epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    4. 5. 2004
    ID: 25557upozornění pro uživatele

    Evropské mezinárodní právo soukromé část. III

    Justiční spolupráce v civilních věcech se netýká pouze kolizních norem, ale také uznávání a výkonu civilních rozsudků v rámci prostoru ES/EU, doručování soudních a mimosoudních dokumentů a rychlejší a efektivnější spolupráce justičních orgánů. Ke čtyřem základním svobodám – tj. volnému pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu, přistoupila tzv. základní svoboda pátá – volný pohyb rozsudků. To znamená, že rozsudky vydané v jednom členském státě mohou být za zjednodušených formalit uznány a vykonány v kterémkoliv dalším členském státě.

     

    Evropské mezinárodní právo soukromé ve světle Amsterdamské smlouvy

    Dne 1. května 1999 vstoupila v účinnost Amsterdamská smlouva, která noveluje Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství. Amsterdamská smlouva zařazuje do SES zcela novou Hlavu IV, nazvanou „Vízová, azylová, imigrační a jiné politiky týkající se volného pohybu osob“. V této hlavě je obsažen článek 65 - Justiční spolupráce v civilních věcech, jenž je klíčový pro další rozvoj evropského mezinárodního práva soukromého a pro jeho vliv na evropskou integraci. Amsterdamská smlouva původně třetí pilíř EU nazvaný Spolupráce v oblastech justice a vnitřních věcí, který byl součástí pouze mezivládní spolupráce založené smlouvou o EU, přenáší do pilíře prvního - komunitárního - založeného smlouvou o ES. Tento fakt otevírá prostor pro regulaci evropského mezinárodního práva soukromého sekundárními právními předpisy, jako se to již stalo např. u tzv. Bruselské úmluvy, která dostala podobu nařízení. Takováto forma regulace nařízením má nesporné výhody v tom, že je přímo aplikovatelná v jednotlivých členských státech a nepotřebuje ke svému přímému účinku žádný akt orgánů jednotlivých členských států.

    Justiční spolupráce v civilních věcech se netýká pouze kolizních norem, ale také uznávání a výkonu civilních rozsudků v rámci prostoru ES/EU, doručování soudních a mimosoudních dokumentů a rychlejší a efektivnější spolupráce justičních orgánů. Ke čtyřem základním svobodám – tj. volnému pohybu zboží, osob, služeb a kapitálu, přistoupila tzv. základní svoboda pátá – volný pohyb rozsudků. To znamená, že rozsudky vydané v jednom členském státě mohou být za zjednodušených formalit uznány a vykonány v kterémkoliv dalším členském státě.[1]

    Je však také třeba zmínit to, že nová Hlava IV a formulace článku 65 není prosta několika charakteristik, které mohou vyvolat jisté obtíže. Především je její aplikace spojena s existencí dvou protokolů, které omezují teritoriální platnost právních dokumentů přijatých na jejím základě. První z protokolů se týká Velké Británie a Irska a stanoví, že tyto dva státy nejsou vázány opatřeními přijatými podle této hlavy, ledaže se samy rozhodnou být jimi vázány. Druhý protokol se týká Dánska a stanoví, že Dánsko také nebude vázáno normami přijatými podle Hlavy IV, avšak s tím rozdílem, že Dánsku není dána možnost rozhodnout se pro možnost být jimi následně na základě vlastní úvahy vázáno. Za této situace vzniká riziko, že cíleného účinku v těchto oblastech nebude dosaženo, neboť efekt jednotné úpravy bude zeslaben tím, že jí nebudou vázány všechny členské státy. Důvodem, proč tyto tři státy nechtěly být vázány opatřeními podle Hlavy IV, byl strach ze ztráty kontroly nad otázkami imigrace a azylu a nejednalo se o neochotu spolupráce v oblasti justiční spolupráce v oblasti soukromého práva.

    Další skutečností, která budí pozornost a která by mohla vyvolat jisté problémy, je zařazení článku 65 „Justiční spolupráce v civilních věcech“ systematicky do Hlavy IV, která je nadepsána „Vízová, azylová a imigrační politika a jiné politiky týkající se volného pohybu osob“. Vzhledem k tomu, že justiční spolupráce nemá žádný vztah k vízové, azylové nebo imigrační politice, mohly by vznikat tendence vykládat článek 65 v souladu s poslední částí nadpisu Hlavy IV a jiné politiky týkající se volného pohybu osob a považovat za možné přijímat opatření v oblasti justiční spolupráce v civilních věcech pouze tehdy, pokud mají vztah k volnému pohybu osob, což by značně zužovalo záměr, který je článkem 65 zamýšlen.[2] Praxe orgánů Společenství je však jiná a na základě výše zmíněných ustanovení bylo již přijato několik nařízení.

    Závěrem

    Jedním ze základních cílů ES je bezproblémové fungování společného trhu. V rámci takovéhoto společného trhu se zvyšuje pravděpodobnost, že bude docházet k právním sporům mezi subjekty (obchodníci, spotřebitelé) sídlícími nebo žijícími v různých členských státech. K vytvoření skutečně fungujícího společného trhu, kde se volně pohybuje zboží, osoby, služby a kapitál, je nutné také vytvořit společný prostor výkonu a uplatňování práva, kde budou mít všechny subjekty možnost domoci se svých práv, a to nejen v zemi svého pobytu, ale v jakémkoliv jiném členském státě.

    Důležitost evropského mezinárodního práva soukromého vyvstává za situace, kdy rozdílné právní řády jednotlivých členských států a současná neexistence jednotného evropského soukromoprávního kodexu vytváří překážky hladkému fungování jednotného vnitřního trhu. Unifikace norem mezinárodního práva soukromého znamená větší jistotu pro právní vztahy, která je nezbytná pro řádné fungování společného trhu.

    Hlavními právními normami evropského mezinárodního práva soukromého jsou nařízení č. 44/2001, o pravomoci soudů, uznání a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech a Římská úmluva o právu rozhodném pro smluvní vztahy, která, jak její název napovídá, unifikuje kolizní normy závazkového práva.

    Nejnovější vývoj a změny v zakládacích smlouvách Evropských společenství a Evropské unie napovídají, že cesta unifikace norem mezinárodního práva soukromého na území Společenství bude pokračovat ještě intenzivněji a mezinárodnímu právu soukromému bude věnována ještě větší pozornost než dosud.

    Autor:

    Reklama
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    19.10.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Alois Šatava, advokátní koncipient, advokátní kancelář Glatzová & Co., Praha


    Použitá literatura

    Učebnice a komentáře:

    Kučera Z., Mezinárodní právo soukromé, Doplněk, Brno 1996

    Kučera Z., Tichý L., Zákon o mezinárodním právu soukromém a procesním – Komentář, Panorama Praha 1989

    North P., Essays in Private International Law, Oxford University Press, 1993,

    Plender R., Wilderspin M., The European contracts convention: the Rome convention on the choice of law for contracts, London: Sweet & Maxwell, 2001

    Rozehnalová N., Týč V., Novotná M., Evropské mezinárodní právo soukromé, Masarykova univerzita, Brno 1998

    Tichý, Arnold, Svoboda, Zemánek, Král, Evropské právo, C. H. Beck, Praha, 1999

    Odborné články:

    Basedow J., The Communitarization of the Conflict of Laws under the Treaty of Amsterdam, Common Market Law Review, Kluwer Law International, 2000

    Pauknerová M., Evropské mezinárodní právo soukromé, Právní rozhledy, příloha Evropské právo 9/2000

    Pauknerová M., Evropské mezinárodní právo soukromé a procesní – aktuální otázky, Právní rozhledy, příloha Evropské právo 8/2003

    Remien O., European Private International Law, The European Community and its Emerging Area of Freedom, Security and Justice, Common Market Law Review, Kluwer Law International, 2001

    Dokumenty:

    Action Plan of the Council and the Commission on how best implement the provisions of the Treaty of Amsterdam on an area of freedom, security and justice, 1998

    Green paper on the conversion of the Rome Convention of 1980 on the law applicable to contractual obligations into a Community instrument and its modernization, leden 2003



    [1]       Pauknerová M., Evropské mezinárodní právo soukromé, Evropské právo 9/2000

    [2]       Tento názor zastává např. Basedow in The Communitarization of the Conflict of Laws under the Treaty of Amsterdam. Opačný názor zastává např. Remien, který uvádí, že je logické, že opatření mezinárodního práva soukromého původně přijímané formou subsidiárních smluv na základě článku 293 SES spadají nyní pod články 61 a 65 a ne nově pod článek 95 SES, který ostatně existoval již před Amsterodamskou smlouvou. I podle něj je však možné na základě článku 95 SES opatření mezinárodního práva soukromého přijímat.



    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Alois Šatava
    4. 5. 2004
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • (Ne)implementace směrnice 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii a porovnání s německou právní úpravou
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc červenec 2022
    • Co a kdy přinese do pracovního práva směrnice EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách?
    • LCIA jako další alternativa soudů
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc červen
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen
    • Rozhodnutí Soudního dvora EU o předběžné otázce v kauze náhrady škody způsobené nesprávnou transpozicí směrnice o odpadních elektrozařízeních: změna kurzu ve sporech mezi provozovateli fotovoltaických elektráren a státem?
    • Limit energetické pravomoci Evropské unie aneb „energetická práva“ členských států
    • Mediace jako možnost řešení sporu před Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví
    • Směrnice o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů aneb „evropské hromadné žaloby“
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc duben 2022

    Související produkty

    Online kurzy

    • Novela zákona o ochraně spotřebitele - transpozice směrnice 2019/2161
    • Smluvní pokuta
    • Změny přinesené 5. směrnicí AML a zpřísnění evidence skutečných majitelů
    • Nová pravidla proti praní špinavých peněz v běžném podnikání
    • Kompletný sprievodca GDPR / Kompletní průvodce GDPR (SR / ČR)
    Lektoři kurzů
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Posuzování okamžiku skutečného vzniku nemoci z povolání za účelem rozvázání pracovního poměru
    • Compliance program - prevence trestní odpovědnosti právnické osoby
    • Vylučovací žaloba
    • Jak legálně zpracovávat pacientská data pro vědecké účely?
    • 1. září 2022 nabývá účinnosti tzv. Milostivé léto II
    • SVJ
    • Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?
    • Označení původu a zeměpisná označení – zásadní novinky
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?
    • Praktické postřehy ohledně autorskoprávních licenčních doložek ve smlouvách o dílo
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Nejvyšší správní soud – finanční úřady mají právo si od policie vyžádat záznamy z kamer
    • Cloudy a právo - 2 díl: Tisíc a jeden právní požadavek
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Stavební deník
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Co a kdy přinese do pracovního práva směrnice EU o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách?
    • Letní problémy na pracovišti – řešení z pracovněprávního pohledu
    • Dopady pozemkových úprav na vlastnické a jiné právní vztahy k pozemkům

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Incidenční spor

    Lhůta k podání žaloby na určení neplatnosti smlouvy podle ustanovení § 289 odst. 3 insolvenčního zákona není lhůtou procesní, pro jejíž zachování by postačoval postup dle § 57...

    Insolvence (exkluzivně pro předplatitele)

    Přirostly-li podle dohody stran smlouvy o úvěru smluvené úroky, s jejichž úhradou byl úvěrový dlužník v prodlení, k jistině před rozhodnutím o úpadku úvěrového dlužníka, je...

    Mandátní smlouva (exkluzivně pro předplatitele)

    Obecný požadavek, aby mandant podroboval správnost výstupů z činnosti mandatáře při zařizování sjednané obchodní záležitosti kontrolní činnosti, se neslučuje se smyslem a účelem...

    Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)

    AML upravuje v návaznosti na právo Evropské unie některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a některá práva a povinnosti osob při...

    Odpovědnost za škodu způsobenou provozem motorového vozidla (exkluzivně pro předplatitele)

    Osoba odpovědná za škodu způsobenou provozem motorového vozidla při dopravní nehodě na území České republiky je povinna nahradit zahraničnímu poskytovateli sociálního zabezpečení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.