epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    9. 7. 2001
    ID: 10388upozornění pro uživatele

    Daňové tajemství v souvislosti s řízením trestním

    K tomu, aby byl dosažen účel neveřejnosti sdělovaných informací, jsou všichni účastníci daňového řízení, s vyjímkou samotného daňového subjektu, v jehož prospěch je mlčenlivost uzákoněna, vázáni mlčenlivostí o jakýchkoli skutečnostech, které se v souvislosti s daňovým řízením dozvěděli.


    Povinnost zachovávat mlčenlivost je jednou z nejvýznamnějších základních zásad daňového řízení. Je upravena jednak v § 2 odst. 5 zákona 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále ZSDP), dále pak konkrétně v § 24 ZSDP.



    K tomu, aby byl dosažen účel neveřejnosti sdělovaných informací, jsou všichni účastníci daňového řízení, s vyjímkou samotného daňového subjektu, v jehož prospěch je mlčenlivost uzákoněna, vázáni mlčenlivostí o jakýchkoli skutečnostech, které se v souvislosti s daňovým řízením dozvěděli.


    Povinnost zachovávat mlčenlivost je jednou z nejvýznamnějších základních zásad daňového řízení. Je upravena jednak v § 2 odst. 5 zákona 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále ZSDP), dále pak konkrétně v § 24 ZSDP. Tato povinnost znamená, že pracovníci správce daně, jakož i třetí osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na daňovém řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o tom, co se v daňovém řízení (vyměřovacím, vymáhacím, registračním a kontrolním) nebo v souvislosti s ním dozvěděli, zejména o poměrech daňových subjektů jak osobních, tak i souvisejících s podnikáním (např. bydliště daňového subjektu).


    Daňové a trestní řízení mají k sobě velice blízko, a to zejména v několika případech trestných činů, kdy správce daně je povinen oznamovat skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Jedná se o trestné činy neodvedení daně podle § 147 zákona 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále je TZ), zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 TZ a podle § 148b TZ nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení. V tomto případě správce daně plní svou oznamovací povinnost podle § 8 odst. 1 zákona č. 141/1961, trestní řád, ve znění pozdějších předpisů v souvislosti s § 24 odst. 5 písm. b) ZSDP, kdy jako státní orgán je povinen neprodleně oznámit skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.

    V případě, že správce daně plní svou oznamovací povinnost a oznámí orgánům činným v trestním řízení skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, pro další vyšetřování toho kterého konkrétního případu není třeba, aby policejní orgán, resp. vyšetřovatel zasílal spolu se žádostí o informace v daňovém řízení zproštění mlčenlivosti, neboť povinnost mlčenlivosti byla již prolomena tím, že správce daně sám oznámil skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Hovoří o tom nejen výkladové stanovisko Nejvyššího státního zastupitelství ČR (6/99), ale i z rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek NS ČR z 2.9.1999, sp. zn. 8 Tz 110/99) vyplývá, že správce daně, pokud plní svou oznamovací povinnost podle § 8 odst. 1 zákona č. 141/1961, trestní řád, ve znění pozdějších předpisů v souvislosti s § 24 odst. 5 písm. b) ZSDP, je povinnost mlčenlivosti správce daně prolomena.

    V případech, kdy orgány činné v trestním řízení zjistí podezření ze spáchání výše uvedených trestných činů z jiných zdrojů, než je oznámení správce daně, správce daně může poskytnout informace jen na základě žádosti státního zástupce, pokud jde o přípravné řízení a po podání obžaloby předsedovi senátu. V této souvislosti se musím zmínit o problémech, ke kterým dochází v souvislosti s pojmem orgán činný v trestním řízení, neboť podle § 12 odst. 1 a 2 se za orgány činné v trestním řízení považují policejní orgán, vyšetřovatel, státní zástupce a soud, narozdíl od ZSDP, kde je možné informace ohledně trestných činů poskytnout pouze státnímu zastupci nebo soudu. V případě, že by žádal o informace vyšetřovatel, je třeba, aby zaslal spolu se žádostí zproštění mlčenlivosti od daňového subjektu, přestože nikdo nezpochybňuje tu skutečnost, že vyšetřovatel je orgán činný v trestním řízení, samozřejmě s vyjímkou případů, kdy sám správce daně podá trestní oznámení. Někdy to navenek může vypadat tak, že správci daně nemají zájem spolupracovat, bohužel zákon jim v tomto ohledu svazuje ruce a musejí striktně dodržovat již zmiňovaná ustanovení o mlčenlivosti. Mám za to, že novela tohoto ustanovení, by urychlila už tak zdlouhavý proces a nemuselo by docházet ke zbytečným průtahům, které neprospívají ani jedne straně.

    Správci daně je rovněž umožněno oznamovat údaje nasvědčující spáchání dalších trestných činů, pokud k nim došlo v přímé souvislosti se spácháním trestných činů pod písmenem b) § 24 odst. 5 ZSDP. Jedná se o tyto trestné činy: padělání a pozměňování kolkových známek podle § 145, padělání a pozměňování nálepek k označení zboží pro daňové účely podle § 145a, porušení předpisů o nálepkách k označení zboží pro daňové účely podle § 148a, udávání paděláných a pozměňovaných peněz podle § 141, padělání a pozměňování veřejné listiny podle § 176, nedovolená výroba státní pečeti a úředního razítka podle § 176a. V případě trestného činu udávání padělaných o pozměněných peněz není třeba, aby zde existovala přímá souvislost s trestnými činy uvedenými pod písmenem b). To znamená, že tento trestný čin správce daně oznámí vždy, jakmile je učiněn byť jen pokus spáchání tohoto trestného činu.


    Podle ustanovení § 24 odst. 4 ZSDP může daňový subjekt zprostit mlčenlivosti i ostatní osoby zúčastněné v daňovém řízení. Zproštění musí být pouze písemné a musí být stanoveno v jakém rozsahu a k jakému účelu zproštění směřuje. Zproštění povinnosti mlčenlivosti by mělo být formulováno tak, aby nebylo pochyb o tom, v jaké věci a vůči komu zproštění směřuje. Např. jeho znění by mělo vypadat takto: „zprošťuji tímto pracovníka Finančního úřadu v Praze zákonem dané povinnosti mlčenlivosti, aby poskytl Policii ČR pro Prahu 5 informace, které vyplývají z mého daňového přiznání za rok 1999, pro účely trestního řízení podle § 147 zákona 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“ Samozřejmě, že jsou možné určité niance, ale podstata musí být vždy zachována. V případě, že je mlčenlivost formulována nedostatečně, bude žádost zamítnuta právě s odkazem na ustanovení § 24 odst. 5 ZSDP, pak je třeba žádost přeformulovat. To se však týka jen trestných činů uvedených pod písm. b) § 24 odst. 5 ZSDP. V případě, že by Policie ČR žádala o poskytnutí informací ohledně jiných trestných činů, např. výtržnictví, nebyly by ji poskytnuty, a to právě s ohledem na § 24 odst. 5 písm. b) ZSDP.

    Osoby zúčastněné na daňovém řízení musí být poučeny o své povinnosti zachovávat mlčenlivost a o právních důsledcích porušení této povinnosti. Sankce za porušení této povinnosti je upravena v § 25 ZSDP, kde se stanoví za porušení této povinnosti možnost uložení pokuty až do výše 500 000 Kč. Tím však nejsou dotčena jiná ustanovení zvláštních předpisů o náhradě škody. Za porušení mlčenlivosti se považuje i využití informací získaných v průběhu daňového řízení ve vlastní prospěch i v prospěch kohokoliv jiného.

















    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Monika Kafková
    9. 7. 2001

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Neoprávněné přijímání vkladů – II. část
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • 10 otázek pro ... Jana Havla
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • DEAL MONITOR
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 26.06.2025Náhrada škody a újmy v pracovněprávních vztazích (online - živé vysílání) - 26.6.2025
    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Neoprávněné přijímání vkladů – II. část
    • Vrácení věci státnímu zástupci k došetření
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • 10 otázek pro ... Jana Havla
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • DEAL MONITOR
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Společné jmění manželů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • 10 otázek pro ... Jana Havla
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Vexatorní podání jako neodvratitelný důsledek rozvoje AI
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Soudní rozhodnutí

    Základní kapitál

    Neurčí-li společenská smlouva jinak, pak neudělí-li valná hromada souhlas podle § 222 z. o. k. a nestanoví-li „dodatečnou“ lhůtu pro převzetí vkladové povinnosti osobou, jíž byl...

    Vrácení věci státnímu zástupci k došetření

    Odsouzení pachatele trestné činnosti je primárně věcí státního zastupitelství (viz čl. 80 Ústavy). Je to státní zastupitelství, kdo nese odpovědnost za to, aby soudu předložená...

    Skladování

    V případě skladování ujednaného na dobu neurčitou je skladovatel povinen vydat skladovanou věc na základě požadavku ukladatele učiněného kdykoli v průběhu skladování. Povinnost...

    Společné jmění manželů

    Uzavřel-li jen jeden manžel bez souhlasu druhého s třetí osobou smlouvu vztahující se k věci týkající se jejich společného jmění a opomenutý manžel v souladu s § 714 odst. 2 o. z....

    Nájem (exkluzivně pro předplatitele)

    Skončil-li nájem uplynutím výpovědní doby, po jejím skončení má nájemce povinnost prostory vyklidit a užívá-li je i nadále, činí tak již bez právního důvodu; na tom nic nemění...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.