epravo.cz

(1) Náhrady služebních výloh je uplatňovati účty na náhradu služebních výloh cestovními účty, účtem na náhradu stěhovacích výloh apod.).

(2) Účty, jimiž je - s výjimkou dále uvedenými v tomto odstavci - uplatňovati vždy všechny náhrady služebních výloh za celý minulý měsíc, je podati u příslušného podacího místa (§ 5) v pořádkové lhůtě končící 15. dnem toho kterého měsíce. Náhrady služebních výloh za výkony, přesahující z jednoho měsíce do druhého, je uplatniti v účtu za měsíc, v němž tyto výkony skončily. Účty na náhrady při přechodném přidělení a na odlučné je podávati do 1. a 15. dne každého měsíce vždy za minulého půl měsíce. Účet na náhradu stěhovacích výloh vypočtených v čl. 3 P. N. St. je podati zpravidla nejpozději do 90 dnů po přestěhování.

(3) V účtech jsou zaměstnanci vždy povinni vyznačiti časovou spojitost uplatňovaných náhrad s náhradami, jež uplatnili nebo uplatňují v jiných účtech pro shodné časové období, jakož i vyznačiti místa, u nichž byly podány účty za předcházející měsíc.

(4) Je-li třeba podati účty u různých podacích míst, je v každém z účtů uvésti, které jiné účty a kde jsou podávány.

(5) Podávají-li za výkony apod. souvisící přímo nebo nepřímo s výkony, za něž zaměstnanec uplatňuje náhradu služebních výloh, účty i jiní zaměstnanci, je v účtu uvésti jejich jména, hodnost a místo, u něhož podají účty.

(1) Nepodal-li zaměstnanec účet ve stanovené pořádkové lhůtě, stává se splatnou případná záloha na náhradu, jež měla tímto účtem býti vyúčtována.

(2) Osobní úřad může ze zřetele hodných důvodů (např. pro nemoc) prominouti zaměstnanci nedodržení lhůty.

(3) Zemře-li zaměstnanec, oznámí jeho osobní úřad nevyúčtované náhrady služebních výloh a zálohy na ně v pořádkové lhůtě 30 dnů od úmrtí zaměstnancova pozůstalostnímu soudu; zástupce pozůstalosti může žádati o náhrady služebních výloh jménem zaměstnance v pořádkové lhůtě 90 dnů od zaměstnancova úmrtí.

(1) Účet je vyhotoviti na předepsaných tiskopisech podle vzorů, jež budou vhodným způsobem uveřejněny. Zaměstnanec je povinen účet podepsati; podpisem stvrzuje, že údaje v účtu učinil podle nejlepšího svědomí s plným vědomím své odpovědnosti.

(2) V účtu je kromě náhrad, o něž jde, uvésti, a pokud třeba doložiti všechny okolnosti rozhodné pro posouzení uplatňované náhrady. Byla-li poskytnuta záloha, je v účtu uvésti částku a úřad (pokladnu), který ji vyplatil.

(3) K cestovnímu účtu je připojiti stručný, výstižný popis služební cesty (pochůzky apod.), za niž se náhrada žádá, spolu s výkazem práce, z něhož musí býti zřejmo místo, povaha a přesná doba zahájení a skončení jednotlivých úředních výkonů; v jednoduchých případech stačí pojmouti popis přímo do účtu.

(4) K účtu na náhradu stěhovacích výloh je, pokud se uplatňují náhrady hotových výloh, připojiti podle potřeby nákladní listy, zasílatelské, povoznické nebo řemeslnické účty a jiné potřebné doklady.

(5) Ministerstvo financí může podle potřeby určiti, jaké další údaje nutno v účtu uvésti, nebo předepsati, jaké doklady a jak upravené třeba k účtu připojiti.

(6) Zavede-li ústřední úřad statistický pro sledování náhrad služebních výloh zvláštní statistický lístek, je zaměstnanec povinen vyplněný lístek připojiti k účtu.

Podacím místem je služební úřad zaměstnancův.

(1) Potvrzujícím místem je služební úřad zaměstnancův.

(2) Potvrzující místo přezkouší správnost údajů účtovatelových, je-li třeba po předcházejícím vyšetření rozhodných okolností, a výsledek poznamená na účtu.

(3) Ministerstvo financí může podle potřeby určiti, jakým způsobem je postupovati při potvrzování účtu.

(1) Rozhodujícím místem je osobní úřad zaměstnancův (úřad nebo orgán, který vykonává funkci osobního úřadu), pokud ústřední úřad v dohodě s ministerstvem financí neurčí jako rozhodující místo jiný úřad (orgán).

(2) Ústřednímu úřadu v dohodě s ministerstvem financí přísluší rozhodnouti, kdy a pokud lze poskytnouti náhradu služebních výloh za zvláštních okolností nebo v případech hodných zvláštního zřetele.

(1) Při úpravě účtů nelze se omeziti na pouhé zjišťování, zda není překročena dovolená výměra náhrad, nýbrž dlužno také zkoumati, zda jsou pro povolení požadovaných náhrad splněny všechny rozhodné předpoklady, a není-li tomu tak, odmítnouti uznání jednotlivých položek, popřípadě celého účtu. Při úpravě účtu je si počínati co nejobezřetněji, aby nedocházelo k nesprávným poukazům náhrad.

(2) Náhrady účtované nižší výměrou mohou býti úředně zvyšovány na výměru přípustnou v mezích platných předpisů, jde-li o zřejmé nedopatření účtujícího.

(1) Přísluší-li více zaměstnancům v tom kterém případě náhrada za opatření potřeby, již mohli si opatřiti společně, uzná se jim dohromady jako náhrada jen nižší částka odpovídající výdaji, za nějž bylo lze takovou potřebu společně opatřiti.

(2) Přísluší-li zaměstnancům v tom kterém případě náhrada téhož výdaje z více důvodů, lze uznati jen jedinou náhradu, a to tu, která je v daném případě nejvyšší, není-li pro případ střetu náhrad stanoveno něco jiného.

Nelze-li pochybnosti o rozhodných skutečnostech, vzniklé při úpravě účtu, odstraniti bez dalšího řízení, aniž by tím vznikly nové náklady, anebo v přiměřené krátké době, má se úřad k rozhodnutí příslušný nebo orgán jím k tomu určený pokusiti o smírné urovnání věci v duchu předpisů o náhradách služebních výloh. O případném smírném urovnání je učiniti stručný výstižný záznam.

O tom, jak byl účet upraven, je zaměstnance uvědomiti, a to zpravidla doručením upraveného účtu k nahlédnutí, což zaměstnanec v účtě potvrdí vlastnoručním podpisem a datem. Změny provedené při úpravě účtu, případně jeho odmítnutí nebo zamítnutí je v účtu nebo ve zvláštní příloze k účtu stručně odůvodniti. Neliší-li se částka, na niž byl účet upraven, od částky úhrnem v tom kterém účtu zaměstnancem uplatňované o více než 10 K, možno upustiti od uvědomění zaměstnance.

Poukazujícím místem je ve všech případech úřad (orgán), který zaměstnanci poukazuje služební platy; jdou-li náhrady služebních výloh na účet soukromých stran, služební úřad zaměstnancův.

(1) Náhrady služebních výloh jdou na vrub odvětví správy, které k nim dalo podnět.

(2) Náhrady stěhovacích výloh, odlučné a náhrady při přechodném přidělení jdou na vrub odvětví správy, ke kterému zaměstnanec byl přeložen nebo přechodně přidělen, a to i pokud jde o cesty nebo přestěhování zpět po skončení přechodného přidělení. Jde-li o převod zaměstnance, jdou náhrady stěhovacích výloh a odlučné na vrub dosavadního odvětví správy.

(3) Nejde-li o protektorátní správu, rozumí se odvětvím správy zaměstnavatel.

(4) Zatěžují-li náhrady jiný orgán (úřad, ústav, podnik, fond, zařízení), zašle rozhodující místo tomuto orgánu upravený účet po výplatě k refundaci; byl-li účet odmítnut nebo zamítnut, zpraví se o tom rovněž tento orgán.

(5) Ministerstvo financí v dohodě s Nejvyšším účetním kontrolním úřadem může podle potřeby vydati zvláštní ustanovení o tom, jak upraviti otázku refundace.

O opravných prostředcích, opravě nesprávné výměry nebo výplaty náhrad příslušejících podle tohoto nařízení, platí příslušné předpisy § 151 platového zákona, pokud se týče obdobné předpisy, s tou změnou, že nárok na náhrady služebních výloh zaniká uplynutím jednoho roku. Byl-li proti úpravě účtu do 15 dnů po uvědomění podán rozklad, pokládá se teprve rozhodnutí příslušného místa (§ 7) o rozkladu za výměr ve smyslu těchto předpisů, proti němuž je možno podati odvolání. Nebyl-li podán v této lhůtě rozklad, je rozhodnuto o účtě s konečnou platností.

Odvolací stolice je oprávněna vyříditi odvolání účtovatelovo též narovnáním. Narovnáním je konečně a neodvolatelně vyřízena úprava účtu na náhradu služebních výloh ohledně té části, která byla narovnáním upravena.

Odvolání není přípustné, nečiní-li účtovaná částka ani plné jednodenní stravné stupně, do něhož zaměstnanec patří, leč by šlo o otázku zařadění do stupně náhrad.

(1) Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1942; provedou je všichni členové vlády.

(2) Ministr financí může vydati bližší právní a správní předpisy k provedení tohoto nařízení.