Ekologové vyhnali z Plzně Nemak a zdrželi výstavbu obchvatu

Minulé volební období v Plzni
poznamenaly boje ekologických aktivistů s plzeňskou radnicí i se
státem. K úspěchům si mohou aktivisté připsat, že se jim podařilo
překazit výstavbu továrny mexického podniku Nemak na Borských
polích. Boj o trasu kontroverzního prostředního úseku dálničního
obchvatu Plzně ještě nevzdali.
Mexická firma chtěla postavit ve městě závod na výrobu
motorových hlav a bloků pro přední světové automobilky. Loni v
říjnu svůj záměr vzdala kvůli protestům ekologů. Proti výstavbě
se na petiční archy podepsalo více než 9000 odpůrců.
Kvůli protestům i soudním sporům ekologů se státem se
protáhla výstavba dálničního obchvatu. Dva krajní úseky obchvatu
se již staví. Prostřední úsek mezi Štěnovicemi a Útušicemi však
zdrží vyvlastňovací procedury a očekávané napadání stavebního
řízení. Je na ni již sice vydáno územní rozhodnutí, ale z 92
pozemků, které skoupili v rámci odporu ekologičtí aktivisté, je
jich vykoupeno pouze 17.
Ekologové bojují také za zlepšení podmínek pro cyklisty ve
městě. I když se plzeňská radnice chlubí tím, že vybudovala v
předcházejícím volebním období ve městě 40 kilometrů cyklostezek,
ekologům to nestačí. Podle nich ve městě chybí souvislá síť,
která by spojovala okraje města s předměstími. Naopak si nyní
pochvalují o něco lepší dostupnost centra, protože mohou některé
jednosměrné ulice v centru Plzně projíždět v obou směrech.
Spokojeni jsou také s projektem Park na přání, který sklidil
mezi lidmi nebývalý ohlas. Město totiž loni vytypovalo pět
vhodných lokalit pro vznik parku. Centrum pro komunitní práci
pomocí dotazníků zjistilo, kde mají lidé o jejich vznik největší
zájem. Nejvíce ohlasů přišlo z městských částí Košutka a
Doubravka. Na Košutce se již začal park stavět, na Doubravce
začaly přípravné práce. Město vysázelo za čtyři roky tisíc
stromů.
V oblasti podpory kulturních zařízení a akcí nesklidila
radnice žádné závažnější výtky. Vedení však přiznává, že se mu
nepodařilo vyřešit vícezdrojové financování velkých kulturních
zařízení, která slouží nejen obyvatelům Plzně, ale celému
regionu. Městský rozpočet to nejvíce pocítil u Divadla J.K. Tyla.
Magistrát věnuje do této oblasti ročně asi 140 miliónů korun,
přitom 100 miliónů korun spolyká provoz Divadla J.K. Tyla.
Zbývající část město rozdělí Divadlu Dětí Alfa, Divadlu pod
Lampou, několika pravidelným festivalům, například filmovému
festivalu Finále, letnímu festivalu Na ulici, a dalším kulturním
akcím.
Největší diskusi ve městě vzbudil problém Komorního divadla.
Budova je totiž v nevyhovujícím stavu. Diskuse se vedla kolem
toho, zda ji nákladně rekonstruovat či postavit nové divadlo.
Problém není dodnes definitivně uzavřen.
Jedním z největších úspěchů bylo odkoupení secesní budovy
Měšťanské besedy od Škodovky. Městu se podařilo této 100 let
staré památkově chráněné budově vrátit její bývalý lesk.
Dokončilo první etapu rekonstrukce za 120 miliónů korun. Celková
modernizace přijde na 300 miliónů korun a má skončit za dva roky.
V oblasti školství se docílilo toho, že všechny základní
školy mají právní subjektivitu a hospodaří s penězi samy. Podle
vedení radnice i ředitelů některých oslovených škol je to ku
prospěchu věci. Kvůli malému počtu žáků město zavřelo dvě ze tří
desítek základních škol. Nyní se vede diskuse kolem uzavření
školy v okrajové části Křimice.
Do oprav veřejných hřišť a sportovišť dalo město 205 miliónů
korun. V některých obvodech však přesto tato veřejná sportoviště
nejsou. Například místostarostu třetího plzeňského obvodu nejvíc
mrzí, že se v jeho obvodu nepodařilo vybudovat fotbalové hřiště s
umělým povrchem.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz