10. 3. 2018
ID: 105370
10 otázek pro ... Jana Tomíška
Mgr. et Mgr. Ing. Jan Tomíšek působí jako advokátní koncipient na pozici associate v advokátní kanceláři ROWAN LEGAL a specializuje se na oblast práva ICT, zejména na ochranu osobních údajů, software, outsourcing, cloudové služby a kybernetickou bezpečnost. Do advokacie se vydal po předchozí několikaleté praxi jako vývojář v softwarové firmě.
1. Proč jste se rozhodl stát právníkem?
Musím přiznat, že mé rozhodnutí studovat právo bylo pro mé okolí tak trochu překvapením. Já sám jsem si většinu gymnázia myslel, že budu programátorem. Už od třetího ročníku jsem na částečný úvazek pracoval v softwarové firmě a vše vypadalo jednoznačně. Před maturitou jsem se ale nechal zviklat (zejména mou tehdejší přítelkyní, dnes manželkou), že mám talent na práci se slovy a s lidmi, byla by proto škoda zůstat jen u počítačů. Dal jsem si tedy přihlášku také na práva a nakonec se zapsal na právnickou fakultu i fakultu informatiky. Nějakou dobu jsem se nemohl rozhodnout, který obor bude pro mě ten hlavní, ale někdy po druhém ročníku zvítězila práva – zvládal jsem je s výrazně větší lehkostí a navíc mě to mnohem víc bavilo.
2. Co máte na své práci nejraději?
Nejraději trávím čas jednáním s klienty a hledáním řešení pro jejich problémy. Baví mě dívat se na tyto problémy komplexně, tedy nejen po právní, ale také po technické a obchodní stránce a mám radost, když pak vidím, že klient s naší podporou úspěšně dosáhl zamýšleného cíle, například dodal službu svému zákazníkovi nebo spustil nový produkt.
3. Kdo nebo co nejvíce ovlivnilo Váš profesní život?
Zásadním bodem v profesním životě pro mě byl odchod ze softwarové firmy do advokacie. Studoval jsem práva a informatiku současně a shodou okolností právě brněnská právnická fakulta má Ústav práva a technologií, který je renomovaným vědeckým pracovištěm v oblasti práva ICT, a to na světové úrovni. Začal jsem se o tento obor zajímat, navštěvovat oborově zaměřené volitelné předměty. Také jsem se rozhlížel, kdo se v České republice tomuto specifickému oboru věnuje a brzy jsem zjistil, že ROWAN LEGAL je u nás v této oblasti dlouhodobě špička. Proto, když mi pak můj současný kolega a vedoucí naší ICT specializace Josef Donát dal po semináři, který vedl na fakultě, svou vizitku se slovy „vy jste nenormální, ozvěte se mi, měl bych pro vás práci“, rozhodování bylo snadné.
4. Největší pracovní úspěch?
Úspěch z mého pohledu není o jednotlivých okamžicích a dokončených projektech. Za svůj největší pracovní úspěch proto považuji dlouhodobě pozitivní zpětnou vazbu klientů na mou práci a také na naši specializaci v oblasti ochrany osobních údajů, kterou se nám s kolegou Michalem Nulíčkem podařilo v kanceláři výrazně rozšířit a posílit. Intenzivně se věnujeme novému nařízení o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR, přednášíme o něm pro odbornou veřejnost i profesní asociace a začali jsme již na podzim roku 2015, tedy půl roku před tím, než nařízení vyšlo v úředním věstníku EU, ale už byl dohodnut finální text. Proto mě teď těší, když za námi lidé po našich přednáškách a seminářích chodí a říkají „dnes každý tvrdí, že rozumí GDPR, ale my víme, že vy to děláte od začátku a skutečně se v této oblasti vyznáte“.
5. Jak často Vás ve vašem oboru něco překvapí?
Právo ICT a zejména ochrana osobních údajů jsou hodně pestré a dynamické obory, takže o překvapení není nouze. Už mě příliš nepřekvapuje zjištění, že v praxi nepanuje o pravidlech ochrany osobních údajů velké povědomí. Na druhou stranu jsem čím dál častěji pozitivně překvapen, jak intenzivně se naši klienti této oblasti věnují a jak daleko v ní mnohdy jsou, a to nejen kvůli vysokým pokutám, které v této oblasti nově hrozí, ale především proto, že soukromí svých zákazníků považují za důležité.
6. Kde se vidíte za 10 let?
Vidím se především s rodinou – díky mému pracovnímu a studijnímu vytížení si na ni teď nacházím jen trestuhodně málo času a do budoucna bych to chtěl napravit. Ve zbývajícím čase se pak vidím především s klienty na jejich projektech a občas na fakultě se studenty. V rámci doktorského studia vyučuji pár hodin ve volitelných předmětech zaměřených na právo IT a musím říct, že mě baví předávat studentům těch pár zkušeností z praxe, které jsem v tomto oboru nasbíral. Myslím, že v předávání praktických dovedností právnické fakulty dosud poněkud pokulhávají, beru to tedy jako příležitost přispět alespoň částečně k nápravě.
7. Čím byste byl, kdybyste nebyl právníkem?
Dalo by se čekat, že odpovím „programátorem“, ale zkušenost mi ukázala, že bych nejspíše tak jako tak pracoval s lidmi, byť v oboru IT – konec konců než jsem ze softwarové branže odcházel, trávil jsem více času návrhem, jak věci mají vypadat, než samotným programováním. Baví mě totiž vytvářet vize a posouvat věci dopředu, skončil bych tedy pravděpodobně jako produktový manažer.
8. Jaké jsou vaše silné stránky a jaké ty slabé?
Mám poměrně dobru paměť (z toho jsem vždy těžil ve škole), umím vystupovat před lidmi a nebojím se nahlas říct svůj názor, i když jsem trochu na „horké půdě“. Slabých stránek mám podstatně více – především jsem věčný časový optimista, takže málo kdy chodím včas a málokdy dodržuji své vlastní časové plány. Také mám sklon se někdy až příliš soustředit na výsledky a málo vnímat lidi kolem sebe.
9. Ideální způsob relaxace?
Jakkoli mě baví pracovat s lidmi, nejvíce si odpočinu tam, kde je lidí co nejméně. Proto je mým oblíbeným způsobem relaxace horská turistika, ideálně s batohem na zádech a zrcadlovkou v ruce – není nad to strávit noc na horské chatě, kde není signál a v 10 večer vypnou generátor, takže nejde ani proud. Po náročném pracovním dni si pak nejlépe odpočinu s dobrou knihou.
10. Knížka, kterou jste četl naposled?
Na nočním stolku mi právě leží Skleněný pokoj od Simona Mawera, který mě velmi zaujal nejen proto, že skvěle vystihuje reálie mého rodného Brna a slavné Vily Tugendhat, ale je to také velmi poutavý román a já mám slabost pro dobré příběhy. Proto jinak nejraději sáhnu po knihách Terryho Prattcheta nebo po dobré detektivce, třeba od Agathy Christie.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Musím přiznat, že mé rozhodnutí studovat právo bylo pro mé okolí tak trochu překvapením. Já sám jsem si většinu gymnázia myslel, že budu programátorem. Už od třetího ročníku jsem na částečný úvazek pracoval v softwarové firmě a vše vypadalo jednoznačně. Před maturitou jsem se ale nechal zviklat (zejména mou tehdejší přítelkyní, dnes manželkou), že mám talent na práci se slovy a s lidmi, byla by proto škoda zůstat jen u počítačů. Dal jsem si tedy přihlášku také na práva a nakonec se zapsal na právnickou fakultu i fakultu informatiky. Nějakou dobu jsem se nemohl rozhodnout, který obor bude pro mě ten hlavní, ale někdy po druhém ročníku zvítězila práva – zvládal jsem je s výrazně větší lehkostí a navíc mě to mnohem víc bavilo.
Nejraději trávím čas jednáním s klienty a hledáním řešení pro jejich problémy. Baví mě dívat se na tyto problémy komplexně, tedy nejen po právní, ale také po technické a obchodní stránce a mám radost, když pak vidím, že klient s naší podporou úspěšně dosáhl zamýšleného cíle, například dodal službu svému zákazníkovi nebo spustil nový produkt.
3. Kdo nebo co nejvíce ovlivnilo Váš profesní život?
Zásadním bodem v profesním životě pro mě byl odchod ze softwarové firmy do advokacie. Studoval jsem práva a informatiku současně a shodou okolností právě brněnská právnická fakulta má Ústav práva a technologií, který je renomovaným vědeckým pracovištěm v oblasti práva ICT, a to na světové úrovni. Začal jsem se o tento obor zajímat, navštěvovat oborově zaměřené volitelné předměty. Také jsem se rozhlížel, kdo se v České republice tomuto specifickému oboru věnuje a brzy jsem zjistil, že ROWAN LEGAL je u nás v této oblasti dlouhodobě špička. Proto, když mi pak můj současný kolega a vedoucí naší ICT specializace Josef Donát dal po semináři, který vedl na fakultě, svou vizitku se slovy „vy jste nenormální, ozvěte se mi, měl bych pro vás práci“, rozhodování bylo snadné.
4. Největší pracovní úspěch?
Úspěch z mého pohledu není o jednotlivých okamžicích a dokončených projektech. Za svůj největší pracovní úspěch proto považuji dlouhodobě pozitivní zpětnou vazbu klientů na mou práci a také na naši specializaci v oblasti ochrany osobních údajů, kterou se nám s kolegou Michalem Nulíčkem podařilo v kanceláři výrazně rozšířit a posílit. Intenzivně se věnujeme novému nařízení o ochraně osobních údajů, tzv. GDPR, přednášíme o něm pro odbornou veřejnost i profesní asociace a začali jsme již na podzim roku 2015, tedy půl roku před tím, než nařízení vyšlo v úředním věstníku EU, ale už byl dohodnut finální text. Proto mě teď těší, když za námi lidé po našich přednáškách a seminářích chodí a říkají „dnes každý tvrdí, že rozumí GDPR, ale my víme, že vy to děláte od začátku a skutečně se v této oblasti vyznáte“.
5. Jak často Vás ve vašem oboru něco překvapí?
Právo ICT a zejména ochrana osobních údajů jsou hodně pestré a dynamické obory, takže o překvapení není nouze. Už mě příliš nepřekvapuje zjištění, že v praxi nepanuje o pravidlech ochrany osobních údajů velké povědomí. Na druhou stranu jsem čím dál častěji pozitivně překvapen, jak intenzivně se naši klienti této oblasti věnují a jak daleko v ní mnohdy jsou, a to nejen kvůli vysokým pokutám, které v této oblasti nově hrozí, ale především proto, že soukromí svých zákazníků považují za důležité.
6. Kde se vidíte za 10 let?
Vidím se především s rodinou – díky mému pracovnímu a studijnímu vytížení si na ni teď nacházím jen trestuhodně málo času a do budoucna bych to chtěl napravit. Ve zbývajícím čase se pak vidím především s klienty na jejich projektech a občas na fakultě se studenty. V rámci doktorského studia vyučuji pár hodin ve volitelných předmětech zaměřených na právo IT a musím říct, že mě baví předávat studentům těch pár zkušeností z praxe, které jsem v tomto oboru nasbíral. Myslím, že v předávání praktických dovedností právnické fakulty dosud poněkud pokulhávají, beru to tedy jako příležitost přispět alespoň částečně k nápravě.
7. Čím byste byl, kdybyste nebyl právníkem?
Dalo by se čekat, že odpovím „programátorem“, ale zkušenost mi ukázala, že bych nejspíše tak jako tak pracoval s lidmi, byť v oboru IT – konec konců než jsem ze softwarové branže odcházel, trávil jsem více času návrhem, jak věci mají vypadat, než samotným programováním. Baví mě totiž vytvářet vize a posouvat věci dopředu, skončil bych tedy pravděpodobně jako produktový manažer.
8. Jaké jsou vaše silné stránky a jaké ty slabé?
Mám poměrně dobru paměť (z toho jsem vždy těžil ve škole), umím vystupovat před lidmi a nebojím se nahlas říct svůj názor, i když jsem trochu na „horké půdě“. Slabých stránek mám podstatně více – především jsem věčný časový optimista, takže málo kdy chodím včas a málokdy dodržuji své vlastní časové plány. Také mám sklon se někdy až příliš soustředit na výsledky a málo vnímat lidi kolem sebe.
9. Ideální způsob relaxace?
Jakkoli mě baví pracovat s lidmi, nejvíce si odpočinu tam, kde je lidí co nejméně. Proto je mým oblíbeným způsobem relaxace horská turistika, ideálně s batohem na zádech a zrcadlovkou v ruce – není nad to strávit noc na horské chatě, kde není signál a v 10 večer vypnou generátor, takže nejde ani proud. Po náročném pracovním dni si pak nejlépe odpočinu s dobrou knihou.
10. Knížka, kterou jste četl naposled?
Na nočním stolku mi právě leží Skleněný pokoj od Simona Mawera, který mě velmi zaujal nejen proto, že skvěle vystihuje reálie mého rodného Brna a slavné Vily Tugendhat, ale je to také velmi poutavý román a já mám slabost pro dobré příběhy. Proto jinak nejraději sáhnu po knihách Terryho Prattcheta nebo po dobré detektivce, třeba od Agathy Christie.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
