22. 2. 2019
ID: 108881upozornění pro uživatele

Současná evropská rozhodovací praxe ve věcech omezovaní internetového prodeje a konec geo-blockingu

Pokuta čtyřem výrobcům spotřební elektroniky za price fixing a omezování přeshraničních prodejů

Dvořák Hager & Partners

V červenci minulého roku obdrželi společnosti Asus, Philips a další dva výrobci spotřební elektroniky od Evropské komise vysokou pokutu za omezování internetového prodeje svých výrobků.

Podle Evropské komise firmy tlačily na maloobchodní prodejce, aby dodržovali minimální doporučenou cenu. Pokud to neudělali a prodávali za nižší cenu, byli pak tito obchodníci sankcionováni. Týkalo se to především výrobků jako jsou kuchyňské spotřebiče, notebooky nebo hi-fi systémy. Prodejci přitom ceny stanovují pomocí algoritmů podle situace na trhu a cenové politiky konkurence.

Jeden z výrobců také omezoval schopnost svých maloobchodních prodejců prodávat výrobky za hranice svého domovského státu a tím si udržoval různé ceny v jednotlivých členských státech EU (takové omezování mělo například formu „škrcení“ dodávek výrobků dotčenému maloobchodnímu prodejci).

Evropská komise zahájila vyšetřování dotčených čtyř firem v únoru 2017. Šlo o součást jejího zásahu proti omezování přeshraničního internetového prodeje, kdy firmy upravují nabídku a ceny podle státní příslušnosti klientů nebo země, kde se zákazník právě nachází.

Systém selektivní distribuce a omezování online prodejů


Soudní dvůr Evropské unie stanovil ve svém rozsudku Coty[1], že:

  • systém selektivní distribuce luxusních výrobků, jehož hlavním účelem je zajistit ochranu luxusní image těchto výrobků, je v zásadě přípustný, pokud jsou prodejci vybíráni na základě objektivních kritérií kvalitativní povahy, která jsou pro všechny potenciální prodejce stanovena jednotně a nejsou uplatňována diskriminačním způsobem, a pokud stanovená kritéria nepřekračují meze toho, co je nezbytné (pro takový distribuční systém) a zároveň 
  • dodavatel luxusních výrobků může zakázat schváleným distributorům, aby prodávali tyto výrobky skrze internetovou platformu třetí strany (jako je Amazon či české a slovenské Aukro). Takový zákaz je přiměřený a v zásadě nepřekračuje meze toho, co je nezbytné k zajištění ochrany luxusní image těchto výrobků.
Dále v říjnu 2018 vydal francouzský Úřad pro hospodářskou soutěž (Autorité de la concurrence) ve věci výrobce řetězových pil Stihl první rozhodnutí od výše uvedeného rozsudku. Odpověděl jím na otázky, které nebyly Soudním dvorem EU ve věci Coty zcela zodpovězené. Podle francouzského úřadu je totiž zcela oprávněné, aby výrobce přijal systém selektivní distribuce, i když se nejedná o výrobky luxusní. Zcela dostačující je, když půjde o výrobky vysoce kvalitní nebo o špičkové technologické produkty.

Další otázkou, kterou se francouzský Úřad zabýval v případu Stihl, byla disproporcionalita požadavku na osobní dodání zboží. Výrobce řetězových pil obdržel pokutu za nepřiměřené omezení prodeje svých maloobchodních prodejců. Činil tak, když prodejcům ukládal povinnost dodat produkty zákazníkům osobně. Tato povinnost vedla k de facto neodůvodněnému omezení prodeje online.

Nařízení o tzv. geo-blockingu

Dne 3. prosince 2018 nabylo účinnosti nařízení o geo-blockingu[2]. Nařízení se dotýká tří hlavních oblastí:

  • Přístup k internetovým stránkám e-shopu:
    Jedná se především o zákaz automatického přesměrování. Nesmí se tak stát, že na základě místa připojení zákazníka k internetu e-shop automaticky přesměruje zákazníka na lokální webové stránky. Tedy pokud chce zákazník z Čech nakoupit na italské verzi e-shopu, musí mu to být umožněno. Přesměrování na lokální verzi e-shopu je od účinnosti nařízení možné pouze s aktivním souhlasem kupujícího
  • Přístup ke zboží a službám:
    Obchodník nesmí omezovat objednávku jen na základě jejího provedení z jiného státu EU. Zákazník si může objednat zboží na adresu, na kterou prodávající nabízí doručení. U služeb, mimo stanovené výjimky, pak musí prodávající umožnit stejné podmínky pro všechny uživatele v rámci Unie.
  •  Nepřípustnost diskriminace plateb:
    To v praxi znamená, že jestliže obchodník přijímá finanční prostředky skrze určitou platební metodu, nesmí ji odmítat opět na základě toho, odkud je platba provedena a nemůže si tedy vybírat, že bude akceptovat pouze ty lokální. Italský e-shop tedy musí přijmout českou platební kartu v případě, že se jedná o stejného vydavatele, jakého mohou uplatnit zákazníci z Itálie.
Co z toho plyne?

Je jasné, že Evropská komise nadále zmenšuje manévrovací prostor pro výrobce nebo distributory výrobků a služeb, pokud chtějí omezit dostupnost svých výrobků (služeb) nebo omezovat či rozdělovat teritoria, ve kterých jsou takové výrobky nebo služby dostupné.

Nedávná rozhodnutí a také nařízení o geo-blockingu pak více zpřesnila pravidla a dávají návod, co je a co není povoleno.

Evropská komise bude nadále tvrdě postihovat jakékoli praktiky:

  •  které budou mít negativní dopad na svobodu cenotvorby (distributorů, dalších prodejců, maloobchodníků atd.) (kromě výslovně povolených výjimek) a
  •  které by, za účelem vymazání účinné cenové konkurence, vedly k omezení schopnosti maloobchodních prodejců prodávat výrobky za hranice svého domovského státu.
V rámci systému selektivní distribuce luxusních výrobků může dodavatel luxusních výrobků zakázat schváleným distributorům, aby prodávali tyto výrobky skrze internetovou platformu třetí strany, a takový zákaz nebude představovat ani omezení okruhu zákazníků ve smyslu čl. 4 písm. b) Vertikální blokové výjimky[3], ani omezení pasivních prodejů konečným uživatelům ve smyslu čl. 4 písm. c) Vertikální blokové výjimky.

Podle francouzského Úřadu pro hospodářskou soutěž (Autorité de la concurrence) je zcela oprávněné, aby výrobce přijal systém selektivní distribuce, i když se nejedná o výrobky luxusní. Uvedený názor ale nebyl doposud „testován“ před Evropskou komisí, přikláním se ale spíše k jeho správnosti.

Výše uvedené je ještě potřeba vnímat i s ohledem na nařízení o geo-blockingu, které pak zakazuje automatické přesměrování na základě místa připojení zákazníka, omezovaní objednávek jen na základě provedení objednávky z jiného státu EU a diskriminaci plateb na základě toho, odkud je platba provedena.

Mgr. Marek Bomba, LL.M.

Mgr. Marek Bomba, LL.M.
,
advokát


Dvořák Hager & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.


Oasis Florenc
Pobřežní 394/12
186 00 Praha 8

Tel.:    +420 255 706 500
Fax:    +420 255 706 550
e-mail:    praha@dhplegal.com


_____________________________
[1] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[2] NAŘÍZENÍ (EU) 2018/302 EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES
[3] NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě

 
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz