Instrukce ze dne 19.12.2012 o vymáhání pohledávek

12.2.2013 | Sbírka:  4/2012-INV-M | Částka:  1/2013ASPI
4/2012-INV-M
Instrukce
Ministerstva spravedlnosti
ze dne 19. prosince 2012,
o vymáhání pohledávek
Změna: 28/2013-INV-M
Změna: 161/2013-INV-M
Změna: MSP-37/2014-INV-M
Změna: MSP-84/2017-OPR-M,
Ministerstvo spravedlnosti k uplatnění zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“), a zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZMS“), stanoví:
ČÁST 1
Úvodní ustanovení
§ 1
(1) Tato instrukce upravuje postup při vymáhání pohledávek v resortu Ministerstva spravedlnosti (dále jen „pohledávky“).
(2) Za řádnou evidenci a vymáhání pohledávek podle zvláštních předpisů1) a této instrukce odpovídají:
1. ministr spravedlnosti
2. předseda Nejvyššího soudu
3. předseda Nejvyššího správního soudu
4. předsedové vrchních soudů
5. předsedové krajských soudů a Městského soudu v Praze
6. předsedové okresních (obvodních) soudů a Městského soudu v Brně
7. nejvyšší státní zástupce
8. vrchní státní zástupci
9. krajští státní zástupci a Městský státní zástupce v Praze
10. generální ředitel VS České republiky
11. ředitel Justiční akademie
12. ředitel Rejstříku trestů
13. ředitel Probační a mediační služby
14. ředitel Institutu pro kriminologii a sociální prevenci a
15. vedoucí státních příspěvkových organizací v rezortu spravedlnosti
(dále jen „odpovědná osoba“).
(3) Odpovědná osoba je povinna učinit vše pro to, aby dlužník splnil své závazky. Za tím účelem je povinna vytvořit podmínky, aby plnění bylo řádně a včas vymáháno, zejména je povinna zajistit, aby pohledávky založené rozhodnutím soudů a státních zastupitelství v obvodu jejich působnosti byly řádně a včas předány k vymáhání.
(4) Pohledávkami jsou
a) pohledávky z rozhodovací činnosti soudů, státních zastupitelství a Vězeňské služby, a to
aa) pohledávky ze soudních poplatků, exekuční náklady dle § 182 a násl. DŘ, pořádkové pokuty uložené dle § 247 DŘ, pohledávky z nákladů civilního řízení, včetně svědečného, znalečného a tlumočného, pohledávky z nákladů trestního řízení, z náhrad ustanoveným advokátům, z peněžitých trestů, z nákladů spojených s výkonem trestu domácího vězení, z pořádkových pokut z trestního řízení, náklady spojené s využitím elektronického kontrolního systému při podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody, pohledávky z pořádkových pokut z civilního řízení, z nákladů soudního řízení správního dle § 57 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, z nákladů kárného řízení podle § 19 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, z pořádkových pokut uložených v kárném řízení podle zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů, z pořádkových pokut uložených podle § 44 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
ab) pohledávky z nákladů spojených s výkonem vazby a nákladů spojených s výkonem trestu odnětí svobody
b) pohledávky z pokut uložených ve správním řízení v jiném členském státě Evropské unie a uznaných soudem v České republice,
c) ostatní pohledávky, kterými jsou zejména:
ca) pohledávky vzniklé z náhrady škody z hospodaření s majetkem státu, z občanskoprávních, obchodních a pracovních vztahů,
cb) pohledávky z titulu náhrady škody svědčící oběti trestného činu po pachateli či jiné osobě, jež za škodu odpovídá, která ve smyslu zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), přešla na stát,
cc) regresní náhrada státu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
Příjmy z pohledávek jsou odváděny na příjmové účty státního rozpočtu, které jsou zřizovány jednotlivým organizačním složkám státu nebo organizačním jednotkám u Vězeňské služby.
(5) Krajské soudy, vrchní soudy, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud vypracovávají pololetně statistické výkazy o stavu pohledávek, které zasílají Ministerstvu spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“), odboru investičnímu, do 31. července běžného roku za první pololetí a do 31. ledna následujícího roku za celé zúčtovací (roční) období. Výkaz se zpracovává v systému IRES. Jednou ročně provádějí rozbor stavu správy pohledávek, který zasílají ministerstvu, odboru investičnímu za příslušný kalendářní rok do 31. ledna následujícího roku. Krajské soudy zasílají statistické výkazy stavu pohledávek a rozbor stavu správy pohledávek i za jednotlivé okresní soudy. Lhůty podle tohoto odstavce platí, pokud ministerstvo nestanoví jinak.
(6) Organizační složky státu v rezortu justice, neuvedené v § 1 odst. 5 této instrukce, jsou povinny zasílat informaci o stavu pohledávek pro Zprávu o stavu vymáhání pohledávek v resortu ministerstva, a to odboru investičnímu, do 31. července běžného roku za první pololetí a do 31. ledna následujícího roku za celé zúčtovací (roční) období.
§ 2
Evidence pohledávek
(1) Evidenci pohledávek vedou organizační složky státu v resortu ministerstva, mimo Vězeňskou službu, v systému IRES podle závazných kódů a názvů dokladových řad stanovených v příloze č. 1 a v příloze č. 11. Dokladová řada z úroku z prodlení je tvořena dokladovou řadou příslušné pohledávky, v souvislosti s níž úroky vznikly, a ukončena číslicí 4.
(2) Vězeňská služba České republiky vede pohledávky podle § 1 odstavec 4 písm. a) bod ab) a písm. c) ve vlastním informačním systému. Vypracovává zprávu o stavu těchto pohledávek, kterou zasílá ministerstvu - odboru investičnímu do 31. července běžného roku za první pololetí a do 31. ledna následujícího roku kumulativně za celé zúčtovací (roční) období.
(3) Pohledávky podle § 1 odst. 4 písm. a) bod aa), písm. b) a písm. c) se vedou podle variabilních symbolů v jednotlivých rejstřících nebo podle evidenčních čísel automatizovaného programového vybavení (např. IRES) v návaznosti na propojení s dalším automatizovaným programovým vybavením (např. ISAS, ISYZ apod.). Tvorba variabilních symbolů je upravena v příloze č. 3.
(4) Pokud vznikne ve spise pohledávka založená pravomocným rozhodnutím, předloží vedoucí kanceláře spis neprodleně účtárně k sdělení o pohledávce (příloha č. 4) a vyplněnou příslušnou obálku. Po předpisu vyznačí účtárna na originále rozhodnutí a na spisovém obalu variabilní symbol předepsané pohledávky, vyplní poštovní poukázku a spis vrátí vedoucí kanceláře. Tímto variabilním symbolem se označují všechny písemnosti a účetní doklady související s nakládáním s pohledávkou.
(5) Vypsané sdělení o pohledávce předloží vedoucí kanceláře v takovém počtu vyhotovení, aby každý dlužník obdržel jedno a jedno zůstalo vymáhajícímu úředníkovi pro účely vymáhání. Ze sdělení musí být zřejmé, o jakou pohledávku jde, kdo ji má uhradit a označení soudu, u kterého pohledávka vznikla. K urychlení vymáhání uvede kancelář na vyhotovení určeném vymáhajícímu úředníkovi u fyzické osoby i rodné číslo, popř. datum narození, veškeré adresy pobytu dlužníka známé ze spisu se zvýrazněním platné doručovací adresy, adresu jeho zaměstnavatele, bankovní spojení, případně i telefonní číslo, u právnické osoby její IČO a bankovní spojení. U pohledávek vzniklých v trestním řízení uvede kancelář také druh a výši trestu, pokud již byl pravomocně uložen.
(6) Po předpisu pohledávky zašle účtárna dlužníkovi jedno vyhotovení sdělení o pohledávce spolu s vyplněnou poštovní poukázkou a po splatnosti pohledávky předá vymáhajícímu úředníkovi stejnopis rozhodnutí zakládajícího pohledávku a jedno vyhotovení sdělení o pohledávce.
(7) Každá změna rozhodnutí zakládajícího pohledávku musí být ve stejnopise s poukazem na realizaci změny neprodleně oznámena účtárně k vyznačení v evidenci.
(8) Dlužníkům, kteří mají zřízenou datovou schránku podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, se doručuje prostřednictvím této datové schránky.
(9) V případě pohledávek vzniklých z činnosti odboru odškodňování předloží odbor odškodňování po vzniku pohledávky odboru správy úřadu listiny prokazující existenci pohledávky a schvalovací doložku. Po předpisu pohledávky sdělí odbor správy úřadu odboru odškodňování variabilní symbol pohledávky a číslo účtu, na který má povinný pohledávku zaplatit. Tímto variabilním symbolem se označují všechny písemnosti a účetní doklady související s nakládáním s pohledávkou. Odbor odškodňování následně vypraví sdělení o pohledávce (příloha č. 4) v takovém počtu vyhotovení, aby každý dlužník obdržel jedno a jedno zůstalo odboru odškodňování pro účely vymáhání. Ze sdělení musí být zřejmé, o jakou pohledávku jde a kdo ji má uhradit.
(10) V případě pohledávky organizační složky státu v rezortu justice, která není uvedena v předchozích odstavcích § 2 této instrukce, předloží příslušný útvar, na kterém pohledávka vznikla, listiny prokazující existenci pohledávky útvaru, který bude provádět úkony směřující k vymožení pohledávky. Ten přidělí pohledávce variabilní symbol a číslo účtu k úhradě. Následně zašle dlužníku výzvu k úhradě obsahující výše uvedené údaje.
§ 3
Úřední záznam
Úřední záznam zachycuje skutečnosti, mající vztah k pohledávkovým spisům, jinde neuvedené, např. různá ústní sdělení, oznámení, poznámky, obsah telefonických hovorů, odkazy na jiné spisové materiály, výpisy ze záznamů, ať již vlastních nebo cizích, a další skutečnosti k věci se vztahující a zjištěné při nakládání s pohledávkami. Úřední záznam podepíše osoba, která ho vyhotovila, s uvedením data. V úředním záznamu odkáže též na zdroj informace v záznamu uvedené.
§ 4
Soudní tajemník nebo vyšší soudní úředník, který činí dotazy pro účely rozhodnutí, zda se
a) podmíněně odsouzený,
b) odsouzený, u kterého soud podmíněně upustil od potrestání s dohledem,
c) odsouzený podmíněně propuštěný na svobodu,
d) odsouzený, u kterého soud podmíněně upustil od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti nebo zákazu pobytu, ve zkušební době osvědčil, se také dotáže účtárny soudu, zda byla a v jaké výši uhrazena pohledávka z nákladů trestního řízení, případně i pohledávka z náhrad ustanoveným advokátům nebo z peněžitých trestů a pokut uložených v rámci trestního řízení vedeném proti tomuto odsouzenému, resp. obviněnému. Informaci o tom založí do trestního spisu.
§ 5
Vymáhání pohledávek za dlužníky v cizině
(1) Při vymáhání pohledávek za dlužníky v cizině se postupuje v souladu s Instrukcí Ministerstva spravedlnosti č. j. 59/2010-MOC-J, kterou se upravuje postup justičních orgánů ve styku s cizinou ve věcech občanskoprávních a obchodněprávních, ve znění pozdějších předpisů. Pokud je pohledávka hrazena v hotovosti, je třeba dbát, aby byla uhrazena platbou v české měně.
(2) Nezaplatí-li dlužník, je nutno jej bez zbytečného odkladu upomenout výzvou či upomínkou.
(3) Je-li dlužníkem cizinec, o němž se zjistí, že nemá na území České republiky povolený pobyt, a nejsou-li dostupné úplné povinné údaje jeho adresy potřebné pro úspěšné doručení v cizině (příloha č. 12), vymáhání pohledávky se neprovádí a postupuje se dle ustanovení § 12 nebo § 29 odst. 1 písm. c).
(4) V případě pochybností o postupu při vymáhání pohledávky si vyžádá vymáhající úředník prostřednictvím příslušného krajského soudu, resp. Generálního ředitelství Vězeňské služby, od ministerstva pokyn k dalšímu postupu.
§ 6
Počítání lhůt
(1) Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek.
(2) Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým jménem nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Není-li takový den v měsíci, končí lhůta posledním dnem měsíce.
(3) Připadne-li poslední den lhůty pro uplatnění právních úkonů vůči správci daně (např. odvolání) na sobotu, neděli nebo státem uznaný svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
(4) Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u správce daně nebo podání odevzdáno k poštovní přepravě.
§ 7
Právní moc a vykonatelnost
(1) Rozhodnutí, které je účinné, a které nelze napadnout řádným opravným prostředkem, nabývá právní moci doručením dlužníkovi, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.2)
(2) Rozhodnutí je vykonatelné, jestliže je účinné a jestliže proti němu nelze podat řádný opravný prostředek, nebo jestliže jeho podání nemá odkladný účinek a uplynula-li lhůta k plnění, pokud byla stanovena, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.3)
ČÁST 2
Vymáhání daňových pohledávek
§ 8
(1) Daňové pohledávky jsou pohledávky podle § 1 odst. 4 písm. a).
(2) Prekluze daňových pohledávek je upravena v příloze č. 2.
§ 9
(1) Při vymáhání a nakládání s daňovými pohledávkami se postupuje podle DŘ a zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. O úkonech v souvislosti s vymáháním a nakládáním s daňovými pohledávkami rozhoduje odpovědná osoba té justiční složky, u níž vznikla poplatková povinnost. Odpovědná osoba je správcem daně ve smyslu DŘ.
(2) Podle povahy úkonů prováděných v souvislosti s vymáháním a nakládáním s daňovými pohledávkami může odpovědná osoba písemně pověřit k jejich provádění jinou osobu, např. ředitele správy soudu, vymáhajícího úředníka nebo vyššího soudního úředníka. O nakládání s pohledávkami, jejichž hodnota přesahuje 100.000,- Kč, rozhoduje pouze odpovědná osoba.
(3) Nakládáním s pohledávkou ve smyslu Instrukce se rozumí její odpis, povolení splátek, posečkání pohledávky a její prominutí. Vymáháním se rozumí veškeré jiné úkony v rámci daňové exekuce.
(4) Částka převyšující splatný poplatek včetně příslušenství je přeplatkem. Při nakládání s přeplatkem se postupuje dle § 154 a § 155 DŘ, zejména je třeba:
a) použít přeplatek na úhradu případného nedoplatku u jiného poplatku,
b) použít přeplatek i na úhradu nedoplatku téhož dlužníka u jiného správce daně, u něhož je nedoplatek evidován,
c) o použití přeplatku, jehož výše přesahuje částku 1.000,- Kč, vyrozumět dlužníka
(5) Ředitel věznice může na základě písemné a potřebnými doklady doložené žádosti odsouzeného prominout zcela nebo zčásti povinnost uhradit náklady výkonu trestu, ze kterého byl odsouzený propuštěn, odůvodňují-li to tíživé sociální poměry odsouzeného.
(6) Pohledávka se eviduje a vymáhá na účet organizační složky státu v souladu s pravomocným rozhodnutím a jinými právními předpisy.
§ 10
(1) Správce daně může vymáhat nedoplatek daňovou exekucí, nebo zabezpečit vymáhání nedoplatku prostřednictvím soudního exekutora, popřípadě jej uplatnit v insolvenčním řízení, nebo přihlásit jej do veřejné dražby.
(2) Správce daně zvolí způsob vymáhání nedoplatku tak, aby výše nákladů spojených s vymáháním, které bude dlužník povinen uhradit, nebyla ve zjevném nepoměru k výši nedoplatku.
(3) Správce daně nejpozději do 14 dnů od předání pohledávky k vymáhání zašle dlužníkovi upomínku, ve které ho upozorní, že pokud ve lhůtě do 14 kalendářních dnů od doručení nezaplatí dluh, bude vůči němu zahájena daňová exekuce. Proti upomínce není odvolání přípustné. Výše uvedené lhůty se nevztahují na pohledávky Vězeňské služby ČR.
(4) Daňová exekuce se nařizuje vydáním exekučního příkazu, čímž je zahájeno exekuční řízení.
(5) Výrok exekučního příkazu obsahuje zejména:
a) způsob provedení daňové exekuce,
b) výši nedoplatku, pro který je exekuce nařizována,
c) výši exekučních nákladů,
d) odkaz na exekuční titul.
(6) Exekuční příkaz se doručuje dlužníkovi a dalším příjemcům tohoto rozhodnutí a nelze proti němu uplatnit opravné prostředky. Proti exekučnímu příkazu je možné podat námitku podle § 159 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
(7) Daňovou exekuci lze provést pouze těmito způsoby
a) srážkami ze mzdy,
b) přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb,
c) přikázáním jiné peněžité pohledávky,
d) postižením jiných majetkových práv,
e) prodejem movitých věcí, nebo
f) prodejem nemovitostí.
(8) Bylo-li zahájeno insolvenční řízení týkající se majetku dlužníka, přihlásí do něj vymáhající úředník pohledávku proti dlužníkovi v souladu se zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů.
§ 11
Povolování splátek a posečkání nedoplatku
(1) Na žádost, nebo z moci úřední může odpovědná osoba povolit dlužníkovi posečkání nedoplatku nebo jeho zaplacení ve splátkách,
a) pokud by neprodlená úhrada znamenala pro dlužníka vážnou újmu,
b) pokud by byla ohrožena výživa dlužníka nebo osob na jeho výživu odkázaných,
c) není-li možné vybrat nedoplatek od dlužníka najednou,
d) při důvodném očekávání částečného nebo úplného zániku povinnosti uhradit nedoplatek,
e) pokud by neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání daňového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím zdaňovacím období
(2) Povolení splátek a posečkání nedoplatku může být vázáno na podmínky; vždy je však nutno sjednat ujednání o zrušení rozhodnutí o povolení splátek a o splatnosti celé pohledávky pro případ nesplnění kterékoliv ze splátek.
(3) Posečkání nedoplatku nebo jeho zaplacení ve splátkách nesmí být povoleno na dobu delší než je 6-letá prekluzivní lhůta.
(4) Není-li dodržena některá z podmínek rozhodnutí o posečkání nebo o povolení splátek, pozbývá toto rozhodnutí účinnosti dnem jejího nedodržení; správce daně o tom vydá rozhodnutí. Rozhodnutí o posečkání nebo o povolení splátek pozbývá účinnosti rovněž zahájením likvidace nebo dnem účinnosti rozhodnutí o úpadku.
(5) Za dobu posečkání dlužníkovi nevzniká povinnost uhradit úrok z posečkané částky v souladu s § 157 odst. 6 DŘ a § 9 odst. 9 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
(6) Rozhodnutí o povolení, případně nepovolení posečkání nedoplatku nebo povolení, případně nepovolení splátek musí mít písemnou formu a lze se proti němu odvolat.
§ 12
Odpis nedoplatku pro nedobytnost
(1) Nedoplatek může písemně odepsat odpovědná osoba z vlastního podnětu, je-li nedobytný. Za nedobytný se považuje nedoplatek, který byl bezvýsledně vymáhán na dlužníkovi i na jiných osobách, na nichž mohl být vymáhán, nebo nevedlo-li by vymáhání zřejmě k výsledku nebo je-li pravděpodobné, že by náklady vymáhání přesáhly jeho výtěžek, např. dlužník je osobou s cizí státní příslušností a není možno zjistit jeho pobyt na území České republiky, nebo nemá pobyt na území České republiky povolen, anebo v případě, že ustanovení mezinárodních smluv nebo cizího práva, kterými se vymáhání pohledávky řídí, nepovolují výkon takové pohledávky. U těchto pohledávek za cizími státními příslušníky se nečiní další úkony směřující k prodloužení běhu prekluzivní doby.
(2) Nedoplatek, u něhož je dána možnost, že bude alespoň zčásti vymožen (např. povinná je na mateřské dovolené, nebo je studentkou vysoké školy apod.), se eviduje na podrozvahových účtech. Tyto nedoplatky je třeba exekučně zajistit a vymáhat, jakmile je k tomu dána možnost, nebo alespoň provést takový úkon, jímž se prekluze nedoplatku přerušuje.
(3) V případě neúspěšného vymáhání nedoplatku na dlužníkovi - obchodní společnosti, a to veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti a společnosti s ručením omezeným - je možno následně nedoplatek vymáhat po společnících těchto obchodních společností, a to do výše jejich zákonného ručení za závazky společnosti (§ 95 odst. 1, § 118 odst. 1, § 68, § 132 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)).
(4) O odpisu nedoplatku pro nedobytnost se dlužník nevyrozumí; jeho dluh trvá dále, dokud není právo na zaplacení (tedy i vymáhání) nedoplatku prekludováno. Nedoplatek se nadále eviduje na podrozvahovém účtu.
§ 13
Činnost správce daně před nařízením exekuce
(1) Před nařízením daňové exekuce správce daně, považuje-li to za účelné,
a) a nemůže-li být vymáhaný nedoplatek uhrazen daňovou exekucí přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb, vyzve dlužníka k podání prohlášení o majetku. Lhůta pro podání prohlášení o majetku nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Ve výzvě správce daně poučí dlužníka o povinnostech spojených s doručením výzvy a případných následcích spojených s nepodáním prohlášení nebo uvedením nepravdivých anebo hrubě zkreslených údajů. Podpis dlužníka na prohlášení o majetku, které není podáno ústně do protokolu nebo prostřednictvím datové zprávy, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem, nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky, musí být úředně ověřen. Právní úkony dlužníka týkající se jeho majetku, s výjimkou úkonů spočívajících v běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb a správy majetku, včetně jeho běžné údržby, které dlužník učinil poté, co mu byla doručena výzva k prohlášení o majetku, jsou vůči správci daně neúčinné.
b) dotáže se plátce mzdy dlužníka na mzdové poměry dlužníka,
c) vyzve banku ke sdělení čísla bankovního účtu, jeho vlastníka, stavu a pohybu na účtu a údajů o vkladech,
d) vyžádá si od finančního úřadu podle potřeby informace o tom, zda má dlužník u finančního úřadu daňový přeplatek, který lze započíst na pohledávku soudu, nebo informace o nových údajích, které by byly podkladem pro odpis (finanční úřad má vůči dlužníkovi nedobytnou pohledávku) anebo, zda finanční úřad neprovádí exekuci prodejem nemovitosti za účelem podání předběžné přihlášky do dražby. Správce daně může také požádat finanční úřad o informace o tom, zda dlužník podnikatel podal daňové přiznání, zda má jinou provozovnu, než tu, která je zapsána v Obchodním rejstříku, a zda je na ní kontaktní, nebo
e) podle okolnosti případu získá další potřebné informace u
1. orgánů sociálního zabezpečení (Česká správa sociálního zabezpečení, okresní správy sociálního zabezpečení apod.), vyžádáním seznamu plátců pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dlužníka; do výzvy je nutno uvést následující údaje:
- požadavek se opírá o ustanovení § 57 odst. 1 DŘ
- vymezení okruhu a rozsahu požadovaných údajů
- v rámci jakého řízení se tento úkon činí (daňové řízení),
2. zdravotní pojišťovny vyžádáním seznamu plátců pojistného na všeobecné zdravotní pojištění dlužníka,
3. úřadů práce vyžádáním částky hmotného zabezpečení vyplácené jednotlivému dlužníkovi jako uchazeči o zaměstnání včetně data, kdy byla vyplacena,
4. ministerstva dopravy, které vede Centrální registr motorových vozidel,
5. katastru nemovitostí.
(2) Dotazy podle odstavce 1 se činí výzvou, ve které se stanoví lhůta ke splnění povinnosti, a to nejméně 8-denní, s výjimkou výzvy podle § 13 odst. 1 písm. a).
§ 14
(1) Nesplní-li subjekty podle § 13 odst. 1 povinnost spolupracovat a doručení výzvy je vykázáno, může jim správce daně uložit pořádkovou pokutu dle § 247 odst. 2 DŘ do výše 50.000,- Kč, a to i opakovaně, nevedlo-li dosavadní uložení pořádkové pokuty k nápravě, o tomto musí ve výzvě dožádaný subjekt poučit.
(2) Pořádková pokuta se ukládá rozhodnutím, které musí obsahovat odůvodnění. Proti rozhodnutí o uložení pokuty lze podat do třiceti dnů ode dne doručení odvolání. Včas podané odvolání má odkladné účinky. O odvolání proti rozhodnutí odpovědné nebo jí pověřené osoby okresního soudu rozhoduje odpovědná nebo jí pověřená osoba krajského soudu, v ostatních případech o odvolání rozhoduje ministerstvo. Pokutu nelze uložit, jestliže ode dne, ve kterém došlo k jednání zakládajícímu právo na uložení pokuty, uplynul jeden rok.
§ 15
Činnost správce daně po nařízení výkonu exekuce.
(1) Při výkonu daňové exekuce se postupuje dle příslušných ustanovení DŘ. V případě, že bude zjištěn postižitelný majetek dlužníka, podá odpovědná osoba exekuční návrh podle zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, anebo vydá exekuční příkaz, a to nejpozději ve lhůtě do 5 pracovních dnů od ukončení šetření informací o majetku dlužníka podle § 13 Instrukce. Pokud nebude zjištěn žádný majetek dlužníka, nejpozději po uplynutí 6 měsíců odpovědná osoba šetření majetku dlužníka zopakuje a v případě negativního výsledku provede odpis OD2. Další šetření majetku dlužníka bude prováděno průběžně, nejpozději vždy po 12 měsících až do uplynutí prekluzivní lhůty.
(2) Daňová exekuce se provádí vydáním exekučního příkazu na
a) srážky ze mzdy (§ 187 a násl. DŘ),
b) přikázání pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb (§ 190 DŘ),
c) přikázání jiné peněžité pohledávky (§ 191 DŘ),
d) postižení jiných majetkových práv (§ 192 a násl. DŘ),
e) prodej movitých věcí (§ 203 a násl. DŘ),
f) prodej nemovitostí (§ 218 a násl. DŘ).
(3) Správce daně může k provedení daňové exekuce prodejem movitých věcí a nemovitostí nařídit a provést dražbu (§ 194 a násl. DŘ).
(4) Při odkladu a zastavení daňové exekuce se použije § 181 DŘ. Daňová exekuce může být odložena, zejména žádá-li dlužník o splátky nebo o posečkání nedoplatku a dále pokud se bez žádosti dlužníka šetří skutečnosti rozhodné pro částečné nebo úplné zrušení daňové exekuce. Bude-li povolen odklad, již provedené úkony zůstanou zachovány, nestanoví-li se v rozhodnutí o odkladu jinak. V rozhodnutí o odložení daňové exekuce je nezbytné stanovit dobu, na kterou je odklad povolen, resp. podmínky, za jakých účinky povolení odkladu pominou, nebo za jakých trvají (např. řádné placení splátek v případě povolení placení nedoplatku ve splátkách). Pominou-li důvody pro odložení (např. správce daně zamítne žádost o splátky nebo posečkání nedoplatku, dlužník nesplní podmínky posečkání nedoplatku), vydá o tom správce daně rozhodnutí a v započaté exekuci pokračuje. Pokud správce daně rozhodne o splátkách nebo o posečkání nedoplatku, exekuci zastaví. Rozhodnutí o odkladu daňové exekuce, o pokračování daňové exekuce a o zastavení daňové exekuce se doručuje také osobám, kterým byla exekučním příkazem uložena povinnost. Proti těmto rozhodnutím není odvolání přípustné.
(1) Prokáže-li se v průběhu dalšího vymáhání, že bylo vymáháno neoprávněně (omyl v osobě dlužníka, vymáhání bez exekučního titulu, atd.), náleží dlužníkovi za takto neoprávněně vymožené částky úrok ve výši dvojnásobku repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a dále náhrada škody. Nárok na úrok nevzniká, pokud je neoprávněnost exekuce způsobena pozdějším vyslovením neúčinnosti doručení rozhodnutí nebo navrácením lhůty v předešlý stav. Pokud ještě exekuce trvá, zruší ji správce daně z úřední povinnosti. Úrok přiznaný podle tohoto ustanovení se započítává na přiznanou náhradu škody způsobenou daňovému subjektu nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem správce daně.
(2) Proti postupu podle odstavce 5 je dlužník oprávněn uplatnit námitku podle § 159 DŘ; proti rozhodnutí o této námitce se lze odvolat.
(3) Pokud z vymožené částky nelze uspokojit v plné výši exekuční náklady a vymáhaný nedoplatek, započítává se vymožená částka nejprve na exekuční náklady. Neuspokojený zbytek nedoplatku, pokud je to účelné, se dále vymáhá.
§ 16
Náklady daňové exekuce
(1) Při vymáhání exekučních nákladů se k nim přistupuje jako k pohledávce ze soudních poplatků; exekučním titulem je vykonatelné rozhodnutí, jímž se peněžité plnění ukládá.
(2) Exekuční náklady hradí dlužník, pokud exekuce nebyla provedena neoprávněně; jinak náklady hradí správce daně.
(3) Náhrada exekučních nákladů spočívá v náhradě nákladů za nařízení daňové exekuce, v náhradě nákladů za výkon prodeje a v náhradě hotových výdajů správce daně. Hotové výdaje exekučních nákladů zálohuje ze svého rozpočtu správce daně a úhrada jejich náhrady dlužníkem se převede do rozpočtu správce daně.
(4) Exekuční náklady stanoví správce daně exekučním příkazem (s výjimkou náhrady hotových výdajů), jinak samostatným rozhodnutím, proti kterému se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení.
(5) Náklady za nařízení daňové exekuce činí 2% z částky, pro kterou je daňová exekuce nařízena, nejméně však 500,- Kč a nejvýše 500.000,- Kč; povinnost jejich úhrady vzniká dlužníkovi vydáním exekučního příkazu nebo vydáním samostatného rozhodnutí, kterým správce daně stanoví výši exekučních nákladů.
(6) Náklady za výkon prodeje činí 2 % z částky, pro kterou je daňová exekuce nařízena, nejméně však 500,- Kč a nejvýše 500.000,- Kč; povinnost jejich úhrady vzniká dlužníkovi zahájením dražby nebo zpeněžením předmětu daňové exekuce mimo dražbu.
(7) Náhrada exekučních nákladů podle odstavců 5 a 6 se počítá z částky zaokrouhlené na celé stokoruny dolů.
(8) Správce daně může zadržet z výtěžku daňové exekuce částku v očekávané výši hotových výdajů, kterou zúčtuje při stanovení jejich skutečné výše.
(9) Exekuční náklady lze požadovat u téhož nedoplatku jen jednou.
Opravné prostředky
§ 17
Odvolání
(1) Odvolání se podává písemně nebo ústně do protokolu do 30 kalendářních dnů od doručení rozhodnutí u toho správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno.
(2) Odvolání musí obsahovat tyto náležitosti:
a) přesné označení správce daně,
b) přesné označení odvolatele,
c) číslo jednací, případně číslo platebního výměru nebo jinou jednoznačnou identifikaci rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje,
d) uvedení rozporu s právními předpisy či skutkovým stavem nebo jiné důvody osvědčující nesprávnost nebo nezákonnost napadeného rozhodnutí,
e) návrh důkazních prostředků k tvrzením v odvolání uvedeným, není-li odvoláním namítán jen rozpor s právními předpisy,
f) navrhované změny či zrušení rozhodnutí.
(3) Neobsahuje-li podané odvolání náležitosti podle odst. 2, vyzve správce daně odvolatele k doplnění odvolání s poučením, v jakém směru musí být doplněno, a stanoví pro to přiměřenou lhůtu ne kratší patnácti dnů. Vyhoví-li odvolatel plně této výzvě, má se za to, že odvolání bylo podáno včas a řádně. Nevyhoví-li odvolatel výzvě, správce daně odvolací řízení zastaví. Proti rozhodnutí o zastavení řízení je přípustné odvolání.
(4) Do doby, než je o odvolání rozhodnuto, může odvolatel údaje svého odvolání doplňovat, pozměňovat nebo odvolání vzít zpět.
(5) Dnem zpětvzetí odvolání je odvolací řízení zastaveno a rozhodnutí, které bylo tímto odvoláním napadeno, nabývá právní moci. Pokud vzali všichni odvolatelé podané odvolání zpět, odvolací řízení je zastaveno dnem zpětvzetí odvolání posledního z odvolatelů a tímto dnem nabývá rozhodnutí právní moci. Oznámení o zpětvzetí odvolání musí být podáno písemně nebo ústně do protokolu. Jsou-li v době od podání odvolání do jeho zpětvzetí učiněny správcem daně v řízení úkony, zpětvzetím odvolání se neruší a lze je využít v dalším řízení.
(6) Příjemce rozhodnutí se může vzdát svého práva na odvolání po celou dobu běhu odvolací lhůty; dnem vzdání se odvolání nabývá rozhodnutí, vůči kterému byl tento úkon učiněn, právní moci.
(7) Odvolání je nepřípustné, směřuje-li jenom proti odůvodnění rozhodnutí, aniž by byl současně napadán jeho výrok.
§ 18
Postup správce daně prvního stupně
(1) Správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno, rozhodne o odvolání sám, pokud mu v plném rozsahu vyhoví. Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat. Správce daně může rozhodnout o odvolání i v případě, že mu vyhoví pouze částečně. Proti takovému rozhodnutí je odvolání přípustné.
(2) Správce daně odvolání zamítne, jestliže
a) je nepřípustné,
b) je podáno po stanovené lhůtě.
Proti zamítnutí odvolání podle písmen a) a b) se lze odvolat.
(3) Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 musí být odůvodněno, pokud se v něm nevyhovuje odvolání v plném rozsahu. V odůvodnění rozhodnutí podle odstavce 1 se musí správce daně vypořádat se všemi důvody v odvolání uvedenými. V odůvodnění rozhodnutí podle odstavce 2 uvede správce daně jen důvody, pro které bylo odvolání zamítnuto, a ostatními důvody ve věci samé se nezabývá.
(4) Pokud správce daně o odvolání podle odstavců 1 a 2 sám nerozhodne, postoupí odvolání spolu s výsledky doplněného řízení, s úplným spisovým materiálem a s předkládací zprávou odvolacímu orgánu k rozhodnutí. Odvolacím orgánem vůči rozhodnutím okresních (resp. obvodních) soudů je krajský soud. Vůči rozhodnutím krajských soudů (resp. Městského soudu v Praze) je odvolacím orgánem Ministerstvo spravedlnosti.
(5) Předkládací zpráva musí obsahovat zejména
a) informaci, zda nejde o odvolání nepřípustné nebo opožděné,
b) shrnutí výsledků doplněného řízení,
c) stanovisko ke všem důvodům odvolání,
d) návrh na výrok rozhodnutí o odvolání.
§ 19
Postup odvolacího orgánu
(1) Odvolací orgán přezkoumá odvoláním napadené rozhodnutí vždy v rozsahu požadovaném v odvolání. Vyjdou-li při přezkoumávání najevo skutečnosti odvolatelem sice neuplatněné, ale mající podstatný vliv na výrok rozhodnutí, lze k nim rovněž při rozhodování přihlédnout. Při tom není odvolací orgán vázán návrhy odvolatele a může proto změnit rozhodnutí odvoláním napadené i v neprospěch odvolatele. V rámci odvolacího řízení může odvolací orgán výsledky daňového řízení doplňovat, odstraňovat vady řízení anebo toto doplnění nebo odstranění vad uložit správci daně se stanovením přiměřené lhůty. Zjistí-li odvolací orgán, že jsou splněny u správce daně prvního stupně podmínky pro rozhodnutí podle § 113 odst. 1 písm. c) DŘ, může věc vrátit k rozhodnutí s odůvodněním a pokyny pro další řízení správci daně prvního stupně, který je právním názorem odvolacího orgánu vázán, jinak o odvolání rozhodne sám.
(2) Odvolací orgán jinak rozhodnutí přezkoumá a rozhodnutí v odůvodněných případech
a) změní,
b) zruší a zastaví řízení,
c) zamítne a napadené rozhodnutí potvrdí.
(3) V odůvodnění rozhodnutí o odvolání musí být vypořádány všechny důvody, ve kterých odvolatel spatřuje nezákonnost nebo nesprávnost napadeného rozhodnutí.
(4) Proti rozhodnutí odvolacího orgánu není odvolání přípustné.
§ 20
Námitka
(1) Proti úkonu správce daně při placení daní, nejde-li o rozhodnutí, u kterého zákon připouští podání odvolání, může osoba zúčastněná na správě daní uplatnit námitku ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o úkonu dozvěděla.
(2) Správce daně námitku posoudí a rozhodne o ní. Vyhoví-li námitce v plném rozsahu, napadený úkon zruší, a vyhoví-li námitce částečně, napadený úkon změní nebo zjedná nápravu jiným způsobem. Neuzná-li správce daně oprávněnost v námitce uplatňovaných důvodů, námitku rozhodnutím zamítne. Rozhodnutí, kterým je námitce v plném rozsahu vyhověno, se neodůvodňuje.
(3) Proti rozhodnutí o námitce nelze uplatnit opravné prostředky.
§ 21
Peněžité tresty
(1) Podle § 341 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TŘ“), jakmile se stal vykonatelným rozsudek, podle něhož je odsouzený povinen zaplatit peněžitý trest, vyzve předseda senátu odsouzeného, aby jej zaplatil do patnácti dnů, a upozorní ho, že jinak bude zaplacení vymáháno. Po uplynutí 15-denní lhůty předseda senátu nařídí vymáhání peněžitého trestu.
(2) Peněžitý trest smí být vymáhán, jen pokud tím nebude zmařeno uspokojení přiznaného nároku poškozeného na náhradu škody. Nepřikročí-li poškozený k vymáhání svého nároku do tří měsíců ode dne, kdy nabyl právní moci rozsudek, jímž byl peněžitý trest uložen, může být peněžitý trest vymáhán bez ohledu na nárok poškozeného.
(3) Je-li zjevné, že další vymáhání peněžitého trestu na odsouzeném bude bezvýsledné, např. pokud nezjistí odpovědná osoba z veřejných registrů či soudního spisu majetek dlužníka a dlužník nesplní dluh na výzvu dle § 10 odst. 3, dá odpovědná osoba podnět příslušnému soudci k nařízení výkonu náhradního trestu odnětí svobody.
(4) Na žádost odsouzeného může předseda senátu z důležitých důvodů
a) odložit výkon peněžitého trestu, a to na dobu nejvýše tří měsíců ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci, nebo
b) povolit splácení peněžitého trestu po částkách tak, aby byl celý zaplacen nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy rozsudek nabyl právní moci.
(5) Pominou-li důvody, pro které byl výkon peněžitého trestu odložen, nebo nedodržuje-li odsouzený bez závažného důvodu splátky, může předseda senátu povolení odkladu nebo splátek odvolat.
(6) Soud upustí od výkonu peněžitého trestu nebo jeho zbytku, jestliže se odsouzený v důsledku okolností na jeho vůli nezávislých stal dlouhodobě neschopným peněžitý trest zaplatit nebo by výkonem trestu byla vážně ohrožena výživa nebo výchova osoby, o jejíž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat.
§ 22
Pořádkové pokuty z trestního řízení
Podle § 361 TŘ, jakmile se stane vykonatelným usnesení, jímž byla uložena pořádková pokuta, vyzve předseda senátu nebo státní zástupce, který pokutu uložil, osobu, jíž byla uložena, aby pokutu zaplatila do 15 kalendářních dnů, a upozorní ji, že jinak bude zaplacení vymáháno.
§ 23
Pořádkové pokuty z civilního řízení
Podle § 53 odst. 2 OSŘ lze pokutu dodatečně prominout, a to kdykoli, i po skončení řízení. O prominutí rozhoduje soud (samosoudce, předseda senátu nebo vyšší soudní úředník), který rozhodl o jejím uložení. Povinnému lze vyhovět jen tehdy, jestliže to odůvodňuje jeho pozdější chování. Prominutí záleží na úvaze soudu, který pokutu uložil, jeho negativní stanovisko nelze napadnout odvoláním, protože písemné usnesení vydává soud pouze v případě, když pokutu promine.
ČÁST 3
Vymáhání nedaňových pohledávek
§ 24
Obecná ustanovení
(1) Nedaňovými pohledávkami jsou pohledávky podle § 1 odst. 4 písm. b) a písm. c).
(2) Promlčení je upraveno v příloze č. 2. Vymáhající úředník činí veškeré úkony tak, aby nedošlo k promlčení pohledávky.
§ 25
(1) Při nakládání (definice pojmu „nakládání“ viz § 9) s těmito pohledávkami postupují organizační složky státu podle ZMS.
(2) Podle povahy úkonů prováděných v souvislosti s vymáháním a nakládáním s pohledávkami může odpovědná osoba písemně pověřit k jejich provádění jinou osobu, např. ředitele správy, vymáhajícího úředníka nebo vyššího soudního úředníka. O nakládání s pohledávkami, jejichž výše přesahuje 100.000,- Kč, rozhoduje pouze odpovědná osoba.
