epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    8. 9. 2017
    ID: 106368upozornění pro uživatele

    Advokát jako oprávněná osoba k potvrzení o účtování o pohledávce insolvenčním navrhovatelem

    Ministr spravedlnosti při projednání novely insolvenčního zákona (přijaté zákonem 64/2012 Sb.) účinné od 1. 7. 2017 v Poslanecké sněmovně uvedl, že jedním ze tří cílů je omezit možnost šikany podnikatelů tzv. šikanózními návrhy [1].

     
     Kozelka & Partner, advokátní kancelář, s.r.o.
     
    Základními nástroji jimiž se zákonodárce snaží zamezit zneužívání věřitelských insolvenčních návrhů jako nástroje konkurenčního boje, jsou nově uložené povinnosti insolvenčnímu navrhovateli, který je (mj.) povinen zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení spolu s podaným návrhem, povinen osvědčit pohledávku věřitele za dlužníkem zákonem předepsaným způsobem a povinen předložit zvláštní prohlášení v případě nabytí pohledávky postoupením v době kratší než šest měsíců před podáním insolvenčního návrhu anebo po zahájení insolvenčního řízení. Na straně insolvenčního soudu vznikla povinnost předběžně posoudit věřitelský insolvenční návrh, kdy soud je v případě důvodných pochybností oprávněn rozhodnout, že insolvenční návrh ani jiné dokumenty v insolvenčním spise se v insolvenčním rejstříku nezveřejňují a soud je nově oprávněn rozhodnout o odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost s možností uložení pokuty insolvenčnímu navrhovateli až do výše 500.000,- Kč. V případě odmítnutí zjevně bezdůvodného insolvenčního návrhu (s výjimkou případu, kdy je takto rozhodnuto z důvodu nezaplacené zálohy na náklady insolvenčního řízení) je s tímto rozhodnutím spojen důsledek, kdy věřitel může proti témuž dlužníkovi (nikoliv pouze pro stejnou, ale pro všechny pohledávky) podat insolvenční návrh až po uplynutí šesti měsíců od právní moci rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu.  

    Cílem tohoto článku je posouzení právní problematiky, zda advokát je oprávněnou osobou k vydání potvrzení o účtování o pohledávce insolvenčním navrhovatelem podle § 105 insolvenčního zákona.

    Právní úprava účinná od 1. 7. 2017

    Podle § 105 odst. 1 zákona 182/2006 Sb. platí, že
    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku; je-li dlužníkem právnická osoba, je insolvenční navrhovatel, který vede účetnictví nebo daňovou evidenci podle zvláštního zákona, povinen doložit pohledávku uznáním dlužníka s ověřeným podpisem nebo vykonatelným rozhodnutím nebo notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo exekutorským zápisem se svolením k vykonatelnosti nebo potvrzením auditora podle zvláštního zákona, soudního znalce nebo daňového poradce, že navrhovatel o pohledávce účtuje. Jde-li v případě pohledávky podle věty první o pohledávku, která se do insolvenčního řízení jinak nepřihlašuje, považuje se po rozhodnutí o úpadku za uplatněnou podle § 203.

    Podle § 105 odst. 2 zákona 182/2006 Sb. platí, že
    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    je-li insolvenčním navrhovatelem podle odstavce 1 věta první za středníkem zahraniční právnická osoba nebo fyzická osoba, která nemá bydliště nebo sídlo na území České republiky, lze pohledávku doložit také dokladem ověřeným nebo vydaným cizím státem, který je podle cizího právního řádu srovnatelný s uznáním pohledávky dlužníkem s jeho ověřeným podpisem, vykonatelným rozhodnutím nebo notářským zápisem se svolením k vykonatelnosti, nebo dokladem o tom, že o pohledávce účtuje podle účetních, daňových nebo jiných obdobných předpisů cizího státu, který je podle cizího právního řádu srovnatelný s potvrzením auditora, soudního znalce nebo daňového poradce podle odstavce 1.

    Z důvodové zprávy se podává, že „...co se týče možnosti prokazovat existenci a splatnost pohledávky uplatňované spolu s insolvenčním návrhem potvrzením vyjmenovaných osob o tom, že insolvenční navrhovatel, který vede účetnictví nebo daňovou evidenci, o pohledávce účtuje, vychází návrh z toho, že věřitel – v souladu se zásadou, podle které nesmí nikdo těžit z vlastní nepoctivosti – nemůže opřít svůj nárok na zahájení insolvenčního řízení o (sic) existující pohledávku, kterou v rozporu se zákonem nevede ve svém účetnictví. Důvodem pro zvolené řešení je také předpoklad neochoty věřitele účtovat o neexistující pohledávce, neboť by snaha o její fiktivní ex post zanesení do účetnictví pouze pro účely opatření dokladu pohledávky pro zahájení insolvenčního řízení znamenalo pro věřitele určitý diskomfort v podobě rizika vzniku daňové povinnosti vůči státu, případně hrozby trestněprávního postihu takového jednání. Vzhledem k tomu, že lze na pohledávku, o níž věřitel účtuje, z důvodů předestřených výše pohlížet s větší mírou důvěry ohledně její pravosti, umožňuje § 105 odst. 1 a 2, aby bylo možno pohledávku uplatňovanou spolu s insolvenčním návrhem i skutečnost, že jde o splatnou pohledávku, prokazovat také potvrzením auditora, soudního znalce nebo daňového poradce o tom, že insolvenční navrhovatel o této pohledávce účtuje.

    Doklad o tom, že věřitel pohledávku vede ve svém účetnictví nebo ve své daňové evidenci, je prostředkem k osvědčení pohledávky poměrně dostupným, s jehož pořízením nejsou spojeny nadměrné náklady. Na rozdíl od ostatních věřitelů, skutečnost, že nemá exekuční titul, nebrání věřiteli, který vede účetnictví nebo daňovou evidenci, v zahájení úspěšného insolvenčního řízení. Z toho důvodu povinnost doložit pohledávku způsobem stanoveným v § 105 dopadá pouze na omezený okruh subjektů, a to na věřitele, kteří vedou účetnictví nebo daňovou evidenci. Ustanovení § 105 tak pouze zohledňuje skutečnost, že se insolvenční navrhovatelé nacházejí z hlediska jejich možností doložit pohledávku uplatňovanou s insolvenčním návrhem v nesrovnatelných situacích a tomu přizpůsobuje
    i požadavky na ně kladené
    . ...“

    Povaha potvrzení o účtování o pohledávce

    V případě, že věřitel nemá k dispozici uznání dlužníka s ověřeným podpisem nebo přiznanou vykonatelným exekučním titulem, může svou pohledávku doložit potvrzením auditora, soudního znalce nebo daňového poradce, (dále jen „potvrzení“), že o pohledávce účtuje. Protože zákonodárce nestanoví podmínky pro vydání potvrzení je nutno vycházet z právní úpravy zákona 563/1991 Sb., o účetnictví, který stanoví podmínky pro vedení účetnictví v plném nebo zjednodušeném rozsahu a vedení jednoduchého účetnictví.

    Vzhledem k absenci zákonem stanoveného postupu při vydání potvrzení může osoba oprávněná vydat potvrzení, které vychází pouze z údajů sdělených insolvenčním navrhovatelem, přičemž předmětem může být pouze posouzení účtování o konkrétní pohledávce v souladu se zákonem. Osoba oprávněná vydat potvrzení přitom nemůže prověřovat žádné další skutečnosti a nemůže být oprávněna po insolvenčním navrhovateli požadovat předkládání jiných dokladů, než které musí vést podle zákona o účetnictví.

    S ohledem na skutečnost, že naprostá většina účetnictví je vedena elektronickým způsobem prostřednictvím počítačových programů, bude podkladem pro osobu oprávněnou vydat potvrzení výpis z vydaných faktur a účetního deníku nebo výpis z knihy pohledávek [2]. Osobě oprávněné vydat potvrzení tak fakticky nezbude než „věřit“ insolvenčnímu navrhovateli, že mu předkládá správné, pravdivé a úplné údaje. Současně přitom není možné vyloučit, že předmětné pohledávky o nichž je předkládáno potvrzení, mohou být jiným účetním zápisem, který osobě oprávněné vydat potvrzení nebyly předloženy, anulovány.

    Vzhledem ke skutečnosti, že potvrzení může vydat jak daňový poradce – který ovšem nemusí vést pro daňový subjekt účetnictví – ale též osoba auditora či soudního znalce, kteří z povahy věci nemohou vést insolvenčnímu navrhovateli účetnictví, je zřejmé, že smyslem právní úpravy je pouze znesnadnit věřiteli podání věřitelského insolvenčního návrhu. Z povahy věci je však zřejmé, že poté co dojde k odmítnutí prvních insolvenčních návrhů se zvýší i opatrnost insolvenčních navrhovatelů, pro které pro příště nebude předložení potvrzení představovat žádný faktický problém.

    Osoby oprávněné poskytovat daňové poradenství

    Mezi činnosti auditora či soudního znalce poskytování daňového poradenství obvykle nepatří, jejich poskytování je doménou daňových poradců a advokátů.

    Insolvenční zákon pojem daňový poradce nedefinuje, k jeho vymezení je tedy zapotřebí přistoupit podle zvláštních právních předpisů. Těmito předpisy jsou zákon o advokacii (85/1996 Sb.) a zákon o daňovém poradenství (523/1992 Sb.), ale též daňový řád (zákon 280/2009 Sb.).

    Základním právním předpisem upravujícím poskytování právních služeb představuje zákon o advokacii, který stanoví podmínky za kterých mohou být poskytovány právní služby, jakož i poskytování právních služeb advokáty. Jednu z výjimek poskytování právních služeb jinými osobami než advokáty představuje právní poradenství poskytované daňovými poradci [3].

    Zákon o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců 523/1992 Sb. vymezuje rozsah poskytované právní pomoci tak, že se jedná o právní pomoc a finančně ekonomické rady ve věcech daní, odvodů, poplatků a jiných plateb (dále jen „daně“), jakož i ve věcech, které s daněmi přímo souvisí (dále jen „daňové poradenství“). Recipročně stanoví, že jeho úpravou nejsou dotčena oprávnění advokátů upravená zvláštními právními předpisy.

    Daňové poradenství je oprávněn poskytovat daňový poradce, tj. fyzická osoba zapsaná v seznamu daňových poradců[4] vedeném komorou daňových poradců.

    Porovnání postavení advokáta a daňového poradce při poskytování daňového poradenství

    Zatímco advokát je oprávněn poskytovat právní poradenství ve všech právních věcech, tedy i ve věcech daňového poradenství, daňový poradce je oprávněn poskytovat právní poradenství jenom v zákonem vymezeném rozsahu, tj. pouze daňové poradenství.

    Postavení daňového poradce a advokáta je v daňovém řízení setřeno, když zákonodárce pro obě osoby používá zvláštní termín „poradce“ [5] a dále již nerozlišuje, zda jde o úkon (právní jednání) daňového poradce či advokáta, když obě osoby jsou oprávněny poskytovat daňovému subjektu daňové poradenství.

    Nejvýrazněji se totožnost důsledků právního jednání advokáta poskytujícího daňové poradenství a daňového poradce projevuje v zákonodárcem poskytnuté lhůtě daňovému subjektu, když v případě daňového přiznání u daní z příjmů zpracovávaného a podávaného poradcem činí lhůta pro podání daňového přiznání 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období [6]. Pro daňový subjekt tedy není v daňovém řízení žádného rozdílu, jestli pro něj zpracovává daňové přiznání daňový poradce nebo advokát.

    Přesto rozdíly jsou.

    Daňový poradce a advokát poskytují svým klientům rozdílnou ochranu. Tato ochrana svědčí výrazně ve prospěch poskytování daňového poradenství advokáty. Rozdíly jsou dány nejen tím, že advokátem se může stát pouze osoba, která má vysokoškolské vzdělání v oboru právo v magisterském studijním programu [7] po absolvování koncipientské praxe a složení advokátní zkoušky, zatímco v případě daňových poradců může být daňovým poradcem i osoba bez vysokoškolského vzdělání [8], minimálním rozsahem pojištění, když výše pojistného limitu advokáta činí nejméně 5.000.000,- Kč a v případě výkonu advokacie prostřednictvím společnosti s ručením omezeným nejméně 50.000.000,- Kč za každého společníka společnosti a nejméně 10.000.000,- Kč za každého komanditistu komanditní společnosti, kterému nebyl pozastaven výkon advokacie [9] zatímco v případě výše základního pojistného krytí u pojištění odpovědnosti daňového poradce činí 750.000,- Kč, ale též  rozdílem přísností advokátních předpisů [10] proti předpisům komory daňových poradců.

