Instrukce ze dne 6.9.2013 o způsobech a podmínkách hospodaření s majetkem státu

2.1.2014 | Sbírka:  94/2013-INV-SP | Částka:  1/2014ASPI
94/2013-INV-SP
Instrukce
Ministerstva spravedlnosti
ze dne 6. září 2013,
o způsobech a podmínkách hospodaření s majetkem státu
Změna: 213/2013-INV-SP
Změna: 76/2014-INV-SP
Ministerstvo spravedlnosti ČR (dále jen „ministerstvo“) k uplatnění zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZMS“), a vyhlášky Ministerstva financí č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška MF“), stanoví:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
(1) Instrukce o způsobech a podmínkách hospodaření s majetkem státu (dále jen „Instrukce“) se vztahuje na všechny organizační složky státu v rezortu ministerstva, které jsou účetními jednotkami, a to:
- ministerstvo,
- Nejvyšší soud,
- Nejvyšší správní soud,
- vrchní soudy,
- krajské soudy (Městský soud v Praze),
- okresní (obvodní) soudy (Městský soud v Brně),
- Nejvyšší státní zastupitelství,
- vrchní státní zastupitelství,
- krajská státní zastupitelství (Městské státní zastupitelství v Praze),
- Vězeňská služba České republiky,
- Justiční akademie,
- Rejstřík trestů,
- Probační a mediační služba,
- Institut pro kriminologii a sociální prevenci
(dále jen „organizační složky“)
- a na státní příspěvkové organizace rezortu ministerstva.
(2) Organizační složky, uvedené v odstavci 1, vznikly ze zákona, s výjimkou Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, který byl zřízen ministerstvem.
(3) Státní příspěvkové organizace jsou právnickými osobami, které jednají vlastním jménem1).
§ 2
Odpovědné osoby
(1) Za plnění povinností vyplývajících z právních předpisů při hospodaření a nakládání s majetkem státu odpovídají a činí právní úkony ministr spravedlnosti, předsedové
- Nejvyššího soudu,
- Nejvyššího správního soudu,
- vrchních soudů,
- krajských soudů (Městského soudu v Praze),
- okresních (obvodních) soudů (Městského soudu v Brně),
nejvyšší státní zástupce,
vrchní státní zástupci,
krajští státní zástupci (Městský státní zástupce v Praze), generální ředitel Vězeňské služby České republiky;
ředitelé
- Rejstříku trestů,
- Justiční akademie,
- Probační a mediační služby,
- Institutu pro kriminologii a sociální prevenci,
- státních příspěvkových organizací rezortu ministerstva
(dále jen „odpovědná osoba“).
(2) Odpovědná osoba může, pro určité právní úkony, písemně pověřit jednáním jiného vedoucího zaměstnance organizační složky a státní příspěvkové organizace rezortu ministerstva. Další zaměstnanci organizační složky a státní příspěvkové organizace rezortu ministerstva mohou jménem státu činit právní úkony pouze v rozsahu stanoveném vnitřním předpisem této organizační složky nebo státní příspěvkové organizace.
§ 3
Vyžaduje-li to zvláštní povaha Vězeňské služby České republiky (dále jen „VS ČR“), může generální ředitel VS ČR, v dohodě s ministerstvem, stanovit potřebné odchylky od této Instrukce při respektování právních předpisů a maximální hospodárnosti.
ČÁST DRUHÁ
HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM STÁTU
Hlava I
Základní povinnosti při nakládání s majetkem státu
§ 4
(1) Majetek státu, se kterým organizační složka hospodaří, využívá tato složka k plnění svých funkcí a činnostem s tím souvisejícím.
(2) Majetek státu podle odstavce 1 organizační složka využívá účelně a hospodárně, zejména dbá o to, aby nebyla snižována hodnota svěřeného majetku, bezodkladně uplatňuje právo na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení.
(3) Organizační složka je povinna řádně hospodařit se svěřeným majetkem a střeží majetek před poškozením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím. Zaměstnanci organizační složky odpovídají za jim svěřené hodnoty podle zvláštních právních předpisů2).
Hlava II
Škoda a řízení o škodě
§ 5
(1) Škoda je finančně vyjádřená majetková újma. Příslušná organizační složka důsledně využívá všechny právní prostředky při uplatňování a hájení práv státu jako vlastníka a při ochraně majetku před neoprávněnými zásahy a včas uplatňuje právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení jak vůči svým zaměstnancům, tak vůči třetím osobám.
(2) Škodou je zejména poškození, ztráta, zničení či odcizení majetku, rozdíl zjištěný při inventarizaci hmotného majetku (např. pohledávky, evidence cenin apod.) mezi evidovaným stavem majetku a závazků a skutečným nižším stavem majetku a závazků zjištěným inventurou, který nelze doložit účetním dokladem nebo prokázat jiným způsobem stanoveným zákonem, a dále i škody vzniklé bez vazby na majetek, např. nesprávným postupem či rozhodnutím a následnou úhradou sankcí, penále nebo soudních poplatků či právního zastoupení žalující strany.
(3) Vzniklá škoda se zachycuje v účetnictví v okamžiku zjištění nezávisle na tom, v jaké výši jsou osoby, které škodu způsobily, povinné škodu uhradit.
§ 6
Řízení o náhradě škody
(1) Odpovědná osoba je povinna prošetřit každou škodu vzniklou na majetku státu a
a) posoudit, zda škoda vznikla porušením právních povinností,
b) posoudit, která osoba za škodu odpovídá,
c) uplatnit vůči této osobě náhradu škody podle obecně platných právních předpisů.
(2) V případech, kdy zjištěné skutečnosti o škodě nasvědčují podezření, že byl spáchán trestný čin, je odpovědná osoba povinna neprodleně podat trestní oznámení věcně a místně příslušnému státnímu zástupci.
(3) Na základě rozhodnutí odpovědné osoby se náhrada škody eviduje v účetnictví. Analytická evidence se vede podle jednotlivých dlužníků (tj. dle odpovědných subjektů).
(4) Řízení o škodě vzniklé jednáním nebo opomenutím odpovědné osoby vede ministr spravedlnosti prostřednictvím jím pověřených osob.
(5) V případech stanovených zvláštním právním předpisem3) se při uplatnění nároku na náhradu škody postupuje podle tohoto zvláštního předpisu.
§ 7
Kontrola
(1) Ministerstvo provádí kontrolu hospodaření a nakládání s majetkem státu u organizačních složek a příspěvkových organizací podle zvláštních právních předpisů.
(2) Kontrolu dodržování povinností stanovených právními předpisy a vnitřními předpisy při hospodaření s majetkem a při jeho správě v rámci organizační složky provádějí zvláštní kontrolní útvary5). Při úpravě kontrolních metod a postupů se postupuje podle zvláštních předpisů4).
Hlava III
Nabývání majetku státu
§ 8
Stát může nabývat prostřednictvím organizační složky jenom takový majetek, který daná organizační složka potřebuje k plnění svých funkcí nebo k činnostem s tím souvisejícím.
§ 9
(1) Stát může prostřednictvím organizační složky nabýt majetek kupní, darovací nebo jinou smlouvou, zákonem, na základě zákona, rozhodnutím příslušného orgánu, děděním ze závěti, na základě platné mezinárodní smlouvy, popřípadě na základě jiných skutečností stanovených zákonem6).
(2) Je-li majetek nabýván smlouvou, musí být smlouva písemná a projevy účastníků musí být na jedné listině. V případě nabývání nemovitých věcí musí být na jednom vyhotovení smlouvy podpisy účastníků úředně ověřeny podle zvláštního právního předpisu.
(3) Organizační složka se ve smlouvě označuje
a) názvem Česká republika - název organizační složky,
b) sídlem,
c) identifikačním číslem (IČO)
d) a osobou oprávněnou k právnímu úkonu za organizační složku s uvedením jména a funkce.
(4) Státní příspěvková organizace se ve smlouvě označuje
a) svým názvem (obchodní firmou),
b) sídlem,
c) identifikačním číslem (IČO),
d) uvedením statutárního orgánu nebo jiného zaměstnance, který je oprávněn k podepsání smlouvy.
(5) Smlouva musí být podepsána a datována.
(6) Identifikační údaje smluvních stran se dále doplní zejména o bankovní spojení, údaje z výpisu z registru ekonomických subjektů (obchodní rejstřík, živnostenský rejstřík) apod.
(7) Smlouvy se uzavírají písemně a jejich obsah lze měnit pouze písemnou dohodou stran s náležitostmi podle odstavce 1 až 6.
§ 10
Bezúplatné nabývání
(1) Darovací nebo jiná smlouva, kterou se bezúplatně nabývá do vlastnictví státu nemovitá věc evidovaná v katastru nemovitostí, vyžaduje schválení Ministerstvem financí.
(2) Odstavec 1 se nepoužije v případě, že se do vlastnictví státu bezúplatně nabývá silniční pozemek z důvodu změny kategorie nebo třídy pozemní komunikace, byt nebo nebytový prostor.
(3) Žádost o schválení podle odstavce 1 podává organizační složka prostřednictvím investičního odboru ministerstva. Žádost musí být písemná, řádně zdůvodněná a doložená7). Před podáním žádosti o schválení musí být majetková dispozice s nemovitým majetkem projednána Komisí pro nakládání s nemovitým majetkem rezortu ministerstva spravedlnosti. Žádost o projednání zasílá příslušná organizační složka odboru investičnímu Ministerstva spravedlnosti České republiky.
§ 11
Úplatné nabývání
(1) Stát může nabývat úplatně prostřednictvím organizační složky jenom takový majetek, který příslušná organizační složka využívá k plnění svých funkcí nebo v souvislosti s plněním těchto funkcí, k zajišťování veřejně prospěšných činností anebo pro účely podnikání a který bude sloužit pro zabezpečení výkonu její působnosti anebo její činnosti, pokud nejde o nabytí ve veřejném zájmu.
(2) Při úplatném nabývání majetku lze cenu sjednat8) maximálně do výše rovnající se ocenění tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu9). Ve veřejném zájmu může Ministerstvo financí dát předchozí souhlas ke sjednání ceny vyšší.
(3) Odstavec 2 se nepoužije pro případ úplatného nabývání majetku na základě veřejné zakázky v souladu se zvláštním právním předpisem10), s výjimkou nabývání majetku na základě jednacího řízení bez uveřejnění.
(4) Pokud by byla sjednaná cena vyšší než cena podle odstavce 2, je dohoda o ceně neplatná v rozsahu rozdílu, o který sjednaná cena přípustnou výši překročila.
(5) Žádost o vydání předchozího souhlasu podle odstavce 2 podává organizační složka prostřednictvím investičního odboru ministerstva. Žádost musí být písemná, řádně zdůvodněná a doložená. Před podáním žádosti o souhlas musí být majetková dispozice s nemovitým majetkem projednána Komisí pro nakládání s nemovitým majetkem rezortu ministerstva spravedlnosti. Žádost o projednání zasílá příslušná organizační složka odboru investičnímu Ministerstva spravedlnosti České republiky.
§ 12
Nabývání nemovitých věcí
(1) Při nabývání nemovitých věcí na základě smlouvy se vlastnictví nabývá až vkladem do katastru nemovitostí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak11). Nabývá-li organizační složka na základě smlouvy nemovitou věc, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, nabývá se vlastnictví okamžikem účinnosti této smlouvy.
(2) Návrh na vklad do katastru nemovitostí může podat kterákoliv smluvní strana.
(3) Vlastnictví ke stavbám je možno nabýt i novou výstavbou. Odpovědná osoba je povinna podat žádost o zápis do katastru nemovitostí ve lhůtě do třiceti kalendářních dnů po kolaudaci stavby.
§ 13
(1) V případě úplatného nabývání nemovité věci předkládají organizační složky žádost o vydání předchozího souhlasu ve formě schvalovací doložky ke smlouvě před jejím podpisem investičnímu odboru ministerstva12). Bez vydání předchozího souhlasu ministerstva nelze smlouvu platně uzavřít, přičemž schvalovací doložka ministerstva musí být přílohou smlouvy jako její nedílná součást. Žádost musí být písemná, zdůvodněná a doložená, přičemž je třeba, aby postupy byly v souladu s přílohou č. 1 této Instrukce (dále jen „příloha č. 1“). Před podáním žádosti o souhlas musí být majetková dispozice projednána Komisí pro nakládání s nemovitým majetkem rezortu ministerstva spravedlnosti. Žádost o projednání zasílá příslušná organizační složka odboru investičnímu Ministerstva spravedlnosti České republiky.
(2) Na směnné smlouvy, které nepodléhají schválení Ministerstva financí, se obdobně použije odstavec 1. Žádost musí být písemná, řádně zdůvodněná a doložená. Příloha č. 1 se použije přiměřeně.
(3) Postup podle odstavce 1 se vztahuje i na případy, kdy dochází mezi dvěma organizačními složkami státu k převodu příslušnosti hospodařit s nemovitou věcí na základě zápisu.
ČÁST TŘETÍ
NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM STÁTU
Hlava I
Evidence dlouhodobého majetku
§ 14
(1) Odpovědné osoby zajišťují evidenci majetku a závazků podle zvláštních právních předpisů. Charakteristika jednotlivých druhů majetku je uvedena v příloze č. 2 této Instrukce (dále jen „příloha č. 2“).
(2) Evidence majetku se provádí prostřednictvím automatizovaného informačního systému IRES s využitím jednotlivých číselníků. Obsah číselníků je uveden v uživatelské příručce - Majetek a Evidence software. Majetek se v systému IRES dělí na:
a) dlouhodobý majetek, tj. majetek pořízený z kapitálových (investičních) výdajů, účtuje se o něm na majetkových účtech podle zvláštního právního předpisu, tato evidence má podevidenci pro evidenci software podle zvláštního předpisu,
b) drobný dlouhodobý majetek, tj. majetek pořízený z běžných (neinvestičních) výdajů, účtuje se o něm na majetkových účtech podle zvláštního právního předpisu13), tato evidence má podevidenci pro evidenci software podle zvláštního předpisu14),
c) operativní evidenci majetku, kde se vede jiný drobný dlouhodobý majetek,
d) cizí majetek,
e) evidenci instalací.
(3) Majetek se označuje inventárním číslem ve struktuře typ majetku (1 - místo - znakově, I - investiční, D - drobný, O - operativní evidence, C - cizí majetek), skupina majetku (4 - místa numericky), pořadové číslo majetku v rámci skupiny a typu majetku (6 míst - numericky), pořadové číslo v rámci souboru movitých věcí (2 místa numericky).
(4) VS ČR postupuje v případech podle odstavců 2 a 3 podle vlastního interního předpisu ve smyslu § 3 této Instrukce.
(5) Částky získané prodejem se převedou do příjmů státního rozpočtu. K převodu práva hospodařit s majetkem státu nebo vlastnictví k majetku pořízenému z fondu kulturních a sociálních potřeb je třeba dohody s příslušným odborovým orgánem, pokud byl v organizační složce ustaven.
(6) V případě evidence nehmotného majetku spadajícího do oblasti výpočetní techniky se postupuje v souladu s přílohou č. 5 této Instrukce.
Hlava II
Nakládání s majetkem v rámci státu
§ 15
(1) Organizační složky mezi sebou navzájem upravují své vztahy při nakládání s majetkem na základě zápisu, jehož náležitosti stanoví zvláštní předpis.
(2) Na vztahy mezi organizačními složkami a ostatními organizačními složkami státu se předchozí odstavec použije obdobně.
§ 16
(1) Organizační složky a státní příspěvkové organizace v resortu ministerstva a státní příspěvkové organizace v resortu ministerstva navzájem upravují své vztahy při nakládání s majetkem na základě smlouvy, jejíž náležitosti stanoví zvláštní právní předpis15).
(2) Na vztahy mezi organizačními složkami a ostatními státními organizacemi a na vztahy mezi státními příspěvkovými organizacemi v resortu ministerstva a ostatními státními organizacemi se předchozí odstavec použije obdobně.
§ 17
(1) Pro náležitosti zápisu nebo smlouvy podle této hlavy se použije § 9 obdobně.
(2) V zápisu i smlouvě organizační složka navíc vždy uvede i právní důvod, který zakládá příslušnost organizační složky k hospodaření s majetkem, který je předmětem zápisu nebo smlouvy.
(3) Mění-li se na základě zápisu nebo smlouvy příslušnost organizační složky hospodařit s majetkem, v zápisu nebo smlouvě:
a) se uvede den, jímž tato změna nastává;
b) označí se předávající a přejímající organizační složka nebo státní organizace;
c) v rámci údajů o majetku se uvede u dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku údaj o ceně podle stavu v účetnictví, popřípadě v operativní evidenci předávající organizační složky nebo státní organizace, tj. pořizovací cena, výše oprávek a zůstatková cena. U jiného drobného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku postačí uvedení pořizovací ceny.
