epravo.cz

(1) Před podáním návrhu soudu na podání žádosti o provedení nezbytných opatření pro vyžádání osoby z cizího státu¹⁷ státní zástupce prověří sám nebo prostřednictvím Policie ČR, zda se osoba, o jejíž vyžádání jde, nenachází ve vazbě či výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody v České republice a zda v České republice není proti ní vedeno i jiné trestní řízení nebo nařízen výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody.

(2) Návrh na podání žádosti o provedení nezbytných opatření pro vyžádání osoby z cizího státu obsahuje údaj o místě pobytu osoby v cizím státě, pokud je znám, odůvodnění potřeby vyžádat osobu z cizího státu, a pokud jsou tyto skutečnosti známy, rovněž odůvodnění neexistence důvodů pro nepodání žádosti o provedení nezbytných opatření pro vyžádání osoby z cizího státu¹⁸. V návrhu se dále uvedou údaje a připojí se k němu podklady, které jsou nezbytné pro to, aby soud mohl předložit přílohy uvedené v § 79 odst. 5 ZMJS. Nebyl-li již dříve vydán příkaz k zadržení¹⁹ nebo příkaz k zatčení²⁰, podá státní zástupce současně s návrhem též návrh na vydání některého z těchto příkazů. Pokud některý z těchto příkazů již byl vydán, státní zástupce na něj v návrhu odkáže. Není-li místo pobytu osoby v cizím státě známo nebo lze-li předpokládat její zadržení na území členského státu, státní zástupce zpravidla současně navrhne vydání evropského zatýkacího rozkazu.

(3) Zjistí-li státní zástupce, že je v České republice proti osobě vedeno jiné trestní řízení nebo nařízen výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody, informuje o podání návrhu na podání žádosti o provedení nezbytných opatření pro vyžádání osoby z cizího státu dozorového státního zástupce nebo po podání obžaloby soud.

(4) Dozorový státní zástupce po obdržení informace podle odstavce 3 posoudí důvody pro podání návrhu na podání žádosti o provedení nezbytných opatření pro vyžádání osoby z cizího státu ve své věci.

(5) Nesnese-li věc odkladu, navrhne státní zástupce v návrhu na podání žádosti o provedení nezbytných opatření pro vyžádání osoby z cizího státu, aby soud v této žádosti navrhl Ministerstvu spravedlnosti, aby požádalo cizí stát o uvalení předběžné vazby na osobu, o jejíž vyžádání jde,²¹ a neodkladnost v návrhu zdůvodní.

(6) Jsou-li dány důvody pro přerušení trestního stíhání²², státní zástupce zpravidla přeruší trestní stíhání až poté, co soud podal žádost o provedení nezbytných opatření pro vyžádání osoby z cizího státu. O přerušení trestního stíhání soud vyrozumí. O pokračování v trestním stíhání státní zástupce rozhodne²³ neprodleně po obdržení informace, že vydání osoby do České republiky bylo povoleno.

(7) Nebyla-li osoba, ohledně níž byla podána žádost o provedení nezbytných opatření pro vyžádání z cizího státu, vydána do České republiky do podání obžaloby, státní zástupce vyrozumí o podání obžaloby rovněž soud, který tuto žádost podal, nejedná-li se o týž soud, a mezinárodní odbor trestní Ministerstva spravedlnosti.

(8) Pokud soud návrhu státního zástupce podle odstavce 2 nevyhoví, informuje o tom státní zástupce mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství.

Pokud v přípravném řízení nastaly důvody pro odvolání žádosti o provedení nezbytných opatření pro vyžádání osoby z cizího státu, státní zástupce podá návrh soudu na odvolání této žádosti²⁴, ve kterém uvede důvody pro její odvolání.

Obdržel-li státní zástupce v přípravném řízení informaci, že vydání osoby do České republiky nebylo povoleno, nebo byla-li žádost o provedení nezbytných opatření pro vyžádání osoby z cizího státu odvolána z některého z důvodů uvedených v § 84 odst. 1 písm. a), b) nebo f) ZMJS, posoudí důvody pro předání trestního řízení do cizího státu.

(1) Státní zástupce vždy dbá na dodržování zásady speciality²⁵, pokud jde o jiné skutky spáchané vydanou osobou před jejím vydáním, než pro které byla do České republiky vydána.

(2) Návrh na vyžádání dodatečného souhlasu jiného státu se stíháním, případně spolu s návrhem na vydání příkazu k zadržení nebo příkazu k zatčení dozorový státní zástupce podává k soudu příslušnému k úkonům v přípravném řízení pro skutek, který bude předmětem žádosti o dodatečný souhlas²⁶. Na obsah tohoto návrhu a jeho přílohy se přiměřeně použije čl. 18 odst. 2. Před podáním návrhu prověří, zda v České republice není proti osobě vedeno i jiné trestní řízení a zjistí-li, že vedeno je, zašle kopii návrhu rovněž dozorovému státnímu zástupci v této jiné trestní věci nebo po podání obžaloby soudu.

Pokud cizí stát po povolení vydání osoby do České republiky odložil jeho provedení, státní zástupce zváží podání žádosti o právní pomoc spočívající v provedení výslechu obviněného či jiného procesního úkonu, anebo žádosti o dočasné předání osoby do České republiky za účelem provedení procesního úkonu.

Státní zástupce uvede v návrhu soudu, aby požádal Ministerstvo spravedlnosti o vyžádání dočasného převzetí osoby²⁷, jaké úkony přípravného řízení je třeba za její přítomnosti provést a na jakou dobu je třeba zajistit její přítomnost v České republice, a odůvodní nezbytnost zajištění její přítomnosti v České republice.

(1) O započetí předběžného šetření státní zástupce informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství. Provádí-li předběžné řízení na základě podnětu, který mu byl doručen jinak než prostřednictvím mezinárodního odboru trestního Ministerstva spravedlnosti, informuje o započetí předběžného šetření faxem rovněž tento odbor. V informaci uvede zejména známé údaje k osobě, o jejíž vydání jde, skutkové okolnosti a právní hodnocení činu, pro který má být vydána, a stát, jehož justiční orgán vydal zatýkací rozkaz. Zároveň informuje o případném zadržení osoby²⁸, o jejíž vydání jde.

(2) Není-li zahájeno předběžné šetření z důvodu, že nejsou známy dostatečné informace²⁹, státní zástupce neprodleně požádá Národní ústřednu INTERPOL (nyní součást 1. oddělení odboru mezinárodní policejní spolupráce Policejního prezidia ČR, dále jen "NÚ INTERPOL") o jejich doplnění. Byla-li žádost doručena cestou mezinárodního odboru trestního Ministerstva spravedlnosti, požádá o doplnění jeho prostřednictvím.

(3) Zda osoba, o jejíž vydání jde, je občanem České republiky, se posuzuje podle práva České republiky. Za občana České republiky se považuje i osoba, která je občanem České republiky a současně občanem jiného státu. Je-li toho třeba, vyžádá si státní zástupce k ověření státního občanství stanovisko Ministerstva vnitra, odboru všeobecné správy, oddělení státního občanství a matrik.

(4) K případnému udělení mezinárodní ochrany si státní zástupce vyžádá stanovisko odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR.

(6) Při pochybnostech o dodržování lidských práv v trestním řízení a při výkonu trestu odnětí svobody ve státě, který žádá o vydání, si státní zástupce vyžádá zprávu zejména od Ministerstva zahraničních věcí ČR, odboru lidských práv a transformační politiky nebo odboru konzulárních koncepcí a metodiky nebo od Ministerstva vnitra ČR, odboru azylové a migrační politiky, oddělení zahraničních vztahů a informací o zemích původu.

(7) Pokud byla osoba, o jejíž vydání jde, do České republiky vydána z cizího státu nebo předána na základě evropského zatýkacího rozkazu z jiného členského státu nebo předána z Islandu nebo Norska na základě zatýkacího rozkazu a vztahuje-li se na ni dosud ochrana vyplývající ze zásady speciality, státní zástupce v průběhu předběžného šetření navrhne mezinárodnímu odboru trestnímu Ministerstva spravedlnosti vyžádání souhlasu takového státu s jejím vydáním do dalšího státu pro skutek spáchaný před vydáním nebo předáním do České republiky³⁰.

(8) Pokud žádost cizího státu o vydání nebo připojený spisový materiál neposkytují dostatečný podklad pro podání návrhu soudu na rozhodnutí, zda je vydání přípustné, nebo k dalšímu postupu ve zjednodušeném vydání, státní zástupce požádá mezinárodní odbor trestní Ministerstva spravedlnosti, aby vyžádal ve státě, který o vydání osoby žádá, dodatkové informace³¹.

(9) Ve vyrozumění o ukončení předběžného šetření³² státní zástupce uvede konkrétní důvod jeho ukončení. O ukončení předběžného šetření informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství.

(10) O podání návrhu soudu na rozhodnutí, zda je vydání přípustné,³³ státní zástupce informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství a mezinárodní odbor trestní Ministerstva spravedlnosti.

(1) Souhlas se zadržením pro účely vydávacího řízení³⁴ lze dát i telefonicky, o takto uděleném souhlasu učiní státní zástupce záznam do spisu s uvedením poznatků k případu a důvodů naléhavosti takového postupu.

(2) Byla-li osoba, o jejíž vydání jde, zadržena bez předchozího souhlasu státního zástupce³⁵, státní zástupce vždy policejní orgán požádá o zdůvodnění, zejména proč věc nesnesla odkladu a proč nebylo možné opatřit souhlas státního zástupce předem, ledaže tyto skutečnosti již vyplývají z protokolu o zadržení či jiných materiálů.

(3) Státní zástupce dbá na dodržení informačních povinností vůči cizozemským orgánům i ve vztahu k cizinci, který byl zadržen pro účely vydávacího řízení.

(4) Neshledá-li státní zástupce důvod k podání návrhu na vzetí osoby, o jejíž vydání jde, do předběžné vazby a nařídí-li propuštění takové osoby ze zadržení na svobodu, pořídí o tom záznam do spisu, s uvedením konkrétních důvodů pro takový postup.

(5) Zjistí-li státní zástupce, že osoba, o jejíž vydání jde, je omezena v České republice na osobní svobodě z jiného důvodu, vyrozumí o zahájení předběžného šetření orgán, který je oprávněn o ukončení tohoto omezení rozhodnout. Současně tento orgán požádá, aby jej v případě rozhodnutí o ukončení omezení na svobodě neprodleně, před jeho výkonem, informoval o svém rozhodnutí, době jeho výkonu i o tom, kde se tato osoba nalézá.

(7) Zjistí-li státní zástupce po propuštění osoby, o jejíž vydání jde, ze zadržení nebo z předběžné vazby anebo po ukončení omezení osobní svobody z jiného důvodu do podání návrhu na rozhodnutí, zda je vydání přípustné³⁷, okolnosti, které by odůvodňovaly vzetí této osoby do předběžné vazby, dá pokyn k obnovení pátrání a souhlas s jejím zadržením na území České republiky NÚ INTERPOL nebo Národní centrále SIRENE (nyní součást 1. oddělení odboru mezinárodní policejní spolupráce Policejního prezidia ČR, dále jen "NC SIRENE").

(8) Byla-li osoba, o jejíž vydání jde, vzata do předběžné vazby anebo je omezena v České republice na osobní svobodě z jiného důvodu, dá státní zástupce neprodleně věznici podnět, aby do evidence vězňů zaznamenala, že proti osobě je vedeno vydávací řízení, a požádá, aby tato osoba byla v průběhu předběžného šetření přemisťována do jiné věznice pouze ve výjimečných případech, a dojde-li k takovému přemístění, aby byl o této skutečnosti ihned informován.

(9) Státní zástupce informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství o podání návrhu soudu na vzetí do předběžné vazby, o rozhodnutí soudu o tomto návrhu, o propuštění a případném opětovném vzetí do předběžné vazby a o tom, že neshledal důvod k podání návrhu na vzetí do předběžné vazby a nařídil propuštění osoby, o jejíž vydání jde, na svobodu. O propuštění osoby ze zadržení nebo předběžné vazby státní zástupce informuje také mezinárodní odbor trestní Ministerstva spravedlnosti.

(10) Pokud státní zástupce rozhodne o propuštění osoby, o jejíž vydání jde, ze zadržení nebo z předběžné vazby, neprodleně o tom informuje NÚ INTERPOL nebo NC SIRENE. Zároveň státní zástupce požádá NÚ INTERPOL o zastavení pátrání za účelem zadržení na území České republiky, aby osoba nebyla znovu na území České republiky zadržena. Je-li vedeno předběžné šetření u osoby, ohledně níž byl pořízen v SIS záznam za účelem zatčení a vydání nebo předání, na svobodě, státní zástupce požádá NC SIRENE o označení tohoto záznamu v SIS, aby osoba nebyla na jeho základě znovu na území České republiky zadržena.

(1) Státní zástupce podá soudu návrh na rozhodnutí, zda je vydání přípustné³⁸, až po doručení originálu žádosti o vydání.

(2) V návrhu na rozhodnutí, zda je vydání přípustné, státní zástupce uvede veškeré známé údaje k osobě, o jejíž vydání jde, shrne výsledky předběžného šetření a k návrhu přiloží žádost cizího státu o vydání této osoby a další spisový materiál, který obdržel od cizího státu nebo který shromáždil v průběhu předběžného šetření.

(3) Má-li státní zástupce za to, že je možno rozhodnout, že vydání je přípustné, pouze na základě ujištění cizího státu, navrhne soudu, aby bylo rozhodnuto, že vydání je přípustné s odkazem na takové ujištění, a uvede důvody, pro které má za to, že takové ujištění lze považovat za dostačující.

(4) Má-li státní zástupce za to, že je možno rozhodnout, že vydání je přípustné, avšak vydání cizímu státu lze uskutečnit až poté, co bude v České republice pro jiný skutek, než pro který je žádáno o vydání, pravomocně skončeno trestní stíhání osoby, o jejíž vydání jde, nebo vykonán nepodmíněný trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody, které byly pravomocně uloženy soudem České republiky, navrhne soudu, aby bylo rozhodnuto, že vydání je přípustné, ale v návrhu rovněž upozorní na skutečnosti odůvodňující odložení vydání.

(5) O pravomocném rozhodnutí soudu o návrhu na rozhodnutí, zda je vydání přípustné, informuje státní zástupce mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství.

(6) Po pravomocném zamítnutí návrhu na rozhodnutí, zda je vydání přípustné,³⁹ státní zástupce zpravidla předběžné šetření ukončí podle odpovídajícího ustanovení § 92 odst. 7 ZMJS. Pokud byl návrh zamítnut z důvodu, že se pro neznámý pobyt osoby, o jejíž vydání jde, nepodařilo zajistit její přítomnost při veřejném zasedání, státní zástupce může dát pokyn k pátrání po osobě a souhlas s jejím zadržením na území České republiky NÚ INTERPOL nebo NS SIRENE. Předběžné šetření v takovém případě ukončí podle § 92 odst. 7 písm. f) ZMJS, pokud v přiměřené době ani tento postup nevede k výsledkům.

(1) Jestliže osoba, o jejíž vydání jde, uvedla v průběhu předběžného šetření, že učiní prohlášení o svém souhlasu s vydáním do cizího státu, předloží státní zástupce věc soudu s potřebným spisovým materiálem, zejména protokolem o výslechu osoby, v němž svůj záměr vyjádřila. Udělený souhlas nezbavuje státního zástupce povinnosti dokončit předběžné šetření a posoudit, zda je dán některý z důvodů nepřípustnosti vydání, který brání provedení zjednodušeného vydání⁴⁰, a případně podat návrh na rozhodnutí, že vydání není přípustné.

(2) O postupu ve zjednodušeném vydání⁴¹ státní zástupce informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství.

Státní zástupce dbá, aby osoba, o jejíž vydání jde, byla v průběhu zadržení poučena o svých právech, zejména o právu na obhajobu, byla jí poskytnuta lhůta pro zvolení obhájce nebo byl obhájce ustanoven, pokud si jej nezvolila, a na to, aby obhájce byl vyrozuměn o době a místě konání výslechu⁴².

Pokud soud pravomocně rozhodl, že vydání osoby není přípustné nebo že se návrh státního zástupce na rozhodnutí, zda je vydání přípustné, zamítá, a toto rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno nebo ministr spravedlnosti nepovolil vydání a důvod nepřípustnosti, zamítnutí návrhu státního zástupce nebo nepovolení vydání nezakládá nepřípustnost trestního stíhání v České republice, státní zástupce činný ve vydávacím řízení dá podnět věcně a místně příslušnému státnímu zástupci k trestnímu stíhání takové osoby⁴³ a poskytne mu potřebné materiály shromážděné ve vydávacím řízení. Pokud se působnost trestního zákoníku České republiky zakládá na zásadě subsidiární univerzality⁴⁴, státní zástupce činný ve vydávacím řízení nejprve prostřednictvím mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství upozorní příslušný orgán dožadujícího státu na skutečnost, že trestní řízení v České republice je podmíněno žádostí tohoto státu, a požádá jej o sdělení, zda tuto žádost podá.

(1) V návrhu nebo stanovisku k odložení vydání⁴⁵ požádá dozorový státní zástupce soud též o to, aby jej předem informoval o době rozhodnutí o odložení vydání, aby mohl zajistit zadržení obviněného pro účely trestního řízení vedeného v České republice, pokud by to bylo zapotřebí. Kopii návrhu nebo stanoviska zašle dozorový státní zástupce na vědomí státnímu zástupci krajského státního zastupitelství, které vedlo předběžné šetření.

(2) Před podáním návrhu na odložení vydání státní zástupce činný ve vydávacím řízení vyžádá stanovisko dozorového státního zástupce k důvodnosti případného podání návrhu na vzetí do vazby osoby, o jejíž vydání jde, v jím dozorované věci. Pokud dozorový státní zástupce neshledá důvody pro podání návrhu na vzetí do vazby, státní zástupce činný ve vydávacím řízení zpravidla odložení vydání nenavrhne. O svém stanovisku k odložení vydání státní zástupce činný ve vydávacím řízení informuje dozorového státního zástupce.

(1) K žádosti cizího státu o udělení souhlasu s trestním stíháním či výkonem trestu nebo ochranného opatření pro jiný skutek spáchaný před vydáním, než pro který bylo vydání tomuto státu povoleno, nebo o udělení souhlasu s vydáním osoby, která byla tomuto státu vydána, do třetího státu pro takový skutek⁴⁶ státní zástupce s výjimkou případů, kdy souhlasu není třeba⁴⁷, provede předběžné šetření a podá soudu návrh na rozhodnutí, zda je udělení souhlasu s rozšířením vydání přípustné.

(2) Pokud k žádosti nebylo přiloženo vyjádření vydané osoby k jejímu obsahu, státní zástupce je vyžádá prostřednictvím mezinárodního odboru trestního Ministerstva spravedlnosti.

(1) O všech zatýkacích rozkazech doručených do podání návrhu soudu na rozhodnutí, zda je vydání přípustné, ohledně téže osoby vede státní zástupce společné předběžné šetření.

(2) Byl-li zatýkací rozkaz doručen poté, co státní zástupce podal soudu návrh na rozhodnutí, zda je vydání přípustné na základě dříve doručeného zatýkacího rozkazu, vezme takový návrh zpět, pokud o něm soud již nerozhodl, a dále postupuje podle odstavce 1, ledaže je ohledně později doručeného zatýkacího rozkazu zjevně dán důvod pro ukončení předběžného šetření.⁴⁸

(1) Před podáním návrhu soudu na vydání evropského zatýkacího rozkazu⁴⁹ státní zástupce prověří sám nebo prostřednictvím Policie ČR, zda se osoba, o jejíž předání jde, nenachází ve vazbě či výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody v České republice a zda v České republice není proti ní vedeno i jiné trestní řízení nebo nařízen výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody.

(2) Nebyl-li již dříve vydán příkaz k zadržení⁵⁰ nebo příkaz k zatčení⁵¹, podá státní zástupce současně s návrhem na vydání evropského zatýkacího rozkazu též návrh na vydání některého z těchto příkazů. Pokud některý z těchto příkazů již byl vydán, státní zástupce na něj v návrhu na vydání evropského zatýkacího rozkazu odkáže. Není-li místo pobytu osoby, o jejíž předání jde, v cizím státě známo, státní zástupce zpravidla navrhne vydání evropského zatýkacího rozkazu a současně podání žádosti o provedení nezbytných opatření pro vyžádání osoby z cizího státu.

(3) Návrh na vydání evropského zatýkacího rozkazu obsahuje vedle povinných náležitostí⁵² údaj o místě pobytu osoby v jiném členském státě, pokud je znám, odůvodnění potřeby vyžádat osobu z jiného členského státu, a pokud jsou mu tyto skutečnosti známy, rovněž odůvodnění neexistence překážek bránících vydání evropského zatýkacího rozkazu⁵³.

(4) Zjistí-li státní zástupce, že je v České republice proti osobě vedeno jiné trestní řízení nebo nařízen výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody nebo ochranného opatření spojeného se zbavením osobní svobody, informuje o podání návrhu na vydání evropského zatýkacího rozkazu dozorového státního zástupce nebo po podání obžaloby soud.

(5) Dozorový státní zástupce po obdržení informace podle odst. 4 posoudí důvody pro podání návrhu na vydání evropského zatýkacího rozkazu ve své věci.

(6) Jsou-li dány důvody pro přerušení trestního stíhání⁵⁴, státní zástupce zpravidla přeruší trestní stíhání až poté, co soud vydal evropský zatýkací rozkaz. O přerušení trestního stíhání soud vyrozumí. O pokračování v trestním stíhání státní zástupce rozhodne⁵⁵ neprodleně po obdržení informace, že předání osoby do České republiky bylo povoleno.

(7) Nebyla-li osoba, na kterou byl v České republice vydán evropský zatýkací rozkaz, předána do České republiky do podání obžaloby, státní zástupce vyrozumí o podání obžaloby rovněž soud, který evropský zatýkací rozkaz vydal, nejedná-li se o týž soud.

(8) Pokud soud návrhu státního zástupce na vydání evropského zatýkacího rozkazu nevyhoví, informuje o tom státní zástupce mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství.

Pokud v přípravném řízení nastaly důvody pro odvolání evropského zatýkacího rozkazu, státní zástupce podá návrh soudu na jeho odvolání⁵⁶, ve kterém uvede důvody pro jeho odvolání.

Obdržel-li státní zástupce v přípravném řízení informaci, že předání osoby do České republiky nebylo povoleno, nebo byl-li evropský zatýkací rozkaz odvolán z některého z důvodů uvedených v § 197 odst. 1 písm. a), b) nebo f) ZMJS, posoudí důvody pro předání trestního řízení do jiného členského státu.

(1) Státní zástupce vždy dbá na dodržování zásady speciality⁵⁷, pokud jde o jiné skutky spáchané předanou osobou před jejím předáním, než pro které byla do České republiky předána.

(2) Návrh na vyžádání dodatečného souhlasu jiného členského státu se stíháním dozorový státní zástupce podává k soudu příslušnému k úkonům v přípravném řízení pro skutek, který bude předmětem žádosti o dodatečný souhlas⁵⁸. Na obsah tohoto návrhu se přiměřeně použije čl. 33 odst. 3. Před podáním návrhu prověří, zda v České republice není proti osobě vedeno i jiné trestní řízení a zjistí-li, že vedeno je, zašle kopii návrhu rovněž dozorovému státnímu zástupci nebo po podání obžaloby soudu.

(1) Již v průběhu řízení o předání osoby z jiného členského státu, nebo pokud orgán jiného členského státu po povolení předání osoby do České republiky odložil jeho provedení, státní zástupce zváží podání žádosti o právní pomoc spočívající v provedení výslechu obviněného či jiného procesního úkonu, anebo žádosti o dočasné předání osoby z jiného členského státu do České republiky za účelem provedení procesního úkonu⁵⁹.

(2) Státní zástupce v návrhu⁶⁰ soudu, aby požádal jiný členský stát o dočasné předání osoby, uvede, jaké úkony přípravného řízení je třeba za její přítomnosti provést a na jakou dobu je třeba zajistit její přítomnost v České republice, a odůvodní nezbytnost zajištění její přítomnosti v České republice.

Ustanovení oddílu 1 se na předání z Islandu nebo Norska do České republiky na základě zatýkacího rozkazu užijí přiměřeně.⁶¹

(1) O započetí předběžného šetření a o případném zadržení osoby, o jejíž předání jde⁶²⁾, státní zástupce informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství. Tyto informace státní zástupce mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství poskytne až společně s informacemi uvedenými v odstavci 7. Považuje-li to za vhodné, zejména s ohledem na potřebu metodického vedení ze strany mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství, může státní zástupce tyto informace poskytnout dříve.

(2) Není-li zahájeno předběžné šetření z důvodu, že nejsou známy dostatečné informace⁶³ nebo je-li takových informací třeba k podání návrhu na vzetí osoby, o jejíž předání jde, do předběžné vazby⁶⁴, státní zástupce neprodleně požádá NC SIRENE o jejich doplnění.

(3) Pro posuzování, zda osoba, o jejíž předání jde, je občanem České republiky, platí čl. 24 odst. 3 obdobně.

(5) Pokud byla osoba, o jejíž předání jde, do České republiky předána na základě evropského zatýkacího rozkazu z jiného členského státu nebo předána z Islandu nebo Norska na základě zatýkacího rozkazu a vztahuje-li se na ni dosud ochrana vyplývající ze zásady speciality, státní zástupce v průběhu předběžného šetření navrhne soudu, aby vyžádal souhlas tohoto jiného členského státu, Islandu nebo Norska s jejím předáním do dalšího členského státu pro skutek spáchaný před předáním do České republiky⁶⁵.

(6) Pokud byla osoba, o jejíž předání jde, do České republiky vydána z cizího státu a vztahuje-li se na ni dosud ochrana vyplývající ze zásady speciality, státní zástupce v průběhu předběžného šetření navrhne mezinárodnímu odboru trestnímu Ministerstva spravedlnosti vyžádání souhlasu takového státu s jejím předáním do jiného členského státu pro skutek spáchaný před vydáním do České republiky⁶⁶.

(7) Ve vyrozumění o ukončení předběžného šetření⁶⁷ státní zástupce uvede konkrétní důvod jeho ukončení⁶⁸. O ukončení předběžného šetření a o podání návrhu soudu na rozhodnutí, zda se osoba předá⁶⁹, státní zástupce informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství.

(1) Souhlas se zadržením pro účely předávacího řízení⁷⁰ lze dát i telefonicky, o takto uděleném souhlasu učiní státní zástupce záznam do spisu s uvedením poznatků k případu a důvodů naléhavosti takového postupu.

(2) Byla-li osoba, o jejíž předání jde, zadržena bez předchozího souhlasu státního zástupce⁷¹, státní zástupce vždy policejní orgán požádá o zdůvodnění, zejména proč věc nesnesla odkladu a proč nebylo možné opatřit souhlas státního zástupce předem, ledaže tyto skutečnosti již vyplývají z protokolu o zadržení či jiných materiálů.

(3) Státní zástupce dbá na dodržení informačních povinností vůči cizozemským orgánům i ve vztahu k cizinci, který byl zadržen pro účely předávacího řízení.

(4) Neshledá-li státní zástupce důvod k podání návrhu na vzetí osoby, o jejíž předání jde, do předběžné vazby a nařídí-li propuštění takové osoby ze zadržení na svobodu, pořídí o tom záznam do spisu s uvedením konkrétních důvodů pro takový postup.

(5) Zjistí-li státní zástupce, že osoba, o jejíž předání jde, je omezena v České republice na osobní svobodě z jiného důvodu, vyrozumí o zahájení předběžného šetření orgán, který je oprávněn o ukončení tohoto omezení rozhodnout. Současně tento orgán požádá, aby jej v případě rozhodnutí o ukončení omezení na svobodě neprodleně, před jeho výkonem, informoval o svém rozhodnutí, době jeho výkonu i o tom, kde se tato osoba nalézá.

(7) O zahájení předběžného šetření a případném vzetí osoby, o jejíž předání jde, do předběžné vazby státní zástupce ihned informuje NÚ INTERPOL nebo NC SIRENE a orgán, který v jiném členském státě vydal evropský zatýkací rozkaz, který vyzve, aby mu nejpozději do 20 dnů doručil originál evropského zatýkacího rozkazu, nebyl-li doručen prostřednictvím Schengenského informačního systému, a jeho překlad do češtiny, nejedná-li se o evropský zatýkací rozkaz ze Slovenské republiky nebo Rakouské republiky.

(8) Zjistí-li státní zástupce po propuštění osoby, o jejíž předání jde, ze zadržení nebo z předběžné vazby anebo po ukončení omezení osobní svobody z jiného důvodu do podání návrhu na rozhodnutí, zda se osoba předá⁷³, okolnosti, které by odůvodňovaly vzetí této osoby do předběžné vazby, dá pokyn k obnovení pátrání a souhlas s jejím zadržením na území České republiky NÚ INTERPOL nebo NC SIRENE.

(9) Byla-li osoba, o jejíž předání jde, vzata do předběžné vazby anebo je omezena v České republice na osobní svobodě z jiného důvodu, dá státní zástupce neprodleně věznici podnět, aby do evidence vězňů zaznamenala, že proti osobě je vedeno předávací řízení, a požádá, aby tato osoba byla v průběhu předběžného šetření přemisťována do jiné věznice pouze ve výjimečných případech, a dojde-li k takovému přemístění, aby byl o této skutečnosti ihned informován.

(10) Státní zástupce informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství o podání návrhu soudu na vzetí do předběžné vazby, o rozhodnutí soudu o tomto návrhu, o propuštění a případném opětovném vzetí do předběžné vazby a o tom, že neshledal důvod k podání návrhu na vzetí do předběžné vazby a nařídil propuštění osoby, o jejíž předání jde, na svobodu. Tyto informace státní zástupce mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství poskytne až společně s informacemi uvedenými v článku 39 odst. 7. Považuje-li to za vhodné, zejména s ohledem na potřebu metodického vedení ze strany mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství, může státní zástupce tyto informace poskytnout dříve.

(11) Pokud státní zástupce rozhodne o propuštění osoby, o jejíž předání jde, ze zadržení nebo z předběžné vazby, neprodleně o tom informuje NÚ INTERPOL nebo NC SIRENE. Zároveň státní zástupce požádá NÚ INTERPOL o zastavení pátrání za účelem zadržení na území České republiky, aby osoba nebyla znovu na území České republiky zadržena. Je-li vedeno předběžné šetření u osoby, ohledně níž byl pořízen v SIS záznam za účelem zatčení a vydání nebo předání, na svobodě, státní zástupce požádá NC SIRENE o označení tohoto záznamu v SIS, aby osoba nebyla na jeho základě znovu na území České republiky zadržena.

(1) Pokud tomu nebrání závažné okolnosti, státní zástupce podá návrh na rozhodnutí, zda se osoba předá, tak, aby bylo možno dodržet stanovené lhůty⁷⁴. Případné nedodržení těchto lhůt ve svém návrhu soudu odůvodní. Návrh na rozhodnutí, zda se osoba předá, podá až po doručení originálu evropského zatýkacího rozkazu.

(2) V návrhu na rozhodnutí, zda se osoba předá, státní zástupce uvede veškeré známé údaje k osobě, o jejíž předání jde, shrne výsledky předběžného šetření a k návrhu přiloží evropský zatýkací rozkaz a další spisový materiál, který obdržel od jiného členského státu nebo který shromáždil v průběhu předběžného šetření, včetně informace, zda osoba prochází SIS.

(3) Má-li státní zástupce za to, že je možno předat osobu pouze na základě ujištění jiného členského státu⁷⁵, navrhne soudu, aby bylo rozhodnuto, že se osoba předává s odkazem na takové ujištění, a uvede důvody, pro které má za to, že takové ujištění lze považovat za dostačující.

(4) Má-li státní zástupce za to, že je možno předat osobu jinému členskému státu až poté, co bude v České republice pro jiný skutek, než pro který byl vydán evropský zatýkací rozkaz, pravomocně skončeno trestní stíhání osoby, o jejíž předání jde, nebo vykonán nepodmíněný trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody, které byly pravomocně uloženy soudem České republiky, navrhne soudu, aby bylo rozhodnuto, že se osoba předává a že se předání odkládá. Má-li být součástí návrhu na rozhodnutí, zda se osoba předá, také návrh na odložení předání z důvodu trestního stíhání, státní zástupce před podáním návrhu na rozhodnutí, zda se osoba předá, vyžádá stanovisko dozorového státního zástupce k důvodnosti případného podání návrhu na vzetí do vazby osoby, o jejíž předání jde, v jím dozorované věci. Pokud dozorový státní zástupce neshledá důvody pro podání návrhu na vzetí do vazby, státní zástupce zpravidla odložení předání nenavrhne. Pokud státní zástupce navrhne odložení předání, informuje o době a místě nařízeného veřejného zasedání dozorového státního zástupce.

(5) O pravomocném rozhodnutí soudu o návrhu na rozhodnutí, zda se osoba předá, informuje státní zástupce mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství. V případě odložení předání státní zástupce následně informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství též o vzetí do předávací vazby, případně i jiném ukončení předávacího řízení poté, co pominul důvod odložení předání.

(6) Po pravomocném zamítnutí návrhu na rozhodnutí, zda se osoba předá,⁷⁶ státní zástupce zpravidla předběžné šetření ukončí podle odpovídajícího ustanovení § 203 odst. 8 ZMJS. Pokud byl návrh zamítnut z důvodu, že se pro neznámý pobyt osoby, o jejíž předání jde, nepodařilo zajistit její přítomnost při veřejném zasedání, státní zástupce může dát pokyn k pátrání po osobě a souhlas s jejím zadržením na území České republiky NÚ INTERPOL nebo NS SIRENE. Předběžné šetření v takovém případě ukončí podle § 203 odst. 8 písm. f) ZMJS, pokud v přiměřené době ani tento postup nevede k výsledkům.

(7) Státní zástupce informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství o propuštění osoby, o jejíž předání jde, podle § 213 odst. 5 ZMJS.

(1) Jestliže osoba, o jejíž předání jde, uvedla v průběhu předběžného šetření, že učiní prohlášení o svém souhlasu s předáním do jiného členského státu, předloží státní zástupce věc soudu s potřebným spisovým materiálem, zejména protokolem o výslechu osoby, v němž svůj záměr vyjádřila. Udělený souhlas nezbavuje státního zástupce povinnosti dokončit předběžné šetření a posoudit, zda je dán některý z důvodů pro nepředání, který brání provedení zjednodušeného předání⁷⁷, a případně podat návrh na rozhodnutí, že se osoba nepředá.

(2) O souhlasu osoby s předáním státní zástupce neprodleně informuje NÚ INTERPOL nebo NC SIRENE.

(3) O postupu ve zjednodušeném předání⁷⁸ státní zástupce informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství.

Státní zástupce dbá, aby osoba, o jejíž předání jde, byla v průběhu zadržení poučena o svých právech, zejména o právu na obhajobu, byla jí poskytnuta lhůta pro zvolení obhájce nebo byl obhájce ustanoven, pokud si jej nezvolila, a na to, aby obhájce byl vyrozuměn o době a místě konání výslechu⁷⁹.

Pokud soud pravomocně rozhodl, že se osoba nepředá nebo že se návrh státního zástupce na rozhodnutí, zda se osoba předá, zamítá, toto rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno a důvod pro nepředání nebo pro zamítnutí návrhu státního zástupce nezakládá nepřípustnost trestního stíhání v České republice, státní zástupce činný v předávacím řízení dá podnět věcně a místně příslušnému státnímu zástupci k trestnímu stíhání této osoby⁸⁰ a poskytne mu potřebné materiály shromážděné v předávacím řízení. Pokud se působnost trestního zákoníku České republiky zakládá na zásadě subsidiární univerzality⁸¹, státní zástupce činný v předávacím řízení nejprve upozorní příslušný orgán vyžadujícího státu na skutečnost, že trestní řízení v České republice je podmíněno žádostí tohoto státu, a požádá jej o sdělení, zda tuto žádost podá.

Shledá-li státní zástupce na základě žádosti jiného členského státu, který vydal evropský zatýkací rozkaz za účelem trestního stíhání, dočasné předání osoby, o jejíž předání jde, v předběžném šetření vhodným, navrhne soudu její dočasné předání do tohoto členského státu k vykonání nezbytných úkonů trestního stíhání⁸². V návrhu uvede přiměřenou lhůtu⁸³, v níž musí být dočasně předaná osoba vrácena na území České republiky. Pokud státní zástupce dočasné předání v předběžném šetření neshledá vhodným, sdělí své stanovisko tomuto jinému členskému státu s uvedením důvodů.

K žádosti jiného členského státu o udělení souhlasu s trestním stíháním či výkonem trestu nebo ochranného opatření pro jiný skutek spáchaný před předáním, než pro který byla osoba předána, nebo o udělení souhlasu s předáním nebo vydáním osoby, která byla tomuto státu předána, do jiného členského státu či třetího státu pro takový skutek⁸⁴, státní zástupce s výjimkou případů, kdy souhlasu není třeba⁸⁵, provede předběžné šetření a podá soudu návrh na rozhodnutí, zda se takový souhlas uděluje.

O všech evropských zatýkacích rozkazech doručených do podání návrhu soudu na rozhodnutí, zda se osoba předá, ohledně téže osoby vede státní zástupce společné předběžné šetření.

(1) Pokud se ohledně téže osoby vede současně vydávací i předávací řízení⁸⁶, státní zástupce vede předběžná šetření ve vydávacím a předávacím řízení odděleně.

(2) Jestliže je zahájeno vydávací řízení před podáním návrhu na rozhodnutí, zda se osoba předá, anebo předávací řízení před podáním návrhu na rozhodnutí, zda je vydání přípustné, státní zástupce podá oba návrhy současně, není-li předběžné šetření ukončeno jinak.

(3) Pokud je zahájeno vydávací řízení po podání návrhu na rozhodnutí, zda se osoba předá, anebo předávací řízení po podání návrhu na rozhodnutí, zda je vydání přípustné, státní zástupce ihned informuje soud o zahájení takového řízení, případně o ukončení předběžného šetření jiným způsobem než podáním návrhu soudu.

Ustanovení oddílu 2 se na předání z České republiky do Islandu nebo Norska na základě zatýkacího rozkazu užijí přiměřeně.⁸⁷

(1) Státní zástupce může pověřit policejní orgán, aby prostřednictvím mezinárodní policejní spolupráce opatřil informace, které nebudou sloužit jako důkaz v trestním řízení, nebo podklady pro zpracování žádosti o právní pomoc.

(2) Souhlas s použitím informace získané v rámci mezinárodní policejní spolupráce jako důkazu v trestním řízení nebo informaci o tom, že takového souhlasu není třeba¹²¹, státní zástupce založí do trestního spisu.

(1) Dospěje-li dozorový státní zástupce k závěru, že je nezbytné provést procesní úkon v cizím státě, bezodkladně vypracuje žádost o právní pomoc. Žádost o právní pomoc adresuje cizozemskému orgánu příslušnému k provedení dožádaných procesních úkonů. V případě, že žádost není zasílána v přímém právním styku a státnímu zástupci není známo, který cizozemský orgán je příslušný k jejímu provedení, žádost adresuje "příslušnému justičnímu orgánu".

(3) Je-li poskytnutí právní pomoci zvláště naléhavé, zejména proto, že obviněný se nachází ve vazbě, je-li žádáno zajištění věci nebo majetku, je vedeno trestní řízení proti mladistvému nebo na poskytnutí právní pomoci zásadně závisí další průběh trestního řízení, popřípadě obvinění dalších osob, uvede tyto skutečnosti státní zástupce vždy ve své žádosti a požádá rovněž o její urychlené vyřízení. Žádost viditelně označí slovem PILNÉ.

(4) Žádá-li státní zástupce právní pomoc pro trestní řízení před zahájením trestního stíhání, uvede tuto skutečnost ve své žádosti spolu s označením osoby, vůči níž směřuje podezření, nebo s poukazem na to, že poskytnutí právní pomoci má vést ke zjištění pachatele.

(5) V případě listin a fotografické nebo jiné dokumentace nezbytné pro provedení dožádaných úkonů, se k žádosti připojí jejich ověřené kopie, ledaže by nebylo možné provést požadovaný úkon právní pomoci bez poskytnutí originálu. Dále se k žádosti připojí písemnosti, které mají být doručeny, věci důležité pro trestní řízení, apod.

(6) Pro vyhotovení žádosti o právní pomoc a jejích případných příloh, překladu a případnou legalizaci se užijí čl. 4 až 6.

(8) Stejnopis žádosti o právní pomoc státní zástupce založí do trestního spisu.

(1) V souladu s požadavky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy musí být žádost o právní pomoc a její přílohy opatřeny překladem¹²² do úředního jazyka cizího státu nebo do jazyka, ve kterém je dožádaný stát ochoten žádost přijmout, nevyplývá-li z mezinárodní smlouvy, že překlad není třeba pořizovat.

(2) Neplatí-li ve vztahu mezi Českou republikou a cizím státem taková smlouva, vychází se při pořízení překladu z požadavků vyplývajících z dosavadního vzájemného styku při poskytování právní pomoci. V takovém případě se provede překlad písemností do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků cizího státu, popřípadě do jiného jazyka v cizím státě užívaného nebo do některého ze světových jazyků. Při výběru jazyka, do něhož mají být písemnosti přeloženy, se bere v úvahu, kterého jazyka se v cizím státě nejčasněji užívá. V pochybnostech si státní zástupce vyžádá stanovisko mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství.

Žádost o právní pomoc s překladem ve trojím vyhotovení a přílohami s překladem zašle státní zástupce mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství s požadavkem předat ji cizozemskému orgánu. Pokud mají být procesní úkony prováděny několika věcně a místně příslušnými cizozemskými orgány, zpravidla předloží jedno vyhotovení žádosti i s přílohami pro každý takový orgán. V pochybnostech o počtu vyhotovení žádosti si vyžádá stanovisko mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství.

Jsou-li splněny podmínky, mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství zašle cizozemskému orgánu žádost o právní pomoc i s přílohami a svým průvodním dopisem, ve kterém může uvést případná doplnění či opravy žádosti. O odeslání žádosti do cizího státu vyrozumí státního zástupce a případně jej informuje o doplněních či opravách, které sám provedl.

(1) Neprodleně poté, co mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství obdrží od cizozemského orgánu vyřízení žádosti o právní pomoc, předá je státnímu zástupci. Uplatní-li cizozemský orgán podmínku, že poskytnuté důkazy není možné použít pro jiné účely, než pro které byly poskytnuty, bez výslovného souhlasu cizího státu, anebo pokud tato podmínka vyplývá z mezinárodní smlouvy, mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství na tuto podmínku státního zástupce upozorní.

(2) Pokud cizozemský orgán sdělí, že žádosti o právní pomoc nemůže být zcela nebo z části vyhověno, mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství neprodleně sdělí tyto skutečnosti spolu se svým stanoviskem státnímu zástupci a zašle mu spisový materiál, který od cizozemského orgánu obdržel.

(3) Obdrží-li státní zástupce vyřízení žádosti, která byla cizozemskému orgánu zaslána mezinárodním odborem Nejvyššího státního zastupitelství, přímo, informuje o tom mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství a uvede, zda byla právní pomoc poskytnuta v požadovaném rozsahu.

(1) Pokud je pro trestní řízení vedené v České republice třeba, aby byl dožádaný úkon proveden v cizím státě též v souladu s požadavky trestního řádu, uvede státní zástupce tento požadavek s odůvodněním nezbytnosti takového postupu, v žádosti o právní pomoc.¹²³

(2) Žádá-li státní zástupce, aby výslech obviněného, svědka nebo poškozeného byl proveden po poučení podle ustanovení právního řádu České republiky, uvede v žádosti, aby byla vyslýchaná osoba poučena rovněž podle těchto ustanovení, pokud to není v rozporu s právním řádem cizího státu. V žádosti uvede nebo k ní připojí citaci ustanovení, podle kterých má být vyslýchaná osoba poučena, s výjimkou upozornění na možnost předvedení, uložení povinnosti předložit občanský průkaz, pohrůžku pokutou apod. Citaci ustanovení, podle kterých má být vyslýchaná osoba poučena, předloží ve stejném počtu vyhotovení, jako žádost o právní pomoc.

(3) Umožňuje-li postup podle odstavců 1 a 2 mezinárodní smlouva, státní zástupce v žádosti o právní pomoc výslovně odkáže na její příslušné ustanovení.

(1) Vyžaduje-li to složitost trestního řízení vedeného v České republice, složitost úkonu, o jehož provedení v cizím státě se žádá, a jeho význam pro trestní řízení vedené v České republice, nebo zajištění řádného výkonu práva na obhajobu, požádá státní zástupce v žádosti o právní pomoc cizozemský orgán o souhlas s přítomností státního zástupce, policejního orgánu, popřípadě jiné oprávněné osoby, zejména obhájce, při úkonech právní pomoci v dožádaném státě, s tím, aby mu bylo sděleno udělení souhlasu spolu s uvedením data a místa konání dožádaného úkonu, v dostatečném časovém předstihu, zpravidla nejméně jeden měsíc před provedením plánovaného úkonu. Má-li státní zástupce zvláštní požadavek na datum konání úkonu, například z důvodu nezbytnosti, aby si osoby, jichž se provedení úkonu týká, mohly opatřit vízum ke vstupu do cizího státu, uvede tuto skutečnost rovněž ve své žádosti o právní pomoc. Státní zástupce v žádosti o právní pomoc požádá cizozemský orgán rovněž o to, aby tyto osoby mohly, pokud to není v rozporu s právním řádem cizího státu, klást dodatkové otázky.

(2) Mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství požadavek státního zástupce přezkoumá a shledá-li ho v souladu s mezinárodní smlouvou, nebo neplatí-li ve vztazích mezi Českou republikou a cizím státem mezinárodní smlouva, v souladu s podmínkami vyplývajícími z dosavadního styku při poskytování právní pomoci, sdělí tento požadavek rovněž ve své předkládací zprávě cizozemskému orgánu, který současně požádá, aby v případě, že účast shora uvedených osob u dožádaného úkonu nebude povolena, tuto skutečnost výslovně potvrdil.

(3) Poté, co mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství obdrží od cizozemského orgánu souhlas s přítomností oprávněných osob při úkonech právní pomoci v cizím státě a zprávu o datu a místě konání těchto úkonů, vyrozumí neprodleně státního zástupce, který o povolení žádal. Rovněž jej vyrozumí, jestliže takový souhlas nebyl udělen a předá mu originál nebo ověřenou kopii takového sdělení cizozemského orgánu k založení do trestního spisu. Obdrží-li státní zástupce takové sdělení přímo, ač byla žádost o právní pomoc zaslána prostřednictvím mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství, ihned o tom tento odbor informuje.

(4) Státní zástupce neprodleně vyrozumí oprávněné osoby o datu a místě konání úkonu právní pomoci v cizím státě.

(5) Pokud státní zástupce neovládá jazyk, v němž se úkon právní pomoci v cizím státě provádí, zabezpečí si tlumočníka, není-li jeho přítomnost zajištěna jinak. Účastní-li se úkonu v cizím státě pouze obhájce, státní zástupce tlumočníka nezajišťuje.

(6) Převezme-li státní zástupce od cizozemského orgánu na místě vyřízení právní pomoci, vyrozumí o tom mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství.

(7) K zajištění přítomnosti oprávněných osob při úkonech v cizím státě je možné využít rovněž videokonferenčního zařízení nebo telefonu. V takovém případě v žádosti státní zástupce též zdůvodní vhodnost zajištění účasti u úkonu pomocí videokonferenčního zařízení nebo telefonu.

(1) Je-li předmětem žádosti o právní pomoc v cizím státě doručení rozhodnutí či jiné písemnosti124, vedle dodržení obecných zásad stanovených pro doručování v cizím státě státní zástupce zváží, zda pro účely trestního řízení vedeného v České republice postačí forma a způsob doručení, jak ho provede cizozemský orgán podle mezinárodní smlouvy, popřípadě práva svého státu. Pokud s ohledem na povahu doručovaného rozhodnutí nebo písemnosti a právní důsledky s doručením spojené, je třeba požádat o doručení rozhodnutí podle požadavků trestního řádu (doručení do vlastních rukou s vyloučením možnosti uložení zásilky, protokolární předání rozhodnutí nebo jiné písemnosti adresátu apod.), uvede to s odůvodněním nezbytnosti dožádaného postupu v žádosti o právní pomoc.

(2) Doručované rozhodnutí nebo jiná písemnost musí být opatřeny překladem do stejného jazyka jako žádost o právní pomoc a případně též do jazyka, jemuž adresát rozumí.

(3) Pokud je proti doručovanému rozhodnutí přípustný opravný prostředek a rozhodnutí neobsahuje plnou adresu orgánu, u kterého lze tento opravný prostředek podat, státní zástupce k doručovanému rozhodnutí adresu připojí.

(1) Návrh na podání žádosti o právní pomoc za účelem použití příslušníka zahraničního bezpečnostního sboru jako agenta¹²⁵ nebo pro účely provedení předstíraného převodu¹²⁶ na území České republiky anebo za účelem použití příslušníka Policie České republiky nebo příslušníka Generální inspekce bezpečnostních sborů jako agenta¹²⁷ nebo pro účely provedení předstíraného převodu¹²⁸ v cizím státě, státní zástupce zašle s případnými přílohami vrchnímu státnímu zastupitelství, v jehož obvodu působí.

(1) Je-li třeba osobu nemající postavení obviněného nebo podezřelého v cizím státě¹²⁹, nacházející se ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky, dočasně předat do cizího státu k vykonání úkonu právní pomoci v rámci přípravného řízení vedeného v České republice¹³⁰, státní zástupce nejprve prověří splnění podmínek pro dočasné předání¹³¹. Za tímto účelem též v CESO ověří, zda je proti dané osobě na území České republiky vedeno i jiné trestní řízení, než v souvislosti se kterým je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody. Je-li takové další trestní řízení vedeno, vyžádá si stanovisko od státního zástupce provádějícího dozor nebo soudu, který vede trestní řízení, týkající se splnění podmínek pro dočasné předání.¹³²

(2) Jsou-li splněny pro dočasné předání, v žádosti o právní pomoc¹³³ uvede rovněž to, že předávaná osoba s dočasným předáním souhlasí¹³⁴ a proč je její přítomnost u úkonu, který má být proveden v cizím státě, nezbytná.

(3) Po projednání konkrétních podmínek provedení úkonu právní pomoci s cizozemským orgánem, státní zástupce podá příslušnému soudu¹³⁵ návrh na povolení dočasného předání osoby do cizího státu. V návrhu uvede rovněž datum, k němuž musí být tato osoba nejpozději vrácena na území České republiky.

(4) O žádosti o právní pomoc zasílané v přímém právním styku a o způsobu jejího vyřízení státní zástupce informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství.

O žádosti o právní pomoc¹³⁶ zasílané v přímém právním styku a o způsobu jejího vyřízení státní zástupce informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství.

(2) Pokud státní zástupce nemá dostatečné informace k podání žádosti, opatří si je prostřednictvím mezinárodní policejní spolupráce.

(3) Před podáním žádosti o právní pomoc spočívající v zajištění peněžních prostředků na účtu, může státní zástupce požádat o součinnost Finanční analytický útvar Ministerstva financí ČR.

(4) Před podáním žádosti o právní pomoc spočívající v zajištění majetku obviněného pro účely zajištění nároku poškozeného¹⁴⁰ nebo trestu propadnutí majetku141 si státní zástupce písemně vyžádá stanovisko mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství.

(5) Rozhodnutí o zajištění majetku¹⁴² se osobám oprávněným podat stížnost doručí teprve poté, co cizozemský orgán vyřídil žádost státního zástupce o právní pomoc.

(2) O způsobu vyřízení žádosti v cizím státě státní zástupce poškozeného vyrozumí.

Vyrozumí-li v trestním řízení policie státního zástupce o nálezu věci zařazené mezi kulturní statky České republiky podle předpisů Evropské unie¹⁴³ v jiném členském státě, státní zástupce neprodleně vyzve Ministerstvo kultury ČR k podání návrhu na zahájení řízení o navrácení nezákonně vyvezeného kulturního statku¹⁴⁴. Jestliže Ministerstvo kultury ČR státnímu zástupci oznámí, že návrh nepodá, podá státní zástupce neprodleně žádost o právní pomoc spočívající v zajištění takového kulturního statku a jeho vrácení oprávněnému vlastníku v České republice.

(1) Stanovený formulář osvědčení^144a) v českém jazyce i úředních jazycích jiných členských států je dostupný na Extranetu státního zastupitelství. Formulář osvědčení nesmí být při vyplňování upravován obsahově ani terminologicky.

(2) Státní zástupce, který vydal příkaz k zajištění hodnoty nebo důkazního prostředku¹⁴⁵⁾, o tom informuje mezinárodní odbor Nejvyšší ho státního zastupitelství zasláním jeho stejnopisu nebo kopie, včetně stejnopisu nebo kopie osvědčení a případných dalších příloh, sdělí, zda tento příkaz byl v jiném členském státě vykonán, a případně zašle kopii příslušného rozhodnutí jiného členského státu. Stejně informuje o změnách a ukončení zajištění.

(1) Vhodnost vytvoření společného vyšetřovacího týmu, případně i postup před podáním žádosti o uzavření dohody o společném vyšetřovacím týmu¹⁴⁶ a její obsah, státní zástupce konzultuje nejprve s mezinárodním odborem Nejvyššího státního zastupitelství.

(2) Stejnopis dohody o společném vyšetřovacím týmu mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství zašle státnímu zástupci k založení do trestního spisu.

(3) Státní zástupce ihned informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství o potřebě změny, rozšíření nebo doplnění dohody o společném vyšetřovacím týmu a o případných problémech při výkladu a použití této dohody.

(4) Po ukončení činnosti společného vyšetřovacího týmu státní zástupce zpracuje zprávu, ve které uvede zejména, zda byl naplněn cíl tohoto týmu, případně podstatné problémy při práci tohoto týmu, kterou zašle mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství.

(5) Státní zástupce informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství o pravomocném rozhodnutí v trestní věci, ve které byl vytvořen společný vyšetřovací tým.

(6) Ke dni 31. ledna každého roku předloží vedoucí společného vyšetřovacího týmu mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství souhrnnou zprávu o úrovni komunikace s vedoucím společného vyšetřovacího týmu i policejními orgány z jiného státu či států, o případných jiných problémech mezinárodní justiční spolupráce v tomto týmu a o tom, zda jsou řešeny a zda je naplňován cíl, pro který byl tento tým založen.

Státní zástupce konzultuje s mezinárodním odborem Nejvyššího státního zastupitelství možnosti využití videokonferenčního zařízení nebo telefonu147 k výslechu v případě, že bude požadovat využití technického zařízení Nejvyššího státního zastupitelství, jinak jen, je-li to zapotřebí podle okolností případu.

Umožňuje-li mezinárodní smlouva přímý právní styk při uskutečňování právní pomoci, užijí se pro postup státního zástupce při vyžádání právní pomoci v cizím státě přiměřeně ustanovení oddílů 2 a 3.

Státní zástupce informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství o všech případech odmítnutí poskytnutí právní pomoci v cizím státě z důvodu, že její poskytnutí by bylo zřejmě na úkor svrchovanosti, bezpečnosti, veřejného pořádku nebo jiných základních zájmů dožádaného státu. Státní zástupce také informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství o všech případech odmítnutí poskytnutí právní pomoci v cizím státě týkající se poskytnutí e-dat (uživatelských, provozních i obsahových uchovávaných v počítačových systémech), včetně toho, jak cizí stát toto odmítnutí poskytnutí dat odůvodnil.

Je-li k provedení úkonů právní pomoci ve více okresech potřeba rozhodnutí soudu, návrhy na povolení takových úkonů vždy podá státní zástupce krajského státního zastupitelství příslušného k vyřízení žádosti o právní pomoc.¹⁵¹

(1) Pokud nejsou dány důvody k odmítnutí právní pomoci ani k jejímu doplnění nebo postoupení, mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství provede lustraci ohledně osob uvedených v žádosti cizozemského orgánu o právní pomoc v centrální evidenci stíhaných osob a teprve poté předá žádost cizozemského orgánu státnímu zástupci k provedení úkonů právní pomoci; přitom ho upozorní zejména na pozitivní výsledek provedené lustrace a může poskytnout i stanovisko ke způsobu vyřízení žádosti cizozemského orgánu.

(2) Mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství sleduje vyřizování žádosti cizozemského orgánu o právní pomoc státním zástupcem tak, aby byly splněny podmínky, které vyplývají z mezinárodní smlouvy, ZMJS nebo z jiného právního předpisu, a neplatí-li ve vztahu mezi Českou republikou a cizím státem taková smlouva, rovněž oboustranně dodržované podmínky dosavadního styku při poskytování právní pomoci. Za tím účelem vyžaduje od státního zástupce podání informace o stavu vyřizování žádosti o právní pomoc, pokud žádosti o právní pomoc nebylo vyhověno v přiměřené době.

(3) Pokud mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství obdrží žádost cizozemského orgánu o právní pomoc a mezinárodní smlouva umožňuje přímý právní styk při poskytování právní pomoci, může ji postoupit státnímu zástupci k vyřízení, aniž by věc dále sledoval.

(1) Poté, co státní zástupce provede úkony právní pomoci, předá veškerý shromážděný spisový materiál, případně věcné důkazy, pokud to jejich povaha nevylučuje, mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství spolu s předkládací zprávou. Pokud žádosti nebylo vyhověno v celém rozsahu, státní zástupce uvede v předkládací zprávě důvody. Pokud byly opatřeny věcné důkazy, jejichž povaha vylučuje jejich připojení k shromážděnému spisovému materiálu, státní zástupce na to výslovně mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství upozorní a uvede, který policejní orgán zajistí jejich předání cizozemskému orgánu¹⁵².

(2) Mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství přezkoumá vyřízení žádosti cizozemského orgánu o právní pomoc státním zástupcem z hlediska splnění podmínek, které vyplývají z mezinárodní smlouvy, ZMJS nebo z jiného právního předpisu, a neplatí-li ve vztahu mezi Českou republikou a cizím státem taková smlouva, rovněž na základě oboustranně dodržovaných podmínek dosavadního styku při poskytování právní pomoci, jakož i z hledisek uvedených v čl. 74.

(3) Jestliže žádosti cizozemského orgánu o právní pomoc bylo řádně vyhověno, mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství zašle spisový materiál a věcné důkazy, pokud to jejich povaha nevylučuje, cizozemskému orgánu. Současně jej upozorní, aby poskytnuté důkazy nebyly bez souhlasu státního zástupce České republiky použity pro jiné účely, než ty, které byly uvedeny v žádosti, ledaže mezinárodní smlouva stanoví jinak¹⁵³. Dále požádá o vrácení věcných důkazů do České republiky, ledaže se dozorový státní zástupce jejich vrácení vzdal. Pokud byly opatřeny věcné důkazy, jejichž povaha vylučuje jejich připojení k shromážděnému spisovému materiálu, mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství informuje policejní orgán, který má zajistit jejich předání cizozemskému orgánu, o odeslání spisového materiálu cizozemskému orgánu.

(4) Pokud nebyla žádost cizozemského orgánu o právní pomoc řádně vyřízena, mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství vrátí státnímu zástupci vyřízení žádosti s požadavkem na jeho doplnění nebo opravu. Pro další postup platí přiměřeně odstavce 1 až 3.

(5) Je-li to vhodné nebo pro urychlení postupu či z jiného důvodu nutné, může být shromážděný spisový materiál, případně věcné důkazy, předány zástupci cizozemského orgánu přítomnému při provádění úkonu právní pomoci na území České republiky přímo státním zástupcem nebo jím k tomu pověřeným policejním orgánem. Pokud mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství sám požadavek cizozemského orgánu na předání shromážděného spisového materiálu, případně věcných důkazů podle věty první státnímu zástupci nepředal, vyrozumí státní zástupce o tomto dodatečném požadavku, který obdržel od cizozemského orgánu přímo, mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství. Mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství přezkoumá splnění podmínek uvedených v odstavci 2 a své stanovisko k takovému postupu neprodleně sdělí státnímu zástupci.

(6) Před předáním mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství podle odstavce 1 nebo zástupci cizozemského orgánu podle odstavce 5 státní zástupce nechá do dozorového spisu pořídit kopii shromážděného spisového materiálu.

(1) Požádá-li cizozemský orgán o provedení úkonu právní pomoci způsobem upraveným procesním právem svého státu¹⁵⁴, mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství tento požadavek přezkoumá z hlediska podmínek § 5 ZMJS nebo mezinárodní smlouvy.

(2) Jestliže takovému požadavku lze vyhovět, mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství sdělí toto stanovisko státnímu zástupci, který zajistí jeho splnění.

(3) Nelze-li takovému požadavku vyhovět, mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství to neprodleně sdělí cizozemskému orgánu, vyžádá si jeho stanovisko k dalšímu postupu orgánů České republiky a poté zváží, zda a jakým způsobem lze žádost o právní pomoc vyřídit.

(1) Obsahuje-li žádost cizozemského orgánu o právní pomoc požadavek, aby zástupci cizozemských orgánů nebo další osoby, které se účastní trestního řízení v cizím státě, mohli být přítomni provádění úkonu právní pomoci v České republice¹⁵⁵, mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství na tento požadavek státního zástupce výslovně upozorní a neplatí-li ve vztahu mezi Českou republikou a cizím státem mezinárodní smlouva, sdělí mu oboustranně dodržované podmínky dosavadního styku při poskytování právní pomoci.

(2) Pokud státní zástupce takovému požadavku nevyhoví, informuje o svém stanovisku a jeho důvodech mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství, který o něm vyrozumí cizozemský orgán a požádá ho o vyjádření, zda mají být úkony právní pomoci na území České republiky provedeny bez přítomnosti zástupců cizozemských orgánů nebo dalších osob, které se účastní trestního řízení v cizím státě.

(3) Pokud potřeba tlumočení úkonu právní pomoci vyplývá pouze z požadavku zástupců cizozemských orgánů nebo dalších osob, které se účastní trestního řízení v cizím státě, státní zástupce tlumočníka nepřibírá a pouze poskytne součinnost při výběru tlumočníka.

(4) K zajištění přítomnosti zástupců cizozemských orgánů nebo dalších osob, které se účastní trestního řízení v cizím státě, při úkonech v České republice je možné využít rovněž videokonferenčního zařízení nebo telefonu.

(1) Státní zástupce krajského státního zastupitelství, který vyřizuje žádost cizozemského orgánu o právní pomoc spočívající v dočasném předání osoby nemající postavení obviněného nebo podezřelého v cizím státě v přípravném řízení trestním¹⁶⁰, nacházející se ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky, nejprve v CESO ověří, zda je proti dané osobě na území České republiky vedeno i jiné trestní řízení, než v souvislosti se kterým je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody. Je-li takové další trestní řízení vedeno, vyžádá si stanovisko od státního zástupce provádějícího dozor nebo soudu, který vede trestní řízení, týkající se splnění podmínek pro dočasné předání.¹⁶¹

(2) V návrhu soudu¹⁶² uvede informace týkající se všech trestních řízení, jsou-li na území ČR vedena. V takovém případě k návrhu připojí i stanoviska dozorových státních zástupců nebo soudů.

(3) O žádosti o právní pomoc zasílané v přímém právním styku a o způsobu jejího vyřízení státní zástupce informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství.

O žádosti o právní pomoc¹⁶³ zasílané v přímém právním styku a o způsobu jejího vyřízení státní zástupce informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství.

(1) Spočívá-li žádost cizozemského orgánu o právní pomoc v zajištění věcí nebo majetku, státní zástupce nejprve nechá policejní orgán prověřit, zda tyto věci či majetek není třeba zajistit pro účely trestního řízení vedeného v České republice. Na základě žádosti o právní pomoc je možné zajistit věci nebo majetek pouze, je-li zjištěno, že zajištění těchto věcí či majetku v tomto trestním řízení není potřeba.

(2) Při přezkoumání žádosti státní zástupce rovněž nechá policejní orgán prověřit předpokládanou výši nákladů na správu zajištěných věcí nebo majetku v České republice. Pokud by předpokládaná výše těchto nákladů byla mimořádně vysoká, státní zástupce se ještě před provedením zajištění dotáže cizozemského orgánu, zda je ochoten alespoň částečně hradit. Pokud cizozemský orgán tyto náklady ani zčásti není ochoten hradit a není v možnostech příslušného orgánu České republiky, aby je hradil sám, státní zástupce provedení žádosti odmítne. Pokud cizozemský orgán potvrdí ochotu hradit alespoň zčásti tyto náklady, státní zástupce o tom informuje Ministerstvo spravedlnosti.¹⁶⁴

(3) Pokud byly zajištěny věci nebo majetek, státní zástupce požádá cizozemský orgán, aby jej ihned informoval o všech skutečnostech, které mohou mít vliv na rozsah a trvání zajištění.

(4) O zajištění věcí nebo majetku na základě žádosti cizozemského orgánu nebo o nevyhovění této žádosti a jeho důvodech, státní zástupce informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství.

Má-li být na základě žádosti cizozemského orgánu zajištěn majetek obviněného pro účely výkonu trestu spočívajícího v propadnutí majetku obviněného¹⁶⁹, státní zástupce tento orgán upozorní na to, že se zajištění nemůže vztahovat na prostředky nebo věci, jichž je nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb obviněného a osob, o jejichž výživu a výchovu je podle zákona povinen pečovat¹⁷⁰.

(1) Pokud byla na základě žádosti o právní pomoc zajištěna věc za účelem vrácení poškozenému, lze rozhodnout o jejím vrácení¹⁷¹ pouze tehdy, pokud součástí žádosti nebo jejího dodatku je i výslovná žádost o její vrácení.

(2) Státní zástupce doručí rozhodnutí o vrácení věci poškozenému buď přímo¹⁷², nebo prostřednictvím cizozemského orgánu a po právní moci tohoto rozhodnutí vyzve poškozeného, který se nachází v cizím státě, k jejich převzetí v České republice.

(3) Požádá-li cizozemský orgán o to, aby mohl věc sám předat poškozenému, který se nachází v cizím státě, státní zástupce doručí rozhodnutí o vrácení věci poškozenému buď přímo¹⁷³, anebo prostřednictvím cizozemského orgánu, po právní moci tohoto rozhodnutí o něm informuje cizozemský orgán a věc mu předá.

Státní zástupce, kterému byla doručena žádost cizozemského orgánu o právní pomoc spočívající v zajištění věci mající uměleckou nebo historickou hodnotu, ihned sám nebo prostřednictvím policejního orgánu požádá Ministerstvo kultury ČR o ověření, zda tato věc není zařazena mezi kulturní statky České republiky¹⁷⁴ nebo zda se na ni nevztahují jiná omezení týkající se vývozu takové věci z území České republiky. Postupovat podle čl. 87 lze až po sdělení Ministerstva kultury ČR, že se na tuto věc taková omezení nevztahují.

Státní zástupce krajského státního zastupitelství, který rozhodl o uznání příkazu k zajištění¹⁷⁵ nebo o jeho neuznání¹⁷⁶, o tom informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství a sdělí, zda toto rozhodnutí bylo vykonáno. Stejně informuje o změnách a ukončení zajištění.

(1) V případě, že cizozemský orgán nesouhlasí s prodejem zajištěných věcí nebo majetku, které byly zajištěny pro účely následného propadnutí nebo zabrání, lze rozhodnout o jejich prodeji podle jiného právního předpisu¹⁷⁷ pouze tehdy, pokud se cizozemský orgán nezavázal, že ponese náklady spojené s jejich správou.

(2) Bylo-li rozhodnuto o prodeji věcí nebo majetku zajištěného na základě žádosti o právní pomoc anebo příkazu k zajištění, státní zástupce vyrozumí cizozemský orgán o výši peněžité částky, která byla prodejem získána, a o tom, že tato peněžitá částka byla uložena do úschovy.

(1) Vhodnost vytvoření společného vyšetřovacího týmu na základě žádosti cizozemského orgánu o právní pomoc konzultuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství předem se státním zástupcem, který se má za Českou republiku účastnit práce tohoto týmu.

(2) Stejnopis dohody o společném vyšetřovacím týmu zašle mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství státnímu zástupci.

(3) Státní zástupce ihned informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství o potřebě změny, rozšíření nebo doplnění dohody o společném vyšetřovacím týmu a o případných problémech při výkladu a použití této dohody.

(4) Po ukončení činnosti společného vyšetřovacího týmu státní zástupce zpracuje zprávu, ve které uvede zejména, zda byl naplněn cíl tohoto týmu, případně podstatné problémy při práci tohoto týmu, a kterou zašle mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství.

(5) Pokud se dohoda o společném vyšetřovacím týmu podepsaná na základě žádosti cizozemského orgánu o právní pomoc týká i trestního řízení vedeného v České republice, státní zástupce informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství o pravomocném rozhodnutí v daném trestním řízení.

(6) Ke dni 31. ledna každého roku předloží vedoucí společného vyšetřovacího týmu mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství souhrnnou zprávu o úrovni komunikace s vedoucím společného vyšetřovacího týmu i policejními orgány z jiného státu či států, o případných jiných problémech mezinárodní justiční spolupráce v tomto týmu a o tom, zda jsou řešeny a zda je naplňován cíl, pro který byl tento tým založen.

(1) Státní zástupce konzultuje s mezinárodním odborem Nejvyššího státního zastupitelství provedení výslechu prostřednictvím videokonferenčního zařízení nebo telefonu na základě žádosti cizozemského orgánu o právní pomoc v případě, že bude požadovat využití technického zařízení Nejvyššího státního zastupitelství, jinak jen, je-li to zapotřebí podle okolností případu.

(2) Státní zástupce zajistí pořízení videozáznamu z výslechu pomocí videokonferenčního zařízení a audiozáznamu z výslechu pomocí telefonu, který přiloží k protokolu zasílanému cizozemskému orgánu.

(3) Pokud státní zástupce výslech přeruší nebo ukončí¹⁷⁸, uvede důvod přerušení nebo ukončení do protokolu. Do protokolu uvede též případné použití opatření proti osobě, která bezdůvodně odmítla vypovídat¹⁷⁹, nebo poskytnutí ochrany vyslýchané osobě¹⁸⁰.

Umožňuje-li mezinárodní smlouva přímý právní styk při uskutečňování právní pomoci, užijí se pro postup státního zástupce při poskytování právní pomoci cizozemskému orgánu přiměřeně ustanovení oddílů 5 a 6.

Státní zástupce informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství o všech případech odmítnutí žádosti cizozemského orgánu o právní pomoc v České republice z důvodů uvedených v § 5 ZMJS nebo na základě ustanovení mezinárodní smlouvy, které se aplikuje přednostně před tímto ustanovením.¹⁸¹ Státní zástupce také informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství o všech případech odmítnutí poskytnutí právní pomoci v České republice týkající se poskytnutí e-dat (uživatelských, provozních i obsahových uchovávaných v počítačových systémech), včetně toho, jak toto odmítnutí poskytnutí dat cizímu státu odůvodnil.

O zahájení konzultací s jiným členským státem z důvodu souběžných trestních řízení182 státní zástupce informuje mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství, jemuž současně zašle kopii své dosavadní komunikace s příslušným orgánem jiného členského státu. Pokud se mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství do konzultací nezapojí, informuje jej státní zástupce též o jejich výsledku.

(2) V případě, že je možné vydat evropský zatýkací rozkaz¹⁸³, zatýkací rozkaz¹⁸⁴ nebo požádat o provedení nezbytných opatření pro vyžádání osoby z cizího státu¹⁸⁵, státní zástupce v předkládacím dopise mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství vždy odůvodní, proč nebyl podán příslušný návrh, anebo informuje, že návrhu nebylo vyhověno nebo že evropský zatýkací rozkaz, zatýkací rozkaz nebo žádost o provedení nezbytných opatření pro vyžádání osoby z cizího státu byly odvolány.

(3) Pokud se podezřelý nebo obviněný nenachází na území České republiky ani svého domovského státu, je možné trestní řízení předat do cizího státu pouze, bylo-li po něm neúspěšně pátráno na základě vložení záznamu do SIS¹⁸⁶ po dobu nejméně 3 měsíců. Před podáním žádosti o převzetí trestního řízení do cizího státu se toto pátrání odvolá.

(4) Před podáním žádosti o předání trestního řízení státní zástupce vždy vyžádá aktuální výpis z Centrální evidence stíhaných osob. V případě, že osoba podezřelá nebo obviněná je stíhána i v rámci jiného trestního řízení, než toho, které má být předáno do cizího státu, státní zástupce zváží koordinaci mezi těmito trestními řízeními, zejména pokud zjistí, že na podezřelého nebo obviněného již byl v jiném trestním řízení vedeném v České republice vydán příkaz k zatčení nebo příkaz k zadržení. Výsledek případné komunikace s jiným státním zástupcem nebo soudcem uvede v předkládacím dopise mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství.

(5) V pochybnostech o možnosti předat trestní řízení do cizího státu si může státní zástupce vyžádat stanovisko mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství. V žádosti konkretizuje důvody, pro které stanovisko žádá, a připojí nezbytný spisový materiál. Zvažuje-li předání trestního řízení do cizího státu uplatňujícího anglosaský způsob řízení, vyžádá si před podáním žádosti stanovisko mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství vždy.

(6) Státní zástupce, který obdrží návrh policejního orgánu na předání trestního řízení do cizího státu s trestním spisem obsahujícím protokol o výpovědi svědka, jehož totožnost je utajena¹⁸⁷, požádá mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství o zjištění, zda a v jakém rozsahu stát, do kterého má být trestní řízení předáno, může zajistit ochranu takového svědka.

(1) Dospěje-li státní zástupce k závěru, že účelu trestního řízení lze lépe dosáhnout v cizím státě, vypracuje žádost o převzetí trestního řízení. Žádost adresuje cizozemskému orgánu příslušnému ke konání trestního řízení zpravidla podle známého místa bydliště podezřelého nebo obviněného, anebo podle místa spáchání skutku. V případě, že žádost není zasílána v přímém právním styku a státnímu zástupci není známo, který cizozemský orgán je příslušný k jejímu provedení, žádost adresuje "příslušnému justičnímu orgánu".

(4) Je-li třeba věcný důkaz vrátit osobě zdržující se v České republice, státní zástupce vždy požádá o jeho vrácení do České republiky.

(5) Žádost o převzetí trestního řízení s případným překladem ve trojím vyhotovení a přílohami s případným překladem, zašle státní zástupce mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství s požadavkem předat ji cizozemskému orgánu.

(1) V souladu s požadavky vyplývajícími z mezinárodní smlouvy musí být žádost o převzetí trestního řízení a její přílohy opatřeny překladem do úředního jazyka cizího státu nebo do jazyka, ve kterém je cizí stát ochoten žádost přijmout, nevyplývá-li z mezinárodní smlouvy, že překlad není třeba pořizovat.

(2) Neplatí-li ve vztahu mezi Českou republikou a cizím státem taková smlouva, vychází se při pořízení překladu z požadavků vyplývajících z dosavadního vzájemného styku při předávání trestních řízení. V takovém případě se provede překlad písemností do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků cizího státu, popřípadě do jiného jazyka v cizím státě užívaného, nebo do některého ze světových jazyků. Při výběru jazyka, do něhož mají být písemnosti přeloženy, se bere v úvahu, kterého jazyka se v cizím státě nejčasněji užívá. V pochybnostech si státní zástupce vyžádá stanovisko mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství.

Jsou-li splněny podmínky pro předání trestního řízení do cizího státu a není-li zde ani jiná překážka bránící předání¹⁹⁰, mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství zašle cizozemskému orgánu žádost o převzetí trestního řízení i s přílohami a svým průvodním dopisem. O odeslání žádosti do cizího státu vyrozumí státního zástupce a případně jej informuje o doplněních či opravách, které sám provedl.

(1) Mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství informuje státního zástupce o stanovisku cizozemského orgánu k jeho žádosti o převzetí trestního řízení a o opatřeních tohoto orgánu učiněných na základě takové žádosti. Neobdrží-li mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství v přiměřené době zprávu o stanovisku cizozemského orgánu k žádosti o převzetí trestního řízení, vyžádá ji.

(2) Pokud se tak nestalo dříve, státní zástupce poté, co obdrží prostřednictvím mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství zprávu o tom, že cizozemský orgán převzal trestní řízení, ihned odvolá souhlas se zadržením nebo požádá soud o odvolání příkazu k zadržení, příkazu k zatčení, žádosti o provedení nezbytných opatření pro vyžádání osoby z cizího státu nebo evropského zatýkacího rozkazu a současně soud informuje o důvodu tohoto postupu.

(3) Pokud státní zástupce ještě neobdržel zprávu o tom, že cizozemský orgán převzal trestní řízení, a došlo k zadržení podezřelého nebo obviněného v předávaném trestním řízení, ihned prostřednictvím mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství vyrozumí cizozemský orgán o zadržení podezřelého nebo obviněného a vezme žádost o převzetí trestního řízení zpět.

(4) Poté, co mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství obdržel zprávu o konečném rozhodnutí cizozemského orgánu v převzatém trestním řízení, informuje o tomto rozhodnutí státního zástupce a rovněž mu předá vyhotovení takového rozhodnutí, jestliže je obdržel. Neobdrží-li mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství vyhotovení takového rozhodnutí, vyžádá je.

(5) Jakmile státní zástupce obdrží od mezinárodního odboru Nejvyššího státního zastupitelství zprávu o konečném rozhodnutí v trestním řízení v cizím státě, přezkoumá, zda jsou dány zákonné podmínky pro zastavení trestního stíhání nebo odložení věci.

Umožňuje-li mezinárodní smlouva přímý právní styk při předávání trestního řízení do cizího státu, užijí se pro postup státního zástupce ustanovení tohoto oddílu přiměřeně.

(1) Obdrží-li mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství žádost cizozemského orgánu o převzetí trestního řízení z cizího státu, přezkoumá tuto žádost a připojený spisový materiál zejména s ohledem na podmínky a náležitosti vyplývající ze ZMJS nebo mezinárodní smlouvy a požadavky vyplývající z dosavadního vzájemného styku.

(2) Obdrží-li takovou žádost přímo nižší státní zastupitelství a přitom mezinárodní smlouva neumožňuje přímý právní styk při předávání trestního řízení, předá ji se spisovým materiálem k ní připojeným neprodleně mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství, který postupuje, jako by mu žádost byla doručena cizozemským orgánem.

(3) Pokud mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství obdrží žádost cizozemského orgánu o převzetí trestního řízení a mezinárodní smlouva umožňuje přímý právní styk při předávání trestního řízení, postoupí ji příslušnému státnímu zastupitelství, které postupuje, jako by mu žádost byla doručena cizozemským orgánem.

(1) Mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství sleduje postup věcně a místně příslušného státního zastupitelství v převzatém trestním řízení tak, aby ve vztahu k cizozemskému orgánu mohl splnit povinnost informovat jej o opatřeních a rozhodnutích, která byla v tomto řízení učiněna. Za tím účelem vyžaduje od věcně a místně příslušného státního zastupitelství informace o stavu tohoto řízení a o opatřeních a rozhodnutích, která v něm byla učiněna.

(2) Bylo-li převzaté trestní řízení pravomocně skončeno, zašle věcně a místně příslušné státní zastupitelství mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství spolu se svou informací opis nebo ověřenou kopii konečného rozhodnutí s doložkou právní moci.

(1) Obdrží-li mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství od cizozemského orgánu se žádostí o převzetí trestního řízení rovněž návrh na převzetí osoby, která se na území tohoto státu nachází ve vazbě, přezkoumá předložený spisový materiál rovněž z hlediska, zda obsahuje dostatek podkladů pro zahájení trestního stíhání¹⁹¹ a návrh na vzetí této osoby do vazby. Věc z těchto hledisek konzultuje se státním zástupcem, který by jinak byl příslušný k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení.

(2) Jsou-li splněny podmínky pro rozhodnutí o převzetí trestního řízení a dány důvody pro zahájení trestního stíhání a podání návrhu na vzetí obviněného do vazby, mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství rozhodne o převzetí trestního řízení¹⁹² a po konzultaci se státním zástupcem, který by jinak byl příslušný k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, dohodne s cizozemským orgánem dobu a místo převzetí osoby.

(3) Jsou-li splněny podmínky pro rozhodnutí o převzetí trestního řízení, ale nejsou dány důvody pro zahájení trestního stíhání a podání návrhu na vzetí obviněného do vazby, mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství se dotáže cizozemského orgánu, zda na své žádosti o převzetí trestního řízení trvá.

Umožňuje-li mezinárodní smlouva přímý právní styk při převzetí trestního řízení, užijí se pro postup státního zástupce ustanovení tohoto oddílu přiměřeně.

(1) Při zpracování žádosti o převzetí trestního oznámení nebo průvodního dopisu k poskytnutí spontánní informace¹⁹³ a jejich předání mezinárodnímu odboru Nejvyššího státního zastupitelství se postupuje přiměřeně podle čl. 52 až 54. V žádosti o převzetí trestního oznámení se vedle náležitostí uvedených v čl. 52 odst. 2 písm. a) a b) popíše skutek, který je předmětem trestního oznámení, uvede právní kvalifikace, kterou by tento skutek naplňoval podle právního řádu České republiky, včetně doslovného znění ustanovení trestního zákona či jiných právních předpisů, seznam příloh trestního oznámení, důvody, pro které lze předpokládat, že skutek spadá do pravomoci orgánů daného cizího státu, a případné podmínky pro využití poskytnutých informací nebo důkazů. V průvodním dopisu k poskytnutí spontánní informace se vedle náležitostí uvedených v čl. 52 odst. 2 písm. a) a b) popíše skutek, pro který je nebo bylo vedeno trestní řízení v České republice, v němž byly opatřeny poskytované informace nebo důkazy, uvede právní kvalifikace, včetně doslovného znění ustanovení trestního zákona či jiných právních předpisů, seznam poskytovaných informací nebo důkazů, důvody, pro které jsou poskytovány, a případné podmínky pro jejich využití. Mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství postupuje při předání žádosti o převzetí trestního oznámení nebo při předání spontánní informace do cizího státu přiměřeně podle čl. 55 a 56.

(2) Obdrží-li mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství od cizozemského orgánu trestní oznámení nebo spontánní informaci, zašle je věcně a místně příslušnému státnímu zastupitelství k postupu podle trestního řádu, aniž by o jejich převzetí rozhodoval¹⁹⁴.

(3) Umožňuje-li mezinárodní smlouva přímý právní styk při předání a převzetí trestního oznámení nebo spontánní informace, postupuje státní zástupce podle odstavců 1 a 2 přiměřeně.