epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    22. 5. 2013
    ID: 91482

    Amnestie prezidenta republiky trochu jinak

    eFocus

    Téměř každý článek, glosa nebo pojednání o amnestii prezidenta Václava Klause začíná povzdechnutím, že o amnestii bylo již napsáno vše a pak pokračuje až k závěru, že by se do budoucna měla pravomoc vyhlašovat amnestii, jakožto feudální přežitek, prezidentovi odejmout. Výjimkou není ani glosa ctěného kolegy a rovněž lektora Ústavu práva a právní vědy, o.p.s., pana doktora Kolmana, publikovaná na portále www.epravo.cz dne 15. 5. 2013, pod číslem 91438 s názvem „Kdo psal amnestii?“.[1] S obsahem článku souhlasím i já, a ač byl pověstnou poslední kapkou, která mě přiměla napsat následující řádky a přidat se tak k těm, kdo se k amnestii vyjádřili, není smyslem tohoto pojednání polemika. Chci se snažit říci, co mě osobně v příspěvcích týkajících se amnestie chybělo, co jsem – možná vlastní vinou – přehlédl nebo co nebylo podle mého soudu akcentováno v míře, v níž to akcentováno býti mělo.

    Protože doba letí a času je málo a dlouhé články prý nikdo nečte a argumenty v nich obsažené již vůbec ne, svezu se (tak trochu lacině, uznávám) na vlně této marketingově-mediální doby a nebudu ničím a vůbec argumentovat, ale pouze tvrdit (s trochou ironie by šlo říci, že nebudu první, kdo takovou metodu psaní kdy použil, a možná ani nebudu v menšině). Pokud mi někdo porozumí, budu moc rád, pokud nikoliv, reklamaci vyhovuji předem.

    Především, důvod hledání toho, kdo psal amnestii, která, jak píše kolega Kolman, „již několik dnů hýbe českým mediálním prostorem“, je jediný: je jím středověké vplétání „viníka“ (viník je ten, komu je společenstvím přisuzována vina za stav, jež je hodnocen jako nežádoucí), do kola, k němuž je kurtován za účelem dalšího trápení pod dozorem a za hlasitého (a radostného!) křepčení davu. Amnestie je tak apriori označena za špatnou, to si mediální parta odsouhlasila a nyní se hledá viník, kterého bychom potrestali. Nic více, nic méně. Lidé, kteří poslední den prezidentského mandátu Václava Klause zapalovali na Hradčanech jeho figurínu a házeli ji do Vltavy, věří, že praktikováním tohoto středověkého woodu dosáhnou kýženého cíle a to smrti neoblíbené osoby. Není to závěr nikterak „ulítlý“, vzpomeňte na nenávistné výroky a výbuchy nadšení při nedávném úmrtí britské expremiérky Margaret Thatcher.[2] Že tento woodu model, jako vystřižený v Freudovy knihy Totem a tabu, živí (i) Česká televize v pořadu Otázky Václava Moravce, asi také nikoho nepřekvapí. To, zda chtěl potom v této spleti někdo využít situace a někoho – jak se mezi lidmi tohoto typu říká – „sestřelit“ (zde patrně pan Hasenkopf pana Koudelku, ale to suď Bůh) je již jen kolorit nebo vyřizování osobních účtů, prostě ocas komety, ale primární je, že kometou samotnou je snaha potrestat prezidenta za amnestii a mediálně znemožnit odkaz jeho úspěšného prezidentského mandátu připomínáním amnestie jako něčeho, co je společensky vnímáno jako zavrženíhodné.

    Za druhé. Diskuse o tom, kdo je za amnestii odpovědný, je také zbytečná. Je to prezident. Otázka, nakolik je dána odpovědnost premiéra za kontrasignační akt, již sama ve svém zárodku zakládá podezření ze snahy o zneužití ústavního práva k politické manipulaci. Prezident je, pokud to někdo nepostřehl, jen jiné označení pro krále a král amnestii vyhlašuje a král je za ní také odpovědný. S tím souvisí i otázka, zda má mít král (prezident) nadále pravomoc amnestii vyhlašovat nebo zda mu má být (tato ústavní pravomoc) jako přežitek feudálního pojetí státu odebrána.  Já bych otázku takto nekladl, ale postavil bych ji jinak, a to tak, zda vůbec chceme a potřebujeme krále (prezidenta). V našem ústavním systému, jakožto i ve všech zahraničních ústavních systémech, kde má prezident postavení obdobné jako v našem ústavním pořádku (neříkám že slabé; neříkám, že silné; říkám obdobné), je přeci přežitkem feudalismu samotný institut prezidenta, ne jen ta či ona jeho dílčí pravomoc. Prezident zde nereprezentuje moc výkonnou (ač je řazen do hlav o moci výkonné), v jejím materiálním slova smyslu, ale ryze ve smyslu formálním. Kdyby institutu prezidenta hned zítra ráno nebylo, nestalo by se s naší demokracií ani s dělbou moci vůbec nic, protože váha prezidenta je z hlediska toho nejdůležitějšího, tedy v systému „check and balances“, téměř nulová, a tam, kde přeci jen nějaká je, mohly by se jeho pravomocí zhostit s nulovými náklady jiné ústavní instituce.

    Za třetí. Jediné, s čím v příspěvku kolegy Kolmana nesouhlasím, a co mě opravdu trápí, to ostatní je relativně jen „legrace“, je věta, která se stala v podstatě mainstreamovým názorem odpůrců amnestie a která zní, že „V případech, kdy je udělena milost či vyhlášena amnestie, dochází k znevážení několikaleté práce soudců, státních zástupců a policistů. A to práce nikterak levné.“ Já osobně vnímám sílu amnestie právě v tom, že ukázala, rozkryla a odhalila krtka. Prezident (nevím, zda to chtěl, ale myslím, že ano), vzal imaginární rýč a rozoral po uvážení jen tu část zahrady, kde 8 a více  let vadly květiny a tráva a objevil krtka české justice, čítaje v to všechny orgány činné v trestním řízení. Že se krtek potom bránil, prskal a funěl a že byl asi větší, než si prezident myslel a mediálně prezidenta pokousal, to už je možná na úvahu o podcenění velikosti krtka ze strany prezidenta, tu však nyní nechme stranou. Pro mě osobně byla největším zklamáním nejen sama mediální hysterická a středověká atmosféra spočívající v honu na prezidenta ze všech médií i ústavních institucí, čítaje v ně dokonce i jednu komoru parlamentu a Ústavní soud (sic!), jehož předseda se v celé záležitosti angažoval minimálně mediálně více než výrazně, ale ještě více mlčení právníků. Mlčení právníků? Ano. Mlčení právníků, celé právní obce, lze-li takto označit všechny, kdo právo vystudovali a tak či onak je aplikují nebo o něm alespoň píší. Výjimek bylo skutečně jako šafránu a zaslouží si úctu.[3] Tak, jak se mediálním (a tím veřejnoprávním zejména, což je už otázka k  zamyšlení skutečně vážnému) prostorem nesl esprit zlodějů a tunelářů, kterým „Klaus odpustil zasloužený kriminál“, tak zde nebyl nikdo, kdo by veřejnosti řekl, že

    • v právním státě, kterým se naše země deklaruje být, platí předpoklad neviny; že tedy ti, které stát neúspěšně stíhá (a nemusí to ani být 8 a více let), nelze označovat za zloděje, ale jen za nevinné. Že se jedná o oběti, nikoli naopak,
    • v návaznosti na ad a), že řadu těchto lidí deklasoval v některých případech i 17 letý pátrací „výkon“ orgánů činných v trestním řízení doživotně do role občanů druhé kategorie, že s řadou z nich nesou stigma letitého trestního stíhání jejich rodiny a děti, bez možnosti se jakkoliv relevantně společensky bránit, natož rehabilitovat,
    • že rozsah majetků, které byly z (z tvrzené, nikoliv dokázané) trestné činnosti zabaveny, je jen promilovým zlomkem majetku, který je mediálně předhazován „obětem“ této (tvrzené, nikoliv dokázané) trestné činnosti, jinými slovy, že ti, kdo přišli o majetek, stejně nedostanou nic, i kdyby amnestie nebylo a že chlácholení v opačném gardu je lež jako věž,
    • že v právním státě je jednou z klíčových zásad rychlost spravedlnosti a že není-li tato zásada dodržena, nebo je dokonce, jak ukázala amnestie, v tisících případů permanentně nedodržována, činí z právního státu stát, který je právním jen formálně. Mluvit v této souvislosti o zmarnění práce a peněz policistů a státních zástupců a soudců, není z tohoto pohledu vůbec přípustné.

    Nedávno jsem si v souvislosti s parlamentními volbami v Itálii hledal na googlu všechny informace o italském expremiérovi Silvio Berlusconim, abych fenomén tohoto politika a italské politické scény alespoň trochu poznal (měl jsem v tomto výrazný deficit a mám jej dodnes).  Přitom jsem narazil na příspěvek, kde byla jedna věta o tom, že italskou státní policií nesčetněkrát vyšetřovaný Berlusconi byl již dvakrát amnestován, a to na základě italského zákona o amnestii (!). Nebyl jsem již tak důkladný, abych si vyhledal onen v článku jen letmo zmíněný italský zákon o amnestii, ale z oné jedné věty – bez záruky a bez nároku na reklamaci, neboť šlo o článek ryze populární a nikoliv odborný – vyplýval jediný možný závěr, a to, že v Itálii existuje zákon, který amnestuje, rozuměj zbavuje stíhané osoby bez dalšího martyria trestního procesu, nepodaří-li se orgánům činným v trestním řízení (do určité doby v zákoně stanovené) dokázat vinu stíhaného. Rozumím myšlence, že na základě takového „zákona o amnestii“ nastává zastavení dalšího trestního stíhání přímo ze zákona, a to okamžikem uplynutí času, doby, po kterou měly orgány činné v trestním řízení povinnost učinit úkony potřebné ke zjištění všech okolností případu a dospět k závěru, zda byl nebo nebyl spáchán trestný čin. Umím si představit, že takový zákon by měl, aby věci tak závažné upravil, regulovat takové časové lhůty ve vztahu ke každému jednomu trestnému činu komplexně, a že by kladl zvýšené požadavky na počáteční právní kvalifikaci, od které by se odvíjela ona časová amnestijní lhůta a musel by obsahovat řadu výjimek, a v rámci legislativního procesu by musel být skutečně vážen každý paragraf tisíckrát, aby nedošlo k jeho zneužití (pokud snad někoho napadá zneužití ze strany pachatele, tak já myslím spíše zneužití ze strany orgánů činných v trestním řízení, toho bych se obával daleko více). Mimochodem, na trestné činy daňové a hospodářské povahy, z nichž byl Berlusconi (ob)viněn, se vztahovala lhůta 5 let, během nichž měla italská policie, prokuratura a soudy vinu prokázat, neměla-li „pravomoc státu trestně stíhat (zde: expremiéra) ze zákona propadnout“, resp. soud procesy ukončil jako promlčené[4], z čehož lze dedukovat, že zahájením trestního stíhání se nestaví promlčecí lhůta, což je také jeden z možných způsobů řešení. Jak totiž ukazují tisíce případů, na které ukázala amnestie, zastavením běhu promlčecí lhůty nastává pro státní trestní aparát čas pohody a ústavní právo na spravedlivý (nadto trestní!) proces není zrovna středobodem jejich zájmu. 

    Evropská média otázku italského zákona o amnestii na rozdíl od těch českých svého času uchopovala[5] a pravděpodobně tak činily i právní kruhy v těchto zemích; u nás je tato otázka jen science fiction, protože máme stále myšlenkově zakódováno ono vplétání do kola a až neskutečnou víru ve stát (která u nás patrně nahrazuje víru v církevní instituce, ale to je na jinou, spíše psychologicko-sociologickou debatu).

    Ať tak či tak, 8 a více let, to není na polemiku, a odůvodňování, že obviněný maří průběh trestního stíhání a že jej prostřednictvím procesních manévrů protahuje apod., jsou ve světle doby 96 a více měsíců (!) komická. Kdyby s takovou argumentací přišli oni mediální kmotrové za mojí babičkou, řekla by jim ta spravedlivá stará žena, ať se jdou vycpat. Měli bychom jim to říci i my.


    JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M.

    JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M.,
    ředitel Ústavu práva a právní vědy, o.p.s.


    Ústav práva a právní vědy, o.p.s.

    Ústav práva a právní vědy, o.p.s.

    PALÁC KONVIKT
    Konviktská 24
    110 00  Praha 1

    Tel.: +420 224 247 011 
    Fax.: +420 224 281 226
    e-mail: podatelna@ustavprava.cz


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Kolman, P.: Kdo psal amnestii, publikováno na serveru www.epravo.cz dne 15. 5. 2013, pod č. 91438, k dispozici >>> zde.  
    [2] Srov. např. příspěvek s názvem „Čarodějnice je mrtvá“, zpívají si Britové po smrti Thatcherové, publikovaný na portále novinky,cz dne 12. dubna 2013, viz - k dispozici >>> zde.
    [3] Srov. trefný a v době před 4 měsíci, kdy v této věci příliš neexistovala svoboda slova, neměl-li být pisatel veřejně lynčován nebo minimálně latentně odsouzen, určitě hrdinský příspěvek advokáta doktora Václava Vlka publikovaný právě na tomto serveru, viz in Vlk, V.: Každý jako by si s gustem kopnul do prezidenta Václava Klause a jeho amnestie, publikovaný na wwwepravo.cz dne 10. 1. 2013, pod č. 88356, článek byl otištěn den předtím, tj. 9. 1. 2013 rovněž v Lidových novinách. K dispozici >>> zde.
    [4] V kauze známé jako „MILLS“ Berlusconi čelil obvinění, že v roce 1997 zaplatil svému bývalému britskému právníkovi Davidu Millsovi za falešné svědectví ve dvou procesech z 90. let úplatek ve výši 600 000 dolarů (asi 10,5 milionu Kč) z údajných tajných fondů, které vlastnila společnost Mediaset ovládaná Berlusconiho rodinou. Berlusconimu hrozilo pět let, loni v únoru milánský soud proces ukončil kvůli promlčení. Zdroj: idnes - k dispozici >>> zde. 
    [5] Italským zákonem o amnestii se svého času seriozně zabývala německá média, srov. např. Focus a jeho Amnestieregelung: Berlusconi muss nur ein Jahr in Haft, in - k dispozici >>> zde, a dále např. i švýcarská média, viz např. příspěvek z Neuer Zürich Zeitung s názvem Amnestiegesetz für Berlusconi, k dispozici >>> zde, stejně jako francouzský deník Liberation v příspěvku Amnistie, Berlusconi – Libération - k dispozici >>> zde, a je pochopitelné, že zákon nezůstává stranou italských médií, srov. např. příspěvek jednoho z hlavních italských deníků La Repubblico s názvem Berlusconi: "Mai promesso condoni e amnistie". Al Pd: "Accordo per la modifica della Costituzione", publikovaný na netu - k dispozici >>> zde. 


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M.
    22. 5. 2013

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Diskuzní čtvrtky nad trestním právem (online - živé vysílání) - 12.3.2026
    • SLUTO DAŇOVÁ & ÚČETNÍ firma roku 2025: Kdo se letos zařadil mezi špičky oboru?
    • ROWAN LEGAL MEZI TOP ZAMĚSTNAVATELI PRO ROK 2026
    • Novela stavebního zákona, transparentní odměňování a AI v právní praxi: zveme na odborné konference Wolters Kluwer
    • LEAGLE.ONE: Triangle Family Office #2 - Kdo převezme impérium? Pravda o nástupnictví v rodinném byznysu
    • Mgr. Viktorie Vyhnalová se stává partnerkou advokátní kanceláře PADĚRA & PARTNEŘI
    • Celkové tržby skupiny HAVEL & PARTNERS v roce 2025 přesáhly 1,8 mld. Kč
    • Z Čech do Evropy: act Řanda Havel Legal se mění na act legal a posiluje mezinárodní identitu
    • Zásady a principy soukromého práva jako základ moderní právní praxe. Proč má studium LLM smysl nejen pro právníky
    • Kmenové listy v s.r.o. – právní rámec, převod a praktické dopady
    • Promlčení pracovněprávních pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 24.03.2026ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.3.2026
    • 25.03.2026Diskusní fórum: Daňové právo v praxi (online - živé vysílání) - 25.3.2026
    • 27.03.2026Aktuální judikatura k otázkám rodinného práva (online - živé vysílání) - 27.3.2026
    • 15.04.2026Marketing a akvizice klientů s podporou AI (online - živé vysílání) - 15.4.2026
    • 17.04.2026Veřejnoprávní plánovací smlouvy dle nového stavebního zákona (online - živé vysílání) - 17.4.2026

