Bezdůvodné obohacení

Bezdůvodné obohacení, (§451 OZ) je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Bezdůvodným obohacením je rovněž případ, kdy za osobu, která měla po právu plnit, plní jiná osoba. Naopak, za bezdůvodné obohacení se nepovažuje přijetí plnění z promlčeného dluhu a stejně tak přijetí plnění dluhu neplatného jen pro nedostatek formy. Rovněž se za bezdůvodné obohacení nepovažuje přijetí plnění ze hry nebo sázky uzavřené mezi fyzickými osobami a vrácení peněz do hry nebo sázky půjčených. Povinností toho, kdo se bezdůvodně obohatil je vydat vše co je předmětem bezdůvodného obohacení tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li jej takto vydat, musí být vydán státu, anebo, není-li možné předmět bezdůvodného obohacení vrátit vůbec (např. plnění spočívalo v konání), musí být poskytnuta peněžitá náhrada. Za vydání předmětu bezdůvodného obohacení přísluší náhrada nutných nákladů. Nebyl-li ten, kdo se bezdůvodně obohatil v dobré víře, může soud rozhodnout o tom, že lze právo na náhradu uspokojit z věcí nabytých bezdůvodným obohacením. Dokud toto právo není uspokojeno, nesmí dlužník s věcmi podléhajícím rozhodnutí soudu nakládat. Za bezdůvodné obohacení se považuje například prospěch z trestné činnosti, ze zakázaných spekulací nebo z nedovoleného podnikání. Bezdůvodné obohacení nahradilo dřívější termín "neoprávněný majetkový prospěch".

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz