hlasovací právo
§ 49
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, vyžaduje se k platnosti usnesení
schůze věřitelů prostá většina hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů,
počítaná podle výše jejich pohledávek; přitom platí, že na každou 1 Kč pohledávky
připadá jeden hlas.
(2) Náleží-li pohledávka více osobám, musí se dohodnout, kdo bude
vykonávat práva s ní spojená. Nedohodnou-li se, vykonávají tato práva jen ohledně
svého dílu pohledávky; pro tyto účely platí, že každé z těchto osob náleží stejný
díl pohledávky. Ustanovení občanského zákoníku12) o spoluvlastnictví se použijí obdobně.
§ 50
(1) Není-li dále stanoveno jinak, právo hlasovat mají všichni na schůzi
přítomní věřitelé. Ke hlasu, který je vázán na splnění podmínky, se nepřihlíží.
(2) Věřitelé mohou hlasovat také písemně, podáním výslovně označeným
jako "Hlasovací lístek", které nesmí obsahovat žádný jiný procesní úkon, ze kterého
je nepochybné, jak hlasovali, a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu.
K jejich hlasu se přihlíží, jen bylo-li podání obsahující všechny náležitosti doručeno
insolvenčnímu soudu nejpozději v den předcházející schůzi věřitelů; § 43 občanského
soudního řádu se nepoužije.
(3) Náležitosti hlasovacího lístku podle tohoto ustanovení stanoví
prováděcí právní předpis.
§ 51
(1) Věřitelé, jejichž pohledávka byla popřena, mohou v rozsahu popření
hlasovat, usnese-li se na tom schůze věřitelů. Jestliže schůze věřitelů nepřizná
hlasovací právo věřitelům, jejichž pohledávka byla popřena, rozhodne o hlasovacím
právu těchto věřitelů na jejich návrh podle § 52 odst. 2 insolvenční soud.
(2) Popření pohledávky přihlášeným věřitelem nebo dlužníkem nemá vliv
na hlasovací právo věřitelů, jejichž pohledávka byla popřena.
(3) Nejde-li o případy uvedené v odstavci 1, rozhodne o hlasovacím
právu věřitelů, jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna nebo je sporná, insolvenční
soud podle seznamu přihlášených pohledávek anebo na návrh dlužníka nebo některého
z věřitelů podle § 52 odst. 2.
(4) Není-li dále stanoveno jinak, nemají hlasovací právo věřitelé s
pohledávkami za majetkovou podstatou (§ 168), věřitelé s pohledávkami postavenými
na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (§ 169), věřitelé s pohledávkami vyloučenými
ze způsobu řešení úpadku (§ 170), věřitelé s podřízenými pohledávkami (§ 172) a do
doby splnění odkládací podmínky věřitelé, kteří přihlásili pohledávky vázané na odkládací
podmínku.
§ 52
(1) Hlasovací právo zkoumá insolvenční soud u každého z věřitelů jednotlivě.
(2) Návrh, aby insolvenční soud rozhodl o hlasovacím právu odlišně
od seznamu přihlášených pohledávek, musí být doručen insolvenčnímu soudu nejpozději
7 dní před schůzí věřitelů; tato lhůta však neskončí dříve než 5 dní po zveřejnění
seznamu přihlášených pohledávek v insolvenčním rejstříku. Skutečnosti rozhodné pro
hlasovací právo lze doplnit a důkazy k jejich osvědčení insolvenčnímu soudu předložit
nejpozději 2 pracovní dny před schůzí věřitelů; soud o tom věřitele poučí ve vyhlášce
o svolání schůze věřitelů.
(3) Proti rozhodnutí insolvenčního soudu o hlasovacím právu věřitelů
není přípustný opravný prostředek. Tímto rozhodnutím není insolvenční soud pro další
schůzi věřitelů vázán.
(4) Je-li na rozhodnutí insolvenčního soudu o hlasovacím právu věřitelů
závislé jiné rozhodnutí insolvenčního soudu, proti kterému je odvolání přípustné,
lze v mezích odvolání podaného proti takovému rozhodnutí přezkoumat i správnost rozhodnutí
insolvenčního soudu o hlasovacím právu věřitelů; to platí jen pro první takové rozhodnutí
vydané po rozhodnutí insolvenčního soudu o hlasovacím právu věřitelů.
§ 53
(1) Věřitel, který s dlužníkem tvoří koncern anebo je osobou dlužníkovi
blízkou, nesmí na schůzi věřitelů hlasovat, nestanoví-li zákon jinak; o reorganizačním
plánu předloženém jinou osobou než dlužníkem nebo věřitelem podle věty před středníkem
hlasovat může.
(2) Věřitel nesmí hlasovat ve věcech, kterých se účastní nebo kterých
je nebo má být stranou, které se týkají
a) nabývání majetku anebo jiného plnění z majetkové podstaty,
b) právního jednání ohledně práva, které je anebo může být součástí
majetkové podstaty,
c) incidenčního sporu, nebo
d) rozhodnutí o hlasovacím právu.
(3) Věřitel nesmí hlasovat ani ve věcech uvedených v odstavci 2, týkají-li
se osoby, která je osobou věřiteli blízkou anebo s ním tvoří koncern.
(4) Insolvenční soud může z důvodů hodných zvláštního zřetele, není-li
to v rozporu se společným zájmem věřitelů a nehrozí-li střet zájmů, na návrh podle
§ 52 odst. 2 a po slyšení insolvenčního správce povolit věřiteli hlasovat i v případě
podle odstavců 1 až 3.
(5) Insolvenční soud může z důvodů hodných zvláštního zřetele, vyžaduje-li
to ochrana společného zájmu věřitelů a hrozí-li střet zájmů, na návrh podle § 52
odst. 2 a po slyšení insolvenčního správce zakázat věřiteli hlasování i v případech
neuvedených v odstavcích 1 až 3.
(6) Při určení většiny hlasů potřebné pro přijetí rozhodnutí schůze
věřitelů se nepřihlíží k hlasům věřitele, který nesmí hlasovat.
(7) Odstavce 1 až 6 se použijí obdobně, hlasují-li věřitelé mimo schůzi
věřitelů.
§ 54
Postup insolvenčního soudu
(1) Odporuje-li usnesení schůze věřitelů společnému zájmu věřitelů,
může je insolvenční soud zrušit; to neplatí v případě uvedeném v § 29 odst. 1, §
51 odst. 1 a pro usnesení schůze věřitelů o způsobu řešení dlužníkova úpadku, o reorganizačním
plánu nebo o způsobu oddlužení.
(2) Rozhodnutí o zrušení usnesení schůze věřitelů může insolvenční
soud vydat jen do skončení schůze věřitelů, která usnesení přijala, a může tak učinit
jen na návrh insolvenčního správce nebo věřitele, který hlasoval proti přijetí usnesení
schůze věřitelů.
§ 55
(1) Po vyhlášení rozhodnutí, kterým zruší usnesení schůze věřitelů,
insolvenční soud vyzve každého z přítomných věřitelů, kteří hlasovali pro přijetí
usnesení schůze věřitelů, aby uvedl, zda se vzdává odvolání; současně je poučí, že
odvolání, které nebude podáno do skončení schůze věřitelů, již nelze podat. Vyjádření
věřitelů a jejich poučení se uvede v protokolu o jednání. Rozhodnutí insolvenční
soud doručí pouze osobám, které proti němu podaly odvolání.
(2) Jestliže insolvenční soud návrh na zrušení rozhodnutí schůze věřitelů
zamítl, uplatní postup podle odstavce 1 přiměřeně ve vztahu k osobě, která návrh
podala.
(3) Osobou oprávněnou k podání odvolání proti rozhodnutí o zrušení
usnesení schůze věřitelů je pouze věřitel, který hlasoval pro přijetí tohoto usnesení.
K podání odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zrušení usnesení schůze
věřitelů je oprávněna pouze osoba, která návrh podala.
Věřitelský výbor
§ 56
(1) Je-li přihlášených věřitelů více než 50, je schůze věřitelů povinna
ustanovit věřitelský výbor. Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky volí schůze
věřitelů.
(2) Věřitelský výbor má nejméně 3 a nejvýše 7 členů. O počtu členů
rozhoduje schůze věřitelů. Schůze věřitelů se může usnést, že každý člen věřitelského
výboru má svého náhradníka; schůze věřitelů může rozhodnout o vyšším počtu náhradníků
členů věřitelského výboru.
(3) Je-li způsobem řešení úpadku nepatrný konkurs nebo oddlužení, není
volba věřitelského výboru povinná.