    Online kurzy

    • Pracovní smlouva: co obsahovat musí, může, nesmí
    • Cesta k pracovnímu poměru
    • Pracovní smlouva - Jak (ne)využít její potenciál
    • Úvod do transfer pricingu
    • Základy DPP a DPČ
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 25.03.2026Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 25.3.2026
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Souběh funkce statutárního orgánu a pracovněprávního vztahu – judikaturní vývoj
    • Předběžné opatření a vycestování s nezletilým dítětem
    • POZVÁNKA | Právo & Praxe 2025 (online - živé vysílání) - 9.–12. 3. 2026
    • Byznys a paragrafy, díl 28.: Platnost rozhodčí doložky
    • Zákon o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele vstupuje v účinnost
    • Přerušení vkladového řízení z důvodu podání návrhu na odklad právní moci rozsudku – soulad aplikační praxe katastrálních úřadů se zákonem
    • Jaké změny přináší od roku 2026 novela rodinného práva v oblasti právní úpravy rozvodu manželství?
    • Insolvence, zástavní právo
    • Novela zákona o spotřebitelském úvěru: zásadní regulatorní přelom, který změní finanční trh i praxi poskytovatelů spotřebitelských úvěrů
    • Souběh funkce statutárního orgánu a pracovněprávního vztahu – judikaturní vývoj
    • Jaké změny přináší od roku 2026 novela rodinného práva v oblasti právní úpravy rozvodu manželství?
    • Stavebníci získávají od roku 2026 silnější pozici v soudních sporech o povolení stavby
    • Umělá inteligence a CorpTech v kontextu právní regulace
    • IATA Travel & Cargo akreditace v letectví – v čem spočívají její výhody?
    • POZVÁNKA | Právo & Praxe 2025 (online - živé vysílání) - 9.–12. 3. 2026
    • Přerušení vkladového řízení z důvodu podání návrhu na odklad právní moci rozsudku – soulad aplikační praxe katastrálních úřadů se zákonem
    • Jaké klíčové změny přináší návrh novely stavebního zákona?
    • Užívání nemovitosti ve spoluvlastnictví aneb musí se spoluvlastníci na jejím užívání vždy dohodnout?
    • Transparentní odměňování
    • Rozvod? Už k němu nemusíte. Shrnutí podmínek, za jakých nebudete u soudu vyslýcháni, dokonce ani nebude nutná Vaše osobní účast
    • Kontrola systémů vytápění – často přehlížená povinnost od firem po SVJ
    • Jaké změny přináší od roku 2026 novela rodinného práva v oblasti právní úpravy rozvodu manželství?
    • Předběžné opatření jako nástroj ochrany vlastníka nemovitosti
    • Odvolání vedoucího zaměstnance z funkce a některé související otázky z HR praxe

    Soudní rozhodnutí

    Insolvenční řízení

    Byl-li žalobce vyzván k podání žaloby podle § 203a insolvenčního zákona a nepodal-li ve lhůtě 30 dnů u insolvenčního soudu žalobu na určení pořadí uplatněné pohledávky,...

    Insolvence, zástavní právo

    Insolvenční dlužník se nemůže účastnit insolvenčního řízení vedeného na jeho majetek jako svůj vlastní věřitel v postavení zástavního věřitele, ani tehdy, je-li ve smyslu §...

    Hodnocení důkazů

    Důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. slouží k námitkám, že v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný. Chybějícím je některý výrok jako celek, pokud není obsažen v...

    Dědictví

    Ve vztahu k tvrzeným pohledávkám dědice nic nebrání jejich uplatnění i po skočení pozůstalostního řízení vůči třetím osobám žalobou podle části třetí o. s. ř., a to zcela...

    Pozůstalost

    Při nově objevivším se aktivu pozůstalosti sice nezakládá dříve vydané usnesení o zastavení původního řízení podle ustanovení § 154 z.ř.s. překážku věci pravomocně...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2026, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu "Taktika jednání o smlouvách".

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.