epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Roční předplatné
  • Více
    9. 12. 2009
    ID: 59386upozornění pro uživatele

    Internetová doména a její právní aspekty

    Každý z nás se již jistě v dnešním virtuálním světě XXI. století setkal s internetovou doménou, a to buď aktivně jako držitel vlastní internetové domény za účelem prezentace svých webových stránek nebo pasivně jako „surfař internetem“ vyhledávající nové informace. Avšak málokdo se již zamýšlí nad zařazením internetové domény v právním světě. Jakým způsobem lze internetovou doménu definovat? Jaké důsledky má vznik nové internetové domény určitého znění? Lze se vůbec domáhat právní ochrany internetové domény? Na tyto a další otázky se pokusím odpovědět v následujícím textu.

    DPP

    Z technického hlediska se na internetovou doménu pohlíží jako na adresu webových stránek. Skládá se vždy nejméně ze dvou částí, a to z unikátního názvu a názvu tzv. TLD (top-level domain). Jen pro znázornění doménou může být CAK a jejím TLD je CZ. Spojením těchto dvou částí dostaneme kompletní internetovou doménu, tj. CAK.CZ. Za internetovou doménu se platí každý rok doménovému úřadu, který ji spravuje. Cena internetových domén se liší v závislosti na TLD (např. .cz, .com, .net, …). Jen pro úplnost by bylo vhodné zmínit, že pod TLD spadají nejvyšší národní domény, přičemž pro Českou republiku je určující národní doména cz.  Příkladem domény druhé úrovně tzv. SLD (second-level domain) je již laicky řečeno spojení nejvyšší národní domény a jiného člena, jímž může být název firmy, společnosti či konkrétní služby.

    Názory, co se myslí internetovou doménou z právního hlediska, se částečně mezi odborníky liší. Osobně se přikláním k názoru, že se jedná o tzv. „jinou majetkovou hodnotu“ dle ustanovení §118 zákona č.40/1964 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“). Nepochybně lze tvrdit, že internetová doména v dnešním „virtuálním světě“ vytváří reálně ocenitelnou majetkovou hodnotu, se kterou příslušný vlastník může zcela libovolně disponovat.

    Internetovou doménu lze zakoupit vždy na celé násobky roku počínaje dnem registrace, nejvýše však na deset let. Pro ty z vás, kteří nehodláte v nejbližší době využívat internetovou doménu, ale uvažujete o jejím využití v budoucnu, existuje tzv. služba rezervace internetových domén. Rezervace internetové domény slouží pouze k zablokování doménového jména, avšak na základě této služby nelze v žádném případě webové stránky provozovat. Jinými slovy registrací internetové domény je tato doména na stanovenou dobu vyhrazena držiteli. Pro provoz webových stránek je však potřeba navíc objednat službu umístění webové stránky. V případě, že se rozhodnete internetovou doménu převést na třetí subjekt i tato situace je možná prostřednictvím určeného registrátora vaší internetové domény. Provádí se to na základě písemné žádosti držitele a budoucího držitele oné převáděné internetové domény.
     

    Právní instituty související s internetovou doménou

    V současné právní úpravě chybí právní předpis, který by internetovou doménu výslovně upravoval, anebo řešil její právní ochranu. Z tohoto důvodu je v této oblasti třeba postupovat dle obecné právní úpravy a průřezově vybrat právní instituty, které lze v oblasti internetových domén využít. Jedná se zejména o instituty sloužící k ochraně hospodářské soutěže, ochranných známek nebo osobnostních práv.  V neposlední řadě je také možné se inspirovat konstantní rozhodovací praxí našich obecných soudů či kvalifikovaných rozhodců Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Pro zajímavost zde odkazuji na následující medializované judikáty[1] v oblasti internetových domén:

    Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2001 sp.zn. Nc 1072/2001-7

    Z tohoto soudního rozhodnutí plyne odkaz na institut ochrany hospodářské soutěže:
     (1) Pokud jeden podnikatel při nabídce svých služeb v prostředí Internetu používá označení, které je podobné označení, jenž na stejném „trhu“ již dříve používá podnikatel jiný, jde nepochybně o jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže a takové jednání je objektivně způsobilé přivodit druhé straně (soutěžiteli), a potažmo i spotřebitelům (návštěvníkům Internetu), újmu.
     (2) Dva odlišné podnikatelské subjekty jsou soutěžiteli v hospodářské soutěži i přesto, že jeden z nich neposkytuje telekomunikační služby, zatímco ten druhý ano. Oba účastníci se totiž setkávají v prostředí Internetu, kde propagují a nabízejí své služby, byť každý z jiné oblasti.

    Rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 21.12. 2000 sp.zn. 22 Cm 38/2000

    Soud v tomto rozhodnutí došel k názoru, že registrace doménového jména nemá žádný statut jako ochranná známka či obchodní jméno a je tak pouze na žadateli o zápis příslušné domény, aby se vyvaroval porušování něčí ochranné známky či obchodního jména. Oprávněný nositel obchodního jména, resp. majitel ochranné známky, může se, dle názoru soudu, domáhat ochrany, pokud je dotčen, kromě jiného, nebezpečím vyvolání záměny, či parazitování na pověsti – viz §§ 47, 48 ObchZ. Při podnikání ve stejném oboru činnosti, t.j. textilní výrobě, může pak dojít k nebezpečí záměny o výrobci alespoň u spotřebitelské obce používající Internet.

    Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 32 Odo 447/2006

    Tento rozsudek se týkal konfliktu ochranné známky složené z doménového jména a obchodní firmy jiného soutěžitele. V tomto  rozhodnutí Nejvyšší soud České republiky rozhodl o zdržení se užívání označení zaměnitelného s obchodní firmou a ochrannou známkou z doménového jména a zdržení se užívání databáze výrobků a o zaplacení zadostiučinění. Předmětem tohoto sporu byla zejména samotná registrace doménového jména, které bylo shodné jak s ochrannou známkou, tak i obchodní firmou jiného soutěžitele. Nejvyšší soud dovodil, že popsané jednání žalovaného, spočívající v zaregistrování předmětného doménového jména, jakož i v provozování internetových stránek pod touto doménou ke shodnému předmětu podnikání žalovaného a žalobkyně porušilo práva žalobkyně. Odvolací soud správně aplikoval příslušná ustanovení obchodního zákoníku pro popsané nekalosoutěžní jednání žalovaného a to jak generální klauzuli vyplývající z § 44 odst. 1 obch. zák., tak pro skutkovou podstatu parazitování na pověsti a zaměnitelnost vyplývající z § 47 a § 48 obch. zák.

    Na základě výše zmíněné judikatury je možné na ochranu práva souvisejícího s internetovou doménou aplikovat následující instituty v našem právním řádu již upravené. Jedná se zejména o institut nekalé soutěže, jenž je upraven v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném znění (dále jen „obchodní zákoník“). Nekalá soutěž je vymezena obchodním zákoníkem jako jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy a současně je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům.  Proto na základě tohoto institutu lze žalovat subjekt, který se dopustí nekalosoutěžního jednání. V tomto případě se bude jednat zejména o vyvolávání nebezpečí záměny nebo parazitování na pověsti dle ustanovení § 47 a § 48 obchodního zákoníku.

    Pro úplnost je možné shrnout nároky, kterých se lze domáhat z nekalosoutěžního jednání následovně:  

    •  1)         zdržení se nekalé soutěže
    • 2)         odstranění závadného stavu
    • 3)         požadovat přiměřené zadostiučinění
    • 4)         požadovat náhradu škody
    • 5)         vydání bezdůvodného obohacení
    • 6)         právo přiznat uveřejnit rozsudek

    V oblasti obchodního zákoníku je nutné zmínit jeho ustanovení § 12. Jedná se o ochranu proti neoprávněnému užívání obchodní firmy. I zde je možné se domáhat, aby se takového neoprávněného jednání zdržel a odstranil závadný stav. Dále je možné požadovat vydání bezdůvodného obohacení a přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto i v penězích, stejně tak lze žalovat i náhradu škody.

