Zákon o obchodních korporacích - 10. Střet zájmů člena orgánu se zájmy korporace
Zákon o obchodních korporacích („ZOK“) nově upravuje pravidla při střetu zájmů člena voleného orgánu (statutárního orgánu či kontrolního orgánu, jako je např. dozorčí rada) a korporace. Pokud se člen orgánu o možném střetu zájmu dozví, je povinen o něm informovat ostatní členy orgánu, kontrolní orgán (dozorčí radu), a pokud není zřízen, tak nejvyšší orgán korporace (valnou hromadu/jediného společníka). Co by mělo být obsahem dané informace však již ZOK blíže nestanoví. Člen orgánu i nadále musí jednat v zájmu korporace; je mu též možné na dobu trvání střetu zájmů pozastavit výkon funkce rozhodnutím kontrolního nebo nejvyššího orgánu korporace.
V případě, že člen orgánu hodlá s korporací uzavřít smlouvu (neuplatní se pro smlouvy uzavírané v rámci běžného obchodního styku), informuje o tom orgán, jehož je členem, a současně kontrolní orgán (není-li zřízen, pak nejvyšší orgán). Je přitom povinen uvést, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena. Kontrolní orgán posléze o obdržených informacích podává zprávu nejvyššímu orgánu. Výše uvedené se aplikuje, i pokud společnost např. zřídí zástavní právo ke svému majetku, které bude sloužit k zajištění dluhů člena jejího orgánu (obecně tedy při zajištění a utvrzení dluhů). V obou případech může nejvyšší nebo kontrolní orgán korporace uzavření smlouvy zakázat.
Pravidla o střetu zájmů se uplatní i na vztah mezi společností a osobou členovi orgánu blízkou či jím ovládanou/ovlivněnou, což působnost úpravy významně rozšiřuje. Pravidlům o střetu zájmů tak bude podléhat například i smlouva mezi společností s ručením omezeným a manželkou jednatele.
Ustanovení zákona č. 90/2012 Sb.: § 54 – 58