Pro obsah zápisu i smlouvy se použijí jednotlivé smluvní typy podle zvláštních právních předpisů16).
§ 18
(1) Organizační složky si za plnění podle této hlavy neposkytují vzájemně peněžité plnění ani náhrady.
(2) Odstavec 1 se neuplatní, pokud je předmětem plnění sjednaného na základě zápisu výsledek hospodářské činnosti organizační složky podle zvláštních předpisů.
§ 19
Rozhodování sporů
(1) Pochybnosti o příslušnosti k hospodaření s majetkem státu mezi organizačními složkami navzájem odstraňuje Ministerstvo financí17).
(2) Spory mezi organizačními složkami při úpravě vzájemných vztahů týkajících se majetku, vyjma příslušnosti k hospodaření, rozhoduje ministerstvo.
Hlava III
Převody majetku státu
§ 20
(1) Převést majetek státu je možno jenom v případě, pokud organizační složka takovýto majetek trvale nepotřebuje18), s výjimkou případů stanovených zvláštním předpisem19).
(2) O tom, který majetek je nepotřebný, rozhodne písemně odpovědná osoba. U nepotřebného majetku, který nemůže dále sloužit svému účelu, rozhodne odpovědná osoba o jeho likvidaci.
§ 21
(1) Majetek lze převést úplatně nebo bezúplatně.
(2) Bezúplatně lze majetek převést právnickým a fyzickým osobám jen ve veřejném zájmu, anebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
§ 22
(1) Smlouvy o převodu nemovitých věcí, které se evidují v katastru nemovitostí, mohou ke své platnosti vyžadovat schválení Ministerstva financí podle § 22 odstavce 3 ZMS. V souladu s § 22 odstavec 4 a odstavec 5 ZMS se v případě některých smluv o převodu movitých či nemovitých věcí uplatní schvalovací pravomoc Ministerstva kultury nebo Ministerstva životního prostředí.
(2) Žádost o schválení podle odstavce 1, předkládá organizační složka prostřednictvím investičního odboru ministerstva. Žádost musí být písemná, řádně zdůvodněná a doložená7).Před podáním žádosti o schválení musí být majetková dispozice projednána Komisí pro nakládání s nemovitým majetkem rezortu ministerstva spravedlnosti. Žádost o projednání zasílá příslušná organizační složka odboru investičnímu Ministerstva spravedlnosti České republiky.
§ 23
Širší nabídka
(1) Nepotřebný majetek nabídne organizační složka přednostně jiným organizačním složkám.
(2) Najde-li organizační složka zájemce postupem podle odstavce 1, není dále nutné, aby nepotřebný majetek nabízela ostatním organizačním složkám státu (uvedené se netýká nakládání s administrativními objekty). Nenajde-li organizační složka zájemce postupem podle odstavce 1, nabídne tento majetek ostatním organizačním složkám státu.
(3) Nabídku podle odstavce 1 organizační složka provede tak, že zveřejní záměr převést nepotřebný majetek na extranetu ministerstva minimálně po dobu deseti kalendářních dnů. V případě, že je převáděným majetkem nemovitá věc, organizační složka zašle nabídku podle odstavce 1 těm organizačním složkám, které by tento majetek mohly potřebovat k výkonu své činnosti.
(4) Nabídku podle odstavce 2 organizační složka provede tak, že zveřejní záměr převést majetek na internetu minimálně po dobu deseti kalendářních dnů. K tomu lze využít formuláře nabídky nepotřebného majetku v editorské části extranetu. V případě, že je převáděným majetkem nemovitá věc, organizační složka zašle nabídku podle odstavce 2 těm organizačním složkám státu, které by tento majetek mohly potřebovat k výkonu své činnosti.
(5) Organizační složka má povinnost archivovat doklady o uveřejnění ve smyslu odstavců 3 a 420).
§ 24
Úplatný převod
(1) Pokud se věc převádí za úplatu, organizační složka nemůže sjednat cenu nižší, než která je v daném místě a čase obvyklá, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak21).
(2) Zájemce o koupi majetku zjišťuje organizační složka ve výběrovém řízení. S přihlédnutím k povaze a hodnotě majetku volí organizační složky následující způsoby inzerce:
a) na úřední desce obce a kraje,
b) na centrální adrese,
c) na internetových stránkách organizační složky,
d) v regionálním či celostátním tisku,
e) na internetových realitních serverech.
Je-li předmětem zamýšleného prodeje nemovitá věc, je organizační složka povinna vyvěsit oznámení o zamýšleném prodeji přímo na nabízené nemovité věci.
(3) Při zjišťování zájemce o koupi opakovaném pro nezájem lze minimální kupní cenu přiměřeně snížit22). Snížení kupní ceny musí být řádně zdůvodněné a doložené.
§ 25
Nabídka zájemcům o koupi
(1) Nepodaří-li se organizační složce převést majetek postupem podle § 23, nabídne ho k převodu fyzickým nebo právnickým osobám podle § 24.
(2) Věci, které jsou využitelné jako druhotné suroviny, nabídne organizační složka fyzickým nebo právnickým osobám zabývajícím se výkupem nebo zpracováním druhotných surovin. U bezcenných movitých věcí, s nimiž nelze naložit ani výše uvedeným způsobem, zajistí příslušná organizační složka jejich fyzickou likvidaci v souladu se zvláštními právními předpisy23).
(3) Lhůtu pro přihlášení zájemců zvolí organizační složka podle okolností, tato by však neměla být kratší než deset kalendářních dnů a delší jednoho měsíce.
§ 26
Kauce
(1) Vyhlašovatel výběrového řízení (organizační složka) na zjištění vhodného zájemce o koupi nepotřebného nemovitého majetku státu je, při úplatném převodu majetku na třetí osobu, povinen požadovat po zájemci kauci.
(2) Zájemce, k zajištění své nabídky, je povinen poskytnout organizační složce kauci ve výši 10% z minimální kupní ceny stanovené v zadávací dokumentaci.
(3) Kauce poskytnutá vybraným zájemcem bude smluvně použita na úhradu části kupní ceny. Vyhlašovatel uvolní kauci na účet u peněžního ústavu, ze kterého byla kauce zájemcem poskytnuta,
a) jehož nabídka nebyla vybrána jako nejvhodnější či nebyla hodnocena, nejpozději do čtrnácti kalendářních dnů poté, co mu bude odesláno oznámení o tom, že nabídka nebyla vybrána či hodnocena, nebo
b) nepředloží-li vyhlašovatel vlastním zaviněním zájemci návrh kupní smlouvy do tří měsíců ode dne, kdy bylo zájemci doručeno vyrozumění o vybrání jeho nabídky, a to do čtrnácti kalendářních dnů po marném uplynutí lhůty.
(4) Kauce připadne vyhlašovateli:
a) neuzavře-li vybraný zájemce, jehož nabídka byla vybrána jako nejvhodnější podle jeho nabídky, smlouvu do jednoho měsíce poté, co mu byl doručen návrh kupní smlouvy, nebo
b) neposkytne-li vybraný zájemce řádnou součinnost pro uzavření kupní smlouvy, či nepřevezme řádně a včas návrh kupní smlouvy na adrese uvedené v jeho nabídce, apod.
§ 27
Pokud vybraný zájemce neuzavře smlouvu do jednoho měsíce poté, co mu byl doručen návrh smlouvy, může vyhlašovatel:
a) zrušit výběrové řízení, nebo
b) navrhnout uzavření smlouvy zájemci, který se umístil další v pořadí za podmínky, že rozdíl v nabídkové ceně zájemce, jehož nabídka byla vybrána jako nejvýhodnější, a tohoto osloveného zájemce je nižší než požadovaná kauce. Odmítne-li i tento oslovený zájemce uzavřít smlouvu, vyhlašovatel vyzve zájemce, který se umístil další v pořadí. Stejným způsobem může vyhlašovatel postupovat až do doby, kdy bude uzavřena smlouva nebo kdy návrh odmítne uchazeč, který se umístil poslední v pořadí.
ČÁST ČTVRTÁ
JINÉ NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM
Hlava I
Ubytovací zařízení
§ 28
(1) Ubytovací zařízení se používají především pro přechodné ubytování zaměstnanců příslušných organizačních složek při pracovních cestách, přeložení nebo dočasném přidělení. Úhrada za ubytování musí odpovídat nákladům včetně údržby a oprav a poměrné části odpisů souvisejících s provozem těchto zařízení.
(2) Zařízení pro vzdělávání se používají především pro účely školení a pracovních porad.
(3) Při využívání zařízení uvedených v odstavcích 1 a 2 k rekreačním nebo sportovním účelům se hradí poměrná část nákladů z fondu kulturních a sociálních potřeb24).
Hlava II
Služební byty
(1) Služebními byty jsou byty ve vlastnictví státu, se kterými příslušná organizační složka hospodaří, nebo které má stát prostřednictvím organizační složky v nájmu, a slouží k ubytování zaměstnanců dané organizační složky.
(2) Služebními byty jsou i byty pro ubytování osob, které mají v těchto bytech bydlet ze služebních důvodů proto, že by jinak byl ohrožen provoz objektů nebo znemožněn výkon jejich zaměstnání.
(3) Nájemní smlouvu je možno uzavřít pouze na dobu určitou, a to maximálně na osm let. Nájemní vztah lze prodloužit nebo sjednat s tímtéž uživatelem opětovně, a to za splnění podmínek uvedených v § 27 odstavec 1 ZMS, přičemž doba trvání nesmí překročit osm let.
(4) Přenechání bytu nebo jeho části nájemcem do podnájmu lze realizovat pouze za předpokladu, že pronajímající organizační složka státu si vyžádá schválení investičním odborem ministerstva25).
§ 30
(1) Za služební byt se pokládá i byt v domě jiné osoby, určený pro ubytování zaměstnance organizační složky, pokud v něm zaměstnanec bydlí z důvodu, že je v pracovním poměru k organizační složce.
(2) Ustanovení § 29 odstavců 3 a 4 se použijí obdobně.
§ 31
Úhrada za nájem služebního bytu se sjednává ve výši obvyklého nájemného v daném místě a čase.
Hlava III
Přenechání věci nebo její části do užívání mezi organizačními složkami a právnickými nebo fyzickými osobami
§ 32
(1) Věc nebo její část, kterou organizační složka dočasně nepotřebuje a nelze ji pokládat za trvale nepotřebnou, lze přenechat do užívání jiné osobě, úplatně nebo bezúplatně. V případě postupu podle předchozí věty se obdobně použijí § 23 - § 25.
(2) Bez splnění podmínek podle odstavce 1 lze přenechat věc nebo její část do užívání jiné osobě, jestliže tak bude dosaženo účelnějšího nebo hospodárnějšího využití věci při zachování hlavního účelu, ke kterému organizační složce slouží.
(3) Bezúplatné užívání lze sjednat ve prospěch osob, které se nezabývají podnikáním, a pouze k zajištění výkonu státní správy v přenesené působnosti anebo pro účely sociální, humanitární, požární ochrany, ochrany obyvatelstva, integrovaného záchranného systému, vzdělávací, vědecké, kulturní, sportovní a tělovýchovné, ochrany přírody a péče o životní prostředí a práce s dětmi a mládeží.
§ 33
(1) Užívací vztah se stejným nájemcem nebo vypůjčitelem lze sjednat pouze na dobu určitou, která nepřekročí osm let26).
(2) Pokud budou splněny podmínky podle § 27 odstavce 1 ZMS, lze užívání témuž uživateli prodloužit nebo sjednat znovu, avšak opět pouze na dobu v trvání nejdéle osm let.
(3) Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak27), musí smlouva obsahovat ustanovení o možnosti ukončit užívací vztah výpovědí a umožnit odstoupení od smlouvy pro případ, že organizační složce vyvstane potřeba k využití pronajaté nebo zapůjčené věci.
(4) Smlouva musí obsahovat ustanovení o možnosti odstoupit od smlouvy pro případ, že nájemce nebo vypůjčitel neplní řádně a včas své povinnosti, zejména užívá věc v rozporu s podmínkami sjednanými ve smlouvě anebo nájemce neplatí včas nájemné.
(5) Přenechání nemovité věci nájemcem do užívání třetí osobě (forma podnájmu) lze realizovat pouze za předpokladu, že pronajímající organizační složka si vyžádá schválení investičním odborem ministerstva.1) To platí obdobně v případě, sjednává-li organizační složka s vypůjčitelem možnost přenechat věc za úplatu k užívání třetí osobě.
§ 34
Nájemné
(1) Nájemné musí být sjednáno ve výši v místě a čase obvyklé pro obdobný druh nájmu.
(2) Organizační složka (pronajímatel) může v nájemní smlouvě každoročně s účinností na období od 1. ledna upravit výši nájemného v závislosti na indexu růstu spotřebitelských cen v předchozím kalendářním roce, vyhlášeným Českým statistickým úřadem29).
§ 35
(1) Organizační složka jménem státu smluvně zajistí, že nájemce nebo vypůjčitel bude provádět potřebnou údržbu, úpravy a opravy pronajatých nebo vypůjčených prostor jen s jejím souhlasem a na vlastní náklady. V případě státních příspěvkových organizací se postupuje v souladu se zvláštním právním předpisem30).
(2) Po skončení užívacího vztahu je uživatel povinen věc vrátit ve stavu, v jakém ji převzal, s přihlédnutím k běžnému opotřebení.
§ 36
(1) Výjimku z důvodů pro přenechání věci nebo její části do užívání, stanovených v § 32 odstavcích 1 a 2, z podmínek doby užívání, stanovených v § 33 odstavci 1, a dále z okruhu uživatelů a účelu užívání stanovených pro případ bezúplatného užívání podle § 32 odstavce 3 může ze závažných důvodů povolit Ministerstvo financí.
(2) Žádost o povolení výjimky podle odstavce 1 předkládá organizační složka prostřednictvím investičního odboru ministerstva. Žádost musí být písemná, zdůvodněná a doložená.
§ 37
(1) Organizační složka zašle návrh nájemní smlouvy, která se týká nemovité věci, podle této hlavy, ke schválení investičnímu odboru ministerstva. Bez souhlasu ministerstva nelze smlouvu uzavřít. To se netýká smluv uzavíraných VS ČR za účelem zajištění provozu zaměstnaneckých a vězeňských prodejen a výrobních prostor, kromě celých hal.
(2) Po uzavření nájemní smlouvy zašle příslušná organizační složka kopii smlouvy (popř. dodatku) investičnímu odboru k evidenci.
(3) V případě, že organizační složka vstupuje jako nájemce do nájemního vztahu, který se týká nemovité věci, nebo pokud dochází ke změně tohoto vztahu, se § 13 odstavce 1 použije obdobně.
Hlava IV
Přenechání věci do užívání v rámci státu
§ 38
(1) Organizační složka může věc, s níž hospodaří, přenechat k užívání jiné organizační složce, organizační složce státu nebo státní organizaci za podmínky, že je to nezbytné pro zabezpečení výkonu její působnosti nebo činnosti nebo vyžaduje-li to veřejný zájem a pouze v takovém rozsahu, aby organizační složce, která s věcí hospodaří, užívání nebránilo ve výkonu její činnosti nebo působnosti.
(2) Užívání podle odstavce 1 lze sjednat i na dobu neurčitou. Organizační složka, organizační složka státu nebo státní organizace, které byla věc přenechána do užívání podle předchozího odstavce, není oprávněna přenechat tuto věc do užívání jiné osobě, organizační složce, organizační složce státu nebo státní organizaci.
(3) Organizační složka zašle návrh zápisu o přenechání nemovité věci do užívání podle této hlavy ke schválení investičnímu odboru ministerstva. Bez souhlasu investičního odboru ministerstva nelze zápis uzavřít. To se netýká zápisů uzavíraných VS ČR za účelem zajištění provozu zaměstnaneckých a vězeňských prodejen a výrobních prostor, kromě celých hal.
(4) Po uzavření zápisu o přenechání majetku do užívání podle odstavce 3 zašle příslušná organizační složka kopii zápisu (popř. dodatku) investičnímu odboru k evidenci.
(5) Zápisy o přenechání nebytových prostor do užívání sjednané mezi organizačními složkami lze ukončit jen s předchozím souhlasem investičního odboru ministerstva.
ČÁST PÁTÁ
Odpisování majetku
§ 39
(1) Účetní jednotky odpisují dlouhodobý majetek podle Českého účetního standardu pro některé vybrané účetní jednotky č. 708 „Odpisování dlouhodobého majetku vydaného Ministerstvem financí ČR“ (dále jen „ČÚS č. 708“). Účetní jednotkou je organizační složka nebo státní příspěvková organizace rezortu ministerstva.
(2) Způsob odpisování dlouhodobého majetku v rezortu ministerstva může být:
a) rovnoměrný způsob u dlouhodobého majetku mimo motorových vozidel,
b) výkonový způsob u motorových vozidel.
(3) Doba odpisování:
a) u vybraného majetku je stanovena přílohou č. 6 této Instrukce a je závazná pro všechny složky resortu ministerstva s výjimkou účetních jednotek, které před účinností ČÚS č. 708 již používaly metodu odpisování31),
b) u dlouhodobého hmotného majetku, u kterého není stanovena doba odpisování přílohou č. 6 této Instrukce, si účetní jednotka stanoví dobu odpisování v souladu s ČÚS č. 708.
(4) Zbytková hodnota dlouhodobého majetku činí:
a) zdůvodnitelnou kladnou odhadovanou částku, kterou by účetní jednotka mohla získat v okamžiku předpokládaného vyřazení majetku, například prodejem, po odečtení předpokládaných nákladů s vyřazením souvisejících, která není vyšší než ocenění majetku snížené o oprávky a opravné položky, při stanovení zbytkové hodnoty se přihlíží též k plánovaným odpisům v souladu s § 66 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška č. 410/2009 Sb.).
(b) V případech, kdy účetní jednotka před okamžikem účinnosti změny ČÚS č. 708 „Odpisování dlouhodobého majetku“ stanovila hranici významnosti pro zaúčtování zůstatkové ceny dlouhodobého majetku při jeho vyřazení v souladu se zněním bodu 4. 11. ČÚS č. 708 platného k 31. prosinci 2013, považuje se s účinností od 1. ledna 2015 takto stanovená hranice významnosti pro zaúčtování zůstatkové ceny příslušného dlouhodobého majetku za zbytkovou hodnotu podle bodu 3. 1. písm. f). ČÚS č. 708. Tuto skutečnost zohlední účetní jednotka v odpisovém plánu příslušného dlouhodobého majetku nejpozději k 1. 1. 2015, a to v souladu s § 66 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb.
Odpisování majetku se přerušuje při dosažení zbytkové hodnoty.
(5) Účetní jednotky
a) sestavují odpisové plány pro jednotlivé věci nebo pro předem určenou množinu věcí, včetně jejich aktualizace podle průběhu používání a podle změn v průběhu používání majetku. Účetní jednotka může při sestavení nebo aktualizaci odpisového plánu pro majetek zohlednit jeho zbytkovou hodnotu, přičemž za předpokládanou dobu používání tohoto majetku se součet jeho oprávek, plánovaných odpisů a zbytkové hodnoty musí rovnat jeho ocenění.
b) účtují o odpisech minimálně k účetní závěrce.
(6) Účetní jednotky neodpisují
a) umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky muzejní povahy, movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné movité věci stanovené jinými právními předpisy,
b) nedokončený dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek a technické zhodnocení, pokud není uvedeno do stavu způsobilého k užívání,
c) finanční majetek,
d) zásoby,
e) pohledávky,
f) dlouhodobý nehmotný a dlouhodobý hmotný majetek, pokud tento majetek má účetní jednotka v pronájmu nebo ve výpůjčce,
g) povolenky na emise a preferenční limity,
h) majetek oceněný podle § 25 odstavce 1 písm. k) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), soubory tohoto majetku podle § 71 odstavce 2 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb. a technické zhodnocení tohoto majetku, s výjimkou technického zhodnocení nemovitých kulturních památek a církevních staveb,
i) dlouhodobý majetek, který se podle § 27 zákona o účetnictví oceňuje reálnou hodnotou,
j) drobný dlouhodobý majetek,
k) pozemky.
(7) V případě bezúplatné změny dispozice nebo bezúplatného zcizení dlouhodobého majetku mezi vybranými účetními jednotkami, se kterou souvisí změna účetní jednotky provádějící odpisování tohoto majetku, navazuje účetní jednotka přebírající tento majetek na výši ocenění a výši oprávek.
ČÁST ŠESTÁ
Závěrečná ustanovení
§ 40
(1) Pokud se v ustanoveních části druhé s nadpisem Hospodaření s majetkem státu, části třetí s nadpisem Nakládání s majetkem státu a části čtvrté, hlavy III s nadpisem Přenechání věci nebo její části do užívání mezi organizačními složkami a právnickými nebo fyzickými osobami, hovoří o organizačních složkách, vztahují se tato ustanovení rovněž i na státní příspěvkové organizace rezortu ministerstva.
(2) Podrobnější podmínky a postup pro vyřazování služebních motorových vozidel v rezortu ministerstva upravuje zvláštní instrukce.
§ 41
Zvláštní předpis33) stanoví případy a podmínky, kdy za stát - organizační složku, vystupuje a jedná ve věcech týkajících se majetku státu Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
ČÁST SEDMÁ
Zrušovací ustanovení
§ 42
Zrušuje se:
Instrukce Ministerstva spravedlnosti ČR č. j. 36/2010-INV-SP, o způsobech a podmínkách hospodaření s majetkem státu, ve znění Instrukcí č. j. 3/2011-INV-SP, č. j. 284/2011-INV-SP, č. j. 27/2011-EO-U a č. j. 5/2012-INV-SP
§ 43
Tato Instrukce nabývá účinnosti dne 15. září 2013.
ministryně spravedlnosti
Mgr. Marie Benešová v.r.
Příloha 1
Metodický materiál pro organizační složky státu a vybrané státní organizace ze dne 29. března 2006, č. j. 22/42 820/2006
Věc: náležitosti žádostí o schválení podle zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZMS"), Ministerstvem financí (dále jen „MF“) při bezúplatném nabývání majetku státem a při nakládání s majetkem státu ve prospěch nestátních subjektů (schválení podle § 12 odst. 2, § 22 odst. 3 a § 32 ZMS)
Obecné zásady
- Žádost o schválení zpracovává, opatřuje k ní podklady a podává organizační složka státu nebo státní organizace v působnosti ZMS (dále jen "státní organizace"), která bude, resp. je příslušná hospodařit s konkrétním majetkem státu a z toho titulu zajišťuje sjednání a podpis smlouvy (dále jen "žadatel").
- Pokud má žadatel svého zřizovatele (zakladatele) anebo spadá pod věcně příslušný ústřední správní úřad, předkládá jeho žádost MF tento zřizovatel (zakladatel) nebo věcně příslušný ústřední správní úřad (dále jen "zřizovatel") spolu se svým vyjádřením. Toto vyjádření by mělo odrážet celkový pohled zřizovatele jak na zamýšlenou majetkovou dispozici (včetně např. zhodnocení dopadu z hlediska spravované kapitoly státního rozpočtu), tak i na kvalitu žádosti a předkládaných materiálů. V případě zjištění neúplnosti či nesprávnosti, ať už věcných nebo formálně-právních, by zřizovatel měl u žadatele předem zajistit nápravu. MF by zásadně neměly být předkládány žádosti v případech, kde zřizovatel zamýšlenou majetkovou dispozici nedoporučuje anebo má zásadní výhrady k žádosti nebo připojeným podkladům. Pokud by však žadatel výjimečně trval na navržené majetkoprávní dispozici nebo obsahu žádosti a podkladů, zřizovatel žádost MF předloží se svým konkrétním negativním vyjádřením, protože z hlediska zákona může pouze MF relevantně rozhodnout o schválení nebo neschválení smlouvy.
- Ve svém vyjádření by měl zřizovatel potvrdit prohlášení žadatele (viz dále), že zcizovaný majetek státu nebyl vybrán jako vhodný k privatizaci podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů (srov. § 5 odst. 1, § 45 odst. 1 cit. zák.).
- Nemá-li žadatel (např. Kancelář prezidenta republiky, jiné ministerstvo než MF) svého zřizovatele anebo je-li zřizovatelem MF (např. u ÚZSVM, Generálního ředitelství cel, finančních ředitelství, Střediska cenných papírů, ČKA), předkládá žadatel svou žádost MF přímo.
- Pro účely schválení MF posuzuje možnost a vhodnost nabytí majetku pro stát, resp. způsobu naložení s majetkem státu vyplývajícího z konkrétní smlouvy komplexně po stránce formálně-právní i věcné. Při zpracování žádosti proto žadatel dbá zejména na jasné, přehledné a dostatečně konkrétní odůvodnění sjednávané majetkové dispozice včetně zhodnocení její účelnosti a efektivnosti pro žadatele (stát) a uvedení způsobu využití nabývaného majetku žadatelem (státem), resp. zcizovaného státního majetku nabývajícím nestátním subjektem (nejde-li o prodej ve veřejné dražbě), včetně uvedení, resp. zhodnocení případných negativ zamýšlené majetkoprávní dispozice (např. problematické či obtížné podmínky spojené s darem nabízeným státu).
- Jestliže má být s majetkem státu naloženo ve veřejném zájmu,28) je třeba v žádosti uvést skutečnosti, z nichž veřejný zájem vyplývá. To platí obdobně i o zdůvodnění bezúplatného převodu věci jako hospodárnějšího oproti jinému způsobu naložení s věcí, zejm. její fyzické likvidaci (§ 22 odst. 2 ZMS).
- V případě zamýšleného naložení s majetkem státu ve prospěch nestátního subjektu (tj. zejména formou prodeje nebo darování věci, ale např. i formou postoupení pohledávky, pokud to její povaha připouští) musí žádost obsahovat prohlášení žadatele o tom, že majetek nebyl vybrán jako vhodný k privatizaci podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů (srov. § 5 odst. 1, § 45 odst. 1 cit. zák.).
- V případě zamýšleného naložení s majetkem státu ve prospěch nestátního subjektu (viz výše) žadatel v žádosti uvede, jakým způsobem zjišťoval zájem o využití předmětného majetku státu u ostatních organizačních složek státu nebo státních organizací (§ 19 odst. 3 ZMS), popřípadě uvede konkrétní okolnosti a důvody, kvůli kterým upustil od nabídky jiným organizačním složkám a státním organizacím, tj. ze kterých je zřejmé, že takový majetek organizační složky státu ani státní organizace potřebovat nemohou, a že ani veřejný zájem nevyžaduje ponechání majetku v rukou státu (§ 15 odst. 2 vyhlášky MF). Z povahy věci lze aplikovat § 15 odst. 2 vyhlášky MF a předpokládat výše uvedené i ve většině případů zamýšleného postoupení pohledávky státu.
- V případě prodeje popř. darování ve prospěch nestátního subjektu musí žádost obsahovat výslovné prohlášení vedoucího organizační složky státu nebo statutárního orgánu státní organizace, že na převáděný majetek nebyl uplatněn restituční nárok, popř. že uplatnění restitučního nároku bylo neúspěšné; současně se uvedou podrobnější okolnosti týkající se restitucí a podle povahy věci se doloží (viz dále).
- Pokud má být předmětem prodeje např. darování ve prospěch nestátního subjektu majetek, jehož původním vlastníkem byly církve, náboženské řády a kongregace, a nabyvatelem má být nestátní subjekt odlišný od tohoto původního vlastníka nebo jeho prokazatelného právního nástupce, žadatel v žádosti uvede skutečnosti a důvody vylučující dopady blokačního ustanovení § 29 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o půdě").
- V případě prodeje popř. darování (bezúplatného převodu) pozemku ve vlastnictví státu, na kterém se nachází stanovený dobývací prostor nebo který se nachází ve stanoveném chráněném ložiskovém území, žadatel v žádosti uvede skutečnosti a důvody vylučující existenci subjektu, jemuž svědčí přednostní právo na uzavření dohody o pronájmu pozemku nebo kupní smlouvy o prodeji pozemku podle § 20 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), a který toto své právo uplatnil u žadatele způsobem, jejž uvedený zákon stanoví, není-li pozemek převáděn právě tomuto subjektu. Obdobně žadatel postupuje v případě, pokud převáděný pozemek mohl být dotčen termínovanou žádostí oprávněného subjektu podanou podle přechodného ustanovení ke změně horního zákona obsaženého v části třetí čl. IV zákona č. 150/2003 Sb., resp. podle čl. II bodu 3 zákona č. 206/2002 Sb., ve znění zákona č. 150/2003 Sb.
- Mají-li být předmětem prodeje popř. darování ve prospěch nestátního subjektu nebytové objekty (budovy), včetně pozemků s nimi souvisejících, sloužící k výkonu řídících a správních činností, k reprezentačním účelům a k účelům získávání, zpracování a rozšiřování informací potřebných pro výkon řídících a správních činností ve smyslu usnesení vlády ze dne 1. února 2006 č. 107, které jsou v majetku České republiky a na které se věcně vztahují tímto usnesením schválené Zásady postupu orgánů státní správy v otázkách dislokace (příloha č. 1 usnesení), a patří-li současně žadatel mezi "státní orgány", na které se uvedené Zásady vztahují, je třeba v žádosti uvést rámcové údaje o výsledku projednání této dispozice v souladu se zmíněným usnesením vlády a jeho přílohami. Dislokační rozhodnutí vlády (usnesení) nebo dislokační rozhodnutí jí zmocněného orgánu vyjadřující souhlas s převodem vlastnictví lze v případě shora uvedených věcí považovat za postačující doklad o splnění podmínky přednostní vnitrostátní nabídky ve smyslu § 19 odst. 3 ZMS a podmínky trvalé nepotřebnosti věci pro stát ve smyslu § 21 odst. 1 ZMS.
- V případě přímého prodeje nemovité věci vybrané osobě (§ 22 odst. 1 ZMS) žadatel v žádosti uvede konkrétní okolnosti a důvody, opodstatňující vhodnost nebo nezbytnost tohoto postupu oproti zjištění a výběru vhodného kupce ve výběrovém řízení, popř. oproti prodeji ve veřejné dražbě (např. uvažovaný nabyvatel je vlastníkem pozemku pod prodávanou stavbou anebo naopak vlastníkem stavby na prodávaném pozemku, prodávaná nemovitá věc se nachází v areálu uvažovaného nabyvatele, jde o nemovitou věc, u které vzhledem k jejímu stavu, malé výměře, umístění apod. nelze v daném místě a čase reálně očekávat zájem ze strany jiných osob o odkoupení, získání nemovité věci umožní uvažovanému nabyvateli v daném místě realizovat konkrétní a doložitelný veřejně prospěšný záměr, je dán prokazatelný zájem na urychleném naložení s neatraktivní nemovitou věcí z důvodu neúměrných nákladů nebo značných hmotných rizik spojených se zajišťováním péče o prodávanou nemovitou věc po dobu zjišťování a výběru kupce, popř. realizace prodeje ve veřejné dražbě).
- V případě prodeje věci kupci, který byl vybrán ze zájemců zjištěných formou výběrového řízení či jiné obdobné nabídky (§ 21 a násl. vyhlášky), se v žádosti uvedou údaje o způsobu, podmínkách, průběhu a výsledku, popř. důvodech opakování výběrového řízení, resp. jiné obdobné nabídky. To platí obdobně, pokud byl takto zjišťován a vybrán zájemce o postupovanou pohledávku státu.
- Pokud má být s majetkem naloženo s využitím veřejné dražby (§ 24 odst. 2, § 32 ZMS), je třeba v žádosti uvést rámcové údaje o připravované veřejné dražbě a podmínky veřejné dražby.
- V případě zamýšleného naložení s majetkem státu ve prospěch nestátního subjektu (viz výše) žadatel v žádosti uvede pořizovací cenu majetku podle jednotlivých položek a zůstatkovou cenu majetku podle jednotlivých položek (pokud provádí odpisy) aktuálně vedenou v jeho účetnictví, popř. uvede, že jde o majetek, o kterém se neúčtuje; jde-li o majetek, s nímž je žadatel příslušný hospodařit podle § 11 zákona, uvede ocenění jednotlivých položek podle operativní evidence. Uvedené údaje není třeba v žádosti uvádět, pokud jsou v plném rozsahu obsaženy v některém z připojených podkladů, např. v případě darování státního majetku (viz dále).
- V žádosti se uvedou podrobnější údaje a vysvětlení za účelem objasnění okolností a právního důvodu nabytí majetku nestátním subjektem, který majetek hodlá darovat (bezúplatně převést) státu, anebo objasnění okolností a právního důvodu nabytí majetku státem, včetně důvodu pro založení příslušnosti hospodařit s majetkem na straně žadatele, je-li tento majetek zcizován ve prospěch nestátního subjektu, pokud tyto okolnosti a právní důvody jednoznačně a v přehledné podobě nevyplývají z připojených podkladů (viz dále).
Žadatel v žádosti uvede skutečnosti a důvody, které prokazují, že předložená smlouva s ohledem na převáděný majetek vyžaduje ke své platnosti schválení podle ZMS, a že podléhá konkrétně schválení Ministerstvem financí, resp. že nepodléhá schválení Ministerstvem kultury nebo Ministerstvem životního prostředí.
- Skutečnosti a důvody uvedené v žádosti žadatel podle potřeby a povahy věci doloží. S výjimkou vyhotovení smlouvy, k nimž má být připojena schvalovací doložka, se veškeré doklady připojují zásadně v kopiích (i neověřených), protože Ministerstvo financí si podkladové materiály ponechává ve svém spisu a žadateli je nevrací. V případě pochybností o průkaznosti těchto podkladů nebo při jejich snížené čitelnosti si Ministerstvo financí může vyžádat originál, popřípadě ověřenou kopii listiny, a po posouzení žádosti je vrátí žadateli.
K žádosti se připojí zejména:
při bezúplatném nabývání majetku pro stát od nestátních subjektů (§ 12 odst. 2 zákona)
1. doklady o vlastnictví, resp. jiném právu převodce, opravňujícím jej ke zcizení majetku ve prospěch státu (zpravidla smlouva, pravomocné rozhodnutí nebo jiná listina),
2. úplný výpis z pozemkové knihy - příslušné knihovní vložky, pokud převodce nabyl nemovitou věc od státu kdykoli po datu 23. května 1991 (nutné pro vyloučení možnosti, že stát v tomto období pominul případné účinky zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů),
3. aktuální výpis z katastru nemovitostí (jako srovnávací podklad a dokumentace případně provedeného vkladu),
4. podle okolností další doklady, ze kterých bude jednoznačně vyplývat identifikace a specifikace nabývaného majetku,
5. v případě nabývané majetkové účasti v jiné obchodní společnosti než akciové doklady o existenci a působení této obchodní společnosti a o majetkové účasti (obchodním podílu), pokud potřebné údaje nevyplývají z dalších podkladů (např. znaleckého posudku),
6. doklady o majetkoprávních vztazích u nestátního pozemku, pokud je předmětem darování pouze stavba na tomto pozemku, resp. doklady o majetkoprávních vztazích u nestátní stavby na pozemku, pokud by byl předmětem darování pouze tento pozemek (pro účely prověření možných rizik spojených s přijetím daru),
7. v případě převodce - právnické osoby úplný aktuální výpis z obchodního rejstříku; není-li převodce zapsán v obchodním rejstříku, ale v jiném registru právnických osob, aktuální výpis z tohoto registru, platné stanovy a doklad o přidělení IČO; připojí se rovněž doklad o podpisovém právu jednající fyzické osoby nebo osob, pokud tento údaj z uvedených podkladů již nevyplývá,
8. znalecký posudek o ceně nabývaného majetku zjištěné podle platného cenového předpisu (zák. č. 151/1997 Sb.), který není starší jednoho roku (pokud před podáním žádosti dojde ke změně cenového předpisu, musí být znalecký posudek aktualizován dodatkem),
9. v případě zamýšleného nabytí nezastavěných pozemků a staveb s pozemky stanovisko příslušného orgánu územního plánu ke stávajícímu, resp. budoucímu způsobu využití dané lokality podle územního plánu (pro účely prověření možných rizik spojených s přijetím daru),
10. všechna sepsaná a podepsaná vyhotovení darovací nebo jiné obdobné smlouvy o bezúplatném převodu (s jedním vyhotovením nutno počítat pro spisové účely Ministerstva financí) s úředně ověřenými podpisy převodců na prvopisu smlouvy,
při převodech majetku státu ve prospěch nestátních subjektů (§ 22 odst. 3, § 24 odst. 2, § 32)
1. rozhodnutí o nepotřebnosti majetku pro žadatele ve smyslu jetkem pohledávka se nutno se v rozhodnutí vypořádat s důvody, které přes obvyklý zájem na vymožení pohledávky příslušnou organizační složkou státu nebo státní organizací vyjádřený povinností uvedenou v § 14 odst. 5 zákona opodstatňují postoupení pohledávky, navíc za podmínek, které vyžadují schválení podle § 32 zákona); k rozhodování o nepotřebnosti majetku podle § 14 odst. 7 zákona nedochází (a rozhodnutí se k žádosti nepřipojuje), pokud s majetkem uvedeným v § 10 zákona nakládá organizační složka státu, která je s tímto majetkem příslušná hospodařit podle § 11 zákona a v době podpisu smlouvy ještě neukončila jeho operativní evidenci z důvodů uvedených v § 15 odst. 3 věta druhá ZMS,
2. dislokační rozhodnutí vlády (usnesení) nebo dislokační rozhodnutí jí zmocněného orgánu vyjadřující souhlas s převodem vlastnictví v případech převodu vlastnictví státního majetku, na které dopadá usnesení vlády č. 107/2006,
3. doklady o tom, že majetek státu byl neúspěšně nabídnut k využití jiným organizačním složkám státu nebo státním organizacím (širší nabídka ve smyslu § 19 odst. 3 ZMS), pokud nejsou splněny podmínky aplikace § 15 odst. 2 vyhlášky; v případě převodu vlastnictví státního majetku, na které dopadá usnesení vlády č. 107/2006, postačí souhlasné dislokační rozhodnutí vlády nebo dislokační rozhodnutí jí zmocněného orgánu (viz výše),
4. při prodeji znalecký posudek o ceně obvyklé v daném místě a čase, který není starší jednoho roku - je dokladem o zákonné minimální hranici pro sjednání kupní ceny; s ohledem na způsoby oceňování nemovitých věcí a cenové koeficienty stanovené cenovými předpisy (zák. č. 151/1997 Sb. a platná vyhláška o oceňování nemovitých věcí) lze v praxi se znaleckým posudkem o ceně obvyklé v daném místě a čase ztotožnit znalecký posudek o ceně nemovité věci zjištěné podle cenových předpisů a využít jej jako doklad o minimální hranici pro sjednání kupní ceny (jako podklad pro jednání o výši kupní ceny musí být použit znalecký posudek zpracovaný podle cenových předpisů platných v době podpisu smlouvy; pokud před podáním žádosti dojde ke změně cenového předpisu, musí být znalecký posudek použitý jako podklad pro sjednání kupní ceny aktualizován dodatkem),
5. při darování (bezúplatném převodu) nemovité věci znalecký posudek o ceně majetku zjištěné podle platného cenového předpisu (zák. č. 151/1997 Sb. a aktuální vyhláška o oceňování nemovitých věcí), který není starší jednoho roku, pokud jej má žadatel k dispozici; jinak postačí doklad o ceně majetku podle účetnictví, popř. operativní evidence (viz též obecné zásady) a znalecký posudek není třeba zvlášť za tímto účelem pořizovat,
6. doklad o tom, že převáděný majetek je majetkem státu, a že žadatel je oprávněn s majetkem nakládat, tj. zejména nabývací titul dokládající vlastnictví státu (zpravidla smlouva, pravomocné rozhodnutí nebo jiná listina, popřípadě konkrétní zákonná úprava; pokud je takový titul u nemovité věci zřejmý pouze z výpisu pozemkové knihy a sledovaný zápis pochází z doby, kdy zápisy v pozemkové knize měly konstitutivní povahu, postačí předložit úplný výpis z pozemkové knihy i bez listiny, nelzeli ji opatřit) a doklad o příslušnosti žadatele hospodařit s převáděným majetkem (např. hospodářská smlouva nebo opatření řídícího orgánu podle dřívějších předpisů, zřizovací listina, zápis podle § 19 odst. 3 ZMS, opatření podle § 20 ZMS, smlouva podle § 55 odst. 3 ZMS, smlouva uzavřená s Pozemkovým fondem České republiky podle § 2 odst. 5 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, konkrétní zákonná úprava zakládající žadateli příslušnost hospodařit s majetkem),
7. úplný výpis z pozemkové knihy - příslušné knihovní vložky (odůvodněno potřebou vyloučit stále aktuální možnost, že na převáděný majetek dopadly účinky zákona č. 172/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), pokud se nepřipojuje již z výše uvedeného důvodu, že nelze opatřit listinu dokládající nabytí nemovité věci státem,
8. aktuální výpis z katastru nemovitostí (srovnávací podklad a dokumentace případně provedeného vkladu),
9. podle okolností další doklady, ze kterých bude jednoznačně vyplývat identifikace majetku, a to i ve vztahu k nabývacím titulům, pokud u pozemků došlo v mezidobí k přečíslování, tj. u nemovitých věcí např. identifikace parcel, oddělovací geometrické plány, snímky katastrální mapy, výpis z pozemkové knihy, srovnávací sestavení parcel (pokud katastrální úřad pro dané katastrální území již neposkytuje srovnávací sestavení parcel, je třeba vyžádat kopii katastrální mapy s promítnutím bývalého pozemkového katastru), rozhodnutí o přidělení čísla popisného, prohlášení vlastníka bytu nebo nebytového prostoru podle zákona o vlastnictví bytů,
10. v případě převodu nemovité věci v minulosti odevzdané do trvalého užívání podle § 70 hosp. zák., popř. podle předpisů starších doklad o zániku trvalého užívání (před 1.1.2001 - srov. § 59 ZMS, resp. před 30.6.2001 - srov. čl. IV body 1 a 2 zákona č. 229/2001 Sb.), popřípadě o zániku zákonné výpůjčky (§ 59 ZMS, čl. IV body 1 a 2 zákona č. 229/2001 Sb.), není-li zánik této výpůjčky předmětem ujednání obsaženého přímo v kupní nebo darovací smlouvě sjednané se "zákonným" vypůjčitelem jako nabyvatelem, a doklad o právní kontinuitě nebo právním nástupnictví v případě změn u osoby původního trvalého uživatele a "zákonného" vypůjčitele, popřípadě doklad o zániku původního trvalého uživatele nebo "zákonného" vypůjčitele (opatřování těchto podkladů bude aktuální pouze do skončení zákonem stanovené doby pro trvání zákonné výpůjčky, tedy podle stavu platné právní úpravy do 1.1.2007 včetně),
11. v případě zcizení nemovité věci ve prospěch vlastníka sousední nemovité věci (a obdobně též zcizení pozemku ve prospěch vlastníka stavby na tomto pozemku anebo naopak) doklad o vlastnictví nabyvatele k této sousední nemovité věci (a obdobně též ke stavbě na zcizovaném pozemku anebo k pozemku pod zcizovanou stavbou); to platí i v dalších případech, kdy je při převodu argumentováno vlastnictvím nabyvatele nebo jiného subjektu ke konkrétnímu majetku,
12. v případě nabyvatele - právnické osoby úplný aktuální výpis z obchodního rejstříku; není-li převodce zapsán v obchodním rejstříku, ale v jiném registru právnických osob, aktuální výpis z tohoto registru, platné stanovy a doklad o přidělení IČO; připojí se rovněž doklad o podpisovém právu jednající fyzické osoby nebo osob, pokud tento údaj z uvedených podkladů již nevyplývá,
13. průkazné doklady o zjišťování zájemců o koupi (zejm. prezentace výběrového řízení a jeho podmínek a kritérií, včetně dokladu o způsobech uveřejnění, nabídky konkrétních zájemců, protokol o jejich přijetí a vyhodnocení z hlediska splnění obsahových a formálních podmínek) a o výběru vhodného zájemce (protokol o vyhodnocení relevantních nabídek a výběru nejvhodnější nabídky), nejde-li o přímý prodej vybrané osobě,
14. v případě prodeje nebo darování (bezúplatného převodu) spoluvlastnického podílu (§ 140 obč. zák.) jiné osobě než spoluvlastníku doklad o tom, že ostatní spoluvlastníci odmítli využít předkupního práva,
15. vyjádření pozemkového úřadu, že na převáděný státní majetek nebyly uplatněny dosud nevypořádané restituční nároky podle zvláštních předpisů (pokud jejich uplatnění přichází v úvahu); jestliže byl restituční nárok uplatněn u soudu, ale k vydání majetku nedošlo, připojit příslušné pravomocné rozhodnutí o zamítnutí nároku,
16. v případě převodu vlastnictví nezastavěných pozemků a staveb s pozemky stanovisko příslušného orgánu územního plánu k stávajícímu, resp. budoucímu způsobu využití dané lokality podle územního plánu a ke konkrétnímu záměru nabyvatele, v případě převodu nezastavěných pozemků pro účely výstavby pak přímo pravomocné územní rozhodnutí, pokud již bylo vydáno (doklady je sledována zejména konfrontace tvrzeného účelu využití ze strany nabyvatele s povolenými možnostmi v daném území a orientační informace o stávající, resp. budoucí míře atraktivnosti zcizované nemovité věci),
17. v případě převodu majetku chráněného zvláštními předpisy (např. zák. č. 20/1987 Sb., v platném znění, zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění) stanovisko příslušného orgánu ochrany z hlediska vhodnosti zamýšlené dispozice a způsobu následného využití, pokud je znám (nejde o schvalování podle § 22 odst. 4 nebo 5 ZMS, nýbrž pouze o odborné stanovisko věcně příslušného orgánu),
18. v případě darování (bezúplatného převodu) a přímého prodeje vybrané osobě podle okolností stanovisko územního samosprávného celku (není-li sám nabyvatelem), a to zejména k vhodnosti této dispozice s ohledem na místní poměry (nejde o odsouhlasení majetkoprávní dispozice územním samosprávným celkem!),
19. všechna sepsaná a podepsaná vyhotovení darovací smlouvy (smlouvy o bezúplatném převodu) nebo kupní smlouvy (s 1 vyhotovením nutno počítat pro spisové účely Ministerstva financí) s úředně ověřenými podpisy nabyvatelů na prvopisu smlouvy, při sjednání směnné smlouvy s nestátním subjektem, kde je vzhledem k předmětu převodu na nestátní subjekt zapotřebí schválení podle zákona, platí výše uvedené v závislosti na povaze konkrétního případu obdobně (směna se považuje za dvě koupě); protože však stát současně při směně nabývá majetek a nejde o dar, nýbrž o úplatné nabytí, nutno při sjednávání směnné smlouvy ze strany žadatele dodržet i podmínky § 12 odst. 3 a násl. ZMS; k žádosti se proto navíc připojí: znalecký posudek o ceně majetku nabývaného pro stát směnou, zjištěné podle platného cenového předpisu (zák. č. 151/1997 Sb.), který není starší jednoho roku (pokud před podáním žádosti dojde ke změně cenového předpisu, musí být znalecký posudek aktualizován dodatkem) - slouží pro ověření, zda byl dodržen obecný cenový limit podle § 12 odst. 4 ZMS; pokud by cena nabývaného majetku měla být pro účely směny sjednána v částce vyšší, nutno doložit předchozí souhlas Ministerstva financí s konkrétní vyšší cenou (§ 12 odst. 4 ZMS) - není rozhodující, zda toto navýšení bude plně pokryto směňovaným státním majetkem nebo dorovnáno peněžitým doplatkem ze strany žadatele;
při prodeji majetku státu ve veřejné dražbě (§ 24 odst. 2 ZMS)
se schválení Ministerstva financí nepřipojuje ve formě doložky k již podepsané smlouvě, ale poskytuje se předem (§ 44 odst. 3 ZMS); pro podávání žádosti i podklady platí výše uvedené v závislosti na povaze konkrétního případu obdobně, odpadají však zdůvodnění a materiály ve vztahu ke konkrétnímu nabyvateli, resp. jeho zjišťování a nepřikládají se vyhotovení smlouvy. Naopak je na místě podle okolností doložit údaje o připravované veřejné dražbě. Výše uvedený nástin náležitostí a podkladů je pouze orientační a je třeba jej aplikovat vždy v závislosti na okolnostech konkrétního případu. Pokud z povahy věci vyplývá, že některá výše uvedená náležitost nebo podklad není pro konkrétní případ aktuální, v žádosti se neuvede, resp. takový podklad se nepřipojí. Obdobně lze žádost nebo podklady podle potřeby dále doplnit, je-li to nezbytné pro komplexní posouzení případu, a Ministerstvo financí si může takové doplnění u žadatele, popřípadě zřizovatele i samo vyžádat.
Poznámky
1. Nabývací titul pro stát i titul zakládající příslušnost žadatele hospodařit s majetkem státu určeným ke zcizení je žádoucí uvádět (citovat) i v příslušném ustanovení smlouvy (obvykle v čl. I). Obdobné údaje by měly být konstatována též ohledně majetku nabývaného státem v případě darovací smlouvy (smlouvy o bezúplatném převodu) sjednané ve prospěch státu, popř. u směnné smlouvy.
2. Sjedná-li smlouvu státní organizace, je nezbytné v textu smlouvy výslovně vyjádřit, že vlastníkem převáděného majetku je (event. vlastníkem nabývaného majetku se stane) Česká republika a že státní organizace je příslušná s převáděným majetkem státu hospodařit (event. se stane příslušnou hospodařit s nabývaným majetkem). Podobně je třeba postupovat, pokud vlastníkem převáděného majetku je (vlastníkem nabývaného majetku se stane) hlavní město Praha, zatímco smlouvu sjednává přímo konkrétní městská část hl. m. Prahy, která má převáděný majetek pouze svěřen do správy (resp. jí podle zákona o hl. m. Praze bude při nabytí do správy svěřen).
3. V souladu se základními povinnostmi při hospodaření s majetkem (§ 14 ZMS) by se žadatel měl v případě prodeje snažit sjednat co nejvyšší kupní cenu, tedy i nad rámec minima stanoveného v § 22 odst. 1 ZMS.
4. Při prodeji nemovité věci může žadatel v případě potřeby (pochybnosti o správnosti či objektivitě znaleckého posudku, rozsah a hodnota oceňovaných nemovitých věcí apod.) předem požádat o předběžné vyjádření Ministerstvo financí, odboru 26 - Legislativa majetkových daní a poplatků (odd. 263 - Legislativa a metodika oceňování majetku) k obsahu znaleckého posudku (tato možnost předběžného posouzení má význam pro praktickou relevanci konkrétního znaleckého posudku při sjednávání výše kupní ceny ve smlouvě a má snížit riziko dodatečných změn již podepsané smlouvy, resp. neschválení smlouvy pouze z důvodů nedodržení minimální zákonné hranice pro sjednání kupní ceny). Kladné vyjádření k obsahu znaleckého posudku pak žadatel spolu se znaleckým posudkem připojí k žádosti v rámci ostatních podkladů (viz výše).
5. Zákon nepřipouští přímý prodej vybrané osobě za cenu nižší než je cena v daném místě a čase obvyklá ("se slevou"). Tím není dotčena možnost snížení minimální kupní ceny při zjišťování zájemce o koupi opakovaném pro nezájem formou výběrového řízení nebo na základě jiné uveřejněné nabídky (§ 22 odst. 2 vyhlášky). Případné zhodnocení prodávané nemovité věci nabývané od státu provedené nabyvatelem lze s nabyvatelem řešit pouze v rámci způsobu úhrady sjednané kupní ceny. Doklady o původu zhodnocení je nutno připojit k žádosti o schválení.
6. Zákon nepřipouští přímý prodej vybrané osobě za cenu nižší než je cena v daném místě a čase obvyklá ("se slevou"). Tím není dotčena možnost snížení minimální kupní ceny při zjišťování zájemce o koupi opakovaném pro nezájem formou výběrového řízení nebo na základě jiné uveřejněné nabídky (§ 22 odst. 2 vyhlášky). Případné zhodnocení prodávané nemovité věci nabývané od státu provedené nabyvatelem lze s nabyvatelem řešit pouze v rámci způsobu úhrady sjednané kupní ceny. Doklady o původu zhodnocení je nutno připojit k žádosti o schválení.
7. Způsob úhrady kupní ceny by měl být v kupní smlouvě sjednáván tak, aby bylo pro stát minimalizováno riziko nedodržení závazku k úhradě kupní ceny ze strany nabyvatele (tedy pokud možno již při podpisu smlouvy, resp. s doložením její úhrady při podpisu smlouvy, obdobně lze řešit ve vazbě na okamžik platnosti smlouvy, tedy na její schválení Ministerstvem financí - nutno navíc počítat s potřebou operativního doložení úhrady Ministerstvu financí (naopak není správné podmiňovat úhradou kupní ceny účinnost smlouvy, protože odkladem účinnosti se blokuje možnost smluvních stran započít s plněním podle smlouvy, tedy i uhradit kupní cenu); případnou pozdější úhradu kupní ceny je na místě sjednat zásadně jako podmínku podání návrhu na vklad do katastru nemovitých věcí a pro úhradu stanovit konkrétní termín při současném sjednání možnosti žadatele, např. odstoupit od smlouvy pro nezaplacení kupní ceny). Sjednání částečné nebo dokonce úplné úhrady kupní ceny v době po podání návrhu na vklad a zejména pak po provedení vkladu do katastru nemovitých věcí by mělo být využíváno pouze výjimečně a zásadně po ověření solventnosti nabyvatele (je žádoucí doložit i Ministerstvu financí). To platí obdobně pro sjednání úhrady kupní ceny ve splátkách (srov. zejm. § 31 odst. 1 ZMS). Pohledávka státu z titulu neuhrazené kupní ceny by měla být podle okolností zajištěna s využitím obvyklých institutů podle obecné právní úpravy (např. zástavní právo, ručení atd.). Efektivnost smluvní pokuty je třeba zvažovat s ohledem na předpokládanou solventnost nabyvatele (dlužníka). Sjednání smluvní pokuty nenahrazuje sankci za prodlení v podobě zákonných úroků z prodlení a ve smlouvě by pro stát povinný požadavek úhrady úroku z prodlení (srov. § 14 odst. 5 ZMS) měl být za účelem dostatečné informace nabyvatele konstatován.
8. Ve smlouvě je žádoucí pro úplnost a zpravidla i pro dokumentaci zákonem stanovené cenové hranice uvádět vedle ujednání o ceně (popř. vedle ujednání o bezúplatnosti převodu) i údaje o ocenění majetku znalcem; při darování státního majetku postačí údaje o ceně majetku podle účetnictví nebo operativní evidence žadatele (viz výše).
9. V případě smluvního převodu státního majetku, který se uskutečňuje bezúplatně ve veřejném zájmu, je nezbytné ve smlouvě pamatovat na zajištění toho, aby byl deklarovaný veřejný zájem naplněn, a to formou smluvních závazků nabyvatele především ke konkrétnímu způsobu užívání nabytého majetku a ve směru omezení možností zcizení; pro případ porušení (nedodržení) těchto závazků je současně třeba sjednat přiměřené sankce. Trvání těchto závazků by mělo být sjednáno na dobu úměrnou charakteru, stavu, významu a rozsahu převedeného majetku, jakož i povaze a zaměření konkrétního sledovaného veřejného zájmu.
10. ZRUŠENO.
11. Zákonná podmínka schválení pro platnost smlouvy (s odkazem na příslušné ustanovení zákona) by v zájmu informovanosti smluvního partnera měla být ve smlouvě výslovně konstatována, i když tato pasáž bude mít pouze deklaratorní povahu.
12. Darovací smlouvy sjednávané v případech bezúplatných převodů vlastnictví státních pozemků, jejichž režim s účinností od 30. června 2001 upravuje § 60a ZMS (ve znění zákona č. 219/2000 Sb.), nepodléhají ke své platnosti schválení Ministerstva financí podle ustanovení § 22 odst. 3 ZMS ani schválení Ministerstva životního prostředí podle § 22 odst. 5 ZMS (srov. § 60a odst. 6 ZMS, ve znění zákona č. 219/2000 Sb. a zákona č. 202/2002 Sb.). Uvedená speciální úprava (odchylka) se však netýká případů, kde by předmětem bezúplatného převodu byl pozemek (část pozemku), u něhož je platnost darovací smlouvy podmíněna schválením Ministerstva kultury podle § 22 odst. 4 ZMS.
13. Nadále zůstává aktuální potřeba sledovat, zda předmětem zamýšleného prodeje či darování není majetek státu, k němuž s účinností od 24. června 1991 vykonává správu Pozemkový fond České republiky podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (v řadě případů se právní stav založený citovaným zákonem stále ještě nepromítl do katastru nemovitých věcí ani do majetkové evidence Pozemkového fondu České republiky a některých organizačních složek státu a státních organizací).
14. Schválení Ministerstvem financí podle § 12 odst. 2, § 22 odst. 3 i § 32 ZMS je komplexní a vztahuje se k celé smlouvě; pokud by k takto schválené smlouvě byl kdykoli později sjednáván dodatek o její změně, je i platnost takového dodatku podmíněna schválením a výše uvedená metodika se použije obdobně. Pokud Ministerstvo financí rozhodne, že konkrétní smlouvu neschvaluje, tato smlouva nenabývá platnosti; je-li předmětem převodu nemovitá věc, nelze smlouvu předložit příslušnému katastrálnímu úřadu s návrhem na vklad vlastnického práva do katastru nemovitých věcí.
15. Dílčí metodická stanoviska Ministerstva financí k jednotlivým okruhům problémů týkajících se výkladu a aplikace platné právní úpravy hospodaření s majetkem státu, včetně dopadů novely ZMS provedené zákonem č. 22/2006 Sb., se touto aktualizací neruší, zůstávají v platnosti a tento metodický materiál podle své povahy a zaměření průběžně doplňují.
Sdělení k ochranným pásmům zvláště chráněných území z hlediska schvalovacího oprávnění vybraných ministerstev dle § 22 zákona č. 219/2000 Sb., ze dne 1. února 2010, č. j. 22/14 876/2010
Ministerstvo financí v souvislosti s realizací svého schvalovacího oprávnění podle § 22 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, v platném znění, (dále jen „ZMS“) upozorňuje na změny v právní úpravě, jež mají vliv na rozlišení případů smluv o převodu vybraného státního majetku do vlastnictví nestátních subjektů, které je oprávněno schvalovat Ministerstvo financí podle uvedeného ustanovení a které naopak nadále vyžadují schválení Ministerstvem životního prostředí podle § 22 odst. 5 ZMS.
Podle platného znění § 22 odst. 5 ZMS schválení Ministerstvem životního prostředí vyžaduje smlouva o převodu pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu s výjimkou silničního pozemku podle § 22 odst. 3 písm. i) ZMS a smlouva o převodu stavby, která se eviduje v katastru nemovitých věcí, pokud se nachází na pozemku ve zvláště chráněném území a jeho ochranném pásmu, nejde-li o smlouvu podléhající schválení podle § 22 odst. 4 ZMS (tj. schválení Ministerstvem kultury). Pro aplikaci uvedeného ustanovení je tedy podstatné spolehlivě zjistit, zda se převáděný pozemek nebo stavba nenacházejí v ploše území, které je zvláště chráněným územím podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, (§ 14 odst. 2) anebo v ploše území, které je podle uvedeného zákona ochranným pásmem takového zvláště chráněného území (§ 37 odst. 1). Vymezení hranice resp. plochy zvláště chráněných území a případně i jejich ochranných pásem obsahují příslušné vyhlašovací akty (právní předpisy). Pokud se u vybraných kategorií zvláště chráněných území ochranné pásmo nevyhlásí, je jím podle § 37 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území.
Dnem 2. ledna 2010 nabyl účinnosti zákon č. 381/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Podle čl. II zákona č. 381/2009 Sb. ochranná pásma chráněných krajinných oblastí, vyhlášená podle dosavadních právních předpisů do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zanikají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, t.j. dnem 2. ledna 2010. Přitom již od 1. prosince 2009 je účinný upravený § 37 odst. 1 zákona č. 114/2002 Sb., ve znění zákona č. 349/2009 Sb. (zákon č. 349/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje Národní park České Švýcarsko, a mění se zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, účinný prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, k němuž došlo 9. října 2009), podle kterého u chráněných krajinných oblastí přestalo být možno ochranné pásmo vůbec vyhlásit (tato možnost trvá pouze pro národní parky, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky, stejně jako nadále platí, že jen pro výslovně v § 37 odst. 1 vyjmenované kategorie zvláště chráněných území, tj. národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky, existuje ze zákona ochranné pásmo 50 m od jejich hranice, nebylo-li pro ně ochranné pásmo vyhlášeno). Z uvedeného zároveň vyplývá, že ochranná pásma jiných zvláště chráněných území než chráněných krajinných oblastí ani jejich vyhlašování nebyla provedenou změnou právní úpravy dotčena.
Zdůrazňujeme, že zánik ochranných pásem chráněných krajinných oblastí podle čl. II zákona č. 381/2009 Sb. se promítne do přípravy konkrétních majetkoprávních dispozic podle § 22 ZMS, a lze předpokládat, že bude mít dopady i na některé smlouvy, u kterých již schvalovací proces probíhá resp. ke dni účinnosti této zákonné změny (tj. k 2. lednu 2010) probíhal. Nastalá změna způsobila ve vztahu k pozemkům a stavbám nacházejícím se na území zaniklých ochranných pásem chráněných krajinných oblastí automaticky i zánik schvalovacího oprávnění Ministerstva životního prostředí podle § 22 odst. 5 ZMS, protože tyto pozemky a stavby přestaly splňovat podmínku své lokalizace v ochranném pásmu zvláště chráněného území. Bude však třeba v každém jednotlivém případě zkoumat, zda ve vztahu k takto dotčenému pozemku nebo stavbě nebude konkrétní smlouva o převodu tohoto majetku do vlastnictví nestátního subjektu vyžadovat ke své platnosti schválení Ministerstvem financí podle § 22 odst. 3 ZMS. U smluv, které do zániku ochranných pásem chráněných krajinných oblastí nebyly Ministerstvem životního prostředí schváleny, proto bude muset žadatel o schválení (příslušná organizační složka státu nebo státní organizace) provést vyhodnocení v tom směru, zda tyto smlouvy nebude třeba předložit ke schválení Ministerstvu financí.
Naopak smlouvy, které Ministerstvo životního prostředí schválilo v souladu se svým oprávněním podle § 22 odst. 5 ZMS před zánikem ochranných pásem chráněných krajinných oblastí, již tímto schválením platnosti nabyly a mohou být předloženy příslušnému katastrálnímu úřadu s návrhem na provedení vkladu vlastnického práva.
Případné dodatečné schvalování Ministerstvem financí není na místě, protože akt schválení má význam pro platnost (platné uzavření) smlouvy a v tomto smyslu je rozhodující schválení, které učinilo to ministerstvo, jež k tomu bylo v té době oprávněno. Pozdější změny již nemají na platnost konkrétní smlouvy vliv.
Dopad výše uvedené právní úpravy se v jednotlivých případech může projevit i u smluv, které jsou aktuálně ve schvalovacím procesu u Ministerstva financí, pokud by předmětem převodu byly pozemky nebo stavby, které by se původně nacházely na území ochranného pásma chráněné krajinné oblasti. Ve vztahu k takto dotčeným pozemkům a stavbám by totiž Ministerstvo financí do té doby nebylo oprávněno smlouvu schválit, zánikem ochranného pásma chráněné krajinné oblasti mu však toto oprávnění (v rozsahu § 22 odst. 3 ZMS) vzniklo a schvalovací proces tedy bude moci být dokončen v rámci Ministerstva financí. Pro úplnost poznamenáváme, že k zákonu č. 114/1992 Sb. byla zákonem č. 381/2009 Sb. dodána i aktuální příloha, obsahující přehled správ národních parků a chráněných krajinných oblastí, jejich sídel a jejich správních obvodů, tvořených národními parky, chráněnými krajinnými oblastmi a jejich ochrannými pásmy, podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 114/1991 Sb.
Doplňující informace k problematice zvláště chráněných území podle zákona č. 114/1992 Sb. Hranice (resp. plocha území) chráněných krajinných oblastí jako jedné z kategorií zvláště chráněných území podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, je vymezena příslušnými vyhlašovacími právními předpisy. Vyhlašovací právní předpisy pro některé chráněné krajinné oblasti kromě samotného vymezení hranice oblasti obsahují ustanovení, jimiž plochu území chráněné krajinné oblasti fakticky rozšiřují.
V rámci aktuálně vyhlášených chráněných krajinných oblastí se jedná o tyto případy:
Blanský les - Na sídelní útvary, jejichž zastavěným územím prochází hranice oblasti, se hledí, jako by celé ležely v oblasti s výjimkou intravilánu města Český Krumlov (srov. § 12 odst. 3 vyhlášky č. 197/1989 Sb.).
Železné Hory - Na sídelní útvary, jejichž zastavěným územím prochází hranice oblasti, se hledí, jako by celé ležely v oblasti. Toto ustanovení se nevztahuje na intravilány měst Chotěboř, Ronov nad Doubravou, Slatiňany a Ždírec nad Doubravou, i když hranice oblasti jimi prochází (srov. § 10 odst. 1 vyhlášky č. 156/1991 Sb.).
Poodří - Na sídelní útvary, jejichž zastavěným územím prochází hranice oblasti, se hledí, jako by celé ležely v oblasti. Toto ustanovení se nevztahuje na intravilán města Ostravy, i když hranice jeho částí prochází (srov. § 10 odst. 1 vyhlášky č. 155/1991 Sb.).
Litovelské Pomoraví - Na sídelní útvary, jejichž zastavěným územím prochází hranice oblasti, se hledí, jako by celé ležely v oblasti s výjimkou intravilánu města Olomouce (srov. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 464/1990 Sb.). Broumovsko - Na sídelní útvary, jejichž zastavěným územím prochází hranice oblasti, se hledí, jako by celé ležely v oblasti. Toto ustanovení se nevztahuje na intravilán města Hronova, i když hranice oblasti jím prochází (srov. § 10 odst. 1 vyhlášky č. 157/1991 Sb.).
V těchto případech se na sídelní útvary, jejichž zastavěným územím prochází hranice oblasti (s případnými výjimkami uvedenými v jednotlivých ustanoveních příslušných vyhlášek) hledí, jako by celé ležely v oblasti, a tedy tato území mají v uvedeném smyslu shodný status jako primárně vymezené území chráněné krajinné oblasti. Takto vymezené území nelze zaměňovat s ochranným pásmem, protože je ve svém důsledku přímo územím chráněné krajinné oblasti.
Uvedené vymezení je pak třeba respektovat i při aplikaci zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, v platném znění, t.j. ve vztahu k pozemkům a stavbám nacházejícím se i v takto vymezeném území se u vybraných smluv uplatňuje v rozsahu § 22 odst. 5 cit. zákona schvalovací oprávnění Ministerstva životního prostředí.
Pozn. - podle platné právní úpravy (srov. § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) je zastavěným územím území vymezené územním plánem nebo postupem podle zákona č. 183/2006 Sb.; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitých věcí (tzv. INTRAVILÁN).
Odlišně od shora uvedených případů je nutno z hlediska § 22 zákona č. 219/2000 Sb., v platném znění, posuzovat ustanovení vyhlašovacích právních předpisů chráněných krajinných oblastí týkající se území, na která se sice také pohlíží, jako by v chráněné krajinné oblasti ležela, ovšem pouze ve věcech územního plánování. Jizerské hory - V obcích, jimiž prochází hranice oblasti, hledí se ve věcech územního plánování na celý jejich intravilán, jako by ležel v oblasti (srov. čl. 3 odst. 1 výnosu MKI 13853/67).
Jeseníky - V obcích, jimiž prochází hranice oblasti, hledí se ve věcech územního plánování na celý jejich intravilán, jako by ležel v oblasti. Obdobně se hledí na celá lázeňská města Jeseník Lázně, Lipová Lázně a Velké Losiny včetně ochranného pásma přírodních léčivých zdrojů Velkých Losin (srov. čl. 3 výnosu MK 9886/69-II/2).
S ohledem na toto účelové vymezení nemá tímto způsobem určené území plnohodnotný status chráněné krajinné oblasti a z hlediska aplikace zákona č. 219/2000 Sb., v platném znění, schvalovací oprávnění ve vztahu k pozemkům a stavbám nacházejícím se v takto vymezeném území náleží u vybraných smluv v rozsahu § 22 odst. 3 cit. zákona Ministerstvu financí.
Přehled odborných útvarů Ministerstva financí, které se podílejí na zajišťování působnosti ministerstva podle ZMS ve vybraných případech tak, jak pro Ministerstvo financí vyplývá z §§ 12, 22, 26, 27, 34, 36 a 39 zákona č. 219/2000 Sb. (nezahrnuje případy schvalování na základě výhrady Ministerstva financí):
§ 12 odst. 2 - odbor 22 - Majetkoprávní
§ 12 odst. 4 - odbor 26 - Legislativa majetkových daní a poplatků
§ 12 odst. 8 - odbor 14 - Financování kapitol státního rozpočtu I (pro MZV)
§ 22 odst. 3 - odbor 22 - Majetkoprávní (pro OOS a SO, s výjimkou státních podniků v režimu zák.č.111/1990 Sb.) - odbor 45 - Příprava privatizace majetku státu (pro státní podniky v režimu zák.č.111/1990 Sb.)
§ 26 odst. 1 - odbor 22 - Majetkoprávní
§ 27 odst. 4 - odbor 22 - Majetkoprávní
§ 32 - odbor 14 - Financování kapitol státního rozpočtu I (podle příslušných kapitol)
- odbor 19 - Financování kapitol státního rozpočtu II (podle příslušných kapitol)
- odbor 23 - Finanční (pro ÚZSVM)
- odbor 48 - Řízení a ekonomika územních finančních orgánů (pro ÚFO)
§ 34 odst. 3 - odbor 22 - Majetkoprávní
§ 36 odst. 1 - odbor 14 - Financování kapitol státního rozpočtu I (podle příslušných kapitol)
- odbor 19 - Financování kapitol státního rozpočtu II (podle příslušných kapitol)
- odbor 23 - Finanční (pro ÚZSVM)
- odbor 48 - Řízení a ekonomika územních finančních orgánů (pro ÚFO)
§ 39 - odbor 22 - Majetkoprávní
Příloha 2
Jednotlivé druhy majetku
Majetek se pro účely zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších změn (dále „zákon o účetnictví“) dělí na dlouhodobý a krátkodobý. Dlouhodobým majetkem se rozumí takový majetek, kde doba použitelnosti, popřípadě sjednaná doba splatnosti při vzniku účetního případu, je delší než jeden (>1) rok. Ostatní majetek je považován za krátkodobý.
A. Dlouhodobý majetek
Dlouhodobý nehmotný majetek je definován v § 11 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky (dále „vyhláška“) a patří do něho zejména:
nehmotné výsledky výzkumu a vývoje (druh/účet 012), software (druh/účet 013) a ocenitelná práva (druh/ účet 014), s dobou použitelnosti delší než jeden rok, u kterých ocenění převyšuje částku 60.000,- Kč;
povolenky na emise a preferenční limity (druh/účet 015) bez ohledu na výši ocenění drobný dlouhodobý nehmotný majetek (druh/účet 018) jsou
• nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, ocenitelná práva, pokud jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění je v částce 7.000,- Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 60.000,- Kč,
• software, pokud jeho doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění nepřevyšuje částku 60.000,- Kč;
- ostatní dlouhodobý nehmotný majetek (druh/účet 019) bez ohledu na výši ocenění
- technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, jehož ocenění převyšuje částku 60 000 Kč v rámci jednoho účetního období drobného dlouhodobého majetku (druh/účet 012, 013, 014)
- jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek (druh/účet 901), který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice pro vykazování jako drobný dlouhodobý nehmotný majetek (druh/účet 018).
- cizí dlouhodobý nehmotný majetek, tj. užívání cizího majetku např. na základě smlouvy o výpůjčce nebo jiného důvodu, se v evidenci vedou jako podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku druh/účet skupina 96 - Podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku (např. druh/účet 966 - Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě o výpůjčce);
- zapůjčený dlouhodobý nehmotný majetek se v evidenci majetku vede jako druh/účet ve skupině 01 a vyznačuje se jako podmíněná pohledávka z důvodu užívání majetku jinou osobou jako druh/účet ve skupině 92 - Podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou (např. účet 924 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce).
Dlouhodobým nehmotným majetkem se stává pořizovaný majetek okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání. Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení
Dlouhodobý hmotný majetek je definován v § 14 vyhlášky, ke které Generální finanční ředitelství vydalo pokyn D-6 pokynem Generálního finančního ředitelství D- 6 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a člení se na majetek:
- pozemky (druh/účet 031) bez ohledu na výši ocenění;
- kulturní předměty (druh/účet 032) bez ohledu na výši ocenění obsahuje zejména kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty, umělecká díla a obdobné věci, a to včetně souborů tohoto majetku. Neobsahuje majetek uvedený v položkách Stavby (druh/ účet 021), Samostatné movité věci a soubory movitých věcí (druh/účet 022), Drobný dlouhodobý hmotný majetek (druh/účet 028) a zboží;
- stavby (druh/účet 021) bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti
• stavby včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla podle zvláštních právních předpisů,
• otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,
• technické rekultivace,
• byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního právního předpisu,
• nemovité kulturní památky oceněné pořizovací nebo reprodukční pořizovací cenou,
• technické zhodnocení majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona o účetnictví, jehož ocenění jedné položky převyšuje částku 40.000 Kč,
• technické zhodnocení nemovité kulturní památky a církevní stavby oceněné podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona o účetnictví;
- samostatné movité věci a soubory movitých věcí (druh/ účet 022), které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, u kterých doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění samostatné movité věci nebo souboru majetku podle § 71 vyhlášky převyšuje částku 40 000 Kč, a předměty z drahých kovů, pokud se nejedná o předměty kulturní hodnoty nebo kulturní památky;
- pěstitelské celky trvalých porostů (druh/účet 025), tj. ovocné stromy nebo ovocné keře vysázené na souvislém pozemku o výměře nad 0,25 hektaru v hustotě nejméně 90 stromů nebo 1000 keřů na 1 hektar, a trvalý porost vinic a chmelnic bez nosných konstrukcí;
- drobný dlouhodobý hmotný majetek (druh/účet 028) obsahuje movité věci, popřípadě soubory majetku, které jsou charakterizovány samostatným technicko-ekonomickým určením, u kterých doba použitelnosti je delší než jeden rok a ocenění jedné položky je v částce 3.000,- Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 40.000,- Kč. Účetní jednotka může rozhodnout vnitřním předpisem o snížení stanovené dolní hranice. Za drobný dlouhodobý hmotný majetek se považují vždy:
a) předměty z drahých kovů, pokud nejsou dlouhodobým majetkem podle odstavce 4, bez ohledu na výši pořizovací ceny a
b) věci pořízené formou finančního leasingu, popřípadě bezúplatně převzaté, u kterých ocenění podle § 25 zákona o účetnictví nepřevyšuje částku 40 000 Kč;
- ostatní dlouhodobý hmotný majetek (druh/účet 029) obsahuje zejména dospělá zvířata bez ohledu na výši ocenění s výjimkou zvířat v zoologických zahradách, služebních psů a služebních koní. Dále obsahuje ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené nebo nabyté vkladem jako součást pozemku po 1. lednu 1997 v rozsahu vymezeném geologickým průzkumem a za podmínky stanovené v § 66 odst. 2 vyhlášky, a to bez ohledu na výši ocenění, a dále obsahuje technické zhodnocení majetku oceněného podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona s výjimkou technického zhodnocení, které je uvedeno u staveb (druh/účet 021);
- jiný drobný dlouhodobý hmotný majetek (druh/ účet 902) obsahuje majetek, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice pro vykazování drobného dlouhodobého hmotného majetku (druh/účet 028);
- technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého majetku (druh/účet 022), jehož ocenění převyšuje částku 40.000,- Kč v rámci jednoho účetního období.
- cizí dlouhodobý hmotný majetek, tj. užívání cizího majetku např. na základě smlouvy o výpůjčce nebo jiného důvodu, se v evidenci vedou jako podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku druh/účet skupina 96 - Podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku (např. druh/účet 966 - Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě o výpůjčce);
- zapůjčený dlouhodobý hmotný majetek se v evidenci majetku vede jako druh/účet ve skupinách 02, 03 a vyznačuje se jako podmíněná pohledávka z důvodu užívání majetku jinou osobou jako druh/účet ve skupině 92 - Podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou (např. účet 924 - Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce).
Dlouhodobým hmotným majetkem se stávají pořizované věci okamžikem uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí zejména dokončení věcí a splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právními předpisy pro užívání (způsobilost provozu). Obdobně se postupuje v případě technického zhodnocení.
Toto ustanovení se nepoužije v případě nabytých věcí, které před nabytím byly uvedeny do stavu způsobilého k užívání a nevyžadují montáž u nabyvatele.
Dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek se oceňuje podle § 25 zákona o účetnictví
- pořizovací cenou,
- reprodukční cenou,
- vlastními náklady.
Organizační složky rezortu a státní příspěvkové organizace tento majetek při prodeji oceňují reálnou hodnotou podle § 27 odst. h) zákona o účetnictví.
Podle § 55 vyhlášky součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení do okamžiku stanoveného v § 11 odst. 5 nebo § 14 odst. 12, jsou zejména náklady na
a) přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky, expertízy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,
b) odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,
c) průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odlesnění a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby,
d) licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku, nikoliv pro budoucí provoz,
e) vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,
f) náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi nebo nájemci nemovité věci nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i platby za smýcený porost v souvislosti s výstavbou,
g) úhradu podílu na
1. oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu,
2. účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu,
3. účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie,
h) úhrady nákladů za přeložky, překládky a náhradní pozemní komunikaci účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku, anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků, pokud je účetní jednotka oprávněna k takovéto úhradě nákladů,
i) zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání; vzniknou-li při zkouškách tohoto majetku použitelné výrobky nebo výkony, snižuje ocenění těchto výrobků nebo výkonů náklady související s pořízením tohoto majetku; další náklady na tyto výrobky a výkony nejsou součástí nákladů souvisejících s pořízením tohoto majetku, nýbrž nákladem z činnosti účetní jednotky,
j) zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování v pořizování; pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů.
Součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou
a) opravy a údržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady,
b) náklady nájemce na uvedení najatého majetku do předchozího stavu,
c) kurzové rozdíly,
d) smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů,
e) nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba,
f) náklady na zaškolení pracovníků,
g) náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami,
h) náklady na biologickou rekultivaci,
i) náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání.
Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se zvyšuje o technické zhodnocení, k jehož účtování a odpisování je oprávněna účetní jednotka.
V případě finančního leasingu se pořizovací cena majetku převzatého uživatelem do vlastnictví zvýší o technické zhodnocení odpisované uživatelem v průběhu užívání a pokračuje se v odpisování z takto zvýšené pořizovací ceny. Ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku se zvýší o technické zhodnocení, jehož ocenění převyšuje částku 60 000 Kč. Ocenění jednotlivého dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého hmotného majetku odpisovaného se zvýší o technické zhodnocení, pokud jeho ocenění převyšuje částku 40 000 Kč.
Dlouhodobý hmotný majetek pořízený směnnou smlouvou se ocení pořizovací cenou, jsou-li ceny ve smlouvě sjednány, nebo reprodukční pořizovací cenou, nejsou-li ceny ve smlouvě sjednány.
Ocenění pořízeného pozemku je včetně lesního porostu nebo osázení stromy a keři, pokud nejsou pěstitelským celkem trvalých porostů.
U majetku oceněného podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona o účetnictví, se jeho ocenění nezvyšuje o technické zhodnocení provedené na tomto majetku. Ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení se nesnižuje o dotaci poskytnutou na pořízení majetku.
Technickým zhodnocením podle § 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších změn, se rozumí vždy výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku částku 40.000,- Kč. Rekonstrukcí se pro účely tohoto zákona rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů. Modernizací se pro účely tohoto zákona rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku.
Technickým zhodnocením podle § 32a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších změn, u dlouhodobého nehmotného majetku se považují výdaje na ukončené rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti nehmotného majetku anebo zásahy, které mají za následek změnu účelu nehmotného majetku, pokud po ukončení u jednotlivého nehmotného majetku převýší částku 60.000,- Kč stanovenou jiným právním předpisem34)
B. Zásoby
Krátkodobý majetek je materiál do okamžiku spotřeby, jimiž jsou materiál na skladě, pořízení materiálu, materiál na cestě, nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, výrobky, ostatní zásoby, zboží na skladě, pořízení zboží a zboží na cestě.
Do materiálu zejména náleží:
a) suroviny, které při výrobním procesu přecházejí zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu,
b) pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu, například lak na výrobky,
c) látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky, například mazadla, palivo, čisticí prostředky,
d) .náhradní díly,
e) obaly a obalové materiály, pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek nebo zboží,
f) další movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na výši ocenění.
g) další movité věci nesplňující podmínky podle § 14 odst. 6 vyhlášky č. 410/2009 Sb. s dobou použitelnosti delší než jeden rok.
Zásoby se oceňují podle § 25 zákona o účetnictví
- pořizovací cenou,
- reprodukční pořizovací cenou,
- vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností, přímými náklady vynaložených na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo jiné činnosti.
Podle § 57 vyhlášky jsou součástí pořizovací ceny zásob též náklady související s jejich pořízením, zejména přepravné, provize, clo a pojistné. Součástí pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a půjček poskytnutých na jejich pořízení. Z vnitropodnikových služeb souvisejících s pořizováním zásob nákupem a se zpracováním zásob se do pořizovací ceny zahrnuje pouze přepravné a vlastní náklady na zpracování materiálu.
Náklady na úpravu skladovaného materiálu nebo zboží se považují za náklady související s pořízením zásob a zvyšují ocenění zásob.
Nevyfakturované dodávky se ocení podle uzavřené smlouvy, popřípadě odhadem podle příslušných dokladů, které má účetní jednotka k dispozici.
Příloha 3
Metodický výklad Ministerstva financí č. j. 22/83 730/2009 - 222 ze dne 11. listopadu 2009, k pojmu „přiměřené snížení kupní ceny“
Právní úprava nakládání s majetkem státu (zákon č. 219/2000 Sb. - dále jen „ZMS“ a prováděcí vyhláška č. 62/2001 Sb. - dále jen „vyhláška k ZMS“) obsah pojmu „přiměřené snížení kupní ceny“ nikde nevymezuje a ani tak učinit nemůže. Jeho výklad je nutno hledat v kontextu základních povinností státu při nakládání s jeho majetkem, tedy kromě jiného především povinnosti neodůvodněně nesnižovat výnosy z něho (§ 14 odst. 1 ZMS) a zároveň při jeho úplatném převodu povinnosti neprodávat jej za cenu nižší, než je cena v čase a místě obvyklá, resp. z této hranice vycházet jako z minima (§ 22 odst. ZMS).
Pokud je vyhlašováno výběrové řízení na prodej jakéhokoliv majetku státu, musí být vyhlašovatelem tohoto výběrového řízení stanovena minimální kupní cena. Znalecký posudek, na základě kterého se stanoví cena minimálně požadovaná, by měl obsahovat jednak cenu zjištěnou podle oceňovacího předpisů a zároveň i cenu obvyklou (§ 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů), a to určenou výlučně na základě porovnání konkrétních uskutečněných prodejů obdobného majetku v dané lokalitě a čase. Do prvního kola výběrového řízení by jako minimálně požadovaná kupní cena pak měla být stanovena částka ve výši odpovídající nejméně té vyšší z obou cen, uvedených ve znaleckém posudku. Připomínáme, že stanovená minimální požadovaná kupní ceny je podstatným stimulem pro konkrétní nabídku případných zájemců o koupi. Proto podhodnocení minimální požadované ceny může mít za následek dosažení podhodnocené nabídky.
Pokud na tuto prvotní cenu není nalezen žádný zájemce, lze cenu v dalších kolech přiměřeně snižovat (§ 22 odst. 2 vyhlášky k ZMS). Obecně lze konstatovat, že úvaha, zda a o jakou částku v jednotlivých kolech výběrového řízení minimálně požadovanou cenu snižovat, by měla vycházet z posouzení, zda neúspěch marně proběhlého kola vyl ovlivněn skutečně pouze výší požadované ceny, nebo zda výběrové řízení nebylo např. nedostatečně prezentováno (malý rozsah inzerce, nedostatečné informace o majetku, nepřiměřeně krátká doba pro podání nabídek apod.), takže případní zájemci ani neměli reálnou možnost se o něm dozvědět, popř. zda přes existující zájem nemohly být konkrétní nabídky hodnoceny např. z důvodu formálních nedostatků. Někdy tak může být zjištěno, že bude vhodnější do dalšího kola minimální kupní cenu zatím nesnižovat. Přiměřenost snižování je pak ovlivňována především povahou, stavem a atraktivitou majetku (lokality, kde se nachází), stejně jako mírou poptávky po majetku tohoto typu.
Pokud ze všech okolností případu vyplývá, že se skutečně jedná o neatraktivní majetek, jehož prodej byl přitom řádně prezentován, proběhlo již marně více kol výběrového řízení s pozvolným snižováním cen, může dojít k razantnějšímu snižování požadované ceny, neboť jiný postup by byl pro stát nehospodárný.
Kupní cenu, dohodnutou na základě výsledků řádně proběhlého výběrového řízení, lze pak považovat za cenu v čase a místě obvyklou (tedy odpovídající zákonné úpravě), byť je i výrazně nižší než ceny uvedené ve znaleckém posudku. Ve výjimečných případech také může dojít až k situaci. kdy je zjištěno, že majetek je v daném místě a v daném čase přes výrazněn nízkou minimální kupní cenu neprodejný. Takovýto výsledek pak lze např. využít i pro odůvodnění bezúplatného převodu majetku z vlastnictví státu na třetí osobu z důvodu hospodárnosti uvedeného postupu pro stát.
Z těchto důvodů nelze závazně a konkrétním způsobem (například ve vyhlášce stanoveným procentem) snižování minimální požadované kupní ceny v jednotlivých kolech výběrových řízení předepsat. Vyhodnocení výsledků jednotlivých marně proběhlých kol výběrového řízení, a tedy i úvaha o vhodnosti a rozsahu snížení kupní ceny požadované v kole dalším, musí být logicky pouze v pravomoci a odpovědnosti vyhlašovatele výběrového řízení, který má jako jediný přístup k ucelené informaci o tom kterém případu majetkové dispozice.
Příloha 4
Vzor rozhodnutí o nepotřebnosti
Příloha 5
Metodika vedení nehmotného majetku
I.
Základní pojmy
Dlouhodobý nehmotný majetek - software (druh 013) je definován v § 11 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska počítačového programu je to majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok, u kterého ocenění převyšuje částku 60.000,- Kč.
Drobný dlouhodobý nehmotný majetek - software (druh 018) hlediska počítačového programu je to majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok, u kterého ocenění nepřevyšuje částku 60.000,- Kč. Pro účely evidence rozumíme počítačovým programem licenci ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Licence je právo užívat dané programové vybavení a nakládání s licencí musí být v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb.
Rovněž převod licence může proběhnout pouze za podmínek stanovených licenční smlouvou.
Typy licencí
a) Licence na počítač (PC) je model, kdy je poskytováno oprávnění užívat licenci k počítačovému programu právě na jednom počítači (bez závislosti na tom, kolik zaměstnanců s počítačem pracuje).
b) Serverová licence (SRV) je model, který umožňuje volné využití dané licence na serveru instalované, a to pro všechny zaměstnance, kteří se na daný server připojují. Licence může být poskytována na jeden (nebo více) procesor počítače (CPU licence). Využití licence může být časově omezeno. Produkt splňuje podmínky zařazení do (drobného) dlouhodobého nehmotného majetku.
c) Multilicence (MULTI) slouží zejména velkým organizacím pro uplatnění přístupu k využití licencí. Obvykle je stanovena multilicence na počítače (servery) dané složky státu či resortu. Multilicence může být omezena maximálním počtem počítačů, které u dané složky licenci využívají. Model multilicence snižuje celkovou cenu za pořízení licencí produktu. Využití multilicence může být časově omezeno. Produkt splňuje podmínky zařazení do (drobného) dlouhodobého nehmotného majetku.
d) Shareware (SHARE) jsou označovány produkty, které jsou obvykle volně šiřitelné. Instalace a užívání programu po delší dobu je podmíněno zaplacením ceny, případně registrací u vykonavatele autorských práv k počítačovému programu. Po zaplacení obvykle nabyvatel obdrží kód, který instalaci programu legalizuje, případně odblokuje jeho sníženou funkcionalitu. Produkt splňuje podmínky zařazení do (drobného) dlouhodobého nehmotného majetku.
e) Freeware označujeme počítačové programy, které jejich autor dává k dispozici jako volný statek pro všechny potencionální uživatele (může být vyžadována registrace uživatele). Produkt splňuje podmínky zařazení do drobného dlouhodobého nehmotného majetku. Obvykle nevznikají s pořízením tohoto typu licence náklady. Existují-li výdaje nebo náklady spojené se zprovozněním počítačového programu, pak se počítačový program oceňuje cenou pořízení.
f) Programové vybavení pořízené současně s počítačem (OEM). Je to jednak základní programové vybavení, jehož existence podmiňuje činnost příslušného technického zařízené (hardware), jako např. operační systém počítače, ovladače periferních zařízení, programy antivirové ochrany atd., a dále i aplikační programové vybavení, jehož instalace na počítač rozšiřuje komfort a použitelnost počítače na úlohách řešených uživatelem. Cena tohoto programového vybavení je součástí ceny počítače. Povinností uživatele je předat s předávanými technickými prostředky i související programové vybavení.
Ocenění nehmotného majetku
Účetní jednotky oceňují dlouhodobý nehmotný majetek podle zákona o účetnictví, a to:
- pořizovací cenou, za kterou byl majetek pořízen, a náklady s jeho pořízením související;
- reprodukční pořizovací cenou při bezúplatném nabytí majetku, za kterou by však byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje, majetek nabytý darováním, vytvořený vlastní činností, pokud je reprodukční pořizovací cena nižší než vlastní náklady a nově zjištěný a v účetnictví dosud nezachycený (například inventarizační přebytek), vlastními náklady, tj. přímé a nepřímé náklady bezprostředně související s vytvořením dlouhodobého nehmotného majetku vlastní činností.
Zhodnocení majetku a technické zhodnocení
a) Zhodnocení - update je provedení opravy či aktualizace, popř. úprava pro momentální (nové) podmínky. Jeho podstata spočívá v tom, že se počítačový program uvádí do stavu, ve kterém bude tak jako dříve korespondovat s vnější objektivní realitou. Jde sice o zásah do majetku, ale následkem není změna účelu, ani technických parametrů, ani se nerozšiřuje vybavenost nebo použitelnost. V případě update nejde o technické zhodnocení, jedná se o opravu.
b) Technické zhodnocení - upgrade znamená zdokonalení počítačového programu (obvykle nová verze). Jeho podstata spočívá v nových užitných vlastnostech, které většinou budou na úrovni změny technických parametrů, nebo v rozšíření vybavenosti a použitelnosti. Většinou se formálně odlišuje číslem verze. Upgrade je technickým zhodnocením.
c) Ocenění nehmotného majetku při technickém zhodnocení
- ocenění jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku se zvýší o technické zhodnocení, pokud náklady na něj v úhrnu za rok převýší částku 60.000,- Kč a technické zhodnocení je v tomto roce uvedeno do užívání;
- pokud technické zhodnocení je nižší než stanovená částka, hradí tento výdaj organizační složka státu vždy jako provozní výdaj.
Nakládání s majetkem
a) Poskytnutí (zapůjčení) licence
Podle § 48 zákona č. 121/2000 Sb., je-li tak sjednáno ve smlouvě, může nabyvatel oprávnění tvořící součást licence zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě (podlicence). Při poskytování oprávnění nedochází ke změně smluvních stran licenční smlouvy. Zapůjčení mezi organizačními složkami státu probíhá na základě zápisu, který je dokladem o nabytí práva k užití licence.
Při poskytnutí licencí programového vybavení zůstávají tyto nadále v majetkové evidenci složky rezortu, která tyto licence poskytují. Složka rezortu, která licence poskytuje, o tomto poskytnutí neúčtuje. Složka rezortu, které jsou licence poskytnuty, o tomto poskytnutí účtuje na podrozvahovém účtu a poskytnuté licence eviduje jako cizí majetek.
b) Postoupení licence (převod)
Postoupení licencí je postoupení práva hospodařit s majetkem jiné složce rezortu. Dokladem o postoupení je zápis. Po tomto postoupení dochází k vyřazení příslušného majetku z majetkové evidence u složky rezortu, která majetek postoupila, tzn. u této složky rezortu se sníží počet licencí a sníží se cena majetku v evidenci a účetnictví.
Složka rezortu, které byl majetek postoupen, zavede tento majetek do majetkové evidence a účetnictví.
c) Přesun licencí (změna umístění v rámci dané složky)
Pojem přesun licencí se používá pro přesun licencí v rámci dané složky rezortu.
II.
Majetková evidence počítačového programu
Dokumentace oprávněnosti užívat počítačové programy
Základním dokladem o oprávněném použití počítačového programu je zaplacený daňový doklad (faktura).
Oprávněnost používání počítačových programů lze dále prokázat zejména některými z následujících dokumentů: smlouvami na dodávky počítačového programu (pokud byly takovéto smlouvy uzavřeny), příp. dalšími nabývacími doklady,
a) licenčními smlouvami upravujícími užívání počítačového programu, případně originálními standardizovanými licenčními podmínkami,
b) doklady týkajícími se registrace užívání v registračním centru nebo obdobné evidenci výrobce či distributora počítačových programů (např. kopie registračních karet),
c) elektronickými kopiemi odeslaných a přijatých zpráv v případě pořízení počítačových programů dálkovým přístupem.
Tyto dokumenty musí složky rezortu evidovat o veškerých počítačových programech užívaných u každého orgánu státní správy na jediném místě. Odpovědnost za řádné vedení a evidenci nabývací dokumentace nesou složky rezortu. Zároveň jsou složky rezortu povinny zajistit u počítačových programů nově pořizovaných po nabytí účinnosti těchto pravidel uložení a evidenci originálních instalačních médií (disket, CD disků) po celou dobu užívání počítačového programu.
Vkládání programového vybavení do majetkové evidence
- Zásady při vkládání programového vybavení do majetkové evidence
1. organizační složka státu je povinna evidovat všechen nabytý nehmotný majetek - programové vybavení v APV IRES (Aplikační programové vybavení Informační rozpočtový a ekonomický systém), modulu Evidence software, a to neprodleně po jeho nabytí; při evidenci je nezbytné dodržovat zásady podle dokumentace systému IRES;
2. programové vybavení pořízené současně s počítačem se eviduje jako součást počítače pod inventárním číslem přiděleným tomuto počítači;
3. programové vybavení zakoupené odděleně od pořízení počítače se eviduje samostatně pod samostatným inventárním číslem;
4. při evidenci programového vybavení vyvíjeného na zakázku s dílčími platbami za jednotlivé etapy vývoje se dílčí platby (náklady) účtují na vrub účtu 041 Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek; teprve po dokončení a převzetí díla se majetek eviduje v majetkové evidenci (v celkové hodnotě všech pořizovacích nákladů); po zaevidování majetku se dá pokyn k zaúčtování na vrub účtu 013 Software ve prospěch účtu 041 Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek;
5. pokud obsahuje faktura více položek, pak je nutno pro každou položku vytvořit samostatný „Protokol o převzetí“;
6. členění majetkové evidence na majetek dlouhodobý a drobný dlouhodobý je nezbytné zachovat i v rámci jedné faktury, tzn. že některé položky faktury mohou patřit do majetkové evidence dlouhodobého majetku (druh majetku - 013), jiné do majetkové evidence drobného dlouhodobého majetku (druh majetku - 018);
7. zhodnocení majetku je třeba vyznačit v majetkové evidenci; přesáhne-li celková částka všech zhodnocení za příslušný kalendářní rok 60.000,- Kč, jedná se: - u dlouhodobého nehmotného majetku o technické zhodnocení, jehož výsledkem je „Protokol o technickém zhodnocení“ (technické zhodnocení = součtu všech zhodnocení za příslušný kalendářní rok; při technickém zhodnocení dojde k navýšení pořizovací ceny); toto technické zhodnocení se provádí na konci kalendářního roku; - u drobného dlouhodobého nehmotného majetku se technické zhodnocení považuje za nový majetek - dlouhodobý nehmotný, který je třeba zaevidovat do majetkové evidence dlouhodobého nehmotného majetku v ceně technického zhodnocení;
- Postup při vkládání programového vybavení do majetkové evidence:
1. V systému IRES se majetek eviduje na základě dokladu o pořízení pomocí formuláře FIA014F - „Protokol o převzetí majetku“. Současně je nezbytné vyznačit vazbu mezi „Protokolem o převzetí majetku“ a dokladem o pořízení (viz formulář FIA016F - „Protokol převzetí - vazba na doklady“).
2. Dokladem o zařazení programového vybavení do majetkové evidence je „Protokol o převzetí“, který podepisuje oprávněná osoba. Po zařazení majetku do majetkové evidence je „Protokol o převzetí“ předán k zaúčtování.
3. V případě, že je pořizovacím dokladem faktura, je nutno předat „Protokol o převzetí“ společně s fakturou k proplacení a následně předat oba doklady k zaúčtování.
4. Odpovědná osoba potvrdí zaúčtování programového vybavení na „Protokolu o převzetí“ a jeho kopii postoupí k archivaci.
Zhodnocení a technické zhodnocení programového vybavení
- Postup při zhodnocení programového vybavení
1. Zhodnocení programového vybavení se eviduje na základě dokladu o jeho pořízení.
2. V systému IRES se zhodnocení eviduje pomocí formuláře „Zhodnocení majetku“, volaného z formuláře „Inventární karta majetku“ - FIA002F.
- Postup při technickém zhodnocení programového vybavení
1. V systému IRES se technické zhodnocení eviduje pomocí formuláře FIA021V - „Technické zhodnocení“ volaného z formuláře „Inventární karta majetku“- FIA- 002F.
2. Dokladem o technickém zhodnocení je „Protokol o technickém zhodnocení“ (formulář „Protokol o technickém zhodnocení“ - FIA025F“), který podepisuje oprávněná osoba. Po provedení evidence technického zhodnocení je protokol předán k zaúčtování.
3. V případě, že je pořizovacím dokladem faktura, je nutno předat protokol společně s fakturou k proplacení a následně předat oba doklady k zaúčtování.
4. Odpovědná osoba potvrdí zaúčtování technického zhodnocení na „Protokolu o technickém zhodnocení“ a jeho kopii postoupí k archivaci.
Evidence verzí programového vybavení
Jednotlivé verze programového vybavení se v systému IRES evidují ve formuláři FIA043F - „Evidence upgrade“.
Poskytování programového vybavení
- Postup při poskytování programového vybavení
V systému IRES se poskytování programového vybavení eviduje pomocí formuláře FIA040F - „Evidence software“.
1. Dokladem o poskytnutí programového vybavení jiné složce rezortu je „Zápis o poskytnutí podlicence software (výpůjčka)“, jehož vzor je uveden v této metodice. Zápis musí být za každou složku rezortu podepsán oprávněnou osobou.
2. Podepsaný zápis je nezbytné archivovat.
3. Vypůjčitel je povinen vždy do 10. ledna doručit půjčiteli písemnou zprávu o stavu předmětu zápisu k 31. 12. uplynulého kalendářního roku z důvodu provádění inventur.
- Prodlužování výpůjček
1. Po uplynutí doby výpůjčky, nepožádá-li půjčitel o vrácení předmětu výpůjčky, se sjednaná doba výpůjčky automaticky prodlužuje vždy o další rok.
2. Prodloužení výpůjčky se eviduje v systému IRES ve formuláři FIA042F - „Zapůjčené licence SW“.
- Postup při vrácení programového vybavení
1. Vrácení programového vybavení se v systému IRES eviduje pomocí formuláře FIA040F - „Evidence software“.
2. Dokladem o vrácení programového vybavení je „Zápis o vrácení poskytnuté podlicence software (vrácení výpůjčky)“. Za obě zúčastněné strany musí zápis podepsat oprávněná osoba.
3. Před uplynutím sjednané doby bezplatného užívání lze užívací vztah ukončit dohodou obou stran učiněnou písemnou formou - rovněž „Zápisem o vrácení poskytnuté podlicence software (vrácení výpůjčky)“.
4. Podepsaný zápis je nezbytné archivovat.
Postupování programového vybavení
1. K postoupení programového vybavení je nezbytné vyhotovit „Rozhodnutí o nepotřebnosti majetku“, které podepíše k tomu pověřená osoba.
2. V systému IRES se postoupení programového vybavení eviduje ve formuláři FIA040F - „Evidence software“.
3. Dokladem o postoupení programového vybavení jiné složce rezortu je „Zápis o převodu příslušnosti hospodařit se software“. Zápis musí být za každou složku rezortu podepsán oprávněnou osobou.
4. Podepsaný zápis je nezbytné archivovat.
5. Na základě podepsaného zápisu provede složka rezortu, která programové vybavení postoupila, jeho vyřazení z majetkové evidence a účetnictví.
6. Složka rezortu, které bylo programové vybavení postoupeno, vloží na základě podepsaného „Zápisu o převodu příslušnosti hospodařit se software“ toto programové vybavení do majetkové evidence a účetnictví.
Přesun programového vybavení
1. V systému IRES se přesun programového vybavení eviduje ve formuláři „Přesun majetku“, který lze vyvolat z formuláře „Inventární karta majetku“ - FIA002F.
2. V případě, že složka rezortu účtuje o přesunu, je třeba vytisknout „Protokol o přesunu“ na formuláři „Protokol o přesunu majetku“ - FIA019F. U složek rezortu, které neúčtují o přesunu programového vybavení se body 2. - 5. neprovádí. Případný „Protokol o přesunu“ má pouze informativní význam.
3. „Protokol o přesunu majetku“ podepíše oprávněná osoba a je dokladem o přesunu programového vybavení.
4. Podepsaný „Protokol o přesunu“ je nezbytné předat k zaúčtování.
5. Odpovědná osoba potvrdí zaúčtování na „Protokolu o přesunu“ a jeho kopii postoupí k archivaci.
Vyřazování programového vybavení z majetkové evidence
1. Je nezbytné vyhotovit „Rozhodnutí o nepotřebnosti majetku“, které podepíše k tomu pověřená osoba. Vzor “Rozhodnutí o nepotřebnosti majetku“ je uveden v příloze č. 4 Instrukce.
2. Programového vybavení je nutno nabídnout jiným zájemcům formou vystavení na extranetu po dobu minimálně deseti (10) kalendářních dnů a v případě, že se nenajde zájemce, nabídne se ještě formou vystavení na internetu po dobu minimálně deseti (10) kalendářních dnů.
3. Není-li o programové vybavení zájem, je nezbytné předložit likvidační komisi doklady o neupotřebitelnosti majetku a požádat o vypracování návrhu o přebytečnosti nebo neupotřebitelnosti majetku a způsobu naložení s ním v souladu se zvláštními právními předpisy35).
4. Na základě předchozích kroků je možné provést vlastní vyřazení programového vybavení z majetkové evidence. V systému IRES se provádí vyřazení ve formulářích „Inventární karta majetku“ - FIA002F, FIA040F - „Evidence software“ a „Vyřazení majetku“.
5. Dokladem o vyřazení programového vybavení z majetkové evidence je „Protokol o vyřazení“ (formulář „Protokol o vyřazení majetku“ - FIA020F), který podepíše oprávněná osoba.
6. „Protokol o vyřazení“ je předán do účtárny.
7. Účtárna potvrdí zaúčtování na „Protokolu o vyřazení“ a jeho kopii postoupí k archivaci.
8. Po splnění všech výše uvedených podmínek (body 1-7) lze provést fyzickou likvidaci majetku v souladu se zvláštními právními předpisy36). Dokladem o likvidaci je pro-tokol o fyzické likvidaci.
Evidence instalací
1. V systému IRES slouží k evidenci instalací programového vybavení formuláře FIA044F - „Evidence instalací“, FIA045F - „Balíčky software“ a FIA050F - „Evidence seskupení.
2. Dokladem o instalaci počítačového programu je instalační protokol.
3. Dokladem o oprávněném nainstalování a užívání všech programů na příslušném počítači je specifikační list.
Příloha 6
Způsoby odpisování a doba odpisování u některého dlouhodobého majetku
A. Rovnoměrný způsob odpisování
a) 
Dlouhodobý hmotný majetek - informační technologie

----------- ------------------------------------------------------- --------------------------------------------
CZ-CPA        Název                                                   Doba odpisování   Do této skupiny patří 
                                                                                        zejména 
----------- ------------------------------------------------------- --------------------------------------------
26.20.11      Přenosná zařízení pro automatické zpracování 
              dat o hmotnosti <= 10 kg, např. přenosné počítače        4             Notebooky, atd.
              (notebooky); osobní digitální asistenti a 
      podobné počítače 
----------- ------------------------------------------------------- -------------------------------------------- 
26.20.13      Digitální zařízení pro automatizované 
              zpracování dat obsahují pod společným krytem nejméně        4             osobní počítače 
      základní jednotku, vstupní a výstupní jednotku,
      též kombinované 
----------- ------------------------------------------------------- --------------------------------------------
26.20.14      Digitální zařízení pro automatizované zpracování            4             ostatní ICT 
              dat předkládané ve formě systémů 
----------- ------------------------------------------------------- --------------------------------------------
26.20.15      Ostatní digitální zařízení pro automatizované 
              zpracování dat, mohou též obsahovat pod společným           5             servery 
      krytem jednu nebo dvě z následujících 
              jednotek: paměťové, vstupní, výstupní jednotky 
----------- ------------------------------------------------------- --------------------------------------------
26.20.18      Jednotky vykonávající dvě nebo více z těchto                4             Tiskárny, skenery atd.
              funkcí: tisk, skenování, kopírování, faxování  
----------- ------------------------------------------------------- --------------------------------------------
26.20.16      Vstupní nebo výstupní jednotky pro počítače, 
              mohou též obsahovat pod společným krytem                    6             Disková pole 
              paměťové jednotky 
----------- ------------------------------------------------------- --------------------------------------------

b) 
Dlouhodobý nehmotný majetek 

----------------------------------------------------------------
CZ-CPA         Název                           Doba odpisování 
----------------------------------------------------------------
62.01.00       software a obdobné předměty          4 
----------------------------------------------------------------
59.00.00       audiovizuální dílo                   3 
----------------------------------------------------------------
72.20.00       nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, 
               licence a obdobná práva a ostatní 
               dlouhodobý majetek s výjimkou        8 
     studií, záměrů, analýz, plány 
     a obdobných produktů 
----------------------------------------------------------------
71.00.00       Studie, záměry, analýzy, plány       5 
               a obdobné produkty 
----------------------------------------------------------------
B. Výkonový způsob odpisování motorová vozidla 

CZ_CPA   Název                                      Doba používání stanovené  
Oddíl                                               na počet ujetých km37) 

29      nižší třída                                  220 000 km 
29      nižší střední a střední třída                250 000 km 
29      vyšší střední třídy, mikrobusy, užitková     350 000 Km
Příloha 7
STATUT A JEDNACÍ ŘÁD
Komise pro nakládání s nemovitým majetkem rezortu ministerstva spravedlnosti
Čl. I
Úvodní ustanovení
1. Komise pro nakládání s nemovitým majetkem rezortu ministerstva spravedlnosti (dále jen „Komise“) je poradním orgánem ministra spravedlnosti v oblasti nakládání s nemovitým majetkem rezortu.
2. Komise je zřízena v souladu s ustanovením čl. 4 odst. 10 Organizačního řádu, čj. 23/2012-OP-ORG ze dne 31. 8. 2012, v platném znění.
3. Komise se při své činnosti řídí zejména zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, ve znění pozdějších předpisů, Instrukcí Ministerstva spravedlnosti č. j. 36/2010-INV-SP, o způsobech a podmínkách hospodaření s majetkem státu, ve znění pozdějších předpisů, a schváleným Jednacím řádem.
Čl. II
Působnost Komise
1. Komise se zejména:
a. vyjadřuje k převodu nemovitého majetku (změně příslušnosti k hospodaření), úplatném či bezúplatném, na jiné organizační složky státu a státní organizace, a v případě, že nebude o tento majetek projeven zájem, vyjadřuje se ke způsobu převodu majetku třetím osobám,
b. vyjadřuje k podstatným dislokacím administrativních objektů ve vlastnictví státu s příslušností k hospodaření pro organizační složky rezortu,
c. vyjadřuje k převzetí objektů do vlastnictví státu s příslušností k hospodaření pro organizační složky rezortu,
d. koordinuje využívání administrativních objektů ve vlastnictví státu s příslušností k hospodaření pro organizační složky rezortu,
e. soustřeďuje a posuzuje požadavky jednotlivých organizačních složek rezortu na změny právních poměrů k majetku,
f. soustřeďuje podklady o využívání majetku v rezortu.
2. Komise vede jednání s organizačními složkami státu a státními organizacemi v rezortu Ministerstva spravedlnosti na základě výsledků jednání Komise o změně příslušnosti k hospodaření s majetkem státu.
3. Komise dohlíží na řádné hospodaření s nemovitým majetkem státu v souladu s příslušnými právními předpisy.
4. Předseda Komise předkládá po jednání Komise poradě vedení Zprávu o činnosti Komise.
Čl. III
Složení Komise
1. Členy Komise jsou předseda Komise, místopředseda Komise a stálí členové Komise. Minimální počet členů Komise jsou tři.
2. Členy Komise jmenuje a odvolává ministr na základě návrhu náměstka ministra úseku ekonomického. 3. Předseda a místopředseda Komise jsou voleni z členů Komise na svém prvním zasedání.
4. Po dobu nepřítomnosti předsedy Komise zastupuje předsedu Komise její místopředseda.
5. Délka funkčního období členů Komise není stanovena. Členství v Komisi končí odvoláním nebo skončením pracovního/služebního poměru.
6. Člen Komise, který se osobně nemůže zúčastnit jednání Komise, je povinen tuto skutečnost sdělit předsedovi Komise, či v jeho nepřítomnosti místopředsedovi Komise, a určit jinou osobu, která se jednání Komise zúčastní, se všemi právy a povinnostmi, které vyplývají z funkce člena Komise.
7. Členství v Komisi, v případech služebních cest, dovolené na zotavenou, pracovní neschopnosti, či jiných vážných důvodů, je zastupitelné. Pověřený zástupce před jednáním Komise informuje o této skutečnosti předsedu Komise, či v jeho nepřítomnosti, místopředsedu Komise.
Čl. IV
Předseda Komise
1. Předseda Komise odpovídá ministru za činnost Komise.
2. Předseda Komise zejména:
a. svolává jednání Komise podle potřeb rezortu,
b. řídí činnost Komise,
c. podepisuje stanoviska, doporučení, návrhy apod. Komise,
d. předkládá poradě vedení „Zprávu o činnosti Komise“
e. rozhoduje o tom, zda na jednání Komise budou přizvány osoby uvedené v čl. VI. odst. 2
f. v případě naléhavé potřeby může předseda Komise vyslovit předběžný souhlas nakládáním s majetkem. Tento postup podléhá schválení Komisí na jejím nejblíže následujícím jednání.
Čl. V
Členové Komise
1. Členové Komise jsou povinni se účastnit jednání a práce Komise, s výjimkou stanovenou v čl. III.
2. Členové Komise mají právo a povinnost předkládat na jednání Komise návrhy, stanoviska a doporučení.
3. Členové Komise mají právo se účastnit jednání se zástupci jiných organizačních složek státu a státních organizací, případně s třetími osobami.
Čl. VI
Osoby přizvané
1. Předseda Komise přizve k činnosti a jednání Komise zaměstnance Ministerstva spravedlnosti určené dle svého uvážení.
2. Předseda Komise je oprávněn přizvat na jednání Komise zástupce organizačních složek rezortu, jejichž dispozice s nepotřebným majetkem bude Komisí projednávána.
Čl. VII
Jednací řád Komise
1. Z každého jednání Komise se pořizuje zápis, který je po schválení předsedou Komise rozeslán všem členům Komise a osobám přizvaným. Zápis je publikován na stránkách EXTRANETu, položka „Pracovní skupiny - Komise pro prodej zbytného majetku“. Zápis je přístupný pouze na základě hesla, jímž disponují pouze členové Komise.
2. Předseda Komise pověří zaměstnance odboru investičního Ministerstva spravedlnosti přípravou materiálů pro jednání Komise a dále zpracováním výsledků jednání, včetně jejich administrace.
3. Komise je způsobilá zasedat a přijímat závěry, pokud je přítomna nadpoloviční většina jejich členů.
4. Komise se usnáší konsensuálně.
5. Případné odlišné stanovisko člena Komise vznesené při hlasování bude zaznamenáno v Zápisu z jednání Komise.
6. Předseda Komise může rozhodnout o projednání materiálu prostřednictvím elektronické komunikace. O výsledku jednání pořizuje pověřený pracovník odboru investičního záznam. Předseda Komise informuje Komisi na jejím nejbližším jednání o všech materiálech projednávaných v předchozím období prostřednictvím elektronické komunikace, včetně výsledku hlasování o těchto materiálech.
7. Zasedání Komise se konají podle potřeby, zpravidla čtyřikrát do roka.
8. Jednací řád schvaluje Komise a předmětem jeho úpravy je činnost Komise.
Čl. VIII
Závěrečná ustanovení
1. Zrušuje se Status Komise pro transparentní prodej nepotřebného majetku rezortu ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 12. 2012, č.j. 162/2012-INV-M.
2. Změny a doplňky Statutu a Jednacího řádu schvaluje náměstek ministra úseku ekonomického.
1) § 27 odstavec 5 ZMS.
2) § 250 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 2 až § 12 zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška Ministerstva financí č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., a zákona č. 123/2003 Sb.
5) § 48 a § 49 ZMS.
6) § 12 a § 13 ZMS.
7) Metodický materiál pro organizační složky státu a vybrané státní organizace, vydaný MF čj. 22/42 820/2006 ze dne 29.3.2006.
8) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
9) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitým věcem, ve znění pozdějších předpisů.
12) § 12 odstavec 6 ZMS.
13) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, včetně jeho prováděcích předpisů.
14) Usnesení vlády č. 624 z 20. června 2001, o pravidlech, zásadách a způsobu zabezpečování kontroly užívání počítačových programů.
15) § 14 odstavec 2 vyhlášky č. 62/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 569/2006 Sb.
16) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
17) § 9 odstavec 2 ZMS.
18) § 14 odstavec 7 ZMS.
19) § 21 odstavce 2 ZMS.
20) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 259/2012 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, Pokyn čj. 24/2012-OP-ORG, kterým se vydává Spisový řád Ministerstva spravedlnosti.
21) Např. § 1 odstavce 6, § 3 a násl. zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
22) Metodický výklad Ministerstva financí č. j. 22/83 730/2009 - 222 ze dne 11. listopadu 2009, k pojmu „přiměřené snížení kupní ceny“.
23) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
24) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška MF č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů.
25) § 27 odstavec 5 ZMS.
26) § 27 ZMS.
27) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
28) § 27 odstavec 5 ZMS.
29) § 2248 až 2249 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
30) § 28, § 32a, § 33a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
31) Např. státní příspěvkové organizace nebo Vězeňská služba u majetku používaného pro hospodářskou činnost.
32) § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
33) § 2 až 12 zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění pozdějších předpisů.
34) Vyhláška č. 410/2009, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších změn.
35) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
36) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
37) Jednotka výkonu na 1 km je stanovena dobou používání pro příslušnou kategorii motorových vozidel podle Instrukce Ministerstva spravedlnosti ČR č.j. 44/2010-OSU-OSU, o používání služebních a jiných motorových vozidel a o používání čipových karet CCS LIMIT v resortu spravedlnosti a výši ocenění motorového vozidla podle § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví