epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference: Rodina v právu a bezpráví
9. 7. 2001
ID: 10388upozornění pro uživatele

Daňové tajemství v souvislosti s řízením trestním

K tomu, aby byl dosažen účel neveřejnosti sdělovaných informací, jsou všichni účastníci daňového řízení, s vyjímkou samotného daňového subjektu, v jehož prospěch je mlčenlivost uzákoněna, vázáni mlčenlivostí o jakýchkoli skutečnostech, které se v souvislosti s daňovým řízením dozvěděli.


Povinnost zachovávat mlčenlivost je jednou z nejvýznamnějších základních zásad daňového řízení. Je upravena jednak v § 2 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále ZSDP), dále pak konkrétně v § 24 ZSDP.



K tomu, aby byl dosažen účel neveřejnosti sdělovaných informací, jsou všichni účastníci daňového řízení, s vyjímkou samotného daňového subjektu, v jehož prospěch je mlčenlivost uzákoněna, vázáni mlčenlivostí o jakýchkoli skutečnostech, které se v souvislosti s daňovým řízením dozvěděli.


Povinnost zachovávat mlčenlivost je jednou z nejvýznamnějších základních zásad daňového řízení. Je upravena jednak v § 2 odst. 5 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále ZSDP), dále pak konkrétně v § 24 ZSDP. Tato povinnost znamená, že pracovníci správce daně, jakož i třetí osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na daňovém řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o tom, co se v daňovém řízení (vyměřovacím, vymáhacím, registračním a kontrolním) nebo v souvislosti s ním dozvěděli, zejména o poměrech daňových subjektů jak osobních, tak i souvisejících s podnikáním (např. bydliště daňového subjektu).


Daňové a trestní řízení mají k sobě velice blízko, a to zejména v několika případech trestných činů, kdy správce daně je povinen oznamovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Jedná se o trestné činy neodvedení daně podle § 147 zákona č.140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále je TZ), zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 TZ a podle § 148b TZ nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení. V tomto případě správce daně plní svou oznamovací povinnost podle § 8 odst. 1 zákona č. 141/1961, trestní řád, ve znění pozdějších předpisů v souvislosti s § 24 odst. 5 písm. b) ZSDP, kdy jako státní orgán je povinen neprodleně oznámit skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.

V případě, že správce daně plní svou oznamovací povinnost a oznámí orgánům činným v trestním řízení skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, pro další vyšetřování toho kterého konkrétního případu není třeba, aby policejní orgán, resp. vyšetřovatel zasílal spolu se žádostí o informace v daňovém řízení zproštění mlčenlivosti, neboť povinnost mlčenlivosti byla již prolomena tím, že správce daně sám oznámil skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Hovoří o tom nejen výkladové stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství ČR (6/99), ale i z rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek NS ČR z 2.9.1999, sp. zn. 8 Tz 110/99) vyplývá, že správce daně, pokud plní svou oznamovací povinnost podle § 8 odst. 1 zákona č. 141/1961, trestní řád, ve znění pozdějších předpisů v souvislosti s § 24 odst. 5 písm. b) ZSDP, je povinnost mlčenlivosti správce daně prolomena.

V případech, kdy orgány činné v trestním řízení zjistí podezření ze spáchání výše uvedených trestných činů z jiných zdrojů, než je oznámení správce daně, správce daně může poskytnout informace jen na základě žádosti státního zástupce, pokud jde o přípravné řízení a po podání obžaloby předsedovi senátu. V této souvislosti se musím zmínit o problémech, ke kterým dochází v souvislosti s pojmem orgán činný v trestním řízení, neboť podle § 12 odst. 1 a 2 se za orgány činné v trestním řízení považují policejní orgán, vyšetřovatel, státní zástupce a soud, narozdíl od ZSDP, kde je možné informace ohledně trestných činů poskytnout pouze státnímu zastupci nebo soudu. V případě, že by žádal o informace vyšetřovatel, je třeba, aby zaslal spolu se žádostí zproštění mlčenlivosti od daňového subjektu, přestože nikdo nezpochybňuje tu skutečnost, že vyšetřovatel je orgán činný v trestním řízení, samozřejmě s vyjímkou případů, kdy sám správce daně podá trestní oznámení. Někdy to navenek může vypadat tak, že správci daně nemají zájem spolupracovat, bohužel zákon jim v tomto ohledu svazuje ruce a musejí striktně dodržovat již zmiňovaná ustanovení o mlčenlivosti. Mám za to, že novela tohoto ustanovení, by urychlila už tak zdlouhavý proces a nemuselo by docházet ke zbytečným průtahům, které neprospívají ani jedne straně.

