Před nástupem do advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS v roce 2010 pracoval celkem osm let na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kde měl na starosti zejména otázky antitrustu a tržních koncentrací. Od roku 2008 byl místopředsedou ÚOHS, v roce 2009 byl jako první místopředseda pověřen jeho řízením.

1. Jak často Vás ve vašem oboru něco překvapí?
V soutěžním právu člověka překvapuje něco každý druhý den, myslím, že to tak už zůstane. Pořád se něco učím, důležité je nezbláznit se z toho.

2. Je nějaký zákon, který byste nejraději zrušil?
Zákon o významné tržní síle. Kdysi jej Robert Pelikán nazval legislativním dada, já bych jej spíš označil za absurdní drama. Norma, která vadí všem, a přesto je vymáhána za šílených nákladů všech zúčastněných.

3. Který předmět byl na studiích Vašim nejoblíbenějším a proč? A který jste naopak neměl rád vůbec?
Neměl jsem rád tělocvik na základní škole. Byl jsem oplácaný, neohrabaný a neuměl jsem šplhat a kotoul vzad. Měl jsem rád tělocvik na gymnáziu, protože se celé klučičí části třídy podařilo přesvědčit tělocvikáře, že se nehodíme na gymnastiku a místo toho jsme hráli fotbal a běhali. Běhání mi už zůstalo. Pokud se ptáte na studium na právnické fakultě, bavilo mne soutěžní právo, v případě procesních předpisů tomu bylo naopak.

4. Čím Vás dokáží studenti překvapit?
Překvapí mne nepříjemně, když si uvědomím, jak je to dlouho, co jsem byl v jejich věku. Já se mentálně stále cítím jako děcko, obávám se ale, že mí studenti to tak nevidí.

5. Co byste vzkázal mladým lidem, kteří uvažují o právnické profesi?
Že je to dobré a mnohdy poctivé povolání. A že se mají učit matematiku, logiku, dějepis a rétoriku, mají být skromní, empatičtí a mít rádi jiné lidi. Protože to jsou dovednosti a vlastnosti, které z nich udělají dobré právníky spíš, než dokonalá znalost paragrafů.

6. Který zákon považujete za nejzdařilejší?
Myslím, že je v naší společnosti obecně příliš regulace. S jistou nadsázkou tedy za zdařilý zákon považuji ten, o němž se uvažovalo, ale nakonec nebyl napsán či přijat, protože se ukázal být zbytečný.

7. Kdyby pro Vás peníze nebyly vůbec důležité, co byste dělal?
Víc bych četl, cestoval s rodinou po světě a naučil se kaligrafii.

8. Jaké jsou vaše silné stránky a jaké ty slabé?
Empatie a zarputilost. Akorát nevím, která z nich je slabá a která silná. Obě dokáží pomoci i překážet.

9. Vaše práce vyžaduje rozhodnost. Přesto – jsou v životě nějaké situace, kdy jste nerozhodný?
Váhám v podstatě pořád. Z tohoto důvodu mne taky po škole nevzali na justičního čekatele. Postupně jsem se za pochybnosti přestal stydět a spíše s nimi pracuji a snažím se je využít jako nástroj práce. Vlastně mne dost děsí lidé i právníci, kteří nikdy nemají žádné pochybnosti.

10. (Pracovní) konflikt, který Vám utkvěl v paměti, jak jste ho řešil a co Vás naučil?
Série konfliktů s mými dřívějšími nadřízenými, kdy jsem opakovaně stál před volbou, zda se z pohodlnosti nebo z ekonomických důvodů sklonit nebo si zachovat sebeúctu. Řešil jsem to tak, že jsem odešel. Naučilo mne to, že není třeba se bát neznáma a že se snad dokáži uživit i jinde.