    Právě vyšší míra ochrany klienta v případě poskytování daňového poradenství advokátem oproti poradenství poskytovanému daňovým poradcem vedla Českou advokátní komoru k tomu, že advokát je oprávněn poskytovat porady v obchodních věcech, daňových a účetních záležitostech, advokát však nemůže současně působit jako daňový poradce, auditor [11], ...

    Závěr

    Podle logického výkladu práva od menšímu k většímu [12] platí, že to co platí pro něco menší (slabší) a současně stejnou problematiku neupravuje pro větší (silnější) platí i pro větší (silnější).  Nemůže být sporu o tom, že daňový poradce poskytuje právní (daňové) poradenství v menším rozsahu než advokát. Jestliže oprávnění advokáta je ve větším rozsahu než v případě daňového poradce a zákonodárce problematiku pro advokáty neupravuje, musí toto oprávnění platit i pro advokáta.

    S ohledem na shora uvedené uzavírám, že advokát je oprávněnou osobou k vydání potvrzení o účtování o pohledávce insolvenčním navrhovatelem podle § 105 insolvenčního zákona.

    Uvedenému závěru nebrání ani text zákona, který advokáta jako osobu oprávněnou k potvrzení o účtování pohledávky insolvenčním navrhovatelem výslovně neuvádí, neboť tento závěr je v souladu jak s účelem přijaté právní úpravy, jejíž smyslem je ... „osvědčení určité míry kvality pohledávky uplatňované insolvenčním navrhovatelem spolu s insolvenčním návrhem“ [13] a s veřejnoprávními daňovými předpisy, ve kterých je postavení advokáta a daňového poradce (v podstatě) totožné, tak ústavně konformnímu výkladu právních předpisů[14].
     

    Mgr. Bc. Pavel Kozelka

    Mgr. Bc. Pavel Kozelka
    ,
    advokát


    Kozelka & Partner, advokátní kancelář, s.r.o.


    Velké náměstí 7/12
    397 01  Písek

    Tel.:    +420 773 000 303
    e-mail:    pavel.kozelka@kozelka.eu

     
    _______________________________
    [1] Viz projev ministra spravedlnosti ČR Roberta Pelikána ze dne 3. 6. 2016 na 47 schůzi Poslanecké sněmovny, dostupné na www, k dispozici >>> zde.
    [2] Viz §§ 13 - 13b zákona 563/1991 Sb.
    [3] Podle zákona 523/1992 Sb. o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců
    [4] Viz § 3 zákona 523/1992 Sb.
    [5] Viz §§ 27, 29 zákona 280/2009 Sb. daňový řád.
    [6] Daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců; viz § 136 zákona 136/2009 Sb.
    [7] V podrobnostech viz §§ 5 – 5c zákona 85/1996 Sb., zákon o advokacii
    [8] Povinnost získat vysokoškolské vzdělání nejméně v rámci akreditovaného bakalářského studijního programu byla stanovena až zákonem 170/2004 Sb., přičemž tento zákon neupravuje zaměření tohoto vzdělání.
    [9] Viz §24b zákona 85/1996 Sb.
    [10] Například uvedení nepravdivých údajů advokátem může být posouzeno kárným senátem v kárném řízení vedeném proti advokátovi jako kárné provinění, za nějž mu může být uloženo kárné opatření, z nichž nejzávažnější je vyškrtnutí ze seznamu advokátů.
    [11] Viz sdělení představenstva České advokátní komory k otázce výkonu činností neslučitelných s výkonem advokacie (věstník ČAK 3/1997)
    [12] A minori ad maius
    [13] Důvodová zpráva k zákonu 64/2017 Sb.
    [14] Podle ustálené judikatury Ústavního soudu (viz např. nález sp.zn. Pl. ÚS 21/1996 Sb. publikovaný
    pod číslem 63/1997 Sb.) nelze tolerovat formalistický postup soudů, který v podstatě vede k sofistikovanému odůvodňování zjevné nespravedlnosti. Obecný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona,
    nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku. Povinnost soudů nalézat právo neznamená pouze vyhledávat přímé a výslovné pokyny v zákonném textu, ale též povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem i tam, kde jde o interpretaci abstraktních norem a ústavních zásad.

     
    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Bc. Pavel Kozelka
    8. 9. 2017

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.