Evropská komise s příchodem roku 2012 výrazně zvýšila kontrolu pravidel veřejné podpory v oblasti letecké dopravy, což dokazuje zahájení (resp. rozšíření předmětu) dvanácti formálních šetření od počátku roku s letišti v Rakousku, Německu, Francii, Belgii a Švédsku.[1] Specifickým rysem všech těchto řízení je regionální povaha předmětných letišť, která jsou s oblibou využívána především nízkonákladovými leteckými dopravci, jako jsou Ryanair, Air Berlin či TUIfly. Pokud bych měl shrnout obecné příčiny zahájení těchto formálních setření, je nezbytné uvést, že Evropská komise v těchto případech vyjádřila pochybnosti, zda u investičních dotací, provozních dotací a kapitálových injekcí provozovatelům letišť, ale i při poskytování různých forem slev leteckým dopravcům nedochází k porušování pravidel veřejné podpory.
celý článek »
Autor: Mgr. Tomáš Ehrenbergerpošli emailemvytiskni článek27.4.2012
Dne 31. ledna 2012 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 37/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s reformou dohledu nad finančním trhem v Evropské unii. Zákon představuje transpozici Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU ze dne 24. listopadu 2010 s ohledem na pravomoci Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) a Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy).
celý článek »
Autor: Radek Matuštík ( Weinhold Legal )pošli emailemvytiskni článek13.3.2012
Ve snaze snížit závislost tzv. regulovaných finančních institucí na externích ratinzích a zároveň posílit transparenci ratingových agentur, uveřejnila Evropská komise dne 15. listopadu 2011 na svých webových stránkách v pořadí již třetí návrh na novelizaci nařízení Evropského parlamentu (dále jen „EP“) a Rady č. 1060/2009, o ratingových agenturách (tzv. NoRA 3)[1]. celý článek »
Autor: Anna Suchá pošli emailemvytiskni článek5.3.2012
Evropská komise v závěru roku 2011 přijala nové právní předpisy,[1] které regulují poskytování vyrovnávací platby (resp. kompenzace) za výkon služeb obecného hospodářského zájmu. Nové právní předpisy nahrazují původní legislativní akty tzv. altmarského balíčku, které byly vydány Evropskou komisí v roce 2005 jako reakce na průlomový rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Altmark.[2]
celý článek »
Autor: Mgr. Tomáš Ehrenbergerpošli emailemvytiskni článek25.1.2012
Evropská komise přijala dne 20. prosince 2011 nový balíček pravidel EU pro státní podpory, který s účinností od 31. ledna 2012 upravuje posuzování náhrad z veřejných prostředků za služby obecného hospodářského zájmu (kompenzace) ve smyslu čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. „Nový balíček“ objasňuje klíčové zásady v oblasti státních podpor a zavádí diverzifikovaný, přiměřenější přístup. Cílem nových pravidel je stanovení jednoduššího rámce pro služby obecného hospodářského zájmu malého rozsahu, s místní působností nebo plnící sociální cíle. Zároveň by nová pravidla měla lépe zohlednit požadavky hospodářské soutěže. celý článek »
Autor: JUDr. Karel Zuska, Mgr. Jan Mráz ( HOLEC, ZUSKA & Partneři )pošli emailemvytiskni článek18.1.2012
Služby jsou v rámci Evropské unie integrální součástí tzv. čtyř svobod (volného pohybu zboží a služeb, kapitálu a pracovních sil). Obecná právní úprava volného pohybu služeb je obsažena ve Smlouvě o založení Evropského společenství. V oblasti finančních služeb, k nimž investiční bankovnictví patří, existuje speciální úprava na základě harmonizačních směrnic EU, které jsou členské země povinny promítnout do svého národního zákonodárství.
