Vládní nařízení ze dne 8.8.1940 o plovárnách a koupalištích

12.10.1940 | Sbírka:  366/1940 Sb. | Částka:  116/1940ASPI

Vztahy

Nadřazené: 330/1938 Sb.
Pasivní derogace: 40/1964 Sb.
366/1940 Sb.
Vládní nařízení
ze dne 8. srpna 1940
o plovárnách a koupalištích
Vláda Protektorátu Čechy a Morava nařizuje podle čl. II ústavního zákona zmocňovacího ze dne 15. prosince 1938, č. 330 Sb.:
§ 1
(1) Při řízení on povolení nové plovárny nebo koupaliště podle předpisů vodoprávních nebo živnostenskoprávních je povinností úřadu přihlížeti k tomu, zda plovárna nebo koupaliště vyhovuje též z hlediska předpisů zdravotněpolicejních. Je-li potřebí povolení jak podle předpisů vodoprávních, tak i podle předpisů živnostenskoprávních, má tuto povinnost úřad vodoprávní.
(2) Není-li ke zřízení plovárny nebo koupaliště potřebí schválení podle předpisů vodoprávních nebo živnostenskoprávních, je nutné zvláštní zdravotněpolicejní povolení, které udílí okresní úřad.
§ 2
(1) Plovárny a koupaliště zřízené před účinností tohoto nařízení podléhají přezkoumání z hlediska předpisů zdravotněpolicejních. Toto přezkoumání provede úřad příslušný podle § 1.
(2) Plovárny a koupaliště, jichž majitelé požádají do 3 měsíců od účinnosti tohoto nařízení o přezkoumání podle odstavce 1, mohou býti provozovány dosavadním způsobem až do právoplatnosti vyřízení žádosti.
§ 3
Povolení (§§ 1 a 2) lze podmíniti tím, že plovárny a koupaliště budou vybaveny a provozovány určitým způsobem, aby vyhovovaly zájmům zdravotním a bezpečnostním, tělesné výchovy a cestovního ruchu.
§ 4
(1) Na plovárnách a koupalištích, v nichž jsou návštěvníkům přístupny vodní prostory hlubší než 160 cm, musí býti dozorem na osobní bezpečnost pověřeni plavčíci, kteří složili úspěšně zkoušku podle tohoto nařízení. Jejich počet budiž přiměřený rozsahu přístupné vodní prostory a počtu návštěvníků.
(2) Na plovárnách a koupalištích, v nichž dočasně hladina přístupné vodní prostory přestoupila zcela nebo zčásti výši 160 cm, jest nutno buď řádně označiti onu prostoru, případně její části, nebo ověřiti dozorem zkoušené plavčíky (odstavec 1).
(3) V případech zvláštního zřetele hodných může ministerstvo sociální a zdravotní správy povoliti výjimky z ustanovení odstavce 1.
§ 5
(1) Ustanovení §§ 1 až 4 se nevztahují na plovárny a koupaliště používané k léčivým koupelím, na lázně vanové a parní, pokud nejsou vybaveny většími vodními nádržemi, v nichž by bylo možno plovati, a na soukromé plovárny a koupaliště.
(2) Soukromými plovárnami a koupališti se rozumějí všechny ty, jež nejsou ani podniky všeužitečnými, propůjčenými k veřejnému užívání (veřejnými plovárnami a koupališti), ani nejsou provozovány po živnostensku.
§ 6
(1) Zkoušky (§ 4, odst. 1) se konají u zemských úřadů před tříčlennou komisí složenou ze dvou odborníků v plování a z úředního lékaře, z nichž jeden předsedá. Zkušební komisi a jejího předsedu jmenuje ministerstvo sociální a zdravotní správy vždy na dobu tří let.
(2) Dobu zkoušek stanoví zemský úřad podle potřeby a vyhlásí ji v Úředním listě.
(3) Ke zkoušce se mohou přihlásiti pouze osoby, které mají německou státní příslušnost nebo příslušnost protektorátní, alespoň 21 leté, zachovalé, tělesně k výkonu povolání plavčíka zdatné a s nejméně jednoroční praxí na veřejné plovárně. Žádost je nutno doložiti domovským a křestním (rodným) listem, vysvědčením zachovalosti ne starším jednoho roku, vysvědčením úředního lékaře o tělesné zdatnosti, osvědčením dosavadní praxe a vylíčením dosavadního běhu života. O připuštění ke zkoušce rozhoduje zemský úřad s konečnou platností.
(4) Zkouška je praktická a teoretická. Zkoušenec musí prokázati znalost hlavních způsobů plování, z nichž alespoň jeden musí ovládati dokonale, ostatní povšechně, jakož i znalost záchrany tonoucích, základních skoků do vody a vyučování základním způsobům plování a skoků do vody. Kromě toho musí míti nejzákladnější vědomosti z tělovědy a dokonale ovládati poskytování první pomoci při úrazech a náhlých onemocněních. Rovněž musí znáti nejdůležitější lázeňská zařízení a uměti jich použíti, jakož i ovládati zdravotní a bezpečnostní předpisy pro vybavení a provoz plováren a koupališť.
(5) O úspěšné zkoušce bude vydáno vysvědčení. Neúspěšnou zkoušku lze opakovati podle rozhodnutí komise, ne však dříve, než po půl roce.
(6) Zkušební řád vydá ministerstvo sociální a zdravotní správy a vyhlásí v Úředním listě.
(7) Zkušební taxa činí 100 K, platí se předem a plyne do pokladny Protektorátu. Nedostaví-li se zkoušenec bez dostatečných důvodů ke zkoušce, nemá nároku na vrácení zkušební taxy; o žádosti za vrácení zkušební taxy rozhoduje zemský úřad.
(8) Žadatele, kteří prokáží, že by nemohli zkušební taxu za učební běh zaplatiti bez ohrožení výživy své nebo své rodiny, může zemský úřad zcela nebo částečně od taxy osvoboditi.
(9) Členům zkušební komise může zemský úřad povoliti odměnu podle zásad určených ministerstvem sociální a zdravotní správy v dohodě s ministerstvy vnitra a financí a nejvyšším úřadem cenovým. Při tom přihlíží k tomu, aby vybrané zkušební taxy stačily na úhradu všech výdajů.
§ 7
(1) Zkoušení plavčíci mohou vyučovati základním způsobům plování a skoků do vody v rozsahu zkušební látky (§ 6, odst. 4 a 6).
(2) Zkoušený plavčík, pověřený na plovárně nebo koupališti dozorem na osobní bezpečnost, mějž na oděvu zřetelný nápis "Zkoušený plavčík".
§ 8
Plavčíci, kteří vykonávali nejméně po 5 let za sebou dozorčí službu na některé plovárně nebo koupališti, na něž se vztahují ustanovení §§ 1 až 4 (§ 5), a vyhovují i podmínkám § 6, odst. 3, mohou býti ministerstvem sociální a zdravotní správy osvobozeni od zkoušky z některých předmětů uvedených v § 6, odst. 4 s výjimkou praktické zkoušky z jednoho hlavního způsobu plování, požádají-li o to do 6 měsíců od účinnosti tohoto nařízení. K žádosti jest nutno připojiti doklady uvedené v § 6, odst. 3.
§ 9
Přestupky tohoto nařízení trestá okresní úřad pokutou do 5.000 K nebo vězením do 14 dní. Oba tyto tresty mohu býti uloženy též současně; v tomto případě nesmí však trest na svobodě spolu s náhradním trestem za nedobytnou pokutu činiti více než 14 dní. Byla-li uložena pokuta, buď zároveň pro případ její nedobytnosti uložen náhradní trest vězení podle míry zavinění v mezích trestní sazby na svobodě na čin stanovené.
§ 10
Tímto nařízením zůstávají nedotčeny předpisy vodoprávní a živnostenskoprávní.
§ 11
Toto nařízení provede ministr sociální a zdravotní správy v dohodě s ministry vnitra, financí, průmyslu, obchodu a živností, zemědělství a ostatními zúčastněnými ministry.
Dr. Hácha v. r.
Ing. Eliáš v. r.
Ježek v. r.
Dr. Kratochvíl v. r.
Dr. Kalfus v. r.
Dr. Havelka v. r.
Dr. Kapras v. r.
Čipera v. r.
Dr. Krejčí v. r.
Bubna v. r.
Dr. Klumpar v. r.