10 otázek pro ... Petra Kališe
JUDr. Petr Kališ, Ph.D. je advokátem a zakládajícím partnerem pražské advokátní kanceláře CERHA HEMPEL Kališ & Partners. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, Mgr. (2000), JUDr. (2003), absolvoval doktorské studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (2009), téma disertační práce: Smlouva o nájmu podniku. V rámci své dvacetileté právní praxe se věnuje zejména komplexním restrukturalizacím, akvizicím, mezinárodním arbitrážím a energetickému právu. Je uznáván jako přední odborník v oblasti restrukturalizací, distresových transakcí a předbalených reorganizací.
1. Co máte na své práci nejraději?
Advokacie pro mě není jen práce, považuji ji za životní styl. Životní styl, který mám rád. Nejvíce mě na ní baví její různorodost. Je to kombinace svobody a závazků, flexibility a současně odpovědnosti. Advokacie je kreativní práce, která je ale zároveň pevně ukotvená.
2. Kdo nebo co nejvíce ovlivnilo Váš profesní život?
Nejvíce vás vždy ovlivní to, co na začátku trošku bolí. Vystoupení ze zóny komfortu. Ať se jedná o rozhodnutí, prezentace názoru, který jde proti proudu nebo aplikace v praxi dosud nepoužitého paragrafu. Většinou až zpětně zjistím, že právě to byla životně důležitá škola. Za svůj profesní život jsem vystřídal tři šéfy různých národností, z nichž každý mi předal zásadní pracovní vlastnosti. Český mě naučil správný přístup ke klientele. Německý mi dal mezinárodní rozměr a kvalitní formu právní práce a od amerického jsem se naučil obchodní stránku advokacie.
3. Je nějaký zákon, který byste nejraději zrušil?
Nemohu říct, že bych nějaký konkrétní zákon zrušil, ale rozhodně bych všechny platné zákony výrazně zkrátil, zobecnil a zjednodušil, aby byly pochopitelné všem obyčejným lidem. Čím jsou zákony složitější, tím se právo a dostupnost spravedlnosti vzdaluje normálním lidem, morálce a běžným vzorcům chování.
4. Knížka, kterou jste četl naposled?
Naposledy jsem četl román Zničit od francouzského nihilistického autora Michela Houellebecqa. Tato kniha přesně zobrazuje tápání dnešní společnosti v nalézání smysluplnosti a směru, kudy se dále vydat. Na jednu stranu vše je zbytečné, na druhé smysl mají pouze detaily a nejzákladnější věci. Baví mě knihy, které jsou současné, ale také se vracejí do minulosti a prapůvodních příčin a motivací současného vnějšího obrazu dění.
5. Který předmět byl na studiích Vaším nejoblíbenějším a proč? A který jste naopak neměl rád vůbec?
Nejraději jsem měl překvapivě matematiku, protože mi přišla logická a objektivní s jednoznačným výsledkem. Naopak vůbec mě nebavila biologie. Na právnické fakultě bylo mým nejoblíbenějším předmětem římské právo, jehož zákony jsou velmi jednoduché a přímočaré. Naše společnost z nich doteď čerpá, jen si systém zbytečně zesložitila a zaplevelila byrokracií a přebujelým úředním aparátem.
6. Proč jste se rozhodl stát právníkem?
Původně jsem začal studovat VŠE, fakultu mezinárodních vztahů, ale bylo to pro mě příliš materialistické a formální. Postrádal jsem svobodomyslnost studentského života, proto jsem si dal přihlášku na práva a vydal se tímto směrem, který se ukázal jako správný.
7. Kdo Vás v životě – tom pracovním i soukromém – nejvíce motivuje?
Nejvíce mě motivuje advokacie samotná. Stejně jako jsem vždy rád řešil matematické úlohy, rád řeším případy ze své praxe tak, aby měly objektivní řešení. Nejraději mám u případů jejich zahájení a koncovku, střední hra bývá někdy příliš poziční.
Protiváhou je rodina, kde je člověk více emotivní a zde mě nejvíce motivuje a inspiruje moje manželka a děti, kteří mě umějí vrátit z abstraktních zákoutí práva vždy pevně na zem.
8. Který zákon považujete za nejzdařilejší?
Za nejzdařilejší a nadčasovou považuji prvotní Ústavu ČR, bez jejích dalších zásahů, a to proto, že byla psána poměrně rychle a domnívám se, že často věci, které vzniknou rychle a pod tlakem, jsou ty nejlepší. Stejně jako často vznikají např. hudební hity nebo románové prvotiny. Ty, které se napíší za čtvrt hodiny, dobývají hitparády a naopak ty, se kterými si autor láme hlavu několik let, nestojí za nic.
9. Kdyby pro Vás peníze nebyly vůbec důležité, co byste dělal?
Nechci, aby to znělo jako klišé, ale pro mě peníze nikdy nebyly důležité. Vykonávám profesi pro vášeň, nikoliv pro peníze. Takže odpověď je jednoduchá, dělal bych stále totéž. Právo. Jen bych se možná více zaměřil od mládí na lidská práva a prosazování ústavního práva.
10. Vaše práce vyžaduje rozhodnost. Přesto – jsou v životě nějaké situace, kdy jste nerozhodný?
Určitě jsou situace, kdy jsem nerozhodný. Třeba při výběru destinace, při cestování, zde nechávám volbu na své manželce a užívám si lehkost absence rozhodování.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