celý článek »
Autor: Anna Suchá ( Seddons )pošli emailemvytiskni článek28.12.2011
Od počátku tohoto roku probíhá diskuse o přípravě nové generace zadávacích směrnic zahájená z podnětu Evropské komise (dále jen „Komise“). Pro připomenutí, v lednu tohoto roku vydala Komise dokument nazvaný zkráceně Zelená kniha o modernizaci politiky veřejných zakázek (dále také „VZ“) v oblasti zadávání veřejných zakázek („Zelená kniha“). Tento dokument, rozdělený do několika kapitol, je koncipován jako přehled návrhů a námětů, jak zlepšit zadávání veřejných zakázek v oblastech, které by měly být předmětem nové právní úpravy. Odpovědi a podněty respondentů na otázky Komise, obsažené v Zelené knize, mají tvořit východiska pro přípravu legislativní reformy v oblasti veřejného zadávání. Návrh nové právní úpravy by měl být předložen koncem roku 2011 či počátkem roku 2012. celý článek »
Autor: Tereza Juráková ( Weinhold Legal )pošli emailemvytiskni článek8.12.2011
V debatách okolo přípustnosti nařízení státní moci namířených vůči poskytovatelům služeb na Internetu, tj. zprostředkovatelům neboli providerům, jsou významným mezníkem dvě rozhodnutí Soudního dvora EU z letošního roku: rozhodnutí z 12. 7. 2011 ve věci L´Oréal/eBay[1] a rozhodnutí z 24. 11. 2011 ve věci Scarlet/SABAM. Obě rozhodnutí byla vydaná v řízení o předběžné otázce a týkala se kontroly obsahu providerem s cílem zamezit porušování práv duševního vlastnictví. celý článek »
Autor: JUDr. Zuzana Císařovápošli emailemvytiskni článek2.12.2011
Deset let poté, co nařízení rady ES č. 44/2001 o soudní příslušnosti a uznání a výkonu soudních rozhodnutí ve věcech občanských a obchodních, tzv. nařízení Brusel I, vstoupilo v platnost, se Evropská komise rozhodla pro jeho přepracování. Cílem tohoto článku je shrnout nejvýznamnější změny, které návrh nového nařízení obsahuje v oblasti mezinárodní soudní příslušnosti. celý článek »
Autor: Mgr. Petra Eliášová ( Glatzová & Co. )pošli emailemvytiskni článek1.12.2011
V tomto článku bych Vás chtěl upozornit na zajímavý rozsudek Evropského soudního dvora. Dne 21. července 2011 rozhodl druhý senát ESD ve věci vedené pod spis. zn. C-503/09, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí předběžné otázky týkající se výkladu článků 4 odst. 1 písm. a) a b), článku 10 odst. 1 a článků 19 a 28 nařízení Rady (ES) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971, o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství (dále jen ,,Nařízení“). celý článek »
Autor: Thomas Britz ( Rödl & Partner )pošli emailemvytiskni článek1.11.2011
Tento článek si klade za cíl přiblížit čtenářům některá nedávná rozhodnutí českých soudů v oblasti odpovědnosti za lyžařské úrazy na sjezdových tratích a připomenout pravidla, jimiž se pohyb na sjezdovkách řídí.
celý článek »
Autor: JUDr. Jaromír Bečička ( Glatzová & Co. )pošli emailemvytiskni článek20.10.2011
Schengenský informační systém je systémem, který vznikl v souvislosti s potřebou Evropské unie na zachování a rozvíjení prostoru svobody a zajišťování bezpečnosti a spravedlnosti na území členských států. Vytvoření tohoto systému bylo jednou z podmínek pro vytvoření schengenského prostoru, na kterém je uplatňována společná vízová politika a na jehož území neexistují hranice pohybu osob a zboží. Schengenský informační systém vznikl v rámci schengenského systému založeného tzv. Schengenskými dohodami. celý článek »
Autor: JUDr. Jitka Bicanovápošli emailemvytiskni článek13.10.2011
Podle rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 24. května 2011 v řízení vedeném proti šesti členským státům EU, a to Belgii, Německu, Řecku, Francii, Lucembursku a Rakousku (případy C-47/08, C-50/08, C-51/08, C-61/08 a C-52/08) nesmí být povolání notáře vyhrazeno pouze občanům příslušného státu. Ustanovení národního práva zakotvující státní občanství jako předpoklad výkonu funkce notáře jsou proto v rozporu s čl. 51 Smlouvy o fungování Evropské unie (tedy principem svobody usazování). Také podle příslušného ustanovení v notářském řádu (§ 7 odst. 1 zákona č. 258/1992 Sb., notářský řád) se notářem může stát pouze státní občan České republiky.
celý článek »
Autor: Dr. iur. Stephan Heidenhain ( bnt - pravda & partner )pošli emailemvytiskni článek30.9.2011
Dne 7. července 2011 rozhodl nejvyšší německý civilní soud, Spolkový soudní dvůr (Bundesgerichtshof, BGH), ve velmi sledovaném rozsudku (spis. zn.; XI ZR 388/10), že ustanovení všeobecných obchodních podmínek, které zavazovalo zákazníky (příjemce) úvěru k placení zvláštního měsíčního poplatku za vedení konta / správu úvěru, je v rozporu se základní myšlenkou obecné právní úpravy smlouvy o úvěru a je proto neplatné. Spolkový soudní dvůr argumentoval tím, že vedení konta / správu úvěru za úplatu je pouze zájmem banky a nikoliv zákazníka. Následkem je, že veškeré poplatky, které byly za vedení konta / správu úvěru zaplaceny, mohou být nyní od bank požadovány zpět, pokud nejsou tyto nároky již promlčeny.
celý článek »
Autor: Dr. iur. Stephan Heidenhain ( bnt - pravda & partner )pošli emailemvytiskni článek21.9.2011
Dne 20. července 2011 iniciovala Evropská komise předložením vypracovaného návrhu zahájení legislativního procesu týkajícího se nové úpravy kapitálových požadavků bank a obchodníků s cennými papíry, která ovlivní činnost více jak 8.300 institucí v rámci EU (souhrnně označováno jako Capital Requirements Directive IV, CRD IV). Navrhovaný balíček předpisů tvoří rámcová směrnice a prováděcí nařízení, které by měly nahradit současné směrnice 2006/48[1] a 2006/49[2]. Příprava CRD IV je reakcí na pravidla Basel III přijatá Basilejským výborem pro bankovní dohled. Základním cílem CRD IV je v reakci na bankovní krizi posílením bankovního sektoru EU při zachování jeho základní funkce, tedy schopnosti financovat ekonomické aktivity a růst, a to zejména prostřednictvím:
celý článek »
Autor: Zdeněk Husták, Ondřej Mikuláš ( BBH )pošli emailemvytiskni článek2.9.2011
Pokud se Soudní dvůr Evropské unie přikloní k aktuálnímu stanovisku Generálního advokáta, nebude v EU možné požadovat po poskytovateli internetové služby, aby filtrováním a následným blokováním elektronické komunikace zamezil porušování práv duševního vlastnictví, ke kterému dochází prostřednictvím využívání jeho služby. Tím ale zřejmě evropský a celosvětový tlak na poskytovatele připojení ve vztahu k ochraně práv duševního vlastnictví nepoleví. celý článek »
Autor: Mgr. Jaroslav Šuchman, LL.M. ( Havel, Holásek & Partners )pošli emailemvytiskni článek29.7.2011
Článek se zabývá aktuálními problémy při implementaci směrnice o uchovávání údajů vzniklých při poskytování elektronických služeb v rámci EU a jejím negativním dopadem na telekomunikační operátory a poskytovatele služeb elektronických komunikací. Vychází přitom z aktuálně uveřejněné zprávy Evropské komise. celý článek »
Autor: JUDr. Petr Solský ( Havel, Holásek & Partners )pošli emailemvytiskni článek22.7.2011
Dne 9. března 2011 byla schválena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči, která má být naplněním ambiciózního plánu na zavedení celoevropského „trhu zdravotní péče“. Jedná se bezpochyby o velmi odvážný legislativní počin v rámci EU, který si za cíl klade překonání velmi významných odlišností v jednotlivých národních systémech zdravotní péče a jejich financování, jakož i rozdíly v rozsahu zdravotní péče poskytované v rámci jednotlivých členských států z prostředků alokovaných v rámci systémů sociálního zabezpečení či zdravotního pojištění. V rámci legislativních prací na této směrnici byla brána v potaz též dosavadní judikatura Soudního dvora Evropské unie.
celý článek »
Autor: Mgr. Veronika Šorfová ( FELIX A SPOL. )pošli emailemvytiskni článek1.7.2011
Dne 23. června 2011 byla plenárním shromážděním Evropského parlamentu schválena nová směrnice o právech spotřebitelů. Směrnice je výsledkem přezkumu stávající unijní regulace spotřebitelských práv, jejímž cílem je zejména zjednodušení a větší důvěra v online nakupování mezi členskými státy EU.
celý článek »
Autor: Mgr. Jiří Kostelecký, LL.M. ( Glatzová & Co. )pošli emailemvytiskni článek30.6.2011
Zachování fungující hospodářské soutěže na trhu, kdy podniky soutěží o možnost uspokojovat poptávku za férově nastavených a rovnocenných podmínek, je jedním ze základních pilířů fungování hospodářství Evropské unie. Tržní prostředí může být narušeno nejrůznějšími protisoutěžními typy chování jednotlivých soutěžících podniků, přičemž takové chování je sankcionováno normami kartelového práva. Tržní prostředí a rovné podmínky mezi podniky však mohou být narušeny i chováním státu a státních orgánů, a to zejména finančním zvýhodněním jednoho či několika podniků na úkor ostatních. Takový podnik pak před ostatními nabývá konkurenční výhodu. Tyto formy zvýhodnění se označují jako tzv. veřejné podpory a jsou zakázané článkem 107 Smlouvy o fungování Evropské unie („Smlouva“). Cílem tohoto článku je představit několik nedávných rozhodnutí Komise týkajících se slučitelnosti veřejných podpor sloužících k zachování kulturní památek a kulturního dědictví obecně. Pomocí argumentů, kterými Komise odůvodnila slučitelnost podpor v jednotlivých případech, je možné definovat podmínky, které by měl kulturní projekt žádající o veřejné peníze splňovat, aby případná veřejná podpora mohla těžit z výjimky podle Smlouvy. celý článek »
Autor: JUDr. Jaromír Bečička ( Glatzová & Co. )pošli emailemvytiskni článek16.6.2011
články