§ 57
(1) Ve věřitelském výboru mají být zastoupeni zajištění i nezajištění
věřitelé. Členů věřitelského výboru navržených nezajištěnými věřiteli musí být vždy
nejméně tolik, kolik členů navržených zajištěnými věřiteli; to neplatí, jestliže
nezajištění věřitelé své členy nenavrhnou nebo jimi navržené osoby s tímto návrhem
nesouhlasí anebo nejsou zvoleny z jiných důvodů.
(2) Členové a náhradníci věřitelského výboru navržení nezajištěnými
věřiteli se volí a odvolávají hlasy nezajištěných věřitelů. Členové a náhradníci
věřitelského výboru navržení zajištěnými věřiteli se volí a odvolávají hlasy zajištěných
věřitelů.
(3) Volbu a odvolání členů a náhradníků věřitelského výboru potvrzuje
insolvenční soud; jeho rozhodnutí se nedoručuje. Pro usnesení schůze věřitelů podle
§ 62 odst. 2 platí věta první obdobně.
§ 58
(1) Věřitelský výbor chrání společný zájem věřitelů a v součinnosti
s insolvenčním správcem přispívá k naplnění účelu insolvenčního řízení.
(2) Věřitelský výbor zejména
a) dohlíží na činnost insolvenčního správce,
b) poskytuje insolvenčnímu správci podporu při jeho činnosti,
c) uděluje insolvenčnímu správci nebo dlužníku s dispozičními oprávněními
souhlas k uzavírání smluv o úvěrovém financování,
d) schvaluje průběžně výši a správnost hotových výdajů insolvenčního
správce a nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty,
e) může nahlížet do dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené
podle zvláštního právního předpisu13) ,
f) může rozhodnout o ověření řádné účetní závěrky nebo mimořádné
účetní závěrky auditorem,
g) může nahlížet do dlužníkových písemností ve stejném rozsahu
jako insolvenční správce,
h) plní úkoly stanovené tímto zákonem nebo uložené mu insolvenčním
soudem,
i) je oprávněn podávat insolvenčnímu soudu návrhy týkající se průběhu
insolvenčního řízení, včetně návrhů na uložení procesních sankcí.
(3) Věřitelský výbor vykonává svou činnost jako sbor; ze svého středu
volí předsedu, který svolává a řídí jeho schůze. Jestliže věřitelský výbor nezvolí
předsedu ani při opakované volbě, určí ho z řad členů věřitelského výboru insolvenční
soud. Věřitelský výbor se schází z vlastní iniciativy nebo jej svolá insolvenční
soud anebo insolvenční správce. Rozhoduje většinou hlasů svých členů s tím, že nepřítomné
členy zastupují jejich náhradníci; má-li člen věřitelského výboru více náhradníků
(§ 56 odst. 2), zastupují jej v pořadí určeném schůzí věřitelů při jejich volbě.
Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Usnášet se věřitelský výbor může jen
tehdy, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů nebo jejich náhradníků. Ustanovení
§ 53 odst. 1 až 6 se na hlasování člena věřitelského výboru použije obdobně; při
posuzování schopnosti věřitelského výboru se usnášet se § 53 odst. 6 použije přiměřeně.
Připouští-li to povaha některé z činností, může věřitelský výbor jejím provedením
nebo prováděním pověřit některého ze svých členů nebo jeho náhradníka.
(4) Členové a náhradníci věřitelského výboru se mohou ve věřitelském
výboru dát na své nebezpečí zastoupit kteroukoliv fyzickou osobou, která má způsobilost
k právním úkonům v plném rozsahu; nejde-li o advokáta, může tento zástupce jednat
jedině osobně. Náklady, které jim tím vzniknou, platí ze svého.
§ 59
(1) Členy a náhradníky věřitelského výboru mohou být jen přihlášení
věřitelé, kteří se svým zvolením souhlasí. Stane-li se členem nebo náhradníkem věřitelského
výboru právnická osoba, oznámí neprodleně insolvenčnímu soudu fyzickou osobu, která
bude jejím jménem ve věřitelském výboru jednat.
(2) Členy ani náhradníky věřitelského výboru nemohou být osoby, u
kterých je vzhledem k jejich vztahu k dlužníkovi důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.
