epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    8. 1. 2024
    ID: 117454upozornění pro uživatele

    Influencerství – judikatura Spolkového soudního dvora

    Influencerství je stále významnější metodou komerční propagace, která nemá přesně vymezenou definici a současně postrádá jasně daná pravidla. V některých zemích došlo již k legislativnímu vymezení jasných pravidel a povinností pro influencery (např. Francie)[1] s cílem zamezit klamání veřejnosti, zejména zastíráním komerční prezentace. Oproti tomu například v Německu dochází k „usměrnění“ pravidel pro influencery prostřednictvím judikatury potažmo aplikací stávající obecné právní úpravy. Představme si nyní blíže právní rámec a aktuální judikaturu upravující postavení influencerů v Německu jako možný zdroj inspirace.

    Posouzení legitimnosti působení influencerů vychází v případě německých zákonů z předpisů, které je možno obecně aplikovat ve spojitosti s influencerstvím a jeho zásadním problémem, které spočívá v zastření účelu prezentace, tedy nedostatečné informování veřejnosti o komerční podstatě příspěvků influncerů.

    Zákon o telemédiích (TMG – Telemediengesetz) stanoví v § 6 odst. 1 požadavky na označení obchodních (komerčních) sdělení, dle kterého poskytovatelé služeb musí splňovat následující požadavky pro identifikaci komerční sdělení:

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    1. Obchodní sdělení musí být jako takové jasně identifikovatelné.

    2. Fyzická nebo právnická osoba, jejímž jménem jsou obchodní sdělení činěna, musí být jasně identifikovatelná.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    3. Nabídky na podporu prodeje, jako jsou slevy, dárky a dárky musí být jako takové jasně identifikovatelné a podmínky jejich použití musí být spotřebiteli snadno dostupné.

    4. Soutěže reklamního charakteru musí být jako takové jasně rozpoznatelné a podmínky účasti na nich musí být snadno dostupné.

    Obdobně tak vymezuje povinnost identifikace komerční prezentace § 22 odst. 1 Smlouva o sdělovacích prostředcích (Medienstaatsvertrag), dle kterého reklama musí být jako taková jasně rozpoznatelná a být jasně odděleny od ostatního obsahu nabídek.

    Zákon proti nekalé soutěži (UWG) podle § 1 odst. 1 chrání spotřebitele před nekalými obchodními aktivitami v souladu s § 5a odst. 4, kterými jsou nepoctivé obchodní praktiky spojené s absencí identifikace, které spotřebitele přiměje učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil.

    Toliko právní rámec upravující v obecné rovině komerční prezentaci a ochranu spotřebitele. Seznamme se s aplikací uvedených předpisů v praxi.

    Spolkový soudní dvůr (Bundesgerichthof), v rozsudcích ze dne 9. září 2021 pod č.j. IZR 125/20; IZR 126/20 a IZR 90/20 předložil právní rozbor toho, co je influencerství a jaká je jeho pozice v systému regulace obchodních sdělení.[2]

    Soud se zde zabýval otázkou, zda influencerství je propagací ve smyslu reklamy. Vzhledem k tomu, že právní úprava reklamy v Německu vychází z unijního práva, je možno uvedené rozsudky považovat za inspirativní i mimo hranice německé jurisdikce. Podstatou těchto rozsudků je konstatování, že influencerství naplňuje znaky obchodního sdělení ve smyslu § 2 odst. 1 č. 1 UWG, který rozumí „Obchodním ujednáním jako chování osoby ve prospěch vlastní společnosti nebo činnosti jiné společnosti před obchodní transakcí, během ní nebo po ní, které má za cíl podporu prodeje nebo nákupu zboží nebo služeb nebo uzavření nebo plnění smlouvy na zboží nebo služby související.“

    Jinými slovy, pokud existuje reklamní cíl v podobě podpory prodeje zboží a služeb je nutno spotřebitele dostatečně informovat.

    Dalším významným rozsudkem, který podstatně doplnil uvedený rozsudek, je rozhodnutí Spolkového soudního dvora ze dne 13. 1. 2022 – I ZR 35/21.[3]

    Tento rozsudek upřesnil postavení influencerů a současně se zabýval jedním ze základních znaků influencerství, jakožto komerční prezentace, a to otázkou protihodnoty.

    Soud konstatoval, že influenceři, kteří provozují nezávislý profil na platformách sociálních médií ve smyslu § 1 odst. 1 věta 1 TMG , jsou poskytovateli služeb ve smyslu § 2 věty 1 č. 1 TMG

    Soud se dále vyslovil k otázce, zda je naplněna podmínka protihodnoty, pokud influenceři nedostávají za svoji propagaci žádné peníze, ale například kadeřnické služby, módní produkty atp.

    Senát Spolkového soudního dvora potvrdil, že nejen každá peněžní odměna naplňuje znak protihodnoty, ale i plnění ve formě čerpání zboží a služeb (v daném případě kadeřnictví).

    Musí však být dána souvislost, že existuje zřejmá souvislost mezi protiplněním a zveřejněním propagované komodity. Soud argumentuje tím, že poskytnutím produktu dochází k porušení neutrality redakčního obsahu a v důsledku toho je zcela irrelevantní, zda existuje určitá minimální hodnota.

    Podle judikatury Spolkového soudního dvora se při zkoumání, zda příspěvky influencerů na sociálních sítích, které se zabývají zbožím nebo službami společností třetích stran, jedná o komerční aktivity ve prospěch společností třetích stran.

    Soud dále konstatoval, že i kdyby nebyla poskytnuta žádná protiplnění, stále může jít o obchodní akt ve prospěch společnosti, pokud je celkový dojem z příspěvku „nadměrně“ propagační, tj. obsahuje tzv. exces reklamy.

    Podle judikatury Spolkového soudního dvora není označení obchodního sdělení nutné, pokud je podoba sdělení navržena tak, že komerční cíl by byl zcela jasný průměrně informovanému, náležitě pozornému spotřebiteli, který patří do oslovené skupiny a dokáže komerční podstatu jasně rozpoznat na první pohled a nikoliv po hlubší analytické studii. Účelem označení komerční prezentace je dát spotřebiteli možnost přizpůsobit se obchodní povaze činu, aby jej mohl od počátku kriticky posoudit nebo se mu zcela vyhnout.

    Mgr. Bc. et Bc. Jiří Hadaš, MBA

     

    [1] K dispozici >>> zde.

    [2] K dispozici >>> zde.

    [3] K dispozici >>> zde.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Bc. et Bc. Jiří Hadaš, MBA
    8. 1. 2024

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.