Správci daně je rovněž umožněno oznamovat údaje nasvědčující spáchání dalších trestných činů, pokud k nim došlo v přímé souvislosti se spácháním trestných činů pod písmenem b) § 24 odst. 5 ZSDP. Jedná se o tyto trestné činy: padělání a pozměňování kolkových známek podle § 145, padělání a pozměňování nálepek k označení zboží pro daňové účely podle § 145a, porušení předpisů o nálepkách k označení zboží pro daňové účely podle § 148a, udávání paděláných a pozměňovaných peněz podle § 141, padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176, nedovolená výroba státní pečeti a úředního razítka podle § 176a. V případě trestného činu udávání padělaných o pozměněných peněz není třeba, aby zde existovala přímá souvislost s trestnými činy uvedenými pod písmenem b). To znamená, že tento trestný čin správce daně oznámí vždy, jakmile je učiněn byť jen pokus spáchání tohoto trestného činu.


Podle ustanovení § 24 odst. 4 ZSDP může daňový subjekt zprostit mlčenlivosti i ostatní osoby zúčastněné v daňovém řízení. Zproštění musí být pouze písemné a musí být stanoveno v jakém rozsahu a k jakému účelu zproštění směřuje. Zproštění povinnosti mlčenlivosti by mělo být formulováno tak, aby nebylo pochyb o tom, v jaké věci a vůči komu zproštění směřuje. Např. jeho znění by mělo vypadat takto: „zprošťuji tímto pracovníka Finančního úřadu v Praze zákonem dané povinnosti mlčenlivosti, aby poskytl Policii ČR pro Prahu 5 informace, které vyplývají z mého daňového přiznání za rok 1999, pro účely trestního řízení podle § 147 zákona č.140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“ Samozřejmě, že jsou možné určité niance, ale podstata musí být vždy zachována. V případě, že je mlčenlivost formulována nedostatečně, bude žádost zamítnuta právě s odkazem na ustanovení § 24 odst. 5 ZSDP, pak je třeba žádost přeformulovat. To se však týka jen trestných činů uvedených pod písm. b) § 24 odst. 5 ZSDP. V případě, že by Policie ČR žádala o poskytnutí informací ohledně jiných trestných činů, např. výtržnictví, nebyly by ji poskytnuty, a to právě s ohledem na § 24 odst. 5 písm. b) ZSDP.

Osoby zúčastněné na daňovém řízení musí být poučeny o své povinnosti zachovávat mlčenlivost a o právních důsledcích porušení této povinnosti. Sankce za porušení této povinnosti je upravena v § 25 ZSDP, kde se stanoví za porušení této povinnosti možnost uložení pokuty až do výše 500 000 Kč. Tím však nejsou dotčena jiná ustanovení zvláštních předpisů o náhradě škody. Za porušení mlčenlivosti se považuje i využití informací získaných v průběhu daňového řízení ve vlastní prospěch i v prospěch kohokoliv jiného.

















© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

Monika Kafková
9. 7. 2001
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
  • Na co se zaměřoval úřad pro ochranu osobních údajů při své kontrolní činnosti v roce 2020?
  • Hlasování per rollam ve společnosti s ručením omezeným
  • Nový zákon o odpadech: Přehled 10 vybraných změn
  • Ústavním soudcem pouze jednou. Opakování mandátu narušuje víru v nezávislost
  • Povinnost zdržet se určitého jednání prostřednictvím třetích osob ve světle recentní judikatury Nejvyššího soudu ČR
  • Dětské dluhy a chystaná novelizace OZ a OSŘ
  • Co je to WHITE-WASH REPORT aneb zpráva o poskytnutí finanční asistence
  • Stravenkový paušál (peněžitý příspěvek na stravování) – právní a daňové aspekty
  • Právní ochrana elektronické pošty zaměstnanců
  • Jak se neztratit na cestě přeshraničního insolvenčního řízení: vedlejší a místní insolvenční řízení

Novinky v eshopu

Online konference

  • 11.03.2021Rodina v právu a bezpráví - III. ročník (online - živé vysílání) - 11.3.2021
  • 23.03.2021Jak na e-shopy a weby právně správně (a prakticky) - (online - živé vysílání) - 23.3.2021

Online kurzy

  • Aktuality z práva veřejných zakázek (únor 2021 - 2. díl)
  • Aktuality z práva veřejných zakázek (únor 2021 - 1. díl)
  • Aktuality z práva veřejných zakázek (leden 2021)
  • Dohoda o vině a trestu
  • Porušení povinností zaměstnance ve světle judikatury Nejvyššího soudu aneb šance pro zaměstnavatele
Lektoři kurzů
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
Mgr. Marek Bednář
Mgr. Marek Bednář
Kurzy lektora
Mgr. Veronika  Pázmányová
Mgr. Veronika Pázmányová
Kurzy lektora
JUDr. Jiří Votrubec
JUDr. Jiří Votrubec
Kurzy lektora
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
Kurzy lektora
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Filip Seifert, MBA
JUDr. Filip Seifert, MBA
Kurzy lektora
Mgr. Jiří Harnach
Mgr. Jiří Harnach
Kurzy lektora
všichni lektoři

Magazíny a služby

  • EPRAVO.CZ Magazine 2021
  • Veřejné zakázky 2021
  • Monitoring judikatury (12 měsíců)
  • Monitoring judikatury (6 měsíců)

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Okresní úřady byly zrušeny, okresy jako správní celky však nikoli
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Občanský průkaz a prokazování totožnosti
  • Potvrzení o zaměstnání
  • Elektronický příjezdový formulář jako podmínka vstupu do ČR z rizikových zemí
  • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Roušky na pracovišti. Jaká jsou rizika?
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Povinnost nošení roušky v kontextu ústavních práv
  • Právní ochrana elektronické pošty zaměstnanců
  • Stravenkový paušál (peněžitý příspěvek na stravování) – právní a daňové aspekty
  • Okresní úřady byly zrušeny, okresy jako správní celky však nikoli
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Desatero pro výtěžnější oddlužení
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu
  • Krácení dovolené nově od 1. 1. 2021
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Aktivní věcná legitimace (exkluzivně pro předplatitele)

Pokud by byly zjištěny okolnosti, které by jinak, bylo-li by vedeno odpovídající řízení, vedly k závěru o neplatnosti usnesení valné hromady společnosti o naložení s uvolněným...

Péče řádného hospodáře (exkluzivně pro předplatitele)

Pro aplikaci § 68 odst. 1 z. o. k. je – z časového hlediska – rozhodné, zda za účinnosti tohoto ustanovení došlo k jednání člena (nebo bývalého člena) statutárního orgánu...

Předkupní právo (exkluzivně pro předplatitele)

Na rozdíl od předkupního práva sjednaného smluvně – bez ohledu na to, zda působí jen mezi stranami nebo má věcněprávní účinky – je předkupní právo spoluvlastníků nemovité...

Insolvenční správce

Ustanovení § 32 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona, ve znění účinném od 1. ledna 2014, je nutno vykládat tak, že návrh na zproštění insolvenčního správce funkce může podat (jen)...

Pojem „správní činnosti“ (exkluzivně pro předplatitele)

Pod „správní činnosti“ ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů je možno podřadit...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů