Evropská Unie se zasazuje o rychlejší vymáhání nároků

Podle návrhu nařízení se žaloba má podávat ve formě vyplněného žalobního formuláře. Samotné řízení by probíhalo před soudem a mělo by ve většině případů probíhat pouze písemně, tedy bez ústního jednání. Jednání by soud nařizoval pouze výjimečně, když by to např. bylo nezbytné pro zajištění spravedlivého procesu. Zastoupení stran právními zástupci rovněž nebude vyžadováno.

Návrh nařízení stanoví poměrně krátké lhůty pro jednotlivé procesní úkony. Po obdržení žaloby by soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě jednoho měsíce k žalobě vyjádřil. Nejpozději do jednoho měsíce od obdržení vyjádření žalovaného (opět ve formě vyplněného formuláře) by soud byl povinen o sporu rozhodnout, případně nařídit jednání či vyžádat si další údaje. Předpokládá se, že za účelem dosažení rychlého projednání sporu by se soudní jednání mohlo odehrát nejen prostřednictvím jednání za osobní přítomnosti účastníků a třetích osob, ale i prostřednictvím moderních komunikačních prostředků, tedy formou telefonické, e-mailové či video konference.

Soud má být povinen vydat rozhodnutí ve věci nejpozději do 6 měsíců ode dne podání žaloby. Tato lhůta by mohla být prodloužena pouze za výjimečných okolností, pokud by tomu bylo za potřebí pro zaručení účinné ochrany stran. Soudní rozhodnutí má být okamžitě vykonatelné, bez ohledu na případné odvolání některého z účastníků. Návrh nařízení v této souvislosti dokonce ponechává členským státům Evropské unie na uvážení, zda vůbec připustí možnost podání opravného prostředku vůči soudnímu rozhodnutí. Rozhodnutí vydané v evropské proceduře pro vymáhání malých nároků (European Small Claims Procedure) má být v jiných členských státech EU uznáno a vykonáno bez nutnosti předchozího vyznačení doložky o vykonatelnosti a bez možnosti odporování uznání rozhodnutí ze strany žalovaného.

Podle navrhované úpravy se má postupovat nejen při řešení přeshraničních sporů, ale předpokládá se i aplikace na vnitrostátní spory. Společnostem i jednotlivcům by se tak měla otevřít alternativní cesta pro vymáhání nároků s hodnotou nepřevyšující 2.000 euro (vedle národních procesních úprav, které nařízením nemají být dotčeny). V souvislosti s navrhovanou aplikací nových pravidel na vnitrostátní spory lze ale očekávat odpor ze strany Evropského parlamentu i Rady Evropské unie. Obdobné návrhy Komise upravující vnitrostátní vztahy v oblasti civilního práva byly totiž v minulosti již několikrát odmítnuty. Lze se však domnívat, že nejen ve vnitrostátních, ale i v přeshraničních sporech by navrhované nařízení mohlo být velmi přínosné.