Laciga: Kriminální živly nás asi donutí změnit úhel pohledu

Pane Lacigo jak moc je pro vaši společnost oblast soudnictví a vůbec spravedlnosti významná?

Je to pro nás jedna z hlavních priorit a významná část obratu. Pro českou justici jsme vyvinuli řadu aplikací, které se na soudech a také už i jinde široce využívají. Především aplikaci pro vedení soudní administrativy okresních soudů ISAS, příbuznou aplikaci pro státní zastupitelství ISYZ a řadu dalších informačních systémů. Novinkou je například připravovaná elektronická databáze stíhaných osob CESO.

Do jaké míry je justice „informatizována“? Jsou informační systémy (IS) už na všech soudech?

Systém ISAS je dosud zhruba na 40 soudech v Česku. Jeho další šíření je ale závislé na tom, jak se daří zajišťovat prostředky na HW, sítě a další investice spojené s vybavením zbývající poloviny okresních soudů. Systémy se instalují postupně, mimo jiné díky programu EU – PHARE. Co se týká naší společnosti, je vše připraveno k tomu, aby se IS dostaly i na zbývající soudy.

Co vlastně ISAS soudcům přináší?

Je to hlavně zrychlení věcí. Vůbec nejdůležitější přínosem je lustrace, tedy nacházení vazeb z různých soudních věcí, které směřují k dané osobě. ISAS také umožňuje soudci okamžitě zjistit aktuální stav věci nahlédnutím do elektronického rejstříku, aniž by musel chodit do jiné kanceláře za úřednicí, která rejstřík vede.

Takové informace vyhledat ručně asi není možné?

Možné to je, ale zároveň velmi pracné. Na soudech, kde ještě nemají ISAS, se z tohoto důvodu vedou mimo rejstříků ještě různé jmenné seznamy, v kterých se osoba i se spisovými značkami věcí dá dohledat. Znamená to však každou novou věc zapisovat do dvou evidencí. Na soudu s ISASem nyní obsluha zadá dotaz do počítače a má výsledek takové lustrace za dvě vteřiny. Dříve těmito činnostmi úředníci trávili hodiny práce. Soudy tento přínos IS okamžitě rozpoznaly. Dokonce se tamní úředníci a soudci rozhodli vložit si do počítače i starší rejstříky, u kterých to předtím vůbec nezamýšleli, aby i  starší věci měli k dispozici pro takové elegantní vyhledávání.

Co dalšího by mohl ISAS soudcům nabízet v budoucnosti?

Tak například celorepublikovou lustraci stíhaných osob. V našem soudním systému, v trestním řízení je třeba, aby soudy vzájemně věděly o tom, že konkrétní osoba je již třeba stíhána v jiném okresu. Ve většině případů je pak totiž soudní řízení koncentrováno k jednomu soudu, který soudí všechny skutky obžalovaného. Není to jako v Americe, kde takové procesy mohou probíhat paralelně na několika soudech. U nás, pokud pachatel třeba vykrade chatu v okrese Plzeň-jih a potom další v okrese Plzeň-sever, by měl být souzen najednou. Soudy by se to tedy měly dozvědět nikoliv od pachatele, ale ze systému.

S tím asi hodně souvisí i téma, nyní hodně moderní, - propojení soudcovského pracoviště se všemi informačními registry, které státní správa vede a kde jsou informace, důležitě pro soudní řízení.

V prvé řadě by se takto propojily informační registry různých soudů vzájemně. Soudy by tedy viděly i informace z rejstříků, které vedou další soudy (pokud mají toto vybavení). Propojení s dalšími externími zdroji není již problém technický.  Spíše to bude otázka legislativy. Pokud by existoval centrální registr, kde by byly informace pro soudce, státní zástupce, policii a vyšetřovatele, kde by se dalo o občanech, pochopitelně hlavně o kriminálnících –  jednoduše zjistit, v čem jsou kde „namočeni“, byla by to nesmírná pomoc v boji s kriminalitou. Samozřejmě by takové informace musely být dobře chráněny před zneužitím, což je nesmírně těžký úkol. Musím říci, že jelikož znám argumenty různých stran, snad i rozumím tomu, proč je taková změna tak obtížná. Rozhodně zde není na místě laický pohled.