    V souvislosti s internetovou doménou nepochybně souvisí i úprava týkající se ochranných známek a s tím související právní ochrana. Jedná se o úpravu zakotvenou v zákoně č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, v platném znění (dále jen „zákon o ochranných známkách“). Na základě zákona o ochranných známkách lze postihovat takové jednání, kdy dochází k užívání shodné nebo zaměnitelné internetové domény s ochrannou známkou. V případě takové kolize se lze úspěšně domáhat žalobou svých práv, tedy např. žalovat na zdržení se takového jednání. Proto bych v této souvislosti doporučila každému, komu záleží na dostatečné právní ochraně své internetové domény, aby si ji současně nebo lépe již dopředu nechal zaregistrovat jako ochrannou známku, a to jako ochrannou známku slovní nebo kombinovanou.


    Řešení sporů, jejichž předmětem je internetová doména
     
    Vzhledem k tomu, že jsem se v rámci tohoto článku zaměřila pouze na národní internetové domény s TLD .cz, je  vhodné v souvislosti s řešením sporů odkázat na pravidla řešení sporů vytvořená sdružením CZ.NIC[2]. Toto sdružení při uzavírání jakýchkoliv smluv týkajících se internetových domén odkazuje na ustanovení článku 15.1. Pravidel registrace[3], jejíž součástí je tzv. rozhodčí doložka[4]. Na základě této rozhodčí doložky budou všechny spory splňující podmínky zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů v platném znění mezi držitelem internetové domény a sdružením CZ.NIC řešeny Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Ačkoli by se spor dostal před obecný soud, dle ustanovení § 106 zákona č.99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění postačí, aby jedna ze sporných stran uplatnila námitku rozhodčí doložky ve smlouvě, a soud řízení zastaví.

    Pro komplexnost je nezbytné zmínit i situaci, kdy dojde k řešení sporu mezi držitelem internetové domény a třetí osobou. V takovémto případě je držitel internetové domény dle Pravidel registrace povinen vyvinout veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat ke smírnému řešení sporů týkajících se internetových domén, a nebo jejich registrací, které mohou vzniknout mezi držitelem a třetími osobami. Pokud se sporné strany nedohodnou na smírném řešení sporu, mají plnou volnost vyřešit svůj spor v rámci platných právních předpisů, tedy prostřednictvím rozhodčího řízení nebo obecných soudů. Tato plná volnost je však částečně v pravidlech registrace omezená, a to odkazem na „Rozhodčí veřejnou nabídku“, podle které je držitel doménového jména zařazeného v elektronické databázi doménových jmen v ccTLD. CZ spravované sdružením CZ.NIC povinen podrobit se rozhodčímu řízení v případě, kdy o to řízení projeví zájem třetí strana. Držitel tímto činí rozhodčí veřejnou nabídku v souladu s Pravidly alternativního řešení sporů[5], a to pro veškerá doménová jména Držitele, zařazená v elektronické databázi doménových jmen v ccTLD .cz spravované sdružením CZ.NIC. V Pravidlech alternativního řešení sporů existuje následující odstavec tohoto znění:

    „Držitel se neodvolatelně veřejně podrobuje pravomoci Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen „rozhodčí soud“), v rozhodčím řízení před tímto rozhodčím soudem podle zvláštního dodatku Řádu rozhodčího soudu pro rozhodčí řízení on-line zveřejněného v Obchodním věstníku (dále jen „Řád on-line“), a to ve věci majetkového sporu, o němž lze uzavřít smír, v němž třetí osoba napadne jakékoliv Doménové jméno Držitele, zařazené v elektronické databázi doménových jmen v národní doméně ccTLD .cz spravované sdružením CZ.NIC, pokud třetí osoba písemně projeví vůči Držiteli vůli podrobit se pravomoci tohoto rozhodčího soudu v dané věci zejména tím, že písemně zahájí takový spor u tohoto rozhodčího soudu v souladu s Řádem on-line. Spor bude rozhodován jediným rozhodcem určeným předsedou rozhodčího soudu…“

    Zcela nepochybně se zde projevuje trend zavádění formulářových rozhodčích doložek. Důvody, které k tomu vedou, spočívají bezesporu v rychlosti, neveřejnosti a tudíž i v diskrétnosti, v ochraně obchodního tajemství a v neposlední řadě i v ekonomické výhodnosti. Dále v této koncepci je možno shledat urychlení řešení sporů „jednoduchého práva“ a odlehčení české justici o desítky tisíc sporů ročně, což je jistě pozitivní trend.