(3) Podmínkou platnosti právního úkonu podle § 28 odst. 1 a § 29, pokud hodnota jednotlivé pohledávky včetně příslušenství přesahuje 500.000,- Kč, je jeho schválení Ministerstvem financí.
(4) V případě pohledávek podle § 1 odst. 4 písm. c) se při prodlení s plněním peněžitého závazku vyměřuje úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, výjimku tvoří případy, kdy by náklady na jeho vymožení převýšily vymáhanou částku.
§ 26
(1) Odpovědná osoba vyzve dlužníka k dobrovolnému splnění jeho dluhu.
(2) Pokud dlužník nereaguje na výzvu podle odst. 1, odpovědná osoba podá v případě pohledávek podle § 1 odst. 4 písm. b) návrh na výkon rozhodnutí dle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), a to za podmínek stanovených v § 30, nebo podá exekuční návrh podle zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů, a v případě pohledávek podle § 1 odst. 4 písm. c) žalobu k příslušnému soudu, anebo návrh na výkon rozhodnutí dle OSŘ.
(3) Pohledávky podle § 1 odst. 4 písm. c) vzniklé státu z trestné činnosti dlužníka uplatní odpovědná osoba již v rámci adhezního řízení.
§ 27
Povolování splátek
(1) Ze závažných důvodů lze s dlužníkem dohodnout splátky dluhu vzniklého z pohledávky podle § 1 odst. 4 písm. b). Smlouva (příloha č. 7) musí mít písemnou formu a musí obsahovat
a) označení smluvních stran (Česká republika včetně označení organizační složky státu a dlužník),
b) druh a výši pohledávky včetně označení rozhodnutí, které platební povinnost založilo,
c) výši splátek a jejich splatnost,
d) ujednání o splatnosti celé pohledávky pro případ nesplnění kterékoli ze splátek,
e) ujednání o odstoupení od smlouvy při prokazatelném zlepšení majetkových poměrů dlužníka,
f) místo a datum uzavření smlouvy a podpisy smluvních stran.
(2) Plnění ve splátkách u dluhu vzniklého z pohledávky podle § 1 odst. 4 písm. c) lze sjednat pouze výjimečně, pokud budoucí dlužník předem prokáže schopnost svůj závazek včas splnit a nebude ani z jiných okolností zřejmé, že splnění závazku je tímto ujednáním ohroženo. Současně musí být dohodnuta splatnost celé pohledávky pro případ nesplnění kterékoli ze splátek. Smlouva musí mít písemnou formu. Pokud dlužník písemně uzná svůj dluh co do důvodu a výše, postupuje odpovědná osoba podle odstavce 1.
(3) Odpovědná osoba musí požádat dlužníka o zaplacení celé pohledávky pro nesplnění některé splátky nejpozději do splatnosti nejbližší příští splátky. Výzva k zaplacení zbývající pohledávky tvoří přílohu č. 6.
§ 28
Prominutí dluhu
(1) S dlužníkem, je-li fyzickou osobou, lze na jeho žádost dohodnout, že se mu dluh zcela (příloha č. 8) nebo zčásti (příloha č. 9) promíjí, odůvodňují-li to tíživé sociální poměry dlužníka. Dohoda musí mít písemnou formu. V případě, že odpovědná osoba žádosti dlužníka nevyhoví, vyrozumí jej o tom písemně. Odůvodnění není nutné.
(2) Prominout nelze dluh, který vznikl v souvislosti s trestnou činností dlužníka anebo má-li dlužník z jakéhokoliv důvodu pohledávku vůči státu, pokud sám do výše svého dluhu nepřistoupí k jejímu prominutí, anebo má-li dlužník majetek, z něhož lze dosáhnout uspokojení pohledávky státu.
(3) Výjimku z odst. 2 může ze závažných důvodů povolit Ministerstvo financí. Žádost o povolení výjimky zašle odpovědná osoba ministerstvu, které ji spolu se svým vyjádřením předloží Ministerstvu financí. Výjimka je udělována k již uzavřené smlouvě.
(4) Prominutím dluhu závazek dlužníka zaniká.
§ 29
Jednostranné upuštění
(1) Od vymáhání pohledávky lze jednostranně upustit, jestliže:
a) dlužník zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na jeho dědicích nebo
b) dlužník odmítá dluh dobrovolně splnit a přitom se pohledávka promlčela, nebo nelze prokázat, že pohledávka trvá, anebo nelze prokázat její výši a není podklad pro to, aby soud nebo jiný orgán určil výši podle úvahy, nebo
c) je ze všech okolností případu zřejmé, že další vymáhání pohledávky by nebylo úspěšné.
(2) Rovněž lze upustit od vymáhání pohledávky, jejíž jmenovitá hodnota včetně příslušenství nepřesahuje 1.000,- Kč a dlužník odmítá dluh dobrovolně splnit. U téhož dlužníka lze v průběhu jednoho kalendářního roku upustit od vymáhání takové pohledávky jen jednou, ledaže by součet jmenovitých hodnot takových pohledávek včetně příslušenství, od jejichž vymáhání již bylo nebo má být upuštěno, nepřesáhl 1.000,- Kč.
(3) Upuštění od vymáhání pohledávky musí být písemné a dlužník se o něm nevyrozumívá (příloha č. 10).
(4) Upuštěním od vymáhání dle předchozích odstavců pohledávka nezaniká a vede se na podrozvahovém účtu. Z podrozvahového účtu lze pohledávky vyřadit, pokud je zcela zřejmé, že možnost úhrady této pohledávky je nereálná. Vyřazení pohledávky z podrozvahového účtu je možné nejdříve po 5 - ti letech od promlčení. Při tomto postupu je nutné respektovat zásadu opatrnosti a hladinu významnosti dle § 26 odst. d) vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky.
§ 30
Vymáhání vykonatelných pohledávek
(1) Před podáním návrhu na výkon rozhodnutí odpovědná osoba učiní nezbytné kroky ke zjištění majetku dlužníka známého jí z její činnosti nebo z veřejně přístupných evidencí (např. katastr nemovitostí, obchodní rejstřík).
(2) V případě negativního nebo nedostatečného výsledku šetření podle odst. 1 podá odpovědná osoba v souladu s OSŘ, příslušnému soudu návrh
a) na předvolání dlužníka k soudu za účelem výzvy k dobrovolnému splnění povinnosti,
b) na základě kterého se soud dlužníka dotáže, zda a od koho pobírá mzdu nebo jiný pravidelný příjem, popřípadě u které banky, pobočky zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva má své účty a jaká jsou čísla těchto účtů, nebo
c) na předvolání dlužníka k prohlášení o majetku, ale jen pokud pohledávka nebyla nebo nemohla být ani s pomocí soudu podle písmene a) nebo b) uspokojena výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu dlužníka u peněžního ústavu; listiny tuto skutečnost osvědčující připojí k návrhu.
(3) Na základě skutečností zjištěných podle odst. 2 podá odpovědná osoba návrh na výkon rozhodnutí nejvhodnějším způsobem podle OSŘ anebo podá exekuční návrh podle zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů. Pokud na základě odst. 2 dojde ke zjištění, že dlužník nemá žádné příjmy nebo majetek, postupuje podle § 29 odst. 1 písm. c).
(4) Bylo-li ohledně majetku dlužníka zahájeno insolvenční řízení, přihlásí do něj odpovědná osoba pohledávku proti dlužníkovi v souladu se zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST 4
Smlouva o provedení exekucí se soudním exekutorem
§ 31
Organizační složka státu v resortu ministerstva může uzavřít smlouvu o provedení exekucí se soudním exekutorem, a to na základě následujících podmínek:
a) výběr soudního exekutora bude proveden formou veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku podle § 1772 - 1779 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
b) Smlouva o provedení exekucí bude v souladu s konstantní judikaturou Ústavního soudu obsahovat ujednání v následujícím znění: „Oprávněný prohlašuje, že mu není nic známo o majetku povinných, jejichž pohledávky budou soudnímu exekutorovi předávány. V případě zastavení exekuce pro nemajetnost nebude soudní exekutor požadovat po oprávněném úhradu paušálně určených či účelně vynaložených výdajů v souladu s § 89 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů.
c) soudní exekutor nebude požadovat po organizační složce v resortu ministerstva smluvní odměnu za provedení exekuce podle § 90 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů
d) soudní exekutor nebude požadovat po organizační složce v resortu ministerstva zálohu na náklady exekuce
e) Plnění vymožené pro oprávněného bude průběžně rozdělováno tak, že soudnímu exekutorovi připadne vždy příslušná procentní sazba odměny podle vyhlášky č. 330/2001 Sb. o odměně a náhradách soudního exekutora, ve znění pozdějších předpisů + platná sazba DPH z každého vymoženého plnění na úhradu odměny exekutora. Toto platí pro všechny exekutorem přijaté částky, tedy i pro ty, kdy odměna z nich vypočtená nedosahuje minimální výše dle § 6 odst. 3 vyhlášky č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, ve znění pozdějších předpisů. Teprve následně budou uspokojeny zbývající náklady exekuce. Výše uvedené se neuplatní, pokud je prováděna exekuce prodejem movitých věcí, nemovitostí či prodejem podniku, a dále tehdy, pokud je vymožené plnění získané provedením exekuce podle § 46 odst. 6 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, ve znění pozdějších předpisů. Sazba DPH náleží soudnímu exekutorovi pouze tehdy, pokud je plátcem DPH.
ČÁST 5
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 32
Vymáhání pohledávek vzniklých před účinností této Instrukce se řídí od 1. ledna 2013 touto Instrukcí.
Nedílnou součástí této instrukce jsou přílohy č. 1 až 38.
§ 33
Zrušuje se:
1. Instrukce Ministerstva spravedlnosti České republiky č. j. 88/2010-INV-M, o vymáhání pohledávek,
2. Instrukce Ministerstva spravedlnosti České republiky č. j. 13/2011-INV-M. kterou se mění Instrukce Ministerstva spravedlnosti České republiky č. j.88/2010-INV-M, o vymáhání pohledávek.
§ 34
Tato instrukce nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.
ministr spravedlnosti
JUDr. Pavel Blažek, Ph.D. v.r.
Přílohy
1. Závazné názvy dokladových řad pro výkaz pohledávek v systému IRES
2. Úprava prekluze a promlčení
Pozn. ASPI: Od 1.1.2014 ve znění instrukce č. 161/2013-INV-M
3. Tvorba variabilního symbolu pro pohledávky a závazky
4. Sdělení o pohledávce
5. Doložení podmínek k žádostem o prominutí dluhu a posečkání nedoplatku
6. Výzva k zaplacení pohledávky z titulu porušení smlouvy o splátkách
7. Smlouva o plnění ve splátkách
8. Smlouva o prominutí dluhu
9. Smlouva o částečném prominutí dluhu
10. Protokol o jednostranném upuštění od vymáhání pohledávky
11. Dokladové řady pro typy odpisů
Pozn. ASPI: Od 1.1.2014 ve znění instrukce č. 161/2013-INV-M
12. Povinné údaje adresy pro doručení v cizině
13. Uznání dluhu
14. Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí postižením obchodního podílu
15. Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí
16. Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti
17. Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním jiné pohledávky
18. Návrh na nařízení výkonu rozhodnutím přikázáním pohledávky z účtu
19. Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí srážkou ze mzdy
20. Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu nemovitosti
21. Přihláška pohledávky do likvidace
22. Rozhodnutí o odkladu daňové exekuce
Pozn. ASPI: Od 1.1.2014 ve znění instrukce č. 161/2013-INV-M
23. Rozhodnutí o pokračování daňové exekuce
Pozn. ASPI: Od 1.1.2014 ve znění instrukce č. 161/2013-INV-M
24. Rozhodnutí o posečkání nedoplatku
25. Rozhodnutí o povolení splátek
26. Rozhodnutí o zastavení daňové exekuce
Pozn. ASPI: Od 1.1.2014 ve znění instrukce č. 161/2013-INV-M
27. Upomínka
28. Výzva poskytovateli platebních služeb
29. Výzva k poskytnutí informací správci daně
30. Výzva k poskytnutí informací správci daně
31. Výzva k poskytnutí informací správci daně
32. Výzva k poskytnutí informací správci daně
33. Exekuční příkaz na srážku z pracovní odměny osoby, na níž se vykonává trest odnětí svobody
Pozn. ASPI: Od 1.5.2014 ve znění instrukce č. MSP-37/2014-INV-M
34. Exekuční příkaz na srážku ze mzdy, jiné odměny za závislou činnost nebo náhrady za pracovní příjem, důchodu, sociální nebo nemocenské dávky, stipendia apod.
Pozn. ASPI: Od 1.5.2014 ve znění instrukce č. MSP-37/2014-INV-M
35. Exekuční příkaz na přikázání pohledávky na peněžní prostředky dlužníků na účtech vedených u poskytovatelů peněžních služeb
Pozn. ASPI: Od 1.5.2014 ve znění instrukce č. MSP-37/2014-INV-M
36. Exekuční příkaz na prodej movitých věcí
Pozn. ASPI: Od 1.5.2014 ve znění instrukce č. MSP-37/2014-INV-M
37. Exekuční příkaz na prodej nemovitosti
Pozn. ASPI: Od 1.5.2014 ve znění instrukce č. MSP-37/2014-INV-M
38. Exekuční návrh
_________________

*) Pozn. ASPI: Přílohy jsou k dispozici na adrese  
http://ftp.aspi.cz/aspi/vestniky/MS2013_1.pdf.
Pozn.: Příloha č. 3 byla změněna Instrukcí MSP-84/2017-OPR-M
1) DŘ a ZMS
2) Např. zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů, DŘ.
3) Např., zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, ve znění pozdějších předpisů.