V čem to tedy vězí?

Hlavní je otázka odpovědnosti. Pokud má být úspěšná ochrana lidských práv, a ochrana osobních údajů mezi ně nepochybně patří, tak musí být vždy jasná konkrétní odpovědnost za takovou ochranu. V případě vedení registrů  pohromadě je to vlastně nemožné nebo velmi obtížné.

Bavíme se hlavně o propojení soudů. Ovšem mají tedy i policisté, vyšetřovatelé, státní zástupci a samozřejmě soudci alespoň nějaké sdílené informace o trestním stíhání?

V centrální podobě nemají. To je právě ten problém.

Soudci poukazovali na skutečnost, že nemají k dispozici řadu důležitých informací. Od registru vězňů, před řadu dalších až po registr stíhaných osob. Je ten nynější systém, který soudy používají, nastaven tak, že by se tam takové informace daly postupně modulárně propojit z externích zdrojů? Pokud by tedy někdo zadal určité jméno, prohledal by systém všechny registry?

Technicky to možné je i logicky v softwaru. Jeden problém je, jak už jsme konstatovali v legislativě, a to v dnešním pojetí ochrany lidských práv. Druhé omezení je dáno možnostmi technické infrastruktury. Musí být dostatečně silné servery, silná komunikace. Není to levná záležitost. Domnívám se však, že v resortu spravedlnosti se každá taková investice maximálně využije.

Myslím si ale, že nás kriminální živly jednou „donutí“, abychom se začali dívat na lidská práva z jiného pohledu, možná podobným pohledem, jaký je nyní běžný v anglosaském světě. Zatím se asi dostatečně „nebojíme“ abychom si uzákonili tuto informovanost. To je tedy alespoň můj názor.

Soudci by si potom nemohli na tuhle oblast oprávněně stěžovat. Nebo jak se možná také někdy děje, vymlouvat a zakrývat tak jiné problémy.

Pokud vás mohu opravit, tak soudci zrovna tyto informace už mají. Soudci, když už se ke spisu dostanou a začnou věc soudit, tak podle mého názoru potřebné informace již dostali ve spise.

Je nějaká země, kde je dobrá informovanost „profesionálů“ v soudním řízení, funguje dobře a mohla by nám posloužit jako příklad?

Pokud jde o informovanost profesionálů v průběhu soudního řízení, tak jednoznačně prý Británie. Pokud se jedná o průběh vyšetřování, tedy ještě při předprocesních úkonech – tak to bohužel nevím. Ovšem zajímavý příklad, jak probíhá soudní proces, kdy řada informací díky jednoduchosti řízení vlastně ani není potřeba, pro vás mám z Lucemburska.

Když jsem se ptal, zda podnikatel platí daň z příjmů dokladovaných nebo z příjmů uhrazených, dotyčný právník na mě hleděl velice překvapeně a vůbec nerozuměl otázce. Protože u nich je rozdíl mezi uhrazeným a neuhrazeným výnosem  řádově 14 dní až měsíc. To jsem ale byl překvapený zase já, jak to dokážou. Je to ale jednoduché. V Lucembursku je speciální soud, kde přijdete, ukážete všechny doklady (tj. fakturu, dodací list a smlouvu) soudce je přezkoumá a pokud má za to, že jsou doklady pravé, dá na věc razítko a s těmito dokumenty jdete rovnou k exekutorovi a ten vám vše během 14 dní vymůže.

