Aktivní a pasivní legitimace při ochraně osobnostních práv v novém občanském zákoníku
Aktivní legitimace k ochraně osobnostních práv přísluší v prvé řadě osobě, do jejíhož osobnostního práva bylo zasaženo. Problém může nastat v případě určení aktivní legitimace po smrti fyzické osoby. Na tuto situaci pamatuje zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) ve svém ustanovení § 82 odst. 2.
Podle ustanovení § 82 odst. 2 NOZ se může ochrany osobnostních práv po smrti fyzické osoby domáhat kterákoli z osob jemu blízkých. Osoby blízké pak definuje ustanovení § 22 NOZ, podle kterého „Osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství (dále jen "partner"); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.“ [1] NOZ tak upravuje aktivní legitimaci k ochraně osobnostních práv po smrti fyzické osoby šířeji oproti zákonu č. 40/1964 Sb., občanském zákoníku, který v ustanovení § 15 aktivní legitimaci přiznával pouze manželovi nebo partnerovi zemřelé osoby, jeho dětem a není – li jich, pak rodičům.
Zvláštní aktivní legitimaci k ochraně osobnosti zakotvuje ustanovení § 83 NOZ, podle kterého v případě, že zásah do osobnosti člověka souvisí s činností v právnické osobě, může se ochrany osobnosti tohoto člověka domáhat i právnická osoba. V případě, že se tak bude dít za života dotčené osoby, pak je ovšem zapotřebí jeho souhlas a ochrana musí být uplatňována jeho jménem. Souhlas není zapotřebí v případech stanovených zákonem.
Pasivně legitimovaným je naopak původce zásahu, a to jak původce přímý, tak i původce nepřímý. [2] Odpovědnost původce zásahu přitom zaniká jeho smrtí, jedná – li se o osobu fyzickou či jejím zánikem v případě právnické osoby. [3]
Mgr. Lucie Luxová
--------------------------------------------------------------------------------
[1] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
[2] Za nepřímého původce je například považována sama právnická osoba, která k poškození osobnostních práv užila osobu fyzickou. Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.5.2007, sp. zn. 30 Cdo 1293/2007.
[3] Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 7. 2009, sp. zn. 1 Co 315/2008.