Takto lze usuzovat zejména, jde-li o osoby dlužníkovi blízké, vedoucí zaměstnance
dlužníka, podle § 33 odst. 3 a § 73 odst. 3 zákoníku práce, společníky dlužníka,
s výjimkou akcionářů, pokud nepůsobí v orgánech dlužníka nebo nevlastní dlužníkovy
akcie anebo jiné jím vydané účastnické cenné papíry v souhrnné hodnotě více než desetiny
základního kapitálu dlužníka, a osoby tvořící s dlužníkem koncern.
(3) Insolvenční soud nepotvrdí volbu člena nebo náhradníka věřitelského
výboru, je-li tu důvod pochybovat o jejich důvěryhodnosti nebo o tom, že budou k
výkonu funkce způsobilí. Toto rozhodnutí musí insolvenční soud vyhlásit do skončení
schůze věřitelů, na které k volbě došlo.
(4) Po vyhlášení rozhodnutí podle odstavce 3 insolvenční soud vyzve
každého z přítomných věřitelů, kteří hlasovali pro zvolení, aby uvedl, zda se vzdává
odvolání, současně je poučí, že odvolání, které nebude podáno do skončení schůze
věřitelů, již nelze podat. Vyjádření věřitelů a jejich poučení se uvede v protokolu
o jednání. Rozhodnutí insolvenční soud doručí pouze osobám, které proti němu podaly
odvolání.
§ 60
(1) Členové a náhradníci věřitelského výboru jsou povinni při výkonu
své funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídají za škodu nebo jinou újmu, kterou
způsobili porušením svých povinností nebo neodborným výkonem své funkce. Společnému
zájmu věřitelů jsou při výkonu funkce povinni dát přednost před zájmy vlastními i
před zájmy jiných osob. Nabývat majetek z majetkové podstaty mohou jen se souhlasem
schůze věřitelů. Odpovídají i za své zaměstnance a jiné osoby, jejichž prostřednictvím
plnili či měli plnit své povinnosti.
(2) Členové a náhradníci věřitelského výboru mají právo na náhradu
nutných výdajů spojených s výkonem funkce a na přiměřenou odměnu, jejíž výši určí
insolvenční soud.
(3) Věřitelský výbor může při své činnosti využívat služeb právních,
ekonomických a jiných specializovaných odborníků. Náklady, které tím členům nebo
náhradníkům věřitelského výboru vzniknou, lze hradit z majetkové podstaty pouze se
souhlasem insolvenčního soudu. Při udělování souhlasu insolvenční soud zkoumá účelnost
vynaložených nákladů, jejich rozsah v porovnání s celkovým rozsahem majetkové podstaty
a přínos pro majetkovou podstatu. Je-li souhlas udělen, jde o pohledávku za majetkovou
podstatou.
(4) Způsob určení nutných výdajů a odměny členů a náhradníků věřitelského
výboru a jejich nejvyšší přípustnou výši stanoví prováděcí právní předpis.
§ 61
(1) Do doby, než dojde k ustanovení věřitelského výboru a k potvrzení
volby jeho členů a náhradníků, může insolvenční soud, a to i před první schůzí věřitelů
a před rozhodnutím o úpadku, jmenovat prozatímní věřitelský výbor; navrhne-li to
dlužník, přihlášený věřitel nebo předběžný správce, učiní tak neprodleně.
(2) Jestliže věřitelský výbor neustanovila schůze věřitelů k tomu
účelu svolaná, vykonává po jejím skončení působnost věřitelského výboru insolvenční
soud; to platí obdobně, nebyla-li v oddlužení schůze věřitelů svolána. Novou schůzi
věřitelů za účelem ustanovení věřitelského výboru svolá insolvenční soud jen na návrh
oprávněné osoby (§ 47 odst. 1).
(3) Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud jmenuje prozatímní věřitelský
výbor, není odvolání přípustné.
§ 62
(1) Je-li to možné, jmenuje insolvenční soud prozatímní věřitelský
výbor tak, aby v něm byli zastoupeni zajištění i nezajištění věřitelé.
(2) První schůze věřitelů konaná po jmenování prozatímního věřitelského
výboru rozhodne o tom, zda ponechá ve funkci prozatímní věřitelský výbor. Usnesení
je přijato, jestliže pro ně hlasovala většina přítomných nebo řádně zastoupených
zajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek a většina přítomných nebo
řádně zastoupených nezajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek.
První schůze věřitelů konaná po jmenování prozatímního věřitelského výboru může též
odvolat některého z jeho členů nebo jeho náhradníků nebo do něj zvolit dalšího člena
a jeho náhradníka; přitom se postupuje podle § 57 odst. 2.
(3) Prozatímní věřitelský výbor ukončí svou činnost, jakmile insolvenční
soud potvrdí věřitelský výbor ustanovený schůzí věřitelů. Od okamžiku, kdy insolvenční
soud potvrdí usnesení, jímž schůze věřitelů ponechá prozatímní věřitelský výbor ve
funkci, se tento výbor považuje za věřitelský výbor ustanovený schůzí věřitelů.
§ 63
(1) Funkce člena nebo náhradníka věřitelského výboru zaniká jeho odvoláním
z funkce, odstoupením z funkce nebo ukončením jeho účasti v insolvenčním řízení.
(2) Jestliže účast věřitele v insolvenčním řízení skončí postupem podle
§ 18, přechází na nabyvatele jeho pohledávky i členství tohoto věřitele ve věřitelském
výboru; to neplatí, nabylo-li tímto způsobem pohledávku dosavadního věřitele více
osob.
(3) Z důležitých důvodů, zejména při porušování nebo zanedbávání povinností,
může insolvenční soud odvolat věřitelský výbor nebo některého z jeho členů a náhradníků.
Může tak učinit i bez návrhu.
§ 64
(1) Proti rozhodnutí o odvolání z funkce může podat odvolání každá
z odvolaných osob;.
(2) Proti rozhodnutí, kterým se návrh na odvolání z funkce zamítá,
může podat odvolání osoba, která návrh podala.
§ 65
(1) Člen nebo náhradník věřitelského výboru může kdykoli ze své funkce
odstoupit. Činí tak podáním adresovaným insolvenčnímu soudu, které nemusí obsahovat
důvody.
(2) Dojde-li k tomu, že věřitelský výbor nebo některý z jeho členů
nebo náhradníků nemůže pro zánik funkce vykonávat svou činnost a věřitelský výbor
již nemá počet členů ustanovený schůzí věřitelů, svolá insolvenční soud schůzi věřitelů
za účelem provedení nové volby nebo doplňující volby. Zanikne-li funkce člena věřitelského
výboru, nastoupí na jeho místo jeho náhradník a doplňující volbou bude určen nový
náhradník. Jde-li o prozatímní věřitelský výbor jmenovaný insolvenčním soudem, který
dosud nepotvrdila schůze věřitelů, pak nový prozatímní věřitelský výbor nebo některého
z jeho členů anebo náhradníků jmenuje insolvenční soud.
§ 66
Insolvenční soud jako věřitelský výbor
(1) Jestliže v průběhu insolvenčního řízení poklesne počet členů věřitelského
výboru ustanoveného schůzí věřitelů na méně než 3 nebo pod většinu, vykonává působnost
věřitelského výboru až do potvrzení nové volby nebo doplňující volby členů věřitelského
výboru do počtu nejméně 3 nebo do počtu většiny členů insolvenční soud.
(2) Jestliže chybějící členy věřitelského výboru do počtu nejméně 3 nebo
do počtu většiny členů nezvolila schůze věřitelů k tomu účelu svolaná, vykonává po
jejím skončení působnost věřitelského výboru insolvenční soud; § 61 odst. 2 věta
druhá a § 61 odst. 3 platí obdobně.
(3) Úkon, který insolvenční soud provádí při výkonu působnosti věřitelského
výboru, tak musí být označen.
§ 67
Účast odborové organizace ve věřitelském výboru
Má-li dlužník zaměstnance, má právo zúčastnit se jednání věřitelského
výboru nebo prozatímního věřitelského výboru s hlasem poradním také odborová organizace,
která u dlužníka působí. Působí-li u dlužníka vedle sebe více odborových organizací,
má toto právo odborová organizace s největším počtem členů nebo sdružení odborových
organizací s největším počtem členů, nedohodnou-li se odborové organizace působící
u dlužníka jinak.
§ 68
Zástupce věřitelů
(1) Není-li volba věřitelského výboru povinná, může schůze věřitelů
místo něho zvolit zástupce věřitelů a jeho náhradníka.
(2) Ustanovení o věřitelském výboru platí pro zástupce věřitelů a jeho
náhradníka obdobně.