Jak na solidární daň v roce 2013

O způsobu zdaňování u poplatníků s nadstandardními příjmy je definitivně rozhodnuto. Jedním z opatření, která přináší souhrnná novela 500/2012 Sb., označovaná také jako tzv. stabilizační balíček, je zavedení solidární daně. Poplatníci s vysokými příjmy zaplatí více i na zdravotním pojištění. Jak se tyto změny projeví v praxi?

Díky schválenému stabilizačnímu balíčku je od 1. ledna 2013 do zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, vložen nový paragraf „16a“ nazvaný „Solidární zvýšení daně“. Solidární daň je časově omezená, bude platit v letech 2013 až 2015 (poté bude § 16a opět zrušen).

Koho se týká

Solidární daň budou platit poplatníci – fyzické osoby, jejichž roční příjmy překročí 48násobek průměrné mzdy podle zákona 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení. Této dani bude tedy podléhat ta část ročních příjmů, která převyšuje částku 1 242 432 Kč. Zálohy na solidární daň se budou vybírat u zaměstnanců s měsíčním příjmem vyšším než 103 536 Kč. V tomto případě bude docházet k jejímu výběru prostřednictvím zaměstnavatele v měsících, kdy dojde k překročení limitní výše (bez ohledu na roční příjem). Dotčené zaměstnance nemine podle nového ustanovení § 38g odst. 4 zákona 586/1992 Sb., o daních z příjmů, povinnost podat daňového přiznání za rok, ve kterém překročili uvedený limit (stačí jednou v průběhu zdaňovacího období).

Jak je vysoká

Solidární daň činí 7 % z rozdílu mezi příjmem a 48násobkem průměrné mzdy, tj. 1 242 432 Kč/rok, resp. 103 536 Kč/měsíc. Za příjem se považuje čistý příjem z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a u zaměstnanců úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků. Tedy se nezohledňuje základ daně ve výši tzv. superhrubé mzdy. Nesmíme však zapomenout, že za příjem ze závislé činnosti se považují některé benefity, např. přidanění 1 % pořizovací ceny vozidla při využívání služebního automobilu k soukromým účelům.

Co ještě se změní

V tomto roce se ruší maximální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění. Poplatníci tak zaplatí více na dani z příjmů i na zdravotním pojištění. Jejich čistá mzda tedy bude menší.

Loni činil strop pro odvod zdravotního pojištění 1 809 864 Kč. Z příjmu nad tuto hranici se pojistné neodvádělo (ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel). To se ale počínaje rokem 2013 mění a k zastropování základu již nebude docházet. Zjednodušeně řečeno, zrušení stropu na veřejné zdravotní pojištění se dotkne poplatníků s měsíčními příjmy vyššími než 150 822 Kč.

Vliv na náklady zaměstnavatele

Zrušení maximálního vyměřovacího základu bude mít vliv také na mzdové náklady zaměstnavatele za zaměstnance, jejichž měsíční příjem bude vyšší než 150 822 Kč. Odvod zaměstnavatele za zaměstnance na zdravotní pojištění činí 9 % z vyměřovacího základu. Zatímco loni zaplatil zaměstnavatel za zaměstnance s měsíčním příjmem 200 000 Kč na zdravotním pojištění 162 888 Kč za rok, v roce 2013 už to bude 216 000 Kč za rok. Náklady mu tak vzrostou ročně o 53 112 Kč.

Vlivem zavedení solidární daně a zrušení stropu na zdravotní pojištění tedy dochází k poklesu čisté mzdy a zvýšení mzdových nákladů zaměstnavatele. Čím vyšší příjmy, tím větší rozdíl.

Jak se vyhnout placení solidární daně

Přestože je účel novely jasný, poplatníci i zaměstnavatelé hledají způsoby, jak se placení solidární daně vyhnout. Jaké tedy existují možnosti? Řada společností využila možnosti vyplatit odměny ještě se mzdou za prosinec 2012. Řešením pro některé firmy může také být odložení výplaty prémií do roku 2016, kdy by solidární zdanění mělo skončit. Toto řešení je ale pro zaměstnance velmi neatraktivní a navíc nelze předvídat vývoj zákona ani délku trvání pracovního poměru. Poněkud zajímavějším řešením může být využití daňově osvobozených benefitů (předškolní zařízení, zdravotnická zařízení, kultura apod.), očekávat lze i nárůst vyplácení dividend.

Nekoncepční řešení nekoncepčního systému

Je zřejmé, že změny se dotknou bohatých podnikatelů a zaměstnanců s vysokými příjmy. Výrazně tuto změnu pocítí zejména ti, jejichž měsíční příjmy přesahují 200 000 Kč. Bohužel není příliš možností, jak se dramatickému zvýšení daně v následujících letech vyhnout.

Bude ale tato změna tak výrazným přínosem pro státní rozpočet, jak si slibuje ministerstvo financí? Očekávaný přísun prostředků do státního rozpočtu může skončit přesně naopak. Místo zrušení superhrubé mzdy máme solidární daň dopadající pouze na některé typy příjmů. V souvislosti s tím způsobuje zrušení maximálního vyměřovacího základu na zdravotní pojištění poměrně vysoké daňové břemeno pro soukromý sektor. Lze se reálně obávat, že poplatníci budou více nakloněni daňovým únikům. Dopad na ekonomiku bude mít i zbytečná administrativní náročnost – zvláště pokud zohledníme, že jde o dočasné opatření. Přejme si pro příští léta větší jednoznačnost a stabilitu při tvorbě nejen daňových zákonů.

Lenka Zalabáková