epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference: Novinky v soutěžním právu

Poslat článek emailem

*) povinné položky

26. 3. 2020
ID: 110896upozornění pro uživatele

Chce se naše vláda vyhnout hrazení náhrady škody v důsledku krizových opatření nařizovaných během nouzového stavu?

Probíhající pandemický stav Vláda České republiky po vyhlášení nouzového stavu řešila krizovými opatřeními dle krizového zákona. Po skoro dvou týdnech začala obdobná omezení základních lidských práv namísto krizových opatření řešit mimořádnými opatřeními vydávanými Ministerstvem zdravotnictví České republiky dle zákona o ochraně zdraví. Mnozí v tomto manévru našich vládních představitelů spatřují účelový krok za účelem znemožnění dotčených osob domáhat se náhrady škody dle krizového zákona. Skutečně se může vláda tímto úhybným manévrem zbavit odpovědnosti za náhradu škody? Dle našeho názoru tomu tak není.

V důsledku šíření pandemie Vláda České republiky (dále jen „Vláda“) usnesením ze dne 12. 3. 2020, zveřejněným ve sbírce zákonů pod číslem 69/2020, vyhlásila nouzový stav (dále jen „Nouzový stav“) v souladu s ustanovením čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Bezpečnostní zákon“), a to s účinností od 14.00 hodin dne 12. 3. 2020 na dobu trvání 30 dnů. Nezabýváme se přitom v tomto pojednání otázkou, zda má usnesení Vlády o vyhlášení nouzového stavu náležitosti vyžadované Bezpečnostním zákonem.

Vyhlášením Nouzového stavu Vláda zmocnila sama sebe k vydávání samostatných usnesení – krizových opatření pro řešení krizové situace, k čemuž je Vláda oprávněna v souladu s ustanovením § 5 písm. a) až e) a § 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Krizový zákon“).

V případě šíření epidemie může také Ministerstvo zdravotnictví České republiky (dále jen „MZČR“) vydávat mimořádná opatření k ochraně obyvatel při vzniku epidemie dle ustanovení § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o ochraně zdraví“) ve spojení s ustanovením § 69 Zákona o ochraně zdraví.

Krizová opatření

V souvislosti s vyhlášením Nouzového stavu došlo k vyhlášení několika krizových opatření, která byla následně nahrazena mimořádnými opatřeními MZČR. V důsledku těchto opatření dochází k omezení osob při maloobchodním prodeji a poskytování služeb, zejména ve stravování a provozování veřejných sportovišť a kulturních zařízení, a dále při prodeji ubytovacích služeb. Dále byl podstatně omezen volný pohyb osob.

Náhrada škody v důsledku krizových opatření dle krizového zákona

Jestliže v důsledku krizových opatření dle Krizového zákona dojde ke vzniku škod na majetku právnických nebo fyzických osob (podnikajících i nepodnikajících), má stát povinnost takovou škodu nahradit. V takovém případě se musí vždy jednat o škodu v přímé souvislosti se zavedenými krizovými opatřeními. Zprostit náhrady škody se stát může pouze v případě, že poškozený si škodu způsobil sám, a nikoliv v souvislosti s krizovými opatřeními.

Mimořádná opatření vydaná Ministerstvem zdravotnictví

Vláda některé zákazy nařízené krizovými opatřeními přímo dle Krizového zákona prodloužila prostřednictvím mimořádných opatření MZČR vydaných dle Zákona o ochraně zdraví. Je otázkou, co Vláda tímto krokem sleduje. Na první pohled se může zdát, že se Vláda snaží obejít možnost náhrady škody dotčeným subjektům dle Krizového zákona, neboť prodloužení zákazů na základě mimořádného opatření MZČR bylo vydáno s odkazem na Zákon o ochraně zdraví, nikoliv s odkazem na Krizový zákon.

Zákon o ochraně zdraví narozdíl od Krizového zákona neobsahuje úpravu nároku na náhradu škody dotčených subjektů v důsledku mimořádných opatření. Náhrada škody dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, nemůže být uvažována ani v teoretické rovině, když se jedná o škodu způsobenou normativním aktem orgánu veřejné moci. Náhrada škody dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů, také nepřipadá do úvahy, když nejsou splněny předpoklady pro uplatnění škody dle tohoto právního předpisu, jelikož nedošlo k vydání rozhodnutí, které by mimořádná opatření označila za nezákonná.

Je možná náhrada škody v důsledku mimořádných opatření vydaných Ministerstvem zdravotnictví?

S ohledem na předchozí část se může zdát, že výše popsaným krokem Vláda zamýšlí vyloučit svou odpovědnost za způsobenou škodu dle Krizového zákonu. Podle nás ale mimořádná opatření MZČR s odkazem na Zákon o ochraně zdraví k omezení možnosti náhrady škody dle Krizového zákona nevedou. Podle ustanovení § 2 písm. c) ve spojení s ustanovením § 9 odst. 1 Krizového zákona se za krizová opatření dle tohoto zákona považují veškerá organizační či technická opatření určená k řešení krizové situace, případně k odstranění jejích následků.

Krizovou situací se podle ustanovení § 2 písm. b) Krizového zákona rozumí mimořádná událost podle zákona o integrovaném záchranném systému, narušení kritické infrastruktury nebo jiné nebezpečí, při nichž je vyhlášen nouzový stav. Vzhledem ke skutečnosti, že opatření MZČR byla vydána v příčinné souvislosti s řešením situace ohledně šíření COVID-19, při níž byl vyhlášen Nouzový stav podle Bezpečnostního zákona, jedná se i v případě opatření MZČR o krizové opatření ve smyslu Krizového zákona [k jehož vydání je MZČR zmocněno také podle § 9 odst. 4 písm. b) Krizového zákona], a to bez ohledu na to, že MZČR při vydání tohoto opatření postupovalo dle Zákona o ochraně zdraví.

Náhrada škody podle Krizového zákona by tak měla všem dotčeným subjektům náležet i v souvislosti s omezeními vyplývajícími z nových opatření MZČR vydaných podle Zákona o ochraně zdraví. O to více se tyto závěry uplatní, když Vláda svým usnesením č. 279, vyhlášeným ve sbírce zákonů pod číslem 126/2020, vzala mimořádná opatření MZČR na vědomí, čímž je dle našeho názoru legitimizovala ve smyslu ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) Krizového zákona.

Závěr

Nelze s určitostí stanovit, z jakého důvodu přenesla Vláda nařízení „nepříjemných“ krizových opatření zásadním způsobem omezujících chod České republiky na Ministerstvo zdravotnictví v podobě jím vydávaných mimořádných opatření dle Zákona o ochraně zdraví a zda tímto krokem náhodou nezamýšlela vyhnout se náhradě škody způsobené krizovými opatřeními dle Krizového zákona. Podle nás právo poškozených domáhat se náhrady škody dle § 36 Krizového zákona není ani tímto úhybným manévrem dotčeno.

Mgr. Jan Tomaier,
advokát

Mgr. Václav Vích,
advokátní koncipient
 

Tomaier Legal advokátní kancelář s.r.o.

Sídlo:

Černokostelecká 281/7
100 00 Praha 10

Tel.: +420 224 325 708

      
Pobočka:

Studentská 435
290 01 Poděbrady

Tel:       +420 224 217 777
Email:  office@tomaierlegal.cz


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Mgr. Jan Tomaier, Mgr. Václav Vích (Tomaier Legal)
26. 3. 2020
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Nová úprava evidence skutečných majitelů: četné změny a vysoké sankce
  • Novinky ve stavebním právu v roce 2021
  • Rovné zacházení při přechodu práv a povinností
  • Správní právo pod mikroskopem - k tématice užití zásady „zákazu reformatio in peius“ u pořádkových deliktů
  • Neplatné rozvázání pracovního poměru a vznik nároku na dovolenou. Posouzení předběžné otázky obecnými soudy
  • Kybernetická bezpečnost ve zdravotnictví
  • Zákon o evidenci skutečných majitelů
  • Testování na pracovišti znamená další povinnosti zaměstnavatelů podle GDPR
  • Provozní a lokalizační údaje z veřejné komunikační sítě a datová analýza s prvky umělé inteligence – základy nové (komplexní) vyšetřovací strategie ÚOHS?
  • Náhradní výživné v insolvenčním řízení
  • Nová pravidla IBA pro dokazování v mezinárodním rozhodčím řízení

Související produkty

Online kurzy

  • Blockchain
  • Přeměny obchodních společností v praxi
  • Výhody holdingového uspořádání, vytvoření holdingové struktury
  • SVĚŘENSKÉ FONDY (zajímavý nástroj ochrany majetku s velkým ALE)
  • Smluvní pokuta
Lektoři kurzů
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Kurzy lektora
Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
Mgr. Ing. Bc. Jan Tomíšek
Kurzy lektora
Mgr. Lukáš Sommer
Mgr. Lukáš Sommer
Kurzy lektora
JUDr. Josef Donát, LL.M.
JUDr. Josef Donát, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
JUDr. Tomáš Dobřichovský, Ph.D.
Kurzy lektora
doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. František Korbel, Ph.D.
Mgr. František Korbel, Ph.D.
Kurzy lektora
Mgr. Michaela Micková
Mgr. Michaela Micková
Kurzy lektora
všichni lektoři

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Digitální právní jednání a písemná forma
  • Náhrada nákladů (soudního řízení) při více nalézacích řízeních v téže věci
  • Správní právo pod mikroskopem - k tématice užití zásady „zákazu reformatio in peius“ u pořádkových deliktů
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Duševní vlastnictví, překvapivé rozhodnutí
  • Smlouvy a dohody před vznikem pracovněprávního vztahu
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Testování na pracovišti znamená další povinnosti zaměstnavatelů podle GDPR
  • Testování na pracovišti znamená další povinnosti zaměstnavatelů podle GDPR
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Zákon o evidenci skutečných majitelů
  • Extrémní rozpor jako dovolací důvod v trestních věcech
  • Digitální právní jednání a písemná forma
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Novela zákoníku práce zavádějící konečně pravidla pro home office
  • Novela zákoníku práce zavádějící konečně pravidla pro home office
  • Pracovněprávní důsledky odmítnutí zaměstnance podrobit se testu na Covid-19
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Exekuce na obhajné vůči státu
  • Předmět vydržení vlastnického práva
  • Vytýkací dopis aneb nástroj zaměstnavatelů k podávání výpovědí?

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Nafukovací hala

Pro závěr, zda je nafukovací hala nemovitou věcí ve smyslu § 10 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty, je klíčové posoudit, zda ji nelze s ohledem na konkrétní skutkové okolnosti...

Duševní vlastnictví, překvapivé rozhodnutí

Zápis užitného vzoru a jeho majitele do rejstříku užitných vzorů má konstitutivní soukromoprávní účinky a nejedná se pouze o deklaratorní zápis již dříve existujícího právního...

Zajištění dluhu

Právní mocí rozhodnutí, ve kterém soud rozhodne, že člen (nebo bývalý člen) statutárního orgánu obchodní korporace ručí za splnění určitých povinností obchodní korporace,...

Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

Postup ředitele školy při stanovení rozsahu a obsahu komisionální zkoušky podle § 69 odst. 9 školského zákona a podle § 6 odst. 4 školského zákona není výkonem státní správy ve...

Předávání osob, zatýkací rozkaz (exkluzivně pro předplatitele)

Udělení doplňkové ochrany podle § 14a zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu nebezpečí vážné újmy hrozící dané osobě v jejím domovském...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů