(1) Komora zřizuje vlastní účet, na který je oprávněna přijímat platby a disponovat jimi.

(2) Komora může vlastnit a spravovat movitý a nemovitý majetek.

(3) Správou majetku a finančních prostředků Komory je pověřeno představenstvo Komory.

(4) O stavu a výsledcích hospodaření za uplynulý rok je představenstvo Komory povinno předložit valné hromadě zprávu ověřenou nezávislým auditem.

(1) Finanční prostředky Komory jsou vynakládány a majetek je využíván pro výkon činností, které Komoře podle ustanovení § 23 odst. 6 Zákona a podle tohoto řádu přísluší. Financování veškerých činností Komory se řídí rozpočtem. Představenstvo předloží valné hromadě ke schválení návrh rozpočtu na příští rok.

(2) Sestavení roční účetní závěrky zajišťuje představenstvo. Sestavenou roční účetní závěrku předloží představenstvo nejpozději do 28. února roku následujícího po účetním období k ověření nezávislému auditorovi a poté nejpozději do 31. března po ověření roční závěrky auditorem k přezkoušení dozorčí radě Komory.

(3) Po ověření roční účetní závěrky nezávislým auditorem a po jejím přezkoušení dozorčí radou Komory předloží představenstvo hlavní údaje roční účetní závěrky a zprávu o hospodaření Komory k projednání valné hromadě a ke schválení rozpočtu na příští rok. Dozorčí rada zároveň předloží téže valné hromadě zprávu o výsledku svého přezkoušení s pokyny na udělení absolutoria, popřípadě s návrhy na nápravná opatření.

(4) Roční účetní závěrka musí být sestavena za podmínek stanovených obecně závazným právním předpisem a podle zásad řádného účetnictví tak, aby poskytovala úplné informace o majetkové a finanční situaci, v níž se Komora nachází. Údaje z účetní závěrky ověřené auditorem musí být zveřejněny v Bulletinu Komory.

(5) Ustanovení odstavce 2 až 4 pro ověřování, přezkušování, projednávání a zveřejňování roční účetní závěrky se přiměřeně užijí i pro mimořádnou účetní závěrku.

(6) Představenstvo, popřípadě z jeho pověření ředitel Kanceláře, jsou povinni zajišťovat v souladu s platnou účetní metodikou kromě roční účetní závěrky i zpracování zjednodušené čtvrtletní bilance poskytující základní informace o aktuální majetkové a finanční situaci Komory a o účinnosti a účelnosti jejího hospodaření v uplynulém kalendářním čtvrtletí. Zjednodušená čtvrtletní bilance podléhá přezkoumání dozorčí radou.

(7) Představenstvo, popřípadě z jeho pověření ředitel Kanceláře, jsou povinni zajišťovat kromě zjednodušené čtvrtletní bilance v souladu s platnou účetní metodikou i zpracování měsíčního účetního výkazu hospodaření Komory, poskytujícího základní informace o aktuální majetkové a finanční situaci Komory a o účinnosti a účelnosti jejího hospodaření v uplynulém měsíci. Dozorčí rada si může vyžádat předložení měsíčních účetních výkazů hospodaření jednotlivě k přezkoumání.

(8) O navrhovaných jednorázových výdajích v částce 150 000 Kč a vyšších představenstvo ČKA uvědomí dozorčí radu ČKA.

(9) Komora hradí nutné náklady spojené s výkonem funkcí v orgánech Komory dle § 24 Zákona, jakož i náhradu za ztrátu času spojenou s výkonem těchto funkcí, a to ve výši 500,-Kč za hodinu soustavné činnosti a 150,-Kč za každou celou hodinu jiné nezbytné ztráty času s výkonem této soustavné činnosti souvisící. Komora hradí nutné náklady spojené s výkonem činnosti ve zkušebních komisích, jakož i náhradu za ztrátu času spojenou s výkonem těchto funkcí, a to ve výši 500,Kč za hodinu soustavné činnosti a 150,- Kč za každou celou hodinu jiné nezbytné ztráty času s výkonem této soustavné činnosti souvisící. Komora hradí nutné náklady spojené s výkonem ostatních činností Komory, jako jsou činnosti v pracovních skupinách nebo činnosti regionálních zástupců, jakož i náhradu za ztrátu času spojenou s výkonem těchto činností, a to ve výši 300,Kč za hodinu soustavné činnosti a 150,-Kč za každou celou hodinu jiné nezbytné ztráty času s výkonem této soustavné činnosti souvisící. V těchto částkách nejsou zahrnuty výdaje na sociální a zdravotní pojištění. Toto ustanovení se nevztahuje na konání valné hromady a na činnost iniciativních skupin.

(1) Hospodaření Komory se řídí jejím ročním rozpočtem. Rozpočet schvaluje valná hromada.

(2) Komora vede účetnictví podle zvláštního zákona.¹⁾

(3) Rozpočet Komory je finančním plánem, jímž se řídí financování činnosti Komory v rozpočtovém roce; obsahuje očekávané výnosy a náklady Komory. Rozpočtový rok je shodný s rokem kalendářním.

(1) Návrh rozpočtu vypracovává představenstvo v součinnosti s Kanceláří Komory v návaznosti na svou rozpočtovou strategii. Návrh rozpočtu musí být zveřejněn nejméně dvacet jeden den před jeho projednáním valnou hromadou Komory. Připomínky k návrhu rozpočtu mohou autorizované osoby, popřípadě usazené osoby registrované, uplatnit buď písemně ve lhůtě stanovené při jeho zveřejnění, nebo ústně na zasedání valné hromady, a to v souladu s Jednacím řádem valné hromady Komory.

(2) Postup v případě rozpočtového provizória a zásady hospodaření v době rozpočtového provizória, jakož i hospodaření podle rozpočtu a provádění případných změn rozpočtu se řídí obecným právním předpisem.

(2) Rozhodování o změně rozpočtu dle odst. 1 písm. a) a c) náleží výlučně představenstvu. O změně rozpočtu dle odst. 1 písm. b) rozhoduje představenstvo po předchozím odsouhlasení navrhovaného navýšení v dozorčí radě.

(3) V případě, že v průběhu rozpočtového roku dojde k nepředvídanému navýšení nákladů a/nebo k nepředvídanému poklesu výnosů, je představenstvo, po předchozím odsouhlasení dozorčí radou, oprávněno rozhodnout o krytí takto vzniklé ztráty z finančních prostředků minulých let.

(4) Každou změnu rozpočtu je představenstvo povinno náležitě odůvodnit a informovat o ní na následující valné hromadě.

(1) Stavovský soud je orgán Komory pověřený konáním disciplinárního řízení dle Zákona a v jeho rámci smírčího řízení podle tohoto řádu. Stavovský soud je dále pověřený vedením rozhodčího řízení.

(2) Stavovský soud má devět členů. Členové Stavovského soudu nesmí být zároveň členy představenstva ani dozorčí rady.

(3) Statut předsedy Stavovského soudu a statut disciplinárních senátů stanoví § 28 Zákona.

(4) Stavovský soud zasedá nejméně jednou za tři měsíce, vždy však tak, aby mohl včas a řádně konat disciplinární, popřípadě smírčí řízení.

(5) Zasedání Stavovského soudu svolává jeho předseda.

(6) V čele Stavovského soudu stojí předseda, jehož v nepřítomnosti zastupuje v plném rozsahu místopředseda. Jejich funkční období je jednoleté a jsou voleni členy Stavovského soudu zpravidla na jeho prvním zasedání po konání valné hromady, která volila nové členy soudu.

(7) V rámci své činnosti spolupracuje Stavovský soud s právním poradcem. Právní poradce dohlíží na dodržování zákonů a vnitřních předpisů ČKA a jejich správnou aplikaci v disciplinárním a smírčím řízení upraveném v Disciplinárním a smírčím řádu České komory architektů.

Smírčí řízení koná Stavovský soud na podnět autorizovaných architektů, kteří jsou ve sporu, popřípadě na podnět autorizovaného architekta a jiné osoby, s níž je autorizovaný architekt ve sporu. Podmínkou zahájení smírčího řízení je písemně projevená vůle všech zúčastněných stran předložit svůj spor Stavovskému soudu. Písemný návrh na zahájení smírčího řízení podávají společně všichni účastníci sporu do rukou předsedy Stavovského soudu. Podrobnosti o smírčím řízení stanoví Disciplinární a smírčí řád Komory.

(1) Autorizační rada je orgán oprávněný konat v souladu se Zákonem autorizační řízení a rozhodovat o udělení autorizace.

(2) Komora je v souladu s ustanovením § 30d Zákona uznávacím orgánem pro posuzování splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon vybraných činností podle § 4 odst. 2. Výkonem působnosti uznávacího orgánu ve smyslu Zákona se pověřuje autorizační rada, která je oprávněna vést uznávací registrační řízení a rozhodovat o provedení registrace osob usazených nebo hostujících při výkonu povolání těchto osob na území České republiky. Pro posouzení, zda jsou splněny požadavky na odbornou kvalifikaci pro činnost uvedenou v § 4 odst. 2 písm. a) postupuje podle Přílohy k Zákonu a pro činnosti uvedené v § 4 odst. 2 písm. b) a c) postupuje podle obecné právní úpravy^4a).

(3) Autorizační rada má sedm řádných členů a tři náhradníky jmenované podle § 29 odst. 3 Zákona na návrh představenstva Komory příslušným ministrem vlády České republiky. Představenstvo Komory navrhuje po jednom zástupci pro každý z oborů jí udělované autorizace (architektura, územní plánování, krajinářská architektura).

(4) Členy autorizační rady mohou též být členové, popřípadě náhradníci představenstva. Ve složení autorizační rady jsou přiměřeně zastoupeny jednotlivé obory, pro které se uděluje autorizace. Členové autorizační rady, kteří nejsou členy zkušebních komisí, se mohou účastnit zasedání zkušebních komisí jako přísedící, avšak bez práva zasahovat do průběhu zkoušky.

(5) Autorizační rada zasedá zpravidla jednou za tři měsíce, vždy však tak, aby mohla řádně a včas vyřizovat podané žádosti o autorizaci. Zasedání autorizační rady svolává a jednání řídí její předseda, popřípadě z jeho pověření místopředseda.

(1) Autorizační rada navrhuje v souladu se Zákonem autorizační řád a prostřednictvím předsedy Komory ho podává příslušnému ministrovi vlády České republiky ke schválení.

(2) Autorizační rada řídí a koordinuje činnost zkušebních komisí.

(3) V čele zkušebních komisí jmenovaných autorizační radou stojí zpravidla jednotliví členové autorizační rady.

(1) Zpravidla jednou za tři měsíce, nejméně však jednou za rok, se konají společná zasedání představenstva, dozorčí rady, Stavovského soudu a autorizační rady. Na tato zasedání mohou být podle potřeby zvány též pomocné orgány Komory nebo jejich zástupci.

(2) Úkolem společného zasedání podle odst. 1 je vzájemná výměna informací, jakož i koordinace činnosti základních orgánů Komory.

(3) Společná zasedání svolává a obvykle řídí předseda Komory.

(4) Orgány Komory se mohou na společném zasedání společně usnášet, tato usnesení však nenahrazují rozhodnutí jednotlivých orgánů ve věcech, jejichž rozhodnutí jim náleží podle Zákona nebo tohoto řádu; společná usnesení učiněná na společném zasedání nemohou ani změnit ani předurčit rozhodnutí jednotlivých orgánů spadajících do jejich působnosti.

(1) Zkušební komise jsou pomocnými výkonnými orgány pověřenými provádět v rámci autorizačního řízení zkoušky odborné způsobilosti.

(2) Zkušební komise jsou jmenovány autorizační radou, která rozhoduje o rozsahu a náplni jejich činnosti a o jejich složení.

(3) Ve své činnosti se zkušební komise řídí Zákonem a autorizačním řádem Komory a z výsledku své činnosti se zodpovídají autorizační radě. V posuzování zkoušeného a v rozhodování o výsledku zkoušky jsou však nezávislé; autorizační rada jim však může doporučit, aby přezkoumaly své rozhodnutí.

(1) Zkušební komise jsou složeny tak, aby byly přiměřeně zastoupeny jednotlivé obory, pro něž je autorizace udělována.

(2) Zkušební komise mají nejméně pět členů. Mohou se platně usnášet, je-li přítomno nejméně pět členů komise. Rozhodují prostou většinou hlasů přítomných členů komise.

(3) V čele zkušební komise stojí předseda, který řídí činnost komise a odpovídá za ni. Členem zkušební komise může být též jeden právník a jeden zástupce příslušného ministerstva.

(1) Kancelář Komory je pomocným výkonným orgánem Komory a administrativně zajišťuje plnění úkolů uložených Komoře ustanovením § 23 odst. 6 a 7 Zákona. Pro tento účel představenstvo vytváří vhodnou strukturu Kanceláře, umožňující účinné plnění svěřených úkolů, šetrné a účelné nakládání finančními prostředky a majetkem Komory.

(2) Právní poměry zaměstnanců Kanceláře se řídí obecně platnými předpisy pracovního práva a dále Organizačním řádem Kanceláře a Pracovním řádem Kanceláře, které jsou vydávány představenstvem.

(1) Pro potřeby zveřejňování informací souvisících s činností Komory, s právy a povinnostmi autorizovaných osob a s výkonem jejich povolání, vydává Komora Bulletin ČKA.

(2) Za vydávání Bulletinu ČKA odpovídá představenstvo Komory, které řízením Bulletinu obvykle pověří redakční radu v čele s pověřeným členem představenstva jakožto předsedou této rady. Dozorčí rada má v redakční radě svého zástupce.

(3) Obsah Bulletinu ČKA připravuje a vydání zajišťuje pověřený pracovník Kanceláře, a to podle pokynů redakční rady.

(4) Rozhodování o publikování příspěvků dozorčí rady a Stavovského soudu, zejména usnesení, rozsudků, nálezů a zpráv, je zcela v působnosti těchto orgánů. Tím však není dotčena odpovědnost osob pověřených řízením Bulletinu ČKA za rozhodnutí o umístění těchto příspěvků, jejich grafické úpravě, popřípadě dalších nezbytných edičních opatřeních; svá rozhodnutí však učiní tato osoba vždy po poradě s předsedou příslušného orgánu Komory.

(6) Bulletin ČKA vychází nejméně jedenkrát ročně a shrnuje všechny podstatné informace, které v daném období ovlivnily výkon profese. Aktuální informace, nutné pro výkon profese, Komora uveřejňuje prostřednictvím vhodných, Komorou standardně v daném období používaných komunikačních prostředků.

(1) Pro potřeby zveřejňování zásadních informací souvisících s činností Komory, s právy a povinnostmi autorizovaných osob a s výkonem jejich povolání, vydává Komora Ročenku ČKA.

(2) Za vydávání Ročenky ČKA odpovídá představenstvo Komory, které obvykle pověří řízením redakční radu v čele se členem představenstva jakožto předsedou této rady.

(3) Obsah Ročenky ČKA připravuje a vydání zajišťuje pověřený pracovník Kanceláře, a to podle pokynů redakční rady.

(1) Zřizuje se Úřední deska České komory architektů, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná a která musí umožňovat dálkový přístup.

(2) Úřední deska Komory se zřizuje v sídle Kanceláře Komory v Praze a v pobočce Kanceláře v Brně^4b).

(1) Společná ustanovení o zasedání se použijí pro zasedání všech orgánů Komory, ledaže je ve zvláštních případech stanoveno jinak.

(2) Zasedání se konají podle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři měsíce.

(3) Datum a hodinu zasedání stanoví, program navrhne a jednání svolává předseda nebo zastupující místopředseda. O zasedání vyrozumí ostatní řádné členy a náhradníky podle možností alespoň týden předem, přičemž současně sdělí místo konání.

(4) Zasedání musí být svoláno rovněž na žádost alespoň jedné třetiny řádných členů orgánu Komory. Předseda svolá v tomto případě jednání nejpozději do deseti dnů od doručení žádosti. Žádost musí být podána písemně a musí obsahovat návrh programu zasedání.

(5) Zasedání řídí předseda nebo zastupující místopředseda, popřípadě jimi pověřený člen orgánu jako předsedající.

(6) Zasedání se povinně účastní všichni řádní členové orgánu. Zasedání se obvykle účastní i náhradníci a sekretář, ti však pouze s hlasem poradním.

(7) Zasedání jsou zásadně neveřejná. O účasti veřejnosti se může jednající orgán usnést, žádá-li si to zájem projednávané věci.

(8) Zvláštní právo účasti se přiznává příslušnému ministru vlády České republiky nebo jeho zplnomocněnému zástupci, avšak pouze s hlasem poradním. Stejné právo účasti se přiznává pověřenému poslanci Parlamentu České republiky.

(9) Jako hosté se mohou účastnit zasedání orgánů Komory další pozvané osoby, například pracovníci Kanceláře Komory, členové zkušebních komisí, regionální zpravodajové, členové pracovních skupin a členové iniciativních skupin, kteří nejsou členy jednajícího orgánu. Všechny tyto osoby se účastní zasedání toliko s hlasem poradním a mohou se k projednávané věci vyjadřovat pouze se souhlasem předsedy.

