Rozhodčí řízení jako rychlejší a ekonomičtější alternativa
Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky je jediným stálým rozhodčím soudem s nejširší možnou působností v České republice. Současný název získal Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen „Rozhodčí soud“), a to zákonem č. 223/1994 Sb. s účinností ode dne 1. ledna 1995. Již od počátku svého působení se Rozhodčí soud zařadil mezi nejvýznamnější evropské a světové stálé rozhodčí instituce, a tento status svým moderním přístupem k rozhodčímu řízení a svojí uznávanou rozhodcovskou činností nadále udržuje a rozvíjí.
Jaké jsou výhody rozhodčího řízení?
Je to zejména rychlost, odbornost a diskrétnost – tyto vlastnosti rozhodčího řízení nejčastěji rozhodují o tom, že strany upřednostní Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky oproti obecným soudům. Výhod je ale celá řada, vybrané z nich uvádíme dále.
- Základem je dohoda. Rozhodci postupují při rozhodování sporu podle ustanovení Řádu Rozhodčího soudu se snahou co nejvíce respektovat dohodu stran stanovenou v rozhodčí smlouvě. Strany se mohou dohodnout, kde se ústní jednání bude konat (např. v sudišti Rozhodčího soudu v Brně, Ostravě, Hradci Králové nebo i v zahraničí), jinak se ústní jednání koná v sídle Rozhodčího soudu v Praze. Strany se mohou dohodnout o jazyku, v jakém se má rozhodčí řízení vést. Strany se také mohou dohodnout, že bude rozhodnuto podle zásad spravedlnosti nebo že bude rozhodnuto bez ústního jednání.
- Je méně formální. Stejně tak průběh řízení, komunikace stran s administrativním aparátem a rozhodci, ústní jednání a provádění důkazů probíhá zpravidla méně formálně. Rozhodci vedou strany ke smírnému řešení a zaměřují se zejména na vybrané sporné otázky mezi stranami, což účastníkům šetří čas i prostředky.
- Výběr rozhodců. Strany mají možnost si za rozhodce vybrat osoby, které jsou odborníky v dané oblasti (např. ve stavebnictví, nájemních vztazích, cenných papírech nebo v mezinárodní přepravě) a řada z nich má rozsáhlé zkušenosti s rozhodováním tuzemských i mezinárodních sporů. Aktuálně je na seznamu rozhodců vedeném Rozhodčím soudem zapsáno 576 rozhodců. Strany při výběru rozhodců však nejsou vázány pouze tímto seznamem. Pokud sporná strana chce, aby její spor rozhodovala jiná osoba, která není na seznamu rozhodců, navrhne takovou osobu a o jejím zapsání na seznam rozhodců jako rozhodce ad hoc pro ten konkrétní spor, rozhodne předsednictvo Rozhodčího soudu. Taková osoba však musí splňovat zákonné podmínky pro výkon funkce rozhodce. Předseda rozhodčího senátu však musí být rozhodce, který je zapsán v seznamu rozhodců.
- Je jednoinstanční. Rozhodčí řízení je zásadně jednoinstanční, protože doručením rozhodčího nálezu stranám rozhodčí řízení končí a rozhodčí nález je konečný a vykonatelný. Zákon o rozhodčím řízení č. 216/1994 Sb., sice připouští přezkum rozhodčího nálezu jinými rozhodci, nicméně pouze za podmínky, že se o tom dohodnou strany v rozhodčí smlouvě. Institut přezkumu rozhodčího nálezu je dosud v naší praxi využíván jen výjimečně.
- Je neveřejné. Diskrétnost řízení je jeho velkou devizou. Strany mají zájem na zachování obchodního tajemství, důvěrných informací nebo své reputace, proto je rozhodčí řízení neveřejné. Není tedy možné, aby se ústního jednání účastnila média nebo veřejnost. Se souhlasem stran může rozhodce / rozhodčí senát připustit, aby na jednání byly přítomny osoby, které nejsou účastníky řízení (§ 28 odst. 1 Řádu RS).
- Je rychlejší. Rozhodčí řízení je podstatně rychlejší, jednak proto, že je jednoinstanční, a také proto, že rozhodci ve srovnání se soudci obecných soudů rozhodují podstatně méně věcí a spor tak mohou operativně rychle projednat. Řád RS v § 30 upravuje urychlené řízení s vydáním rozhodčího nálezu do dvou nebo čtyř měsíců od zaplacení zvýšeného poplatku za rozhodčí řízení. Není-li rozhodčí nález do stanovené lhůty vydán a strana, která poplatek uhradila, nesouhlasí s prodloužením lhůty na vydání rozhodčího nálezu (např. z důvodu vypracování znaleckého posudku), zvýšený poplatek za rozhodčí řízení se vrací.
- Snadná vymahatelnost rozhodčích nálezů. Rozhodčí nález je snadno vykonatelný jak v zahraničí (v souladu s Úmluvou o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů z roku 1958), tak na našem území (doručený rozhodčí nález je exekučním titulem). Nebude-li povinným splněn dobrovolně, pak oprávněný má proti povinnému možnost požádat o výkon rozhodnutí či o exekuci.
- Kvalitní administrativní podpora. Administrativní aparát Rozhodčího soudu je vždy připraven zodpovědět Vaše dotazy, případně v rámci možností pomoci s řešením potřeb v souvislosti s rozhodčím řízením. Rozhodčí soud je vybaven vstřícným, odborným a zkušeným aparátem, který je připraven vždy spolupracovat na dosažení kvalitního výsledku.
- Využívá digitalizaci. Rozhodčí soud postupně digitalizuje možnosti vedení rozhodčího řízení. Kromě úpravy řádu pro možnost vést ústní jednání distančně (formou telekonference) pak chystá celou řadu dalších vylepšení, které řízení ještě více usnadní.
- On-line řízení. Rozhodčí řízení online je vhodné spíše pro jednodušší řízení, probíhá elektronicky a celý proces trvá kolem pětatřiceti dnů. Od podání žaloby elektronicky včetně zaslání příloh, přes úhradu poplatků, jmenování rozhodce, rozhodnutí a vydání rozhodčího nálezu. Řád pro rozhodčí řízení on-line byl zveřejněn dne 5.9.2017 v Obchodním věstníku a je účinný od 1.10.2017. Adresa pro podání žaloby on-line je online@arbcourt.cz.
V souvislosti s pandemií Covid-19 aktualizoval Rozhodčí soud i pravidla pro náklady on-line rozhodčího řízení pro vztahy z nájemních smluv. Tyto spory jsou pro řízení on-line typické, řada nájemních vztahů byla pandemií zasažena a proto Rozhodčí soud představil rychlé řešení takového typu sporů, pro dosažení rychlého rozhodnutí v takto turbulentní době.
Rozhodčí soud kromě výše uvedených výhod rozhodčího řízení nabízí i on-line platformy pro alternativní řešení sporů o doménová jména. Před Rozhodčím soudem lze vést řízení o doménová jména .CZ, . EU, ale i generická doménová jména jako je .com, .net či .org a stovky dalších. Takové alternativní řízení trvá mezi 2 až 4 měsíci (podle typu sporu), celé probíhá on-line, šetří tedy prostředky i čas. Funguje na jednoduchých principech, podrobnosti lze dohledat na webu https://adr.eu. V současné době je přítomnost na internetu pro většinu podniků zásadní a proto se vyplatí si své on-line místo pro prezentaci bránit.
Více o rozhodčím řízení naleznete v příručce Proč jít se sporem k Rozhodčímu soudu při HK ČR a AK ČR, která je zdarma dostupná online na adrese ZDE.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