Máte tedy 14 dní na „svoje soukromé vymáhání dluhu“ po těch 14 dnech přijdete k soudci a následně k exekutorovi, který vám dluh do dvou týdnů vymůže. Neuvěřitelně jednoduché. Jaké jednání a shánění dlužníka jako u nás? Ten se může donekonečna vymlouvat, nedostavovat, zapírat. Takto jednoduše to tam funguje. Proto nepotřebují dva druhy účetnictví a  nemohou „legálně odkládat“ placení daně jak je celkem běžné u nás.

Možná je důležité alespoň vědět, že to jde i jinak, než je zatím zvykem u nás?

Ano, i u nás by měl rozum zvítězit a měli bychom se na věci dívat jinak. Byl jsem třeba velice překvapen, když jsem zjistil, že nový pan ministr spravedlnosti dr. Čermák, kterého jsem předtím nijak nepodezíral z přílišného „nadšení“ pro informační technologie, se rovnou zajímá o online informace ze soudů. Prostě když zjistil, že na 40 soudech jsou už informační systémy nainstalovány, zajímalo ho, zda je možné dálkově nahlédnout do soudních agend jednotlivých soudů – mám samozřejmě na mysli obecné informace o průběhu konkrétního řízení, nikoli třeba o obsahu spisů. Ministr vyřizuje mimo jiné řadu stížností na soudy a patrně by mu při tom takový přímý přístup k informacím pomohl. Pan ministr se zeptal, jestli by mohl mít nějaké informace online na svém stole.

Ve většině případů, pokud ministr požádá při vyřizování stížnosti o nějaké informace, soud se dozví, že je na něj stížnost, takže to v tom okamžiku rychle vyřeší a odpoví panu ministrovi, že stížnost je nepatřičná, protože už je problém vyřešen. Takže pan ministr logicky nemůže už nic dělat. Ovšem pokud by si takovou informaci našel v počítači sám, respektive jeho sekretariát, bylo by všechno jinak.

Pokud bychom to téma uchopili důsledně, nesměřujeme tak k elektronickým soudním spisům? Pokud by došlo k takovému vývoji a spisy by byly v elektronické podobě, byl by s tím dosavadní software kompatibilní? Zachovaly by se dosavadní investice do SW a hlavně do zpracování všech dat?

Vyšetřovatel by dostal právo dívat se do souvisejících soudních spisů, které by potřeboval k řešenému případu. Během pěti minut by znal všechny důležité okolnosti. Byl by to obrovský pokrok v rychlosti vyšetřování a úspěšnosti policie. V tom okamžiku by podle mého názoru také klesla kriminalita. V násobcích, řekl bych. Kriminalita je hlavně závislá na tom, co si lidé mohou dovolit. Pokud by věděli, že si to nemohou dovolit, ani by je  nenapadlo řada činů nenapadla dělat. To je podle mne obecná lidská vlastnost, využívat prostoru, který je mi dán. Když ale vyšetřovatelé a policie budou mít spolehlivé informace rychle – to je pak něco jiného!

Už jenom to, že třeba budu vědět, že policista bude mít v notebooku moji řidičskou evidenci a online přehled mých přestupků a může mi v tom okamžiku sebrat řidičák – už v tom okamžiku sundávám nohu z plynového pedálu. Tak to myslím funguje.

Jsou tedy vaše IS na takovou případnou změnu připraveny?

Technicky to není žádný problém. Vše by šlo  propojit a využít. Nejdražší by asi bylo naskenování  dokumentů. Ale dnes už HW, SW a sítě nejsou zase tak drahé. Ovšem investované peníze by se musely samozřejmě stoprocentně racionálně využít. Ne jako v případě jiných mega projektů z jiných resortů. Systém je docela přehledný. Víme, kolik práce by na  institucích bylo, víme také kolik a jaké techniky už je na soudech. Že by se taková razantní investice velice rychle vrátila a že by transparentní prostředí v justici naopak velmi výrazně ekonomice pomohlo, o tom nemám vůbec žádné pochybnosti.