František Oldřich Kinský prohrál spor o palác Kinských (Doplněno)

    Rodina Kinského přišla o majetek po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. "V řízení bylo prokázáno, že konfiskace proběhla v souladu se zákonem," uvedla soudkyně Martina Škodová. Podle ní měl Kinský v roce 1945 německou národnost.

    Soud dnes podle Čapka rozhodl na základě dokumentu (konfiskačního výměru), který není podepsán, orazítkován, datován a nebyl adresován Kinskému. "To je pro mě jako pro právníka velkým překvapením, že soud takovýto dokument bere jako základní pro rozhodnutí v tak závažné věci," uvedl Čapek.

    Podle Čapka konfiskace majetku Kinských byla sice zamýšlena, ale neuskutečnila se podle práva. Originál konfiskačního výměru prý Čapek nikdy neviděl a jeho klient jej nikdy nedostal. "I kdyby tedy bylo konfiskováno, nebylo doručeno, a tudíž by rozhodnutí nebylo pravomocné," vysvětloval soudu Čapek. Také údajně použitý Benešův dekret podle něj nebyl správný. V neposlední řadě Čapek tvrdí, že Kinský nebyl Němec.

    Soudkyně Škodová v odůvodnění rozsudku podrobně nevysvětlila, o co své rozhodnutí opřela. Konstatovala pouze, že Kinský byl Němec a konfiskace byla oprávněná. Konfiskační výměr byl podle ní Kinskému také podle zákona doručen.

    Právnička Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Jiřina Slováčková soudu předložila kromě konfiskačního výměru také záznamy ze dvou sčítání lidu - z roku 1921 a 1930 - z nichž podle ní vyplývá, že otec Kinského nebyl Čech. Čapek však obě listiny zpochybnil. V prvním případě byl podle něj otec Kinského z listiny vyškrtnut pouze sčítacím komisařem, ve druhém případě sčítací dokument nepodepsal. Údajně o tom, že byl vyškrtnut,
vůbec nevěděl.

    Palác Kinských patří k nejznámějším pražským budovám. Od roku 1992 je na seznamu národních kulturních památek. Narodila se v něm první nositelka Nobelovy ceny míru Bertha von Suttnerová (rozená Kinská). Německé gymnázium v paláci navštěvoval v letech 1893 až 1901 spisovatel Franz Kafka, jehož otec měl navíc v průjezdu obchod s galanterním zbožím. Klement Gottwald z jeho balkónu zase 25. února 1948 oznámil shromážděným davům nastolení komunistické moci v tehdejším Československu.

    Pozdně barokní budovu s výraznými rokokovými prvky postavil mezi roky 1755 až 1765 architekt Anselm Lurago pro hraběte Jana Arnošta z Golzu. V roce 1768 ale prodala vdova po hraběti Golzovi palác i s vnitřní výbavou knížeti Františku Oldřichovi Kinskému. Jeho potomci objekt ve 30. letech 19. století částečně přestavěli a rozšířili v empírovém slohu. V majetku Kinských zůstal palác do konce druhé světové války. Po roce 1949 tam sídlila Sbírka kresby a grafiky Národní galerie v Praze.

    Ve druhé polovině minulého desetiletí prošel palác náročnou rekonstrukcí za 274 milionů korun. Dnes v něm Národní galerie pořádá příležitostné výstavy. Od konce května tam má být otevřena stálá expozice krajinomalby v české umění 17. až 20. století.

    Kinský dosud pravomocně zvítězil v pěti soudních přích, dvě prohrál. Dalších asi 150 budou muset soudy ještě projednat. Rodina Kinského o majetek přišla po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, protože údajně spolupracovala s nacisty. Polistopadové restituční zákony neumožnily návrat takto zabaveného majetku. Někteří čeští politici proto v rozsudcích, které Kinskému vrátily část majetku, vidí zpochybnění dekretů.

    Majetek se podle dekretů zabavoval kolaborantům, zrádcům, Maďarům a Němcům, kromě těch, kteří sami trpěli nebo bojovali proti nacistům. Čapek se snaží prokázat, že majetek nevlastnil Kinského otec podezřívaný z kolaborace, ale tehdy nezletilý František Oldřich. Majetek totiž nezdědil po svém otci, ale po pradědovi, který zemřel v roce 1904. Františku Oldřichu Kinskému bylo po skončení války devět let, vzhledem k věku tedy kolaborovat nemohl. Tvrdí o sobě, že je Čech, české občanství získal odvozením od původního československého, které měl po
rodičích, československých státních občanech.

    České úřady nyní řeší, zda František Oldřich Kinský má, či nemá české občanství. Úřad městské části Praha 1 Kinskému osvědčení o občanství v roce 2001 vydal. Ministerstvo vnitra ale před časem označilo rozhodnutí za neplatné s tím, že Praha 1 nebyla k rozhodnutí oprávněna. Otázku občanství nyní řeší Krajský úřad Ústeckého kraje.