Aktuální trendy ESG reportů
V současné době se stále více klade důraz na dopady společností na životní prostředí, společenskou odpovědnost a etiku v podnikání. Oblast ESG (Environment, Social, Governance) se tak v obchodním světě stává stále aktuálnějším tématem, kterým se společnosti budou muset zabývat. Dne 31. července 2023 došlo ze strany Evropské komise ke schválení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, pokud jde o standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (dále jen „Standardy ESRS“). Jedná se o další důležitý krok směrem k transparentnějšímu a konzistentnějšímu ESG reportování. Standardy ESRS mají za cíl specifikovat informace o udržitelnosti, které budou společnosti zveřejňovat v souladu se směrnicí o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD).
ESG shrnutí
Společnosti většinou již mají povědomí o zkratce ESG (Environment, Social, Governance), níže tedy krátce shrnuji tři klíčové oblasti, které musí tzv. ESG report obsahovat:
- Environment (E) - zahrnuje ekologická témata, např. množství spotřebovávané energie, uhlíkovou stopu, emise, inovace, dopad a zátěž na životní prostředí, nakládání s odpady, znečištění ovzduší a vody.
- Social (S) – zahrnuje hodnocení míry společenské odpovědnosti společnosti, např. v oblasti pracovních podmínek, rovnost pohlaví, školení zaměstnanců, způsobu, jak se společnost staví k dodržování lidských práv.
- Governance (G) – zahrnuje hodnocení způsobu řízení společnosti, např. vnitřní kontroly a postupy (např. ISO normy a jejich implementace), odpovědnost dodavatelů (dodavatelské řetězce), protikorupční opatření, compliance, řízení společnosti, organizační struktura.
ESG legislativa
V oblasti ESG reportu je nejvýznamnějším právním předpisem (i) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Corporate Sustainability Reporting Directive) (dále jen „Směrnice CSRD"), která nahradila směrnici Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2014/95 ze dne 22. října 2014, která se týkala nefinančního reportování a reportování o rozmanitosti velkých podniků a skupin (Non-Financial Reporting Directive) (dále jen „Směrnice NFRD“). Na základě Směrnice NFRD již některé velké společnosti měly povinnost zveřejňovat tzv. nefinanční reporty.
Další evropskou legislativou v oblasti ESG je (ii) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v oblasti finančních služeb (SFDR), které stanoví povinnost pro finanční instituce a investory informovat o tom, jak ESG faktory ovlivňují jejich investice a produkty a dále (iII) nařízení o taxonomii (EU 2020/852), které stanovuje kritéria pro identifikaci ekologicky udržitelných hospodářských aktivit. Tato nařízení mají za cíl aktivně podporovat zelené financování a trvale udržitelný rozvoj.
Harmonogram podle Směrnice CSRD
Povinnost zveřejnit ESG report podle Směrnice CSRD bude uplatňována postupně podle následujícího harmonogramu:
- 1. ledna 2024 – Tato lhůta platí pro společnosti, které již měly povinnost reportovat podle Směrnice NFRD. Zahrnuje například banky a další velké společnosti.
- 1. ledna 2025 – Tato lhůta platí pro velké společnosti, tj. společnosti s více než 250 zaměstnanci a čistým obratem vyšším než 40 milionů EUR nebo aktivy vyššími než 20 milionů EUR.
- 1. ledna 2026 – Tato lhůta platí pro malé a střední podniky, které jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu. Tyto podniky mají možnost využít dvouletou výjimku z povinnosti zveřejňovat report.
- 1. ledna 2028 – Tato lhůta platí pro společnosti ze třetích zemí, které v EU dosahují čistý obrat vyšší než 150 milionů EUR a mají v EU alespoň jednu dceřinou společnost nebo pobočku, která přesahuje stanovené hodnoty.
ESG reporty se zveřejňují vždy v následujícím fiskálním roce společnosti. ESG reporty bude nutné ověřit, přičemž ověření provede auditor či auditorská společnost.
Standardy ESRS
V souvislosti se Směrnicí CSRD byla Evropskou komisí přijata dne 31. července 2023 finální podoba ESRS standardů. Standardy ESRS byly zavedeny s cílem vyřešit problém nedostatečné jednotnosti v reportování ESG a stanovují tak jednotná pravidla.
Evropská komise se rozhodla také pro odklad některých povinností v souvislosti s ESG reporty. Tento odklad má za cíl nabídnout společnostem více času pro sběr potřebných dat, které bude nutné v rámci ESG reportu zveřejnit. Odklad se týká například těchto oblastí: (i) emisí skleníkových plynů dle Scope 3, tedy tzv. nepřímých emisí (např. v rámci dodavatelského řetězce), (ii) dat ohledně biodiverzity, (iii) informací o zaměstnancích, (iv) dat o spotřebitelích. Standardy ESRS nevyžadují od společností, aby zveřejňovaly informace o ESG tématech, pokud společnosti vyhodnotí dané téma jako nevýznamné, a to za předpokladu, že tuto skutečnost řádně odůvodní.
Standardy ESRS jsou rozděleny na těchto dvanáct (12) částí: obecné požadavky, obecné informace, změna klimatu, znečištění, vodní a mořské zdroje, biologická rozmanitost a ekosystémy, využívání zdrojů a oběhové hospodářství, vlastní pracovní síla, pracovníci v hodnotovém řetězci, dotčené komunity, spotřebitelé a koncoví uživatelé a chování podniků.
ESG Due diligence
V souvislosti s ESG reporty se dále očekává přijetí návrhu směrnice týkající se due diligence v oblasti podnikové udržitelnosti (Corporate Sustainability Due Diligence) (dále jen „Směrnice CSDD"), který je aktuálně v legislativním procesu.
Směrnice CSDD předpokládá, že společnosti budou zkoumat v rámci dodavatelských řetězců zejména dodržování lidských práv a přijatelné pracovní podmínky pro jejich zaměstnance, k čemuž obchodní partneři budou muset poskytnout náležitou součinnost a umožnit případnou kontrolu společnosti nebo třetí strany. Jak tyto případné kontroly budou reálně fungovat v praxi však zůstává otázkou.
Směrnice CSDD dále předpokládá, že členské státy zavedou sankce za porušení povinností souvisejících s ESG reporty.
Závěr
Společnosti musí být zodpovědné a začít se připravovat na povinnosti spojené s ESG reportováním. Pro společnosti zřejmě zezačátku nebude snadné shromáždit veškerá data a celkově se zorientovat v povinnostech, které bude nutné zveřejňovat v rámci ESG reportů. Některé společnosti již přistoupily k vytvoření ESG teamů nebo manažerů, kteří mají/budou mít tuto agendu v rámci společnosti na starosti. Nebude rovněž jednoduché sbírat data v rámci dodavatelských řetězců a bude nezbytné, aby dodavatelé poskytli v této věci náležitou součinnost. Zprvu tak může být implementace veškerých opatření a sběr potřebných dat pro společnosti složitá, avšak věřím, že s postupem času a se získáváním zkušeností bude proces stále efektivnější a bude splňovat cíle, které si klade Evropská unie.
Česká republika má povinnost implementovat Směrnici CSRD do svého právního řádu do 6. července 2024. Institut nefinančního reportování je prozatím navržen v ust. § 98 a § 100 novely zákona o účetnictví, č. j. předkladatele MF-20192/2022/32-13, ve kterém jsou upraveny ESG reporty ve vztahu k subjektům veřejného zájmu ve smyslu zákona o účetnictví.
Je proto nutné sledovat další legislativní vývoj v této oblasti.
Údaje v tomto článku jsou sepsány k aktuálnímu stavu ke dni 30. října 2023.
Mgr. Saskie Krejčířová,
advokátka
Rödl & Partner
Platnéřská 2
110 00 Praha 1
Tel.: +420 236 163 111
e-mail: saskie.krejcirova@roedl.com
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