    Je však nutné podotknout, že se nejedná o klasickou rozhodčí doložku, kdy se na tomto způsobu řešení sporu dohodnou obě strany zcela svobodně a dobrovolně. Tato rozhodčí doložka je součástí adhezních smluv, kdy držitel internetové domény ani nemá možnost navrhnout jiné znění rozhodčí doložky.

    Dále je třeba upozornit, že osoba napadající registraci internetové domény nemá povinnost vést spor u rozhodčího soudu namísto soudu obecného, jedná se pouze o její právo tak učinit s tím, že držitel internetové domény je pro tento případ zavázán podrobit se pravomoci tohoto rozhodčího soudu.

    Otázku příslušnosti obecného soudu, pro případ kdy žalobce nevyužije rozhodčí veřejnou nabídku a nepodá žalobu k rozhodčímu soudu, řeší zákon č.99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „občanský soudní řád“). V 1. stupni řízení bude obvykle příslušný krajský soud, viz ustanovení § 9 odst. 3 písm. k), l), m) občanského soudního řádu.

    Doménové spory povětšinou začínají návrhem na předběžné opatření, které spočívá ve zdržení se určitého jednání, nebo v povinnosti něco konat. Z rozhodovací praxe je možné provést shrnutí, že žalovaný subjekt je převážně povinen odstranit internetovou stránku zobrazenou pod konkrétní internetovou doménou, nebo je povinen zdržet se užívání konkrétní internetové domény, anebo v neposlední řadě zdržet se převodu příslušné internetové domény na třetí osobu. Soud zároveň předběžným opatřením může rozhodnout, aby společnost CZ.NIC byla povinna zdržet se realizace převodu konkrétní internetové domény ze žalovaného na třetí osobu. Teprve následně se rozhoduje ve věci samé, které již může být různorodější. Avšak stále vycházíme ze zákonných nároků, které jsem již popsala výše - zejména v případě porušení hospodářské soutěže: zdržení se jednání nekalé soutěže, odstranění závadného stavu, přiměřeného zadostiučinění, náhrady škody, vydání bezdůvodného obohacení, anebo právo uveřejnit rozsudek.

    Závěrem tohoto článku bych chtěla podotknout, že se nejedná o vyčerpávající výklad. Jedná se o široké spektrum otázek, které nelze shrnout do jednoho článku. Vždy je nutné zohlednit všechny okolnosti konkrétního případu a teprve následně analyzovat možné právní kroky.

    Mgr. Kristina Lincerová

    Mgr. Kristina Lincerová


    Advokátní kancelář Dáňa, Pergl & Partneři

    Na Ořechovce 580/4
    162 00 Praha 6 - Střešovice

    tel.: +420-224 232 611
    fax: +420-233 313 067
    e-mail: akdpp@akdpp.cz


    --------------------------------------------------------------------------------

    [1] http://ictlaw.sk/domain-names/case-law
    [2] Jejich webové stránky naleznete na: http://www.nic.cz/
    [3] Volně přístupné na:   http://www.nic.cz/page/314/pravidla-a-postupy/
    [4] Jejíž znění je následující:
     Řešení sporů mezi držitelem a sdružením CZ.NIC
     Nedohodnou-li se Držitel a sdružení CZ.NIC na vyřešení vzájemného sporu týkajícího se Doménového jména registrovaného Držitelem, budou takové spory rozhodovány u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.
     Rozhodčí řízení bude konáno třemi rozhodci v Praze v českém jazyce podle řádu uvedeného rozhodčího soudu.
     Rozhodčí nález je pro obě strany konečný a závazný.
    [5] http://www.nic.cz/page/314/pravidla-a-postupy/


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


     


    Mgr. Kristina Lincerová ( AK Dáňa, Pergl & Partneři )
    9. 12. 2009
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Stanovisko Spolku pro ochranu osobních údajů k právní úpravě cookies v České republice od začátku roku 2022
    • Základní právní aspekty smart kontraktů - část 2.
    • Úvod do práva smart kontraktů - část 1.
    • Streamování počítačových her z pohledu práva
    • Právní změny v oblasti e-commerce: přísnější pravidla pro objednávková „tlačítka“ v e-shopech
    • QUO vadis 2019?
    • Současná evropská rozhodovací praxe ve věcech omezovaní internetového prodeje a konec geo-blockingu
    • Režim Safe Harbour v rámci poskytování hostingových služeb
    • Live streaming programů po internetu a povinnost šíření (must carry) ve světle judikatury Soudního dvora Evropské unie
    • Poučovací povinnost advokáta a odpovědnost za škodu při výkonu advokacie
    • Novela zákona o ochranných známkách

    Novinky v eshopu

    Online konference

    • 18.10.2023Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    • 19.10.2023Novela ZZVZ se zaměřením na IT veřejné zakázky - Co je v dané oblasti nového? (online - živé vysílání) - 19.10.2023
    • 20.10.2023Jak se dělá skvělá smlouva o dílo – na veřejné zakázky (nejen) na stavební práce (online - živé vysílání) - 20.10.2023
    • 24.10.2023Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) (online - živé vysílání) - 24.10.2023
    • 25.10.2023Od nápadu k exitu: Právní život start-upu (online - živé vysílání) - 25.10.2023

    Online kurzy

    • Aktuality z práva veřejných zakázek (srpen 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (červenec 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (červen 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (květen 2023)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (duben 2023)
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 29.11.2023TAX FORUM 2024 – daňové a účetní novinky roku 2024 - 29.11.2023
    Archiv

    Magazíny a služby

    • EPRAVO.CZ Magazine 2023
    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • K možnosti zrušení obchodní korporace v důsledku nezaložení účetních záznamů do sbírky listin obchodního rejstříku
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • Navigace ve firemní compliance v době umělé inteligence
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Změny definice zadavatele v novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek
    • Některé aspekty výkonu autorského dozoru (se zohledněním právní úpravy v novém stavebním zákoně)
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Promlčení pohledávky, jejíž splatnost je závislá na vůli věřitele
    • Zadlužení potomka jako důvod pro vydědění
    • Podmínky mimořádného vydržení a výprosa jako možná překážka
    • Jak má objednatel postupovat, odmítá-li od zhotovitele převzít nedokončené či vadné dílo?
    • Práce přesčas zahrnutá ve mzdě
    • Případy spoluzavinění při dopravní nehodě
    • Přídatné spoluvlastnictví

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nájem bytu (exkluzivně pro předplatitele)

    Jestliže nájemce bytu (domu) provede úpravu, přestavbu či jinou změnu bytu (domu) bez souhlasu pronajímatele, je pronajímatel oprávněn domáhat se uvedení bytu (domu) do původního stavu...

    Neúčinnost právního jednání (exkluzivně pro předplatitele)

    Má-li to, co neúčinným jednáním ušlo z dlužníkova majetku, nižší hodnotu než je výše věřitelovy pohledávky za dlužníkem, zprostí se osoba, která je zatížena povinností podle...

    Ochrana spotřebitele (exkluzivně pro předplatitele)

    Z ustálené rozhodovací praxe SDEU vyplývá, že povinnost vnitrostátních soudů aplikovat tzv. zásadu efektivity je vázána na případy zjevného porušení unijního práva, kdy důvodem...

    Podnájem bytu

    Podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo provedeno řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) a nájemce s ním byl seznámen. O vyúčtování...

    Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)

    V případě úroku z prodlení okamžik, kdy je věřitel objektivně s to své právo uplatnit před orgány veřejné moci, nemůže předcházet dni, kdy se dlužník dostává do prodlení se...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.