Dálnice do Budějovic bude testem

 

NADTITULEK: VLÁDA SE OBÁVÁ, ŽE PPP PROJEKTY BY SE MOHLY STÁT PŘEDRAŽENÝMI ÚVĚRY

Soukromé firmy stavějící a provozující dálnice a silnice měly být "záchranou" státního rozpočtu v době, kdy vysychají příjmy z privatizace. Dálnice se v minulých letech stavěly převážně za peníze utržené z prodeje polostátních podniků, takzvané PPP projekty měly tuto finanční injekci nahradit.

Vláda se však v pondělí rozhodla, že většinu ze sedmi zatím jen pilotních projektů zastaví. Ministři se obávají, že takové projekty by se lehce mohly stát předraženými úvěry, a stát by tak měl na krku nové mandatorní výdaje.

Silnice ale dostaly šanci - testem bude část dálnice D3 do Českých Budějovic. "Pro nás je to jasný pilotní projekt, kterým chceme dokázat, že spolupráce veřejného a soukromého sektoru funguje. Stavba a provoz však nesmí být dražší, než kdyby to dělal stát," řekl Hospodářským novinám ministr dopravy Aleš Řebíček.

Stavět se ale nebudou justiční paláce, zastaví se výstavba nemocnic a Česko nebude mít ani soukromou věznici.

To se dalo čekat

Na nové věznice - ty staré jsou už přeplněné - nemá stát peníze. A tak v Rapoticích u Brna mělo vzniknout první vězení provozované soukromníky. Ti je měli postavit za vlastní peníze, pětadvacet let provozovat. Projekt je ale zhruba o půl miliardy korun předražený. To zjistili lidé, které si na ministerstvo spravedlnosti přivedl nový šéf resortu Jiří Pospíšil (ODS). Úvahy o tom, jestli by nebylo lépe takový projekt zastavit, se vedly od loňského podzimu.

Nyní je tedy za ministerstvo dokončil kabinet. Věznice se stavět nebude. Stejně jako justiční paláce v Karlových Varech a Ústí nad Labem.

Investiční náklady v Karlových Varech měly činit tři sta milionů korun plus dvaadvacet milionů ročně na provoz, v Ústí nad Labem to měly být ještě vyšší částky - 520 milionů plus třiatřicet milionů ročních provozních nákladů.

Severočeská metropole má ale dvojí smůlu. Zastaví se i projekt s názvem Kampus Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. "Pro nás to není překvapení. Ten projekt byl nesmírně drahý. Představoval 2,6 miliardy přímých nákladů, celkem by ale při všech splátkách po pětadvaceti letech přišel až na 7,4 miliardy korun," říká ústecký primátor Jan Kubata. Neznamená to ale, že nový kampus nevznikne. Město spolu s ministerstvem školství hledá nový způsob financování. Podle primátora by to mohla být třeba půjčka od Evropské investiční banky v kombinaci s penězi z evropských fondů. "Dokonce už jsme o tom minulý týden mluvili s vicepremiérem Vondrou. Do vlády chceme dát nový návrh co nejdříve," konstatoval Kubata.

Homolka a Střešovice

V pražské Nemocnici na Homolce chtěli k hlavní budově přistavět další křídlo pro nové diagnosticko-léčebné centrum. S tím se zatím musejí rozloučit. "To je naprosto v pořádku, ten způsob financování byl jen předražená půjčka. Ostatně, to si uvědomil i ředitel nemocnice," říká ministr zdravotnictví Tomáš Julínek.

Ústřední vojenská nemocnice v pražských Střešovicích zase chtěla ve svém areálu postavit ubytovnu hotelového typu s 250 - 300 lůžky. Pro krátkodobé klienty, návštěvy, účastníky kongresů. "S projektem jsme už hodně daleko. Škoda té dvouleté energie, kterou jsme na něj vydali. V Evropě takové projekty běží a jsou úspěšné," myslí si ředitel Štefan Brunclík.

Řada PPP projektů úspěšně funguje už i v Česku. Jen se jim tak vlastně neříká. Města ve spolupráci se soukromými firmami zajišťují veřejné osvětlení nebo veřejnou dopravu. "Těchto menších projektů jsou v České republice stovky. A jsou výhodné pro všechny," říká Jan Šnajdr, šéf Asociace PPP.


Zpracovatel: Anopress IT a.s.