(1) Společná ustanovení o jednání se použijí pro jednání všech orgánů Komory, ledaže je ve zvláštních případech stanoveno jinak.

(2) Každý člen orgánu Komory je oprávněn mluvit k projednávané věci, činit k ní návrhy a dotazovat se. Pouze řádnému členu je vyhrazeno právo podílet se na hlasování a rozhodování o ní. Předsedající může členovi odebrat slovo, jestliže překročil předem dohodnutou dobu, popřípadě se odchýlil od projednávané věci. O vznesené námitce proti tomuto rozhodnutí se rozhoduje bez rozpravy hlasováním prostou většinou hlasů přítomných řádných členů orgánu Komory.

(3) Každý člen orgánu Komory má právo na faktickou poznámku reagující na průběh jednání. Její doba trvání však nesmí přesáhnout dvě minuty. Slovo mu bude uděleno předsedajícím neprodleně, avšak bez přerušení toho, kdo právě mluví.

(4) Za faktickou poznámku se považuje i procedurální návrh, týkající se způsobu projednávání některého bodu pořadu zasedání.

(5) Ustanovení § 27 se užijí přiměřeně i pro ředitele Kanceláře Komory a další účastníky zasedání jednajícího orgánu Komory.

(1) Společná ustanovení o hlasování a rozhodování se použijí pro hlasování a rozhodování všech orgánů Komory, ledaže je ve zvláštních případech stanoveno jinak.

(2) Orgán Komory jedná ve věcech jemu příslušných o každé věci jednotlivě a rozhoduje obvykle třípětinovou většinou hlasů všech svých řádných členů, obvykle veřejným hlasováním. Prostou většinou hlasů přítomných řádných členů rozhoduje jednající orgán Komory o otázkách procedurálních.

(3) V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy, popřípadě předsedajícího.

(4) Jsou-li přítomny méně než tři pětiny členů orgánu Komory, není takový orgán schopen usnášení a není oprávněn rozhodovat ve věci, ledaže se projednává věc, k jejímuž schválení postačuje prostá většina hlasů všech řádných členů, resp. prostá většina hlasů všech přítomných řádných členů tohoto orgánu Komory. Orgán Komory, který ztratil trvale schopnost usnášení a tím zmocnění k řádnému výkonu svých funkcí, vykonává ve smyslu ustanovení § 25 Zákona svoji činnost v omezeném rozsahu až do doby neprodleného konání valné hromady, která zvolí nový orgán.

(5) O návrzích se hlasuje v tom pořadí, v jakém byly předloženy. Souvisí-li projednávané věci, lze o nich hlasovat společně.

(6) V případě nebezpečí z prodlení při rozhodování o věcných otázkách činnosti představenstva, dozorčí rady a autorizační rady Komory mohou řádní členové těchto orgánů hlasovat per rollam. O vykonaném hlasování musí být učiněn písemný záznam, s jehož obsahem se členové orgánu Komory seznámí na nejbližším příštím zasedání. Hlasování per rollam nelze použít v případě, že se proti rozhodování věci touto formou vysloví alespoň tři členové dotčeného orgánu.

(1) Společná ustanovení o zápisu se použijí pro vyhotovení zápisů všech orgánů Komory, ledaže je ve zvláštních případech stanoveno jinak.

(2) Ze zasedání pořizuje sekretář, popřípadě jím pověřená osoba nebo osoba pověřená předsedou orgánu, zápis, jehož správnost ověřuje svým podpisem předseda nebo předsedající a potvrzuje osoba zapisující.

(3) Zápis obsahuje datum a místo konání zasedání orgánu Komory, seznam přítomných členů, popřípadě hostů a jejich podpisy na prezenční listině, předmět jednání, obsah rozhodnutí nebo usnesení, uložené úkoly, termíny pro jejich splnění, jména řádných členů, odpovědných za plnění jednotlivých úkolů a jméno a podpis sekretáře jakožto zapisovatele.

(4) Zápis musí být zveřejněn na webových stránkách Komory neprodleně po jeho odsouhlasení, nejpozději však do 10 dnů od konání zasedání.

(1) Společná ustanovení o volbách se použijí pro volby členů všech orgánů Komory, ledaže je ve zvláštních případech stanoveno jinak.

(2) Orgány Komory volí ze svých řádných členů předsedy a místopředsedy tajným hlasováním.

(3) Volba předsedy a místopředsedů je vázána na písemný souhlas kandidujícího řádného člena orgánu Komory s kandidaturou, stvrzený podpisem, jímž se kandidát zavazuje svědomitě, zodpovědně a řádně vykonávat funkci, na kterou kandiduje, bude-li do ní zvolen.

(4) Ze členů orgánu, kteří nekandidují, je dohodou nebo prostou většinou hlasujících řádných členů sestavena tříčlenná volební komise.

(5) Volba se provádí pro každou funkci zvlášť. Na hlasovací lístek napíše každý řádný člen orgánu jméno kandidáta a poté odevzdá hlasovací lístek na určené místo.

(6) Na funkci je zvolen kandidát, který dosáhl třípětinové většiny hlasů všech řádných členů.

(7) Nedosáhl-li v prvním kole žádný z kandidátů třípětinové většiny hlasů všech řádných členů orgánu, opakuje se volba z nejvýše dvou kandidátů s nejvyšším počtem dosažených hlasů, dokud jeden z kandidátů nezvítězí prostou většinou hlasů všech řádných členů, popřípadě dokud neodstoupí kandidáti od kandidatury, nejvýše však desetkrát po sobě. Pokud tímto postupem nebyl žádný kandidát zvolen, přistoupí se k nové volbě.

(8) O výsledku voleb sepíše volební komise zápis, stvrdí jej svými podpisy a doloží volebními lístky. Zápis s volebními lístky archivuje Kancelář Komory.

Funkční období člena představenstva Komory je omezeno na dvě po sobě jdoucí volební období.

(1) Společná ustanovení o odvolání se použijí pro odvolání členů všech orgánů Komory, ledaže je ve zvláštních případech stanoveno jinak.

(2) Nevykonává-li předseda, nebo některý z místopředsedů řádně svoje povinnosti, které mu ukládají předpisy, může být řádnými členy orgánu Komory odvolán ze své funkce.

(3) O odvolání se rozhoduje tajným hlasováním. K platnému odvolání je třeba třípětinové většiny všech řádných členů orgánu.

(4) Za odvolaného nebo odstoupivšího člena orgánu Komory musí být bez zbytečného prodlení zvolen nástupce. Při volbě se přiměřeně využijí ustanovení o volbách.

Ustanovení § 26 až § 31 se v případě pomocných orgánů užijí přiměřeně.

(3) Komora může se souhlasem osob uvedených v odstavci 1 zpracovávat též další osobní údaje související s výkonem povolání, a to zejména údaje obchodně podnikatelského charakteru, kterými se podrobněji specifikuje činnost autorizované nebo registrované osoby; souhlasem uděleným podle odstavce 3 však nemohou být dotčeny povinnosti Komory uvedené v odstavci 1 a 2. Ze souhlasu musí být patrné, v jakém rozsahu je poskytován, komu a k jakému účelu, na jaké období a kdo jej poskytuje. Souhlas může být kdykoliv odvolán, pokud se autorizovaná nebo registrovaná osoba s Komorou výslovně nedohodne jinak. Tento souhlas musí Komora prokázat po dobu zpracování osobních údajů, k jejichž zpracování byl dán souhlas. Za účelem vyloučení možnosti, že jméno, příjmení a adresa autorizovaných nebo registrovaných osob budou opakovaně použity k nabídce obchodu a služeb, je Komora oprávněna dále zpracovávat pro svoji vlastní potřebu jméno, příjmení a adresu autorizovaných nebo registrovaných osob přesto, že tyto osoby vyslovily nesouhlas podle odstavce 4.

(4) Provádí-li Komora zpracování osobních údajů za účelem nabízení obchodu nebo služeb autorizovaným nebo registrovaným osobám, lze pro tento účel použít pouze jméno, příjmení a adresu získanou ze seznamů Komorou vedených a pouze v souvislosti se svojí činností jakožto správce nebo zpracovatele údajů. Bez souhlasu autorizovaných nebo registrovaných osob nelze k uvedeným údajům přiřazovat další osobní údaje. Nesouhlas se zpracováním podle tohoto odstavce musí autorizovaná nebo registrovaná osoba učinit písemně. Komora je povinna informovat každého jiného správce, kterému předala jméno, příjmení a adresu autorizovaných nebo registrovaných osob o tom, že tyto osoby vyslovily nesouhlas se zpracováním, popřípadě zveřejněním osobních údajů.