Dodatečná nemožnost plnění
Dodatečná nemožnost plnění je jeden z důvodů zániku nesplněného závazku. Obecná úprava dodatečné nemožnosti plnění je obsažena v občanském zákoníku: povinnost dlužníka plnit zanikne, stane-li se plnění nemožným. Musí se jednat o nemožnost absolutní, nikoliv hospodářskou, kde plnění možné je, zejména lze-li je uskutečnit i za ztížených podmínek, s většími náklady nebo až po sjednaném čase. Absolutně nemožným se může stát pouze plnění určené individuálně.
To neplatí, jestliže věřitel bez zbytečného odkladu poté, kdy se o nemožnosti části plnění dozvěděl, sdělí dlužníkovi, že na zbytku plnění netrvá. Nemožnost jednoho z více volitelných plnění způsobuje, že závazek se omezuje na plnění zbývající. Pokud však nemožnost tohoto plnění způsobila osoba, která nemá právo volby plnění, může druhá strana od smlouvy odstoupit. Pro oblast obchodněprávních vztahů je speciálně upravena možnost odstoupení od části plnění: věřitel může odstoupit od smlouvy ohledně plnění, které se nestalo nemožným, jestliže tato část ztrácí pro věřitele vzhledem ke své povaze nebo s přihlédnutím k účelu smlouvy, který vyplývá z jejího obsahu nebo byl druhé straně znám v době uzavření smlouvy, hospodářský význam bez poskytnutí plnění, jež se stalo nemožným. Totéž platí ohledně dílčího plnění. Obchodní zákoník upravuje navíc tzv. právní nemožnost plnění. Závazek se stává nesplnitelným také v případě, kdy právní předpisy, které byly vydány po uzavření smlouvy a jejichž účinnost není časově ohraničena, dlužníkovi zakazují chování, k němuž je zavázán, nebo vyžadují-li úřední povolení, jež dlužníku nebylo uděleno, ačkoliv o ně řádně usiloval. Pro institut dodatečné nemožnosti plnění v obchodněprávních vztazích podpůrně platí obecná úprava v občanském zákoníku (nestanoví-li speciální ustanovení v obchodním zákoníku jinak, použije se příslušná obecná úprava v zákoníku občanském).
Pramen: OZ §575-577, ObchZ §352-354
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz